
Zlatý retriever šteniatka s PP

Prodám Zlatého retrívra - Chovateľská stanica,,Diamond in the heart,, ponúk...
DohodouDantynkovi
XXX.XXX.171.72
Dobrý den,
plánujeme letos cestu do Itálie a chceme vzít našeho miláčka s sebou.
Jedná se o kluka GR, v tom čase bude mít jeden rok a 3 měsíce.
Jelikož cesta trvá 8 hodin a prošli jsme při cestování několika fázemi, chceme se poradit.
Jako malý cestoval rád, většinu času spinkal. Zvládl cestu do Chorvatska a zpět (8 hodin) - měl 4 měsíce.
Pak se to nějak zvrtlo a třeba 8 měsíce nám začal v autě zvracet. A to jsme mohli jet třeba jen 20 minut do práce.
Dávali jsme mu tam kostičky a jezdili malé vzdálenosti a teď nám už nezvrací, ale jezdíme většinou tak 30 minut, max hodinku.
A teď můj dotaz, jak to řešíte vy?
Preferovali byste cestu najednou, tedy až na malé přestávky třeba po hodině až dvou nebo raději 4 hodiny, pár dní bydlet a pak zase 4 hodiny?
Děkujeme moc za diskusi, tipy a nápady.
Dantynek
Uživatel s deaktivovaným účtem
ale to vám asi nikdo neřekne - jak pes zvládne osm hodin v autě, pokud má s jízdou problémy.
Náš podobně starý pes jel před pár týdny 2500 km nonstop na Sicílii a po osmi dnech zase zpátky. Rozhodně bych cestu nerozkládala na 4 hodiny a pár dní bydlet ... 8 hodin není zase až tak moc.
Cestujeme s pátým psem - a máme naučeno na dlouhých cestách, že po zhruba třech hodinách alespoň deset minut proběháme na parkovišti, necháme psa označkovat každý strom, dáme mu napít, každou druhou zastávku i něco dobře stravitelného a oblíbeného najíst. Mám pocit, že se líp dlouhá cesta zvládá nehladovému psisku. A možná bych ve vašem případě volila noční cestu. Alespoň naši psi v noci za jízdy spí a dokonce se i interval zastávek dá prodloužit... V průběhu hodně dlouhé cesty je jedna zastávka na pořádné protažení těla i mozkových závitů - třeba půlnoční návštěva historického městečka při cestě...
Ale záleží na vašem psisku i na vás - jak si cestu zorganizujete
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já nemám moc zkušeností s dlouhými cestami do zahraničí, nejdelší naše cesta autem byla z Klášterce nad Ohří k nám na sev. Moravu a po cestě jsme dělali asi 3 přestávky. Ale pejskovi špatně nebylo, prostě jsme to tak cítili a i sami jsme se potřebovali protáhnout.
Fenkám oběma vždy špatně bývalo, přešlo je to až tak kolem druhého roku a hodně pomáhalo jezdit zpočátku na hodně krátké vzdálenosti, třeba jen 3 km, potom se to časem upravilo i na ty delší. Třeba by to pomohlo i vašemu pejskovi, asi bych to zkusila trénovat. Každopádně přestávky cestou nejspíš budete muset dělat, ale jak to udělat s pobytem, to vám neporadím, zkušenost bohužel nemám.
Já bych jela normálně v kuse a udělala normální 1-2 venčící zastávky. Na cestu bych psovi nic k jídlu nedávala - to ho jen podpoří ve zvracení. Nekrmila bych později než 5 hodin před cestou, a i na toto to krmení bych dala menší dávku.
Prostě bych to nehrozila a nedělala kolem toho divadlo - cestování je normální věc, kterou váš pes zná od malá a čím vic to budete řešit vy, tím víc to bude řešit pes.
Víc bych se soustředila na to, aby pes, pokud to bude v době veder a pojede v kufru v kleci, neměl obeskladanou klec věcma tak, že mu tam nemůže cirkulovat vzduch z kabiny - takto jde poměrně snadno uvařit pes i v klimatizovaném autě, kdy se posádka cítí komfortně.
Uživatel s deaktivovaným účtem
a v Itálii pozor ještě na jednu věc - ze zákona nesmíte nechat psa ani minutu v autě samotného (stejně jako dítě či invalidu) - prostě neexistuje (mají holt blbé zkušenosti s uvařením živých tvorů v zavřeném autě). Kdysi nás na to i upozorňovali domácí... že i před obchody jsou schopni místní zavolat policii, pokud vidí psa v autě...
Takže vždy střídáme (i na benzínce), někdo je stále se psem. Třeba já na trajektu...
Uživatel s deaktivovaným účtem
když jedu k rodičům, je to různě dlouhé protože D1 a případně nějaké vyřizování po cestě, rekord byl asi když jsem naložila zvířata v pět odpoledne a konec byl v půl jedné ráno a prostě se to vydrží. přestávky nedělám, teda v tomhle případě byla jedna krátká na benzínce pro mě, abych neusnula, ale jede Nora, jedou kočky a prostě se jede.
takže hypotetickou cestu k moři bych řešila stejně. ale co by tam dělaly ty kočky, že
ale kdybych měla blicího psa, asi bych s ním nejela vůbec.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Asi bych si před dovčou udělala zkušební výlet s min 2 h cestou, spíš víc. Pokud to nedá a bude vystreslý blinkat, tak bych ho s sebou vůbec nebrala. Cesta bude peklo pro všechny zúčastněné.
Tohle naštěstí neřeším, auto je pro mého psa druhý domov, zvlášť v létě v extrémních vedrech maximálně oblíbený. Jen vystrčí čenich ze dveří, tak už hledá, kde parkujeme. Klima a zatmavená zadní okna, luxusní letiště, venku kino. Po Praze by jezdil klidně celý den.