Prosím o info co je kohoutovi, má zavřené oči a když mu je otevřu má v koutkách bílý výtok.
Uživatel s deaktivovaným účtem

je asi nemocný. hemofilová rýma, mykoplasma... tyhle věci se léčí sekyrou dřív, než se rozšíří na zbytek hejna. kor u kohouta, který je snadno nahraditelný tisícovkou jiných.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tronda
napsal(a):
je to mladý kohout Brahmánky kterého jsem na podzim koupil, nebyl zrovna levný.
Jestli je to nějaká přenosná nemoc na ostatní slepice nedá se nic dělat utratím ho. Myslel jsem jestli to není jen nějaká rýma nebo něco podobného.
u slepic neexistuje nic jako "jen nějaká rýma".
všechny respirační nemoci jsou přenosné na ostatní drůbež, postihnou různě rychle většinu hejna - a tvoří u části rekonvalescentů trvalé bacilonosičství, které nelze zrušit ani antibiotiky, ani nijak jinak.
prostě tohle v chovu fakt nechcete.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tronda
napsal(a):
Pěkné...
ještě dotaz jak k tomu přišel?
mohl s tím klidně už přijít, jako bacilonosič, u kterého došlo ke znovupropuknutí onemocnění v důsledku nějakého oslabení nebo stresu. nebo máte naopak vy v hejnu bacilonosiče, který ho nakazil.
Hm, tak to škoda. Kohout tohoto plemene a rázu opravdu není nahraditelný tisícovkou jiných, jak píše "bodlinka".
Příště zkuste oddělit jedince od hejna, dát do tepla (třeba do klece do kotelny) a nasadit třeba doxygal. Šlo ho z toho možná dostat alespoň na několik oplozených vajec po něm. Zabít ho můžete vždycky. Zvláště u vzácného plemene to za zkoužku určitě stojí. Znám mnoho chovatelů, kteří takhle zachránili dovezeného kohouta a alespoň po něm něco odchovali, než ho zlikvidovali.
J.S.
Tak moje zkušenost. Kuřata odchovaná v líhních a bez možnosti venkovní pastvy mají mmnohem menší imunitu, než kuřata odvoděná kvočnou na zahradě. Koupila jsem vloni 3 kuřičky perlových Orpingtonek a 2 z nich mi v zimě nastydly. U té první jsem nevěděla o co jde, takže jsem neléčila a druhý den utratila. Druhou jsem vzala domů, nasadila přírodní léčbu vitamíny B complex a C s dlouhodobým vstřebáváním, každý den jeden a česnek do žrádla. Za 2 dny příznaky nachlazení vymizely a 5 den jsem ji vrátila do hejna. Je v pohodě, snáší. Nevím jestli je bacilonoisičkou, ale žádná jiná slepice z dalších 10 již neonemocněla. Žádná antibiotika jsem nedávala (kvůli vajíčkům) na virová onemocnění stejně nefungují. Myslím, že lepší je vyzkoušet léčbu, než konečné řešení. Mě se to vyplatilo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

incas
napsal(a):
Hm, tak to škoda. Kohout tohoto plemene a rázu opravdu není nahraditelný tisícovkou jiných, jak píše "bodlinka".
Příště zkuste oddělit jedince od hejna, dát do tepla (třeba do klece do kotelny) a nasadit třeba doxygal. Šlo ho z toho možná dostat alespoň na několik oplozených vajec po něm. Zabít ho můžete vždycky. Zvláště u vzácného plemene to za zkoužku určitě stojí. Znám mnoho chovatelů, kteří takhle zachránili dovezeného kohouta a alespoň po něm něco odchovali, než ho zlikvidovali.
J.S.
Já jsem velkým zastáncem selekce na odolnost. K čemu jsou vám násadová vejce po chcípákovi?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já jsem velkým zastáncem selekce na odolnost. K čemu jsou vám násadová vejce po chcípákovi?
Nikde není psáno, že by to byl po zaléčení a podání probiotik na obnovu střevní mikroflóry chcípák. V sychravém počasí a vlhkém, hůře větraném kurníku v tomto období dostane rýmu nejeden kus. Kdo tvrdí, že se s tím nesetkal ve svém chovu, kecá.
No, možná je to chcípák se slabou imunitou, ale kde je zaručeno, že slabá iumunita je dědičná?.Já ty vajíčka líhnout nebudu, ale i kdyby z nich měla byt kuřata a měla přírodní odchov, tak se domnívám, že imunitu by mohla mít daleko větší. Mám vloni, pod kvočnou, líhnuté mladé žluté orp. a ty byly v naprosté pohodě. Je to jen moje úvaha, je možné, že tyto slepičky jsou neduživé z jiného důvodu, třeba je to křížením, nebo špatnoiu výživou v počátku života, těch možností je určitě hodně a pokud bych byla chovatel/ šlechtitel tak bych takovou slepici do chovu nevybrala, v tom máte určitě pravdu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tronda
napsal(a):
nic, už jsem ho vyléčil sekerou, asi sem to uspěchal a měl sem ho zkusit dát do tepla, přece jenom byly nedávno velké mrazy přes den -14, pak se na chvíli oteplilo a dnes ráno zase -11.
Zateplený kurník nemám ten se bude budovat až letos v létě.
Bou žel už se stalo.
Slepice nepotřebují zateplený kurník. Ono i v zatepleném kurníku bude pod nulou.
Potřebují sucho a závětří.
A zdravý, odolný jedinec nesoplí.
Koukám na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Chronick%C3%A1_respira%C4%8Dn%C3%AD_nemoc_kura_dom%C3%A1c%C3%ADho a při té mykoplasmě by měl mít ještě oteklou hlavu ne? Nebo nemusí?
Uživatel s deaktivovaným účtem

veraboskova
napsal(a):
Koukám na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Chronick%C3%A1_respira%C4%8Dn%C3%AD_nemoc_kura_dom%C3%A1c%C3%ADho a při té mykoplasmě by měl mít ještě oteklou hlavu ne? Nebo nemusí?
nemusí. to záleží čistě na tom, jak moc jsou sekretem naplněné vedlejší nosní dutiny.
veraboskova
napsal(a):
Koukám na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Chronick%C3%A1_respira%C4%8Dn%C3%AD_nemoc_kura_dom%C3%A1c%C3%ADho a při té mykoplasmě by měl mít ještě oteklou hlavu ne? Nebo nemusí?
Oni tam ty otoky začínají, je to vidět na druhé fotce. A kdyby měl otevřené oči, tak by to bylo výraznější. Dana.
tronda
napsal(a):
tak už má to chudák za sebou...
No, vyhráno ještě není. Pokud byl se slepicemi již od podzimu, je pravděpodobný přenos i na slepice. Průběh může být i bezpříznakový, to jsou právě ti "bacilonosiči". Pokud se nic nevyskytne alespoň 3 týdny, je šance. U vzácnějších, dražších, špatně nahraditelných jedinců bych léčbu asi zkusil. Oddělení (né hlavy, to se dá udělat i později) jedince do temperované izolace, dotace vitamínů, čistění očí a lokální i celková aplikace ATB (tylosin nebo doxycyclin) na virové infekce sice nezaberou (to musí zvládnout protilátkami organizmus sám), ale minimálně potlačí sekundární bakteriální infekci. Infekční onemocnění nemění genom jedince. Tak pro chov by nemusel být ztracený i když kvalita imunitního systému je také svým způsobem dědičná. Jde o to zda onemocnění "XY" není chronickým bacilonosičem přenosné i přes vajíčka. Tam by to asi "bouchlo" rychle a nemocnost a úmrtnost by byla vysoká.
Ještě že nejsme slepice, v době chřipkové epidemie, to by bylo hrdelních trestů. (španělskou chřipku taky nedostal každý a jak se to vyčistilo).
Uživatel s deaktivovaným účtem

rate
napsal(a):
No, vyhráno ještě není. Pokud byl se slepicemi již od podzimu, je pravděpodobný přenos i na slepice. Průběh může být i bezpříznakový, to jsou právě ti "bacilonosiči". Pokud se nic nevyskytne alespoň 3 týdny, je šance. U vzácnějších, dražších, špatně nahraditelných jedinců bych léčbu asi zkusil. Oddělení (né hlavy, to se dá udělat i později) jedince do temperované izolace, dotace vitamínů, čistění očí a lokální i celková aplikace ATB (tylosin nebo doxycyclin) na virové infekce sice nezaberou (to musí zvládnout protilátkami organizmus sám), ale minimálně potlačí sekundární bakteriální infekci. Infekční onemocnění nemění genom jedince. Tak pro chov by nemusel být ztracený i když kvalita imunitního systému je také svým způsobem dědičná. Jde o to zda onemocnění "XY" není chronickým bacilonosičem přenosné i přes vajíčka. Tam by to asi "bouchlo" rychle a nemocnost a úmrtnost by byla vysoká.
Ještě že nejsme slepice, v době chřipkové epidemie, to by bylo hrdelních trestů. (španělskou chřipku taky nedostal každý a jak se to vyčistilo).
mykoplasmóza vejci přenosná je. ne všechna vejce snesená bacilonosičkou jsou infekční, ale určité, i když malé, procento ano. takto se nemoc udržuje vesele v chovech i napříč generacemi.
ale úmrtnost vysoká nebývá, tam jde primárně o to, že vám to udělá chronickou infekci v hejnu a celkově užitkovost je pak nižší, i skrytě nakažený jedinec pomaleji roste, snáška je menší a občas vám vypukne soplení a nějakou mortalitou nejslabších kusů, případně v závislosti na druhotných infekcích.
A právě že ani španělskou chřipku nedostal každý. To by mělo být naším slepičím cílem, odstranit z hejna ty, kteří onemocní, protože pořád zůstane dost zvířat, která mají imunitu, která to zvládne. A nastavení imunitního systému je dědičné.
Souhlasím s bodlinkou. Ještě více je mi její názor sympatický vzhledem k její profesi. Selekce na odolné jedince je nejlepší cesta.
Jen jsem přemýšlela, kde se v nás bere snaha, touha, přesvědčení, zachraňovat a léčit zvířata všeho druhu. Myslím si, že je to tím, že se domníváme dle vzoru u lidských bytostí, že léčit se má až do naprostého vysílení a vyzkoušení všeho možného i nemožného za jakoukoliv cenu. Naprosto nikoho se nechci tímto dotknout. Ale už jsme si ověřili, že větru dešti neporučíme.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Janinka Bosorka
napsal(a):
Souhlasím s bodlinkou. Ještě více je mi její názor sympatický vzhledem k její profesi. Selekce na odolné jedince je nejlepší cesta.
Jen jsem přemýšlela, kde se v nás bere snaha, touha, přesvědčení, zachraňovat a léčit zvířata všeho druhu. Myslím si, že je to tím, že se domníváme dle vzoru u lidských bytostí, že léčit se má až do naprostého vysílení a vyzkoušení všeho možného i nemožného za jakoukoliv cenu. Naprosto nikoho se nechci tímto dotknout. Ale už jsme si ověřili, že větru dešti neporučíme.
Ale tak já to chápu u zvířat - kamarádů, tam prostě lidi chtějí vyzkoušet leccos a což o to, ona ta medicína toho umí spoustu, takže prostě pejsek, kočička, dejme tomu i zakrslý králík, dokonce se operují i morčata, potkani... a jako proč ne. To samý medicína papoušků.
Ale u drůbeže... tam už se stýká několik rovin a jen velmi málo kohoutů nebo slepic má vyloženě status pet zvířete. V tom případě je možné je léčit podobně jako papouška, ale bude to stát. Nelze mít kvalitní léčbu v ceně, která nepřevyšuje cenu 90% slepic. Economy řešení nemá smysl.
No a protože u drůbeže nejde o konkrétního jedince, každý je nahraditelný, řeší se celá populace a v populaci je selekce na odolnost to nejlepší, co máme. Protože nejlepší je taková slepice, kterou netřeba léčit. Nerada bych, ale slepičáři dopadli jako holubáři, kteří kupují na burze směs 4 různých antibiotik a říkají tomu očkování A bez té antibiotické směsi neodchovají holoubě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
mykoplasmóza vejci přenosná je. ne všechna vejce snesená bacilonosičkou jsou infekční, ale určité, i když malé, procento ano. takto se nemoc udržuje vesele v chovech i napříč generacemi.
ale úmrtnost vysoká nebývá, tam jde primárně o to, že vám to udělá chronickou infekci v hejnu a celkově užitkovost je pak nižší, i skrytě nakažený jedinec pomaleji roste, snáška je menší a občas vám vypukne soplení a nějakou mortalitou nejslabších kusů, případně v závislosti na druhotných infekcích.
A právě že ani španělskou chřipku nedostal každý. To by mělo být naším slepičím cílem, odstranit z hejna ty, kteří onemocní, protože pořád zůstane dost zvířat, která mají imunitu, která to zvládne. A nastavení imunitního systému je dědičné.
Otázka je, jakou nemoc opravdu kohout měl. Podle fotek těžko, proto nemoc "XY" a přenos horizontálně i vertikálně =?
Selekce u užitkových zvířat (ale i jiných) by měla být prováděna nejen na krásu, zdraví, ale i na užitkovost. O tom není diskuse. Stupeň selekčního tlaku musí odpovídat možnostem populace.
O tom, že kvalita imunitního systému je z části podmíněna dědičně je jasné, ale významný podíl (podle mne převažující) mají vnější vlivy (způsob odchovu, otužování, krmení, prostě celkový zdravotní stav). Tedy asi jiný přístup k velké populaci jedinců šlechtěných na produkci a zdraví, populaci přírodní s cílem udržení druhu, genetické variability a zdraví(selekce predátory, zimou...) a nebo člověkem šlechtěná plemena, jež bývají často vytvářena na základě specifického vzhledu (fenotypu-standardu). Často méně početné populace zatížené vyšším koeficientem příbuznosti. Po exteriéru je určitě nutný tlak a selekce na zdraví a potom i užitkovost. Tyto tři požadavky je nutno s rozumem vyvažovat, protože razantní selekce na všechny tři požadavky, by vedlo často po určité době k zániku celého plemene.
Zastávám názor, že lítost a soucit patří mezi špatné lidské vlastnosti, ale všeho s mírou.
Radikálnost je výsadou mládí a s věkem (nebo když se to týká přímo vás) se mění.
Lidstvo samo se chová sebedestruktivně, záchrana "chcípáků", bohužel bez omezení další reprodukce.