Chov křepelek

Křepelka japonská faraon
Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
23.7.2018 15:30
hepe

XXX.XXX.3.135

Dobrý den rád bych se zeptal zda lze křepelky chovat v nezatepleném kurníku.Jak zvládají přezimování.Také čím nejlépe krmit, kolik prostoru potřebují.Budu moc vděčný za pár dobrých rad od zkušeného chovatele do začátku.
Děkuji předem Petr.

23.7.2018 16:36
Tomas333

XXX.XXX.143.88

Můžete chovat křepelky v nezatepleném kurníku, ale určitě vám v mrazu neponesou a doporučuji hlubokou podestýlku z hoblin. Co se týká krmení je nejlepší připravená směska od nějakého renomovaného výrobce, jinak všechny drobnější zrniny jako proso, lesknici, občas zelené na přilepšení. Křepelky jsou náročné na obsah bílkovin ve stravě, při použití namíchané směsky to máte pokryté, jinak musíte zvýšit obsah bílkovin sojou nebo luštěninovým šrotem (hrách atp).

23.7.2018 21:19
hepe

XXX.XXX.3.135

Děkuji.

24.7.2018 13:04
asitakhle

XXX.XXX.41.16

hepe napsal(a):
Dobrý den rád bych se zeptal zda lze křepelky chovat v nezatepleném kurníku.Jak zvládají přezimování.Také čím nejlépe krmit, kolik prostoru potřebují.Budu moc vděčný za pár dobrých rad od zkušeného chovatele do začátku.
Děkuji předem Petr.

Ale to už jsem tady psal ! Lidi hledejte nejdříve, kdo má odpovídat to samé dokola !


Chov japonských křepelek
Japonské křepelky patří k druhům drůbeže, které si u mnoha chovatelů nacházejí stále větší oblibu. Jsou známy ve dvou typech, masné a nosné, nejčastěji se chovají divoce zbarvené, ale barevných rázů – ať už těch, které jsou uznané, nebo nově vznikajících – je daleko více.
Co bychom měli o křepelkách vědět?
Z hlediska zoologické taxonomie je křepelka řazena do třídy ptáci (Aves), řádu hrabavých (Galliformes), podřádu kurů (Galli), čeledi bažantovitých (Phasianidae), podčeledi koroptve (Perdix), rodu křepelka (Coturnix). Dříve byla křepelka japonská považována za jednu z šesti subspecií křepelky polní (Coturnix coturnix), ale dnes je řazena jako samostatný druh. S křepelkou polní se přirozeně nekříží.
Křepelky japonské jsou jediným domestikovaným druhem, další druhy křepelek se chovají jako okrasní ptáci.
Japonská křepelka žije divoce ve velké části východní Asie (Mongolsko, Rusko, Korea, Čína), je tažným ptákem, který většinou zimuje v Indii, Bhútánu, Thajsku a na Barmě.
První zmínky o chovu japonských křepelek jsou z 12. století z Japonska, důvodem chovu byl „zpěv“ samečků. Teprve ve 20. století se začaly chovat pro maso a vejce. K prošlechtění na produkci vajec došlo v Japonsku, masné křepelky (faraon) vznikaly v USA.

Manipulace
Křepelky je potřeba chytat velmi opatrně, jde o křehká a plachá zvířata. Při vyrušení vylétávají nahoru nebo se snaží najít volnou cestu na zemi. Chytáme je do podběráků nebo jen rukou shora. Pak je umístíme na dlaň podobně jako slepice, přitom jemně přidržujeme běháky i křídla. Dokážou se šikovně vysmeknout. Pokud křepelku chytíme za peří, jeho chomáč nám zůstane v ruce. I u nich je vyvinuto úlekové pelichání.
Plemena japonských křepelek
Křepelky se chovají v jednom plemeni, vybírat můžeme ze dvou typů:
1. Nosné křepelky, snesou průměrně 300 vajec o průměrné hmotnosti 13 g, snáška začíná ve věku 5 týdnů, hmotnost samiček je 260 g, samečků 220 g.
2. Masné japonské křepelky, snášejí kolem 200 vajec o hmotnosti 16 g, snášet začínají v 6 týdnech, hmotnost samečků je 200 g, slepiček 370 g.
V současné době se oba typy nejvíce chovají v divokém rázu, z řady divokých zbarvení jsou známé např. zlatě divoké, tmavě divoké, plavé divoké, plavé šedě divoké i bílé a strakaté variety ať už plášťové, nebo skvrnité. Zmiňovány jsou i další barevné rázy.
Ustájení křepelek
Dospělé japonské křepelky je vhodné chovat jednotlivě v klecích, drobnochovatelé je však často mají ve voliérách ve skupinách.
V užitkovém chovu zaměřeném na produkci vajec chováme jen slepičky bez kohoutků.
Vhodné pro chov jsou snáškové klícky, které se dají umísit do více pater nad sebe. Vyrobeny mohou být např. z latí potažených králíkářským pletivem. Vhodné je i dno z pletiva, kterým trus propadává na trusník. Pokud je u klecí zešikmená podlaha, snesená vejce se „vykoulejí“ do žlábku. Na jednu slepičku se uvádí od 40 do 140 cm2 podlahové plochy.
Pokud křepelky chováme ve voliéře nebo na podestýlce v klecích, můžeme umístit snášková hnízda, ale většina slepiček bude vejce snášet volně po kleci. Je proto důležité zamezit znečištění vajec, a to jejich pravidelným vybíráním a udržováním čisté podestýlky.
Snášku snižuje nevyhovující teplota prostředí. Optimální je teplota 18–24 °C. Pokud máme křepelky ustájeny v chladnější místnosti, začnou nést později a jejich vejce bývají menší. Velikost vajec a jejich množství však závisí i na délce světelného dne. J. Nováčková ze zkušenosti uvádí, že pro snášku je důležitější délka světelného dne než teplota prostředí. Nevhodná teplota může vyvolat pelichání a přerušit snášku až na 2 měsíce.
Pokud máme křepelky ve venkovní voliéře a teplota klesne pod 18 °C, měli bychom je přestěhovat do vnitřních prostor. Křepelky snesou i nižší teplotu, pokud mají sucho a nejsou v průvanu, ve voliéře i přezimují. V chladu však nebudou snášet, popř. jen minimálně.
I v tomto případě však záleží na způsobu chovu, pokud se zvířata několik generací chovají venku, jsou otužilejší a snáší i v chladnějším období roku, ale snáška není vysoká. V chladném období musíme počítat s vyšší spotřebou krmiva.
Výživa a ustájení slepiček a kohoutků jsou důležité také při produkci násadových vajec, ovlivňují jak snášku, tak biologickou kvalitu a následně líhnivost a životaschopnost kuřátek.
Krmení
Relativní užitkovost japonských křepelek je podstatně vyšší než u slepic, proto pokud japonské křepelky chováme pro vejce, musíme se zaměřit na jejich výživu. Základem krmení by měla být krmná směs pro nosnice nebo krmná směs pro krůty, doplněná o zdroje bílkovin. Ve snášce by měla krmná dávka obsahovat 200 g N–látek na kg krmiva. Také pokud sestavujeme krmnou dávku z domácích zdrojů, nesmíme zapomenout na zdroje bílkovin, např. šrotovaný hrách, vojtěškovou moučku, přidat můžeme kyšku. Pamatujme, že produkovanými vejci se z organismu odčerpávají nejen bílkoviny, ale také minerály a další důležité složky, které musí zvíře dostat v krmné dávce. Pokud by je nepřijalo, odčerpávaly by se z organismu a užitkovost by se postupně snižovala.
Sledovat je potřeba výživný stav zvířat – snáška se sníží u tloustnoucích slepiček, v případě, že je výživa nedostatečná, začnou ubírat na váze, posléze pelichat a snáška se načas zastaví.
Křepelky jsou také poměrně náročné na doplňování vápníku, např. ve formě drcených skořápek. Pokud mají vápníku nedostatek, mění se struktura i barva skořápky. Vejce jsou bez skvrn, bílá nebo s nádechem do zelena, popř. narůžovělá. Povrch skořápky bývá drsný, skořápka tenčí, lehce porušitelná. Taková vejce se nehodí k líhnutí, snižuje se doba jejich skladovatelnosti.
Chovné hejno
U japonských křepelek sestavujeme kmeny 1,1 nebo 1,2 při chovu v klecích, při chovu ve voliéře je možné zařadit 2,6. Hejno je dobré sestavovat najednou a později už nepřidávat další zvířata, protože ostatní křepelky by je atakovaly. Křepelky mají tendenci „šikanovat“ také zvířata, která jsou jinak zbarvená, poraněná apod.
Snáška
Japonské nosné křepelky začínají snášet už ve věku 6 týdnů, ale stává se, že první vajíčka mnohdy najdeme už po 5 týdnech. Pokud mají vhodné podmínky, snáška se pohybuje okolo 300 vajec na slepičku za rok.
Hodnota vajec je poměrně vysoká, obsahují 74,6 % vody,13,1 % bílkovin,11,2 % tuku, aminokyseliny metionin, tryptofan, leucin a fenylalanin, z minerálních látek především vápník, fosfor a železo, obsahují i vitaminy, hlavně A, B1, B2 a kyselinu nikotinovou. Poměr bílku a žloutku je 65 : 35. Uvádí se příznivý účinek křepelčích vajec na lidské zdraví, používají se při podpůrné léčbě některých nemocí. Doba varu je 80 vteřin až 1,5 min. Křepelčí vajíčka mají silnější podskořápkové blány, proto se syrová rozbíjejí seknutím nožem.
Zajímavé je srovnání hmotnosti slepičích a křepelčích vajec: hmotnost křepelčích vajec (u japonských nosných křepelek) se pohybuje od 12 g (bývají větší), což je přibližně 10 % hmotnosti křepelky. Křepelčí vejce je jen asi 5× lehčí než slepičí. Slepice leghornky o hmotnosti 2 kg snáší vajíčka o hmotnosti 55 g, vejce tvoří asi 2,75 % hmotnosti slepice. Co se spotřeby krmiva týká, u křepelky je do 6 týdnů asi 600 g, v období snášky je denní spotřeba kolem 23 g, u slepice nosného plemene je to asi 9 kg do 20. týdne věku, poté 100 g za den.
Líhnutí
Kvokavost je zcela potlačena, pro líhnutí v líhni je vhodné sbírat vajíčka od dvou – až osmiměsíčních křepelek. U většiny líhní je potřeba upravit rozteče lísek.
Křepelky se líhnou za 17 dnů, při naklování vajec je důležité jejich mlžení. Líhnivost bývá až 90 %.
Odchov křepelčat
Odchov je podobný jako u kuřat, jsou však náročnější na obsah živin v krmné dávce. U některých líhnutí se mi stalo, že křepelčata měla podobně jako krůťata problém s nalezením potravy, u jiných začala zobat a pít bez problémů. Postup učení příjmu potravy a vody je stejný jako u krůťat.
Ustájení
Kuřátka po vylíhnutí umístíme ve vyhřáté odchovně, v prvních dnech můžeme zmenšit prostor např. kruhem z lepenky, který později odstraníme. Na podlahu je vhodná vlnitá lepenka (lze nahradit novinami), později hobliny. V prvních dnech po vylíhnutí jsou kuřata křepelek velmi citlivá na teplo, nemají dostatečně vyvinutou termoregulační schopnost a potřebují stálou teplotu nad 30 °C. První týden se doporučuje teplota 35–37 °C,2. týden 30–32 °C,3. týden 25–27 °C, u starších křepelčat 20–22 °C. V příliš teplém prostředí se zvyšuje spotřeba vody a snižuje se využitelnost krmiva. Velikost podlahové plochy na křepelku se u různých autorů liší. Orientačně u křepelek nosného typu počítáme do 14 dnů věku s 28 cm2 na kus, od 14 do 28 dnů s 56 cm2 na kus, od 28 do 42 dnů s 84 cm2 na kus, v dospělosti se 100 cm2 na kus. U masných křepelek je potřeba místa o 70 % vyšší. Při nedostatku prostoru se může ve skupině projevit kanibalismus. Pro křepelky do 6 týdnů je u klecí nebo voliér vhodná velikost pletiva nebo vzdálenost drátů 5 mm, pokud jsou na podlaze rošty, mají mít oka průměr 4–5 mm. U křepelek starších než 6 týdnů by oka pletiva neměla být větší než 25×25 mm, pletivo musí být i v horní části voliéry. Na dno klece je vhodný rošt o velikosti ok 1×1 cm, výška klece by měla být 25–30 cm. Při použití roštů vypadává trus na trusný tác posypaný hoblinami nebo pilinami, popř. na pás. Klece mohou být umístěny ve více patrech. V klecích počítáme na jedno dospělé zvíře nosného typu s plochou 150 cm2, u masného typu 250 cm2. Vlhkost vzduchu při odchovu má být 60–70 %. Při odchovu je důležitý také světelný režim. Čím je světelný den delší, tím rychleji křepelky pohlavně dospějí. První 2 týdny se doporučuje svítit 24 hodin, pak 12 hodin.
Křepelky se jako většina drůbeže rády popelí. Postačí tác s hlínou, popelem nebo pískem.

Výživa a krmení
Zejména v prvních dnech musí mít křepelky snadný přístup k vodě a krmení. První dny je možné krmivo sypat na papír, později použijeme krmítka. Voda k napájení nesmí být, podobně jako u kuřat, studená. Vhodné jsou mělké kloboukové napáječky, po prvním týdnu mám dobrou zkušenost s niplovými napáječkami.
Křepelky jsou náročnější na obsah živin v krmné dávce, prof. J. Zelenka uvádí na 1 kg krmiva do 3 týdnů stáří obsah 12,1 MJ MEN,245 g dusíkatých látek,14,1 g aminokyseliny lyzinu a 8,4 g sirných aminokyselin, u starších křepelek 12,5 MJ MEN,195 g dusíkatých látek,11,5 g lyzinu a 8,4 g sirných aminokyselin.
V prvních 3 týdnech odchovu je vhodná kompletní krmná směs pro krůťata. Pokud máme k dispozici kompletní směs pro kuřata nebo obilní šroty, je potřebné doplnit je bílkovinným krmivem. Vhodné je natvrdo uvařené nadrobno nasekané vejce, tvaroh, kyška, osvědčilo se podávat syrovátku.
Ze zelených krmiv můžeme podávat salát, listy pampelišky, řebříček, popř. mladou trávu.
Preventivně se mohou použít antikokcidika. Nedoporučuje se podávat kuchyňské zbytky, mohou způsobit průjmy a jiné problémy.
Určení pohlaví
Křepelky brzy pohlavně dospívají, a proto pokud je chováme ve skupině, je dobré oddělit co nejdřív kohoutky od slepiček, aby nedocházelo k šarvátkám a kohoutci zbytečně neobtěžovali slepičky. Pokud to opomeneme, může se stát, že zvířata budou mít odřené, až zkrvavené hlavy a záda. Pokud necháme postižené zvíře ve skupině, ostatní křepelky jej budou stále obtěžovat, což může končit i úhynem.
Živá hmotnost samečků je o něco nižší než u samiček. Podle toho je však jejich rozdělení velmi nepřesné. Na pohlaví můžeme usuzovat i podle chování dopívajících jedinců. U jednodenních kuřat se ve velkochovech může aplikovat japonská kloakální metoda. U divoce zbarvených křepelek a jim příbuzných rázů můžeme kohoutky od slepiček odlišit po přepeření podle zbarvení peří na prsou, u slepiček jsou prsa „tečkovaná“. První peří mají obě pohlaví stejné. Jistě rozlišíme pohlaví v době pohlavní aktivity tak, že jemně zatlačíme na kloaku – u kohoutků se objeví bílý výron spermatu.
Kroužkování
U křepelek můžeme použít i holubí kroužky. Slepičkám i kohoutkům se navlékají kroužky o průměru 7 mm.

24.7.2018 22:49
sikii

XXX.XXX.154.0

asitakhle. Nezlobte se, ale polovina toho co jste tady napsal jsou voloviny.

26.7.2018 02:03
asitakhle

XXX.XXX.41.16

sikii napsal(a):
asitakhle. Nezlobte se, ale polovina toho co jste tady napsal jsou voloviny.

Nezlobte se, ale pokud tomu tak je tak sem napište jak je to správně a co je špatně podle Vás. A ne sem něco vystřelit od boku jen tak.

26.7.2018 07:50
mini

XXX.XXX.61.179

Text ktorý tu asitakhle vložil, sú výňatky odborných článkov, ktorý písali tí ktorí chovu rozumejú, to by znamenalo, že aj tí píšu voloviny. Napíšte čo sú voloviny, nech sa všetci poučíme. Už to treba pochváliť, že si dal tu námahu a v skratke povyberal základné údaje.

26.7.2018 17:47
lupus4

XXX.XXX.1.16

asitakhle napsal(a):
Nezlobte se, ale pokud tomu tak je tak sem napište jak je to správně a co je špatně podle Vás. A ne sem něco vystřelit od boku jen tak.

jako volovina se mi jeví

U japonských křepelek sestavujeme kmeny 1,1 nebo 1,2 při chovu v klecích
pokud máte na mysli drátěné koncentráky s plochou kol 10 cm2 na kus, tak možná jo (nikdy sem je takhle netýral), ale mají-li mít jistý prostorový komfort je 0,2 málo

u mne bylo optimum 1,3 - 5

10.6.2019 00:15
barabazostravy

XXX.XXX.118.90

Jsem začínající chovatel křepelek. Křepelky chovám ve vnitřních zateplených prostorách. Mám tři klece o rozměrech podlahy 40 x 100 cm. Každou klec mám rozdělenou napůl s tím, že v každé polovině chovám 6 křepelek. Tedy celkem 36 křepelek. Z tohoto počtu mi zůstalo 30 křepelek. Úhyn byl způsoben snášením nadměrně velikých vajec o hmotnosti až 25 gramů. Prostě křepelky po snesení vajec krvácely z kloaky a ostatní křepelky je tam klovaly. Proto jsem udělal dvě separace 30 x 40 cm s podestýlkou kde jsem takto postižené křepelky umístil než se jim to zahojilo. I tak došlo k úhynům. Přemýšlel jsem čím to mohlo být způsobeno a napadlo mě, že jsem křepelky od 4 týdne kdy jsem je dovezl krmil na radu chovatelky krmivem pro křepelky nosnice i když výrobce udává , že toto krmení je vhodné až pro křepelky od 6 týdne věku. Nyní když mají křepelky 12 týdnů se již situace poměrně stabilizovala vejce jsou ve velikosti 12 - 20 gramů. Krmím směsi pro křepelky nosnice přidávám křepelkám listy pampelišek a strouhanou mrkev to jen v omezeném množství. Křepelky konzumují spoustu směsi. 25 Kg pytel jim nestačí ani na měsíc. Snáška je v průměru 28 vajec na 30 křepelek. Bojím se jim dávat jiné krmivo aby nedostaly průjem a případně při krmení šrotem aby neztloustly. Nyní když začaly tepla stoupla jim vnitřní teplota až na 30 stupňů celzia. Bylo vidět, že strádají teplem. Vyřešil jsem to přívodem chladného vzduchu pomoci ventilátoru a 150 mm hadice ze studny. Vše je regulováno pomoci prostorového termostatu. teplotu jsem nastavil v rozmezí 23 - 25 stupňů. Zatím to funguje perfektně. Snažím se vše udržovat v čistotě do šuplíku na trus dávám asi tak 3 litry zahradnického substraktu aby vlhkost z trusu měla kde vsáknout. Doufám, že tak získám na příští rok tak 600 litrů kvalitního hnojiva na zahradu. Obsah šuplíků měním 2 x do týdne třetí den již vždy začíná trus zapáchat. Řekl bych, že každý den věnuji křepelkám asi hodinu času. Měsíčně zaplatím 350 korun za krmivo + asi tak 50 korun za el energii. Za to se mi křepelky odmění denně v průměru 28 vajíčky což pro potřebu naší rodiny (7 lidí) bohatě stačí. Přebytky rozdávám známým. Neboť víte jak to je při prodeji. Vajíčka jsou malá, drahá a já hamoun:d Takže raději dávám zadarmo. Potřeboval bych vše prokonzultovat s někým zkušeným ( měl jsem obavy z vytápění, ale křepelky si topí samy takže největší problémy jsou s tím uchladit je a nevím zda mi chladný vzduch ze studny bude v hicech stačit). Taky se mi zdá, že mrchy jsou vůči sobě agresivní i když mají 4 x víc prostorů na nosnici než u jiných chovatelů. Jsem ochoten se podělit o své poznatky z chovu i o své vylepšení kleci , třeba jsem si vyrobil spolehlivý mezizásobník tlakové vody pro napáječky i s přepadem pro případ havarie. cena cirka 250 Kč. Tedy nejlépe někdo z okolí Ostravy kdo má čas a chuť se o tom pobavit případně přijet. Omlouvám se za obsáhlý příspěvek a přeji všem úspěchy v chovu.

10.6.2019 00:54
barabazostravy

XXX.XXX.118.90

Ještě doplnění. Místnost kde křepelky chovám je malá, podlaha 120 x 180 cm a je velmi kvalitně zateplená. Klece jsou umístěné v regalu nad sebou. Dveře místnosti jsou vyvedeny ven a jsou vyrobené z dvojitého polykarbonatu takže křepelky mají dostatek denního světla. Orientované jsou na východ takže po 10 hodině již jsou dveře ve stínu. Vše je docela kvalitně utěsněno kromě ventilačního vztupu 150 mm průměr u země a ventilačního výstupu 150mm u stropu. Na jaře když byla venkovní teplota 4 stupně celzia svítila infra lampa o výkonu 250 watů asi 10 h za den a vnitřní teplota byla 16 stupňů celzia. Tedy spotřeba el energie asi 2,5 KW na den. Proto hodlám chov nejpozději v listopadu ukončit neboť náklady na el energie při tak malém chovu přesáhnou užitkovost. Na jaře koupím opět nové mladé křepelky.

Ještě bych chtěl poradit. Některé křepelky jsou v okolí kloaky a na břiše bez peří a na trusu je neustále peří. Prohlídnul jsem je zdali nemají čmelíky a nic jsem neobjevil. Možná jsem blbě koukal. Chovatelka se dušovala, že její křepelky čmelíky nemají a u mě by to neměly kde chytit. Místnost měla nové omítky i malbu. Snažím se vše udržovat v úzkostlivé čistotě. Ty potvory mají přesto tendence se navzájem ozobávat. Nikdy jsem drůbež nechoval a tak se učím za pochodu. Budu vděčný za každou radu . dík :-)

3.9.2019 09:08
hepe

XXX.XXX.188.71

Chci křepelky nejen chovat,ale i vystavovat.Proto se ptám kroužkují se stejně jako slepice?V jakém stáří zhruba?
Děkuji Petr

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.9.2019 15:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

hepe napsal(a):
Chci křepelky nejen chovat,ale i vystavovat.Proto se ptám kroužkují se stejně jako slepice?V jakém stáří zhruba?
Děkuji Petr

Tak kroužky se dávají ve 3-4 týdnech nebo později, podle růstu. Kroužek se dává stejně jako u slepice.
Ale nevím, čemu chcete dávat na výstavy křepelky. Protože uznané jsou stejně jenom divoké, divoce strakaté a bílé, ty nejobyčejnější barvy. A to je barev daleko víc, např. mahagonová, tuxedo, zlatě divoká, modrá, stříbrná... A ani nevím, který posuzovatel křepelky posuzuje. Jestli drůbežář nebo exotář.

3.9.2019 21:18
maxichov

XXX.XXX.146.1

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak kroužky se dávají ve 3-4 týdnech nebo později, podle růstu. Kroužek se dává stejně jako u slepice.
Ale nevím, čemu chcete dávat na výstavy křepelky. Protože uznané jsou stejně jenom divoké, divoce strakaté a bílé, ty nejobyčejnější barvy. A to je barev daleko víc, např. mahagonová, tuxedo, zlatě divoká, modrá, stříbrná... A ani nevím, který posuzovatel křepelky posuzuje. Jestli drůbežář nebo exotář.

KŘEPELKY SE KROUŽKUJÍ KROUŽKEM Č.7 A POSUZUJÍ JE DRŮBEŽÁŘI A HLAVNĚ VŠICHNI VYSTAVUJTE

3.9.2019 21:54
pastevecovci

XXX.XXX.10.138

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak kroužky se dávají ve 3-4 týdnech nebo později, podle růstu. Kroužek se dává stejně jako u slepice.
Ale nevím, čemu chcete dávat na výstavy křepelky. Protože uznané jsou stejně jenom divoké, divoce strakaté a bílé, ty nejobyčejnější barvy. A to je barev daleko víc, např. mahagonová, tuxedo, zlatě divoká, modrá, stříbrná... A ani nevím, který posuzovatel křepelky posuzuje. Jestli drůbežář nebo exotář.

To je pane Erlec právě Váš největší problém.... Vy spoustu věcí nevíte, ale strašně rád radíte....
Zkuste prosím pěkně reagovat pouze na ty příspěvky u kterých máte opravdu dostatek znalostí a hlavně vlastních zkušeností na to, aby jste mohl poskytnout tazateli užitečnou a relevantní odpověď.

Zkuste si nastudovat třeba tohle

http://www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/seznam-plemen-razu-cr.aspx

Uživatel s deaktivovaným účtem

4.9.2019 12:36
Uživatel s deaktivovaným účtem

pastevecovci napsal(a):
To je pane Erlec právě Váš největší problém.... Vy spoustu věcí nevíte, ale strašně rád radíte....
Zkuste prosím pěkně reagovat pouze na ty příspěvky u kterých máte opravdu dostatek znalostí a hlavně vlastních zkušeností na to, aby jste mohl poskytnout tazateli užitečnou a relevantní odpověď.

Zkuste si nastudovat třeba tohle

http://www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/seznam-plemen-razu-cr.aspx

Tak už vím, kde je problém. Mám neaktuální vzorník, kde byly uvedeny pouze ty zmíněné tři rázy. A já jsem si to prostě neověřil.
Omlouvám se za pochybení.
Tak teď je to něco jiného. To už bych i já vystavoval křepelky, když vidím, že je uznali.

Kdy jsem tady někomu dal nějakou vyloženě zcestnou odpověď?

Akorát jednou vzpomínám, že jsem napsal, že bažanti se docela rychle naučí chodit na noc domů a bylo to pro pobavení bývalému bažantníkovi. Dnes už bažanty mám a vím, že není zas takový problém je naučit zavírání na noc. Zpočátku sice vzdorovali a uhýbali, ale dnes už mi chodí sami, obecní do boudy po slepicích, královští do voliéry. Nemusím je lákat na žrádlo, oni si zalezou sami se setměním jako slepice a já jenom zavřu. Sice jsem tehdy neměl zkušenost, ale jen teorii, že bažant se večer chová jako kur. A ta se mi nyní prakticky jenom podložila.

Uživatel s deaktivovaným účtem

4.9.2019 12:43
Uživatel s deaktivovaným účtem

A dále by mě zajímalo, proč je ve vzorníku dělení jenom na JPN a JPM. Dále se setkávám s křepelkami jako jsou faraoni přírodní z USA, italští giganti zlatí (nosnice největších křepelčích vajec), anglické bílé.Proč nejsou tyto křepelky uvedeny u nás jako samostatná plemena křepelek. Jsou to sice barevné masné křepelky, ale mají nějaké odlišnosti (například ve snášce-anglická má menší vece ne zcela krásného tvaru, zatímco gigant má veliká pěkná vejce).
Všechny tyhle křepelky jsem viděl přímo u chovatele, co byl jejich nadšencem.
Tak proč se neuznávají?

4.9.2019 12:56
pastevecovci

XXX.XXX.10.138

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A dále by mě zajímalo, proč je ve vzorníku dělení jenom na JPN a JPM. Dále se setkávám s křepelkami jako jsou faraoni přírodní z USA, italští giganti zlatí (nosnice největších křepelčích vajec), anglické bílé.Proč nejsou tyto křepelky uvedeny u nás jako samostatná plemena křepelek. Jsou to sice barevné masné křepelky, ale mají nějaké odlišnosti (například ve snášce-anglická má menší vece ne zcela krásného tvaru, zatímco gigant má veliká pěkná vejce).
Všechny tyhle křepelky jsem viděl přímo u chovatele, co byl jejich nadšencem.
Tak proč se neuznávají?

Tohle máte pro pochopení, o čem to vlastně mluvíte.....

http://www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/smernice-regauzn-plemen.aspx

No a s těmito lidmi si o tom můžete povídat...

http://www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/standardova-komise.aspx

4.9.2019 13:01
pastevecovci

XXX.XXX.10.138

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak už vím, kde je problém. Mám neaktuální vzorník, kde byly uvedeny pouze ty zmíněné tři rázy. A já jsem si to prostě neověřil.
Omlouvám se za pochybení.
Tak teď je to něco jiného. To už bych i já vystavoval křepelky, když vidím, že je uznali.

Kdy jsem tady někomu dal nějakou vyloženě zcestnou odpověď?

Akorát jednou vzpomínám, že jsem napsal, že bažanti se docela rychle naučí chodit na noc domů a bylo to pro pobavení bývalému bažantníkovi. Dnes už bažanty mám a vím, že není zas takový problém je naučit zavírání na noc. Zpočátku sice vzdorovali a uhýbali, ale dnes už mi chodí sami, obecní do boudy po slepicích, královští do voliéry. Nemusím je lákat na žrádlo, oni si zalezou sami se setměním jako slepice a já jenom zavřu. Sice jsem tehdy neměl zkušenost, ale jen teorii, že bažant se večer chová jako kur. A ta se mi nyní prakticky jenom podložila.

Problém je v tom, že kážete rady, které se domníváte.
Pište když opravdu víte, ne když se domníváte...
Není přece nutné, aby byly v každém tématu Vaše reakce, nebo ano?

4.9.2019 14:05
maxichov

XXX.XXX.146.1

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A dále by mě zajímalo, proč je ve vzorníku dělení jenom na JPN a JPM. Dále se setkávám s křepelkami jako jsou faraoni přírodní z USA, italští giganti zlatí (nosnice největších křepelčích vajec), anglické bílé.Proč nejsou tyto křepelky uvedeny u nás jako samostatná plemena křepelek. Jsou to sice barevné masné křepelky, ale mají nějaké odlišnosti (například ve snášce-anglická má menší vece ne zcela krásného tvaru, zatímco gigant má veliká pěkná vejce).
Všechny tyhle křepelky jsem viděl přímo u chovatele, co byl jejich nadšencem.
Tak proč se neuznávají?

A KDO JE NA VÝSTVĚ ROZEZNÁ

Domrobi

3.6.2020 15:06
Domrobi

XXX.XXX.61.17

Dobrý den,
Mame venkovní volieru s domeckem pro 10 křepelek-jen slepičky.
Vsude a každý má křepelky namackane v kralikarne,naše mají svůj domek a přístup ven....
Vše je ok jen mám otázku,Jak jste naučili křepelky, aby chodily samy večer do domečku?
Zavírat je večer je totiž horor-holky začnou lítat a panikarit a tím narážet do pletiva.
Děkuji za jakoukoliv radu.

4.6.2020 05:25
jo012810

XXX.XXX.101.35

Domrobi napsal(a):
Dobrý den,
Mame venkovní volieru s domeckem pro 10 křepelek-jen slepičky.
Vsude a každý má křepelky namackane v kralikarne,naše mají svůj domek a přístup ven....
Vše je ok jen mám otázku,Jak jste naučili křepelky, aby chodily samy večer do domečku?
Zavírat je večer je totiž horor-holky začnou lítat a panikarit a tím narážet do pletiva.
Děkuji za jakoukoliv radu.

Mám odzkoušeno, že japonské křepelky nebudou chodit tam, kam by šly např. slepice. To, že je máte ve venkovské voliéře a tudíš se nemají stálé tepelné a světelné podmínky, nevyužijete jejich potenciál ve snášce vajec. Ale to je každého volba, co od chovu toho, či onoho plemene čeká....

Janae1

4.6.2020 06:21
Janae1

XXX.XXX.160.6

Domrobi napsal(a):
Dobrý den,
Mame venkovní volieru s domeckem pro 10 křepelek-jen slepičky.
Vsude a každý má křepelky namackane v kralikarne,naše mají svůj domek a přístup ven....
Vše je ok jen mám otázku,Jak jste naučili křepelky, aby chodily samy večer do domečku?
Zavírat je večer je totiž horor-holky začnou lítat a panikarit a tím narážet do pletiva.
Děkuji za jakoukoliv radu.

Mám něco podobného, během asi týdne si zvykly samy.
Mám koupenou i klec na křepelky, s roštem a popelištěm. Byly v ní přesně deset minut, ble, jak slepice v slepičárně, za tuto cenu nepotřebuji 100% využít potenciál zvířete.
Je fajn vidět, jak křepelky ve volieře řádí a pobyt na prostoru si užívají.

Klec využiji možná v zimě, ale spíš to vidím na vnitřní volieru.

4.6.2020 11:21
verahubacova

XXX.XXX.18.226

Domrobi napsal(a):
Dobrý den,
Mame venkovní volieru s domeckem pro 10 křepelek-jen slepičky.
Vsude a každý má křepelky namackane v kralikarne,naše mají svůj domek a přístup ven....
Vše je ok jen mám otázku,Jak jste naučili křepelky, aby chodily samy večer do domečku?
Zavírat je večer je totiž horor-holky začnou lítat a panikarit a tím narážet do pletiva.
Děkuji za jakoukoliv radu.

Podle mě je nenaučíte a budete sebe i je jenom stresovat. Hlavně je držte ve stínu, ta vlnovka se může v létě hodně rozpálit a budou tam mít pořádnou saunu.
Asi bych vyřešila podlahu, pletivo i na spodek. A nechala bych to svému osudu. Pletivo, jinak vám je může přes den spodem vytáhnout potkan nebo podobná verbež.
A ještě drobnost, křepelky snáší povětšinou kde to na ně přijde nebo radši v nějakém tmavším koutku. Přijde mi, že to máte docela nepraktické na sbírání vajec. Nebo se možná pletu, protože fotka neukáže všechno.

Přidejte reakci

Přidat smajlík