Kuřata české zlaté kropenky

Děkuji za radu. Proč nesnesou strouhanku s vajíčkem? Před dvěma lety jsem měla nasazenou kvočnu, která z našich domácích vajec vyseděla kuřata (nebyla to zlatá kropenka). Kuřata tu strouhanku s vajíčkem baštila a nic se nestalo. Jsou zlaté kropenky choulostivější?

Jarus28 napsal(a):
Děkuji za radu. Proč nesnesou strouhanku s vajíčkem? Před dvěma lety jsem měla nasazenou kvočnu, která z našich domácích vajec vyseděla kuřata (nebyla to zlatá kropenka). Kuřata tu strouhanku s vajíčkem baštila a nic se nestalo. Jsou zlaté kropenky choulostivější?

Protože strouhanka je z kynutého pečiva, takže jim pak v žaludku kvasí. Navíc obsahuje zbytečné látky, které kuřatům nic nedávají. Oni budou žrát vše, ale to ještě neznamená, že jim to prospívá. Kojenci taky můžete dát rozmixované vepřo, knedlo, zelo, ale asi mu to rozhodně neprospěje Když máte K1, je to zcela komplexní krmivo. Přilepšit můžete zelným nebo moučnými červy.

Děkuji za radu. Zkusíme jim tedy K1 dávat a budeme vidět...

Dobrý den,
chci se vám všem opět přihlásit a zároveň moc poděkovat za rady. Krmení jsem kuřatům změnila hned ten den, co jste mi poradili. Krmím je pouze K1.
Chtěla jsem se zeptat, v kolika týdnech by se kuřátkům české zlaté kropenky mohlo zkusit přidávat ke směsi: pšeničný šrot, kukuřičný šrot, kopřivy (nakrájené).
Děkuji.

Jarus28 napsal(a):
Dobrý den,
chci se vám všem opět přihlásit a zároveň moc poděkovat za rady. Krmení jsem kuřatům změnila hned ten den, co jste mi poradili. Krmím je pouze K1.
Chtěla jsem se zeptat, v kolika týdnech by se kuřátkům české zlaté kropenky mohlo zkusit přidávat ke směsi: pšeničný šrot, kukuřičný šrot, kopřivy (nakrájené).
Děkuji.

Nejlépe uděláte, pokud budete pro odchov používat směsi pro kuřata, dle jejich stáří. Nyní K1, pak K2 a nakonec K3, podle doporučení výrobce. Na drobno nakrájené kopřivy přidávám od měsíce stáří. Pšeničný i kukuřičný šrot není třeba.

Dobrý den,
kuřata České zlaté kropenky povyrostla. Zjistila jsem, že mám 7 kohoutků a 3 slepičky. Po celou dobu krmení jim dávám pouze směs - nejdříve K1 a pak K2. Zdálo se mi však, že kuřata měla hlad, a tak jsem jim postupně přidávala i kvalitní šrotovanou pšenici. I přes to, že všichni byli na ni zvyklí, před několika dny se hlavně kohoutci toho naládovali a měli pak veliká volata. Jeden z nich bohužel uhynul, i když jsem jim tu pšenici už nedávala.
Jak je možné, že toto plemeno je tak choulostivé, když na různých webových stránkách jej vychvalují?
Kuřátka jsem si koupila od jednoho chovatele, který pravděpodobně násadová vejce nakupuje a pak je dává do líhně.
Může to mít vliv na odchov kuřat?
Děkuji za rady a názory.

Jak hlad po směsi která se má krmit ad libitum? Kuřata mají vole proto, aby jej naplnila. Dokud to tak není, jsou prostě hladová. A naopak na plné vole pšeničného šrotu žádné kuře neuhyne. Příčina bude jinde, domnívám se, že neustálou restrikcí krmné dávky došlo k postupnému oslabení organismu s následným úhynem. Nehledejte příčinu v plemeni, ale nejprve u sebe.

Jarus28 napsal(a):
Dobrý den,
kuřata České zlaté kropenky povyrostla. Zjistila jsem, že mám 7 kohoutků a 3 slepičky. Po celou dobu krmení jim dávám pouze směs - nejdříve K1 a pak K2. Zdálo se mi však, že kuřata měla hlad, a tak jsem jim postupně přidávala i kvalitní šrotovanou pšenici. I přes to, že všichni byli na ni zvyklí, před několika dny se hlavně kohoutci toho naládovali a měli pak veliká volata. Jeden z nich bohužel uhynul, i když jsem jim tu pšenici už nedávala.
Jak je možné, že toto plemeno je tak choulostivé, když na různých webových stránkách jej vychvalují?
Kuřátka jsem si koupila od jednoho chovatele, který pravděpodobně násadová vejce nakupuje a pak je dává do líhně.
Může to mít vliv na odchov kuřat?
Děkuji za rady a názory.

Podle prvniho data dotazu, mela kurata 5'dnu..zacatek vykrmu s chybami..
Zkuseni chovatele vam radili,cim a jak krmit,presto si krmite,jak chcete a opet spatne...,navic kurata zrejme trapite hladem..zlata kropenka urcite neni choulostivejsi,nez jina kurata a slepice..
Doted jste je mela krmit jenom K1 ad libitum.. nectete letak na pytli?..

Snad mě nechcete tvrdit, že se slepice krmí pouze směsí? Chováme slepice už hodně let. Dospělé nosnice dostávají pšenici, šrot (ječmen + oves) a další přídavné minerály jako je např. Plastin. Snáší hodně vajec i v zimě.
Co se týče kuřat - Zlatá kropenka, krmíme je směsí pro kuřata Energys Mini (tj. do 6 týdnů) a teď již přidáváme Energys Midi (tj. od 7. týdne stáří). Takže mi netvrďte, že je trestáme hladem Pouze jsem ji o trochu více přidali našrotované pšenice. Někteří kohoutci z toho měli problémy, protože se hodně nabagrovali.

Jarus28 napsal(a):
Snad mě nechcete tvrdit, že se slepice krmí pouze směsí? Chováme slepice už hodně let. Dospělé nosnice dostávají pšenici, šrot (ječmen + oves) a další přídavné minerály jako je např. Plastin. Snáší hodně vajec i v zimě.
Co se týče kuřat - Zlatá kropenka, krmíme je směsí pro kuřata Energys Mini (tj. do 6 týdnů) a teď již přidáváme Energys Midi (tj. od 7. týdne stáří). Takže mi netvrďte, že je trestáme hladem Pouze jsem ji o trochu více přidali našrotované pšenice. Někteří kohoutci z toho měli problémy, protože se hodně nabagrovali.

Jak krmíte svoji drůbež je vaše rozhodnutí. Ti, kteří se vám snaží radit říkají v podstatě toto. Je nutné krmit vyváženě a to směsí Ad libitum pro danou věkovou kategori. Pokud ke kompletní směsi cosi přidáte, změníte poměry živin a to se může projevit na zdraví i užitkovosti. Výraz trestat hladem, v tomto kontextu, znamená krmit nevyváženě. Takže asi tak.

Jarus28 napsal(a):
Snad mě nechcete tvrdit, že se slepice krmí pouze směsí? Chováme slepice už hodně let. Dospělé nosnice dostávají pšenici, šrot (ječmen + oves) a další přídavné minerály jako je např. Plastin. Snáší hodně vajec i v zimě.
Co se týče kuřat - Zlatá kropenka, krmíme je směsí pro kuřata Energys Mini (tj. do 6 týdnů) a teď již přidáváme Energys Midi (tj. od 7. týdne stáří). Takže mi netvrďte, že je trestáme hladem Pouze jsem ji o trochu více přidali našrotované pšenice. Někteří kohoutci z toho měli problémy, protože se hodně nabagrovali.

Slyšela jsem, že slepice když žerou ječmen (šrot) tak přestanou snášet. Neměla jste tím nikdy problémy když krmíte i tím ječmenem?
My jsme koupili kačeny krmené kopřivami s ječným šrotem a máme je společně se slepicemi, takže ty žerou samozřejmě i to pro kachny a taťka my dnes právě říkal, že ječmen snižuje snášku...

Děkuji za reakci. Vždycky jsme krmili šrotem (ječmen + oves). V ovsi je vláknina, která napomáhá zvířatům lépe vytrávit. Občas jim i přišrotujeme pšenici a přidáváme také trochu našrotované kukuřice. V ní jsou bílkoviny. No jak jsem již dříve psala, slepičky dostávají také nějaké minerály, jako je např. Plastin (v němž je vápník a železo), krmný vápenec, který je dobrý na kosti a také, aby neměly slabé skořápky. Samozřejmě si občas rády pochutnají na různých zbytcích od jídla.

Problémem, se kterým jsme se ještě nesetkali je právě plemeno česká zlatá kropenka. Jsou sice krásně zbarvená, ale v dnešní době, pokud jsou násadová vejce koupená a kuřata nejsou odchovaná kvočnou, je to šlechtěné pouze na směsi, a tak kuřata nesnesou žádnou jinou stravu. V opačném případě začnou mít průjem a můžou i zahynout.

Přeji Vám mnoho úspěchů s chovem slepiček. A nezapomeňte, že slepice potřebují především kvalitní pšenici - zrno. Lehce by se mohla zaměnit s tritikálem!!!! Na to pozor!!! Pokud se slepice překrmí tímto druhem obilí, zvětší se jim játra a zahynou.

Jarus28 napsal(a):
Děkuji za reakci. Vždycky jsme krmili šrotem (ječmen + oves). V ovsi je vláknina, která napomáhá zvířatům lépe vytrávit. Občas jim i přišrotujeme pšenici a přidáváme také trochu našrotované kukuřice. V ní jsou bílkoviny. No jak jsem již dříve psala, slepičky dostávají také nějaké minerály, jako je např. Plastin (v němž je vápník a železo), krmný vápenec, který je dobrý na kosti a také, aby neměly slabé skořápky. Samozřejmě si občas rády pochutnají na různých zbytcích od jídla.

Problémem, se kterým jsme se ještě nesetkali je právě plemeno česká zlatá kropenka. Jsou sice krásně zbarvená, ale v dnešní době, pokud jsou násadová vejce koupená a kuřata nejsou odchovaná kvočnou, je to šlechtěné pouze na směsi, a tak kuřata nesnesou žádnou jinou stravu. V opačném případě začnou mít průjem a můžou i zahynout.

Přeji Vám mnoho úspěchů s chovem slepiček. A nezapomeňte, že slepice potřebují především kvalitní pšenici - zrno. Lehce by se mohla zaměnit s tritikálem!!!! Na to pozor!!! Pokud se slepice překrmí tímto druhem obilí, zvětší se jim játra a zahynou.

Jecmen a oves neni pro slepice vhodny..moc vlakniny,ktera "ucpe" vole a zaludek...kdo krmi timto,slepice mu spatne nesou,maji malo zivin..
Neni pravda,ze kurata ze zakoupenych vajec nesnesou jinou potravu,nez smesi..ona ta kurata muzou smes domaci,ale musi se to umet smichat..ze spatne domaci smesi vam chcipnou kurata vsechna...proto je koupena smes nejlepsi..
Nosnice potrebuji predevsim kvalitni smes pro nosnice..

Pro: ančovička1
Ve starých dobách se krmilo ječným i ovesným šrotem a bylo to běžné a slepice byly odolné a dobře snášely. No toto prosím nezapomínejme !
Nám slepičky snáší dobře. Kdo tomu nevěří a je přesvědčen o opaku, tak nejspíš krmí slepice jako v těch klecích, kde jsou "chudinky" zavřené, bez denního světla a jsou krmeny pouze směsí, aby snášely a snášely? Takhle to chceme?!
Taková vajíčka nejsou zdravá ani pro lidi.

Komu není rady, tomu není pomoci.

Jarus28 napsal(a):
Pro: ančovička1
Ve starých dobách se krmilo ječným i ovesným šrotem a bylo to běžné a slepice byly odolné a dobře snášely. No toto prosím nezapomínejme !
Nám slepičky snáší dobře. Kdo tomu nevěří a je přesvědčen o opaku, tak nejspíš krmí slepice jako v těch klecích, kde jsou "chudinky" zavřené, bez denního světla a jsou krmeny pouze směsí, aby snášely a snášely? Takhle to chceme?!
Taková vajíčka nejsou zdravá ani pro lidi.

Ve starych dobach se takto spatne krmilo,protoze psenice byla pro lidi na kolace ..

Jarus28 napsal(a):
Děkuji za reakci. Vždycky jsme krmili šrotem (ječmen + oves). V ovsi je vláknina, která napomáhá zvířatům lépe vytrávit. Občas jim i přišrotujeme pšenici a přidáváme také trochu našrotované kukuřice. V ní jsou bílkoviny. No jak jsem již dříve psala, slepičky dostávají také nějaké minerály, jako je např. Plastin (v němž je vápník a železo), krmný vápenec, který je dobrý na kosti a také, aby neměly slabé skořápky. Samozřejmě si občas rády pochutnají na různých zbytcích od jídla.

Problémem, se kterým jsme se ještě nesetkali je právě plemeno česká zlatá kropenka. Jsou sice krásně zbarvená, ale v dnešní době, pokud jsou násadová vejce koupená a kuřata nejsou odchovaná kvočnou, je to šlechtěné pouze na směsi, a tak kuřata nesnesou žádnou jinou stravu. V opačném případě začnou mít průjem a můžou i zahynout.

Přeji Vám mnoho úspěchů s chovem slepiček. A nezapomeňte, že slepice potřebují především kvalitní pšenici - zrno. Lehce by se mohla zaměnit s tritikálem!!!! Na to pozor!!! Pokud se slepice překrmí tímto druhem obilí, zvětší se jim játra a zahynou.

V kukuřici moc bílkovin není.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V kukuřici moc bílkovin není.

..a zadny vapnik..

Jarus28 napsal(a):
Děkuji za reakci. Vždycky jsme krmili šrotem (ječmen + oves). V ovsi je vláknina, která napomáhá zvířatům lépe vytrávit. Občas jim i přišrotujeme pšenici a přidáváme také trochu našrotované kukuřice. V ní jsou bílkoviny. No jak jsem již dříve psala, slepičky dostávají také nějaké minerály, jako je např. Plastin (v němž je vápník a železo), krmný vápenec, který je dobrý na kosti a také, aby neměly slabé skořápky. Samozřejmě si občas rády pochutnají na různých zbytcích od jídla.

Problémem, se kterým jsme se ještě nesetkali je právě plemeno česká zlatá kropenka. Jsou sice krásně zbarvená, ale v dnešní době, pokud jsou násadová vejce koupená a kuřata nejsou odchovaná kvočnou, je to šlechtěné pouze na směsi, a tak kuřata nesnesou žádnou jinou stravu. V opačném případě začnou mít průjem a můžou i zahynout.

Přeji Vám mnoho úspěchů s chovem slepiček. A nezapomeňte, že slepice potřebují především kvalitní pšenici - zrno. Lehce by se mohla zaměnit s tritikálem!!!! Na to pozor!!! Pokud se slepice překrmí tímto druhem obilí, zvětší se jim játra a zahynou.

Jo a slepicím se zvětší játra a uhynou při překrmení jakýmkoliv obilím, na to nemusí být triticale.

Děkuji bože, že mi bylo dopřáno začínat s chovatelstvim v době, kdy nebyl internet a informace bylo možné sehnat pouze vytištěné na papíře. Před vydáním text musel schválit odborný lektor...dnes to začátečníci opravdu nemají jednoduché.

Jarus28 napsal(a):
Děkuji za reakci. Vždycky jsme krmili šrotem (ječmen + oves). V ovsi je vláknina, která napomáhá zvířatům lépe vytrávit. Občas jim i přišrotujeme pšenici a přidáváme také trochu našrotované kukuřice. V ní jsou bílkoviny. No jak jsem již dříve psala, slepičky dostávají také nějaké minerály, jako je např. Plastin (v němž je vápník a železo), krmný vápenec, který je dobrý na kosti a také, aby neměly slabé skořápky. Samozřejmě si občas rády pochutnají na různých zbytcích od jídla.

Problémem, se kterým jsme se ještě nesetkali je právě plemeno česká zlatá kropenka. Jsou sice krásně zbarvená, ale v dnešní době, pokud jsou násadová vejce koupená a kuřata nejsou odchovaná kvočnou, je to šlechtěné pouze na směsi, a tak kuřata nesnesou žádnou jinou stravu. V opačném případě začnou mít průjem a můžou i zahynout.

Přeji Vám mnoho úspěchů s chovem slepiček. A nezapomeňte, že slepice potřebují především kvalitní pšenici - zrno. Lehce by se mohla zaměnit s tritikálem!!!! Na to pozor!!! Pokud se slepice překrmí tímto druhem obilí, zvětší se jim játra a zahynou.

V kukuřici opravdu moc bílkovin není, studovala jsem množství bílkovin v obilninách a jiných krmivech, abych si správně namýchala směs pro dojnou kozu. Na bílkoviny je bohatá sója, jenže ta je docela problém sehnat a ještě ne moc draze. Já pro ni jezdím na Slovensko, kvůli většímu množství pro kozu se mi to vyplatí a přidávám pak i slepicím.
Slepice krmím hlavně rozmočeným pečivem, pšenicí, skořápkami a přidávám sóju a nutrimix pro nosnice. Kromě toho jim nadrobno seču kopřivy i jinou trávu.

Vždy jsem byla zvyklá jen na obyčejné slepice z drůbežárny, ty vynesené. Teď jsem chtěla obměnu, protože se mi líbí hejno různě zbarvených slepic. Tak jsme dokoupili pár kuřic z kohoutem. Pak teprve jsem zjistila, že to jsou vlastně jen nosné hybridy, které nejsou plodné. Předpokládám tedy že i kouhouta budu mít neplodného, když je taky z té drůbežárny. Slepice jsem vždy předpokládala jen na vajíčka jen teď mě napadlo jestli by nemohlo být i nějaké klasické plemeno. Nevíte někdo jestli kohout z drůbežárny může být plodný, když uvádí kohouty jako chovné?
Děkuji

Kdo vam rikal,ze slepice hybridky nejsou plodne??

Jarus28 napsal(a):
Pro: ančovička1
Ve starých dobách se krmilo ječným i ovesným šrotem a bylo to běžné a slepice byly odolné a dobře snášely. No toto prosím nezapomínejme !
Nám slepičky snáší dobře. Kdo tomu nevěří a je přesvědčen o opaku, tak nejspíš krmí slepice jako v těch klecích, kde jsou "chudinky" zavřené, bez denního světla a jsou krmeny pouze směsí, aby snášely a snášely? Takhle to chceme?!
Taková vajíčka nejsou zdravá ani pro lidi.

Vždy se krmily hlavně pšenicí, o ovsi a ječmenu jako hlavním krmivu jsem ještě neslyšela, pouze se přidávalo. A opravdu nenesly lépe, dlouho tchýně krmila takhle a snáška nic moc. Na zimu pravidelně nakládala vejce do vodního skla, aby nemusela kupovat vejce v krámě. Zima byla prostě bez vajec. S krmnými směsmi se to výrazně zlepšilo.
A ty "chudinky" zavřené světlo mají, jinak by nenesly také, světelné podmínky jsou řízené. A v kleci jsou proto, aby byly čistá vejce, kdekoliv jinde jsou občas znečištěné trusem.

Proč by proboha nemohly být hybridky a kohouti hybridi plodné?
Kříží se kvůli heteróznímu efektu, po kterém jsou právě plodnější, více nesou a rychleji rostou. Tohle je známé u všech hospodářských zvířat. A zrovna dnešní hybridi jsou vícelinioví hybridi, kdy se kříží už mateřská populace a otcovská také. Tohle se využívá jak u drůbeže tak u prasat.

Heteróza (heteroze) je specifický fenomén, kdy je F1 generace fenotypově "lepší" (např. silnější, výkonnější, plodnější...) než jedinci z obou rodičovských generací. Jde o termín užívaný zejména při šlechtění hospodářských zvířat. Pozitivní efekt heterózy se v dalších generacích postupně ztrácí.

položme si otázku, jaké vejce je "zdravější", jestli z velkochovu, byť klecového, nebo z bahnitého smrdutého plácku 10 m2 na 10 slepic krmených hlavně rozmočeným kyselým chlebem, zbytky a sem tam pšenicí....

Co jsem tu vyčetla, tak množit doma hybridy lze, ale musíte počítat s malou snáškou. Prostě se to nevyplatí. Pokud množit, máte lepší leghorky nebo vlašky. Mají cca stejnou snášku jako hybridy.

no chudinky jsou klecové slepice v každém případě, bez uvozovek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
položme si otázku, jaké vejce je "zdravější", jestli z velkochovu, byť klecového, nebo z bahnitého smrdutého plácku 10 m2 na 10 slepic krmených hlavně rozmočeným kyselým chlebem, zbytky a sem tam pšenicí....

položme si otázku, které slepice se cítí lépe...

Ano. Pokud nemůžu slepicím dopřát výběh, (aktuálně mých 19 má velkou louku za domem), tak je nebudu chovat. Bez vajec se dá žít.

čau čau napsal(a):
položme si otázku, které slepice se cítí lépe...

O tom žádná, proto byla řeč o "zdravých" vejcích. Ikdyž nikdo asi "index štěstí" u slepice nezměří. Jsem rád za zrušení klecových chovů, sice budou vejce asi dražší, na druhou stranu, pohlížíme na blaho zvířat lidskýma očima, pochybuji, že klecové hybridky, které nic jiného nepoznaly, mohou srovnávat a mít pocit, že o něco přicházejí. Je to o etice a ta je zase lidským produktem. Ale nechci to dál řešit. Moje hedvábky mohou na celou zahradu, sice ne 365 dnů v roce, ale mohou, takže jsou, snad, šťastné

Ono to s tou etikou chovu a pohledu lidí na chov zvířat obecně je trochu složitější. Tak jak se vyvíjí společnost, mění se pohledy i na přírodu, potřebné životní podmínky i u lídí atd. Od doby co člověk začal být zemědělcem, domestikoval nějaká zvířata a šlechtil jejich vlastnosti, jde vždy o úhel pohledu na problematiku. Klecové chovy drůbeže jsou prostě produktem dnešní společnosti a jejich požadvků na dostupnost potravin. To je to ekonomické hledisko. V drobnochovech by měla mít zvířata a to i drůbež, co největší "komfort" daný jejich přirozenými potřebami. Což je u slepic výměh, možnost popelení, kvalitní a rozmanitá strava, včetně prostorného čistého kurníku. Jde sice v obou případech "jen" o slepice, ale vždy jde o dosažení sledovaného cíle. Ve velkochovech ekonomika, v drobnochovech radost s pojená s užitkem.

Nedělám si iluze, na dražší vejce čekám celý život a furt nic...dovezeme do balírny v Čechách a pofrci akce dal. Cenu nedělaly klece, ale prodejci.

jo012810 napsal(a):
Ono to s tou etikou chovu a pohledu lidí na chov zvířat obecně je trochu složitější. Tak jak se vyvíjí společnost, mění se pohledy i na přírodu, potřebné životní podmínky i u lídí atd. Od doby co člověk začal být zemědělcem, domestikoval nějaká zvířata a šlechtil jejich vlastnosti, jde vždy o úhel pohledu na problematiku. Klecové chovy drůbeže jsou prostě produktem dnešní společnosti a jejich požadvků na dostupnost potravin. To je to ekonomické hledisko. V drobnochovech by měla mít zvířata a to i drůbež, co největší "komfort" daný jejich přirozenými potřebami. Což je u slepic výměh, možnost popelení, kvalitní a rozmanitá strava, včetně prostorného čistého kurníku. Jde sice v obou případech "jen" o slepice, ale vždy jde o dosažení sledovaného cíle. Ve velkochovech ekonomika, v drobnochovech radost s pojená s užitkem.

je to jasně jen prolidský pohled. I slepice má pocity a city, o tom už není sporu, i ona myslí po slepičím. patrně od vajíčka v kleci si nebude malovat volnou oblohu, ale cítí bolest, nekomfort,, strach, ba i hrůzu.
koho domestikoval, zda zvířata lidi nebo lidi jiná zvířata, to je sporné, byli si společně k užitku. se šlechtěním je to jinak, to je lidský vynález.
Pokud si pamatuju z dětství, indiáni i jiné přírodní národy chápali, že jsou se zvířaty na jedné lodi a proto je zabíjeli pro potravu a další, ale současně je uctívali, omlouvali se loveným a spotřebovávaným... tak daleko zatím my nejsme,, pouhý ekonomický pohled přinesl krutost ke zvířatům a vytěsnění vědomí, že jsme v podstatě stejní, jak říkával Mauglí - jsme jedné krve ty a já, to dokonalo.
takže zákaz klecového chovu je OK? však ještě Říhův Honzík - a to není zase tak dávno - chodi za babičkouido slepičárny, k volně ustájeným slepicím, tedy -není nutnost mít slepice v kleci.

čau čau napsal(a):
je to jasně jen prolidský pohled. I slepice má pocity a city, o tom už není sporu, i ona myslí po slepičím. patrně od vajíčka v kleci si nebude malovat volnou oblohu, ale cítí bolest, nekomfort,, strach, ba i hrůzu.
koho domestikoval, zda zvířata lidi nebo lidi jiná zvířata, to je sporné, byli si společně k užitku. se šlechtěním je to jinak, to je lidský vynález.
Pokud si pamatuju z dětství, indiáni i jiné přírodní národy chápali, že jsou se zvířaty na jedné lodi a proto je zabíjeli pro potravu a další, ale současně je uctívali, omlouvali se loveným a spotřebovávaným... tak daleko zatím my nejsme,, pouhý ekonomický pohled přinesl krutost ke zvířatům a vytěsnění vědomí, že jsme v podstatě stejní, jak říkával Mauglí - jsme jedné krve ty a já, to dokonalo.
takže zákaz klecového chovu je OK? však ještě Říhův Honzík - a to není zase tak dávno - chodi za babičkouido slepičárny, k volně ustájeným slepicím, tedy -není nutnost mít slepice v kleci.

Všechno je téměř pravda, ale...Lidé se tak množí, že jejich potraviny se již nedají pěstovat (třeba na zahrádce) a chovat zvířata pro užitek tak, jako třeba v 50. létech minulého století, ale musí se vyrábět. Před panelákovou dobou mělo více obyvatel (u nás) kus pozemku, kde mohli chovat a pěstovat. Tyto možnosti s rozvojem společnosti, u nás zejména po roce 1990, se silně zmenšili. Takže jsou dvě možnosti. Změnit zcela životní styl a nebo hledat ekonomicky dostupné způsoby výroby potravin. Tím nechci říci, že tleskám a fandím klecovým chovům, ale taková je realita.....

Realita je, že jsme rozežraní...ale virusák nám zatne tipec🥰

Zrovna padesátá léta u nás nastartovala velkovýrobní šílenství v zemědělství, které trvá dodnes. Jinak je to hlavně o lenosti jednotlivce. Kdo chce, možnost si vždycky najde. Ne každý je ochotný šlapat hnůj a hrbit hřbet pro kus zvance. Dokud nebude muset. Teď se dá ještě všechno koupit bez námahy,( teda pro ty, kterým je kvalita fuk)

jo012810 napsal(a):
Všechno je téměř pravda, ale...Lidé se tak množí, že jejich potraviny se již nedají pěstovat (třeba na zahrádce) a chovat zvířata pro užitek tak, jako třeba v 50. létech minulého století, ale musí se vyrábět. Před panelákovou dobou mělo více obyvatel (u nás) kus pozemku, kde mohli chovat a pěstovat. Tyto možnosti s rozvojem společnosti, u nás zejména po roce 1990, se silně zmenšili. Takže jsou dvě možnosti. Změnit zcela životní styl a nebo hledat ekonomicky dostupné způsoby výroby potravin. Tím nechci říci, že tleskám a fandím klecovým chovům, ale taková je realita.....

to je možná pravda celosvětově, ale rozhodně to není pravda v ČR, u nás je dost a dost ploch k pěstování a leží ladem a kromě toho, ani jsme se tak dramaticky od padesátých let nerozmnožili...

petraodlesa napsal(a):
Realita je, že jsme rozežraní...ale virusák nám zatne tipec🥰

své samozřejmě dělá i všeobecné a zřetelné pohrdání prací rukama,, prací v terénu

čau čau napsal(a):
to je možná pravda celosvětově, ale rozhodně to není pravda v ČR, u nás je dost a dost ploch k pěstování a leží ladem a kromě toho, ani jsme se tak dramaticky od padesátých let nerozmnožili...

...Tyto možnosti s rozvojem společnosti, u nás zejména po roce 1990, se silně zmenšili. Takže jsou dvě možnosti. Změnit zcela životní styl a nebo hledat ekonomicky dostupné způsoby výroby potravin. Tím nechci říci, že tleskám a fandím klecovým chovům, ale taková je realita.....
Ano, rozhodně celá naše společnost, ne výjmeční jedinci, zpohodlněla a jak zde bylo naspáno, nechce ohýbat hřbet pro kus žvance. Ty dvě možnosti jsou stále aktuální, z celospolečenského hlediska a možná nás dohoní staré dobré, že nouze naučila Dalibora housti.
Co se týká úbytku zemědělské půdy, zde je něco o tom:
Mezi roky 1930 a 1990 se výměra orné půdy snížila o 617 000 ha a mezi roky 1990 a 2015 téměř o 250 000 ha. Často ubývá kvalitní půda v blízkosti měst. Na jednoho obyvatele připadá stále méně půdy (0,4 ha zemědělské a 0,28 ha orné půdy), přičemž to je základní faktor trvalé udržitelnosti a potravinové bezpečnosti. Takže asi tak.