Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
12.8.2020 20:18
karel111

XXX.XXX.169.107

Jak dlouho po sklizni můžu začít krmit pšenici?
Děkuji za radu.

12.8.2020 20:38
mini

XXX.XXX.1.85

Ak by si si dal iba trochu namahy tak by si tu nasiel vlákna ktore o tom pisu, napr.:
Za jak dlouho krmit novou pšenicí?

12.8.2020 21:11
Valentko

XXX.XXX.113.21

karel111 napsal(a):
Jak dlouho po sklizni můžu začít krmit pšenici?
Děkuji za radu.

Hned ako ju kúpite. 😁

13.8.2020 10:37
Kožený

XXX.XXX.225.171

Dobrý den.
Dříve sedláci čekali 3 - 5 měsíců. Kožený-

13.8.2020 11:49
honzapm

XXX.XXX.134.34

Karle, čtěte:

Mendelova univerzita v Brně:
Čerstvě sklizená pšenice je hůře stravitelná a nepříznivě ovlivní užitkovost. Pravděpodobnou příčinou je vyšší obsah rozpustných neškrobových polysacharidů. Při posklizňovém dozrávání se jejich množství dva až čtyři týdny po sklizni snižuje.

14.8.2020 12:02
lecram

XXX.XXX.190.73

Sypeme přímo od kombajnu a nikdy žáden problém.Děláme to už tak přes 20 let.Není se čeho bát.

14.8.2020 12:53
jo012810

XXX.XXX.101.35

lecram napsal(a):
Sypeme přímo od kombajnu a nikdy žáden problém.Děláme to už tak přes 20 let.Není se čeho bát.

Určitě, ale....Stejně tak může jíst nedopečený a teplý koláč, ale určitě je lepší dopečený a vychladlý koláč. Alespoň pro mne. A nejen univerzitní moudrost, ale i letitá zkušenost soukromých zemědělců, ještě před kolektivizací....

14.8.2020 15:16
horal

XXX.XXX.13.28

Sedláci před koletivizací sekali ručně kosou na které byla nasazena tzv hrbice. Sedlák jedním tahem za pomoci hrbice vytvořil hrbek obilných klasů se slámou který selka svázala povříslem (ukroucený povraz ze slámy) do snopku. Snopky se pak skládali do panáků a takto složené obilí se nechalo nějaký čas stát na poli, aby dozrálo a doschlo. I když se pak svezlo z pole tak se snopky poskládali na mlatě a postupně ho cepama mlátili. Pak se vymlácené obilí dosoušelo na špeicharu třeba ve 30 cm vrstvě a to se muselo dvakrát denně přehazovat jako když se otáčí seno. Sedlák poznal kousnutím do zrna jestli je už vhodné ho uskladnit do sýpky či nechat ve mlýně semlít. Poenta je v tom, že než se dostalo obilí k dalšímu zpracování či zkrmování uběhlo třeba těch šest týdnů. Já přesně ty termíny neznám ale důležitý je to o čem je tady řeč, že se obilí zkrmovalo až po určité době. Jenomže! Místo hrbice se začali používat hrbkovače. Byla to koňská sekačka s podavačem a vše se urychlilo. Na vázání bylo potřeba ale víc lidí, proto vznikl samovaz a obilí se nesváželo na mlat, ale k mlátičce poháněné žentourem později lokomobilou a naposled elektromotorem. Pak přichází nová doba, jiné obiloviny, jiné postupy, a postřiky pro dozrávání. Je to na dlouhé povídání.

14.8.2020 20:35
Olánek

XXX.XXX.207.69

Vše čerstvé má větší výživnost,více vitamínů,žel i více, z pohledu chovatelského, nežádoucího.

15.8.2020 09:38
kaseva

XXX.XXX.155.74

horal napsal(a):
Sedláci před koletivizací sekali ručně kosou na které byla nasazena tzv hrbice. Sedlák jedním tahem za pomoci hrbice vytvořil hrbek obilných klasů se slámou který selka svázala povříslem (ukroucený povraz ze slámy) do snopku. Snopky se pak skládali do panáků a takto složené obilí se nechalo nějaký čas stát na poli, aby dozrálo a doschlo. I když se pak svezlo z pole tak se snopky poskládali na mlatě a postupně ho cepama mlátili. Pak se vymlácené obilí dosoušelo na špeicharu třeba ve 30 cm vrstvě a to se muselo dvakrát denně přehazovat jako když se otáčí seno. Sedlák poznal kousnutím do zrna jestli je už vhodné ho uskladnit do sýpky či nechat ve mlýně semlít. Poenta je v tom, že než se dostalo obilí k dalšímu zpracování či zkrmování uběhlo třeba těch šest týdnů. Já přesně ty termíny neznám ale důležitý je to o čem je tady řeč, že se obilí zkrmovalo až po určité době. Jenomže! Místo hrbice se začali používat hrbkovače. Byla to koňská sekačka s podavačem a vše se urychlilo. Na vázání bylo potřeba ale víc lidí, proto vznikl samovaz a obilí se nesváželo na mlat, ale k mlátičce poháněné žentourem později lokomobilou a naposled elektromotorem. Pak přichází nová doba, jiné obiloviny, jiné postupy, a postřiky pro dozrávání. Je to na dlouhé povídání.

Tož to bylo sakra dávno, strýc na Slovensku měl starý traktor a tím pokosil obilí, pak už se vázalo do snopů a po nějakém týdnu, když jsme měli my měští čas, se svezlo a mlátilo v mlátičce. Šlo o 70. léta, spíš začátek a do smrti si budu pamatovat mlácení ječmenu, ještě teď mě to kouše.
Od asi 76 roku už byl v družstvu a litoval, že tam nevlezl dříve. Vesnice je v pohoří Javorníky, před Púchovem.
Traktor byl z 1.republiky značky Škoda, nevím jaká řada asi 30, ale stále jezdí a před asi 6 lety syn na něj sháněl svíčky. Bratranec s ním sváží dřevo z lesa.
Nemá se skrmovat čerstvé obilí, čerstvé seno.

15.8.2020 14:23
lecram

XXX.XXX.190.73

Dávalo se do snopů aby doschlo jinač by po vymlácení zplesnivělo,sedlák neměl dosoušecí sila.A jestli si myslíte,že zrno od kombajnu někde leží tak ani náhodou.De do sila kde se ventilátorem dosuší a šup do granulí když je potřeba.Bavíme se o krmném zrnu.

15.8.2020 22:08
pajca

XXX.XXX.228.230

Když se ještě dělaly snopy a stavěly z nich panáky a nebo mandele,
tak to obilí nemohlo být ještě úplně zralé, jinak by se sypalo z klasů
již při kosení. Když doschlo, svezlo se do stodol, ale mlátilo se až na
to byl čas .
Jako děcka jsme museli chodit s husama na pole po žních, kde husy
zbíraly vysypyná zrnka a stracené klasy, nebo se napásly na mistech,
kde obilí polehlo a nešlo sklidit. V té době ale družstvo chovalo i slepice
které ve žních z drůbežárny přestěhovalo do pojízdných boud a ve žních
je přestěhovalo na posekané pole, kde slepice vyzbírávaly semena
plevelů a postrácené obilí. (ani zrno na zmar.)
Pamatuji si ale i to, že když byly deštivé žně, tak zrno místo aby doschlo,
tak klíčilo v panácích. Tak že ta kvalita, nebyla vždy podle představ
hospodáře, ať jím byt ten, nebo ten.

16.8.2020 05:09
horal

XXX.XXX.13.28

Tak dobrému hospodáři se to nestalo aby zrní začalo klíčit na poli, to se stávalo lajdáckým kolektivním hospodářům. Pravda je však, že se sekalo obilí ještě kdy sláma nebyla úplně vyschlá, to by ji kosou neusekli. Tehdy ale sedláci pěstovali jiné obiloviny než dnes. Především mělo menší klasy a slabší stébla o to však bylo větší zrno. Dnes je klas mohutnější a i když má silnější stéblo, tak při intenzivnějším dešti se ohne a polehne. Dnes se šlechtěním dostalo obilí na jinou úroveň a je jiná i agrotechnika a postupy. Obilí po vymlácení prochází tzv suškou, kde s zbaví vlhkosti a nečistot. Někteří novodobí sedláci se nezabývají dosoušením a prodávají ho jak se říká od kombajnu. Takové obilí je třeba nechat v otevřených pytlích na suchém místě aby vyvětralo. To ze sušky se může zkrmovat hned. Pojízdné kurníky a hesla "ani zrno na zmar" byli vymožeností JZDáků a ovce, kozy a husy se do strnišť vyháněli kvůli plevelu (pýr, žabinec ptačinec). Sedlák po sklizni vzal takové velké specielní hrábě a celé strniště nimi projel a sezbíral klásky. Na panstvích měli poklasného, který tuto práci vykonával.

25.8.2020 19:11
kaseva

XXX.XXX.155.74

horal napsal(a):
Tak dobrému hospodáři se to nestalo aby zrní začalo klíčit na poli, to se stávalo lajdáckým kolektivním hospodářům. Pravda je však, že se sekalo obilí ještě kdy sláma nebyla úplně vyschlá, to by ji kosou neusekli. Tehdy ale sedláci pěstovali jiné obiloviny než dnes. Především mělo menší klasy a slabší stébla o to však bylo větší zrno. Dnes je klas mohutnější a i když má silnější stéblo, tak při intenzivnějším dešti se ohne a polehne. Dnes se šlechtěním dostalo obilí na jinou úroveň a je jiná i agrotechnika a postupy. Obilí po vymlácení prochází tzv suškou, kde s zbaví vlhkosti a nečistot. Někteří novodobí sedláci se nezabývají dosoušením a prodávají ho jak se říká od kombajnu. Takové obilí je třeba nechat v otevřených pytlích na suchém místě aby vyvětralo. To ze sušky se může zkrmovat hned. Pojízdné kurníky a hesla "ani zrno na zmar" byli vymožeností JZDáků a ovce, kozy a husy se do strnišť vyháněli kvůli plevelu (pýr, žabinec ptačinec). Sedlák po sklizni vzal takové velké specielní hrábě a celé strniště nimi projel a sezbíral klásky. Na panstvích měli poklasného, který tuto práci vykonával.

A kde tedy ti dobří hospodáři před lajdáckými kolektivními hospodáři dělali chybu, že za 1.republiky neměla část populace co do huby?
Opravdu zajímavé názory, když se ví, že potravinami pro všechny zyčal být trh v celé Evropě zásoben až po 2.světové válce. Píše se běžně až o 60. letech.

Na ty dobré hospodáře tchýně nadávala vždy, když si vzpomněla na dětství, ročník 1929, měla ještě dva sourozence a další tři nepřežily šestinedělí. A to její otec měl práci v cementárce ve Štramberku. Nikdy nebyl bez práce, měli krávu a polnosti, přesto neměli na růžích ustláno.
Otec tchána zase pracoval v Tatře, měli jen pár arů a proto měli jen kozy. Nikdy jsem od svých rodičů, od prarodičů neslyšela, že by bylo za těch dobrých hospodářů tak dobře.

25.8.2020 19:35
jo012810

XXX.XXX.101.35

kaseva napsal(a):
A kde tedy ti dobří hospodáři před lajdáckými kolektivními hospodáři dělali chybu, že za 1.republiky neměla část populace co do huby?
Opravdu zajímavé názory, když se ví, že potravinami pro všechny zyčal být trh v celé Evropě zásoben až po 2.světové válce. Píše se běžně až o 60. letech.

Na ty dobré hospodáře tchýně nadávala vždy, když si vzpomněla na dětství, ročník 1929, měla ještě dva sourozence a další tři nepřežily šestinedělí. A to její otec měl práci v cementárce ve Štramberku. Nikdy nebyl bez práce, měli krávu a polnosti, přesto neměli na růžích ustláno.
Otec tchána zase pracoval v Tatře, měli jen pár arů a proto měli jen kozy. Nikdy jsem od svých rodičů, od prarodičů neslyšela, že by bylo za těch dobrých hospodářů tak dobře.

Kvalita se nerovná množství. To si je třeba uvědomit. I před kolektivizací byli hospodaři dobří a pěstovali a chovali jen nejvyšší kvalitu. Byli i tací, kteří sotva přežívali a o kvalitě se nemohlo mluvit. Kolektivizací u nás a jinde ve světě nástupem změnou technologií obdělávání a chovu, došlo sice k nárůstu množství produkce, ale rozhodně ne vždy kvality. Produkce dnes je hnaná velkovýrobou za pomocí chemie. Tak např. již dnes se vážně hovoří o nedostatku organických složek v ornici a to je na pováženou. Protože vše souvisí se vším...O kojenecké úmrtnosti se nedá hovořit jen ve spojitosti s podvýživou-nedostatkem či kvalitou potravin, ale především zde hraje rozhodující roli lékařské znalosti a možnosti, které byly na zcela jiné úrovni. Takže asi tak...

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.8.2020 21:19
Uživatel s deaktivovaným účtem

kaseva napsal(a):
A kde tedy ti dobří hospodáři před lajdáckými kolektivními hospodáři dělali chybu, že za 1.republiky neměla část populace co do huby?
Opravdu zajímavé názory, když se ví, že potravinami pro všechny zyčal být trh v celé Evropě zásoben až po 2.světové válce. Píše se běžně až o 60. letech.

Na ty dobré hospodáře tchýně nadávala vždy, když si vzpomněla na dětství, ročník 1929, měla ještě dva sourozence a další tři nepřežily šestinedělí. A to její otec měl práci v cementárce ve Štramberku. Nikdy nebyl bez práce, měli krávu a polnosti, přesto neměli na růžích ustláno.
Otec tchána zase pracoval v Tatře, měli jen pár arů a proto měli jen kozy. Nikdy jsem od svých rodičů, od prarodičů neslyšela, že by bylo za těch dobrých hospodářů tak dobře.

Tak to tchýně asi nadávala sama na sebe ne? Jak kdo hospodařil, takový hospodářství měl.
Taky je dobrý si přečíst i něco jinýho než bolševickou propagandu že šedesátých let, ospravedlňující krádeže majetků sedláků. Podle nich nebýt "znárodnění" pomřeli bychom hlady. Stejně jako tam, kde bolševik nebyl.

25.8.2020 22:16
pajca

XXX.XXX.129.240

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to tchýně asi nadávala sama na sebe ne? Jak kdo hospodařil, takový hospodářství měl.
Taky je dobrý si přečíst i něco jinýho než bolševickou propagandu že šedesátých let, ospravedlňující krádeže majetků sedláků. Podle nich nebýt "znárodnění" pomřeli bychom hlady. Stejně jako tam, kde bolševik nebyl.

Panská pýcha....po zajících skáče.

26.8.2020 07:26
horal

XXX.XXX.13.28

Diskuze zase sklouzává někam jinam než je dotaz. Tady se nediskutuje o výživě národa, ale o kvalitě zrní a jeho zkrmování. Hned po sklizni, nebo až po dozrání. Jenom pro srovnání jsem napsal jak hospodařili sedláci a proč se muselo čekat se zkrmováním. Dnes je jiná technologie, jiné postupy, jiné obiloviny. Dnes se seká obilí už suché v klase a záleží na vlhkosti ovzduší kolik té vlhkosti v obilí je (měří se při sklizni) a jak dlouho bude skladováno. Je pak na hospodáři a také na počasí ve žních jestli dá obilí dosušit do sušky. Mnoho lidí zkrmuje obilí hned po sklizni a nemají problémy. Já nakoupím tolik, že mi vydrží až do podzimu příštího roku a začínám s čerstvým až někdy v říjnu. Teď mám ještě 4q pšenice a trtikale.

26.8.2020 20:28
kaseva

XXX.XXX.155.74

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to tchýně asi nadávala sama na sebe ne? Jak kdo hospodařil, takový hospodářství měl.
Taky je dobrý si přečíst i něco jinýho než bolševickou propagandu že šedesátých let, ospravedlňující krádeže majetků sedláků. Podle nich nebýt "znárodnění" pomřeli bychom hlady. Stejně jako tam, kde bolševik nebyl.

Jo tak jistě mohla nadávat sobě, že se narodila do rodiny domkaře, že. To je přece vina dětí, že se nenarodí se stříbrnou lžičkou v puse.
A vzpomínky rodičů a prarodičů jsou bolševická propaganda?
To jako vážně?
Aby mohla moje tchýně navštěvovat měšťanku musela poprosit svého bezdětného strýčka aby ji školu zaplatil. Splatila mu to až za komančů.

V naší obci byli dva větší sedláci, oba nepodepsali a hospodařili i za komančů. U toho největšího pracovala i tchýnina matka a matka tchána. Žádné neplatil sociální pojištění, které bylo povinné už od 20.let, takže měly obě dvě minimální důchod. Asi za to mohl bolševik, že tam pracovaly na černo.
V JZD jsem pracovala a měla jsem se lépe než rodina mé matky, kteří nepodepsali a hospodařili, moje sestřenice a bratranci nevěděli co jsou to prázdniny, musely pracovat stále. Ani jeden nezačal po revoluci hospodařit, sestřenice zdrhly do měst.

Uživatel s deaktivovaným účtem

26.8.2020 22:21
Uživatel s deaktivovaným účtem

Buď lhala tchýně, nebo vy agitatore JZD. Měšťanské školy byly povinné a zdarma. Pamatuju jak bolševik zametal s těmi co nepodepsaly, tak s tím lhaním běžte... třeba do JZD.

27.8.2020 07:43
Varaxi

XXX.XXX.1.226

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Buď lhala tchýně, nebo vy agitatore JZD. Měšťanské školy byly povinné a zdarma. Pamatuju jak bolševik zametal s těmi co nepodepsaly, tak s tím lhaním běžte... třeba do JZD.

V různých regionech mohou být různé zkušenosti.
Máma třeba na komanče vzpomíná v dobrém, táta naopak ve zlém, a to za mlada od sebe bydleli 40 km v sousedních okresech. Holt různé podmínky (i rodinné) a různý šiml v úřadech mají velký vliv.
Pokud byly všechny měšťanky zadarmo, může být ta věta myšlena tak, že jí platil stravu, dopravu, internát a případné další výdaje.
Co se týče placení sociálního pojištění, nebyl ten hospodář jediný - znám další tři případy, z toho jeden v zahraničí v nesocialistické zemi, takže to není jen záležitost komunistů nebo JZD.
Nepřipadá mi rozumné někomu nadávat proto, že má na základě různých zkušeností jiný názor. Třeba kdybyste měl takovou tchyni a takového tchána (nebo jiného rodinného příslušníka), jako má kaseva, tak byste měl názor taky jiný.
Byli špatní hospodáři i dobří hospodáři. Komunismus měl špatné dopady i dobré dopady. Svět není černobílý.

27.8.2020 19:55
začátek

XXX.XXX.4.22

Čerstvé obilí na hrubo šrotuji a slepice ho dobře berou,ale celé moc nechtějí.

27.8.2020 21:18
kaseva

XXX.XXX.155.74

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Buď lhala tchýně, nebo vy agitatore JZD. Měšťanské školy byly povinné a zdarma. Pamatuju jak bolševik zametal s těmi co nepodepsaly, tak s tím lhaním běžte... třeba do JZD.

Když se někdo narodil v roce 1929, tak těžko měl za bolševika měšťanku zadara, v roce 1948 měla tchýně 19 let, evidentně máte problém s čísly.

Uživatel s deaktivovaným účtem

27.8.2020 21:43
Uživatel s deaktivovaným účtem

Problém mám s levicovými lháři. Kolik pomůcek a v jakých cenách bylo k absolvování měšťanské školy potřeba najedete na guglu.
Citace: V měšťanských školách plnila povinnou školní docházku většina meziválečné populace Československa. Povinná školní docházka byla osmiletá a děti ji měly nastupovat v šesti letech. Školní docházku zahajovali žáci a žákyně v obecné škole, která měla pět ročníků. Po jejím absolvování mohli přejít na měšťankou školu, která byla tříletá s nepovinným čtvrtým ročníkem ( ale ten nebýval zaveden na každé měšťanské škole). V řidčeji osídlených venkovských oblastech nemusela být měšťanská škola zřízena, proto mohly tehdy existovat i osmileté obecné školy, kde děti mohly splnit zákonem stanovenou povinnou školní docházku. Na obecných a měšťanských školách se neplatilo školné, žáci si však museli hradit sami nákup učebnic, sešitů a psacích potřeb. Při většině škol ovšem existovaly podpůrné spolky pro chudé žáky, financující jim nákup učebnic, které pak žákům půjčovaly. Na obecné a měšťanské školy navazovaly takzvané školy pokračovací či školy odborné, hospodářské atd.

27.8.2020 22:26
honzapm

XXX.XXX.134.34

začátek napsal(a):
Čerstvé obilí na hrubo šrotuji a slepice ho dobře berou,ale celé moc nechtějí.

A co máte za šrotovník, prosím?

28.8.2020 18:33
začátek

XXX.XXX.4.22

Šrotovník je saršího data a mám to nastavené asi jako je zadinek.Jinak letos jsem chtěl původně líhnout do konce března,ale,ale. No mám 20 minutek a jdu pokrmit včelky.

Přidejte reakci

Přidat smajlík