Zdravím zejména odborníky na výživu.
Mám k dispozici pár sudů s kvašenými (snad je to správný výraz), vařenými bramborami.
Byl to způsob uchování krmiva pro kachny, které již nechováme.
Brambory se uvařily v kotli a následně napěchovaly do plastových 200l sudů s víkem.
Teď cca po dvou letech jsou brambory stále na pohled, čich i chuť, perfektní.
Nicméně sám nedokážu odhadnout ani na internetu dohledat, jaké nutriční hodnoty, takové brambory mají.
Z toho, co jsem si přečetl o nutričních hodnotách brambor a o silážování (fermentaci), kvašení nedokážu nic moc odhadnout.
Samotné vařené brambory pro nosnice jsou spíš na škodu. Ovšem kyselé, fermentované vařené brambory, jsou už zase někde jinde.
Myslím si, že budou vhodné na výkrm kohoutků a zároveň díky kyselosti snad i jako prevence proti kokcidioze a dalším?
Momentálně již dvouměsíčním kohoutum zkrmuji tyto brambory v kombinaci šrotu (pšenice, kukuřice, ječmen), pšenice v celku.
Udělám takovou sypkou voňavou míchanici. Dávají tomu přednost před kompletním granulovaným krmivem. (Otázka je jestli jim to jen lépe nevoní, jelikož vybírají a přehrabují).
No a na závěr dlouhého dotazu, připomenu, že mě zajímá, jestli by někdo věděl složení, nutriční/vyživovací hodnotu, těch ,,uleželých" kvašených brambor.
oli22

XXX.XXX.182.157
Dobrý den,
na Váš dotaz nedovedu odpovědět, ale ráda bych se zeptala jestli jste do brambor před uzavřením sudu ještě něco přidávali nebo jsou to opravdu pouze čisté brambory, a za jak dlouho po uzavření se dají krmit.
oli22
napsal(a):
Dobrý den,
na Váš dotaz nedovedu odpovědět, ale ráda bych se zeptala jestli jste do brambor před uzavřením sudu ještě něco přidávali nebo jsou to opravdu pouze čisté brambory, a za jak dlouho po uzavření se dají krmit.
Zeptám se, ale myslím si, že nic, protože co jsem četl, plodiny s vysokým obsahem sacharidů, které jsou pro proces kvašení potřeba, což brambory jsou, se fermentují velmi dobře a netřeba nic přidávat.
No a po uzavření to chce nejméně 2-4 měsíce nechat a až potom krmit.
Řešili jsme tak velké přebytky poškozených, malých nebo drátovci napadených brambor.
Už to bude 2 roky a jsou v super stavu.
Robil som v začiatkoch chovu pre svoje potreby rozbor vačšiny dostupných krmív, kŕmna hodnota zemiakov je cca podobná kukurici +voda obsiahnutá v zemiakoch,cca 4kg zemiakov = 1kg suchej kukurice. Zemiaky majú málo bielkovín, ale zemiaková bielkovina je zložením aminokyselín kvalitná a fermentácia myslím si dramaticky jej kvalitu nezvýši, možno bude trochu viac lyzínu, odkiaľ by mikroorganizmy vzali NH3 na syntézu nových bielkovín? Viac bielkovín tam nebude a kvalita bude len o niečo lepšia.
oli22
napsal(a):
Dobrý den,
na Váš dotaz nedovedu odpovědět, ale ráda bych se zeptala jestli jste do brambor před uzavřením sudu ještě něco přidávali nebo jsou to opravdu pouze čisté brambory, a za jak dlouho po uzavření se dají krmit.
Ptal jsem se a je to tak, jak jsem říkal. Nic se nepřidávalo. Bramory se povarily ve slupce, dokud nebyly měkké a potom se přesypávaly do sudů, kam se postupně našťouchaly, aby se vytlačilo co nejvíc vzduchu. Ale nijak extra na jemno. Něco se nasekalo, něco se spíš jen pomačkalo kolem těch brambor,které zůstaly celé. Nakonec uzavřít víkem.
Loni s nimi tchán krmil kachny, potom a letos část sežerou kohouti a trochu i slepice..Žádná plíseň ani hniloba. Dal jsem si poptávku do laborky, na zjištění nezávadnosti a vyživovací hodnoty, čekám na odpověď, za kolik by mi rozbor udělali.
Nicméně fermentace jako způsob uchování potravy se mi zdá jako naprosto super alternativa a doplněk k sušení, zavařování apod. Hlavně je to jednoduché a nenáročné.
laying hen
napsal(a):
Robil som v začiatkoch chovu pre svoje potreby rozbor vačšiny dostupných krmív, kŕmna hodnota zemiakov je cca podobná kukurici +voda obsiahnutá v zemiakoch,cca 4kg zemiakov = 1kg suchej kukurice. Zemiaky majú málo bielkovín, ale zemiaková bielkovina je zložením aminokyselín kvalitná a fermentácia myslím si dramaticky jej kvalitu nezvýši, možno bude trochu viac lyzínu, odkiaľ by mikroorganizmy vzali NH3 na syntézu nových bielkovín? Viac bielkovín tam nebude a kvalita bude len o niečo lepšia.
Asi to tak bude. Žádný zázrak nečekám, jsou to pořád jen kyselé brambory. Zajímá mě to hlavně po těch dvou letech z hlediska zdravotní nezávadnosti. Chtěl bych zjistit obsah silážních kyselin, ethanolu, amoniaku a samozřejmě pH.
Pro zjištění výživových vlastností lze provést základní rozbor (sušina, vláknina popel, škrob, dusíkaté látky popřípadě další vybrané prvky).
Pátral jsem po internetu a nikdo asi nemá potřebu konzumovat či zkrmovat kyselé brambory :) A ty nakopnuté či napadené škůdci asi stíhají rychle krmit nebo je prostě zlikvidují. Tak pokud nebude rozbor drahý, budeme brzy vědět :)
https://www.scirp.org/journal/paperinformation.aspx?paperid=90268
Na ČS stránkach toho veľa nebude, stručne by som zhrnul, dá sa skoro zdvojnásobiť obsah bielkovín vo fermentovaných šupkách zemiakov, ak sa zhruba na 1000gr zemiakov vo vlhkom stave pridá cca 13gr síranu amónneho ako zdroja dusíka na syntézu bielkoviny. Fermentovať 3dni, potom obsah bielkovín klesá v dôsledku proteolýzy.
U nás se brambory na zimu takto uchovávaly. Především pro vepře.
Fermentací se výrazně změní chuť, brambory zesládnou a drůbež nám to
nepřijímala, ani ochucené kefírem, šrotem nebo sypkou směsí.
Bylo to velmi neochotné a nesrovnatelné s klasicky uvařeným bramborem.
Vím jen, že děda přidával trochu soli.
Ohledně trvanlivosti - dělalo se to na zimu a přes tu se to také zkrmilo,
poslední pytle na jaře.
Není to žádná inovativní metoda, ale to víte, dnes už je většina takto zkušených
chovatelů mrtvých.
Dnes se buď dávají směsi anebo zbytky a plesnivý chléb.
Brambora už není tou komoditou, co bývala.
Statky jsou opuštěné nebo rozpadlé, domy nemají ty sklepy, co mívaly...
Je to relativně pracná metoda a je rozhodně nutné okamžitě zkrmit
načatý pytel nebo sud.
Pak to mění barvu, stává se smradlavým šedým mazlavým nepoživatelným.
Kdo má tolik drůbeže, aby zkrmil sud do několika dnů, nebo nejlépe hodin
od odvíčkování?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak já patřím k těm co ještě žijí. Výhodu to má v tom, že nehniji brambory ve sklepě a není nutné je přebírat a trhat klíčky. Dal je možné takto zužitkovat veškeré zbytky ze zahrady, které se nestíhají skrmit hned. Bílkoviny lze zvýšit přidáním nařezaných kopřiv nebo vojtěšky. Nutný je samozřejmě odběr do dvou dnů po otevření se začínají brambory od vrchu kazit. Používám je pouze jako doplněk k výkrmu když je relativně chladno. V létě se kazí i nespotřebované v korytě a zvířata je hůř přijímají. U slepic snižují lihnivost. Dobře uzavřené v místnosti kde nemrzne, vydrží léta. Krmil jsem je po pěti letech a nic jim nebylo. To ještě bývalo odpadních brambor za dvacet halířu dost..
Děkuji za cenné příspěvky.
Co se týká příjmu drůbeží, vybírají přednostně velké kusy brambor. A celou pšenici v celku, kterou tam také dávám, hezky změkne. Posléze větší kousky z našrotovaných obilovin.
Drobné složky, tedy jemný šrot s drobnými kousky brambor nechávají.
Co se týká trvanlivosti, na vzduchu brambory ztmavnou, nicméně nevím, do jaké míry to vadí, neboť kachnám to nevadilo. Otevřený sud byl několik týdnů a měsíců, než se zkrmil (cca 20 ks kachen), a krmná směs se do kbelíku připravovala aspoň na 2 dny dopředu. V sudu ztmavne vždy jen pár cm po povrchu.
Problém u kachen byl ten, že větší kousky brambor odnášely do vody, čímž toho dost znehodnotily.
Uživatel s deaktivovaným účtem

U kachen je třeba mít napájení co nejdál od krmítka. Problém u krmiva obecně jsou plísně. Zvětralá siláž poměrně rychle degraduje a tím ztrácí výživnou hodnotu. Krmí se tak vlastně jen balast, který jen náplní vole, ale nic nedá. Také mám dvestelitrove sudy, které se krmí dlouho. Důležitý je pravidelný odběr celého povrchu v sudu.
Tady se podělím pro zajímavost o výsledek analýzy fermentovanych brambor.
Kdyby k tomu měl někdo ještě odborný komentář, potěší.
Naklofu je v kbeliku a smíchám šrotem (šrot vlastní cca 70% pšenice, 15% kukuřice a 15% ječmen).
Krmim tím kohoutky celý den a kuřice jen odpoledne, jinak mají gr. směs.
Chutná jim to, zhruba stejně jako granule.