Brouzdám sítí ve snaze najít další zajímavosti k plánovanému chovu husiček a vyskočily na mně stránky ruského chovatele, přeložené do češtiny. Překvapila mě informace, že dává husám v zimě do krmení sušené nadrcené smrkové jehličí. Prý zvyšuje produkci vajec i jejich kvalitu.
Toto jsem vyčetla jenom tam. Děláte to někdo?
Uživatel s deaktivovaným účtem

petraodlesa
napsal(a):
Brouzdám sítí ve snaze najít další zajímavosti k plánovanému chovu husiček a vyskočily na mně stránky ruského chovatele, přeložené do češtiny. Překvapila mě informace, že dává husám v zimě do krmení sušené nadrcené smrkové jehličí. Prý zvyšuje produkci vajec i jejich kvalitu.
Toto jsem vyčetla jenom tam. Děláte to někdo?
Ne. Nikdy jsem o tom neslyšel. Ale člověk se učí celý život. Nebyl by odkaz na ty stránky ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Moc děkuji !!!
petraodlesa
napsal(a):
Brouzdám sítí ve snaze najít další zajímavosti k plánovanému chovu husiček a vyskočily na mně stránky ruského chovatele, přeložené do češtiny. Překvapila mě informace, že dává husám v zimě do krmení sušené nadrcené smrkové jehličí. Prý zvyšuje produkci vajec i jejich kvalitu.
Toto jsem vyčetla jenom tam. Děláte to někdo?
Husy to dělají přes zimu, sami, ostipuji mi větvičky olše, vrby, smrků, staré suché kopřivy včetně stvolů, protože je nedostatek nebo vůbec žádná pastva. A asi to obsahuje něco, něco pro ně důležité.
Jim zkuste nějaký větve nasbírat, třeba i ten smrk.. ty moje mají rádi nejvíce mladý vrbový proutí.
Jinak pochybuju, že Česká husa za kalfas jehličí týdně bude prdět vejce od ledna do května :). A jestli jo, tak ty perličky jsou fakt plachý a hloupý.
Dobrý deň.Po prečítaní članku som išiel na pokus.bývam až v lese a odstrihal som vetvičky smreka aj borovice.CHovám 5 kmeňov husí.Každému kmeňu som dal aj smrek aj borovicu.Som veľmi sklamaní,lebo žiadne nemali o konzum záujem.Bude to tým,že husi majú každý kmeň najmenej 10 árov pozemku,kde ešte je tráva,nakoľko aj keď mrzne nieje sneh.Myslím,že radšej majú odrobky zo sena a ďateliny.Ale v Rusku je možné všetko. S pozdravom M.H.
Presne to jsem si myslela..husy,ktere maji moznost jeste ted,zelene pastvy, jehlici zrat nebudou..neni to pro ne prirozene, zerou ho jen z nedostatku vitaminu , nerikam, ze jehlici neni zdrave.. ja ho v zime, tedy smrkove vetvicky, davam obcas kralikum ..
Husam a slepicim sypu drolky ze sena,ktere smetame ve sodole po sklizni sena a skladujeme v pytlich na zimu😀🐔🐔
petraodlesa
napsal(a):
No, asi na tom něco bude...v Rusku jsou jiné zimy a o zeleň je v tuto dobu větší nouze. Jen k tomu článku: autor uchovává smrkové větvičky ve sněhu, pak je bere domů usušit na peci a když jehličky opadají, mele na mlýnku na drobné kousky, které pak přimíchává do krmení.
No,dobre..pro podminky jinde.
Ja bych radsi sla do obchodu s krmivy a klupila pytel granuli pro husy😂
Uživatel s deaktivovaným účtem

ančovička1
napsal(a):
No,dobre..pro podminky jinde.
Ja bych radsi sla do obchodu s krmivy a klupila pytel granuli pro husy😂
To ja taky. Ale zároveň mi je jasné , že jsou na světě lidi co to z ruzných důvodů udělat nemohou. Financemi počínaje dostupností či z přesvědčení konče. Ale myslím, že i u nás je dobré vědět jak nakrmit naše zvířata i době kdy nebude hojnost a přebytek všeho.
milanhorinka
napsal(a):
Dobrý deň.Ak by som mal krmiť takýmto spôsobom husy i v dobe núdze,tak radšej túto hydinu nechovám.Pripadá mi to,ako chcieť vyhrať Pardubickú a koňa krmiť plevami.M.H:
Je to jen potravinový doplněk 🙈😉 místo zeleného v zimě, nejsem padlá na hlavu. Kdybyste si ten odkaz přečetl celý, pochopil byste to správně. Obilniny jsou jasně základ.
Místo zeleného v zimě se v českých zemích odjakživa dávaly sušené kopřivy.
Ať už zavěšené v pugétech na trám seníku nebo nařezané za zelena a poté
usušené na podlaze nebo na roštu.
Dále krátké seno, senné smetky nebo siláž. Siláž je dost opomíjena.
Kdysi v Lipsku dávali do každé drůbeží klece hrstku jehličí s takovými
kuličkami, docela mě zajímalo, co to mělo za význam, hlasitě jsem o tom
uvažoval v jedné FCB skupině, ale ničeho jsme se nedobrali, neboť mě
tam ostatní (místní ubožáci) začali napadat.
Holt géniové bývají doceněni až po smrti.
Kopřivám a senu a siláži zdar.
honzapm
napsal(a):
Místo zeleného v zimě se v českých zemích odjakživa dávaly sušené kopřivy.
Ať už zavěšené v pugétech na trám seníku nebo nařezané za zelena a poté
usušené na podlaze nebo na roštu.
Dále krátké seno, senné smetky nebo siláž. Siláž je dost opomíjena.
Kdysi v Lipsku dávali do každé drůbeží klece hrstku jehličí s takovými
kuličkami, docela mě zajímalo, co to mělo za význam, hlasitě jsem o tom
uvažoval v jedné FCB skupině, ale ničeho jsme se nedobrali, neboť mě
tam ostatní (místní ubožáci) začali napadat.
Holt géniové bývají doceněni až po smrti.
Kopřivám a senu a siláži zdar.
Honzo, buďte tak láskou praštěný a popište mi, začátečnici, jak se dělá travní siláž. Otevřela jsem to téma a nic🙈
honzapm
napsal(a):
Místo zeleného v zimě se v českých zemích odjakživa dávaly sušené kopřivy.
Ať už zavěšené v pugétech na trám seníku nebo nařezané za zelena a poté
usušené na podlaze nebo na roštu.
Dále krátké seno, senné smetky nebo siláž. Siláž je dost opomíjena.
Kdysi v Lipsku dávali do každé drůbeží klece hrstku jehličí s takovými
kuličkami, docela mě zajímalo, co to mělo za význam, hlasitě jsem o tom
uvažoval v jedné FCB skupině, ale ničeho jsme se nedobrali, neboť mě
tam ostatní (místní ubožáci) začali napadat.
Holt géniové bývají doceněni až po smrti.
Kopřivám a senu a siláži zdar.
tak nič,budem si musiet počkat
Uživatel s deaktivovaným účtem

Siláž je konzervace sacharidových (kukurice, řepa) krmiv kyselinou mléčnou.
Travní a bilkovinné plodiny (jeteloviny) se senážují tj. konzervace CO2.
Oba procesy jsou náchylné v povrchových vrstvách k oxidaci, proto se dobře dělají ve velkém množství s foliovou izolaci.
Doporučuji navštivte nejbližšího chovatele krav, vemte od něj pytel siláže.
Snad ještě silážování je stejný proces jako nakládání kys. zeli, tím myslím, že je to náročné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Senáž je pouze jeden z druhů siláže. Píce konzervovaná v senáži prošla identickým procesem jako silážovaná krmiva a nebo třeba rychlokvašky :-) a nebo i to zelí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

petraodlesa
napsal(a):
Při kvašení zelí se používá sůl. Co se používá v senáži, siláží?
Využívají se anaerobní baktérie, které přirozeně vyrábějí kyselinu mléčnou. A ta konzervuje.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ano, je to jak píše Buggyra. Výsledná fermentace je stejná.
petraodlesa
napsal(a):
Při kvašení zelí se používá sůl. Co se používá v senáži, siláží?
Tady je odkaz na přípravek pro silážování:
https://zea.cz/eshop/30911062/100?gclid=EAIaIQobChMIy_my2P-l7gIVUeqyCh2t2gUvEAMYAiAAEgL1sfD_BwE
Uživatel s deaktivovaným účtem

petraodlesa
napsal(a):
Když to otočím...kdybych tlačila zelí bez soli a dosáhla požadovaného anaerobního prostředí, dostanu kysané zelí?
Ano. Neosolene. Při silazovani a senazovani není potřeba přidávat nic.
Uživatel s deaktivovaným účtem

petraodlesa
napsal(a):
Když to otočím...kdybych tlačila zelí bez soli a dosáhla požadovaného anaerobního prostředí, dostanu kysané zelí?
Ano. Je to stejný princip. Proto se zelí šlapalo a šlape.
petraodlesa
napsal(a):
Když to otočím...kdybych tlačila zelí bez soli a dosáhla požadovaného anaerobního prostředí, dostanu kysané zelí?
Zelí se solí jednak kvůli chuti, jednak proto, že ve slaném prostředí se množí spíš ty žádoucí breberky a méně ty nežádoucí. Má tedy „konzervační“ účinky.
Takže ano, je velká šance, že byste měla nesolené kvašené zelí, ale je i možnost, že byste měla zkaženou břečku, což je u slaného prostředí méně pravděpodobné. Proto lze kvasit zelí v běžném kvašáku, ale senáž a siláž se dělá v sudech a foliích s většími nároky na hygienu a ve větším množství (když budete mít dobré prostředí pro žádoucí brebery, ony časem vytlačí i ty nežádoucí, ale potřebují k tomu čas a prostor).
Ale jinak lze dělat siláž i v domácích podmínkách i v malém množství, jen je třeba být opatrnější než u zelí.
My si takhle fermentujeme do sklenic zeleninu.
Pro sebe. Husy nemáme.
Zázračný je fermentovaný čaj (Pchu-er)
Sůl (spolu s tlakem) pomáhá narušovat buněčnou membránu a uvolnit šťávu.
Ostatně, i drůbež potřebuje trochu těch minerálů. Ale opravdu trochu.
(kdo dává zbytky nebo fuj pečivo, nepřisolovat siláž/senáž).
Sůl je i v někt. směsích od určitých výrobců.
bery25
napsal(a):
tak nič,budem si musiet počkat
Popis je o senážovaní v malém tady https://conovehonakopci.cz/2011/06/slapana-senaz/