Ahoj všichni,
jak zvládáte to škubání? Nemám s tím zkušenosti, ale 4 hod s kleštěma v ruce se mi zdají moc na jednu kachnu. Podle rady jsem je spařila v 60 stupních na třicet vteřin. V zoufalství jsem zvýšila teplotu na 68 stupňů a tři minuty, ale stejně to trvalo 2 hodiny.
Tady čtu, jak vám to jde po desítkách, lidi jak to děláte?
Uživatel s deaktivovaným účtem

základem škubání vodní drůbeže je zabít je ve správnou chvíli
30 vteřin je málo. Vodní drůbež má mastné peří a voda po něm sjede. Voda se musí dostat až na kůži, aby se peří pustilo. Když je potřeba, tak nechám namočené třeba 5 minut.
Vodní drůbež dělám radši než pařením ve vodě, pařením žehličkou přes mokrou utěrku. Žehličku mám nastavenou na bavlnu. Položím kachnu na stůl, dám na ní mokrou utěrku a přejedu žehličkou. Peří se krásně uvolní. Dělá se po kouskách. Na dočišťování pinzetou toho moc nezůstane.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
základem škubání vodní drůbeže je zabít je ve správnou chvíli
...dobrá rada nad zlato... Zábít "ve správnou" chvíli se podaří tak 1 z 50 a více... Nebo máte na to snad nějaký recept...? Tak ho napište... pouze jdenou se podařilo oškubat kachnu za 10 min., ale taky i 6h. Běžně 2 - 4 hodiny...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...dobrá rada nad zlato... Zábít "ve správnou" chvíli se podaří tak 1 z 50 a více... Nebo máte na to snad nějaký recept...? Tak ho napište... pouze jdenou se podařilo oškubat kachnu za 10 min., ale taky i 6h. Běžně 2 - 4 hodiny...
já se prostě podívám na tu kačenu, když je ještě živá, jak je na tom s peřím a když vidím, že je rozpeřená, tak jí prostě nezabíjím
No, pižmovky jsou kapitola sama pro sebe. Tam se mi povedlo jen u jedné staré zabít v "pravý" čas. Indičtí běžci jsou bez problému, na podzim se dají krásně škubat, husy také bez problému, ale pižmovky jsou děs. A nejsem sama, soused má taky už pár let pižmovky, a taky se mu to nepodařilo, alespoň to říká.
Jinak vodní drůbež pařím ve vedě 70°C horké, Pořádně vyperu, aby se voda dostala všude. Peří nesbírám, takže mi nevadí, že je mokré. Ba naopak, suché peří všude lítá, mokré drží pohramadě a i když fouká vítr, tak se mi nerozletí.
Jinak máme potok a naše drůbež se celý život koupe a je dost mastná, jednou jsem pařila kusy, co byly z pastviny, kde nebyla voda, jen koupališťátka a ty neměly tak mastné peří a ani ho neměly tolik a na 70 °C byly přepařené.
Pokud se dobře spaří, tak do 45 min. je uškubáno a ani letky na křídech se nemusí nějak páčit. Jde to lehce. Jen ty pižmovky se musí potom dočistit.
Snažím se je pozabíjet při prvním zralém peří. Když to nestihnu, tak potom asi za dalších 6 týdnů. Nekoukejte na věk, ale na zralost peří. Jeden ze znaků je, když se kačkám začínají křížit konce letek. Potom je dobré udělat zkoušku zralosti peří vytržením chomáčku na prsou. Pokud to jde lehce a pírka jsou bez krvavých špiček, je to ten správný čas.
Vystihnout kachny když jsou zralé, je sice hezké, ale já musím zabíjet, kdy potřebuju a ne čekat, až si kačeny vzpomenou.
Pižmovky jsou kapitola sama pro sebe, jak tu někdo psal.
Protože pižmovky nám ve škubačce nejdou (jsou moc rozbité a nevypadá to hezky), děláme je kalafunou na paření prasat.
Kachnu nejprve vykoupu ve vlažné vodě s trochou jaru, aby se pořádně odmastila a namočila. Nechám okapat a posypu kalafunou a hezky ji vetřu až ke kůži.
Potom přeliju téměř vařící vodou a asi tak minutu ji máchám. Držím za nohu a střídavě ji vytahuju a zase potápím.
Zkusím jestli už jde peří dolů a položím ji na záda. Začnu od břicha a jakoby palcema peří sloupavam od kůže.
Peří se krásně sloupne a pak už jenom dočistime škubacím voskem.
Děláme ročně hodně kusů vodní drůbeže, tak jsme vosk pořídili. Kdo má pár kusů, vystačí s tou kalafunou. Chce to trochu cviku, ale určitě se do toho dostanete.
Jinak husy taky děláme tou žehličkou.