
Násadová vejce

Prodám Vlaška koroptví - Násadová vejce Vlašky Koroptví. Spíše Volat!
10 Kč
honzapm
napsal(a):
Hodně lásky přejí zamilované Vlašky oranžovokrké.
Nevím, zda jen špatně nevidím. Zdá se mi, že většina jedinců na fotkách nemá kroužky a nevidím ani křídelní značky. Jak je identifikujete? Možná, že podle značek, které obdržely při vylíhnutí. Ale to by bylo docela nepraktické při individuální kontrole snášky.
kamilakamca
XXX.XXX.96.72
jo012810
napsal(a):
Nevím, zda jen špatně nevidím. Zdá se mi, že většina jedinců na fotkách nemá kroužky a nevidím ani křídelní značky. Jak je identifikujete? Možná, že podle značek, které obdržely při vylíhnutí. Ale to by bylo docela nepraktické při individuální kontrole snášky.
Pan GURU VLAŠKA je rozpozná od sebe pouhým pohledem,kroužky nepotřebuje...
Lehká plemena se mohou potýkat s nešvarem - ostruhy nebo jejich náznaky u slepic.
Některé populace na to trpí častěji, jinde je skoro nevidíme.
Je to mj. i o selekci a taky o tom, jaká zvířata zařazujeme do chovu.
Mj. neochotně klopící slepice s nadbytkem testosteronu, opakovaně zapojené
do plemenitby, dají bujný základ půlhráškům i ostruhám.
Pak se to v populaci usadí a drží.
Nejen vyřazováním takových samic můžeme zaznamenat zlepšení.
Vhodné je vybírat podle ostruh i kohouty.
Samci věkově srovnatelní mívají různé typy ostruh - velmi malé, výrazné,
s kulatým či plochým zakončením nebo ostře špičaté.
Je-li možnost výběru, je vždy lepší volit samce s menšími ostruhami,
s nešpičatým zakončením.
V březnu se Vlašky chystají na novou sezonu, budu pomalu rozdělovat,
plodnost kohoutů jsem si ověřil nasazením pár desítek vajíček v lednu.
Zahraniční chovatelé už mají nalíhnuto, a tak se např. na e-Bay častěji
objevují pěkné nabídky celých chovných kmenů, někdy i nedaleko od hranic.
Letos jsem kmeny zredukoval, vloni jsem měl i 1,16,
s ohledem na ceny pšenice a krmných směsí,
které ještě dramaticky porostou, jsem si řekl,
že 400 kuřat už líhnout nebudu. Pak je na dvorku dost pěkných zvířat,
která se nevejdou, a která se člověk snaží svěřit do co možná nejlepších rukou,
ve finále to lidé vzdají, umatlají v bahně, překříží nevhodnou barvou
nebo jinak znehodnotí, a to je škoda. Tak budou kmeny max. 1,2 - 1,8.
To pro mé potřeby bohatě postačí.
* * *
Oranžově zbarvené mi dělají velikou radost.
9 měsíční slepičky zdatně přesáhly minimální násadovou hmotnost 55 gramů.
Chovatelská spolupráce je důležitá,
a tak jsem Oranžovokrké jako dárek výjimečně pustil na výlet.
Dnes přistály u předsedy Klubu vzácných rázů Vlašek
a v neděli se půjdou trochu ohřát.
Doufám, že to teplo z nich udělá krásné vzácné šampiony.
Hop hop.
Krká si dala jablíčko, zbarvená zvolila kladbu.
Což dnes volila každá a byla zase 100% kladební činnost.
Později se věnovaly očistě v hliněném wellness.
Bohumil Bauše - Drůbež - r. 1899
Kur vlašský (Gallus d. italicus)
Lombardka neb zkrátka Vlaška
Plemeno vlašské vychováno jest sice v ponebí mírnějším, nežli naše domácí,
souhlasí však celkem ve velikosti i váze s našimi venkovskými.
Náleží severu Italie, zvlášť Lombardsku, kdež slepice tyto čilými a šetrnými
venkovany s rozmyslem a u velkém množství se pěstují a s milliony vajec
na trh přinášejí, k čemuž ovšem mírné ponebí za Alpami značně přispívá.
Tyto lombradské slepice rozšiřovaly se též od starodávna obchodem na sever
do Čech, Uher, Polska, Dánska, Německa, Nizozemska atd., takže jsou částečně
základem nynějších slepic venkovských, tedy i slepice české.
Avšak přívoz vlašské drůbeže a vajec do Němec a Švýcar přišel teprve
do proudu od té doby, co styk přes Alpy drahami přes Brenner, Mont Cenis
a Sv. Gotthard byl usnadněn. Německo jest téměř zaplaveno vlašskými kuřaty.
Tato jsou stálým zbožím obchodním a vlašská kuřata 2-3měsíční
jsou lacinější, nežli kuřata vlastního chovu. Při láci této 2-3měsíčních kuřat
nevyplácí se pak vychování kuřátek z vajec, a půjde-li to tak dále,
budou všechny slepice domácí vlašského původu.
Nemělo by však zanedbávati se pěstování našich zdomácnělých slepic
venkovských, neboť tyto jsou proti zimě otužilejší, snášejí jako slepice italské,
jsou výbornými kvočnami a matkami. Jest klamem, že by vlašské slepice
byly tělnatější. Mají peří poněkud kypřejší a vypadají proto větší, co do váhy
neliší se tedy. Importovaná kuřata as šest neděl stará mají s našimi stejného stáří
stejnou velikost, ale vývoj jejich pak jde rychleji, takže po 3 měsících kohoutkové
i slepičky jeví silnější hřebínky a živější chování, v pátém měsíci vypadají
jako vyrostlé a počnou klásti. Naše ale v šestém měsíci je dohoní a počnou
též nositi, zůstanou též o několik let déle nosnější.
Tím budiž naznačeno, že tedy naše slepice nezůstávají za vlašskými,
a že chov jejich nemá býti zanedbáván.
Slepice německá rovná se nejvíce lombradské,
a tuto možné též již druhým rokem považovati za akklimatisovanou.
U kohouta má býti:
Hlava široká a dlouhá, zobák silný ale nikoli nemotorný, na špici neohnutý.
Obličej bez peří, pěkně červený, hřeben velký jednoduchý, vzpřímený,
hluboce pilovitý, nahoře elegantně zahnutý, laloky hrdelní dlouhé tenké,
jemného pletiva, lalůčky ušní veliké bílé, těsně přilehlé, krk a šije dlouhé,
zpříma nesené, silně peřím zdobené, trup poměrně silný, na zad snížený,
hřbet dosti oblý, nazad se nížící, křídla těsně přiléhají, prsa plná, stehna plná,
běháky silné, štíhlé, neopeřené, prsty dlouhé, ocas nese se vysoko a jest široký
s pěkně ohnutými péry srpovitými, péra sedlová ozdobně převislá, zadek dobře
opeřený, držení těla a postava celá hrdá, statná.
U slepice:
Hřeben převislý na jednu stranu, ostatek jako u kohouta, pokud se netýká
pohlavních rozdílů. Odrůdy barev jsou u vlašských a německých slepic tytéž:
žluté, červené, černé, bílé, krahujcové, šedé, kropenaté a pod.
Vlašky jsou úzkostlivější a plašší nežli naše slepice, což možno přičísti tomu,
že bývají dlouho na cestách.
Od surových drůbežníků uchopovány, z klece do klece házeny,
k ohledání uchopovány, naučí se ubohá zvířata člověka jako trýznitele znáti,
a trvá dlouho, nežli následkem láskyplného zacházení odloží odpor tento
před člověkem: pak teprv stanou se přítulnými a domáckými.
Celkem lze Vlašky odporučiti pro hojné nosení vajec, neníť vzácností,
že ročně dá 170 až 180 vajec - ale dobrou kvočnou není, což přičítati lze
tvrdému pohazování v prvním mládí. Zdá se, že chybí jí cit domovský.
K rozmnožení hojnějšímu třeba sáhnouti k umělému líhnutí.
Za dlouhé zimy jest třeba opatřiti jim teplých kurníků.
Hornoitalové pěstují těžíce z teplejšího ponebí, mnohem lehčeji,
než se děje v Německu a u nás, nezáleží jim na barvě, zasílajíť kuřátka
i vejce po millionech do Němec.
Vlašskému obchodu drůbežnickému počíná v novější době
Uhersko připravovati značnou soutěž.
První várka nadějí je na světě, ještě budou 2 další.
Chtěl jsem letos maximálně 120-160 kuřat,
ale nějak se mi to vymklo z ruky. Snad to bude aspoň pod 300.
I letos se vyštěpila Šedá oranžově zbarvená i Šedá oranžovokrká.
Vloni jsem šedá kuřata nenechával,
letos nechám - aspoň to bude v maštali a na dvoře veselejší, že.
honzapm
napsal(a):
První várka nadějí je na světě, ještě budou 2 další.
Chtěl jsem letos maximálně 120-160 kuřat,
ale nějak se mi to vymklo z ruky. Snad to bude aspoň pod 300.
I letos se vyštěpila Šedá oranžově zbarvená i Šedá oranžovokrká.
Vloni jsem šedá kuřata nenechával,
letos nechám - aspoň to bude v maštali a na dvoře veselejší, že.
dobry den že jsem tak nesměly,nezlobte se-jaka to mate za lihně dežo
Josefe, jsou to:
Jako líheň
https://www.lihne.cz/ovation-56-ex/
Jako dolíheň
https://www.lihneme.cz/lihne-cimuka-pd/cimuka-pd60sh/
Jako dolíheň
https://www.lihneme.cz/lihne-puisor/io-103th/