GuKo

XXX.XXX.53.248
Dobrý den.
Mám poprvé kachny pižmové, kačera a kachnu, lihnute 27. července 2021. Kačer zatím kachnu nepojimá, i když občas pokus udělá, ale kachna se nedá. Zajimalla by mě zkušenost chovatelů, kdy jde očekávat, že kachna začne snášet. Zda je to stářím kachny, počasím či krmenim a za jak dlouho od prvního pojímání snese vajíčko.
A dovolím si ještě dotaz, jak docílit toho, aby kachna snesla vejce do hnízda, které ji připravim ve spodní části kralikarny, když jsou i na noc venku u rybníčku . Jen při mrazech je pracně zaženu do chlívků. Děkuji.
Ano, je to zralostí samice, i počasím i krmením, resp. podmínkami/výběh.
Po dobrovolném pojímání - brzo, v rámci dnů.
Červencová má ještě trochu času.
Důležitá je ta věta - jsou na noc venku.
Ta říká naprosto vše.
U rybníčku.
Kde je voda - tam je potkan.
Kde je potkan - tam je kuna.
Kde je potkan a kuna - tam nemůže pižmovka 5 týdnů sedět a vysedět.
Takže za mě je to všechno předchozí vlastně jedno.
Zázemí musí mít takové, že budou domů chodit samy, dobrovolně a ochotně.
A jakmile vy necháte omylem zavřeno, tak se budou vstupu dožadovat.
Tak to prostě musíte zařídit, nacvičit.
Jsou mimořádně inteligentní - pochopí, co chcete a dobře se to naučí
a budou to dodržovat.
Těch 5 týdnů sezení je enormních.
Šance, že se vyhnou predátorovi je minimální.
A sezením to všechno teprve začíná.
Chovu zdar.
GuKo

XXX.XXX.53.248
honzapm
napsal(a):
Ano, je to zralostí samice, i počasím i krmením, resp. podmínkami/výběh.
Po dobrovolném pojímání - brzo, v rámci dnů.
Červencová má ještě trochu času.
Důležitá je ta věta - jsou na noc venku.
Ta říká naprosto vše.
U rybníčku.
Kde je voda - tam je potkan.
Kde je potkan - tam je kuna.
Kde je potkan a kuna - tam nemůže pižmovka 5 týdnů sedět a vysedět.
Takže za mě je to všechno předchozí vlastně jedno.
Zázemí musí mít takové, že budou domů chodit samy, dobrovolně a ochotně.
A jakmile vy necháte omylem zavřeno, tak se budou vstupu dožadovat.
Tak to prostě musíte zařídit, nacvičit.
Jsou mimořádně inteligentní - pochopí, co chcete a dobře se to naučí
a budou to dodržovat.
Těch 5 týdnů sezení je enormních.
Šance, že se vyhnou predátorovi je minimální.
A sezením to všechno teprve začíná.
Chovu zdar.
Děkuji za reakci, potvrdil jste mi to, čeho se denně obavám a se strachem každé ráno kontrolují, zda u rybníčku není jen hromada peří.
IVýběh cca 400 m2 je oplocen, ale pro škodou jistě žádný problém.
Kachny jsou velmi krotké, na krmeni chodí domu, žerou mi i z ruky i když mají celodenně plné krmitko - granule + pšenice ve vodě.
Na rybníčku jsou tak hodně závisle, že jen co se nazobou největší možnou rychlosti se vracejí zpět a dá se říci, že to jsou jen malé přestávky, kdy nesedí na vodě.
Chlívek-kachnik je prostorný, vystlaný slámou ve zděné budově, celodenně přístupný.
Několikrát jsem je tam zahnal, v mrazech byly zavřené 2 týdny , ale rybníček je stále pro ně srdcová záležitost.
Proto jsem udělal hnízdo i dole v kralikarně, aby si kachna mohla vybrat. Právě zde hledám odpověď, zda kachna si vyhledá hnízdo u domu nebo někde pod keřem u vody.
V historii diskusí i článku jsem se dočetl, že spousta chovatelů chová vodní drůbež volně, bez zavíráni na noc a to ani v mrazech.
Tak teď nevím, jak být z těch jistě dobře myšlených informaci z různých zdrojů moudrý.
Uživatel s deaktivovaným účtem

chov drůbeže volně bez zavírání je možný jen do té chvíle než si něco pošmákne. někdo má štěstí a bude vám tvrdit, že to funguje, ale je to jen otázka času, než tím ptactvem nakrmíte.
no a vejce a kachňata jsou svačinka úplně vynikající.
No, pro mě ten, kdo něco chová "volně", bez zavírání, není žádný chovatel, ale lempl.
Už třeba v tom období ptačí chřipky mi to nepřipadá normální.
Ale to je jen na vás, na jakou stranu břehu se postavíte. A jaký infozdroj si zvolíte.
Žádné hnízdo v žádné králíkárně bych nedělal, zrušil.
Udělal bych jí vhodné hnízdo uvnitř té stavby a dal tam podkladek ze sádry,
nebo dva. Ty podkladky tam mohou ležet ladem týdny, měsíce.
Ona všechno pochopí.
Každé její snesené vejce bych odebral a nahradil podkladkem do počtu cca 7-10 ks,
pak už bych jen odebíral a nenahrazoval další. Skladování vajec tu bylo popsáno.
Krmení, nejen dle nařízení Veterinární správy, musí nyní probíhat výhradně uvnitř,
takže pižmovky budou mít dobrý důvod se, krom svého milovaného rybníčku,
zdržovat i uvnitř a samice tam ráda začne snášet.
Netuším samozřejmě, co máte za výběh.
Já si představuji normální kulturní prostor, ale je možné, že tam vládne
české chovatelské baroko, rozuměj krámy a bordel, a že se samice zašije někde tam.
U mě nic takového nikdy nevládlo, tudíž zvířata hnízdila za dekády let chovu
přesně tam, kde měla - uvnitř.
V mrazech nemusí být non-stop zavřené 2 týdny, přes den je možné je v poledne
na pár hodit pustit ven. I proto nebudou svůj pižmovník uvnitř stavení brát
jako vězení, ale jako zázemí.
S malými ji stejně nemůžete mít na vodě nebo někde pod králíkárnou ap.
GuKo

XXX.XXX.53.248
honzapm
napsal(a):
No, pro mě ten, kdo něco chová "volně", bez zavírání, není žádný chovatel, ale lempl.
Už třeba v tom období ptačí chřipky mi to nepřipadá normální.
Ale to je jen na vás, na jakou stranu břehu se postavíte. A jaký infozdroj si zvolíte.
Žádné hnízdo v žádné králíkárně bych nedělal, zrušil.
Udělal bych jí vhodné hnízdo uvnitř té stavby a dal tam podkladek ze sádry,
nebo dva. Ty podkladky tam mohou ležet ladem týdny, měsíce.
Ona všechno pochopí.
Každé její snesené vejce bych odebral a nahradil podkladkem do počtu cca 7-10 ks,
pak už bych jen odebíral a nenahrazoval další. Skladování vajec tu bylo popsáno.
Krmení, nejen dle nařízení Veterinární správy, musí nyní probíhat výhradně uvnitř,
takže pižmovky budou mít dobrý důvod se, krom svého milovaného rybníčku,
zdržovat i uvnitř a samice tam ráda začne snášet.
Netuším samozřejmě, co máte za výběh.
Já si představuji normální kulturní prostor, ale je možné, že tam vládne
české chovatelské baroko, rozuměj krámy a bordel, a že se samice zašije někde tam.
U mě nic takového nikdy nevládlo, tudíž zvířata hnízdila za dekády let chovu
přesně tam, kde měla - uvnitř.
V mrazech nemusí být non-stop zavřené 2 týdny, přes den je možné je v poledne
na pár hodit pustit ven. I proto nebudou svůj pižmovník uvnitř stavení brát
jako vězení, ale jako zázemí.
S malými ji stejně nemůžete mít na vodě nebo někde pod králíkárnou ap.
Ano, představujete si to správně, výběh je normální kulturní prostor “ , v podstatě okrásná zatravněná zahrada oplocená pletivem a navíc po celém obvodu chráněná vzrostlými tujemi. Tedy žádné “ české baroko”. Kdyby tam nebyl rybníček, nebyly by tam ani kachny. A kdyby nebyly tak hodně krotké, tak by skončily již dříve na pekáči, jak bylo při jejich pořízení plánováno . Teď nevím, zda jsem si tím “ dobrým srdcem” nenadělal více problému.
Pižmovky jsou zcela bezproblémová a zdravá drůbež.
Stačí se vydat správnou cestou - i tady přece vidíte, že se k některým
tématům (netuším proč) vyjadřují i ti, kteří k němu naprosto nemají co říci.
To se pak nedivím vám, kteří si neumíte koupit o chovatelství dobrou knihu
a "čerpáte" z veřejných diskusí, že nevíte, jaká cesta je ta pravá.
https://www.trhknih.cz/kniha/2mxgbsiwn4
http://www.antikvariat-atlas.cz/antikvariat-atlas/eshop/0/0/5/50854-Domaci-chov-zvirat
https://www.knihyantik.eu/knihy/11606-j-havlin-domaci-chov-zvirat-holubu-drubeze-kraliku-ovci-a-koz.html
.
GuKo

XXX.XXX.53.248
petraodlesa
napsal(a):
Uvažujeme o koupi elektrické sítě pro drůbež. Liška se sice u nás nevyskytuje, ale jeden nikdy neví.
.... a jak vaše "uvažování" souvisí s prvotním dotazem ??
GuKo

XXX.XXX.53.248
ančovička1
napsal(a):
Kačeny nevypoustějte,pokud jsou mrazy pod -3 °C ani ve dne,kačerovi hrozí omrznutí ozobí..
Jinak také doporučuji odborné knihy
Ve většině jsou rady chovatelů s dlouholetou praxi mnohem užitečnější a vzácnější, než informace nabyté z odborných knih, i kdyby je napsali třeba i američtí vědci.
Jen uvedu příklad, literatura uvádí, že do líhně se má vkládat vejce ne starší než 7 dnů.
Mě snášela jediná " zázračná slepice " za 30 dnů 27 - 28 vajíček.
Chtěl jsem od ní potomstvo a líhnout co 21 dnů 7 vajec se mi nejevilo praktické, proto
jsem vložil do líhně všech 28 vajec najednou, kde první bylo 30 dnů staré.
A bez problému se vylíhlo 26 kuřátek, 2 byly neoplozené,jedno bylo mizerné. To se v literatůře nedočtete !!
Holt, jak se říká, příroda je mocná čarodějka a do detailů svých tajemství nás nikdy nepustí, byť si někdo myslí, že přečetl celou řadu odborných knih a nic ho již nemůže překvapit.
GuKo
napsal(a):
Ve většině jsou rady chovatelů s dlouholetou praxi mnohem užitečnější a vzácnější, než informace nabyté z odborných knih, i kdyby je napsali třeba i američtí vědci.
Jen uvedu příklad, literatura uvádí, že do líhně se má vkládat vejce ne starší než 7 dnů.
Mě snášela jediná " zázračná slepice " za 30 dnů 27 - 28 vajíček.
Chtěl jsem od ní potomstvo a líhnout co 21 dnů 7 vajec se mi nejevilo praktické, proto
jsem vložil do líhně všech 28 vajec najednou, kde první bylo 30 dnů staré.
A bez problému se vylíhlo 26 kuřátek, 2 byly neoplozené,jedno bylo mizerné. To se v literatůře nedočtete !!
Holt, jak se říká, příroda je mocná čarodějka a do detailů svých tajemství nás nikdy nepustí, byť si někdo myslí, že přečetl celou řadu odborných knih a nic ho již nemůže překvapit.
Při jakých podmínkách jste je měla uskladněné, když vydržely vejce líhnutelné 30 dnů?
petraodlesa
napsal(a):
Co je pravdy na tom, že když občas v hnízdě "matka" ta vejce zahřeje, třeba přes noc, když mrzne, aby je ochránila, tak se jejich životaschopnost zvýší? Myslím tím volně žijící ptáky, ale i domácí drůbež...To přece ještě nemůže nastartovat buněčné dělení v zárodku.
To máte pravdu, o líhnutí ještě nejde.slepice i kachny,husy..,mají při líhnutí teplotu vyšší..
petraodlesa
napsal(a):
Co je pravdy na tom, že když občas v hnízdě "matka" ta vejce zahřeje, třeba přes noc, když mrzne, aby je ochránila, tak se jejich životaschopnost zvýší? Myslím tím volně žijící ptáky, ale i domácí drůbež...To přece ještě nemůže nastartovat buněčné dělení v zárodku.
Dokonale napodobit přírodu je velmi těžké. A ano, dělaly se pokusy právě s tím chvilkovým nahřátím vajec. Již se přesně nepamatuji. Šlo o to experimentálně nastavit to co umí matka příroda. Dobu a teplotu nahřátí tak, aby nedošlo k vývoji (dělení buněk) zárotku. Proto pro nás lidi je lepší udržovat vajíčka v chladnu, přiměřené vlhkostiiiii a tu i tam s nimi otočit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jo012810
napsal(a):
Dokonale napodobit přírodu je velmi těžké. A ano, dělaly se pokusy právě s tím chvilkovým nahřátím vajec. Již se přesně nepamatuji. Šlo o to experimentálně nastavit to co umí matka příroda. Dobu a teplotu nahřátí tak, aby nedošlo k vývoji (dělení buněk) zárotku. Proto pro nás lidi je lepší udržovat vajíčka v chladnu, přiměřené vlhkostiiiii a tu i tam s nimi otočit.
Tak tak. Příroda měla na evoluci milióny let. Tomu prostě nemůžeme konkurovat. To už tady jednou bylo - poručíme větru, dešti.