Dobrý den,
dnes tu přistál dotaz na podobnou situaci, která čeká i nás - pořízení štěněte ke staršímu psovi. Můj dotaz je trochu jiný . Náš malý kříženec byl celý život zvyklý na většího kámoše. Byl ale vždycky "šéfem" - zavrčel na něj když se mu něco nelíbilo, ale u toho taky zůstalo. Jaké máte zkušenosti s tím, co váš starší pes naučil nové štěně? Jak zlozvyky, tak užitečné věci. V čem je mám usměrňovat a co mám nechat aby si "vyřídili" sami? Když jsme v práci, tak celé hodiny proštěká - když byli dva, tak se ozvali jen když byl důvod. Myslíte, že se toto pořízením druhého psa vrátí zase do normálu? Nechci aby štěkali celé dny oba ;-(.
Starší pes naučí štěně - všechny lumpárny, neřesti, zlozvyky, postupem času je oba dovedou k naprosté dokonalosti.
Nové štěně - naučí staršího případné blbiny, které ještě neuměl nebo které už od svého štěněcího věku pozapomněl.
Časem vymyslí svorně oba další bejkárny.
Spolehněte se, že štěkat budou oba dva.
anonymx
napsal(a):
Starší pes naučí štěně - všechny lumpárny, neřesti, zlozvyky, postupem času je oba dovedou k naprosté dokonalosti.
Nové štěně - naučí staršího případné blbiny, které ještě neuměl nebo které už od svého štěněcího věku pozapomněl.
Časem vymyslí svorně oba další bejkárny.
Spolehněte se, že štěkat budou oba dva.
Za ta léta ať přemýšlím, jak přemýšlím se nikdy štěňata od starších nenaučilo dobrého vůbec nic.
Chodit u nás - vzhledem ke kontaktu beru štěně ven samotné, hlídat nepotřebuju * naopak řvaní u plotu mají tvrdě zakázané, doma ničí (pokud ho nezaměstnám) všechno a nejvíc staršího psa. Hračky si kradou navzájem a soutěží v tom, kdo ji zničí první.
Uživatel s deaktivovaným účtem

U nás rovněž starší pes odvedl půlku práce s funkční poslušností...
Já můžu přihodit jen zkušenost pořízení štěnětě ke staré fence, kdy pochopitelně fena bere štěně trochu jinak než pes-samec. Hodně mi pomohla s výchovou, ať už ve psím světě, nebo v tom lidském. CHce to mít u toho prvního psa zvládnutou dobře poslušnost a pak se štěně učí spoustu použitelných věcí od prvního psa. Spoustu povelů v běžném životě mám díky tomu u štěněte"zadarmo" a mimoděk. POvely jako "se mnou", "jsi daleko", "Levá", Doprava atd. to šlo fakt nějak samo. CO naopak se muselo hodně pilovat bylo přivolání. V tom smyslu, že mrňous byl od malička velesamostatný a fenku bral jako člena č.1, my lidi bychom pro něj tak důležití nebyli. Na tom bylo zapotřebí zapracovat /hlavně tím, že jsem je hodně brávala samostatně, to si chce taky uvědomit, že je zapotřebí pracovat s nimi i docela často odděleně, aby se mrňous navázal především na vás a ne na druhého psa/. Takže přivolání zpočátku vypadalo tak, že jsem pískla, či zavolala a mrně koukalo a čekalo, co na to fena. Jednal až podle ní. (jenže ona vzhledem ke svému věku 13 let má pochopitelně jako spolehlivý pes povoleny určité úlevy a u mlaďasa jsem chtěla přivolání okamžité, radostné a energické), takže jsme na tom začali dupat samostatně. Já vlastně za nás nemůžu ZATÍM! zatím říct, že by se mlaďas od starší kámošky naučil nějakou lumpárnu. Ona je spolehlivá, svědomitá, zlozvyky, které měla po příchodu z útulku jsme odstranili /bufetění, krádeže, lovení/, povely co potřebuju má naučené dobře, takže vlastně není co řešit. Co je ale dobré, že ač fenka sama od sebe je aktivní na svůj věk hodně, tak i kddyž jsem si to nedovedla představit, tak jí štěně ještě víc nakoplo. Sice se s ním v jeho dospělosti už tak nekámoší, jako když byl štěně a učila ho všechno potřebný, ale mají v sobě navzájem určitou oporu, opečovávají se a drží spolu.
ještě zedituju. Funguje to i opačným směrem - tedy když se k mladšímu psu přivedla stará fenka, tak on protože byl veledobře zvládnutý, tak pomáhal svým chováním jí, učila se taky mimoděk.
Když je první pes dobře vychovaný, není v podstatě problém.
Horsi je, kdyz je starsi pes tak nejak ne zanedbavany, ale spise, ze uz se po nem nechce vse stoprocentne. U nas si stene od starsiho psa nic az tak moc neodneslo, bylo velmi tvrdohlave a okoukalo max sedni a stekni, kdyz chce do domu ze zahrady. Delalo to co starsi pes ani jako stene (okousavani veci a tak) zato starsi pes, kdyz tohle videl si zacal dovolovat. V nestrezenem okamziku si vzal jidlo ze stolu (jednou I sacek spekacku a ja jsem premyslela, jestli jsem fakt takovy blbec a nevytahla jsem to z mrazaku - byl uprostred duboveho stolu pro 8 lidi), oba psi vypilovali vitani k dokonalosti tzv "zborbarak", vzajemna podpora v pokusech o samovenceni "ja ti zvednu ten plot a ty muzes jit"..
Chce to si to ohlidat ;).