Nejvíc naivní dotazy lidí na vás a vašeho psa, výchovu apod.

aj napsal(a):
Nevím, jestli se to sem hodí. Nový majitelé štěněte chtěli vědět, kdy se jejich pejsek narodil.
Ne datum, ale přesně hodinu a minutu. Když jsem se jich ptala proč to chtějí tak přesně, tak prý mu chtějí dát sestavit horoskop.

Budete se divit, ale horoskop od astrologa funguje přesně jako horoskop pro lidi, ukazuje jeho předpoklady, aktivitu atd.

Když jsem tehdá šla se dvěma psy v centru Prahy, měla jsem mladou borderku a k ní stařičkou, malou krátkosrstou, hnědou křízenku z útulku.Sotva se táhla, celá šedivá.Lidi se mě ptali, že prý jestli je ta malá borderky štěňátko...co byste na to řekli...

Nebo se jedna paní strašně divila, když jsem přivolávala 2 měsíční štěně, které samozřejmě nechtělo přijít hned na první zavolání, že to neumí.Psi se prý přeci rodí s už naučenými povely v hlavě.A válet sudy považovala za alfu a omegu...

Plemeno BordeL kolie...

Taky jsem jednou čekala na veterině s dorvaným psem, vytrhané kusy masa.Jen chvíli, než uvolnili sál, důchodkyně se ptala:"A bolí ho to?"

Lidi jsou dementi, co s tím naděláte... Je to čím dál horší.

Netýká se to konkrétně mě, ale známé. Tuhle jsme venčily, přiskotačila k nám nějaká třpitivá slečna s čímsi v náručí a z dálky hulákala: "Jé, vy máte toho maxi jorka! Ten je krásný, kde jste ho koupila? Já mám toho mini, ale asi jsem si měla pořídit toho maxi. Ten můj se strašně bojí a ani nechce chodit."
Kolega maxi jork byl krásný dlouhosrstý 8 kg voříšek z útulku a mini jork byl evidentní kříženec čivavy. A když ho položila na zem, tak hopsal po třech a navíc se tak nějak motal. Což je teda spíš k pláči, ale lidská blbost nemá hranic.

Byla jsem svědkem případu, kdy dvě dámy odvedly do útulku svého RR a jako důvod uvedly, že změnily barvu fasády domu a on se k ní nehodí. Bylo to myšleno vážně a pes v útulku opavdu zůstal. Měls jsem v útulku bělouše, který přišel týraný hlady a s ranou na krku od zarostlého obojku. Po uzdravení došla dáma, že by měla zájem. Psa jsem pustila na zahradu a sledovalal jak budou jeden na druhého reagovat. Dámu jsem upozornila, že je citlivý na krk, že byl zraněný. Dáma přikyvovlala a najednou po psovi skočila a chtěla ho doslova popadnout za obojek. Pes se lekl a uskočil. Dáma - on nemá naučenou hru chytání za obojek?... psa jsem jí pochopitelně nedala.

Ebi napsal(a):
Budete se divit, ale horoskop od astrologa funguje přesně jako horoskop pro lidi, ukazuje jeho předpoklady, aktivitu atd.

Naprosto přesně. Taky to bude snůška blábolů, ze kterých si každý něco vybere a má pak dojem, že je horoskop přesný. :D.

Jinak pro přiblblé dotazy člověk nemusí chodit daleko, ifauna jich je plná... můj oblíbený je "co dělat s dominantním štěnětem".

Tak mě už se stalo, a ne jednou, že - jdouc se svýma třema psíšerama, mě zastavili lidé a ptali se, jestli jsem profesionální venčič... A kolikže naráz těch pejsků na jeden zátah vezmu, a jak dlouho s nima musím být, a kolik za to dostanu. Většinou na stupidní otázky, kdekoli, reaguju jenom úsměvem, nebo mým oblíbeným - ja něpanimáju, patamu što ja inostráněc! Ale tady se prostě nedalo. Barvitě jsem jim popsal, že na jednoho psa, na dvacet minut, mám 80, - korun, takže za tuto psocházku mám 240 korun. A že s nima chodím 3x denně, a kromě toho venčím další dva, a pak jednoho maličkého jezevčíka, starého, u kterého mám příplatek. A že mi to denně hodí nezdaněných asi 16 stovek. Šokované pohledy těch lidí bych vám přál vidět!

Иностранец Молодец Вы

"A ty jako nekupuješ ty bezva granule v penny? A kde je jako sháníš jinde?"

(Dotaz naštěstí přišel od člověka, co psa nemá.)

Někteří lidé si holt ve zverimexu nebo nedej bože na eshopu připadají jako Alenka v říši divů.

Je to už dýl, v tý době kdy se to stalo mohl být mladýmu tak rok, byla jsem s našima psama pastevcem a kříženkou jezevčíka (teď je jí 13let) na zahradě a hráli jsme si, najednou šel kdosi kolem a ptá se mě, to je její štěňátko ?

Nedávno jsem šla s pastevcem na procházku a procházeli jsme ulicí kde si dvě holky hráli se svým psem, jedna k nám doběhla a ptá se mě jestli si ho může pohladit, říkám že né že kouše nebo by ji mohl ublížit tím že by ji třeba omylem flákl košem.A ona nato, jak může kousat když má koš ? A já nato a proč myslíš že ho má?a i kdyby jako že né by tě tím košem mohl bouchnout, a holka aháá .

Pracovala jsem kdysi v jednom obchodnim centru a kus od obchudku, kde jsem prodavala byla prodejna jedne velke site zverimexu.i vydala jsem se podivat tenkrat jestli maji acanu, tou dobou jsme krmili pacificou.prijdu do zveraku, vsade hills, royal canin, eukanuba.. rikam ji, jestli nemaj acanu.. a zenska me sjela pohledem od hlavy k pate a pak opovrzlive povida "jsem si myslela, ze si muzete dovolit neco lepsiho.." mno nemohla jsem z ni. Skoda ze tu uz neni ten smajlik valejici se smichy.

mishule napsal(a):
"A ty jako nekupuješ ty bezva granule v penny? A kde je jako sháníš jinde?"

(Dotaz naštěstí přišel od člověka, co psa nemá.)

Někteří lidé si holt ve zverimexu nebo nedej bože na eshopu připadají jako Alenka v říši divů.

Některý lidi mi příjdou, že psa viděli maximálně na obrázku.

Těhle stupidních, přidrzlých a úplně hlavu neberoucích dotazů se za ta léta nasbíralo snad tisíce...

Když úplně pominu "chytré tipování" plemen mých psů (jako že berňák je kolie, Čuvač je bernardýn, šarplaninec je belgický ovčák, vlčí špic, kříženec ovčáka), nad tím se tak nějak přenesu (ale samozřejmě mi to vadí a přijde mi, že to hraničí až s drzostí, když k tobě přijde člověk a řekne: "To je krásný vlčí špic! Přesně takového jsme měli doma!" Já na paní koukala, a odvětila jsem jí, že se opravdu nejedná o vlčího špice, ale o šarplanince...).
Jako když snad nevim, co to je za plemeno - nebo si člověk není jistej, tak ho nehádám, ale jdu se zeptat majitele - "Dobrý den, co je to za plemeno?" A vše je oukej.. ale když k Vám přijde člověk, který jde na jisto (díky své demenci), že je to a to plemeno... to už mi přijde prostě na facku...

Další stupidní dotazy mám třeba z procházek:
Jsme po louce naproti nám bába s malym amrdolem, hned ho chytá do ruky a řve na mě, chyťte si to bojovýho psa! (Šla jsem s Berňákem). Já vyvalila oči a říkám, že to fakt žádnej bojovej pes není... a ona zas, že tohohle psa měli sousedi a že byl bojový a určitě tenhle být musí taky!

Nebo, venčím své berňáky, naproti si to šine kluk, který také drží berňáka, klukův berňák se začne ježit, cenit zuby, stavět se na zadní (když jsme se míjeli) a kluk povídá: "to je divný, je to stejné plemeno a nesnáší se..."

Paní, jde s dítětem naproti nám (šarploš a 2 berňáci - jeden nás bohužel už opustil), a slyším: "To jsou krásní pejsci, jdi si je pohladit!" (sama ohrozí své dítě tím, že ho posílá k cizím psům) - samozřejmě, že jsme na paní houkla, že na její dítě nejsme ani jeden zvědavý...

Nebo mám klasický sáčky na hov*a (prostě normální, co koupíte v každym zveráku). Berňák si ulevil na trávníku v parku, tak vyndám z hovníčku pytlík a jdu uklidit bobek a paní, co stála opodál kouká a prej: "Vám se ten bobek od toho velkýho psa do toho pytlíku vejde?"
(Naši psi maj bobky naprosto normální, nevim, co si paní myslela, jako že velkej pes se*e množství ho*en jako kůň?


Atd atd...

mishule napsal(a):
"A ty jako nekupuješ ty bezva granule v penny? A kde je jako sháníš jinde?"

(Dotaz naštěstí přišel od člověka, co psa nemá.)

Někteří lidé si holt ve zverimexu nebo nedej bože na eshopu připadají jako Alenka v říši divů.

Bohužel, když vidím, jak ty šílené granule z Penny, Kauflandu, Tesca, lidi tahají ve vozících, tak na mě jsou mdloby...
a ty otázky - ahoj, tvoje dcera je veterinářka, zeptej se jí, proč má náš pejsek boláčky na kůži, pořád to hnisá, já mu to potřu Alpou, a on mě málem pokouše.. A to mu každý den koupíme jako pochoutku kapsičku Pedigree! Víš, ty pupínky vypadají jak takové červené s takovým žlutým a je to škaredé... pak následuje deset minut šílená pantomima... ať nám holka poradí nejaké mazání, nebo esli ho máme nechat zastřelit?

narážím na to celkem pravidelně...

Hodonak napsal(a):
Bohužel, když vidím, jak ty šílené granule z Penny, Kauflandu, Tesca, lidi tahají ve vozících, tak na mě jsou mdloby...
a ty otázky - ahoj, tvoje dcera je veterinářka, zeptej se jí, proč má náš pejsek boláčky na kůži, pořád to hnisá, já mu to potřu Alpou, a on mě málem pokouše.. A to mu každý den koupíme jako pochoutku kapsičku Pedigree! Víš, ty pupínky vypadají jak takové červené s takovým žlutým a je to škaredé... pak následuje deset minut šílená pantomima... ať nám holka poradí nejaké mazání, nebo esli ho máme nechat zastřelit?

narážím na to celkem pravidelně...

Nejlepší je, že maj nacpaný vozík k prasknutí jídla pro sebe - a na psovi šetřej (nejlíp v akci Bono za 10kg 150, -) a když jim člověk řekne, ať krmí kvalitně, tak odvětí: "proč, jemu to stačí!"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejlepší je, že maj nacpaný vozík k prasknutí jídla pro sebe - a na psovi šetřej (nejlíp v akci Bono za 10kg 150, -) a když jim člověk řekne, ať krmí kvalitně, tak odvětí: "proč, jemu to stačí!"

Nebo ten udivený výraz - a ono je to nějaké špatné? Dyť je to tak drahé?!?!?!?!

Hodonak napsal(a):
Nebo ten udivený výraz - a ono je to nějaké špatné? Dyť je to tak drahé?!?!?!?!

Přesně!

Ale já se těm lidem až tak moc nedivím... Ve své podstatě jsou svojí jednoduchostí šťastní. Naplní je štěstím a uspokojením, že dovlečou domů parádní malinovky, dva litry za 3,90, suprový točený salám za 39 korun, rohlíky po koruně, šunku za 8,90m pytel granulí za dvě stovky, čokoládu deset deka za 6,90, a mají úžasný pocit... asi jako pravěký lovec, který dotáhne k ohni uloveného pratura, kterého utřískal pěstním klínem!

Hodonak napsal(a):
Nebo ten udivený výraz - a ono je to nějaké špatné? Dyť je to tak drahé?!?!?!?!

Teď jste mi úplně připomněl, jak jsem se před známou zmínila, že mě výcvikové pamlsky (sušené maso apod.) stojí kolem 80 korun balíček. Že teda sušené vnitřnosti a střívka jsou sice levnější, ale můj pes to nežere, tak cvičíme na sušené maso a jiné pamlsky. Její odpověď: A to jako kupuješ kde? To jsem v Tescu takhle drahé neviděla.

Ty grancle mě taky dostávaj a řeči typu "Vždyť je to Chappi.Ty musí být lepší né?než ty obyčejný granule z Teska, vždyť to stojí dvě stovky! ".Hmm kdyby raši zašli k řezníkovi a koupili tam psovi nějaký ty odřezky nebo takovou tu křecí směs na polívku tak by udělali líp.

Jeee a pamatujete tak pred patnacti lety ty barevne tycinky z drcene buvoli kuze?a ty prodavace ve zverakach, kteri pul hodiny vyjmenovavali, ze modry jsou rybi, zluty zloutkovy, bezovy syrovy... ?

nexxi napsal(a):
Jeee a pamatujete tak pred patnacti lety ty barevne tycinky z drcene buvoli kuze?a ty prodavace ve zverakach, kteri pul hodiny vyjmenovavali, ze modry jsou rybi, zluty zloutkovy, bezovy syrovy... ?

Přesně

nexxi napsal(a):
Jeee a pamatujete tak pred patnacti lety ty barevne tycinky z drcene buvoli kuze?a ty prodavace ve zverakach, kteri pul hodiny vyjmenovavali, ze modry jsou rybi, zluty zloutkovy, bezovy syrovy... ?

Tenhle hnus se prodává doteď...
Většinou pod pojmem Munchy kost/tyčinka a stále st o prodává, jako divé.. bohužel...
Než aby psovi koupili sušený maso, tak raději koupí tuhle barevnou věc...

To vídám ještě teď ty podivný barevný smrdící kostičky .
Je to tak půl měsíce co mě jízda do města málem stála infarkt, zastavily u Penáče bo u drogérky kam bylo potřeba jít nebylo volný místo k zaparkování.Na Penny byla obrovská cedule s "Akcí" na kapsičky Whiskas a granule Pedigree, málem mi vypadlo voko co na tý ceduli bylo, ty grancle Pedigree, původní cena 10kg za 666kč a měli zrovna slevu na 300kč .
Dyť za tu cenu 666, - maj lidi třeba Brita.

kobylatko napsal(a):
To vídám ještě teď ty podivný barevný smrdící kostičky .
Je to tak půl měsíce co mě jízda do města málem stála infarkt, zastavily u Penáče bo u drogérky kam bylo potřeba jít nebylo volný místo k zaparkování.Na Penny byla obrovská cedule s "Akcí" na kapsičky Whiskas a granule Pedigree, málem mi vypadlo voko co na tý ceduli bylo, ty grancle Pedigree, původní cena 10kg za 666kč a měli zrovna slevu na 300kč .
Dyť za tu cenu 666, - maj lidi třeba Brita.

Jenže lidi jsou pohodlní. Pro Brita by museli do dalšího obchodu nebo to objednat na internetu. A navíc Brit přece nebude v takové akci. Je to hrozný. Nevím, co by se muselo stát, abych tohle někdy dala svému psovi.

Jinak já často slýchavala, když byl můj pes mladší, že je to hroznej chudáček, že je děsně hubenej a že ho asi málo krmíme.. (Je to chrtík, tak pochopitelně tlustej fakt nebude.).

HabiAnn napsal(a):
Jinak já často slýchavala, když byl můj pes mladší, že je to hroznej chudáček, že je děsně hubenej a že ho asi málo krmíme.. (Je to chrtík, tak pochopitelně tlustej fakt nebude.).

Já zas svý psy krmím asi moc , v bývalé práci mi bylo vytknuto že své psy krmím masem a "drahým" Britem a málem mě sežrali když sem řekla že jim občas prdnu nachuť i kousek řízka , řekli něco ve smyslu že nejsem normální, proč to proboha strkám psovi, že až mi příště zbydou řízky že to mám radši donýs jim a né to strkat čoklovi .

No mě se pravidelně někdo ptá :
Ale to není "Normánlí" Německej ovčák že Ne ? By mě vzal amok ! - Už mě nebaví pořád dokola vysvětlovat že je to Německý ovčák, ale v barvě vlkošedé !
Nebo není nějakej malej ? - Jistě je to fena....
Jak to že už máte štěńata ? Vždyť to nosí 9 měsíců ne? - NE
Jak to že jedeš na krytí když hárá ? to nejde ne? - Ne není to jako u lidí (u ženy)
Další věc je jak jsou lidi hrozně překvapeni, že po rodičích s PP nejsou automaticky i štěňata s PP...Jsou úplně v šoku když jim řeknu - Bez uchovnění to nejde a následně co uchovnení obnáší.Poté že i štěnda mají PP...
atd...
O telecích dotazech ohledně krmení ani nemluvim.

ropopi-an napsal(a):
No mě se pravidelně někdo ptá :
Ale to není "Normánlí" Německej ovčák že Ne ? By mě vzal amok ! - Už mě nebaví pořád dokola vysvětlovat že je to Německý ovčák, ale v barvě vlkošedé !
Nebo není nějakej malej ? - Jistě je to fena....
Jak to že už máte štěńata ? Vždyť to nosí 9 měsíců ne? - NE
Jak to že jedeš na krytí když hárá ? to nejde ne? - Ne není to jako u lidí (u ženy)
Další věc je jak jsou lidi hrozně překvapeni, že po rodičích s PP nejsou automaticky i štěňata s PP...Jsou úplně v šoku když jim řeknu - Bez uchovnění to nejde a následně co uchovnení obnáší.Poté že i štěnda mají PP...
atd...
O telecích dotazech ohledně krmení ani nemluvim.

Tak to je síla...

Tak se taky přidám, mám zlatého retrívra, už důchodce a má problémy s kloubama a s dýcháním. Chodím s ním už jen na kraťoučké procházky, ale jinak je uplně v pohodě, o všechno se zajímá, občas ho popadne amok a chce si hrát jak blázen, a žravej je uplně stejně jako když byl štěně, za jídlo udělá cokoli Šla jsem s ním kousek na procházku, a zastavila mě paní a ptala se mě, proč jde ten pes tak pomalu, jestli mu něco je. Tak jsem jí začala vysvětlovat, že pes už je starší a má nemocné klouby tak jde pomalu, že už většinu dne prospí, ale jinak je uplně v pohodě, prostě starej pes. Paní na mě hned spustila, proč ho teda nenechám zastřelit, že když už stejně většinu dne prospí tak z toho života nic nemá. Řekla jsem jí, že je to jako s lidma, že 80ti letej děda, už taky nebude běhat jako zamlada, ale většinu času stráví někde u televize nebo se půjde kousek projít, a taky se nedá říct, že z toho života nic nemá - je to prostě stáří. Paní se asi urazila a odešla.

Jinak ještě mě dostává moje babička, má fenu berňáka - teda spíš vyžranou a rozmazlenou kouli, která se celej den válí na gauči. Občas k ní zajedu na návštěvu se svým štěnětem, a prostě babičce nevysvětlím, že může fenu nechat, že by si normálně hráli. Už nemám ani sílu to vysvětlovat. Na štěněti je vidět, že by si hrálo a fena dává jasné signály kterýma vyzývá ke hře, ale babička si stoupne mezi ní a začne na ní chlácholit, že nesmí že by štěněti ublížila. Pak stačí když štěně jednou štěkne nebo vydá jakýkoli zvuk - a fenu už vleče do druhé místnosti aby jí náhodou štěně nezakouslo :-D.

marcelaamax napsal(a):
Tak se taky přidám, mám zlatého retrívra, už důchodce a má problémy s kloubama a s dýcháním. Chodím s ním už jen na kraťoučké procházky, ale jinak je uplně v pohodě, o všechno se zajímá, občas ho popadne amok a chce si hrát jak blázen, a žravej je uplně stejně jako když byl štěně, za jídlo udělá cokoli Šla jsem s ním kousek na procházku, a zastavila mě paní a ptala se mě, proč jde ten pes tak pomalu, jestli mu něco je. Tak jsem jí začala vysvětlovat, že pes už je starší a má nemocné klouby tak jde pomalu, že už většinu dne prospí, ale jinak je uplně v pohodě, prostě starej pes. Paní na mě hned spustila, proč ho teda nenechám zastřelit, že když už stejně většinu dne prospí tak z toho života nic nemá. Řekla jsem jí, že je to jako s lidma, že 80ti letej děda, už taky nebude běhat jako zamlada, ale většinu času stráví někde u televize nebo se půjde kousek projít, a taky se nedá říct, že z toho života nic nemá - je to prostě stáří. Paní se asi urazila a odešla.

Jinak ještě mě dostává moje babička, má fenu berňáka - teda spíš vyžranou a rozmazlenou kouli, která se celej den válí na gauči. Občas k ní zajedu na návštěvu se svým štěnětem, a prostě babičce nevysvětlím, že může fenu nechat, že by si normálně hráli. Už nemám ani sílu to vysvětlovat. Na štěněti je vidět, že by si hrálo a fena dává jasné signály kterýma vyzývá ke hře, ale babička si stoupne mezi ní a začne na ní chlácholit, že nesmí že by štěněti ublížila. Pak stačí když štěně jednou štěkne nebo vydá jakýkoli zvuk - a fenu už vleče do druhé místnosti aby jí náhodou štěně nezakouslo :-D.

Už je to sice vzpomínka - Nelča nás včera ráno opustila...

a už jsem to sem jednou dával...

ale tak jsem zavzpomínal, a jsem pořád dost naměkko.
-
Tak vám o víkendu venčím jednu malou psí babičku. Tu potvůrku si musí člověk oblíbit. Už se na ní hodně podepisuje věk, ale i když slepá, skoro hluchá, z povahy jezevčíka se nic nezměnilo! Veselá, přítulná, umazlená /až neskutečně/, norník a lovec, komik, tvrdohlavá, umíněná, provokatér. Tak spolu jdeme po chodníčku, který zná, s pobavením ji sleduju, jak mete s čumákem u zemi, nic jí z pachů neunikne, po paměti zatáčí, kličkuje.. První cesty byly ouvej, když bouchala hlavičkou do dopravních značek a padala z obrubníků, ale teď už má cestu bravurně zmáklou, a překážky míjí s přesností na centimetry. Ušiska se jí třepou, ocásek kmitá maximální možnou rychlostí, fousiska naježené. Naráz vidím, proti nám se šine po chodníku madam, poněkud korpulentnější, poněkud hodně.. takový spíš kredenc s nákupníma kabelama, velikosti asi – stěhuju se k tobě, dceruško! Když byla jezevčice kousek od ní, pustila ta paní tašky na zem. Než jsem stačil zareagovat a přibrzdit vodítko, vrazila ta malá chudinka hlavou do jedné té tašky, až se zatřepala. A paní s takovým podezřívavým a pohrdavým pohledem – to je ten váš pes slepý? S pousmáním říkám – promiňte, ona slepá opravdu je. Víte, ona už je stará, tak nevidí a je skoro hluchá.. To, co okamžitě vypadlo z té matrony, mi vyrazilo dech – Tak proč to ještě žije? Proč to nenecháte zastřelit? Staré je to, hluché je to, slepé je to, vypelichané je to, štěňata už to mět nebude! Vy ste sobec, a nemáte to zvíře rád, že to necháte eště žit a trápit se! Já bych takové zvíře nechtěla a nesnesla! Nejdřív jsem chtěl říct – paní, podívejte se, jakou má radost ze života, jak poskakuje, jak je ráda na procházce, jak ji baví život! Ale pak se ve mně něco šprajclo. Takže moje odpověď zněla asi takto – vy musíte byt strašně nešťastná, že vás nikdo nemá rád! Natočila ke mně ucho a prý – cožéééé? Tak jsem jí to zopakoval. Zarazila se a vřískla – proč? A já na to – no, protože kdyby vás měl někdo aspoň trochu rád, tak by vás už dávno zastřelil! Bez tych brýlí, co mají čočky jak ponorkové periskopy, by jste netrefila ani na záchod, rodit už taky nebudete, hluchá ste taky, odnést nákup taky nezvládáte, funíte až to přechází do chropotu, nohy máte oteklé jak demižóny, mezi řídkýma vlasama vám notně prosvítá lebka. A ste jak kýbl žluči. Dyť vy se musíte neskutečně trápit! Už jste měla byt dávno zastřelená!
Ještě když jsme s Nelčou zahýbali po padesáti metrech za roh, tak tam pořád stála a blbě čuměla….

Hodonak napsal(a):
Už je to sice vzpomínka - Nelča nás včera ráno opustila...

a už jsem to sem jednou dával...

ale tak jsem zavzpomínal, a jsem pořád dost naměkko.
-
Tak vám o víkendu venčím jednu malou psí babičku. Tu potvůrku si musí člověk oblíbit. Už se na ní hodně podepisuje věk, ale i když slepá, skoro hluchá, z povahy jezevčíka se nic nezměnilo! Veselá, přítulná, umazlená /až neskutečně/, norník a lovec, komik, tvrdohlavá, umíněná, provokatér. Tak spolu jdeme po chodníčku, který zná, s pobavením ji sleduju, jak mete s čumákem u zemi, nic jí z pachů neunikne, po paměti zatáčí, kličkuje.. První cesty byly ouvej, když bouchala hlavičkou do dopravních značek a padala z obrubníků, ale teď už má cestu bravurně zmáklou, a překážky míjí s přesností na centimetry. Ušiska se jí třepou, ocásek kmitá maximální možnou rychlostí, fousiska naježené. Naráz vidím, proti nám se šine po chodníku madam, poněkud korpulentnější, poněkud hodně.. takový spíš kredenc s nákupníma kabelama, velikosti asi – stěhuju se k tobě, dceruško! Když byla jezevčice kousek od ní, pustila ta paní tašky na zem. Než jsem stačil zareagovat a přibrzdit vodítko, vrazila ta malá chudinka hlavou do jedné té tašky, až se zatřepala. A paní s takovým podezřívavým a pohrdavým pohledem – to je ten váš pes slepý? S pousmáním říkám – promiňte, ona slepá opravdu je. Víte, ona už je stará, tak nevidí a je skoro hluchá.. To, co okamžitě vypadlo z té matrony, mi vyrazilo dech – Tak proč to ještě žije? Proč to nenecháte zastřelit? Staré je to, hluché je to, slepé je to, vypelichané je to, štěňata už to mět nebude! Vy ste sobec, a nemáte to zvíře rád, že to necháte eště žit a trápit se! Já bych takové zvíře nechtěla a nesnesla! Nejdřív jsem chtěl říct – paní, podívejte se, jakou má radost ze života, jak poskakuje, jak je ráda na procházce, jak ji baví život! Ale pak se ve mně něco šprajclo. Takže moje odpověď zněla asi takto – vy musíte byt strašně nešťastná, že vás nikdo nemá rád! Natočila ke mně ucho a prý – cožéééé? Tak jsem jí to zopakoval. Zarazila se a vřískla – proč? A já na to – no, protože kdyby vás měl někdo aspoň trochu rád, tak by vás už dávno zastřelil! Bez tych brýlí, co mají čočky jak ponorkové periskopy, by jste netrefila ani na záchod, rodit už taky nebudete, hluchá ste taky, odnést nákup taky nezvládáte, funíte až to přechází do chropotu, nohy máte oteklé jak demižóny, mezi řídkýma vlasama vám notně prosvítá lebka. A ste jak kýbl žluči. Dyť vy se musíte neskutečně trápit! Už jste měla byt dávno zastřelená!
Ještě když jsme s Nelčou zahýbali po padesáti metrech za roh, tak tam pořád stála a blbě čuměla….

Je mi líto že Vás fenečka opustila a přeji hodně sil... ale tahle příhoda mě opravdu pobavila... Pěkně jste to babě nandal !

Hodonak napsal(a):
Už je to sice vzpomínka - Nelča nás včera ráno opustila...

a už jsem to sem jednou dával...

ale tak jsem zavzpomínal, a jsem pořád dost naměkko.
-
Tak vám o víkendu venčím jednu malou psí babičku. Tu potvůrku si musí člověk oblíbit. Už se na ní hodně podepisuje věk, ale i když slepá, skoro hluchá, z povahy jezevčíka se nic nezměnilo! Veselá, přítulná, umazlená /až neskutečně/, norník a lovec, komik, tvrdohlavá, umíněná, provokatér. Tak spolu jdeme po chodníčku, který zná, s pobavením ji sleduju, jak mete s čumákem u zemi, nic jí z pachů neunikne, po paměti zatáčí, kličkuje.. První cesty byly ouvej, když bouchala hlavičkou do dopravních značek a padala z obrubníků, ale teď už má cestu bravurně zmáklou, a překážky míjí s přesností na centimetry. Ušiska se jí třepou, ocásek kmitá maximální možnou rychlostí, fousiska naježené. Naráz vidím, proti nám se šine po chodníku madam, poněkud korpulentnější, poněkud hodně.. takový spíš kredenc s nákupníma kabelama, velikosti asi – stěhuju se k tobě, dceruško! Když byla jezevčice kousek od ní, pustila ta paní tašky na zem. Než jsem stačil zareagovat a přibrzdit vodítko, vrazila ta malá chudinka hlavou do jedné té tašky, až se zatřepala. A paní s takovým podezřívavým a pohrdavým pohledem – to je ten váš pes slepý? S pousmáním říkám – promiňte, ona slepá opravdu je. Víte, ona už je stará, tak nevidí a je skoro hluchá.. To, co okamžitě vypadlo z té matrony, mi vyrazilo dech – Tak proč to ještě žije? Proč to nenecháte zastřelit? Staré je to, hluché je to, slepé je to, vypelichané je to, štěňata už to mět nebude! Vy ste sobec, a nemáte to zvíře rád, že to necháte eště žit a trápit se! Já bych takové zvíře nechtěla a nesnesla! Nejdřív jsem chtěl říct – paní, podívejte se, jakou má radost ze života, jak poskakuje, jak je ráda na procházce, jak ji baví život! Ale pak se ve mně něco šprajclo. Takže moje odpověď zněla asi takto – vy musíte byt strašně nešťastná, že vás nikdo nemá rád! Natočila ke mně ucho a prý – cožéééé? Tak jsem jí to zopakoval. Zarazila se a vřískla – proč? A já na to – no, protože kdyby vás měl někdo aspoň trochu rád, tak by vás už dávno zastřelil! Bez tych brýlí, co mají čočky jak ponorkové periskopy, by jste netrefila ani na záchod, rodit už taky nebudete, hluchá ste taky, odnést nákup taky nezvládáte, funíte až to přechází do chropotu, nohy máte oteklé jak demižóny, mezi řídkýma vlasama vám notně prosvítá lebka. A ste jak kýbl žluči. Dyť vy se musíte neskutečně trápit! Už jste měla byt dávno zastřelená!
Ještě když jsme s Nelčou zahýbali po padesáti metrech za roh, tak tam pořád stála a blbě čuměla….

Dobře jí tak bábě jakési drzé .Že nejvíc keců mají lidi tohohle typu, asi jak u mě na ten řízek.Můžu se zeptat kolik bylo fenečce let ?

kobylatko napsal(a):
Dobře jí tak bábě jakési drzé .Že nejvíc keců mají lidi tohohle typu, asi jak u mě na ten řízek.Můžu se zeptat kolik bylo fenečce let ?

Věk netušíme... Když si ji přítelkyně před osmi rokama brala z útulku, tak už byla upozorněná, že má špatné zuby, je stará, má trochu problémy s motorikou a má na očích dost zákal, že už je skoro slepá. Teda ta fenka, né přítelkyně!

Hodonak napsal(a):
Už je to sice vzpomínka - Nelča nás včera ráno opustila...

a už jsem to sem jednou dával...

ale tak jsem zavzpomínal, a jsem pořád dost naměkko.
-
Tak vám o víkendu venčím jednu malou psí babičku. Tu potvůrku si musí člověk oblíbit. Už se na ní hodně podepisuje věk, ale i když slepá, skoro hluchá, z povahy jezevčíka se nic nezměnilo! Veselá, přítulná, umazlená /až neskutečně/, norník a lovec, komik, tvrdohlavá, umíněná, provokatér. Tak spolu jdeme po chodníčku, který zná, s pobavením ji sleduju, jak mete s čumákem u zemi, nic jí z pachů neunikne, po paměti zatáčí, kličkuje.. První cesty byly ouvej, když bouchala hlavičkou do dopravních značek a padala z obrubníků, ale teď už má cestu bravurně zmáklou, a překážky míjí s přesností na centimetry. Ušiska se jí třepou, ocásek kmitá maximální možnou rychlostí, fousiska naježené. Naráz vidím, proti nám se šine po chodníku madam, poněkud korpulentnější, poněkud hodně.. takový spíš kredenc s nákupníma kabelama, velikosti asi – stěhuju se k tobě, dceruško! Když byla jezevčice kousek od ní, pustila ta paní tašky na zem. Než jsem stačil zareagovat a přibrzdit vodítko, vrazila ta malá chudinka hlavou do jedné té tašky, až se zatřepala. A paní s takovým podezřívavým a pohrdavým pohledem – to je ten váš pes slepý? S pousmáním říkám – promiňte, ona slepá opravdu je. Víte, ona už je stará, tak nevidí a je skoro hluchá.. To, co okamžitě vypadlo z té matrony, mi vyrazilo dech – Tak proč to ještě žije? Proč to nenecháte zastřelit? Staré je to, hluché je to, slepé je to, vypelichané je to, štěňata už to mět nebude! Vy ste sobec, a nemáte to zvíře rád, že to necháte eště žit a trápit se! Já bych takové zvíře nechtěla a nesnesla! Nejdřív jsem chtěl říct – paní, podívejte se, jakou má radost ze života, jak poskakuje, jak je ráda na procházce, jak ji baví život! Ale pak se ve mně něco šprajclo. Takže moje odpověď zněla asi takto – vy musíte byt strašně nešťastná, že vás nikdo nemá rád! Natočila ke mně ucho a prý – cožéééé? Tak jsem jí to zopakoval. Zarazila se a vřískla – proč? A já na to – no, protože kdyby vás měl někdo aspoň trochu rád, tak by vás už dávno zastřelil! Bez tych brýlí, co mají čočky jak ponorkové periskopy, by jste netrefila ani na záchod, rodit už taky nebudete, hluchá ste taky, odnést nákup taky nezvládáte, funíte až to přechází do chropotu, nohy máte oteklé jak demižóny, mezi řídkýma vlasama vám notně prosvítá lebka. A ste jak kýbl žluči. Dyť vy se musíte neskutečně trápit! Už jste měla byt dávno zastřelená!
Ještě když jsme s Nelčou zahýbali po padesáti metrech za roh, tak tam pořád stála a blbě čuměla….

Ahojte dlouho jsem zde nebyla a ani nebudu protože jsem dostával akorát nervy co sem lidi dávají za dotazy ale přispějí vám taky jedním zážitkem, byla jsem s mojema fenama venku a u řeky jsem potkala manželé kterým se moje holky líbili, chápu že někdo na první pohled nepozná psa od feny ale budiž. No ale za chvíli se mě paní zeptala jak vlastně poznám psa od feny... zbytek asi psát nemusím, jak jsem jí vysvětlovala že pes má kuličky a pinďu a fenka frndu a měla to i s ukázkou jak teda vypadá fena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojte dlouho jsem zde nebyla a ani nebudu protože jsem dostával akorát nervy co sem lidi dávají za dotazy ale přispějí vám taky jedním zážitkem, byla jsem s mojema fenama venku a u řeky jsem potkala manželé kterým se moje holky líbili, chápu že někdo na první pohled nepozná psa od feny ale budiž. No ale za chvíli se mě paní zeptala jak vlastně poznám psa od feny... zbytek asi psát nemusím, jak jsem jí vysvětlovala že pes má kuličky a pinďu a fenka frndu a měla to i s ukázkou jak teda vypadá fena

Tak to už je moc teda .

Mě naprosto neskutečně vytáčí debilní dotazy lidí u fotek štěňat nalezených někde v krabici u potoka - "Co to je za plemeno?"...

kobylatko napsal(a):
Já zas svý psy krmím asi moc , v bývalé práci mi bylo vytknuto že své psy krmím masem a "drahým" Britem a málem mě sežrali když sem řekla že jim občas prdnu nachuť i kousek řízka , řekli něco ve smyslu že nejsem normální, proč to proboha strkám psovi, že až mi příště zbydou řízky že to mám radši donýs jim a né to strkat čoklovi .

No já jsem tuhle v Tesku v řeznictví dostala vynadáno a k tomu půlka fronty málem omdlela. Obsluha u pultu se ptala, co bych ráda a já ještě nevěděla, chtělo to nějakou změnu. Tak říkám, že asi půl kila nějakého hovězího, ale ať tam není tuk, že to je pro psa na sušení. Nějaká ježibaba za mnou spustila, že lidi si kolikrát nemůžou maso ani koupit a já to dávám psovi! Skoukla jsem jí vozík s hromadou uzenin s obsahem masa asi tak jako u Pedigree a řekla, že je mi jí líto, ale že já jí to maso nekoupím. I když by to bylo ve výsledku levnější než ty náhražky uzenin, co si naložila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já jsem tuhle v Tesku v řeznictví dostala vynadáno a k tomu půlka fronty málem omdlela. Obsluha u pultu se ptala, co bych ráda a já ještě nevěděla, chtělo to nějakou změnu. Tak říkám, že asi půl kila nějakého hovězího, ale ať tam není tuk, že to je pro psa na sušení. Nějaká ježibaba za mnou spustila, že lidi si kolikrát nemůžou maso ani koupit a já to dávám psovi! Skoukla jsem jí vozík s hromadou uzenin s obsahem masa asi tak jako u Pedigree a řekla, že je mi jí líto, ale že já jí to maso nekoupím. I když by to bylo ve výsledku levnější než ty náhražky uzenin, co si naložila.

Taky dobrý, já nechápu co je lidem potom že dávám psům maso a že jim jednou za čas strčím do tlamy kousek řízka.Copak sem nějaká charita abych rozdávala řízky po lidech ?Teď sem dostala z prasete pro psy kolena, týjo říct to před zdejšíma tak mi vykradou mrazák a zavolaji blázinec .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojte dlouho jsem zde nebyla a ani nebudu protože jsem dostával akorát nervy co sem lidi dávají za dotazy ale přispějí vám taky jedním zážitkem, byla jsem s mojema fenama venku a u řeky jsem potkala manželé kterým se moje holky líbili, chápu že někdo na první pohled nepozná psa od feny ale budiž. No ale za chvíli se mě paní zeptala jak vlastně poznám psa od feny... zbytek asi psát nemusím, jak jsem jí vysvětlovala že pes má kuličky a pinďu a fenka frndu a měla to i s ukázkou jak teda vypadá fena

CHI CHI ..To jse mi připoměla historku, kterou mě vyprávěla moje kamarádka. Hleděla jsem na ni v němém úžasu a nevěřila tomu že je to možné. Bohužel bylo...
Jednou ta má kamarádka šla se svým psem na vodítku. Potkala pána s fenkou, která se moc líbila tomu jejímu psu.A tak se zeptala, zda fena náhodou nehárá, když ten její tak "blbne". Dostalo se jí odpovědi že určitě ne, protože pán má prý psa. No co Vám budu povídat, po kráttém rozhovoru mu kámoška demostrovala na vlastním psu jak takový pan PES vypadá a že ten jeho pes je opravdu FENA. (a ještě k tomu hárající)...
Chudák pán odcházel šokován informací, která se mu dostala a asi i s pocitem totálního trotla..
No věřte -nevěřte -i tací jsou...

ropopi-an napsal(a):
CHI CHI ..To jse mi připoměla historku, kterou mě vyprávěla moje kamarádka. Hleděla jsem na ni v němém úžasu a nevěřila tomu že je to možné. Bohužel bylo...
Jednou ta má kamarádka šla se svým psem na vodítku. Potkala pána s fenkou, která se moc líbila tomu jejímu psu.A tak se zeptala, zda fena náhodou nehárá, když ten její tak "blbne". Dostalo se jí odpovědi že určitě ne, protože pán má prý psa. No co Vám budu povídat, po kráttém rozhovoru mu kámoška demostrovala na vlastním psu jak takový pan PES vypadá a že ten jeho pes je opravdu FENA. (a ještě k tomu hárající)...
Chudák pán odcházel šokován informací, která se mu dostala a asi i s pocitem totálního trotla..
No věřte -nevěřte -i tací jsou...

To mě řikejte ...

Tos mi připomněla...

Vedle ve vsi je rodinka, která vždy měla leonbergery. Stará čuba zemřela a pořídili si štěně. Šla jsem kolem a paní na mě volá, že se mě potřebuje na něco zeptat.
Přijdu k plotu, ona mi ukazuje 4 měsíční štěně, a jestli bych byla tak hodná a řekla jí, jestli je to pes nebo fena. Kouknu, vidím, že je to pes.
Paní na mě koukala a říkala: "Ale nám chovatel (pes bez PP) tvrdil, že je to fena, my vždy měli feny, psa nevím, jestli zvládneme!" Po chvíli se uklidnila a povídá: "Proč, když je to pes nezvedá při čůrání zadní nohu? Je to opravdu pes?"
Paní jsem vysvětlila, jak se věci mají a pes jel zpátky k "rádobychovateli".
A již 2 roky mají fenku leona s PP a minulý rok, jeli první výstavu (také byli mezi těmi, co říkali, že PP nepotřebují, že na výstavy jezdit nebudou...) ono někdy stačí jen lidi popostrčit správným směrem

Já se jednou neudržel, na otázky

- ta vaše fenka
- to je pes!
- ta vaše fenka
- to je pes!
- ta vaše fenka
- to je pes!
- pes? a kde má kuličky? /Gufák je kastrovaný.../

- PŘIŠEL O NĚ VE VÁLCE! USTŘELILI MU JE U STALINGRADU!

paní se mi rok vyhýbala obloukem..

To mě říkejte že lidi nepoznaj rozdíl mezi pinďourem a frndou .

Teď nedávno mě jedna paní na ulici zeptala:"A můžou psi maso?"
Jen jsem odvětila, že když pes je masožravec, tak ať si typne.
Nebo jedna slečínka s mladou fenou.Ptala jsem se, jestli jí náhodou nehárá, venčila jsem psa a ten začal klapat zubama a ''tancovat''.On odpověděla:"A ona jako bude hárat, jóóó?! A každý měsíc?"
Kouknu a vidím * jako sloní chobot...Vysvětlila jsem jí základní skutečnosti a odešla.Co na to říct...

Normálně bych na základkách zavedla povinně kynologickou hodinu.Lidi jsou úplně vymaštěný a mají doma něco, o čem nic neví...

Taky pecka http://www.hafici.cz/clanky/pece-a-zdravi-psu-4/devatenact-lidskych-jidel-ktere-sdilite-se-svym-psem-jak-moc-jim-skodi-14100/.

kobylatko napsal(a):
Taky pecka http://www.hafici.cz/clanky/pece-a-zdravi-psu-4/devatenact-lidskych-jidel-ktere-sdilite-se-svym-psem-jak-moc-jim-skodi-14100/.

To psal jistě odborník na výživu. Prej sušené maso-špatné.

Moc se bavim :)

U nas jsou nejcastejsi debilni dotazy na pocet.

Napriklad:

To jsou vsichni vasi?
- ne, jen jeden, ten zbytek si k tomu pujcuju, abych se venku nenudila.

Pred barakem, odemykam dvere, u zvonku stoji pani co jde evidentne k nekomu na navstevu:
To jdete dovnitr vsichni?
- ne, pulku necham venku, rozlosuju koho.

A jak to krmite?
- rychle!

Venku blato, psiska zprasena jak retrivri zakon kaze:
A co s nima delate kdyz jsou takhle spinavy?
- utratim a koupim novy, to uz jsou tenhle tyden treti!

... a dalo by se pokracovat dlouho a dlouho :).

Clayton napsal(a):
To psal jistě odborník na výživu. Prej sušené maso-špatné.

No to určitě jó .Určitě budu dávat psovi plněnýho, pečenýho a ještě kořeněnýho krocana .

To nám se jednou stalo, když jsme šli na procházku do vedlejsi vesnice. Já mám kříženece choďáka a kamarád křížence labradora. Prostě jsme měli 2 velký černý psy. Tak si tam jdeme a potkáme nějakou babičku s bíglem. Jak nás viděla, tak na nás křičela, ať si ty psi pořádně držíme, že by toho jejího psa roztrahali. Tak na ni křičím, že jsou na vodítku a že by jí psa určitě neroztrhali. Ale než jsem to stačila doříct, tak babča zasekla flexinu a začala utíkat. Musím říct, že takhle rychle jsem ještě žádnou babičku běžet neviděla . A to nebylo poprvé, kdy před námi někdo utekl Protože velkej černej pes je vyloženě zabiják, co roztrhá každého na potkání!

Psočka napsal(a):
To nám se jednou stalo, když jsme šli na procházku do vedlejsi vesnice. Já mám kříženece choďáka a kamarád křížence labradora. Prostě jsme měli 2 velký černý psy. Tak si tam jdeme a potkáme nějakou babičku s bíglem. Jak nás viděla, tak na nás křičela, ať si ty psi pořádně držíme, že by toho jejího psa roztrahali. Tak na ni křičím, že jsou na vodítku a že by jí psa určitě neroztrhali. Ale než jsem to stačila doříct, tak babča zasekla flexinu a začala utíkat. Musím říct, že takhle rychle jsem ještě žádnou babičku běžet neviděla . A to nebylo poprvé, kdy před námi někdo utekl Protože velkej černej pes je vyloženě zabiják, co roztrhá každého na potkání!

Jé to jste mi něco připoměla .Jdu na procházku se svým pastevcem a aby sme nešli po cestě tak sem to vzala na louku vedle cesty, po vyjití na horizont vidím pána se psem na flexině, asi stafbul, pán jak nás zbystřil začal psa táhnout k sobě a škubat s ním ať si jako pohne a až se mu podařilo psa k sobě dotáhnout začal utíkat směrem odkud šel .Já z toho nemohla a pomalu tam řvala smíchy .

Tak já mám dva Bišonky kluky což je rasa opravdu bíla a nikdy jiná a teď jsem i pořídila třetího psa který je rasy Ruská Barevná Boloňka je hnědo bílý. V okolí všichni vědí, že Bišoni jsou kulíšci, ale i přesto se mě neustále ptaly jestli to malé je jejích potomek a já každému vysvětlovala jak to vlastně je

Jo! Přesně...

To jsou všichni Vaši?
- samozřejmě, že ano

A to je všechny zvládáte?
- kdybych je nezvládala, tak je nemám

A ty toho sežerou, co?
- no, karkulku i s babičkou denně!

A ten prostřední je jejich štěňátko?
(2 berňáci a šarplaninec - prostředním, mysleli šarplanince)
- ne, to je úplně jiné plemeno, navíc jsou všichni 3 psi, fenu nemám

To venčíte útulek (3 psy)? Otázal se pán z hloučku 3 starších pánů
- ne, jen své psy a vy venčíte domov důchodců?

"Lesák" - roboš pro pomocné práce v lese, když mě se psy viděl, tak se otázal: "Co to je?" a ukázal směrem na šarplanince
- žralok...


...

Častá otázka na cvičáku: "Za jak dlouho se můj pes naučí to a ono?"
"Podle toho, jak mu to ukážete, vysvětlíte, jak rychle to pochopí a bude ochoten cvik pro vás dělat. "
"Takže za týden"?


"Ty borderky, co mají modrý oči, to je mají nemocný nebo jsou křížený s husky?"


"Nebudou psi agresivní, když sežerou kus syrovýho masa?"
"Jasně, sežerou vás, celou rodinu a všechny vaše sousedy!"


"Čím kdysi lidi psy krmili, když se neprodávali granule?"


"Co mám dělat, když mám tlustýho psa?"
"Lépe ho krmit. Zmenšit dávku, dávat jen kvalitu, nedávat nevhodné pamlsky."
"To nejde, to by měl hlad. A navíc má tak smutný oči. A piškoty jsou přece dietní.".

A ještě jeden častý: "Nebudu mít doma chlupy, když si pořídím psa?".

A řvu smíchy...

když jsou špinaví, utratím a je koupím nový!

a ta otázka na chlupy je taky skvělá!

kobylatko napsal(a):
To mě říkejte že lidi nepoznaj rozdíl mezi pinďourem a frndou .

Asi ne

Venku blato, psiska zprasena jak retrivri zakon kaze:
A co s nima delate kdyz jsou takhle spinavy?
- utratim a koupim novy, to uz jsou tenhle tyden treti!

Z tohodle taky nemůžu , nemá to chybu .

Psočka napsal(a):
To nám se jednou stalo, když jsme šli na procházku do vedlejsi vesnice. Já mám kříženece choďáka a kamarád křížence labradora. Prostě jsme měli 2 velký černý psy. Tak si tam jdeme a potkáme nějakou babičku s bíglem. Jak nás viděla, tak na nás křičela, ať si ty psi pořádně držíme, že by toho jejího psa roztrahali. Tak na ni křičím, že jsou na vodítku a že by jí psa určitě neroztrhali. Ale než jsem to stačila doříct, tak babča zasekla flexinu a začala utíkat. Musím říct, že takhle rychle jsem ještě žádnou babičku běžet neviděla . A to nebylo poprvé, kdy před námi někdo utekl Protože velkej černej pes je vyloženě zabiják, co roztrhá každého na potkání!

To je jak u nás, bydlíme na vesnici cca 4 roky a máme dle veterináře pitbully ale já říkám křížence bulla ale to je fuk, přesně vím jaký to je když před vámi někdo utíká, naše holky jsou prostě ok socializované, vychované... je fakt že vodítko mám spíš na obtíž pověsené přes rameno než na něm psy ale než lidi zjistili že s našima psama se dá i pohrát a dávají děckám pusinky tak jsem nikdy neviděla tolik zděšených lidí i teď občas někoho potkáme co má blbé připomínky že jsou moji psi krvelačné bestie ale pokaždé odpovím "ony už žraly" a pokud má někdo psa jako přistávací plochu tak říkám že ony nerady tučné

taky už jsem použil výrok:

nebojte se jich, oni tlustý nežerou!

Hodonak napsal(a):


taky už jsem použil výrok:

nebojte se jich, oni tlustý nežerou!

Jj, ja zas pouzila na jednu pani "nebojte, oni hovezi nezerou"... trvalo ji asi pul miuty nez ji to doslo :D.

Tak jeste pridam jednu "genialni" hlasku meho nastesti uz daaavno byvaleho pritele, ktery tvrdil, ze loveckej pes se nesmi brat na prochazky, aby se nezkazil a taky mi to durazne zakazal.. jeste ze muj pes byl a je mix a s tim se ven smi a smelo..

Mě se jednou ptal takový cca 150kg pán- měli jsme 65kg psa- jéééžiši, ten toho musí sežrat...Tak jsem odpověděl, že o hodně míň než on

Když jsme měli štěňata ( chov s PP), tak první věta sousedů byla - kurňa, to bude prachů, co? Poté, co jsem jim řekl, že máme zahraniční krytí, tak se soused zeptal- a to se za TO ještě platí, že si pes užije?

Jo a taky nám bylo vtloukáno do hlavy, že pes nesmí syrové maso, jinak se změní v krvelačného agresívního zabijáka.

Hodonak napsal(a):


taky už jsem použil výrok:

nebojte se jich, oni tlustý nežerou!

Tak já mám na klasický dotaz...a nekousnou mě? odpověď podle mé nálady:

Na horách zpravidla, že žerou jen lidi v bundě stejného odstínu jako má tazatel .

Když jsem vysmátá , tak většinou, že žerou jen ty, kdo ve škole neuměl matematiku (předměty obměňuji ).

A u nás ve vesnici, když se mě někdo ptá stále dokola...tak že žerou jen blbce a to si o sobě nikdo nemyslí, tak že paní může být v klidu ...dotyčná si pak dobře brblala pod "fusama"

Na otázky typu kousání, sežraní... odpovídám, jo nó sežere tě/vás i s botama .

kobylatko napsal(a):
Na otázky typu kousání, sežraní... odpovídám, jo nó sežere tě/vás i s botama .

My máme pokud to jsou protivný důchodci "starý a tuhý nežere"

Nejblbější otázka u nás zatím k čemu jsme si pořizovali psa s PP. No už jsem si zvykla, že to někdo bere asi jako snobárnu. Holt vesnice.

nejčastěji je otázka, jestli holky každý den koupeme, aby zůstali bílé. Plemeno BŠO.

atamanka napsal(a):
Mě se jednou ptal takový cca 150kg pán- měli jsme 65kg psa- jéééžiši, ten toho musí sežrat...Tak jsem odpověděl, že o hodně míň než on

Když jsme měli štěňata ( chov s PP), tak první věta sousedů byla - kurňa, to bude prachů, co? Poté, co jsem jim řekl, že máme zahraniční krytí, tak se soused zeptal- a to se za TO ještě platí, že si pes užije?

Jo a taky nám bylo vtloukáno do hlavy, že pes nesmí syrové maso, jinak se změní v krvelačného agresívního zabijáka.

Jo tak tyto a jím podobné už jsem také slyšela...

Hodonak napsal(a):


taky už jsem použil výrok:

nebojte se jich, oni tlustý nežerou!

nechápu jak někdo může říct že venku se psem je nuda

A ještě další...
Když kouknete na mou profil.fotku- je na ní dospělá čuba se štěnětem... To si myslím pozná každý.
Nebo jsem si to alespoń myslela...
V době kdy ona fotka vznikla jsem musela čelit dotazům typu: To jsou sestry ?

ropopi-an napsal(a):
A ještě další...
Když kouknete na mou profil.fotku- je na ní dospělá čuba se štěnětem... To si myslím pozná každý.
Nebo jsem si to alespoń myslela...
V době kdy ona fotka vznikla jsem musela čelit dotazům typu: To jsou sestry ?

Na té otázce není nic divného. Teoreticky by to přece sestry mohly být - po stejných rodičích ale z jiných vrhů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na té otázce není nic divného. Teoreticky by to přece sestry mohly být - po stejných rodičích ale z jiných vrhů.

Jistě teoreticky ano, jenže zde bylo úplně vážně myšleno že jsou ze stejného vrhu - to je zarážející.

Podle několika "odborníků" které jsme potkaly na vycházkách, mám doma štěně ovčáka. Dokonce mi jednou někdo nechtěl věřit že to ovčák opravdu není a když jsem řekla, že má pět měsíců a pět kilo, tak mi bylo řečeno, že určitě doroste

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Gabriela95 napsal(a):
Podle několika "odborníků" které jsme potkaly na vycházkách, mám doma štěně ovčáka. Dokonce mi jednou někdo nechtěl věřit že to ovčák opravdu není a když jsem řekla, že má pět měsíců a pět kilo, tak mi bylo řečeno, že určitě doroste

Není to mladší brácha mojí Bestie?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já...když tedy opomenu údiv nad tím, že takový obludy nekrmim granulema, ale masem, tak mě nejvíc překvapí...podotýkám, že hlavně od lidí, co sami psy mají, proč chodim s pesanama na procházky, když mám přeci zahradu...a to jsem "takový blázen", že než jdu do práce, tak v pět ráno lítáme po lese...no to by kvůli tomu nevstávali..

Pak mě nejvíc pobavilo od naší sousedky- důchodkyně, že tak velcí psi ( 66cm v kohoutku) jsou spíš do přírody než do města (bydlíme na konci města za námi už jen ta zmiňovaná příroda) no asi kdybych bydlela na louce pod stanem, tak by to bylo v pořádku...

Gabriela95 napsal(a):
Podle několika "odborníků" které jsme potkaly na vycházkách, mám doma štěně ovčáka. Dokonce mi jednou někdo nechtěl věřit že to ovčák opravdu není a když jsem řekla, že má pět měsíců a pět kilo, tak mi bylo řečeno, že určitě doroste

Tak to se asi zatoulal vlčák s jezevčíkem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já...když tedy opomenu údiv nad tím, že takový obludy nekrmim granulema, ale masem, tak mě nejvíc překvapí...podotýkám, že hlavně od lidí, co sami psy mají, proč chodim s pesanama na procházky, když mám přeci zahradu...a to jsem "takový blázen", že než jdu do práce, tak v pět ráno lítáme po lese...no to by kvůli tomu nevstávali..

Pak mě nejvíc pobavilo od naší sousedky- důchodkyně, že tak velcí psi ( 66cm v kohoutku) jsou spíš do přírody než do města (bydlíme na konci města za námi už jen ta zmiňovaná příroda) no asi kdybych bydlela na louce pod stanem, tak by to bylo v pořádku...

Ale jako u nás na vesnici to opravdu pořád je jak před sto lety... psi na řetězu u polorozpadlé boudy a nikdo s nima ven nejde... a většina lidí na druhém konci vesnice má psi na zahradě a hotovo a snad na vodítku nikdy ani nebyli... v naší části lidi začali chodit ven se psama a hrát si s nimi až to viděli u nás. ale třeba náš soused je typický vidlácký prase co má NO v kotci 2x2 m krom cca půl hodiny denně kdy s ním jde na zahradu, pes celé dny řve, všeho se bojí a co mě nejvíc dokáže vytočit když začne vraždit králíky před synovcem 7 let a má u toho kecy typu, však ať si zvyká ale to už je trochu jiné téma.

Na zabíjení králíků před dítětem nevidím nic špatného. K životu to patří.

Já mám bernardýna a pokaždé, když s ním jdu na procházku, tak alespoň jednou se mě někdo zeptá, kde že má soudek s rumem. Jako vtip dobrý, ale psa mám čtyři roky a za tu dobu jsem to slyšela snad milionkrát

Mě nejvíce vytočili dva vesničani, když se mě zeptali to jako máte toho psa v bytě jo? Podotýkám, že máme zlatého retrívra. Já na to ano a pročpak ne? Ježiš, takovým jako jste vy by měli napařit poplatek 10 tis. měsíčně, psa do bytu, kdo to kdy viděl? Hlavně, že oni mají jejich psy v kotcích a život těch psů stojí za starou bačkoru. Já se psem chodila všude, krom práce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale jako u nás na vesnici to opravdu pořád je jak před sto lety... psi na řetězu u polorozpadlé boudy a nikdo s nima ven nejde... a většina lidí na druhém konci vesnice má psi na zahradě a hotovo a snad na vodítku nikdy ani nebyli... v naší části lidi začali chodit ven se psama a hrát si s nimi až to viděli u nás. ale třeba náš soused je typický vidlácký prase co má NO v kotci 2x2 m krom cca půl hodiny denně kdy s ním jde na zahradu, pes celé dny řve, všeho se bojí a co mě nejvíc dokáže vytočit když začne vraždit králíky před synovcem 7 let a má u toho kecy typu, však ať si zvyká ale to už je trochu jiné téma.

U nás je to taky tak, teda ne na řetězu ale prostě psy jsou na dvorcích a vodítko v životě neviděli, pak jsem právě psala, že je sranda vylíst ven když jedou za rok přijede do vesnice veterinář očkovat. A to u poloviny psů, ani nevím jeslti nějakou boudu vůbec mají, ale vidět není. A pochybuju, že někdo z vesnice kromě opravdu pár lidí by kupoval granule ve zverimexu nebo na internetu, většina v Penny ve vedlejším městě a nebo ani granulema nekrmí a krmí zbytkama. Máme vesnici s 200 obyvatelema, skoro každý má na dvoře psa ale pravidelně ven se psem chodím jen já, a sousedka. Pak jsou tady asi tři lidi, co jednou za měsíc vytáhnou psa na procházku a zbytek prostě vodítko nezná. Pak je tady "chovatelská stanice", kde je hoodně psů (loveckých) tak ty občas vidim cvičit, ale o nějakým pravidelných procházkách se taky nedá mluvit. A pak myslivec, kterej má dva psy v kotci 2 x 2 metry zavřený snad nonstop, a pak když s nima jde jednou za měsíc cvičti, tak na ně akorát řve, protože si dokážete představit jak se bude chovat ohař, kterýho po tejdnu vypustíte z kotce.

JanulaM napsal(a):
Mě nejvíce vytočili dva vesničani, když se mě zeptali to jako máte toho psa v bytě jo? Podotýkám, že máme zlatého retrívra. Já na to ano a pročpak ne? Ježiš, takovým jako jste vy by měli napařit poplatek 10 tis. měsíčně, psa do bytu, kdo to kdy viděl? Hlavně, že oni mají jejich psy v kotcích a život těch psů stojí za starou bačkoru. Já se psem chodila všude, krom práce.

Jo, to je přesně to co lidi na vesnicích nechápou. Máme rodinnej barák, velkou oplocenou zahradu. Retrívr je přes den venku, nebo teda dřív byl, teď už se většinu dne válí na chodbě pak máme jorkšírku ta je samozřejmě doma a pořídila jsem si krátkosrstého bull křížence a toho mám taky doma. Když s ním jdu na procházku tak se mě báby ptají jak ho mám dlouhou, když řeknu, že dva měsíce tak říkají jak je to divný, že není na dvoře vůbec vidět, a když řeknu že tam nemůže bejt vidět, protože ho mám doma, tak kroutěj hlavou, že takovej velkej pes do baráku nepatří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejlepší je, že maj nacpaný vozík k prasknutí jídla pro sebe - a na psovi šetřej (nejlíp v akci Bono za 10kg 150, -) a když jim člověk řekne, ať krmí kvalitně, tak odvětí: "proč, jemu to stačí!"

Jojo, pro sebe si jídlo taky nehlidaj, tak proč by měli pro psa?!
Prej deda: "ja muzu tady zrát polskej bucek a pes bude mit kanadský granule?" Naštěstí vi, čím me zaručeně naštve, takže to nemyslí vázne a jen si me dobira , ale znám takovy, který by byli schopni to vázne myslet.. Což je smutný..
Nebo hádka s tátou o syrovým mase.. Tak pozor! Pes bude agresivní, sežere celou rodinu.. Nevim jestli se mam smát nebo brecet..

Tak já se budu opakovat, protože mám podobné příběhy Ale taktéž nezapomenu u mého předchozího psa, který dožil téměř 17let. Ještě kolem 16roku byla fenečka "krasavice", nikdo by ji věk nehádal. Občas po nějakem rozhovoru přišel údiv, že už je jí tolik. Jedna paní ta se ale u mě zapsala tím, když obdivovala jak krááásné a roztomilé štěňátko to je a kolik jí je atd. se dozvěděla že 16let, hluchá, téměř slepá okamžitě obratila, proč ji nechávám žít, že ji trápím (na to, že si myslela, že je to aktivní štěně rázem zapomněla)

A nedávno jsem měla srážku "s blbcem" /pardon/, kdy to sice nebyl dotaz, ale naprosto mě ochromilo takové jednání. Bydlím na kraji města, u domu řeka, od baráku 5min les. Přesto moc lidí s pejsky nedělá větší procházky než mezi domy, někteří si troufají dál, ale jak začne špatné počasí, řady řídnou.Na velké procházky potkávám fakt minimum lidí. Na svých toulkách potkávám za každého počasí jen jednoho jediného člověka, sice bez psa, ale za to dědu, který má přes 90let a běhá. (já odhadovala přes 80, ale dozvěděla jsem že ten věk je vyšší).Běhá za každého počasí, v létě 35C v zimě mínus 10 fujavice není problem/i když na náledí chodí). Si vždy o něho dělám starosti, otáčím se ještě mnoho metrů, hlavně v zimě, aby neupad, protože by tam zůstal bezpomoci, je to neobydlená oblast.A s timto dědou jsem se ted setkala uplně tváří v tvář /předtim vždy tak 3metry souběžně/ na mostě, psa na prověšeném vodítku, u nohy. Usměju se, "dobrý..." a místo dokončeného pozdravu se mi dostalo tolik sprostých nadávek, že jsem byla paf. "drž si toho psa, k...o blbá, do p..., k... píp píp píp Asi vadilo, že pes, který umí chodit na vodítku u nohy není vyškrcován.Pes si ho samozřejmě ani nevšiml, při průchodu s kýmkoliv kouká na mě.
Můj kouzelný dědeček hrdina, kterého jsem obdivovala a vzhlížela a hlídala, zda nebudu volat sanitku, kdyby potřeboval, se ve dvou sekundách vytratil

Jinak klasika, co už tu zaznělo: "Teda, ten je špinavý, to musíte mít ale doma hrozný nepořádek".. "proč máte takového psa doma? a v bytě?! na zahradě má být, chudák"...nebo od pejskaře: "A proč s tím psem pořád něco děláte? K čemu musí poslouchat?"

Ale je to vyvážené i těmi neškodnými: " jéé, to je pejsek z televize, můžete nám ukázat ted hned co umí?"
Nejlepší byla jedna babička, která začala strašně plakat. Ale fakt dost. Pak se přisunula a říká mi, že přesně takového mívali u nich na dvoře u boudy taky /to mi vůbec nevadilo, nevadí - to se stává docela často- je to milé a je pravda, že pro staré lidi je toto plemeno prostě vořech

No ale co mi v poslední době přišlo fakt od pejskaře hloupého je příběh kamaráda, jemuž se jejich staré fence labradora stala příhoda s pejskem "bull..." /ale znám jen z vyprávění, nebyla jsem u toho/
pan na dálku:"pes nebo fena?" odpověď:"fena" tak chlapík psa pustí, pes pár skoků a zahrzl se do stařky. A chlap, stojí, nic nedělá a říká:" jo tak ted, když drží, tak nepustí Neudělal nic, vypáčit si ho musel z tlamy bulla majitel fenky.Toto je fakt na facku, chudáci psi, když si je pořízují lidi a neví co s nimi.

A ještě, když jsem takhle brzo ráno venčila se svítícím obojkem- červeným-což je asi označení bojovníků , protože ve tmě, když jsem vytušila ve stínech nějakou paní se psem (u baráku na jojošňůře), dala jsem si psa k noze a přiblížila se. Kombinace nějakého povelu a červeného svítícího obojku spustil velký strach a paní začala křičet na plné kolo: "Vy máte určitě toho bojového psa! Nechoďte sem, běžte pryč! " Pryč jsem nešla, ani když jsme v klidu procházeli a její malé vzteklé košťátko útočilo na mé kotníky
Psa mám cca 13kg , ale po této historce, když přijedu mezi cvičící pejskaře většinou NO a větší, vždy na mě volají"Pozor, bojové plemeno jde"

Já prochajdy chodím něco kolem 8km, a za tu dobu co mám mladýho a chodím s ním ven tak sem na procházkách nepotkala ani živáčka, max pár lidí se psy tak 1km od dědiny.Jsou tu v okolních dědinách ještě dvá pastevci co vím, pánečci je vodí na řetězu a bez koše a to za psem jedou jak na lyžích, většina lidí zde čumí že mě ten můj poslouchá, netáhne a tam kde můžu sundávám i koš.A už sem slyšela i pár otázek "vy jste taková malá, nepotahá vás ? " říkám "né, on je narozdil od některých psů zde slušně vychovaný " .

Kdysi, strašných let zpátky mě vítal venku od známých pubertální ridgeback.nebyl zlej, ale už byl velikej a zbrklej, známá ho na mě pustila i s vodítkem, věděla, že může.. psisko mě povalilo a radovalo se a tancoval po mě, já ho drbala.. mě bylo tenkrát tak dvanáct, tk jsem toto vůbec neřešila.. pes se přivítal, panička ho vzala zpátky na vodítko a koukám, kousek od nás nějaká stará paní a jak jsem vstala tak na mě kouká udiveně a povídá - a já myslela, že to je takový to napadení psem, jak to bejvá v televizi

marcelaamax napsal(a):
U nás je to taky tak, teda ne na řetězu ale prostě psy jsou na dvorcích a vodítko v životě neviděli, pak jsem právě psala, že je sranda vylíst ven když jedou za rok přijede do vesnice veterinář očkovat. A to u poloviny psů, ani nevím jeslti nějakou boudu vůbec mají, ale vidět není. A pochybuju, že někdo z vesnice kromě opravdu pár lidí by kupoval granule ve zverimexu nebo na internetu, většina v Penny ve vedlejším městě a nebo ani granulema nekrmí a krmí zbytkama. Máme vesnici s 200 obyvatelema, skoro každý má na dvoře psa ale pravidelně ven se psem chodím jen já, a sousedka. Pak jsou tady asi tři lidi, co jednou za měsíc vytáhnou psa na procházku a zbytek prostě vodítko nezná. Pak je tady "chovatelská stanice", kde je hoodně psů (loveckých) tak ty občas vidim cvičit, ale o nějakým pravidelných procházkách se taky nedá mluvit. A pak myslivec, kterej má dva psy v kotci 2 x 2 metry zavřený snad nonstop, a pak když s nima jde jednou za měsíc cvičti, tak na ně akorát řve, protože si dokážete představit jak se bude chovat ohař, kterýho po tejdnu vypustíte z kotce.

Je to hrozné... z tohoto je mi strašně smutno...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na zabíjení králíků před dítětem nevidím nic špatného. K životu to patří.

Já vím že to k životu patří ale malej když je u nás a vidí to tak pak celý víkend brečí protože prostě králík je roztimilej a sám má doma zakrslého a nelíbí se mi že dítě vidělo v útlém věku zabití, trpění, pištění, krev, střeva... když jsme museli zabít naši jednu slepici brečela jsem několik dní protože mě samotné to nedělá dobře, masu se vyhýbám ne úplně ale co nejvíce.

Tak filmy, kde je násilí jsou dětem nepřístupné a zabíjení zvířat naživo má být v pořádku ?
Netvrdím, že se jim má vykládat, že maso se vyrábí ve fabrice, ale nutit je aby se na to dívali je hrozné.

Jezis ja sem jako dite taky asistovala dedovi u zabijeni slepic kraliku kachen a dalsi havete. Driv to bylo bezne. To jen dneska je tendence delat z deti porcelanove panenky. A pak maji deti z beznych veci hystericke a panicke zachvaty.

Je zajímavé, jak se ta diskuse vždycky zkroutí... Z veselých historek na zabíjení králíků před dětma...
ale na toto téma mám taky jednu, a myslím, že pěknou!

dcera měla asi tak 3 roky, doma vánoční šílenství. Já zdobil stromek, balil dárky, manželka dělala salát, poslední pečení, zdobení... a malá pořád v koupelně, a velkou vařechou honila kapra ve vaně. Jak to bývá na starém domku, v koupelně zima jak v ledárně. Malá mokrá, zimou promodralá, a nešlo ji z té koupelny dostat! Tak jsme jí udělali přednášku, že je tam zima, bude nemocná, a ať si jde hrát do pokojíčku. Paráda, rozumná holčička, ani jsme o ní následující tři hodiny nevěděli. Jenom jsme ji občas zaregistrovali, jak proběhla kolem nás. Pak nadešel čas, sprovodit kapra ze světa. Vejdu do koupelny... a šel jsem do kolen! Zavolal jsem manželku, ta při pohledu do vany jenom zalapala po dechu. Ve vaně nebyla ani kapka vody... neb všechna byla vsáknutá ve svetrech, halenkách, dětských oteplovačkách, mých pracovních flanelových košilích, teplých ponožkách... Byl tam hozený i starý dětský fusak z kočárku! A mezi tím se zoufale plácal kapr.
Prostě malá z našeho vysvětlování pochopila, že k koupelně je zima, a když bude nachlazená ona, bude určitě nachlazený kapřík. Tak mu vytrvale nosila do vany veškeré teplé oblečení, aby mu chudákovi nebyla zima. Vybílila nám komplet šatní skříně...
Až do Silvestra jsme všechno prali a sušili, kde se dalo... protože všechno smrdělo rybinou...

Když jsme tu prvotní hrůzu vydýchali, řekl jsem manželce - zabav malou v obýváku, já v kuchyni toho kapra majznu. Tak jo, kapr na lince, zabalený v osušce, já se rozmáchnu kladivem - a jeb mu ho mezi oči! A v tu ránu za mnou strašný dětský řev - Ploč ši to udělal? Ten kapčík byl můj kamalád!
No, malá z obýváku vyběhla, a tu vraždu viděla!
v řiti bych se viděl...

ale když večer baštila kapří řízek, uznala, že i kamarád se dá sníst..

aj napsal(a):
Tak filmy, kde je násilí jsou dětem nepřístupné a zabíjení zvířat naživo má být v pořádku ?
Netvrdím, že se jim má vykládat, že maso se vyrábí ve fabrice, ale nutit je aby se na to dívali je hrozné.

Nutit je? Mně v dětství nikdo nenutil se dívat, jak dědeček zabíjí králíky či slepice, zajímalo mne to, a trauma jsem neutrpěla. Líto mi králíků bylo, to jo, ale i malé dítě pochopí, že maso neroste na stromě. Ani moje děti nebyly nuceny asistovat u zabíjení, přesto se rády dívaly a trauma neměly.
Co byste jim tedy řekla, jak se získává maso, co mají tak rádi?

Ale vždyť nejsme stejní, ani děti nejsou. Attila8 jasně píše, že kluk je z toho celý víkend špatný.
Nevidím důvod nutit děti, aby asistovali při domácích porážkách, pokud nechtějí.

Anjo7, já taky nevidím důvod děti nutit. Ale taky nevidím důvod je k takové podívané nepustit. Jak jsem psala, je to život, a děti by měly vědět, jak se maso získává.

A pořád mne zajímá, co byste řekli dětem, když se zeptají, kde se to maso bere.

Jak to tu pročítám, tak mám hned lepší náladu (po ránu)
Díky příspěvku s běhajícím dědečkem jsem si vzpomněla, na ten stupidní dotaz od běžce...

Jdu po lese se šarplanincem (chodí na volno, ale s košem).
Tak si to štrádujeme, najednou pes zastaví, zvedne, hlavu, postaví uši - to už vím, že tam něco je (nejčastěji srna, prase nebo kůň - ať už na vyjížďce nebo pracovně - tahá dřevo). Na psa písknu, přivolám si ho, připínám na vodítko a chliličku po tom, co jsem si psa připla a pomalým krokem jsem vpřed se vynoří běžec (pán asi kol 50 let). Jakmile nás viděl, tak zpomalil, a huláká na mě:
"Paní, víte, že máte kavkazana?"
- No, to nevim...
"Tak to je mi Vás líto, že nevíte, co jste si pořídila"
- Já vím, co jsem si pořídila, to je Šarplaninec, né kavkazan!
Pán zvedl obočí, zatřepal hlavou, něco žbleptl a běžel dál.

Dalších 15 km jsem přemýšlela, co tím vlastně běžec chtěl říct...

aj napsal(a):
Ale vždyť nejsme stejní, ani děti nejsou. Attila8 jasně píše, že kluk je z toho celý víkend špatný.
Nevidím důvod nutit děti, aby asistovali při domácích porážkách, pokud nechtějí.

To je asi otázka výchovy a toho v čem to dítě vyroste...
Babička s dědou měli malý statek - králíky, kozy, ovce, krávu, drůbež, sem tam prase nebo sele...
Běžně se dělali zabijačky, běžně se piclo jehně, nebo kůzle, sele...
Já prvního králíka stáhla v 6ti letech... a nepřišlo mi to divný. Prostě se nám vždy říkalo. To zvíře se narodilo a za to že jsme se o něj dobře starali, tak nám dá maso.
A bylo jedno, jestli to bylo kuře, králík, kapr...
Já i sestra jsme v tomhle vyrostli - prostě to tak je, o zvíře se člověk stará a pak se zvíře picne a sbaští.
Chápu, že panelákový děti jsou z toho špatný, protože pro ně už to není přirozený, že se nějaký zvíře picne. Pro panelákový děti je normální, že si zajdeš do sámošky a maso se jim "narodí v mrazáku"...
Pak je tu přístup rodičů... Našim nikdy nevadilo, že u vykrvení prasete jsme asistovali a míchali krev, nebo čistili střeva, učili se prakticky anatomii nejrůznějších zvířat. Ale chápu, že paničky z paneláku, které hledají antibakteriání ubrousky pokaždé, když se dítě umaže, tak těm to vadit bude a dítě tohle přejímá od matky, ať chcete nebo ne...
Vidim to dnes a denně v práci - maminka: "Fuj pavouk, podívej jak je hnusnej!" A dítě řekne fuj a začne pištět, že se ho strašně bojí...

To jste mi připoměli moji známou, má 48let a když jsem jí řek, že miluju hady, tak její reakce byla " panebože, dyť voni jsou tak hnusně slizký, fuj, já to vím, i moje máti to ŘÍKALA" a přitom hada viděla snad v ZOO a na obrázku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je asi otázka výchovy a toho v čem to dítě vyroste...
Babička s dědou měli malý statek - králíky, kozy, ovce, krávu, drůbež, sem tam prase nebo sele...
Běžně se dělali zabijačky, běžně se piclo jehně, nebo kůzle, sele...
Já prvního králíka stáhla v 6ti letech... a nepřišlo mi to divný. Prostě se nám vždy říkalo. To zvíře se narodilo a za to že jsme se o něj dobře starali, tak nám dá maso.
A bylo jedno, jestli to bylo kuře, králík, kapr...
Já i sestra jsme v tomhle vyrostli - prostě to tak je, o zvíře se člověk stará a pak se zvíře picne a sbaští.
Chápu, že panelákový děti jsou z toho špatný, protože pro ně už to není přirozený, že se nějaký zvíře picne. Pro panelákový děti je normální, že si zajdeš do sámošky a maso se jim "narodí v mrazáku"...
Pak je tu přístup rodičů... Našim nikdy nevadilo, že u vykrvení prasete jsme asistovali a míchali krev, nebo čistili střeva, učili se prakticky anatomii nejrůznějších zvířat. Ale chápu, že paničky z paneláku, které hledají antibakteriání ubrousky pokaždé, když se dítě umaže, tak těm to vadit bude a dítě tohle přejímá od matky, ať chcete nebo ne...
Vidim to dnes a denně v práci - maminka: "Fuj pavouk, podívej jak je hnusnej!" A dítě řekne fuj a začne pištět, že se ho strašně bojí...

Tak to bylo a je i u nás...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je asi otázka výchovy a toho v čem to dítě vyroste...
Babička s dědou měli malý statek - králíky, kozy, ovce, krávu, drůbež, sem tam prase nebo sele...
Běžně se dělali zabijačky, běžně se piclo jehně, nebo kůzle, sele...
Já prvního králíka stáhla v 6ti letech... a nepřišlo mi to divný. Prostě se nám vždy říkalo. To zvíře se narodilo a za to že jsme se o něj dobře starali, tak nám dá maso.
A bylo jedno, jestli to bylo kuře, králík, kapr...
Já i sestra jsme v tomhle vyrostli - prostě to tak je, o zvíře se člověk stará a pak se zvíře picne a sbaští.
Chápu, že panelákový děti jsou z toho špatný, protože pro ně už to není přirozený, že se nějaký zvíře picne. Pro panelákový děti je normální, že si zajdeš do sámošky a maso se jim "narodí v mrazáku"...
Pak je tu přístup rodičů... Našim nikdy nevadilo, že u vykrvení prasete jsme asistovali a míchali krev, nebo čistili střeva, učili se prakticky anatomii nejrůznějších zvířat. Ale chápu, že paničky z paneláku, které hledají antibakteriání ubrousky pokaždé, když se dítě umaže, tak těm to vadit bude a dítě tohle přejímá od matky, ať chcete nebo ne...
Vidim to dnes a denně v práci - maminka: "Fuj pavouk, podívej jak je hnusnej!" A dítě řekne fuj a začne pištět, že se ho strašně bojí...

Asi tak nějak, bábi s dědou též měli statek - prasata, králíky, slepice, husy, kozy, krávu.Zabíjačky taky byly běžný... Druhá bábi měla běžně slípky a moráky a jako malý děcko sem koukala na zabíjení, strýc vzal moráka, šup s ním pod kolečko aby jen trčela hlava a useknul mu ji a hodil na kompost (sem se pak na ty hlavy chodila koukat ) a normálka sem asistovala u kuchání moráka, umávýní vnitřností... - žaludky, srdce...
"To zvíře se narodilo a za to že jsme se o něj dobře starali, tak nám dá maso." Též nám tohle říkali a brali sme to normálně, že to k životu prostě patří.

Když už se tu řeší to porážení domácích zvířat, tak jako malá sem u toho nesměla chybět.Běžela se se dívat na zahradu jak se zabíjí králík, potom mě děda ukazoval co má vevnitř, kde jsou střeva, srdce, ledviny apod. to samé u drůbeže, ryb a podobně. Když se zabíjelo prase, v mraze jsme stály všecky děcka z rodiny na dvorku a chtěli jsme to všichni vidět. Nikdo z nás nevyrostl v úchyla a sadistu, naopak všichni máme zvířata rádi.Odmala sem toužila být veterinářkou, nevyšlo mě to. Nesnesu aby se jakékoliv zvíře trápilo ale beru jako normální že něco se prostě zabít musí. A výchova dětí v některých rodinách mě přijde divná.To že kolegyně z práce přesvědčuje dceru že to co jedí k obědu není kuřátko, ale je to masíčko a to se prostě kupuje v obchodě, mě přijde hrozné. Děti potom nechápou co je smrt, že zvířata mají cit, vnímají bolest, strach. Jsou zblblé z nesmyslných televizních pořadů a to co je normální nechápou. Smrt patří k životu a to by mělo být dětem jasné už odmalička.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už se tu řeší to porážení domácích zvířat, tak jako malá sem u toho nesměla chybět.Běžela se se dívat na zahradu jak se zabíjí králík, potom mě děda ukazoval co má vevnitř, kde jsou střeva, srdce, ledviny apod. to samé u drůbeže, ryb a podobně. Když se zabíjelo prase, v mraze jsme stály všecky děcka z rodiny na dvorku a chtěli jsme to všichni vidět. Nikdo z nás nevyrostl v úchyla a sadistu, naopak všichni máme zvířata rádi.Odmala sem toužila být veterinářkou, nevyšlo mě to. Nesnesu aby se jakékoliv zvíře trápilo ale beru jako normální že něco se prostě zabít musí. A výchova dětí v některých rodinách mě přijde divná.To že kolegyně z práce přesvědčuje dceru že to co jedí k obědu není kuřátko, ale je to masíčko a to se prostě kupuje v obchodě, mě přijde hrozné. Děti potom nechápou co je smrt, že zvířata mají cit, vnímají bolest, strach. Jsou zblblé z nesmyslných televizních pořadů a to co je normální nechápou. Smrt patří k životu a to by mělo být dětem jasné už odmalička.

Naprosto souhlasim a jeste co nesnasim, kdyz matky veganky nebo vegetarianky to samy cpou I detem.

marcelaamax napsal(a):
Naprosto souhlasim a jeste co nesnasim, kdyz matky veganky nebo vegetarianky to samy cpou I detem.

Co děckám, ale i svým psům a kočkám, za to bych fakt vraždila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Anjo7, já taky nevidím důvod děti nutit. Ale taky nevidím důvod je k takové podívané nepustit. Jak jsem psala, je to život, a děti by měly vědět, jak se maso získává.

Ja myslím že děti by měly vědět jak život začína i konči a je potřeba jim ukázat i tu druhou stranu jedině tak se nauči vážit si života a všeho kolem sebe.Dnešní děti jsou zvyklé na násilné acény v televizi a nesnesou pohled na zabíjení domácího zvířete... jezdím pro zbytky ke krmení prasat do jedné školní jídelny a toho jídla co vyhazují, kdy jen nakousnou maso a hodí ho do odpadu no děs.Pokud neuvídí že za každým řízkem který se vyhodí je živé zvíře a spousta odvedené lidské práce tak se prostě nenauči si vážit ničeho a nikoho.

Ale já nikde netvrdím, že se má dětem nějak mlžit v tom odkud maso pochází. A znovu opakuji, že každé dítě může být jinak emočně vyzrálé. Když vyrůstá na statku, tak to bere jako součást života. Ale konkrétně v případě co popisovala Attila8 mi to přijde zrůdné. Kluk má doma králička jako mazlíka, nechce pomáhat u zabíjení a je k tomu nucený, následně celý víkend je z toho špatný.

aj napsal(a):
Ale já nikde netvrdím, že se má dětem nějak mlžit v tom odkud maso pochází. A znovu opakuji, že každé dítě může být jinak emočně vyzrálé. Když vyrůstá na statku, tak to bere jako součást života. Ale konkrétně v případě co popisovala Attila8 mi to přijde zrůdné. Kluk má doma králička jako mazlíka, nechce pomáhat u zabíjení a je k tomu nucený, následně celý víkend je z toho špatný.

Ja myslim že zvrácenost je v některých případech to že to co je určeno na jidlo pořizujem dětem jako nahradu vztahu.U psu prosazujem socializaci a co nejvíce kontaktu s jinéma psama a dětem pořídíme počítač a králička...

aj napsal(a):
Ale já nikde netvrdím, že se má dětem nějak mlžit v tom odkud maso pochází. A znovu opakuji, že každé dítě může být jinak emočně vyzrálé. Když vyrůstá na statku, tak to bere jako součást života. Ale konkrétně v případě co popisovala Attila8 mi to přijde zrůdné. Kluk má doma králička jako mazlíka, nechce pomáhat u zabíjení a je k tomu nucený, následně celý víkend je z toho špatný.

Ale to k tomu taky patří...
I já měla králíka jako mazlíčka...
A ani tak mi nepřišlo divné, že mám jiného králíka stáhnout...

Ohledně dětí a jejich pohledu na smrt zvířat...
když se to vysvětlí, a jasně ukáže, je to podle mě normální.
taky jsem jako kluk zabíjel králíky, slepice, musel stahovat, a podobně. Nebral jsem to jako povinnost, ani jsem se v tom nevyžíval. Prostě jsem se o zvíře staral, aby mu bylo po všech stránkách dobře, bylo spokojené a zdravé... a pak se ho snažil co nejrychleji a bezbolestně usmrtit...

ale nedávno jsem vzpomínal, se svojí matkou... na mé dětství. Jak mě na vánoce vždycky jako malého klučinu fascinovalo zabíjení kapra, konkrétně, když se hodila kapří hlava do odpadkového koše, že ještě lapá po dechu. Nemohl jsem to pochopit. Matka mi tehdy dala vařečku, abych tu hlavu vždycky, když na mě otevře hubu, majznul, a měla ode mě klid. A když jsem protestoval, že už se jí nechce, tak ji na řezu posolila!

dnes by ji asi někdo žaloval...

Taky sem měla ušáka jako mazla, normálně masnýho a fakt si nepamatuju že bych z toho byla nějak psychicky poznamenaná .

A kdysi, když byla dcera malá, přišla za mnou, že chce tu japonskou šílenou hračku - kuřátko Tamaguči... Když jí to poprvé zdechlo hlady, tak jsem jí vynadal, a ona - to nevadí, třikrát zmáčknu tohle, a ono se zase oživí!
Vypěnil jsem jak tuba rostlinné šlehačky ve spreji, skočil do auta a ke kamarádovi, a dovezl jsem čerstvě vylíhlé kuřátko zakrslé tříbarevné rousné slepice... černé, byl to podle pověrčivého kamaráda šotek. Kuře jsem vrazil holce a řekl - tady máš živé kuřátko, a jestli zemře, tak tě zešlahám po řiti! Ted se snaž! Když budeš potřebovat poradit, dojdi!
Kuřátko u nás doma žilo, v krabičce pod žárovkou, na topení, ale nejvíc v náručí, i u televize, tři měsíce, než šlo na zahradu.
Vyrostl z něho krásný černý kohoutek... a neměl rád slepice! Miloval lidi! Bylo kouzelné sledovat, jak pro mladou vyhrabal žížalu a nabízí ji, jak se naparuje!

no, z mladé vyrostla veterinářka..

kobylatko napsal(a):
Taky sem měla ušáka jako mazla, normálně masnýho a fakt si nepamatuju že bych z toho byla nějak psychicky poznamenaná .

Ja mela jako mazla zakrsleho, ale vzdycky deda doma kraliky zabijel a prislo mi to normalni. A to jsem si je tahala z kralikarny a vozila v kocarky na panenky:-D.

To Hodoňák: Hezký !

marcelaamax napsal(a):
Ja mela jako mazla zakrsleho, ale vzdycky deda doma kraliky zabijel a prislo mi to normalni. A to jsem si je tahala z kralikarny a vozila v kocarky na panenky:-D.

Já v něm taha kočky , a když někdo otravolal s panama tak ty co měli vlasy sem na protest ostříhala dohola .

kobylatko napsal(a):
Já v něm taha kočky , a když někdo otravolal s panama tak ty co měli vlasy sem na protest ostříhala dohola .

A já v něm tahala nalezence (ať kočky nebo psa), co špatně chodili na veterinu:) tam jsem vyložila náklad, vytáhla pokladničku s korunama, padošema, desošema a chtěla ošetření:) Kupodivu se vždy provedlo a padoše mi zas vrátili. Se nedivím, že ta veterina už tam není

Jinak já jsem taky holka, co měla třikrát do roka zabiječky, stahování králíku prakticky každou chvíli a držení kastrůlků s krví... Maso jím a svým dětem jsem tento koloběh vysvětlila ani nevím kdy a berou ho za zoučást života / Ale zvěřinu jsem co by děcko nemohla, nikdy nepřekonala(na jídlo), páč ty mrkající oči... /, mám kluky, i když momentálně bytové děti, tak alespoň u toho kapra asistují. Kdo ví, jak se náš svět posune kupředu a třebas zanedlouho budou muset moji kluci-chlapi ochránit, ulovit, nakrmit...
Ovšem jsou velmi citliví jedinci, i z řad zvířat. Kupříklad manželova babička(před mnoha lety) měla dvorkového psa, který při zabíjení moráků míval záchvaty, jak hrozně ho to stresovalo. Dodnes se ta historka dává k dobru /z vesela/, jak Míša sebou vždycky praštil :).

Sapp napsal(a):
A já v něm tahala nalezence (ať kočky nebo psa), co špatně chodili na veterinu:) tam jsem vyložila náklad, vytáhla pokladničku s korunama, padošema, desošema a chtěla ošetření:) Kupodivu se vždy provedlo a padoše mi zas vrátili. Se nedivím, že ta veterina už tam není

Jinak já jsem taky holka, co měla třikrát do roka zabiječky, stahování králíku prakticky každou chvíli a držení kastrůlků s krví... Maso jím a svým dětem jsem tento koloběh vysvětlila ani nevím kdy a berou ho za zoučást života / Ale zvěřinu jsem co by děcko nemohla, nikdy nepřekonala(na jídlo), páč ty mrkající oči... /, mám kluky, i když momentálně bytové děti, tak alespoň u toho kapra asistují. Kdo ví, jak se náš svět posune kupředu a třebas zanedlouho budou muset moji kluci-chlapi ochránit, ulovit, nakrmit...
Ovšem jsou velmi citliví jedinci, i z řad zvířat. Kupříklad manželova babička(před mnoha lety) měla dvorkového psa, který při zabíjení moráků míval záchvaty, jak hrozně ho to stresovalo. Dodnes se ta historka dává k dobru /z vesela/, jak Míša sebou vždycky praštil :).

Míša z toho byl zřejmě tak vzrušený že dostal epileptický záchvat,. jde spíš o to jestli Míša než z toho že by z toho měl trauma nedostal záchvat z loveckého pudu a touhy se zabíjení zůčastnit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Míša z toho byl zřejmě tak vzrušený že dostal epileptický záchvat,. jde spíš o to jestli Míša než z toho že by z toho měl trauma nedostal záchvat z loveckého pudu a touhy se zabíjení zůčastnit

Mě ten epi záchvat taky napadl /podle popisu/. Jestli měl touhu zabíjet nevím, byl to takový ten voříšek voříškovatý absolutně neurčitého původu, trošku trdlo, moula a moc hodný pes, spával s kočkou v jednom pelechu, olizoval králíky, slepice, nikdy nic nekousl... (jako děcko si ho vybavuju, ale u vybíjení moráku jsem nebyla, nebyla to moje babička a pes:).

kobylatko napsal(a):
Já v něm taha kočky , a když někdo otravolal s panama tak ty co měli vlasy sem na protest ostříhala dohola .

Joooo přesně :D taky jsem měla všechny plešatý :D.

Hodonak napsal(a):
Ohledně dětí a jejich pohledu na smrt zvířat...
když se to vysvětlí, a jasně ukáže, je to podle mě normální.
taky jsem jako kluk zabíjel králíky, slepice, musel stahovat, a podobně. Nebral jsem to jako povinnost, ani jsem se v tom nevyžíval. Prostě jsem se o zvíře staral, aby mu bylo po všech stránkách dobře, bylo spokojené a zdravé... a pak se ho snažil co nejrychleji a bezbolestně usmrtit...

ale nedávno jsem vzpomínal, se svojí matkou... na mé dětství. Jak mě na vánoce vždycky jako malého klučinu fascinovalo zabíjení kapra, konkrétně, když se hodila kapří hlava do odpadkového koše, že ještě lapá po dechu. Nemohl jsem to pochopit. Matka mi tehdy dala vařečku, abych tu hlavu vždycky, když na mě otevře hubu, majznul, a měla ode mě klid. A když jsem protestoval, že už se jí nechce, tak ji na řezu posolila!

dnes by ji asi někdo žaloval...

Rybí hlavu do koše? Vaříme ji na polévku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rybí hlavu do koše? Vaříme ji na polévku...

Je to už 45 roků... tehdy jsme rybí polévku neznali...

aj napsal(a):
Ale já nikde netvrdím, že se má dětem nějak mlžit v tom odkud maso pochází. A znovu opakuji, že každé dítě může být jinak emočně vyzrálé. Když vyrůstá na statku, tak to bere jako součást života. Ale konkrétně v případě co popisovala Attila8 mi to přijde zrůdné. Kluk má doma králička jako mazlíka, nechce pomáhat u zabíjení a je k tomu nucený, následně celý víkend je z toho špatný.

Já jako dítě byla zrovna taková, že bych takovou věc nesnesla. Vždycky jsem měla ráda všechna zvířata, starala se o ně a věděla jsem, odkud maso pochází. Jakmile jsem se dozvěděla, že nějaké zvíře se bude zabíjet, tak jsem to obrečela a kolikrát jsem se s ním šla i rozloučit, fakt jsem to nesla špatně. Představa, že bych se tenkrát zabíjení účastnila byla naprosto nemyslitelná. Je teda pravda, že jsem možná byla trochu pokrytec, protože zabíjené zvířátko, pro které jsem plakala klidně celé dopoledne, jsem si k obědu dala nakonec vždy s chutí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jako dítě byla zrovna taková, že bych takovou věc nesnesla. Vždycky jsem měla ráda všechna zvířata, starala se o ně a věděla jsem, odkud maso pochází. Jakmile jsem se dozvěděla, že nějaké zvíře se bude zabíjet, tak jsem to obrečela a kolikrát jsem se s ním šla i rozloučit, fakt jsem to nesla špatně. Představa, že bych se tenkrát zabíjení účastnila byla naprosto nemyslitelná. Je teda pravda, že jsem možná byla trochu pokrytec, protože zabíjené zvířátko, pro které jsem plakala klidně celé dopoledne, jsem si k obědu dala nakonec vždy s chutí

aj napsal(a):
Ale já nikde netvrdím, že se má dětem nějak mlžit v tom odkud maso pochází. A znovu opakuji, že každé dítě může být jinak emočně vyzrálé. Když vyrůstá na statku, tak to bere jako součást života. Ale konkrétně v případě co popisovala Attila8 mi to přijde zrůdné. Kluk má doma králička jako mazlíka, nechce pomáhat u zabíjení a je k tomu nucený, následně celý víkend je z toho špatný.

No ono možná že kdyby tomu dítěti někdo vysvětlil, proč to je, jak to je, tak hromadu věcí neřeší...U nás na městě dělali veřejnou zabíjačku a představte si tu hrůzu, že nějaká, úplně blbá kráva učitelka" tam vzala děti kouknout...ale představte si tu ještě větší hrůzu, že ona jim dokonce řekla, že tohle jsou ty úhledné balíčky v supermarketech...a aby toho nebylo málo, tak jim dokonce dovolila ochutnat z těch mrtvol polívku.. Jako do školy přišlo několik stížností od pohoršených rodičů, že je to naprosto nepřijatelné, děti že jsou v šoku a pod...Paní učitelka potom nechala děti ve výtvarce tu zabíjačku nakreslit...a krom jediné holčičky, která to opravdu asi trochu nezvládla (otázkou je, zda ne působením rodičů, protože na té zabíjačce prý byla úplně v pohodě a i polívku ochutnala) měly všechny výkresy veselé barvy a žádný stresový podton...Moje dcera má 3 roky a pomáhala když jsme zabíjeli ovce...sama, dobrovolně. Zvědavě se ptala, když na ni cákla krev, tak ji utřela do kalhot a pomáhala dál...

Nějak mi utekly uvozovky u té, úplně blbé krávy učitelky" omluva...

To Grandina- Sorry, ale když si představím ty veselé obrázky z porážení prasat, tak mi trochu úzko. Ne, že by všechny děti měli mít z toho šok, ale pokud z toho měli radost, tak mi to nepřipadá zrovna jako adekvátní reakce.

aj napsal(a):
To Grandina- Sorry, ale když si představím ty veselé obrázky z porážení prasat, tak mi trochu úzko. Ne, že by všechny děti měli mít z toho šok, ale pokud z toho měli radost, tak mi to nepřipadá zrovna jako adekvátní reakce.

Nemůžu soudit jak to pojaly ty děti, ale pro mě byla zabijačka rodinná slavnost. Něco jako vánoce.Sešla se celá velká rodina, všechny děti, všichni společně jedli u velkého stolu, byla spousta dobrot, příbuzní se veselili. Tohle období mám spojené s hromadami sněhu, dovádění se sestřenicemi a bratranci a ten zabitý čuník na kterého jsem se vždy chtěli podívat byl jen takový úvod.

aj napsal(a):
To Grandina- Sorry, ale když si představím ty veselé obrázky z porážení prasat, tak mi trochu úzko. Ne, že by všechny děti měli mít z toho šok, ale pokud z toho měli radost, tak mi to nepřipadá zrovna jako adekvátní reakce.

Jenže to je ten život, Anjo7. Ne balíčky masa v supermarketu. Děti by měly vědět a vidět. Zabijačka byla vždycky slavností. Nebyla to radost ze smrti, ale z hojnosti, z toho, že nebude hlad... Proč myslíš, že předkové nebyli vegetariáni nebo dokonce vegani? Protože z masa lidi získávali sílu. Maso je nezastupitelné při vývoji, zejména mozku. Silný vývar z masa se vařil na posilněnou nemocným a rodičkám...
A když jsme u toho vegetariánství a veganství - slyšela jsi, že i rostliny cítí bolest? Taková malá roztomilá mrkvička... nebo kedlubnička...

Dnesni ulovek.

Ranni venceni probiha za tmy. Smecka ma svitici obojky, kazd yjinou barvu, abych vedela na koho jecim :) Jdeme na velikou louku, kde si muzou dle libosti behat a kde ve 4 rano nepotkavame ani nohu. Moje svetelne ufo se vesele honi po louce, hrabou si mysky, okusuji si hlavicky a tak poruznu blbnou, kdyz tu se ze tmy ozve krik... rozhovor prepisuji:

Mate psa nebo fenu?
- psa a tri feny.
Tak si je zavolejte!

Inu, piskla jsem, smecka se sebehla, odmenim, velim cekej a sama tez cekam... po chvili ticha se ozvalo:

Uz jste si je zavolala?
- Ano mam je u sebe (polykam ze dle svetylek je to jasne videt)
A mate je na voditku?
- ne, nemam je na voditku, mam je u nohy s povelem zustan a oni kupodivu vedi co to znamena!

Hmmm, tak si je pripnete na voditko!


Zcela logicky s eptam proc ze bych mela, kdyz psi jsou u me a bez povelu se ode mne nehnou... odpoevd mi vyrazila dech.

Protoze ja tady mam krizence americkeho buloga, on se pere a ja nevim kde je!


No, jen jsem se optala jestli si je teda mam chytit proto, aby az si nas ten jeji pujde sezrat, aby mu neutekli moc daleko nebo jako co. Pak jsem pro jistotu drzela usta, jinac bych byla asi velmi neslusna!

aj napsal(a):
To Grandina- Sorry, ale když si představím ty veselé obrázky z porážení prasat, tak mi trochu úzko. Ne, že by všechny děti měli mít z toho šok, ale pokud z toho měli radost, tak mi to nepřipadá zrovna jako adekvátní reakce.

Děti mají kreslit podzimní krajinu...kreslí podzimně zbarvené listí pod stromy, nebo kreslí smutné holé opadané stromy? Mají kreslit zimní krajinu...kreslí ten krásný bílý sníh co vidí ony, nebo hnusnej bílej sajrajt? Děti mají kreslit jaro...kreslí ty první kytičky a travičku, nebo předzvěst alergií? Mají kreslit léto...kreslí sluníčko, koupání...nekreslí vedro jak sviňa a narvané koupáky... Ony totiž děti kreslí to co vidí...ne předsudky rodičů...za předpokladu, že jim k tomu rodiče dají prostor a jejich vnímání nemrzačí svým negativismem... Nejde o to aby z toho děti měly radost...jde o to, aby z toho neměli přejatou hrůzu...jde o to, jak se jim to podá...

arosek napsal(a):
Dnesni ulovek.

Ranni venceni probiha za tmy. Smecka ma svitici obojky, kazd yjinou barvu, abych vedela na koho jecim :) Jdeme na velikou louku, kde si muzou dle libosti behat a kde ve 4 rano nepotkavame ani nohu. Moje svetelne ufo se vesele honi po louce, hrabou si mysky, okusuji si hlavicky a tak poruznu blbnou, kdyz tu se ze tmy ozve krik... rozhovor prepisuji:

Mate psa nebo fenu?
- psa a tri feny.
Tak si je zavolejte!

Inu, piskla jsem, smecka se sebehla, odmenim, velim cekej a sama tez cekam... po chvili ticha se ozvalo:

Uz jste si je zavolala?
- Ano mam je u sebe (polykam ze dle svetylek je to jasne videt)
A mate je na voditku?
- ne, nemam je na voditku, mam je u nohy s povelem zustan a oni kupodivu vedi co to znamena!

Hmmm, tak si je pripnete na voditko!


Zcela logicky s eptam proc ze bych mela, kdyz psi jsou u me a bez povelu se ode mne nehnou... odpoevd mi vyrazila dech.

Protoze ja tady mam krizence americkeho buloga, on se pere a ja nevim kde je!


No, jen jsem se optala jestli si je teda mam chytit proto, aby az si nas ten jeji pujde sezrat, aby mu neutekli moc daleko nebo jako co. Pak jsem pro jistotu drzela usta, jinac bych byla asi velmi neslusna!

Tak to potěší asi taky chodí venčit po tmě v domnění že nikoho nepotká. ale já bych teda ve 4 ráno se psama nešla už vidím Attilu jak jí ve 4 ráno říkám "jdeme ven" když ta má kolikrát půl noc ještě v sedm ráno

Ještě k těm zabijačkám tak já to nezvládám už od děcka po zabijačce jsem maso odmítala několik měsíců a nikdy jsem nepochopila proč prase který slyšelo na jméno a byla s ním sranda mám jíst. vždycky jsem říkala že radši sežeru spolužáka co mě se*e než prase které se ničím neprovinilo a mám to tak do teď, nezabiju nemůžu, nejde to a co se týká masa tak manžel jezdí na zabijačku sám a mě doveze už jen výrobky a maso, já napeču koláče a tím to pro mě končí a když slyším souseda jak vraždí králíky se zacpanýma ušima utíkám ze zahrady pryč, dělá mi to zle, nikdy to pro mě nebyla slavnost a nikdy nebude, zabijačku jsem zažila jako prcek a dodnes mám z toho trauma a je mi 30.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě k těm zabijačkám tak já to nezvládám už od děcka po zabijačce jsem maso odmítala několik měsíců a nikdy jsem nepochopila proč prase který slyšelo na jméno a byla s ním sranda mám jíst. vždycky jsem říkala že radši sežeru spolužáka co mě se*e než prase které se ničím neprovinilo a mám to tak do teď, nezabiju nemůžu, nejde to a co se týká masa tak manžel jezdí na zabijačku sám a mě doveze už jen výrobky a maso, já napeču koláče a tím to pro mě končí a když slyším souseda jak vraždí králíky se zacpanýma ušima utíkám ze zahrady pryč, dělá mi to zle, nikdy to pro mě nebyla slavnost a nikdy nebude, zabijačku jsem zažila jako prcek a dodnes mám z toho trauma a je mi 30.

Ale maso jíte, ne?

Jako dítě jsem taky zažila zabíječky u babičky a vždy když toho čuníka poráželi jsem se schovávala v peřinách abych neslyšela to kvičení. Dívat se na to bych nezvládla.
Pamatuji si, jak jsem viděla film o lvici Elze ( přesný název si už nepamatuji), ještě týden potom, když jsem si vzpomněla, jak se po prvním pokusu o návrat do divočiny, vrátila vyhublá domů, jsem bulila.

Takže můj názor je, když dítě jeví zájem o dění kolem zabíjaček, tak ho nechat. Když to ale odmítá, nenutit ho. A pokud se na zabíjení těší a má z něho potěšení, navštívit psychologa.

Navázala bych na Aroska. Chce se zeptat hlavně těch, co mají menší pejsky- Zažili jste už, že by na něho zaútočil nějaký veliký? Jak jste to řešili ? Přiznám se, že to je moje noční můra, už jsem i uvažovala, že bych si pro takový případ zaobstarala nějaký spray.

aj napsal(a):
Jako dítě jsem taky zažila zabíječky u babičky a vždy když toho čuníka poráželi jsem se schovávala v peřinách abych neslyšela to kvičení. Dívat se na to bych nezvládla.
Pamatuji si, jak jsem viděla film o lvici Elze ( přesný název si už nepamatuji), ještě týden potom, když jsem si vzpomněla, jak se po prvním pokusu o návrat do divočiny, vrátila vyhublá domů, jsem bulila.

Takže můj názor je, když dítě jeví zájem o dění kolem zabíjaček, tak ho nechat. Když to ale odmítá, nenutit ho. A pokud se na zabíjení těší a má z něho potěšení, navštívit psychologa.

A co když se těší, protože má rádo zabijačkové speciality? Taky k psychologovi?
A neměli by navštívit psychologa spíš ti, co si odmítají přpustit, že to maso se na jejich talíř dostalo jen díky tomu, že ten tvor, z kterého maso pochází, musel zemřít?

aj napsal(a):
Navázala bych na Aroska. Chce se zeptat hlavně těch, co mají menší pejsky- Zažili jste už, že by na něho zaútočil nějaký veliký? Jak jste to řešili ? Přiznám se, že to je moje noční můra, už jsem i uvažovala, že bych si pro takový případ zaobstarala nějaký spray.

Mám velké psy. Často se setkávám s hysterií majitelů malých psů, kteří mají pocit, že velký pes chce toho jejich napadnout. I když si velký pes malého jen klidně očichává a řečí těla dává jasně najevo, že by si rád hrál. Nebo že je mu jedinec opačného pohlaví velmi sympatický. Takoví hysteričtí majitelé mají tendenci svého trpaslíka vždy brát do náruče a tím znemožnit svému psovi socializaci a navázání normální komunikace, protože malý pes, vydivočený svým majitelem (emoce se přenášejí), z náruče štěká, a to přiláká pozornost velkého psa, na což reaguje majitel malého ještě větší hysterií.

O Balu- nemyslím těšení se na zabíjačkové speciality, na to dění a mumraj kolem zabíječky. Myslela jsem těšení se na samotné zabíjení.

To Balu- já si nemyslím, že reaguji hystericky. Nemám problém nechat své prcky očichat velkými psi ani je nechat hrát si. Jenže ne každý, kdo má velkého psa, má ho zvládnutého a vychovaného. Existuje zvláštní skupina lidí, co si pořídí velikého psa, jako kompenzaci své vlastní slabosti, ale jeho výchovu už nezvládají.

aj napsal(a):
Navázala bych na Aroska. Chce se zeptat hlavně těch, co mají menší pejsky- Zažili jste už, že by na něho zaútočil nějaký veliký? Jak jste to řešili ? Přiznám se, že to je moje noční můra, už jsem i uvažovala, že bych si pro takový případ zaobstarala nějaký spray.

No já mám velkýho psa, ale spíš se setkávám s tím že ty malý bestie útočí na něj.A asi jako dnes, jsou i tak přidrzlí a blbí nebo já nevím že jsou schopni vlizt k takovýmu teleti na jeho pozemek .

To Kobylátko: Já mám zkušenosti z obou stran. Vždy jsme měli pesany velikosti menšího telete, to až teď, cca 10 let chováme prcky. Myslím, že trochu respektu a tolerance by prospělo všem.
To co popisuješ mně taky štvalo, hlavně když jsem měla toho svého na vodítku a já prosila, ať toho malého dotěru na volno nenechají dorážet na našeho.

Anja7 - Hlavně by se měli lidi už konečně vzbudit a svý psy si začít vychovávat a taky si zabezpečit pozemek aby jim neutíkali, nebo nejlíp aby si žádnýho nepořídily, když to neumí vychovat .Kolikrát je to fakt příšerný.Když my jdem na procházku vklidu a psisko má na hubě koš tak proč by to tak nešlo u ostatních, a je jedno jestli je velký nebo malý
.

Pár dnešních úlovků z práce (makám ve zveráku):

"Budou ty kšíry Fanc. Buldočkovi, když je na tom nakreslenej staford?"

"Dělí se pamlsky podle plemen?"

"Může štěně sušené maso?"

"Ale na obale není napsané, že je to pro štěně" (balíček sušeného masa)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pár dnešních úlovků z práce (makám ve zveráku):

"Budou ty kšíry Fanc. Buldočkovi, když je na tom nakreslenej staford?"

"Dělí se pamlsky podle plemen?"

"Může štěně sušené maso?"

"Ale na obale není napsané, že je to pro štěně" (balíček sušeného masa)

Koukám, že se v práci slušně bavíte. :).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pár dnešních úlovků z práce (makám ve zveráku):

"Budou ty kšíry Fanc. Buldočkovi, když je na tom nakreslenej staford?"

"Dělí se pamlsky podle plemen?"

"Může štěně sušené maso?"

"Ale na obale není napsané, že je to pro štěně" (balíček sušeného masa)

Bože můj, ty lidi jsou fakt tupý ovce, né jen že si neumí někdo vohlídat čokla ale ještě se ptaj na takový ptákoviny.

lavacca napsal(a):
Koukám, že se v práci slušně bavíte. :).

Ano, některé dny jsou velmi "výživné"...


"Já bych potřeboval fakt pevný vodítko na vlka"
-Vlka?
"Ano, vlka, oni maj šílenou sílu a jsou velmi agresivní"
- Tak to jedině řetěz a košík
-"No, to asi ne, je to teprv štěně"
- Prosim Vás, co si to budete vlastně pořizovat?
- "Československého vlčáka"

"Máte hřeben na psa?"
- samozřejmě (ukážu několik druhů)
"A jak se to používá?"

"Máte sáčky na exkrementy?"
- samozřejmě
"No, já potřebuju velký"
- mám pouze standardní velikost
"A pytlíky nejsou rozdělené podle velikosti plemen? Vždyť Yorkšír má malý bobek proti bernardýnovi"

"Obleček na Jokšíry máte?"
- jojo, jak jakou velikost?
"No, asi takhle" (rozmáchnutí rukama - míra asi 50 cm)
- jasně, potřebuju vědět jak je dlouhý od kohoutku ke kořeni ocásku
"To ho musim změřit jo?"

"Pes se divně drbe a má nějakej bordel na bříšku (ukázala paní foto - no blechy)".
- no, to jsou nespíš blechy
"Blechy v zimě?" (a šílený údiv)
- blechy jsou aktivní do 5 st. celsia
"To je hloupost, my nemáme kočku, aby od ní ty blechy chytil..."

"Ten obojek máte jen v červené?"
- ano
"Takže v zelené nebude?"
- ne
"Hm, ale pejsek chtěl červenej, zelenej mu nesluší"...

Můžu pokračovat...

"Hm, ale pejsek chtěl červenej, zelenej mu nesluší"

Kde je safra ten smajla válející se smíchy po zemi?! Tohle mě fakt dostalo do kolen.

Teda něco jsou opravdu hlody. Tak taky přidám trošku do mlýna. Na začátek jedna už otřepaná:
Jdu s naším sedmiletým křížencem drsnosrstého a hladkosrstého jezevčíka, kterého příroda obdařila efektním čírem a štěněčím kukučem (ovšem od útlého věku je pevně přesvědčen o tom, že je senior) a kolemjdoucí se mne běžně ptají:
"Jé slečno, vy máte krásný šťeňátko. Kolik mu je měsíců?" (sedm let)

"Slečno, kam s ním chodíte na stříhání? To je úžasný sestřih..." (ostříhala nám ho příroda)
Jeden pán to dotáhl k dokonalosti, když nás minul a povídá ke své (pravděpodobně) ženě: "Vidíš ho, tohle je teď prý nová móda, takhle se teď ti psi stříhají."

A něco z poslední doby. Na procházce s velkým (pravděpodobně kříženec hovawarta) míjíme paní s bíglem. Protože je velkej proti malýmu ještě krapet trdlo, tak jsem poodešla stranou, velkýho posadila a zavelela "čekej", aby paní s bíglem zmítajícím se na vodítku mohla projít. Paní to ale trvalo déle, než by bylo velkýmu milo a začal se olizovat, načež paní reagovala vražedným pohledem a slovy:
"No moc se neolizuj, příšero."
Nevěděla jsem jestli se smát nebo se paní snažit vysvětlit, že jí toho bígla vážně nechce sežrat.

To mi pripomnelo :D znamej mel dogu, elegantni a hlavne damu kazdym coulem. A licil mi ze potkal pani s civavou a ta civku hned brala do naruce a "zachranovala" ju.. a on ze na ni klidnym hlasem vola - panii nebojte seee ona neni zvkla brat si pamlsky od cizich

To braní do náruče, to se vždycky bavím, když jdu s malým, kterej je opravdu malej (6 kilo muší váhy) a potkáme někoho, kdo bere do náruče i psa srovnatelné velikosti ne-li většího. Já i svým způsobem chápu, že si někdo vezme prcka do náruče, když jdu s velkým (nebo s oběma na ráz), přestože ho (zatím) vodím na vodítku nebo na couračce. Přeci jen vím, jak je mi to samotný nepříjemný, když musím dělat nárazník, aby mi nějaký tele nevycválaný malýho nepohamtalo, ale zachraňování takového přerostlého jorkšíra před zakrslým jezevčíkem mi připadá poněkud úsměvné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám velké psy. Často se setkávám s hysterií majitelů malých psů, kteří mají pocit, že velký pes chce toho jejich napadnout. I když si velký pes malého jen klidně očichává a řečí těla dává jasně najevo, že by si rád hrál. Nebo že je mu jedinec opačného pohlaví velmi sympatický. Takoví hysteričtí majitelé mají tendenci svého trpaslíka vždy brát do náruče a tím znemožnit svému psovi socializaci a navázání normální komunikace, protože malý pes, vydivočený svým majitelem (emoce se přenášejí), z náruče štěká, a to přiláká pozornost velkého psa, na což reaguje majitel malého ještě větší hysterií.

Ona ta hysterie je spíš způsobená tím že se ti majitelé malých pejsků mnohokrát setkali s neovladatelnými, agresívními velkými psy. Malý pes pak předem hysterčí a tím i některé hodné velké psy vyprovokuje k útoku. Nevím jak vám, ale mě se to zdá pochopitelné, jak u těch psíků, tak u jejich majitelů. Sama mám malé i velké psy a přestože žijí spolu v naprostém souladu, hrají si a někdy spolu i naoko zápasí i když je mezi nimi 30ti kilový rozdíl, tak si také malé pejsky beru na ruku, když mám potkat cizího většího psa. Nerada bych totiž znovu páčila svou jorkovou z tlamy stafordky, jejíž majitel stál bezradně nad nimi a pravil, že nejen že jí tlamu neumí otevřít, ale navíc že nebude riskovat, že ho pokouše. Jo a podotýkám, že jorková šla v klidu na vodítku a stafordka nečekaně přeskočila plot. To jen pro ty, kteří vždy hážou vinu na malé pejsky.

No jo, ono je to o ohleduplnosti z obou stran, jak od majitelů velkých psů, tak malých. Až příliš často se stává, že na velkého psa ňafá malý, majitel malému nic neřekne a ještě má radost, jak je ten jeho trpaslík odvážný. Pak se pohne velký, kterého to ňafání samozřejmě štve, a majitel malého začne ječet, aby si majitel velkého zavolal, připoutal na vodítko a tak podobně.

Na druhou stranu, někdy se těm jěčícím majitelům fakt nedivím. Loni na jaře malýho chytly záda. Po týdnu absolutního klidu, jsem postupně pomalu začala prodlužovat procházky a v parku se k nám přiřítila stafordka. Ano chtěla si hrát, ale vážně nenechám rozjívenej tank hrát se psem v rekonvalescenci. Majitelé nikde. Tak jsem malýho schovala za sebe, že dotěru zaženu a dotěra nejenže nepochopil, ale ještě pohamtal i mě. Když se konečně uráčil obejvit majitel s frajerkou v závěsu, tak na mou žádost ať si čubu odvolá, mě počastoval několika lichotivými výrazy... Čubu si nakonec připnul, jen nevím proč mu nestačilo obyčejné "prosím", ale musela jsem začít řvát, aby se mu rozsvítilo. Takže ano, ohleduplnost na obou stranách by to chtělo.

Malý pes vs velký pes bych založila nové téma, sem to úplně nepatří...

Tohle téma bych pojala, jako opravdu zasmání se (vim, že některé ty dotazy jsou spíš k pláči), ale i tak mi to nejednou zvedlo náladu

Pokračuji...

"Máte jed na krysy?
-ne, taky jste ve zverimexu
"Dyť krysa je také zvíře, ne?"

"A to ucho je opravdu z prasete? (sušené prasečí ucho)
-ano
"To má prase takovýhle uši, jo?"

"Máte šampon na štěně?"
- ano (ukáži několik druhů štěněčích šampónů)
"A můžu to použít i na štěně Yorkšíra?"

"Jak se dělí šampóny, podle plemen?"
-spíš podle druhu srsti
"A jak poznám, jaký druh srsti má můj pes?"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Malý pes vs velký pes bych založila nové téma, sem to úplně nepatří...

Tohle téma bych pojala, jako opravdu zasmání se (vim, že některé ty dotazy jsou spíš k pláči), ale i tak mi to nejednou zvedlo náladu

Pokračuji...

"Máte jed na krysy?
-ne, taky jste ve zverimexu
"Dyť krysa je také zvíře, ne?"

"A to ucho je opravdu z prasete? (sušené prasečí ucho)
-ano
"To má prase takovýhle uši, jo?"

"Máte šampon na štěně?"
- ano (ukáži několik druhů štěněčích šampónů)
"A můžu to použít i na štěně Yorkšíra?"

"Jak se dělí šampóny, podle plemen?"
-spíš podle druhu srsti
"A jak poznám, jaký druh srsti má můj pes?"

Se ti divím že v práci se z toho už pomalu neválíš smíchy po zemi .

Toto rekla moje babicka v dobe kdy jsme mela cca rok prvni fenku biglicku Spoty:

"Tak uz sis ji dost uzila, uz te musela omrzet tak co kdybys udelala dobrej skutek a dala ji nejakym postizenym? Jako vodici pes, nebo tak !"

upozorneni tahle otazka padla po te co jsme ji tam asi dve hodiny vkyladala jak je super a jak ted zaciname chodit na agility a na flyball atd...

kniga napsal(a):
Toto rekla moje babicka v dobe kdy jsme mela cca rok prvni fenku biglicku Spoty:

"Tak uz sis ji dost uzila, uz te musela omrzet tak co kdybys udelala dobrej skutek a dala ji nejakym postizenym? Jako vodici pes, nebo tak !"

upozorneni tahle otazka padla po te co jsme ji tam asi dve hodiny vkyladala jak je super a jak ted zaciname chodit na agility a na flyball atd...

Babičky umí mít hlášky uplně mimo realitu. Ale tohle by mě teda mrzelo a asi bych k babi se psem už nikdy nešla.

Tak jedeme dál...

"Máte takový ty narozeninový čepičky pro psy?"
- ne
"chm" (šílený údiv)

"Svíticí obojky na malý psy máte?"
- ano
"Ale na obalu je kočka, takže je to pro kočky né pro malý psy!"
- kočka je na obalu, jakože malá velikost
"ne, to nechci, na obalu je kočka, to by můj pes nesnesl, kdyby měl něco kočičího!"

"Rybí tyčinky pro psy máte?"
-ano
"Ale na obalu je kočka!"
- to sice ano, ale složení tyčinky kočičí a psí je totožný...
"Ne, tam je nakreslená kočka, tak je to pro kočky!"

"Kachní sušené maso pro psy máte - takové na malé kousky?
-ano
"Ale tam je vyobrazená kočka!" "To je pro kočku!
- kočka je tam vyobrazená pouze, jako že je to malá velikost kousků
"Ne, to je pro kočku, já chci maso pro psa!"
(Dodnes mi NIKDO nebyl schopný říct, jaký je rozdíl mezi sušeným masem pro kočku a sušeným masem pro psy, když složení je totožné, jen je na obalu pes nebo kočka - ale na obalu je kočka, tak je to pro kočku a hotovo).

"Máte lososový brit Care?
- ano
"Ježiši, teď na to koukám, tam jsou brambory!" (Brit Care Salmon & Potato)
- No a?
"Psi nesmí brambory, ty jsou pro něj jedovaté!"

"Máte granule od RC pro malá plemena?"
- ano
"A bude mi to žrát Boloňák, když je tam nakreslený JRT?"



ps: ano, smíchy se tu občas válíme, bohužel některé "hlody" vážně hraničí s totální demencí...".

Pracuji také v maloobchodě a myslela jsem, že jen k nám chodí lidé s divnými (až bych někdy řekla debilními) dotazy...po té co psala wulfina, tak vidím, že je to všude stejný

aj napsal(a):
Navázala bych na Aroska. Chce se zeptat hlavně těch, co mají menší pejsky- Zažili jste už, že by na něho zaútočil nějaký veliký? Jak jste to řešili ? Přiznám se, že to je moje noční můra, už jsem i uvažovala, že bych si pro takový případ zaobstarala nějaký spray.

Ze vcerejska mam opacny zazitek. Byli jsmevna vylete s 5ti mesicnim krizencem AST, sli jsme mestem po takovem mensim namesticku..najednou se za nMa rozebehli dva nejaky maly ratlici, tak do 2 kg maximalne, se silenym revem. Nikde nikdo...psi dobehli k nam, a zacali nam do stenete kousat. Stene jen koukalo co se deje, ja se snazila nohama psy odstrcit, ale fakt po nem sli uplne vazne. Po chvilce teda pribehnul kluk, zavolal si je a hrozne se omlouval, ze se vencili na dvore a zdrhli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jedeme dál...

"Máte takový ty narozeninový čepičky pro psy?"
- ne
"chm" (šílený údiv)

"Svíticí obojky na malý psy máte?"
- ano
"Ale na obalu je kočka, takže je to pro kočky né pro malý psy!"
- kočka je na obalu, jakože malá velikost
"ne, to nechci, na obalu je kočka, to by můj pes nesnesl, kdyby měl něco kočičího!"

"Rybí tyčinky pro psy máte?"
-ano
"Ale na obalu je kočka!"
- to sice ano, ale složení tyčinky kočičí a psí je totožný...
"Ne, tam je nakreslená kočka, tak je to pro kočky!"

"Kachní sušené maso pro psy máte - takové na malé kousky?
-ano
"Ale tam je vyobrazená kočka!" "To je pro kočku!
- kočka je tam vyobrazená pouze, jako že je to malá velikost kousků
"Ne, to je pro kočku, já chci maso pro psa!"
(Dodnes mi NIKDO nebyl schopný říct, jaký je rozdíl mezi sušeným masem pro kočku a sušeným masem pro psy, když složení je totožné, jen je na obalu pes nebo kočka - ale na obalu je kočka, tak je to pro kočku a hotovo).

"Máte lososový brit Care?
- ano
"Ježiši, teď na to koukám, tam jsou brambory!" (Brit Care Salmon & Potato)
- No a?
"Psi nesmí brambory, ty jsou pro něj jedovaté!"

"Máte granule od RC pro malá plemena?"
- ano
"A bude mi to žrát Boloňák, když je tam nakreslený JRT?"



ps: ano, smíchy se tu občas válíme, bohužel některé "hlody" vážně hraničí s totální demencí...".

Tak tohle už je fakt demence .

Otázka našeho souseda z paneláku... "Je pravda, že tihle psi se můžou krmit jenom 3x týdně, aby zůstali tak hubení?"
...měla jsem v té době dva ruské chrty - barzoje


"Ježiš chudinka, co se jí stalo s očičkem, ona je slepá, že?"
... mám blue merle kolii s částečně modrým okem


Cizí paní: "Kolik je mu let, že je tak velkej?" (dotaz na věk mého barzoje)
Já: "Teď nedávno měl tři roky"
Paní: "No tak ten bude teda obrovskej, až bude starej".
... tuhle myšlenku jsem nepobírala a tak jsem se s paní pustila do hovoru a zjistila jsem, že si myslí, že velká plemena psů rostou po celý svůj život, až do smrti


Cizí pán: "No to je vidět, že je to chrt, ti jsou blbí od přírody."
Já: "Podle čeho soudíte, že je blbej?"
Cizí pán: "Tak kdyby byl chytrej, tak snad bude vědět, co znamená povel ke mně, ne?"
... cizí pán se tehdy rázným povel "ke mně" k sobě snažil přivolat mého barzoje, který ho samozřejmě zcela ignoroval.


"To je vlkodlak, že jo? Ti byli v Rusku vyvinutí ke shánění vlků do stád, že jo?"
... vtipný dotaz mladíků, kteří byli poněkud více pod vlivem alkoholu než by bylo zdrávo



"A nebojíte se, že pokouše celou vaši rodinu?"
... reakce pána poté, co se dozvěděl, že krmím své psy syrovým masem.


"A kolik jste vyhráli peněz?"
... reakce různých známých poté, co jsme se bavili o tom, že můj pes se dobře umístil na coursingu anebo výstavě anebo udělal zkoušky. Spousta laiků si totiž myslí, že ježděním po výstavách, zkouškách anebo závodech si může majitel přijít na pěkný peníze.

Jo, dotazy typu:
(jezdíme po výstavách)

"Tak když jste vyhráli, tak to jste v balíku, ne?"
"A kolik jste vyhráli?"
"Tak to se vám ta výstava zaplatila, ne?"

jsou běžný...
A pak přijde udivený obličej lidí, když jim řeknu, že se vyhrává tak maximálně pohár a že výstavu si musíš zaplatit...

Tak mě v poslední době dostala vnučka od sousedky.
Viděla naši buldočku - a zůstala nadšeně stát se slovy - ježíš, ta je krásná
Jen podotknu (fenku máme ji 6 let přes LOZ) - dole má vypadané zuby, problémy se srstí, úplně nahaté bříško, slepé očičko, permanentně rozpraskanou nosní houbu, delší nohy než je standard...prostě krasavice se vším všudy . Vnučka vidí dobře , ale feňule stála asi ve 5 metrové vzdálenosti .

P.S. Pro nás je to samozřejmě nejkrásnější pejsek pod Sluncem . , k tomu nepředstavitelný šašek a nadšenec pro vše, co se děje kolem ní. Plus nenapodobitelně vychovává svého staršího psího bráchu z útulku (velikostně 2x většího).

Mimochodem - už se nás taky lidi ptali, jestli je to její štěně (je to krapet přerostlý kříženec stafbula).
Jednou taky - jestli je ona štěně většího psa .

Tak ja taky budu pokracovat, tentokrat par starsich.

Pes, po operaci opatren limcem ala satelit. Reakce lidi venku, vetsinou nejaky chytry pan poucoval svou utaplou zenusku:
- to on ma aby lepe slysel.
- to on ma aby lepe cuchal, to je na nacvik stopovani.
- to ma aby mu neprselo na hlavu, to psi nemaji radi.


Na vystave, specialni pro nase plemeno, na vratech cedule jak krava "Retriever klub". Pani cuci na naseho psa a pta se: "milacku, co je to za psa?"
Muz s prehledem: "rotvajler!"


Cesta metrem, pes lezi a ceka az budeme vystupovat. Jedeme z vystavy, tudiz je upraveny a v leze je videt do obloucku zastrizeny ocas. Chlapec, cca 12 let, od pohledu "pan profesor"...
To je zlaty retriver, ze?
- ano, je.
Ten pes ma ostrihany ocas?
- ano, byl na vystave a na vystavu se musi upravit.
Hmm, tak to ho ted nesmite pustit do vody!
- no, ted uz ano, uz ma po vystave (myslela jsem ze narazi na srst a jeji cistotu)
Ne, to nesmite! Kdyz retrieverovi otrihate ocas, tak nemuze kormidlovat a utopi se!


Dalsi cesta v metru:
Jeee, co je to za plemeno:
- zlaty retriever
No to vidim ze je zlaty, ja se ptam co je to za plemeno!


V salonu, prisla pani z ulice, jen na radu. Podotykam ze mela titul Ing:
Prosim vas, jak je to mozny - mame 3 mesice stare stene kokra a on neumi sedni!
- a naucili jste ho to?
Ne, ale vzdyt je s PP, to by mel byt chytrejsi a umet to sam, ne?


A posledni od nas z baraku. Pani MUDr. mela fenecku jezevcika a rozhodli se ze budou mit stenatka. Prijel zenich, ale pry se nezadarilo, pes nemel moc zajem a cuba ho malem sezrala. Po dvou mesicich ji potkame a pes polosileny, jazyk kolem krku...
- Vendulka vam hara?
Ano, ona hara.
- hmm, ale vzdyt jste pred dvema mesici kryli, to je nejak brzo... asi bych byt vami zasla na veterinu.
Nee, to je v poradku, ona ted ma termin na harani...

Nakonec z pani vylezlo ze kryli mimo harani, protoze si myslela, ze je to jak u zenskejch :).

Žaneta kocková napsal(a):
Jinak pro přiblblé dotazy člověk nemusí chodit daleko, ifauna jich je plná... můj oblíbený je "co dělat s dominantním štěnětem".

..alias s "alfa" štěnětem...

nexxi napsal(a):
Jeee a pamatujete tak pred patnacti lety ty barevne tycinky z drcene buvoli kuze?a ty prodavace ve zverakach, kteri pul hodiny vyjmenovavali, ze modry jsou rybi, zluty zloutkovy, bezovy syrovy... ?

Já se obávám, že pořád ještě ve zverácích ty barevný tyčinky vidívám a dokonce bych věřila, že pokračuje i ta masáž ovčanů - modré rybí, atd...

Vesnice, kde žijí moji příbuzní - občas tam přijede vet na hromadné očkování...a jednou koukám, co to tam sousedi nevlečou - svýho psa - to bylo OK, ale na čem? Pes měl normálně chlapskou kravatu, páník jej vedl na ní - prý:"My nemáme a nepoužíváme žádné vodítko a narychlo jsme nic nemohli najít..."!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám velké psy. Často se setkávám s hysterií majitelů malých psů, kteří mají pocit, že velký pes chce toho jejich napadnout. I když si velký pes malého jen klidně očichává a řečí těla dává jasně najevo, že by si rád hrál. Nebo že je mu jedinec opačného pohlaví velmi sympatický. Takoví hysteričtí majitelé mají tendenci svého trpaslíka vždy brát do náruče a tím znemožnit svému psovi socializaci a navázání normální komunikace, protože malý pes, vydivočený svým majitelem (emoce se přenášejí), z náruče štěká, a to přiláká pozornost velkého psa, na což reaguje majitel malého ještě větší hysterií.

S tímhle se setkáváme taky a čím dál častěji. Nemám velkého psa, ale je to kříženec STB a to stačí. Já chapu, že média udělala bullům špatnou vizitku, ale některé rekce mě vážně pobaví. Třeba minulý týden, jdeme městem po chodníku, fena samozřejmě na vodítku cca 15 metrů před námi šla paní s malým pejskem. Když si nás všimla zastavila se, rozhlidla a doslova skočila mezi zaparkovaná auta, když jsme ji mijeli byla vidět jen půlka hlavy jak vyčuhuje zpoza a auta a sleduje kam jdeme . Anebo v pátek na veterině, sedíme v čekárně pes u nohy na vodítku, otevřeli se dveře a vešla paní s jorkem v náručí podívala se na naší fenu vyjekla "do pr*le" a utekla .
Ale je pravda, že spousta malých psů je jak šílená, at uz na vodítku nebo bez, hysterčí, ječí, chňapají a ještě jsem nezažila že by ho majitel někdy napomenul nebo okřikl.

Přidám poznatek o úžasném dialogu

brácha měl před cca dvaceti lety krásnou prasničku vietnamského prasátka... Byla krotká, normálně ji pustil na jejjch prašnou uličku, a prošel se s ní. V dnešní době zakrslých prasátek to už jako taková kuriozita nepřijde, ale tenkrát šok..
A dotaz procházejících důchodců
- proboha, co to, prase nebo pes?
brácha s ledovým klidem odpověděl
- to je kříženec prasete a psa, víte, bratr dělá ve šlechtitelském ústavu, tam s tím experimentují... Aby si pes mohl rypákem vyrýt žížaly, žral žaludy, a přitom hlídal, a podobně!

dostali oba šílený záchvat, a s řevem, že si hrajeme na boha, ho hnali z ulice!

To Hodoňák- ještě by mohl hledat lanýže

fikovnice napsal(a):
Vesnice, kde žijí moji příbuzní - občas tam přijede vet na hromadné očkování...a jednou koukám, co to tam sousedi nevlečou - svýho psa - to bylo OK, ale na čem? Pes měl normálně chlapskou kravatu, páník jej vedl na ní - prý:"My nemáme a nepoužíváme žádné vodítko a narychlo jsme nic nemohli najít..."!

Už sem viděla i psa na šňůře od nějakýho el. spotřebiče.

No, dotazy "skalních vesničanů" jsou téměř nepřekonatelné: 1. Po objevení se štěněte fenky šarplanince na zahradě s dospělačkou: A kam teď dáte tu starou, když už máte mladou? Moje odpověď: Vypustím do přírody, ona si umí ulovit.2. Na co máte tolik psů? Odpověď: Je nás 5 lidí, každý má jednoho psa, jen já mám 2, protože s nimi cvičím.3. To máte ty psy hodně rozmazlený, když jim nestačí zahrada a musíte s nima ven! No jo, oni si rádi kousnou a na zahradě nemaj do koho!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jana dante napsal(a):
Otázka našeho souseda z paneláku... "Je pravda, že tihle psi se můžou krmit jenom 3x týdně, aby zůstali tak hubení?"
...měla jsem v té době dva ruské chrty - barzoje


"Ježiš chudinka, co se jí stalo s očičkem, ona je slepá, že?"
... mám blue merle kolii s částečně modrým okem


Cizí paní: "Kolik je mu let, že je tak velkej?" (dotaz na věk mého barzoje)
Já: "Teď nedávno měl tři roky"
Paní: "No tak ten bude teda obrovskej, až bude starej".
... tuhle myšlenku jsem nepobírala a tak jsem se s paní pustila do hovoru a zjistila jsem, že si myslí, že velká plemena psů rostou po celý svůj život, až do smrti


Cizí pán: "No to je vidět, že je to chrt, ti jsou blbí od přírody."
Já: "Podle čeho soudíte, že je blbej?"
Cizí pán: "Tak kdyby byl chytrej, tak snad bude vědět, co znamená povel ke mně, ne?"
... cizí pán se tehdy rázným povel "ke mně" k sobě snažil přivolat mého barzoje, který ho samozřejmě zcela ignoroval.


"To je vlkodlak, že jo? Ti byli v Rusku vyvinutí ke shánění vlků do stád, že jo?"
... vtipný dotaz mladíků, kteří byli poněkud více pod vlivem alkoholu než by bylo zdrávo



"A nebojíte se, že pokouše celou vaši rodinu?"
... reakce pána poté, co se dozvěděl, že krmím své psy syrovým masem.


"A kolik jste vyhráli peněz?"
... reakce různých známých poté, co jsme se bavili o tom, že můj pes se dobře umístil na coursingu anebo výstavě anebo udělal zkoušky. Spousta laiků si totiž myslí, že ježděním po výstavách, zkouškách anebo závodech si může majitel přijít na pěkný peníze.

Teda, to jsem nevěděla, že se chrti maj krmit jenom třikrát týdně. Díky za radu, budu to praktikovat na svým vipetovi.

Já se před pár měsíci bavila s jednou paní, která mi chválila štěně a ona mi tvdila, že má taky doma vipeta. Ale kříženýho. S chrtem.

Taky už jsem to tu kdysi dal...
šel jsem jenom s Bestií...
a manželé, vyššího věku, na ni promluvili. Je k neudržení! Hladili ji, unešení, a ptali se, co je to za plemeno?
jsem s kamennou tváří řekl
- patagonský vydrař!
paní se zarazila, a pán naprosto suverénně
- já jsem to tušil, ale něchtěl jsem ze sebe dělat chytrého! Já totiž netušil, že se tohle plemeno už dostalo do Evropy! Kolik to stálo peněz?
Bez mrknutí oka jsem plácl cenu ojetého Mercedesu a pán na to
- no tak to není přesně podle standardů, že? To by bylo dražší?
jsem smutně pokýval hlavou, že jo, ale už ten dovoz mě vyšel na majlant, a na víc prostě nemám...
pán pokýval hlavou, a něco své manželce vysvětloval...
a já utíkal za roh a Bestii vysvětloval, že je vznešené krve!
dívala se na mě koutkem oka, a takovým výrazem, že se diví, jak jsem o tom mohl pochybovat!

Hodonak napsal(a):
Taky už jsem to tu kdysi dal...
šel jsem jenom s Bestií...
a manželé, vyššího věku, na ni promluvili. Je k neudržení! Hladili ji, unešení, a ptali se, co je to za plemeno?
jsem s kamennou tváří řekl
- patagonský vydrař!
paní se zarazila, a pán naprosto suverénně
- já jsem to tušil, ale něchtěl jsem ze sebe dělat chytrého! Já totiž netušil, že se tohle plemeno už dostalo do Evropy! Kolik to stálo peněz?
Bez mrknutí oka jsem plácl cenu ojetého Mercedesu a pán na to
- no tak to není přesně podle standardů, že? To by bylo dražší?
jsem smutně pokýval hlavou, že jo, ale už ten dovoz mě vyšel na majlant, a na víc prostě nemám...
pán pokýval hlavou, a něco své manželce vysvětloval...
a já utíkal za roh a Bestii vysvětloval, že je vznešené krve!
dívala se na mě koutkem oka, a takovým výrazem, že se diví, jak jsem o tom mohl pochybovat!

No, ještě že nechtěl do tyčný PP na svoji manželku!

lavacca napsal(a):
Koukám, že se v práci slušně bavíte. :).

Práce ve zverimexu je přímo studnice stupidních lidí a jejich dotazů a neuvěřitelných historek! Zrovna předevčírem jsem smrtelně urazila ( na první pohled vcelku rozumně vypadající) pár, který chtěl pro půlroční štěně "nějaký vitamíny". Chtěla jsem zjistit, čím ho krmí a buď jim cpaní nějakých předražených vitaminů rozmluvit nebo doporučit něco "neškodného" na přilepšenou, jako sušené maso. Poté, co jsem se tedy zeptala čím ho krmí (nic víc, skutečně), se opravdu hrozně naštvali, paní se okamžitě nasraně otočila, pán začal sprostě nadávat, že "chtěli jenom vitamíny, sakra!" a okamžitě odešli. Doteď nechápu, co jsem udělala špatně

Danczéz napsal(a):
Práce ve zverimexu je přímo studnice stupidních lidí a jejich dotazů a neuvěřitelných historek! Zrovna předevčírem jsem smrtelně urazila ( na první pohled vcelku rozumně vypadající) pár, který chtěl pro půlroční štěně "nějaký vitamíny". Chtěla jsem zjistit, čím ho krmí a buď jim cpaní nějakých předražených vitaminů rozmluvit nebo doporučit něco "neškodného" na přilepšenou, jako sušené maso. Poté, co jsem se tedy zeptala čím ho krmí (nic víc, skutečně), se opravdu hrozně naštvali, paní se okamžitě nasraně otočila, pán začal sprostě nadávat, že "chtěli jenom vitamíny, sakra!" a okamžitě odešli. Doteď nechápu, co jsem udělala špatně

Možná už to byl několikátý zverimex, kde dostali "takhle blbou otázku" a tak se pohár trpělivosti přetekl . Očividně do toho nikomu nic není, oni chtěli jenom vitamíny, sakra

Fiona.Praha napsal(a):
Možná už to byl několikátý zverimex, kde dostali "takhle blbou otázku" a tak se pohár trpělivosti přetekl . Očividně do toho nikomu nic není, oni chtěli jenom vitamíny, sakra

Pravděpodobně. Prostě si mysleli, že řeknu něco jako: "Och ano, tady to je. Balení vitamínů pro půlroční štěně. Je úplně jedno, co mu chybí, hlavně toho do něj nacpěte co nejvíc." Nebo tak Oni ti zákazníci mají divné představy. Viz něčí příspěvek výše, kde zákaznice žádá obleček pro psa a nemá ho změřeného. Stejně tak si lidé kupují obojky, náhubky a strašně se diví, že mu nedoporučím velikost na základě: "No, má asi patnáct kilo...Možná deset" :-D A moje TOP, je otázka: "Dobrý den, máte takový to kulatý?".

Danczéz napsal(a):
Pravděpodobně. Prostě si mysleli, že řeknu něco jako: "Och ano, tady to je. Balení vitamínů pro půlroční štěně. Je úplně jedno, co mu chybí, hlavně toho do něj nacpěte co nejvíc." Nebo tak Oni ti zákazníci mají divné představy. Viz něčí příspěvek výše, kde zákaznice žádá obleček pro psa a nemá ho změřeného. Stejně tak si lidé kupují obojky, náhubky a strašně se diví, že mu nedoporučím velikost na základě: "No, má asi patnáct kilo...Možná deset" :-D A moje TOP, je otázka: "Dobrý den, máte takový to kulatý?".

"Dobrý den, máte takový to kulatý?"

- a co tím myslel? Tenisák?

lavacca napsal(a):
"Dobrý den, máte takový to kulatý?"

- a co tím myslel? Tenisák?

Ty nejlevnější sušenky pro psy. Přijít na to mi trval asi deset minut, protože paní tvrdila, že chce "kulatý morkový kosti", "pamlsky a ano, jsou z masa". Občas je tato práce dobrá bojovka. A TOP 2 je :"Máte taky pro králíky?" Přiznám se, že jsem v odpověď zařvala: "CO pro králíky?!" (chtěli hračku, s rolničkou...pro králíka).

Danczéz napsal(a):
Ty nejlevnější sušenky pro psy. Přijít na to mi trval asi deset minut, protože paní tvrdila, že chce "kulatý morkový kosti", "pamlsky a ano, jsou z masa". Občas je tato práce dobrá bojovka. A TOP 2 je :"Máte taky pro králíky?" Přiznám se, že jsem v odpověď zařvala: "CO pro králíky?!" (chtěli hračku, s rolničkou...pro králíka).

dodnes jsem netušila, že pracovat ve zverimexu je tak stresová záležitost Máte příplatky za rizikové pracoviště?

Sapp napsal(a):
dodnes jsem netušila, že pracovat ve zverimexu je tak stresová záležitost Máte příplatky za rizikové pracoviště?

Jejda, kolegyně, teď jste zabrousila na tenký led. Jedna taková otázka a jsem schopna psát několika-set stránkové pamflety o tom, jak jisté společnosti svoje zaměstnance drtí neustálými pokutami za "nesplnění cílů" apod. Zůstala bych u toho, že když se člověk otrká a už nebrečí, když mu nějakej * začne nadávat že má drahý sarančata, je to celkem sranda práce. Historek pro přátele máte nekonečnou zásobu a s takovou vyřídilkou se pak už nikde neztratíte Kupodivu i přes to, přijde vždy někdo a dokáže opět posunout laťku o kus výše. (Viz. "Zítra si jedu pro štěně. Jak ho naučím chodit na záchod?" "No, jako každý jiný "povel". Paní se zděsí: " Jak se učí povely?!" ).

dcera pracuje na veterinární klinice a mají tam i prodejnu krmiv... Kdo má volno, zákazníka obslouží. Takže když se ozval zvonek, že někdo vešel do dveří, mladá naběhla, a matroně, co by podle tabulek BMI měla na svoji váhu měřit 3,65 metru, položila s úsměvem otázku
- co si budete přát, paní?
odpověď jí poněkud vyrazila dech
- tož dajte ně tych hnědých čoček, co tady každé dva měsíce kupuju pro teho svojého psa!
- jaké hnědé čočky?
- tož ste blbá, nebo co? Ty hnědé čočky!
- jaké?
- vy ste asi opravdu blbá! Ty dobré hnědé čočky, co žere můj pes! Šak sám pán dochtor ně jich doporučíl!
- který pan doktor? U nás na klinice je doktorů víc!
- tož ten pán dochtor, který ně ty čočky doporučíl!

jako záchrana se objevil MVDr, samotný šéf kliniky, sáhl do regálu pro desetikilový pytel granulí, podal paní... Ona se rozzářila pronesla
- pane dochtore, já su tak ráda, že vás mám! Táto trůba vůbec neví, jaké ty čočky ten můj pes žere! Co to na té škole učá?

mladá byla poněkud konsternovaná, a pak se doktora ptala
- ta paní pokaždé kupuje tyto granule?
a on s klidem
- Ona si druh nepamatuje... dostane to, co je po ruce... pro ni to jsou prostě hnědé čočky..

-Ježíši Kriste, koukejte si toho nevychovance přivázat než me pokouse! /4m BOC/
-jojo, dneska ma zrovna náladu na pořádnej kus masa

Se sousedkou na vesnici
-Kriste pane ten pes, to abych s nim chodila kazdej den snad. Jako by mu nestačil dvorek tady.
-dobře dobře..

Babička
-to si ani nedokazes představit, čím krmí Marus! Pedigree to je jiná liga než ta tvoje Acana..
-...

-to se ani nestydite ho mit na tom obojku?!? Vždyť se vam uskrti. Taková nezodpovednost..
-ale prosím vas, vždyť je to jenom pes, ne?

-tati? Co kdybych začala krmit syrovým?
-to snad nemyslíš vazne?!? Co to je za kravinu? Takhle nikdo nekrmí! Vždyť ten pes nas minimálně pokouse a nikdy ho nevycicis. Věř mi, ja mam zkušenosti.

Paní s Yorkširem
-jee, ten vas ma takovy dlouhý chlupy, proč mu taky neuděláte culicek?
-on radši copanky

Na procházce s Moskevakem a BOC
-ju, ja bych chtela jejich štěňátka! To je úžasná fenecka
-to jsou psi
-a proč je ten druhej menší? Vždyť vypada jak fena.

Reakce na Moskevaka
Kde ma soudek?
Oh, bernardyn!
To je pes jak krava a jeste štěňátko, ne?

Po procházce
-to jste tak spinava od toho psa? takhle špinavýho psa jsem snad neviděla a proč nechodite někde, kde se neuspini? To vam to nevadí?
-jojo, ale ono stejne když je spinavej, tak s nim uz nemůžu vylézt ani před barák.. Bych se musela stydět..

Tak ještě pár:
Sousedka o malým: "Měli byste si teď na něj dávat pozor, když ochutnal krev (loví hlodavce), tak by mohl chtít zakousnout i vás."
Reakce na to, že jsem s malým chodila na cvičák:
"Vy chodíte na cvičák s jezevčíkem? A jste normální? S jezevčíkem se přece necvičí."
"S tahle malým psem se přece na cvičák snad ani nesmí."
"Malej pes přece cvičit nemusí."
Nemělo cenu lidem vysvětlovat, že cvičit možná nemusí, ale vychovávat by se měl každej pes a že s tím mi poradí právě na tom cvičáku.

Když byl malej hubený puberťák:
"Slečno a krmíte ho vůbec?" (Paní za sebou vláčela váleček).

Nebo jsem měla uvarene maso pro psa, ryzi a zeleninu a dala jsem to na linku. Sla zavolat psa a když se vrátím sestra se cpe psi večeři se slovy: Jee, tys mi udělala jídlo! Díky .. Ja jenom otevřenou pusu, ale rozhodla jsem se, ze ji v tom nechám.. Do ted na to nepřišla

DExi napsal(a):
Nebo jsem měla uvarene maso pro psa, ryzi a zeleninu a dala jsem to na linku. Sla zavolat psa a když se vrátím sestra se cpe psi večeři se slovy: Jee, tys mi udělala jídlo! Díky .. Ja jenom otevřenou pusu, ale rozhodla jsem se, ze ji v tom nechám.. Do ted na to nepřišla

U nás normálka , když přijedou kamarádi na návštěvu a já zrovna psům chystám véču, též jim vařím maso , tak normálka přijdou a užíraj psům z misky se slovy "a to jako chceš dát psovi jó? Vždyť to je dobrý" a já "proč by to nemělo být dobrý ".

Zabrousím do jiného obchodu, sice mimo psy, ale také síla :
V knihkupectví - Prosím vás máte Morčata ( Ludvík Vaculík ) ? Jé, paní to musíte do Zverimexu.

Danczéz napsal(a):
Ty nejlevnější sušenky pro psy. Přijít na to mi trval asi deset minut, protože paní tvrdila, že chce "kulatý morkový kosti", "pamlsky a ano, jsou z masa". Občas je tato práce dobrá bojovka. A TOP 2 je :"Máte taky pro králíky?" Přiznám se, že jsem v odpověď zařvala: "CO pro králíky?!" (chtěli hračku, s rolničkou...pro králíka).

Aha, tak to by mě nenapadlo.

Kdyz jsem byla s basetem od sestry na Pustevnach, tak mlada maminka vysvetlovala synovi, ze to je krizenec bigla s jezevcikem a ze uz je stary. Psovi bylo tehdy 10 mesicu .

Dnešní hlod od souseda...

Každé ráno jdu ke psům, pustím na zahradu, uklidím bobky, dám nabaštit štěněti.
Soused, jak naschvál musí ve stejnou dobu venčit svého amrdola (Fr. Buldočka) a na just kolem našeho plotu. (Když soused vyjde ze dveří svého baráku a dá se vpravo, dojde na louku, když se dá vlevo jde podél naší zahrady na náměstíčko, tak pes očůrá odpadkový koš a jdou podél našeho plotu zpátky - fakt mi to přijde naschvál, proč venčí psa u odpadkového koše, když má na druhé straně louku, která je od jeho vrat 20 metrů! - odpaďák na druhou stranu je od něj zhruba stejně daleko).
Takže amrdol jde k našemu plotu a vyprudí šarplanince, ten samozřejmě se řevem souseda s jeho amrdolem vyprovází na cestě k odpaďáku i zpátky. Zrovna házim bobky na kompost, a soused:
"máte aspoň každej den rozcvičku."
- no, já jsem zvědavá co budete dělat, až ten plot povolí...
"vždyť ten Váš pes vrtí ocasem, si chce hrát ne?"

(to sem se jen blbě pousmála)...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnešní hlod od souseda...

Každé ráno jdu ke psům, pustím na zahradu, uklidím bobky, dám nabaštit štěněti.
Soused, jak naschvál musí ve stejnou dobu venčit svého amrdola (Fr. Buldočka) a na just kolem našeho plotu. (Když soused vyjde ze dveří svého baráku a dá se vpravo, dojde na louku, když se dá vlevo jde podél naší zahrady na náměstíčko, tak pes očůrá odpadkový koš a jdou podél našeho plotu zpátky - fakt mi to přijde naschvál, proč venčí psa u odpadkového koše, když má na druhé straně louku, která je od jeho vrat 20 metrů! - odpaďák na druhou stranu je od něj zhruba stejně daleko).
Takže amrdol jde k našemu plotu a vyprudí šarplanince, ten samozřejmě se řevem souseda s jeho amrdolem vyprovází na cestě k odpaďáku i zpátky. Zrovna házim bobky na kompost, a soused:
"máte aspoň každej den rozcvičku."
- no, já jsem zvědavá co budete dělat, až ten plot povolí...
"vždyť ten Váš pes vrtí ocasem, si chce hrát ne?"

(to sem se jen blbě pousmála)...

No chce si hrát na kousanou a pak na hru : Hadej kdo bude večeře ? .

kobylatko napsal(a):
No chce si hrát na kousanou a pak na hru : Hadej kdo bude večeře ? .

No, asi ano...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnešní hlod od souseda...

Každé ráno jdu ke psům, pustím na zahradu, uklidím bobky, dám nabaštit štěněti.
Soused, jak naschvál musí ve stejnou dobu venčit svého amrdola (Fr. Buldočka) a na just kolem našeho plotu. (Když soused vyjde ze dveří svého baráku a dá se vpravo, dojde na louku, když se dá vlevo jde podél naší zahrady na náměstíčko, tak pes očůrá odpadkový koš a jdou podél našeho plotu zpátky - fakt mi to přijde naschvál, proč venčí psa u odpadkového koše, když má na druhé straně louku, která je od jeho vrat 20 metrů! - odpaďák na druhou stranu je od něj zhruba stejně daleko).
Takže amrdol jde k našemu plotu a vyprudí šarplanince, ten samozřejmě se řevem souseda s jeho amrdolem vyprovází na cestě k odpaďáku i zpátky. Zrovna házim bobky na kompost, a soused:
"máte aspoň každej den rozcvičku."
- no, já jsem zvědavá co budete dělat, až ten plot povolí...
"vždyť ten Váš pes vrtí ocasem, si chce hrát ne?"

(to sem se jen blbě pousmála)...

Mám na Vás dotaz.
Používáte výraz "amrdol". Máte tušení z jakého slova nebo spatlaniny to pochází?
Mám kamarádku, ta to používá taky a zná to od své již nežijící babičky (odkud babička pocházela netuším) a ještě jsem to slyšela od bývalé kolegyně (dnes cca 70 let), která pocházela odněkud od Kolína. Ani jedna nezná odkud se slovo vzalo.

Není to rýpání, vždy jsem měla amrdoly (od kohoutkové výšky 25 po 39 cm). Jen mne to slovo zaujalo, protože není běžné a všimla jsem si, že ho používáte.

Fiona.Praha napsal(a):
Mám na Vás dotaz.
Používáte výraz "amrdol". Máte tušení z jakého slova nebo spatlaniny to pochází?
Mám kamarádku, ta to používá taky a zná to od své již nežijící babičky (odkud babička pocházela netuším) a ještě jsem to slyšela od bývalé kolegyně (dnes cca 70 let), která pocházela odněkud od Kolína. Ani jedna nezná odkud se slovo vzalo.

Není to rýpání, vždy jsem měla amrdoly (od kohoutkové výšky 25 po 39 cm). Jen mne to slovo zaujalo, protože není běžné a všimla jsem si, že ho používáte.

Tohle slovo se v naší rodině používá už po několikáté koleno...
Slovo amrdol je taková expresivní nadávka pro "potulujícího se psa".
U nás v rodině toto slovo trochu "věkem" zmutovalo a tento výraz se začal používat i pro "potulujícího se psa - daleko před páníčkem", který musí být uvázán na jóju (flexině) a courá se někde 8 metrů před svým páníčkem.
Prakticky vzato, amrdolem nazývám všechno, co je uvázané na jóju (najdou se i malý odvážlivci, kteří jsou na volno) a nutně musí provokovat jiné psy... např. svým hysterickým štěkotem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle slovo se v naší rodině používá už po několikáté koleno...
Slovo amrdol je taková expresivní nadávka pro "potulujícího se psa".
U nás v rodině toto slovo trochu "věkem" zmutovalo a tento výraz se začal používat i pro "potulujícího se psa - daleko před páníčkem", který musí být uvázán na jóju (flexině) a courá se někde 8 metrů před svým páníčkem.
Prakticky vzato, amrdolem nazývám všechno, co je uvázané na jóju (najdou se i malý odvážlivci, kteří jsou na volno) a nutně musí provokovat jiné psy... např. svým hysterickým štěkotem...

Aha, tak já to znám od té kamarádky a bývalé kolegyně jako "malý pes", prostě co je pod kolena je amrdol. Co je nad kolena...netuším .
Proto jsem psala, že jsem vždy měla amrdoly , ale na volno a bez zbytečného ňafání. Ublafaní psi mi vadí obecně, takže moji prostě neštěkají.

Myslela jsem, jestli netušíte, jak to slovo vzniklo. Z kolika slov nebo z nějakého výrazu.
Vrtá mi to hlavou, slýchám ho už spoustu let a nevím, co přesně znamená

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnešní hlod od souseda...

Každé ráno jdu ke psům, pustím na zahradu, uklidím bobky, dám nabaštit štěněti.
Soused, jak naschvál musí ve stejnou dobu venčit svého amrdola (Fr. Buldočka) a na just kolem našeho plotu. (Když soused vyjde ze dveří svého baráku a dá se vpravo, dojde na louku, když se dá vlevo jde podél naší zahrady na náměstíčko, tak pes očůrá odpadkový koš a jdou podél našeho plotu zpátky - fakt mi to přijde naschvál, proč venčí psa u odpadkového koše, když má na druhé straně louku, která je od jeho vrat 20 metrů! - odpaďák na druhou stranu je od něj zhruba stejně daleko).
Takže amrdol jde k našemu plotu a vyprudí šarplanince, ten samozřejmě se řevem souseda s jeho amrdolem vyprovází na cestě k odpaďáku i zpátky. Zrovna házim bobky na kompost, a soused:
"máte aspoň každej den rozcvičku."
- no, já jsem zvědavá co budete dělat, až ten plot povolí...
"vždyť ten Váš pes vrtí ocasem, si chce hrát ne?"

(to sem se jen blbě pousmála)...

já se na potenciální večeři taky nadšeně zubím ! /vrtět ocasem zatím nezvládám!/.

Já bych měla vysvětlení, ale není vhodné veřejně publikovat. Napadá mě jen jedno slovo od toho odvozené plus k tomu to, že to dělají dole (pod vraty - tudíž u nás se říká i podvraťák) :).

Fiona.Praha napsal(a):
Aha, tak já to znám od té kamarádky a bývalé kolegyně jako "malý pes", prostě co je pod kolena je amrdol. Co je nad kolena...netuším .
Proto jsem psala, že jsem vždy měla amrdoly , ale na volno a bez zbytečného ňafání. Ublafaní psi mi vadí obecně, takže moji prostě neštěkají.

Myslela jsem, jestli netušíte, jak to slovo vzniklo. Z kolika slov nebo z nějakého výrazu.
Vrtá mi to hlavou, slýchám ho už spoustu let a nevím, co přesně znamená

Zkus provětrat strejdu googla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkus provětrat strejdu googla

Myslím, že se tam prd dozvím Tohle ani asi ani nevygůůůůůůůůůůůůůůglím
Myslela jsem, že tušíte, jak to slovo vzniklo.

Fiona.Praha napsal(a):
Myslím, že se tam prd dozvím Tohle ani asi ani nevygůůůůůůůůůůůůůůglím
Myslela jsem, že tušíte, jak to slovo vzniklo.

Jak vzniklo netušim, jen znám význam...
Ale zkusím se zeptat mé prababičky, od které jsem toto slovo vlastně slyšela prvně...

Našla jsem tyto odkazy :

http://www.slangy.cz/ohlasy/portal-ceske-literatury.html

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5981 - Zde se píše toto:
Pro rodinu, do níž se zase narodila žena, je snad příznačný expresívní výraz amrdol jako označení „nečistokrevného psa“.

ropopi-an napsal(a):
Našla jsem tyto odkazy :

http://www.slangy.cz/ohlasy/portal-ceske-literatury.html

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5981 - Zde se píše toto:
Pro rodinu, do níž se zase narodila žena, je snad příznačný expresívní výraz amrdol jako označení „nečistokrevného psa“.

Díky, ale význam znám - tedy já to znám jako malý pes (cca pod kolena)
Zajímá mne to slovo, ne význam. Z čeho to asi vzniklo.

Momentálně mne jiný příklad nenapadl: normálně se říká brkaše, dala jsem si brkaši. Vzniklo to jako splácanina slov bramborová kaše, v jídelních lístcích to je br.kaše nebo se používá výraz nočkoš, vezmu si nočkoš a jdu spát (noční košile ).

Od jedné staré paní jsem slyšela slovo - škafka. Byla to malá skříňka (použito z němčiny a přizpůsobeno češtině ).

Amrdol -můj otec to také používá, je to asi něco jako vořech ale odkud se to vzalo netuším

jinak jednou jsem koupala v rybníku svého labradora a pozorovali to dva romové, načež mě jeden povídá, dobrý den pani to je ten pes s těma žábrama že jo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Amrdol -můj otec to také používá, je to asi něco jako vořech ale odkud se to vzalo netuším

jinak jednou jsem koupala v rybníku svého labradora a pozorovali to dva romové, načež mě jeden povídá, dobrý den pani to je ten pes s těma žábrama že jo

Dnes jsme na prochazce potkali starsiho pana s labradorem, taky mam labradora jeste pubertaka. Labradorka fakt hrozna koule, sotva chodila, myslela jsem, ze je to nejaka uz seniorka. Pan se semnou dal do reci, zjistila jsem ze labradorce jsou 3 roky pan zacal vysvetlovat ze ten muj je nejaky aktivni, vyzyval ji ke hre, a ze ona takova nikdy nebyla a ze je takova hezky oplacana a ten muj bude taky protoze labradori to maji v krvi Nakonec rekl ze stejně nikdy psa nechtel ze by s ním musel obejit pulku sídliště, kdežto jeho fence stačí první travnik a jde se domu. je to teda spis k pláči no..

Mně včera pobavila známá když jsme jeli do města na nákup a jelikož máme 8 měsíčního pejska tak ho bereme sebou aby neznal jen zahradu a dum, prostě tak jak to má být. Potkala nás známá a první otazka počůrává se vám doma? Máme jej něco přes měsíc. Říkám ne venčení není problém a opravdu není od prvních dní se to prostě naučil. Ona na to tak to jasné on má ty papíry. To mě teda hodně pobavilo předtím jsme měli nalezence stejného plemene a byl na toto taky skvělý holt ale neměl papíry, to jsem jí taky řekl. Ona na to to jste udělali dobře že mate toho s papírama aspon nemáte problémy s tím venčením.

Arni napsal(a):
Mně včera pobavila známá když jsme jeli do města na nákup a jelikož máme 8 měsíčního pejska tak ho bereme sebou aby neznal jen zahradu a dum, prostě tak jak to má být. Potkala nás známá a první otazka počůrává se vám doma? Máme jej něco přes měsíc. Říkám ne venčení není problém a opravdu není od prvních dní se to prostě naučil. Ona na to tak to jasné on má ty papíry. To mě teda hodně pobavilo předtím jsme měli nalezence stejného plemene a byl na toto taky skvělý holt ale neměl papíry, to jsem jí taky řekl. Ona na to to jste udělali dobře že mate toho s papírama aspon nemáte problémy s tím venčením.

To je vidět, jak jsou lidi fakt zblblí z "PP fanatiků". Známá možná ani netuší, co přesně ty papíry jsou .
Dovedu si představit hovor sousedek - Hele Heduš, oni mají zase stejného psa. Neblázni, Květuš, to není stejný, tenhle je s těma papírama, tam ten nebyl. Heduš, s jakýma papírama? Nevím Květuš, no s těma papírama, jako že je fon, jak se o tom všude teď píše.

Arni napsal(a):
Mně včera pobavila známá když jsme jeli do města na nákup a jelikož máme 8 měsíčního pejska tak ho bereme sebou aby neznal jen zahradu a dum, prostě tak jak to má být. Potkala nás známá a první otazka počůrává se vám doma? Máme jej něco přes měsíc. Říkám ne venčení není problém a opravdu není od prvních dní se to prostě naučil. Ona na to tak to jasné on má ty papíry. To mě teda hodně pobavilo předtím jsme měli nalezence stejného plemene a byl na toto taky skvělý holt ale neměl papíry, to jsem jí taky řekl. Ona na to to jste udělali dobře že mate toho s papírama aspon nemáte problémy s tím venčením.

Chi Chi To jste mě opravdu pobavil...
Joo kdyby hloupost nadnášela... To by bylo v ČR holubiček...

Andrýsek3 napsal(a):
Dnes jsme na prochazce potkali starsiho pana s labradorem, taky mam labradora jeste pubertaka. Labradorka fakt hrozna koule, sotva chodila, myslela jsem, ze je to nejaka uz seniorka. Pan se semnou dal do reci, zjistila jsem ze labradorce jsou 3 roky pan zacal vysvetlovat ze ten muj je nejaky aktivni, vyzyval ji ke hre, a ze ona takova nikdy nebyla a ze je takova hezky oplacana a ten muj bude taky protoze labradori to maji v krvi Nakonec rekl ze stejně nikdy psa nechtel ze by s ním musel obejit pulku sídliště, kdežto jeho fence stačí první travnik a jde se domu. je to teda spis k pláči no..

To je fakt k pláči a znám to z okolí když mě lidi přesvědčují že můj labrador s pp přece nemůže být labrador, vždyt je nějaký malinký a hubený a ještě ke všemu má divnou barvu /hnědý/ a labradora přece mají oni - myslí tím tu sedmdesátikilovou kouli se zakrouceným ocasem a malýma ušima co vedle nich funí na vodítku

Fiona.Praha napsal(a):
To je vidět, jak jsou lidi fakt zblblí z "PP fanatiků". Známá možná ani netuší, co přesně ty papíry jsou .
Dovedu si představit hovor sousedek - Hele Heduš, oni mají zase stejného psa. Neblázni, Květuš, to není stejný, tenhle je s těma papírama, tam ten nebyl. Heduš, s jakýma papírama? Nevím Květuš, no s těma papírama, jako že je fon, jak se o tom všude teď píše.

Většina neznalých považuje za průkaz původu očkovák...

Clayton napsal(a):
Většina neznalých považuje za průkaz původu očkovák...

No, já už viděla... prodám štěně s PP, pak z toho vylezl PetPass
Nevím, jestli to byl záměr nebo neznalost.

Fiona.Praha napsal(a):
No, já už viděla... prodám štěně s PP, pak z toho vylezl PetPass
Nevím, jestli to byl záměr nebo neznalost.

Kolegyně v práci mě také tvrdila že její fena má papíry, myslela tím ale očkovací průkaz. O průkazu původu ani nevěděla co to je.

Opět jedna z práce...

"máte EO?"
- na co ho potřebujete?
"Na štěně"
- Na štěně?
"No, je to labrador, má 8 měsíců a šíleně tahá na vodíku"

Tak jsem z paní vydindala, že má 2 malý děti a že pes neposlouchá, ...
Do háje, tak proč si ho pořizovala?!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opět jedna z práce...

"máte EO?"
- na co ho potřebujete?
"Na štěně"
- Na štěně?
"No, je to labrador, má 8 měsíců a šíleně tahá na vodíku"

Tak jsem z paní vydindala, že má 2 malý děti a že pes neposlouchá, ...
Do háje, tak proč si ho pořizovala?!

Protože je ideální k dětem a labíci se už rodí vychovaní?
Možná jí i barevně ladí ke kabelce, kočárku nebo autu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opět jedna z práce...

"máte EO?"
- na co ho potřebujete?
"Na štěně"
- Na štěně?
"No, je to labrador, má 8 měsíců a šíleně tahá na vodíku"

Tak jsem z paní vydindala, že má 2 malý děti a že pes neposlouchá, ...
Do háje, tak proč si ho pořizovala?!

Nakopat do pr.. teda ne psa, tu paní...

Paní, zavolejte si toho psa!
no dyť ho volám!
no, očividně nejde!
nevidíte, že se mu asi nechce?


zatím její rekord, jsem to s úžasem poslouchal a počítal

62 uječených výkřiků - Akimmméééééé!

a pes /teda štěkající morče, pseudojorkšír/, se ohromně bavil..

blbé je, že ho chodí venčit v 23,30, kdy už v parčíku jiný pes není. Ale já do něj mám okna ložnice..

Něco podobného jako píše Habe:
Mám labradora s průkazem původu a docela často mě lidi na procházkách pomalu přesvědčují že mám jiné plemeno nebo křížence. Protože labrador přece vypadá jinak. Buď je můj moc malý, moc velký nebo moc štíhlý atd. = podle toho jakého psa oni znají.

Tento týden na veterině - čekáme v chodbičce za rohem protože čekárna byla plná. Vykoukne paní s malou holčičkou a říká - ten je krásný, ale hrozně velký, co to je? Odpovídám že labrador. A ona vytřeštěně - labrador? Ten je ale o moc menší, váš je hrozně velký. Říkám že je akorát tak jak má labrador být (má krásnou štíhlou postavu a váhu ideál) a ona na mě hleděla jako na blázna. Za chvilku znovu vykoukla z té čekárny a říká - ale to je chlap, že? Tak to bude možná tím, já co znám labradora tak to je holka a ty bývají prý menší. Jenom jsem jí přikývla že ano, že to bude tím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco podobného jako píše Habe:
Mám labradora s průkazem původu a docela často mě lidi na procházkách pomalu přesvědčují že mám jiné plemeno nebo křížence. Protože labrador přece vypadá jinak. Buď je můj moc malý, moc velký nebo moc štíhlý atd. = podle toho jakého psa oni znají.

Tento týden na veterině - čekáme v chodbičce za rohem protože čekárna byla plná. Vykoukne paní s malou holčičkou a říká - ten je krásný, ale hrozně velký, co to je? Odpovídám že labrador. A ona vytřeštěně - labrador? Ten je ale o moc menší, váš je hrozně velký. Říkám že je akorát tak jak má labrador být (má krásnou štíhlou postavu a váhu ideál) a ona na mě hleděla jako na blázna. Za chvilku znovu vykoukla z té čekárny a říká - ale to je chlap, že? Tak to bude možná tím, já co znám labradora tak to je holka a ty bývají prý menší. Jenom jsem jí přikývla že ano, že to bude tím...

Hlídala jsem štěně yorka sousedů. Krásné střapaté štěňátko s postavenýma ouškama. Přišla paní s dlouhosrstým jezevčíkem a zajásala, že mám taky jezevčíčka . Můj úžas v obličeji ji poňouknul a pochválila se - ona má už několikátého jezevčíka, ona je miluje a ona je pozná . Nezmohla jsem se ani na slovo, jen jsem se usmála. Paní se obrazně poplácala po rameni, jak je šikovná a ve psech se vyzná, vzala svého jezevčíka a mne nechala stát jako sloup se štěnětem jezevčíka, o kterém jsem si myslela, že je to york .
Kdyby si ho spletla s kotětem, tak by mne to udivilo méně než ten jezevčík. Dodnes jsem nepřišla na to, co jí na 3 měsíčním yorkovi tak strašně připomínalo jezevčíka.

Musím přidat svou trošku do mlýna, když to tu tak čtu Venčím svojí útulačku (měla jsem jí pár měsíců a pořád jsme zápasili s poslušností): naproti nám jde paní, na lanech tři jezevčíky, kteří poté co nás spatří začnou ječet, paní se jimi nevzrušeně nechá táhnout směrem k nám. Nenechám se rozhodit a využiju situace pro procvičení povelu: dám povel sedni a snažím se udržet fenky pozornost na mě, než nás přejdou. Paní hlásí: "vy máte agresivního psa?!" "Ne, jen se učí" odpovídám. Paní dál přeřvává jezevčíky: "Ten váš pes se tolik bojí?! Proč se tak bojí?!" "Paní, ona se nebojí je v povelu!" už mi pomalu tečou nervy. "A pro koho jí cvičíte?!" vyvalí oči. "Pro nikoho, prostě jí jen učím povel..." Paní kroutí nechápavě hlavou a raději mne obejde jako nebezpečného ufouna. Přibližně za dva dny jí potkám zase. Stejná situace, akorát s paní jde její cca osmiletá dcerka. Když už jezevčíci ječí kus od nás, opět zavelím sedni a chci tu pohromu přečkat než se okolo nás přežene. Dcerka vyvalí oči a křičí: "Mamí, viděla jsi to?! Ten pejsek si umí úplně sám sednout!" A do toho ženská: "Váš pejsek se bojí?"...

Danczéz napsal(a):
Musím přidat svou trošku do mlýna, když to tu tak čtu Venčím svojí útulačku (měla jsem jí pár měsíců a pořád jsme zápasili s poslušností): naproti nám jde paní, na lanech tři jezevčíky, kteří poté co nás spatří začnou ječet, paní se jimi nevzrušeně nechá táhnout směrem k nám. Nenechám se rozhodit a využiju situace pro procvičení povelu: dám povel sedni a snažím se udržet fenky pozornost na mě, než nás přejdou. Paní hlásí: "vy máte agresivního psa?!" "Ne, jen se učí" odpovídám. Paní dál přeřvává jezevčíky: "Ten váš pes se tolik bojí?! Proč se tak bojí?!" "Paní, ona se nebojí je v povelu!" už mi pomalu tečou nervy. "A pro koho jí cvičíte?!" vyvalí oči. "Pro nikoho, prostě jí jen učím povel..." Paní kroutí nechápavě hlavou a raději mne obejde jako nebezpečného ufouna. Přibližně za dva dny jí potkám zase. Stejná situace, akorát s paní jde její cca osmiletá dcerka. Když už jezevčíci ječí kus od nás, opět zavelím sedni a chci tu pohromu přečkat než se okolo nás přežene. Dcerka vyvalí oči a křičí: "Mamí, viděla jsi to?! Ten pejsek si umí úplně sám sednout!" A do toho ženská: "Váš pejsek se bojí?"...

Na podobné lidi s podobnými psy reaguji tak že procvičíme povel daun, Hodně lidí se zmítajícími se řvoucími psy na vodítku se podivuje nad tím jako chudák pes jak leží je to mokré, studené proč ho takhle týráte, většinou jim odpovím aby nebyl tak blbej jako ten váš.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na podobné lidi s podobnými psy reaguji tak že procvičíme povel daun, Hodně lidí se zmítajícími se řvoucími psy na vodítku se podivuje nad tím jako chudák pes jak leží je to mokré, studené proč ho takhle týráte, většinou jim odpovím aby nebyl tak blbej jako ten váš.

To bych jim prala videt meho psa, ten kdyz si ma lehnout nekde kde je mokro, tak se fakt tvari jako tyranej:-D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na podobné lidi s podobnými psy reaguji tak že procvičíme povel daun, Hodně lidí se zmítajícími se řvoucími psy na vodítku se podivuje nad tím jako chudák pes jak leží je to mokré, studené proč ho takhle týráte, většinou jim odpovím aby nebyl tak blbej jako ten váš.

Moje fenky jsou taky týrané chudinky, musí totiž poslouchat, nedostávají lidské jídlo, sportují a nespí v posteli, ale v pelíšku.

Když jsem chtěla své dospělé dceři koupit štěně s PP s tím, že o výstavy vlastně ani moc nestojíme, ale dcera bude se štěnětem sportovat, chovatelka si najednou vzpomněla, že ho slíbila kamarádce. Protože jsme měli vybraná 2 štěňata, koupili jsme nakonec to druhé štěně (výběr by na něj padl, i kdyby si první chovatelka nevybavila slib kamarádce). Časem jsem se dozvěděla, že by mi štěně stejně neprodala, protože by u nás muselo sportovat a nechodilo by na výstavy.

Jinak s tím lehnutím, pár lidí mi říkalo, že když si prostě v mokru lehat nechce, ať to v mokru necvičím, ale já přece potřebuju aby poslouchal bez ohledu na to, jaké je počasí. Takže to dělám tak, že ho vždycky hrozně rozblbnu, a když je rozjetý, tak mu dám to lehni, a on to většinu udělá, protože jak je rozdováděný tak nad tím tolik nepřemýšlí. Pak na to mám speciální pamlsky, které za ostatní provedené povely nedostává, nebo vytáhnu míček. Doufám, že docílím toho, aby mi v mokru lehal normálně.Pokud dám lehni na scuhu tak lehá rychle ochotně, ale pokud v mokru tak se u toho tváří jako kdybych ho týrala, a lehá si pomalu, nejlíp tak, aby břicho pořád udržel nad zemí :-D Jinak znám i lidi, kterým psy v mokru prostě nelehnou, tak si schválně i vybírají zkoušky pokud možno v takovém období, kdy se dá předpokládat, že bude sucho :-D.

Fiona.Praha napsal(a):
Moje fenky jsou taky týrané chudinky, musí totiž poslouchat, nedostávají lidské jídlo, sportují a nespí v posteli, ale v pelíšku.

Když jsem chtěla své dospělé dceři koupit štěně s PP s tím, že o výstavy vlastně ani moc nestojíme, ale dcera bude se štěnětem sportovat, chovatelka si najednou vzpomněla, že ho slíbila kamarádce. Protože jsme měli vybraná 2 štěňata, koupili jsme nakonec to druhé štěně (výběr by na něj padl, i kdyby si první chovatelka nevybavila slib kamarádce). Časem jsem se dozvěděla, že by mi štěně stejně neprodala, protože by u nás muselo sportovat a nechodilo by na výstavy.

"nespí v posteli"
Tohle patří k hodně spornému tématu.. Když spí pes s vámi v posteli, upevňujete si s ním citové pouto. Já jsem teda zastánce spaní v posteli. Mé Borderce je to stejně po chvilce nepohodlné a radši než se mačkat, tak si jde lehnout na svoje místečko..

pajajs napsal(a):
"nespí v posteli"
Tohle patří k hodně spornému tématu.. Když spí pes s vámi v posteli, upevňujete si s ním citové pouto. Já jsem teda zastánce spaní v posteli. Mé Borderce je to stejně po chvilce nepohodlné a radši než se mačkat, tak si jde lehnout na svoje místečko..

mám poprvé psa uvnitř v domě a spí s námi v posteli a neměnila bych, líp se mi nikdy nespalo akorát, že s námi vydrží v posteli celou noc a ráno jakmile zazvoní budík, zaleze pod peřinu a přimáčkne se jak to jde. No a přinuťte se vstát

pajajs napsal(a):
"nespí v posteli"
Tohle patří k hodně spornému tématu.. Když spí pes s vámi v posteli, upevňujete si s ním citové pouto. Já jsem teda zastánce spaní v posteli. Mé Borderce je to stejně po chvilce nepohodlné a radši než se mačkat, tak si jde lehnout na svoje místečko..

Nespí v posteli a nikdy žádný pes nespal.
Miluji své fenky, ale postel je moje. Nechci spát se psem v posteli. Nejsem magor, abych své bytové psy po každém venčení hodila "do pračky" jako to dělají jiní. Jen jim utřu nohy. A to je jeden z důvodů proč nechci své psy v posteli.
Taky mají své soukromí v pelíšku a já jim tam nelezu
Jsou na to naučené a myslím, že tím nijak netrpí. Ony totiž nesmí ani na sedačku . Když se s nimi chci pomazlit, lehnu si k nim já na zem. Takže většinu volného času trávím na zemi .

No jsou to prostě týrané chuděrky

marcelaamax napsal(a):
Jinak s tím lehnutím, pár lidí mi říkalo, že když si prostě v mokru lehat nechce, ať to v mokru necvičím, ale já přece potřebuju aby poslouchal bez ohledu na to, jaké je počasí. Takže to dělám tak, že ho vždycky hrozně rozblbnu, a když je rozjetý, tak mu dám to lehni, a on to většinu udělá, protože jak je rozdováděný tak nad tím tolik nepřemýšlí. Pak na to mám speciální pamlsky, které za ostatní provedené povely nedostává, nebo vytáhnu míček. Doufám, že docílím toho, aby mi v mokru lehal normálně.Pokud dám lehni na scuhu tak lehá rychle ochotně, ale pokud v mokru tak se u toho tváří jako kdybych ho týrala, a lehá si pomalu, nejlíp tak, aby břicho pořád udržel nad zemí :-D Jinak znám i lidi, kterým psy v mokru prostě nelehnou, tak si schválně i vybírají zkoušky pokud možno v takovém období, kdy se dá předpokládat, že bude sucho :-D.

Mám loveckého psa a musí pracovat bez ohledu na to jestli je mokro, sucho, zima nebo teplo, musí lehnout do bláta nebo třeba i na povrch který se mu zrovna nelíbí, chudinka

Fiona.Praha napsal(a):
Nespí v posteli a nikdy žádný pes nespal.
Miluji své fenky, ale postel je moje. Nechci spát se psem v posteli. Nejsem magor, abych své bytové psy po každém venčení hodila "do pračky" jako to dělají jiní. Jen jim utřu nohy. A to je jeden z důvodů proč nechci své psy v posteli.
Taky mají své soukromí v pelíšku a já jim tam nelezu
Jsou na to naučené a myslím, že tím nijak netrpí. Ony totiž nesmí ani na sedačku . Když se s nimi chci pomazlit, lehnu si k nim já na zem. Takže většinu volného času trávím na zemi .

No jsou to prostě týrané chuděrky

Přesně tak, pokud to někomu nevadí ať si se psem spí - neodsuzuji.
Ale pokud budu mluvit za sebe tak NE ! Nechci mít v povlečení chlupy, nechci se válet v bahně a jiném čurbesu, nechci čuchat jak psů táhne z huby. ..ap.
Nehledě na to že pokud si chci s manželem udělat hezkou chvilku, nepotřebuji psí asistenci (zvládnu to sama)
Další věc, kam bych si lehla já ? 3 ovčáky do postele nenarvu...

ropopi-an napsal(a):
Přesně tak, pokud to někomu nevadí ať si se psem spí - neodsuzuji.
Ale pokud budu mluvit za sebe tak NE ! Nechci mít v povlečení chlupy, nechci se válet v bahně a jiném čurbesu, nechci čuchat jak psů táhne z huby. ..ap.
Nehledě na to že pokud si chci s manželem udělat hezkou chvilku, nepotřebuji psí asistenci (zvládnu to sama)
Další věc, kam bych si lehla já ? 3 ovčáky do postele nenarvu...

A jak mají velký pelíšek? Tam byste se v případě nouze nevešla?

Nechci to tu moc rozebírat, abych nebyla označena za sobce, který se teda neměl nikdy pořizovat fenku, ale... představa háravé fenky v posteli - no fuj, velebnosti. Četla jsem sice, že se v takových případech používá "hárací povlečení", což si představuji nějaké staré, oprané nebo hodně tmavé, u kterého to jako nevadí, ale stejně...

Fiona.Praha napsal(a):
A jak mají velký pelíšek? Tam byste se v případě nouze nevešla?

Nechci to tu moc rozebírat, abych nebyla označena za sobce, který se teda neměl nikdy pořizovat fenku, ale... představa háravé fenky v posteli - no fuj, velebnosti. Četla jsem sice, že se v takových případech používá "hárací povlečení", což si představuji nějaké staré, oprané nebo hodně tmavé, u kterého to jako nevadí, ale stejně...

Já mám teda psa, ale myslím, že se v tomhle případě používají hárací kalhotky.

marcelaamax napsal(a):
Já mám teda psa, ale myslím, že se v tomhle případě používají hárací kalhotky.

Nevím, četla jsem to někde a dost mne to zarazilo, že se o tom diskutovalo jako o běžné věci - tedy o tom povlečení.
Hárací kalhotky jsem kdysi zkusila na svou první fenku a zjistila, že pro ni nejsou ideální. Všechny moje fenky jsou čistotné, takže v bytě není poznat, že nějaká hárá, ale v posteli bych je nechtěla.

Sice to není nijak zvláště vtipná historka, ale s demencí lidí také přispěji do mlýna. Byla jsem se svým psem (kříženec labradora malého vzrůstu) u veterináře. Je po mozkové mrtvici a jakýkoliv vzrušující podmět jako pohlazení způsobý nervový záchvat. A jak tak čekáme venku před plnou ordinací se psem, který vypadá že má každou chvíli umřít (pro člověka který ho nevidí každý den to je strašlivý pohled.) vyjde ven paní s jezevčíkem a manželem a říká
, Jé to je krásné štěňátko."
dpovídám, že je mu už 14 let a on bez jakéhokoliv zeptání jde s nataženou rukou k mému psovi, že si ho pohladí. Slušně jí rychle upozorním že se nesmí hladit načež se mi dostane odpovědi, že bych si ho tedy měla lépe vychovat, když kouše. Na mojí odpoveď, že je nemocný a z doteku by mohl dostat záchvat už nijak neodpověděla a raději rychle odešla.

naprosto mě rozčilují lidé, kteří si bez optání chtějí hladit psa a ještě k tomu u veterináře, když neví co mu je. Božeeeeeeee!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

VENULEE napsal(a):
Sice to není nijak zvláště vtipná historka, ale s demencí lidí také přispěji do mlýna. Byla jsem se svým psem (kříženec labradora malého vzrůstu) u veterináře. Je po mozkové mrtvici a jakýkoliv vzrušující podmět jako pohlazení způsobý nervový záchvat. A jak tak čekáme venku před plnou ordinací se psem, který vypadá že má každou chvíli umřít (pro člověka který ho nevidí každý den to je strašlivý pohled.) vyjde ven paní s jezevčíkem a manželem a říká
, Jé to je krásné štěňátko."
dpovídám, že je mu už 14 let a on bez jakéhokoliv zeptání jde s nataženou rukou k mému psovi, že si ho pohladí. Slušně jí rychle upozorním že se nesmí hladit načež se mi dostane odpovědi, že bych si ho tedy měla lépe vychovat, když kouše. Na mojí odpoveď, že je nemocný a z doteku by mohl dostat záchvat už nijak neodpověděla a raději rychle odešla.

naprosto mě rozčilují lidé, kteří si bez optání chtějí hladit psa a ještě k tomu u veterináře, když neví co mu je. Božeeeeeeee!

Připomněla jste mi, když jsme šli k veterináři nechat utratit babiččinu starou fenku. Bylo jí tehdy už minimálně třináct, možná i patnáct. Ten den už prostě nemohla nic, tak jsme se odhodlali a šli na veterinu. Dokážete si to představit, pohřební výrazy, apatický šedivý pes se slepýma očima, sedíme v čekárně. Doteď nepochopím tu ženskou, s IQ nižší než ten její uštěkanej smeták, která si chtěla pořád povídat a hladit našeho pejska a naše naštvané mručení snad vůbec neregistrovala. Byla to moc smutná chvíle, na druhou stranu nikdy nezapomenu ten její ksich t, když jsme vyšli z ordinace bez psa.
Přeju vašemu pejskovi ještě hezké chvíle, ta moje hlazení od cizích jen nemá ráda a dost s tím bojuju, abych jí ubránila, nedokážu si představit, že by jí to mělo způsobit ještě nějaké zdravotní obtíže. Příště buďte rychlejší a babu za tu pracku chyťte, spoustu lidí to překvapí i když je to jenom jemně a pejsek bude zachráněn

A Jorkyk, ještě, zdravíme kámoše skorolabradora. Barvu má ukázkovou, ale ty uši, ty uši...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Danczéz napsal(a):
Připomněla jste mi, když jsme šli k veterináři nechat utratit babiččinu starou fenku. Bylo jí tehdy už minimálně třináct, možná i patnáct. Ten den už prostě nemohla nic, tak jsme se odhodlali a šli na veterinu. Dokážete si to představit, pohřební výrazy, apatický šedivý pes se slepýma očima, sedíme v čekárně. Doteď nepochopím tu ženskou, s IQ nižší než ten její uštěkanej smeták, která si chtěla pořád povídat a hladit našeho pejska a naše naštvané mručení snad vůbec neregistrovala. Byla to moc smutná chvíle, na druhou stranu nikdy nezapomenu ten její ksich t, když jsme vyšli z ordinace bez psa.
Přeju vašemu pejskovi ještě hezké chvíle, ta moje hlazení od cizích jen nemá ráda a dost s tím bojuju, abych jí ubránila, nedokážu si představit, že by jí to mělo způsobit ještě nějaké zdravotní obtíže. Příště buďte rychlejší a babu za tu pracku chyťte, spoustu lidí to překvapí i když je to jenom jemně a pejsek bude zachráněn

Vůbec si nedokážu představit, že jedu se psem na utracení a objevila by se nějaká slepice typu:Jé to je hezký pejsek a vůbec nechápala vážnost situace, kdy tomu psíkovi nezbývá moc času. To bych jí musela fakt proplesknout.
Našťěstí nebo naneštěstí už toto nemusím řešit vet. jezdí k nám protože už převozy nejsou možné, jelikož má záchvaty na jakoukoliv vzrušující reakci což jízda autem pro něj je.

Děkuji má vůli k životu tak snad se s tím ještě popere.

Danczéz napsal(a):
A Jorkyk, ještě, zdravíme kámoše skorolabradora. Barvu má ukázkovou, ale ty uši, ty uši...

U nás je to věrná kopie ale ta velikost vypadá spíš jako tuleň

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

VENULEE napsal(a):
Vůbec si nedokážu představit, že jedu se psem na utracení a objevila by se nějaká slepice typu:Jé to je hezký pejsek a vůbec nechápala vážnost situace, kdy tomu psíkovi nezbývá moc času. To bych jí musela fakt proplesknout.
Našťěstí nebo naneštěstí už toto nemusím řešit vet. jezdí k nám protože už převozy nejsou možné, jelikož má záchvaty na jakoukoliv vzrušující reakci což jízda autem pro něj je.

Děkuji má vůli k životu tak snad se s tím ještě popere.

Ono celkově podle mne není veterina vhodné místo na navazování hovoru. Nechcete někomu neznámému vyprávět vaše trápení, ať je skutečně vážné či nikoliv. Když jdu já k doktorovi, také hned nezačnu prvnímu člověku vyprávět, že mám střevní chřipku.

A abychom neodbíhali od tématu, přispěji příhodou:
Předevčírem jsem venčila, míjí mě maminka s dítětem, dítě napodobuje štěkání a upozorňuje mamču na pejska. Maminka mu naprosto vážně říká: " To není pejsek, to je kočička."
Podívala jsem se na tu mojí ušatou potvoru a doteď nechápu, která její část z těch šestnácti kilo připomíná kočku

Nektere prispevky jsou pekny Jdem si tak na prochajdu a potkame jedny z ulice, co si poridili stene hovavarta. A tak se ptam ony slecny majitelky, od kud maji tak peknyho voriska? No, chvili trvalo, nez me opet zacala zdravit Nakonec je z toho stenete velice pekna fenka, ale jako stene jsem to tak nejak nepoznala.

axl napsal(a):
Nektere prispevky jsou pekny Jdem si tak na prochajdu a potkame jedny z ulice, co si poridili stene hovavarta. A tak se ptam ony slecny majitelky, od kud maji tak peknyho voriska? No, chvili trvalo, nez me opet zacala zdravit Nakonec je z toho stenete velice pekna fenka, ale jako stene jsem to tak nejak nepoznala.

Přesně proto, když se chci zeptat a vidím, že je to evidentně kříženec, tak se ptám:" A co to máte za pejska?", člověk se neurazí a vše je v pohodě.

VENULEE napsal(a):
U nás je to věrná kopie ale ta velikost vypadá spíš jako tuleň

Ta moje? Tak to je poklona Spíš nepovedené tulení mládě. Uznávám, že štvu některé lidi, kteří chtějí vědět čím je křížená, odpovědí: "se vším", protože ona je prostě ukázkový vořech

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně proto, když se chci zeptat a vidím, že je to evidentně kříženec, tak se ptám:" A co to máte za pejska?", člověk se neurazí a vše je v pohodě.

To je tak, kdyz mam hubu rychlejsi nez hlavu

axl napsal(a):
To je tak, kdyz mam hubu rychlejsi nez hlavu

Hmm, to jo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně proto, když se chci zeptat a vidím, že je to evidentně kříženec, tak se ptám:" A co to máte za pejska?", člověk se neurazí a vše je v pohodě.

Dělám to také tak. Vždyť je tolik plemen! Třeba takový český strakatý pes? Nebo border teriér? Nejsem znalec a právě tyhle bych třeba v reálu za křížence považovala.

Danczéz napsal(a):
Dělám to také tak. Vždyť je tolik plemen! Třeba takový český strakatý pes? Nebo border teriér? Nejsem znalec a právě tyhle bych třeba v reálu za křížence považovala.

Podobně jsem si naběhla, když jsem viděla prvně bílého irského teriera. " To je ale povedený kříženeček, to má v sobě teriera, nebo knírače, že má tak krásné vousy ?"
Ostuda jak hrom.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podobně jsem si naběhla, když jsem viděla prvně bílého irského teriera. " To je ale povedený kříženeček, to má v sobě teriera, nebo knírače, že má tak krásné vousy ?"
Ostuda jak hrom.

Proto už pár let "nemám názor" a zeptám se: To je krásný pejsek, copak je to za rasu?

Fiona.Praha napsal(a):
Proto už pár let "nemám názor" a zeptám se: To je krásný pejsek, copak je to za rasu?

Pak jsem taky na výstavě v Brně viděla dva krásné stejné psíky ( byli to brášci). Pěkné sportovní postavy, fakt povedení. Tak jsem se za nima chvíli prodírala, abych zjistila do kterého kruhu málopočetných plemen míří. Nakonec jsem se optala a zjistila, že jsou to totální kříženci - tak jsem jen pánovi popřála, ať utvrdí znaky a vychová nové plemeno

A pak jsem jednou potěšila chovatelku borderkolií ( cca 20 let tomu nazad ) - když jsem jí pochválila její krásné borderky. Jásala, že jsem je poznala, že je má každý za voříšky. ( Tenkrát ještě psi v televizi netancocali ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podobně jsem si naběhla, když jsem viděla prvně bílého irského teriera. " To je ale povedený kříženeček, to má v sobě teriera, nebo knírače, že má tak krásné vousy ?"
Ostuda jak hrom.

Není to ostuda. Člověk nemůže znát vše Ale ještě jsem si vzpomněla! Šli jsme společně venčit s přáteli, bylo nás se šesti psi, z toho pět kříženců a jedno čsv. Potkali jsme paní s pšeničným teriérem (no, do té doby jsem to nikdy neslyšela!) a kamarádka hned paní zkušeně hlásí: "jé, vy máte pšeničného teriéra, že?! Paní to spokojeně odsouhlasila a pak hodnou chvíli těkala očima po naší smečce, než konečně s úlevou zahlásila: "A tohle je československý vlčák, že?"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A pak jsem jednou potěšila chovatelku borderkolií ( cca 20 let tomu nazad ) - když jsem jí pochválila její krásné borderky. Jásala, že jsem je poznala, že je má každý za voříšky. ( Tenkrát ještě psi v televizi netancocali ).

Já postřehla borderku v nějakém seriálu, byl to pes a jmenoval se Turbo (byl to policejní pes, něco jako komisař Rex). Moc se mi ten wořech líbil, než jsem po pár letech zjistila, že je to plemeno. Pak jsem o tom seriálu četla - myslím, že to mělo 8 dílů, které natočila jedna borderka a byla to fenka, nikoli pes.