Štěně kouše

Provokace, nebo to myslíte vážně? Zkuste si dát těmi novinami sám po papuli, možná vás to probere. Štěně kouše, každé štěně kouše, přezubuje, potřebuje kousat, máte normální štěně, chováte se k němu jako hulvát, bez urážky. Když kouše co nemá, řekněte (neřvěte, jen řekněte normálním hlasem) "ne", vytáhněte kousací hračku, řekněte mu trochu veselejším hlasem něco ve smyslu "hele HRAČKA, tu si kousat můžeš" a ukažte mu že tohle kousat může. Opakujte, pokaždé kdy začne kousat co nemá. Klid z vaší strany ji uklidní, agrese ne. Vás by uklidnilo, kdyby na vás někdo řval, mlátil vás a třepal s vámi? Tak proč máte pocit že u štěněte to fungovat bude?

Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

Jasně. Jen v něm utlum chuť pro hru. Základ výcviku. Dobrmana jsem nikdy neměla, ale štěně co kouše ano. Štěně co je rozjivene a je potřeba ho uklidnit taky. Ono v tomhle nezáleží na plemeni.

Bože... :( dejte toho psa někomu, kdo má v hlavě mozek, než vyrobíte nešťastného agresora.

jahodapavel napsal(a):
Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

Nejste ten radič ze cvičáku? To by sedlo

Matycz napsal(a):
Dobrý den potřebuji akutně pomoct mám 4 mesicni štěně dobrmana a pořád kouše v jejim věku už to docela dost bolí první sme ji dávali přes zadek (rukou) nezabíralo to tak sme po ní zkoušeli řvát taky nic tak sem volal na cvičák (na ktery se chystáme příští měsíc) tam mi poradili že feny štěňata chytnou za šíjí a vyškubou ale pak začne být agresivní tak sme zkoušeli ještě noviny a taky nic bude to Velky pes a potřebuju ji co nejrychleji zklidnit dekuji za rady jinak ještě sem zkoušel si ji nevšímat a vydrželo jí to 3 dny

Jste normální? Bít za hru štěně? Zklidní se, až vyroste a dostatečně si vyhraje. Místo bití a třepání za krk, si s ním hrajte. A pořádně. Už mne to tu fakt začíná s..t Ano, pořídili jste si velkého psa, tak ty hry musí být dle toho razantní. Není to jako dát prstík čivavě a kousej si. Vemte hadr a škubejte se o něj, dokud nepadnete vy nebo štěně.

jahodapavel napsal(a):
Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

Tyhle rady ale nejsou univerzální, jsou psi-štěňata, které to ještě víc "vytočí" a každá další takováhle korekce je cesta do pekel, protože čím víc se štěně po takovém zásahu dostane do ráže, tím větší by musela další korekce být...tohle přeci není řešení...možná, že to u nějakého psa funguje, ale z vlastní zkušenosti vím, že existují tací, kde je takové řešení kontraproduktivní...
Není lepší mu strčit do tlamy něco jiného než ruku...nějakou hračku...uzlík a učit ho postupně, že ruce nejsou ke kousání...je úplně jedno jestli je štěně dobrman, NO nebo co já vím berňucha, takovéhle hry a okusování jsou v tomto věku běžné a s citlivým přístupem z toho štěně jednoho krásného dne prostě vyroste...

A ještě na okraj, když byla moje zlatá a hodná ovčanda malá, tak naše bábi za sebou musela tahat koště, aby nebyla pokousaná a vlekla za sebou štěně pověšené a bojující s koštětem, protože naše babička byla moc mírná a hodná, aby štěně okřikla, nějaké přitlačování k zemi by nepřipadalo v úvahu a světe div se, nemusela za sebou tahat koště celých jedenáct let, co byla ovčanda na živu, prostě to tu naší malou rošťandu přestalo jednoho krásnýho dne bavit, bábi mohla koště odložit, protože feňuli už ani nenapadlo zakusovat se jí do nohou...prostě z toho vyrostla...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ještě na okraj, když byla moje zlatá a hodná ovčanda malá, tak naše bábi za sebou musela tahat koště, aby nebyla pokousaná a vlekla za sebou štěně pověšené a bojující s koštětem, protože naše babička byla moc mírná a hodná, aby štěně okřikla, nějaké přitlačování k zemi by nepřipadalo v úvahu a světe div se, nemusela za sebou tahat koště celých jedenáct let, co byla ovčanda na živu, prostě to tu naší malou rošťandu přestalo jednoho krásnýho dne bavit, bábi mohla koště odložit, protože feňuli už ani nenapadlo zakusovat se jí do nohou...prostě z toho vyrostla...

to mi připomíná to naše trdlo. Cca v těch 4 měsících jsme kromě rukou měli dokousaný i kotníky. Přítele už to fakt nabavilo, tak si vzal holínky, že ty se jí budou špatně chytat. Výsledek? Táhnul za sebou nohu s holinkou i pevně zakousnutým štěnětem

Iliena napsal(a):
to mi připomíná to naše trdlo. Cca v těch 4 měsících jsme kromě rukou měli dokousaný i kotníky. Přítele už to fakt nabavilo, tak si vzal holínky, že ty se jí budou špatně chytat. Výsledek? Táhnul za sebou nohu s holinkou i pevně zakousnutým štěnětem

No tak myslím, že to je přesně to, o čem tady dokola mluvíme...prostě štěňata tohle dělaj a světe div se i z takových štěňat, které nebyla trestána plácáním, křikem a přitlačováním k zemi vyrostli psi, kteří tohle prostě nedělaj ...jinak holínky taky dobrý...vyzkouším u příštího štěněte

jahodapavel napsal(a):
Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

4 měsíčnímu rozdováděnému štěněti dát povel který nezná, přitisknout ho k zemi a čekat až se zklidní ? To je mi panečku ale blbá rada. To štěně se bude bránit a "pohryže" ho ještě víc.
Ten pes se potřebuje uklidnit. Vždyť je to štěně. S tím se tak krásně PRACUJE.

Matycz napsal(a):
Dobrý den potřebuji akutně pomoct mám 4 mesicni štěně dobrmana a pořád kouše v jejim věku už to docela dost bolí první sme ji dávali přes zadek (rukou) nezabíralo to tak sme po ní zkoušeli řvát taky nic tak sem volal na cvičák (na ktery se chystáme příští měsíc) tam mi poradili že feny štěňata chytnou za šíjí a vyškubou ale pak začne být agresivní tak sme zkoušeli ještě noviny a taky nic bude to Velky pes a potřebuju ji co nejrychleji zklidnit dekuji za rady jinak ještě sem zkoušel si ji nevšímat a vydrželo jí to 3 dny

Máte zdravé štěně co si hraje. Ono se chová naprosto normálně.
Co s tím psem běžně děláte? Zná třeba povel pusť? Pokud po něm chcete ukončit nežádoucí činnost musíte ho prvně naučit nějaký povel. Nemyslíte si snad že štěně ví co mu říkáte a proč ho bijete a že rozumí tomu, že Vás to jeho kousání bolí.
Přetahujete se s ním? U toho se dobře "vyblbne" a když už je klidnější, může se u toho naučit i povel pust.
Pes neví co po něm chcete a Vy ho bijete aniž by ten pes něco z jeho pohledu dělal zle. Uděláte z něj buď poseru co se Vás bude bát, nebo agresora co se Vám bude bránit.

Matycz napsal(a):
Dobrý den potřebuji akutně pomoct mám 4 mesicni štěně dobrmana a pořád kouše v jejim věku už to docela dost bolí první sme ji dávali přes zadek (rukou) nezabíralo to tak sme po ní zkoušeli řvát taky nic tak sem volal na cvičák (na ktery se chystáme příští měsíc) tam mi poradili že feny štěňata chytnou za šíjí a vyškubou ale pak začne být agresivní tak sme zkoušeli ještě noviny a taky nic bude to Velky pes a potřebuju ji co nejrychleji zklidnit dekuji za rady jinak ještě sem zkoušel si ji nevšímat a vydrželo jí to 3 dny

Jestli nejste troll, doufám, že ano a že nemáte žádné zvíře - dejte si přes hubu a přes ruce, štěně nebijte a neřvěte po něm, ale učte ho jinou formu hry. Cvičák si vyberte jiný a ne takové kretény, kam jste volali. Je třeba naučit štěně jinou formu hry, takže mu dávejte hračku, se kterou si budete společně hrát. Škubání za kůži je kokotina a štěně není agresivní, jen si myslí, že ho chcete zabít - to je škubání za kůži - a brání se, má strach. Kdo prodal štěně takovému idiotovi, jako jste vy?

jahodapavel napsal(a):
Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

Nikdy netiskněte štěně k zemi a nezacháztejte s dobroušem hrubě, nebo na to dojetete vy nebo ten pes. Tohle jsou rady na nic.

lesnížínka napsal(a):
Nejste ten radič ze cvičáku? To by sedlo

Taky mi to připadá jako výcvikář ze cvičáku. Ještě zákazy a dominanci a je to úplné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak myslím, že to je přesně to, o čem tady dokola mluvíme...prostě štěňata tohle dělaj a světe div se i z takových štěňat, které nebyla trestána plácáním, křikem a přitlačováním k zemi vyrostli psi, kteří tohle prostě nedělaj ...jinak holínky taky dobrý...vyzkouším u příštího štěněte

Jak říkám, moc nezabraly je to tak jak píšete. Taky jsem myslela, že ji to nikdy nepřejde a dneska, když mi něco omylem provede, hrozně se mi omlouvá

Ještě jsme nevyřešili CC a už je tu štěně dobrmana. Proč si lidi pořizují plemena, na která nestačí. Proč jim nestačí pudl ( nechci pudlíky urazit - kousali by taky, jen možná míň razantně ), proč si nekoupí rybičky ?
Měli jsme venčící kamarádku se štěnětem dobrmana. Měla na venčení starou bundu, postupně z ní byly třásně, peška nosila s sebou pořád, stejně se sem tam pes netrefil a vzal rukáv - ruku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě jsme nevyřešili CC a už je tu štěně dobrmana. Proč si lidi pořizují plemena, na která nestačí. Proč jim nestačí pudl ( nechci pudlíky urazit - kousali by taky, jen možná míň razantně ), proč si nekoupí rybičky ?
Měli jsme venčící kamarádku se štěnětem dobrmana. Měla na venčení starou bundu, postupně z ní byly třásně, peška nosila s sebou pořád, stejně se sem tam pes netrefil a vzal rukáv - ruku.

Já si nemyslím, že je to o plemeni...je to hlavně o používání selskýho rozumu, o alespoň nastudování nějakých informací, než si pro štěndo jedu a hodně o trpělivosti, empatii...

Prostě pořizuju si štěně musím počítat s tím, že kousat bude a pokud to bude štěně většího plemene, tak to může i bolet, většinou to teda bolí fest, protože zoubky jsou fakt ostré...je tady mraky diskuzí o tom, že se takové štěně nemá trestat, že se má ta energie převést na jinou hru s hračkou apod. a že pokud se takhle malý psí štuc chová, tak rozhodně nebudeme mluvit o tom, že se jedná o agresivní zvíře...prostě, že se tohle kousací období musí přetrpět, což ovšem neznamená, že budeme rezignovat na nějakou výchovu, že se psímu rošťákovi nebudeme snažit vysvětlit, co je ještě přípustné a co už nás fakt bolí...

Štěnata prostě koušou, je jedno jestli je to dobrman nebo bišonek, je to prostě štěně a to že kouše je jeho normální způsob hry. Proč se lidé nejdou někam podívat jak pes vypadá a nepřečtou si nějakou knížku, než si ho pořídí domů, pak by nemuseli řešit přiblblé dotazy na diskuzích.

Prosimvás deláte tu ze mě nějakeho tyrana asi moje chyba špatně sem se vyjádřil to plácnuti po zadku bylo myšleno opravdu jako jemne plácnuti ne že bych ji nějak mlatil aji za ten krk ji neškubu jak mi to řekli na tom cvičáku řekla mi že ji mam vyškubat tak až zakňučí nemám na to povahu jinak se jí venuju hrajeme si pak ji vezmu na celodenni prochásku a ona si pak lehne na gauč a kdo si k ní sedne tak toho kouše i do obličeje za to že si chce hrát po ni pochopitelně neřvu.

Poznam pani co v pohode vychovala 4 psy, tusim pudle a pri piatom zrovna narazila na kusavy kus a tiez mala podobnu paniku.
Proste niektore stenata kusu viac a clovek co to nezazil sa moze zlaknut, je tam toho. Spytal sa, bol uisteny ze to je normalne, tak sa moze ukludnit a brat to ako normalne stenacie spravanie.

Ale na internetoch je tak prijemne si do niekoho kopnut, zeano.

Matycz napsal(a):
Prosimvás deláte tu ze mě nějakeho tyrana asi moje chyba špatně sem se vyjádřil to plácnuti po zadku bylo myšleno opravdu jako jemne plácnuti ne že bych ji nějak mlatil aji za ten krk ji neškubu jak mi to řekli na tom cvičáku řekla mi že ji mam vyškubat tak až zakňučí nemám na to povahu jinak se jí venuju hrajeme si pak ji vezmu na celodenni prochásku a ona si pak lehne na gauč a kdo si k ní sedne tak toho kouše i do obličeje za to že si chce hrát po ni pochopitelně neřvu.

Dělá to jen na tom gauči? Jinde a jindy ne?

Matycz napsal(a):
Prosimvás deláte tu ze mě nějakeho tyrana asi moje chyba špatně sem se vyjádřil to plácnuti po zadku bylo myšleno opravdu jako jemne plácnuti ne že bych ji nějak mlatil aji za ten krk ji neškubu jak mi to řekli na tom cvičáku řekla mi že ji mam vyškubat tak až zakňučí nemám na to povahu jinak se jí venuju hrajeme si pak ji vezmu na celodenni prochásku a ona si pak lehne na gauč a kdo si k ní sedne tak toho kouše i do obličeje za to že si chce hrát po ni pochopitelně neřvu.

Už na ten cvičák nelezte, když radí tohle, nechcete si přece kazit psa. I plácání je bití a je to kravina, protože trestáním se pes nic nenaučí. Ona se musí naučit jiné formy hry a to tresty nejde.

Matycz napsal(a):
Prosimvás deláte tu ze mě nějakeho tyrana asi moje chyba špatně sem se vyjádřil to plácnuti po zadku bylo myšleno opravdu jako jemne plácnuti ne že bych ji nějak mlatil aji za ten krk ji neškubu jak mi to řekli na tom cvičáku řekla mi že ji mam vyškubat tak až zakňučí nemám na to povahu jinak se jí venuju hrajeme si pak ji vezmu na celodenni prochásku a ona si pak lehne na gauč a kdo si k ní sedne tak toho kouše i do obličeje za to že si chce hrát po ni pochopitelně neřvu.

Netrestejte jí za normální chování, je to stejné jako kdyby jste třeba miminko plácal za to že vás chytne ručičkou za vlasy. Prostě když kouše strčte jí do tlamy hračku, polínko, kost prostě něco co kousat může. Hrajte si s ní, učte jí, zabavte jí tak at je to kousání pro ní nezajímavé. Dělá to většina štěnat, není na tom nic divného, nic nad čím se pozastavovat.Je to prostě forma hry. Až přezubí nebude to tolik bolet, bude kousat méně, a bude kousat z citem. Dělají to i někteří dospělí psi, např můj pes sice rozumí co je to když řeknu stačí, ale občas mu to okusování dovolím, přijde mě směšné jít po ulici a mít psa zahryzlého v nohavici u tepláků nebo v lemu bundy, je to naše hra, my si rozumíme. Užívejte si že je to štěně, vždyt odrostou tak rychle. Nemůžete po ní vyžadovat něco co jste jí dosud nenaučil. A tu cvičitelku co vám radí s ní škubat at zakňučí bych nakopla až by zaknučela

Právě tahle hra je pro socializaci štěněte to úplně nejdůležitější a vy se chováte z jeho pohledu úplně nevhodně. Na IFauně je o tom už milion diskuzí, tak nebuďte líní a pročtěte si to tady (nebo i jinde na netu)... je to úplný základ, co máte znát, než si pro štěně vůbec jedete.

Přátelé zrovinka mají velmi kousavý štěně, který skoro jakákoliv korekce akorát víc rozřádí, takže kouše ještě víc. Je schopná se dostat do takový ráže, že už je to fakt hodně nepříjemný. Taktéž korekce typu "na gauč nelez", "do tohohle nekousej", "tohle nedělej", jsou spouštěčem tohohle kousání, vrčení, řádění. Už ve 3 měsících věku se proto doma používá couračka, aby se dalo štěně usměrnit za šňůru a nemuselo se mu šahat do kožichu.
Nějaký tresty nebo nedejbože vyhrožování zabitím (viz ta skvělá rada ze cvičáku), jsou úplně mimo. Přilejvat do ohně agresí, křikem, plácáním, bolestí - je naprostý nepochopení a zadělávání si na to, že pes dojde k závěru, že jste úplně mimo, a zařídí si život po svém, což určitě nebude v souladu s vašimi představami.

Co pomáhá u výše zmíněné piraně
- cpát jí do tlamy hračku natolik vytrvale, až ji to otráví a jde si radši kousat do hračky, místo do lidí; prostě vytrvale převádět pozornost na hračku
- dát jí ke kousání třeba prasečí ucho nebo podobnou věc, která ji zabaví na delší chvíli
- vzít ji na procházku ven, ideálně vyblbnout socializací, hrou s jinými psy
- vzít pamlsky a začít s ní cvičit, učit ji různé povely - tato zmíněná piraňa okamžitě nadšeně věnuje pozornost, ráda se učí, baví ji to opravdu hodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přátelé zrovinka mají velmi kousavý štěně, který skoro jakákoliv korekce akorát víc rozřádí, takže kouše ještě víc. Je schopná se dostat do takový ráže, že už je to fakt hodně nepříjemný. Taktéž korekce typu "na gauč nelez", "do tohohle nekousej", "tohle nedělej", jsou spouštěčem tohohle kousání, vrčení, řádění. Už ve 3 měsících věku se proto doma používá couračka, aby se dalo štěně usměrnit za šňůru a nemuselo se mu šahat do kožichu.
Nějaký tresty nebo nedejbože vyhrožování zabitím (viz ta skvělá rada ze cvičáku), jsou úplně mimo. Přilejvat do ohně agresí, křikem, plácáním, bolestí - je naprostý nepochopení a zadělávání si na to, že pes dojde k závěru, že jste úplně mimo, a zařídí si život po svém, což určitě nebude v souladu s vašimi představami.

Co pomáhá u výše zmíněné piraně
- cpát jí do tlamy hračku natolik vytrvale, až ji to otráví a jde si radši kousat do hračky, místo do lidí; prostě vytrvale převádět pozornost na hračku
- dát jí ke kousání třeba prasečí ucho nebo podobnou věc, která ji zabaví na delší chvíli
- vzít ji na procházku ven, ideálně vyblbnout socializací, hrou s jinými psy
- vzít pamlsky a začít s ní cvičit, učit ji různé povely - tato zmíněná piraňa okamžitě nadšeně věnuje pozornost, ráda se učí, baví ji to opravdu hodně.

Jenom k tomu tohle nedělej, tam nelez apod. To není zrovna dobrý způsob komunikace se psem. Místo tohle nedělej jim poradte at naučí štěně tohle udělej. Vypadá to nastejno ale není. Je pro psa mnohem srozumitelnější místo na gauč nelez naučit ho povel dolů, za který můžeme okamžitě pochválit, to samé místo tohle nekousej nabídnout jinou variantu např přines hračku, sedni apod.Couračka na 3 měsíční štěně, podle mě blbost. šahat mu do kožichu, proč je to mimino, prostě učit se, učít se :-D couračku sem v životě použila jednou, asi na pět minut, načež se mě to zdálo jako věc strašlivě nepraktická, a hned sem jí zahodila.

"Couračka na 3 měsíční štěně, podle mě blbost."
Jasně, určitě je lepší říkat štěněti, co udělat má, než naopak. Přesto, pokud jde o rodinu začátečníků, kde jsou i menší děti a ne pokaždé je k dispozici ten, kdo se štěnětem dělá nejvíc a nejvíc ví, jak na něj - mi připadá praktický, když štěně tahá na krku krátkou šňůrku, za kterou se dá někam odvést, aniž by člověk riskoval okamžitý "protiútok".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Couračka na 3 měsíční štěně, podle mě blbost."
Jasně, určitě je lepší říkat štěněti, co udělat má, než naopak. Přesto, pokud jde o rodinu začátečníků, kde jsou i menší děti a ne pokaždé je k dispozici ten, kdo se štěnětem dělá nejvíc a nejvíc ví, jak na něj - mi připadá praktický, když štěně tahá na krku krátkou šňůrku, za kterou se dá někam odvést, aniž by člověk riskoval okamžitý "protiútok".

Proboha, protiútok 3 měsíčního štěněte, to je dost silný výraz nemyslíte? Menší děti a psi, no kombinace která nejde příliš dohromady a rozhodně by menší děti se psem neměly samostatně manipulovat, snažit se ho vychovávat a hlavně ho tahat na nějaké šnůře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přátelé zrovinka mají velmi kousavý štěně, který skoro jakákoliv korekce akorát víc rozřádí, takže kouše ještě víc. Je schopná se dostat do takový ráže, že už je to fakt hodně nepříjemný. Taktéž korekce typu "na gauč nelez", "do tohohle nekousej", "tohle nedělej", jsou spouštěčem tohohle kousání, vrčení, řádění. Už ve 3 měsících věku se proto doma používá couračka, aby se dalo štěně usměrnit za šňůru a nemuselo se mu šahat do kožichu.
Nějaký tresty nebo nedejbože vyhrožování zabitím (viz ta skvělá rada ze cvičáku), jsou úplně mimo. Přilejvat do ohně agresí, křikem, plácáním, bolestí - je naprostý nepochopení a zadělávání si na to, že pes dojde k závěru, že jste úplně mimo, a zařídí si život po svém, což určitě nebude v souladu s vašimi představami.

Co pomáhá u výše zmíněné piraně
- cpát jí do tlamy hračku natolik vytrvale, až ji to otráví a jde si radši kousat do hračky, místo do lidí; prostě vytrvale převádět pozornost na hračku
- dát jí ke kousání třeba prasečí ucho nebo podobnou věc, která ji zabaví na delší chvíli
- vzít ji na procházku ven, ideálně vyblbnout socializací, hrou s jinými psy
- vzít pamlsky a začít s ní cvičit, učit ji různé povely - tato zmíněná piraňa okamžitě nadšeně věnuje pozornost, ráda se učí, baví ji to opravdu hodně.

Tedy, vůbec nechápu, na co je dobrá couračka u tříměsíčního štěněte ... jako že ho na ní tahají někam, kam nechce, případně mu na dálku zabraňují, aby se vydalo tam, kam chce, protože mu nechtějí šahat do kožichu? Ve třech měsících?
Jak se to štěně naučí manipulaci bez manipulace? Jak se naučí, že lidský dotek je normální, dokonce, že je příjemný a žádoucí?
Co budou ti vaši známí dělat, až bude ze psa roční klacek? Budou ho krmit lopatou skrz plot?

Couračka určitě není dobrá rada, zvláště pro začátečníky, kteří by si mohli myslet, že to je prima řešení, "aby je štěně nekousalo".

U-Žofko, předpokládám, že odpověď nečekáte, když mi vkládáte do úst takovýhle nesmysly, který jsem jednak neřekla a jednak mě dokonale odradí dál v diskuzi pokračovat ;).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Couračka na 3 měsíční štěně, podle mě blbost."
Jasně, určitě je lepší říkat štěněti, co udělat má, než naopak. Přesto, pokud jde o rodinu začátečníků, kde jsou i menší děti a ne pokaždé je k dispozici ten, kdo se štěnětem dělá nejvíc a nejvíc ví, jak na něj - mi připadá praktický, když štěně tahá na krku krátkou šňůrku, za kterou se dá někam odvést, aniž by člověk riskoval okamžitý "protiútok".

To je totální nesmysl, stresovat štěně doma taháním za krk, aby s ním mohl manipulovat "kdokoliv"! To je zvláště u začátečníků a zvláště za přítomnosti malých dětí cesta do pekel!

"Jé, to je supr, nemusíme psa vychovávat, kdo by se zdržoval s učením povelů, prostě ho dotáhneme tam, kde ho chceme, aby bylo, a je to. To zvládnou i naše malé děti."

Já úplně vidím, jak se odrostlé batole sápe na konec šňůry, aby si štěně dotáhlo někam, kde by ho chtělo mít.

Není nic snadnějšího než si takovou buzerací "na dálku" vychovat ze štěněte neurotika, který to jednou své rodině spočítá i s úroky.

Wow, vy máte teda páru ve vymýšlení toho, jak to vlastně doopravdy je s těmi mými přáteli :D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U-Žofko, předpokládám, že odpověď nečekáte, když mi vkládáte do úst takovýhle nesmysly, který jsem jednak neřekla a jednak mě dokonale odradí dál v diskuzi pokračovat ;).

Nevím, co od vás očekávat, ale vůbec nemám pocit, že byste couračku u štěněte zavrhovala. Dokonce si myslím, že ji obhajujete, resp. že ji považujete za alternativu.
Já v žádném případě. Dokonce to považuju za nevhodnou/nebezpečnou radu - zvláště u začátečníků a zvláště tam, kde jsou malé děti! Tam obzvláště.
Obě jsme si k tomu řekly své, přesvědčovat se o našich postojích navzájem není nutné.

Žofko, chápeš ty tak nějak vůbec, k čemu a proč se používá couračka?! A cože to vlastně píše keriton?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Žofko, chápeš ty tak nějak vůbec, k čemu a proč se používá couračka?! A cože to vlastně píše keriton?

Jo, po čtvrt století u psů to tak jako matně tuším ...
Myslíte, že to budou chápat ti začátečníci, kterým se tu dostává rad?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U-Žofko, předpokládám, že odpověď nečekáte, když mi vkládáte do úst takovýhle nesmysly, který jsem jednak neřekla a jednak mě dokonale odradí dál v diskuzi pokračovat ;).

Huráááá!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenom k tomu tohle nedělej, tam nelez apod. To není zrovna dobrý způsob komunikace se psem. Místo tohle nedělej jim poradte at naučí štěně tohle udělej. Vypadá to nastejno ale není. Je pro psa mnohem srozumitelnější místo na gauč nelez naučit ho povel dolů, za který můžeme okamžitě pochválit, to samé místo tohle nekousej nabídnout jinou variantu např přines hračku, sedni apod.Couračka na 3 měsíční štěně, podle mě blbost. šahat mu do kožichu, proč je to mimino, prostě učit se, učít se :-D couračku sem v životě použila jednou, asi na pět minut, načež se mě to zdálo jako věc strašlivě nepraktická, a hned sem jí zahodila.

To se lehko řekne nepoužívat komunikaci tohle nedělej a pod., alespoň já se prostě neudržim a to i když vím, že tyto povely obzvláště u štěněte postrádají naprosto smysl, štěně jim nerozumí a stejně to dělá...nekousej-kouše o to vehementněji, nelez tam-leze tam o to rychleji, nežer to-rychle to sním, aby mi to panička nevzala, nehrab se v koši-no to tam asi bude něco zajímavýho, počkám až to panička neuvidí.....no když se nad tím zamyslím, tak postupem času, jak psi rostou a stárnou, tak se všechny tyto povely smrskly na jedinou otázku "děláš si pr.el?" popř. ve slušnější verzi "co děláš?, Kam se ženeš? a pod.", což už pes, který umí se svým člověkem "mluvit", chápe naprosto dokonale...
A třeba s tím povelem "nelez na gauč" to u nás bylo trochu jinak...z předsevzetí pes už na gauč nikdy, se po přivezení psích miminek a jejich nemotorné roztomiloučké snahy se k nám na gauč vydrápat vznikl povel pro lidi, kdy můj nekompromisní manžel mi říká "nevidíš, že chce Sárinka na gauč? Tak jí snad pomůžeš, ne?"

u-Žofka napsal(a):
Jo, po čtvrt století u psů to tak jako matně tuším ...
Myslíte, že to budou chápat ti začátečníci, kterým se tu dostává rad?

Jo, po čtvrt století u psů...

To je jako s tím kaprem, "bez 80 cm, rovnej metr."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě jsme nevyřešili CC a už je tu štěně dobrmana. Proč si lidi pořizují plemena, na která nestačí. Proč jim nestačí pudl ( nechci pudlíky urazit - kousali by taky, jen možná míň razantně ), proč si nekoupí rybičky ?
Měli jsme venčící kamarádku se štěnětem dobrmana. Měla na venčení starou bundu, postupně z ní byly třásně, peška nosila s sebou pořád, stejně se sem tam pes netrefil a vzal rukáv - ruku.

Rybicky? Horsi jak dobrman, ale trebas dojde i na ne :).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

...i kdyz vzhledem k "mode..." - stene asi jasne vede...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kousání do všeho možného je u štěňat naprosto normální chování. Když si hrají štěňata mezi sebou, tak se taky vzájemně pěkně okusují. Ale - taky je úplně normální, že když to některé štěně přežene a kousne druhé bolestivě, tak si to to kousnuté štěně líbit nenechá! Prostě se ožene. Rozhodně už dvouměsíční štěně umí pochopit, že partner ve hře, ať už psí, nebo lidský se kouše jen tak, aby to nebolelo a taky je schopné pochopit, že ten druhý si hrát už nechce.
Já fakt úplně žasnu nad názory, že je člověk otrokem štěněte a když to si chce hrát a hryzat do člověka, tak je člověk povinný mu vždy vyhovět. To je fakt normální kvůli nevycválanému štěndu nosit třeba holínky, nebo tahat koště, nebo pořád, ale opravdu pořád sebou tahat nějakou hračku, abych mu jí mohla vrazit do tlamy místo svojí ruky?
Pozorujte jak se k sobě chovají ve smečce psi a chovejte se podobně. Pak jste štěněti srozumitelní. Rozdováděný dobrman (měla jsem dva) je razantní a umí i ve hře kousat bolestivě. To si podle zde některých má nechat člověk líbit? Co když kousne třeba dítě do obličeje? Co když porazí až ještě trochu povyroste starého člověka?
Jinak - docela by mě zajímalo jestli jste někdo někdy viděl jak fena za trest třepe štěně za kůži?
Já osobně jsem to nikdy nepozorovala. Mám pocit, že to je jedna z pověr kolem psů, která se všude vytrubuje. Fena vůbec nemá tendenci štěně uchopovat za kůži, ani když je přenáší z místa na místo. Na rozdíl od kočky, která je opravdu nese za zátylek, tak fena bere celé štěně do tlamy.
Třepání za krk je blbost a pes to vnímá bolestivě a taky jako agresi. Noviny, to je taky tradovaný nesmysl.
Korekce se musí provádět podle povahy psa. Na některé stačí razantní ne a odvrácení se od něj a ukončení hry u jiného už ho musíte při slovním - ne - chytit za tlamu a u některého je potřeba pořádný lepanec přes hubu. Ruku máte vždycky rychle po ruce (fakt je to rychlejší než složit noviny). Není to bolestivé a psa to zarazí. Důležitý je, aby to bylo rychlý. Kousnutí - plesknutí a končím kontakt.

Korekce se musí provádět podle povahy psa. Na některé stačí razantní ne a odvrácení se od něj a ukončení hry u jiného už ho musíte při slovním - ne - chytit za tlamu a u některého je potřeba pořádný lepanec přes hubu. Ruku máte vždycky rychle po ruce (fakt je to rychlejší než složit noviny). Není to bolestivé a psa to zarazí. Důležitý je, aby to bylo rychlý. Kousnutí - plesknutí a končím kontakt.


Tohle je rada na pořádný lepanec přes hubu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kousání do všeho možného je u štěňat naprosto normální chování. Když si hrají štěňata mezi sebou, tak se taky vzájemně pěkně okusují. Ale - taky je úplně normální, že když to některé štěně přežene a kousne druhé bolestivě, tak si to to kousnuté štěně líbit nenechá! Prostě se ožene. Rozhodně už dvouměsíční štěně umí pochopit, že partner ve hře, ať už psí, nebo lidský se kouše jen tak, aby to nebolelo a taky je schopné pochopit, že ten druhý si hrát už nechce.
Já fakt úplně žasnu nad názory, že je člověk otrokem štěněte a když to si chce hrát a hryzat do člověka, tak je člověk povinný mu vždy vyhovět. To je fakt normální kvůli nevycválanému štěndu nosit třeba holínky, nebo tahat koště, nebo pořád, ale opravdu pořád sebou tahat nějakou hračku, abych mu jí mohla vrazit do tlamy místo svojí ruky?
Pozorujte jak se k sobě chovají ve smečce psi a chovejte se podobně. Pak jste štěněti srozumitelní. Rozdováděný dobrman (měla jsem dva) je razantní a umí i ve hře kousat bolestivě. To si podle zde některých má nechat člověk líbit? Co když kousne třeba dítě do obličeje? Co když porazí až ještě trochu povyroste starého člověka?
Jinak - docela by mě zajímalo jestli jste někdo někdy viděl jak fena za trest třepe štěně za kůži?
Já osobně jsem to nikdy nepozorovala. Mám pocit, že to je jedna z pověr kolem psů, která se všude vytrubuje. Fena vůbec nemá tendenci štěně uchopovat za kůži, ani když je přenáší z místa na místo. Na rozdíl od kočky, která je opravdu nese za zátylek, tak fena bere celé štěně do tlamy.
Třepání za krk je blbost a pes to vnímá bolestivě a taky jako agresi. Noviny, to je taky tradovaný nesmysl.
Korekce se musí provádět podle povahy psa. Na některé stačí razantní ne a odvrácení se od něj a ukončení hry u jiného už ho musíte při slovním - ne - chytit za tlamu a u některého je potřeba pořádný lepanec přes hubu. Ruku máte vždycky rychle po ruce (fakt je to rychlejší než složit noviny). Není to bolestivé a psa to zarazí. Důležitý je, aby to bylo rychlý. Kousnutí - plesknutí a končím kontakt.

Jasně, pro člověka je jednodušší psovi dat lepanec než si s ním 5 minut hrát a budovat v něm sebevědomí a hravost. To může napsat jen člověk líný.

"nebo pořád, ale opravdu pořád sebou tahat nějakou hračku, abych mu jí mohla vrazit do tlamy místo svojí ruky?"
ti nevím, ale třeba takový míček na šňůrce mi skoro připadá jako standardní vybavení psovoda, co tam vidíš za problém?

"Rozdováděný dobrman (měla jsem dva) je razantní a umí i ve hře kousat bolestivě. To si podle zde některých má nechat člověk líbit? Co když kousne třeba dítě do obličeje? Co když porazí až ještě trochu povyroste starého člověka?"
a proč by si to měl člověk, u všech všudy, nechat líbit? Mi připadá jako jednodušší toho štěňopsa naučit to kouzelné "pusť" a žádoucí hru a takové drobnůstky...ne?

mimochodem, naučit štěně, že ruka není na požer to pravé ořechové stačí zatlačit mu tu ruku do tlamy (bez pískání, aukání...ale klidně se slovíčkem he či dost či jakým...) pes automaticky pouští (což provází člověkem vyřčené PUSŤ), odměna pamlsková následovaná odměnou hrou žádoucí.

a vůbec, vždyť ta energie zvířete se dá tak hezky využít k výchověvýcvikunavázání...

Pan Brouček napsal(a):
Jo, po čtvrt století u psů...

To je jako s tím kaprem, "bez 80 cm, rovnej metr."

Je to úplně OT, ale proč si myslíte, že to není možný?
Se psy žiju od narození, ale pro potřeby diskuze počítám jenom vyloženě "mé" psy - prvního jsem dostala v 10. Co je na "čtvrtstoletí se psy" divného? Že vám je 18 a máte pocit, že "čtvrtstoletí" je imaginární jednotka času, patřící leda do dějepisu?

Tedysek napsal(a):
Jasně, pro člověka je jednodušší psovi dat lepanec než si s ním 5 minut hrát a budovat v něm sebevědomí a hravost. To může napsat jen člověk líný.

Proč to ženete do extrému?
Copak psala Flip něco o tom, že si se psem nehraje a rovnou mu dá lepanec?

Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?
Nechci teorii, jak byste to udělala, kdyby... Zajímá mne, jestli jste to zažila a jak jste takovou hru ukončila. Notabene, je jedno, jestli ta hra trvá 5 minut nebo hodinu, ukončit se musí.

Fiona.Praha napsal(a):
Proč to ženete do extrému?
Copak psala Flip něco o tom, že si se psem nehraje a rovnou mu dá lepanec?

Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?
Nechci teorii, jak byste to udělala, kdyby... Zajímá mne, jestli jste to zažila a jak jste takovou hru ukončila. Notabene, je jedno, jestli ta hra trvá 5 minut nebo hodinu, ukončit se musí.

Jo zažila. Ovcoun mě do teď pobouzi ke hře tím že ke mě běží že zadu a skáče mi rovnou na ruku s otevřenou hubou. A jelikož takový obrik je už dobře slyšitelný když běží tak mu rovnou nabidnu ono vodítko. Naučil se že když mi z ruky visí vodítko, tak capne to. Chvilku se potahame, dám PUST a znovu nabidnu. A třeba 3x opakuju. Pak ho nechám vyhrát a pokud chce znovu, tak znovu. Ukoncim tím že ho nechám tedy vyhrát, chytím za vodítko a posadim. Uděláme eventuálně pat kroku klikaté chůze a hotovo.
Pokud je to doma, tak se prostě po psím "popereme". A honim ho do chvíle než celeje rozjancenej nezaleze pod postel a stojím u něj a klidně na něj mluvím a on se uklidní amiz bych na něj sáhla.

Fiona.Praha napsal(a):
Proč to ženete do extrému?
Copak psala Flip něco o tom, že si se psem nehraje a rovnou mu dá lepanec?

Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?
Nechci teorii, jak byste to udělala, kdyby... Zajímá mne, jestli jste to zažila a jak jste takovou hru ukončila. Notabene, je jedno, jestli ta hra trvá 5 minut nebo hodinu, ukončit se musí.

Velmi jednoduše - uhladila jsem ho do klidu.

Tedysek napsal(a):
Jo zažila. Ovcoun mě do teď pobouzi ke hře tím že ke mě běží že zadu a skáče mi rovnou na ruku s otevřenou hubou. A jelikož takový obrik je už dobře slyšitelný když běží tak mu rovnou nabidnu ono vodítko. Naučil se že když mi z ruky visí vodítko, tak capne to. Chvilku se potahame, dám PUST a znovu nabidnu. A třeba 3x opakuju. Pak ho nechám vyhrát a pokud chce znovu, tak znovu. Ukoncim tím že ho nechám tedy vyhrát, chytím za vodítko a posadim. Uděláme eventuálně pat kroku klikaté chůze a hotovo.
Pokud je to doma, tak se prostě po psím "popereme". A honim ho do chvíle než celeje rozjancenej nezaleze pod postel a stojím u něj a klidně na něj mluvím a on se uklidní amiz bych na něj sáhla.

Takže znova:
Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?

Upřesním - nezajímá ho nic, znamená nic, mňamky, hlazení, vodítko, pešek, balonek, prostě nic, jediným cílem je okusovat ruce, nohy, uši, nos...cokoli kam dosáhne.

scylla napsal(a):
Velmi jednoduše - uhladila jsem ho do klidu.

Rozdivočelé, skákající, kousající štěně jste bez fyzické manipulace uhladila do klidu

Fiona.Praha napsal(a):
Takže znova:
Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?

Upřesním - nezajímá ho nic, znamená nic, mňamky, hlazení, vodítko, pešek, balonek, prostě nic, jediným cílem je okusovat ruce, nohy, uši, nos...cokoli kam dosáhne.

Tak odpoledne po práci ti napíšu.

Fiona.Praha napsal(a):

Rozdivočelé, skákající, kousající štěně jste bez fyzické manipulace uhladila do klidu

Samozřejmě, stačí vědět, kde a jak pohladit. Když vy o tom nevíte, neznamená, že to nejde.

scylla napsal(a):
Samozřejmě, stačí vědět, kde a jak pohladit. Když vy o tom nevíte, neznamená, že to nejde.

Já zapomněla na mikrosvět Scylla, kde funguje vše jinak

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To se lehko řekne nepoužívat komunikaci tohle nedělej a pod., alespoň já se prostě neudržim a to i když vím, že tyto povely obzvláště u štěněte postrádají naprosto smysl, štěně jim nerozumí a stejně to dělá...nekousej-kouše o to vehementněji, nelez tam-leze tam o to rychleji, nežer to-rychle to sním, aby mi to panička nevzala, nehrab se v koši-no to tam asi bude něco zajímavýho, počkám až to panička neuvidí.....no když se nad tím zamyslím, tak postupem času, jak psi rostou a stárnou, tak se všechny tyto povely smrskly na jedinou otázku "děláš si pr.el?" popř. ve slušnější verzi "co děláš?, Kam se ženeš? a pod.", což už pes, který umí se svým člověkem "mluvit", chápe naprosto dokonale...
A třeba s tím povelem "nelez na gauč" to u nás bylo trochu jinak...z předsevzetí pes už na gauč nikdy, se po přivezení psích miminek a jejich nemotorné roztomiloučké snahy se k nám na gauč vydrápat vznikl povel pro lidi, kdy můj nekompromisní manžel mi říká "nevidíš, že chce Sárinka na gauč? Tak jí snad pomůžeš, ne?"

To jste mi zase zvedla náladu jak u nás doma. Já spíš používám "jsi normální?" nebo "kam jako letíš?" I když musim říct ( a asi se i pochlubit ), že ani nepamatuju kdy něco provedla. Asi to byly moje trenky na spaní, ležela a žvýkala plyšáka až po chvíli mi došlo, ze to žádný plyšák není. No dostala jsem záchvat smíchu a od té doby v nich mám větrání.
A co se týče toho gauče, tak jsme ji hned první den udělali na gauč a do postele schůdky

Fiona.Praha napsal(a):
Takže znova:
Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?

Upřesním - nezajímá ho nic, znamená nic, mňamky, hlazení, vodítko, pešek, balonek, prostě nic, jediným cílem je okusovat ruce, nohy, uši, nos...cokoli kam dosáhne.

U takového štěněte hlavně udělal majitel hned od počátku něco špatně. maličké štěně v době odběru ještě nevydrží dlouho skákat a okusovat, je celkem bezmocné a unaví se coby dup. Pokud mě tohle dělá větší štěně třeba ve věku 3 -4 měsíců tak ho prostě ukoriguju tou hračkou, pamlskem a hlavně povelem a potom ho zaměstnám jinak a vybiju jeho energii jinak, at už je to házením něčeho, přetahováním o hadr nebo třeba honičkou po dvoře, kdy možná pro okolí vypadám jako blázen, když řvu a s roztaženýma rukama bafu na psa, který kolem mě lítá s vyvalenýma očima v šílených kruzích, ale dá jich pár a má dost. Nespočítám přesně kolik mě životem prošlo psů, ale víc jak dvacet jich je určitě, různá plemena, lovečáci, ovčáci, kříženci všeho možného i nemožného, nikdy jsem kousání neviděla jako problém. Poškrábané ruce a nohy, no to prostě ke štěnětí patří, zrovna včera mě pěkně zedrampal náš mladý bígl, měl radost že jsme přijela, nevidím to jako nějaký závažný problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U takového štěněte hlavně udělal majitel hned od počátku něco špatně. maličké štěně v době odběru ještě nevydrží dlouho skákat a okusovat, je celkem bezmocné a unaví se coby dup. Pokud mě tohle dělá větší štěně třeba ve věku 3 -4 měsíců tak ho prostě ukoriguju tou hračkou, pamlskem a hlavně povelem a potom ho zaměstnám jinak a vybiju jeho energii jinak, at už je to házením něčeho, přetahováním o hadr nebo třeba honičkou po dvoře, kdy možná pro okolí vypadám jako blázen, když řvu a s roztaženýma rukama bafu na psa, který kolem mě lítá s vyvalenýma očima v šílených kruzích, ale dá jich pár a má dost. Nespočítám přesně kolik mě životem prošlo psů, ale víc jak dvacet jich je určitě, různá plemena, lovečáci, ovčáci, kříženci všeho možného i nemožného, nikdy jsem kousání neviděla jako problém. Poškrábané ruce a nohy, no to prostě ke štěnětí patří, zrovna včera mě pěkně zedrampal náš mladý bígl, měl radost že jsme přijela, nevidím to jako nějaký závažný problém.

Asi tak. Vychovala jsem tedy jen tři psy, ale ani jeden nebyl nezvladatelné torpédo. Jestli to bylo v nich, nebo to bylo mým přístupem...netuším. Ale nepřipadla jsem si rozhodně otrokem štěňat, prostě jsem je na to měla, respective měla jsem psy na hraní, na mazlení, na blbiny a parťáky. Takže mi nedělalo problém, když si chtěli hrát a blbnout, to s nima nedělat. Ono je to asi i o tom, že jsem na ně měla čas. Pracovala jsem doma na zahradě, takže jsme si pohráli v průběhu dne kdykoliv a mezitím si mohli pohrát a vyblbnout spolu, takže já nebyla jediná oběť Pokud má člověk pocit, že toho má moc, asi by si také neměl psa pořizovat. Ale to nemyslím na nikoho konkrétního, ani zadavatelku, jen tak uvažuju, protože teď bohužel zrovna marodím s hnusnou hnisavou angínou a na psa nemám čas, ani sílu. Ráno ještě když není vedro svůj okruh dám, ale pak už jen celý den ležím v chládku na terase, leží i pes. Mít štěndo, byl by to pro mne velký problém, měla bych vůči němu výčitky. No a večer s ním jde místo mne muž.

scylla napsal(a):
Velmi jednoduše - uhladila jsem ho do klidu.

Tohle jsem praktikovala já u feny...kupodivu z mnoha rad, jak zklidnit štěně bylo tohle to jediné, co fungovalo...chce to prostě vyzkoušet víc věcí...

Fiona.Praha napsal(a):
Takže znova:
Jak jste ukončila hru Vy se štěnětem, u kterého máte po hodině hraní poškrábané ruce i nohy, nezajímá ho nic jiného než po Vás skákat a okusovat Vás a je rozdivočelé tak, že když chcete odejít, visí Vám na nohavicích nebo tričku (podle velikosti štěněte)?

Upřesním - nezajímá ho nic, znamená nic, mňamky, hlazení, vodítko, pešek, balonek, prostě nic, jediným cílem je okusovat ruce, nohy, uši, nos...cokoli kam dosáhne.

Když se po mě sape štěně s tím ze si chce hrát na vraždu, tak mu prostě do té tlamy tu hračku nacpe a v momentě co ji má v tlamě obrovská pochvala. Tomu psovi to dotece. Když vím ze se mi pul dne bude štěně zakusovat do nohavice, tak si kolem kotníku uvažuje na vodítko hračku a jak chodím pes se zakousnE do ni.

Situace - potřebuji jít z domu přes dvůr a zahradu dát namočené krmení třeba slepicím. V každé ruce kýbl. Cestou potkávám i ta štěňata různého věku. To opravdu myslíte, že mám mít sebou hračku a když ke mně štěně přiběhne, že mě chce okusovat, tak mám praštit s kbelíkama honem vytáhnout hračku a začít si hrát, protože to štěně zrovna požaduje? Třeba hodinu se s ním honit, aby se unavilo a bylo spokojené a teprve potom se znova chopit nejspíše už převržených kýblů a jít dál? To snad ne! Psům včetně štěňat se člověk věnuje když se rozhodne, že se jim bude věnovat a pes mě může okusovat jen tak, jak mu to dovolím.
To se potom nedivím, že mají lidi dost často problém, že na ně pes třeba zavrčí u krmení, jestliže mají lidi podobný přístup. Člověk přece určuje, kdy jak a s čím si bude štěně hrát a ne pes!
Jsem schopna pochopit cílenou výchovu, když chci u slabšího jedince posílit sebevědomí a tudíž mu dopřeju, aby si něco rozhodlo a toleruju mu toho víc, ale obecně je to, jak to máte někteří nastavený opravdu špatně.
Poučila jsem se i z vlastní velké chyby a zrovna to byl dobrman. Je to už 25 let a byl to import z Maďarska. Razantní sebevědomá vysněná fenka. Milovala jsem jí jak dítě a celé dny jsem se věnovala téměř výhradně jí. Když si chtěla hrát bylo vždy po jejím, dovolila jsem jí i do postele atd. Když jsem odněkud přišla doslova ze mě servala oblečení a poškrábala do krve jakou měla radost. Měla jsem pak hned za dveřmi postavenou židli a ihned po vstupu do dveří na ní skočila a ze židle jí potom vítala, protože jsem nechtěla být vorvaná úplně celá.
Postupně nám roztřískala v podstatě celý byt. Vytrhala i rámy dveří a z podlahy parkety. Dělala díry do zdí, rozšťípala nábytek, strhala závěsy, vysklila okno.
Na veřejném prostranství musela mít stále náhubek a pouštěla jí jenom když nebyl nikdo v dohledu. Stačilo, že zahlédla člověka nebo psa a okamžitě po nich šla a to fakt natvrdo. Na mě byla hodná, ale žít s ní to bylo hrozný. Měla jsem jí líp vychovat!
Fakt by jste jí neuhladili do klidu. Každý pes je jiný. Tato moje fenka by byla i při správném vedení tvrdý a ostrý pes (takový dobrmani už dneska nejsou), ale kdybych jí zavčasu dala najevo, že o tom co se bude dělat rozhoduje člověk nemuselo to dopadnout až tak strašně.

Tedysek napsal(a):
Když se po mě sape štěně s tím ze si chce hrát na vraždu, tak mu prostě do té tlamy tu hračku nacpe a v momentě co ji má v tlamě obrovská pochvala. Tomu psovi to dotece. Když vím ze se mi pul dne bude štěně zakusovat do nohavice, tak si kolem kotníku uvažuje na vodítko hračku a jak chodím pes se zakousnE do ni.

Proč fantazírujete o něčem, co jste nezažila?
Nebo jste snad chodila po venku i doma s hračkami, které psa nezajímají, kolem kotníků a rukou?

Tak jako lidé nejsou stejní, nejsou stejní ani psi.
Na každého platí něco jiného. A páníček si musí na to, co platí na jeho psa, přijít sám. Pak to mezi nimi funguje na celý život.

Fiona.Praha napsal(a):
Já zapomněla na mikrosvět Scylla, kde funguje vše jinak

Když to neumíte, tak to nedělejte. Já zapomněla, že lidi kašlou na to se o psech něco dozvědět a raději je budou plácat přes hubu, ono je to jednodušší a pes to ve své úžasné povaze člověku odpustí. Tohle se mi fakt líbí a je to dost směšné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle jsem praktikovala já u feny...kupodivu z mnoha rad, jak zklidnit štěně bylo tohle to jediné, co fungovalo...chce to prostě vyzkoušet víc věcí...

Ono to funguje, je na tom založené fungování psí rodiny a stačí sledovat mámu a člověk ví za chvíli, co a jak.

scylla napsal(a):
Když to neumíte, tak to nedělejte. Já zapomněla, že lidi kašlou na to se o psech něco dozvědět a raději je budou plácat přes hubu, ono je to jednodušší a pes to ve své úžasné povaze člověku odpustí. Tohle se mi fakt líbí a je to dost směšné.

A já zas zapomněla, že jste internetový bojovník, žijící ve svém mikrosvětě Scylla, který všechny okolo poučuje a uráží, protože sám nabyl dojmu o své dokonalosti a tváří se, že sežral to, co odpadlo Šalamounovi od zadku.

Tady bych souhlasila s Scyllou - tedy o tom hlazení. Já jsem strašně mazlící typ a je možné, že i u nás tohle hodně pomohlo. Ano, každý si musí přijít na to, jak na své kousavé štěně, co na něj platí nejvíc, ale aby zadavatel nepochopil, že i jeho verze, či výcvikáře radila viz: první sme ji dávali přes zadek (rukou) nezabíralo to tak sme po ní zkoušeli řvát taky nic tak sem volal na cvičák (na ktery se chystáme příští měsíc) tam mi poradili že feny štěňata chytnou za šíjí a vyškubou ale pak začne být agresivní tak sme zkoušeli ještě noviny a taky nic bude to Velky pes a potřebuju ji co nejrychleji zklidnit dekuji za rady jinak ještě sem zkoušel si ji nevšímat a vydrželo jí to 3 dny - je ta správná metoda

jahodapavel napsal(a):
Žádná z těchto dam neměla dobrmana. Jejich rady jsou cestou do pekla.
Předpokládám, že si štěně zpočátku jen hraje, pak se rozdovádí a stiskne. Hrajte si s ním, když bude rozdováděné dejte povel KLID a přitiskněte ho k zemi. a nechte jej zklidnit. Je třeba vydržet nějakou dobu, než se spálí vyplavený adrenalin. Buďte důsledný, pokud psa zvládnete.

Dobrman byl můj první pes ve 14ti letech. Bylo to dávno a byl to opravdu tehdejší dobrman. Sebevědomý, celkem ostrý pes.
Jako štěně byl také pěkná piraňa, ale nikdy jsem s ním nezacházela hrubě. Spolehlivějšího a věrnějšího psa jsem nikdy neměla.

Pro zadavatele:
dobrmani jsou skvělí psi a jako většina psů těžko nesou hrubé a nečitelné zacházení. Pokud se k němu tak budete chovat, nebude vám pes věřit. Jak radili nade mnou, dát psovi najevo, že to bolí a nabídnout hračku a prostě vydržet než přezubí nebo odroste
Hlavně si nenechte nakukat, že pes něco zkouší, že se chce dostat nad vás a podobné oblíbené nesmysly. Je to psí dítě.

Fiona.Praha napsal(a):
Proč fantazírujete o něčem, co jste nezažila?
Nebo jste snad chodila po venku i doma s hračkami, které psa nezajímají, kolem kotníků a rukou?

Tak jako lidé nejsou stejní, nejsou stejní ani psi.
Na každého platí něco jiného. A páníček si musí na to, co platí na jeho psa, přijít sám. Pak to mezi nimi funguje na celý život.

Proč bych fantazirovala? Jo chodila jsem se psem doma na "pupeční šňůře", aby byl furt pod dohledem. Byl hyperaktivní (spal tak 3h denně a to ještě ne v kuse). Když nebyla po ruce hračka, tahali jsme se o vodítko. Když měl období kdy mi začal tahat za tepláky, protáhla jsem nohu lanem co drželo míček (takové ty misky na laně a na konci oko). Chodila jsem sice jako postižená, ale pes ničil míček při každým mým kroku a já u toho mohla dělat ještě jiné věci. Učila jsem ho klidu a spánku, učila jsem ho směřovat destrukci z nábytku (taky mi prošel později železobetonovou zdi) a jiných věcí na hračky. Fakt jsem měla doma cca 60 hraček které jsem střídala a měla jsem je po 1+1 umístěné tak, abych měla furt nějakou po ruce.
Po stěhování jsem v tom pokračovala.
Když jsem přišla treb z nákupu a měla plné ruce tašek a vedela jsem že po mě bude skákat, tak či onak musím tašku položit kvůli klicum, tak jsem vytáhla ještě nějakou dobrotu nebo hračku ( jo měla jsem před dverma tenisák nebo jinou hračku) a hned po otevření jsem házela a měla jsem dost času na to položit tašky doma a přivítat se se psem tak abych nepřišla k úrazu a on trochu zchladl nadšení.
Teď mám problém s kousáním obličeje u ovcouna. Nic ve zlém to není a v podstatě vím že tohle vyvolavam já a vím čím to vyvolavam. Ale mám to pojaté jako trénink sebekontroly.
Ovcoun má svůj vlastní gauč (popravdě má dva) a když si k němu sednu tak čeká že budu horlivě drbat a začne "tlapkovat". Což upřímně pro mě nepřipadá v úvahu, protože okamžitě mám modřiny. Takže jednou rukou držím tlapky a druhou ho drbudrbu na cumaku, na bradě a mezi očima. Ne že by ho to zklidnilo, ale drbat na těch místech má rád. A když se chci na tom gauči pritulit, začne si hrát tak že mě začne kousat do culíku, následuje funění do ucha a štípání do ucha. Téměř vždy to končí tak že ve chvíli kdy mé dostane do pozice kde má náš obrik na vrch po fyzické stránce, odhodim hračku a buď reaguje nebo ne. Když ne vezmu jinou hračku a prostě mu ji do té tlamy naCPU a pochvalim. Už to docela chápe a tyto situace nastávají v daleko menší míře. A já teď zvysuju hranici. A to když tam leží tak si sednu k němu a lehni tak, abych na něm měla hlavu. To se během dvou vteřin dostane do hracího amoku. A dělá to jen na té sedačce a jen mě.
A ano, jde to se věnovat psovi kazdnou chvíli i když děláte něco jiného. Ale chce to vychytat si postupy co a jak dělat. A hlavně je to o tom, že pes se v takovém případě " tvaruje" 24h denně. A ne že ho budu vychovávat jen od 16 do 18h a pak od 20 do 22h o reklamách v TV.
Jinak momentálně mám doma ke 20 hráčkám a 10 voditkam. A v každém rohu místnosti je něco co do dvou vteřin vzít do ruky a chvíli si pohrat se psem.

Tedysek napsal(a):
Proč bych fantazirovala? Jo chodila jsem se psem doma na "pupeční šňůře", aby byl furt pod dohledem. Byl hyperaktivní (spal tak 3h denně a to ještě ne v kuse). Když nebyla po ruce hračka, tahali jsme se o vodítko. Když měl období kdy mi začal tahat za tepláky, protáhla jsem nohu lanem co drželo míček (takové ty misky na laně a na konci oko). Chodila jsem sice jako postižená, ale pes ničil míček při každým mým kroku a já u toho mohla dělat ještě jiné věci. Učila jsem ho klidu a spánku, učila jsem ho směřovat destrukci z nábytku (taky mi prošel později železobetonovou zdi) a jiných věcí na hračky. Fakt jsem měla doma cca 60 hraček které jsem střídala a měla jsem je po 1+1 umístěné tak, abych měla furt nějakou po ruce.
Po stěhování jsem v tom pokračovala.
Když jsem přišla treb z nákupu a měla plné ruce tašek a vedela jsem že po mě bude skákat, tak či onak musím tašku položit kvůli klicum, tak jsem vytáhla ještě nějakou dobrotu nebo hračku ( jo měla jsem před dverma tenisák nebo jinou hračku) a hned po otevření jsem házela a měla jsem dost času na to položit tašky doma a přivítat se se psem tak abych nepřišla k úrazu a on trochu zchladl nadšení.
Teď mám problém s kousáním obličeje u ovcouna. Nic ve zlém to není a v podstatě vím že tohle vyvolavam já a vím čím to vyvolavam. Ale mám to pojaté jako trénink sebekontroly.
Ovcoun má svůj vlastní gauč (popravdě má dva) a když si k němu sednu tak čeká že budu horlivě drbat a začne "tlapkovat". Což upřímně pro mě nepřipadá v úvahu, protože okamžitě mám modřiny. Takže jednou rukou držím tlapky a druhou ho drbudrbu na cumaku, na bradě a mezi očima. Ne že by ho to zklidnilo, ale drbat na těch místech má rád. A když se chci na tom gauči pritulit, začne si hrát tak že mě začne kousat do culíku, následuje funění do ucha a štípání do ucha. Téměř vždy to končí tak že ve chvíli kdy mé dostane do pozice kde má náš obrik na vrch po fyzické stránce, odhodim hračku a buď reaguje nebo ne. Když ne vezmu jinou hračku a prostě mu ji do té tlamy naCPU a pochvalim. Už to docela chápe a tyto situace nastávají v daleko menší míře. A já teď zvysuju hranici. A to když tam leží tak si sednu k němu a lehni tak, abych na něm měla hlavu. To se během dvou vteřin dostane do hracího amoku. A dělá to jen na té sedačce a jen mě.
A ano, jde to se věnovat psovi kazdnou chvíli i když děláte něco jiného. Ale chce to vychytat si postupy co a jak dělat. A hlavně je to o tom, že pes se v takovém případě " tvaruje" 24h denně. A ne že ho budu vychovávat jen od 16 do 18h a pak od 20 do 22h o reklamách v TV.
Jinak momentálně mám doma ke 20 hráčkám a 10 voditkam. A v každém rohu místnosti je něco co do dvou vteřin vzít do ruky a chvíli si pohrat se psem.

Ten hyperktivní na pupeční šnůře nebyl to bígl ? :-D Připadám si ted docela podobně :-D.

Fiona.Praha napsal(a):
A já zas zapomněla, že jste internetový bojovník, žijící ve svém mikrosvětě Scylla, který všechny okolo poučuje a uráží, protože sám nabyl dojmu o své dokonalosti a tváří se, že sežral to, co odpadlo Šalamounovi od zadku.

Každý hádá podle sebe, no.

scylla napsal(a):
Každý hádá podle sebe, no.

Vážně?
Tak proto je podle Vás každý druhý tazatel neschopný, líný, nezodpovědný, pohodlný, svého psa týrá, nerozumí mu, měl by ho vrátit, ... atd.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ten hyperktivní na pupeční šnůře nebyl to bígl ? :-D Připadám si ted docela podobně :-D.

Jo jo byl. Jinak to nešlo. Byl nebezpečný sám sobě. Střídali se nám doma směny, tak byl vždy někdo doma kdo ho měl na šňůře. :) Ale on byl hrozně fajmfajn v tom že chtěl se vším pomáhat. Mýt nádobí (lovil houbičku a vodu z kohoutku), poctivě si myl tlapky když já ruce, čistila jsem mu zuby když jsem je čistila sobě...
Odvděčil se mi asi milionkrát, kdykoliv mi bylo zle, pomáhal. Zvládal sám bez učení věci jako otevřít botnik a podat boty, rozepnout mikinu, podat telefon, najít venku ztracené klíče, pocit klíčem v zámku a otevřít dveře (i ty co se ne tlačí, ale přitahují).
Vyrostl z něj vyrovnaný pes co pomohl už několika nesocializovanym psům se během 2 týdnu dostat do pohody ve velkoměstě. :) ale chtělo to 2 roky se mu věnovat, ne že si řeknu že se psovi budu věnovat 4h denně a finito. Ovšem venku z něj byl úplně jiný pes. Ale to je už jiné vyprávění. Na to by mi fauna nestačila. :).

Já bych úvodní dotaz nedramatizovala...ano dobrmani jsou sice "tvrdší" psi, ale opravdu není důvod štěně za jeho přirozenost trestat...
Myslím, že lidi jsou obecně rozdělení na dva tábory...jedni, kteří by nejraději, aby štěně bylo hned způsobné, nekousalo, neničilo věci, čůralo pouze venku a pokud chce mít páník klid mohlo by se odebrat na místo...no a pak my "blázni", co vědí, že štěně je záhul, že s ním budou neustále lítat ven, krmit ho, mazlit, hrát si s ním, budou muset odepsat pár věcí, které štěně ve své horlivosti zničí a rozdýchat, že nerozkousalo gumový pantofle na zahradu, ale vedle stojící značkové botasky...jsme nevyspalí, utahaní, nemáme čas na sebe, protože všechen volný čas věnujeme štěněti, ale myslím, že mluvím za hodně z nás, že to také děláme ze sobeckých důvodů, protože štěně je naprosto úžasná záležitost a ruku na srdce, co budete dělat raději...mýt nádobí nebo si hrát se štěnětem, žehlit nebo si hrát se štěnětem, sledovat nějakej přiblblej seriál nebo si hrát se štěnětem...ano jsme jako blázni, lezeme po zemi, vrčíme, štěkáme, v předstírané panice utíkáme, abychom následně štěně zase honili...válíme se po zemi, přetahujem se o hračky, což pro nás končívá škrábanci, kousanci a modřinami, v mém případě i uraženým zubem (poučení pro ostatní, když vám vaše rozesmátá psí holka chce dát pusu, tak zavřete hubu, protože když dojde ke kontaktu zubů, praskne ten váš a ne ten psí)...jejichž počet roste úměrně s tím, k jak velkému plemeni je naše psí mimčo příslušno...práci odkládáme na neurčito, když štěně spokojeně usne...
Přestože jsme z toho unavení, tak víme, že tohle úžasné psí období nebude trvat věčně, vy co už máme výchovu štěněte za sebou, my jistě dají za pravdu, že to uteče jak voda a štěndo roste neuvěřitelně rychle a o to víc si další štěně chceme užít...

Pro zadavatele...jestli se vám zdá, že štěně je tvrdší nátura a ne nějaká jemňoučká citlivka, tak při hrách přitvrďte, bojujte o to vehementněji, přetahujte se o to usilovněji, perte se o to drsněji a začněte učit štěně, že vyvrcholením hry je klid a ono je pochváleno za to jak vás hezky zahrdlilo, jak vás přetáhlo, jak vás přepralo...štěně vypustí trochu toho svého drsnějšího já a určitě minimálně chvíli bude v klidu a tam je pak čas na pomazlení...tam můžete štěněti šeptat do ouška infantilnosti typu "ty jsi můj šikovnej chlapeček, moje nynaný štěňátečko a jakej jsi fešák, nejhezčí štěndo na celym světíčku"...ne proto, že by vám pes rozumněl, ne proto, že ho tím rozmazlujete, ale pro ten pocit sounáležitosti, uvidíte, jak bude vaše štěndo spokojené, když ho budete hladit a hezky mu povídat...no a když si odfrkne a začne zase kousat...tak jdem zase na to...začnu běhat po bytě s provazem a na konci přivázaným plyšákem (to je teda lepší dělat venku, kde je víc místa)...ruku na srdce, když se večer podíváte na svoje utahané štěndo, jak začíná být ospinkané, na to unavené stvořeníčko, které je ochotno vám klidně usnout v náručí, cítíte to, jak toho svého rošťáka milujete a že vás činí šťastnými...no alespoň do té doby než člověk usne a vyspalé štěně mu začne skákat po hlavě

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych úvodní dotaz nedramatizovala...ano dobrmani jsou sice "tvrdší" psi, ale opravdu není důvod štěně za jeho přirozenost trestat...
Myslím, že lidi jsou obecně rozdělení na dva tábory...jedni, kteří by nejraději, aby štěně bylo hned způsobné, nekousalo, neničilo věci, čůralo pouze venku a pokud chce mít páník klid mohlo by se odebrat na místo...no a pak my "blázni", co vědí, že štěně je záhul, že s ním budou neustále lítat ven, krmit ho, mazlit, hrát si s ním, budou muset odepsat pár věcí, které štěně ve své horlivosti zničí a rozdýchat, že nerozkousalo gumový pantofle na zahradu, ale vedle stojící značkové botasky...jsme nevyspalí, utahaní, nemáme čas na sebe, protože všechen volný čas věnujeme štěněti, ale myslím, že mluvím za hodně z nás, že to také děláme ze sobeckých důvodů, protože štěně je naprosto úžasná záležitost a ruku na srdce, co budete dělat raději...mýt nádobí nebo si hrát se štěnětem, žehlit nebo si hrát se štěnětem, sledovat nějakej přiblblej seriál nebo si hrát se štěnětem...ano jsme jako blázni, lezeme po zemi, vrčíme, štěkáme, v předstírané panice utíkáme, abychom následně štěně zase honili...válíme se po zemi, přetahujem se o hračky, což pro nás končívá škrábanci, kousanci a modřinami, v mém případě i uraženým zubem (poučení pro ostatní, když vám vaše rozesmátá psí holka chce dát pusu, tak zavřete hubu, protože když dojde ke kontaktu zubů, praskne ten váš a ne ten psí)...jejichž počet roste úměrně s tím, k jak velkému plemeni je naše psí mimčo příslušno...práci odkládáme na neurčito, když štěně spokojeně usne...
Přestože jsme z toho unavení, tak víme, že tohle úžasné psí období nebude trvat věčně, vy co už máme výchovu štěněte za sebou, my jistě dají za pravdu, že to uteče jak voda a štěndo roste neuvěřitelně rychle a o to víc si další štěně chceme užít...

Pro zadavatele...jestli se vám zdá, že štěně je tvrdší nátura a ne nějaká jemňoučká citlivka, tak při hrách přitvrďte, bojujte o to vehementněji, přetahujte se o to usilovněji, perte se o to drsněji a začněte učit štěně, že vyvrcholením hry je klid a ono je pochváleno za to jak vás hezky zahrdlilo, jak vás přetáhlo, jak vás přepralo...štěně vypustí trochu toho svého drsnějšího já a určitě minimálně chvíli bude v klidu a tam je pak čas na pomazlení...tam můžete štěněti šeptat do ouška infantilnosti typu "ty jsi můj šikovnej chlapeček, moje nynaný štěňátečko a jakej jsi fešák, nejhezčí štěndo na celym světíčku"...ne proto, že by vám pes rozumněl, ne proto, že ho tím rozmazlujete, ale pro ten pocit sounáležitosti, uvidíte, jak bude vaše štěndo spokojené, když ho budete hladit a hezky mu povídat...no a když si odfrkne a začne zase kousat...tak jdem zase na to...začnu běhat po bytě s provazem a na konci přivázaným plyšákem (to je teda lepší dělat venku, kde je víc místa)...ruku na srdce, když se večer podíváte na svoje utahané štěndo, jak začíná být ospinkané, na to unavené stvořeníčko, které je ochotno vám klidně usnout v náručí, cítíte to, jak toho svého rošťáka milujete a že vás činí šťastnými...no alespoň do té doby než člověk usne a vyspalé štěně mu začne skákat po hlavě

Tedysek napsal(a):
Proč bych fantazirovala? Jo chodila jsem se psem doma na "pupeční šňůře", aby byl furt pod dohledem. Byl hyperaktivní (spal tak 3h denně a to ještě ne v kuse). Když nebyla po ruce hračka, tahali jsme se o vodítko. Když měl období kdy mi začal tahat za tepláky, protáhla jsem nohu lanem co drželo míček (takové ty misky na laně a na konci oko). Chodila jsem sice jako postižená, ale pes ničil míček při každým mým kroku a já u toho mohla dělat ještě jiné věci. Učila jsem ho klidu a spánku, učila jsem ho směřovat destrukci z nábytku (taky mi prošel později železobetonovou zdi) a jiných věcí na hračky. Fakt jsem měla doma cca 60 hraček které jsem střídala a měla jsem je po 1+1 umístěné tak, abych měla furt nějakou po ruce.
Po stěhování jsem v tom pokračovala.
Když jsem přišla treb z nákupu a měla plné ruce tašek a vedela jsem že po mě bude skákat, tak či onak musím tašku položit kvůli klicum, tak jsem vytáhla ještě nějakou dobrotu nebo hračku ( jo měla jsem před dverma tenisák nebo jinou hračku) a hned po otevření jsem házela a měla jsem dost času na to položit tašky doma a přivítat se se psem tak abych nepřišla k úrazu a on trochu zchladl nadšení.
Teď mám problém s kousáním obličeje u ovcouna. Nic ve zlém to není a v podstatě vím že tohle vyvolavam já a vím čím to vyvolavam. Ale mám to pojaté jako trénink sebekontroly.
Ovcoun má svůj vlastní gauč (popravdě má dva) a když si k němu sednu tak čeká že budu horlivě drbat a začne "tlapkovat". Což upřímně pro mě nepřipadá v úvahu, protože okamžitě mám modřiny. Takže jednou rukou držím tlapky a druhou ho drbudrbu na cumaku, na bradě a mezi očima. Ne že by ho to zklidnilo, ale drbat na těch místech má rád. A když se chci na tom gauči pritulit, začne si hrát tak že mě začne kousat do culíku, následuje funění do ucha a štípání do ucha. Téměř vždy to končí tak že ve chvíli kdy mé dostane do pozice kde má náš obrik na vrch po fyzické stránce, odhodim hračku a buď reaguje nebo ne. Když ne vezmu jinou hračku a prostě mu ji do té tlamy naCPU a pochvalim. Už to docela chápe a tyto situace nastávají v daleko menší míře. A já teď zvysuju hranici. A to když tam leží tak si sednu k němu a lehni tak, abych na něm měla hlavu. To se během dvou vteřin dostane do hracího amoku. A dělá to jen na té sedačce a jen mě.
A ano, jde to se věnovat psovi kazdnou chvíli i když děláte něco jiného. Ale chce to vychytat si postupy co a jak dělat. A hlavně je to o tom, že pes se v takovém případě " tvaruje" 24h denně. A ne že ho budu vychovávat jen od 16 do 18h a pak od 20 do 22h o reklamách v TV.
Jinak momentálně mám doma ke 20 hráčkám a 10 voditkam. A v každém rohu místnosti je něco co do dvou vteřin vzít do ruky a chvíli si pohrat se psem.

Aneb, jak být sluhou svému psovi

Huskyjanina napsal(a):
Aneb, jak být sluhou svému psovi

Já si zase při čtení říkala, že bych nechtěla být z téhle dvojice ani paničkou ani psem

Huskyjanina napsal(a):
Aneb, jak být sluhou svému psovi

Jo vyber si. Buď se psovi víc věnovat nebo si nechat zničit všechno včetně baráku. Protože hyper pes co neumí pořádně se ani vyspat ( ne že by u chovatelský nespal, tam jo) tohle dělá. S žádným jiným psem jsem takovou naloz energie nezažila. Ani u psů stejného plemene. Ale po roce se zlepšil, začal pořádně spát, naučil se něžně se mazlit a bylo z něj už normální skoro štěně. Psychicky dospěl dost pozdě (někdy po 2 roce). Upřímně doufám že už žádného psa nebudu muset učit spinkat a odpočívat. Někdo to bere jako otroctví a já jako cennou zkušenost s takovou povahou.

Tedysek napsal(a):
Jo vyber si. Buď se psovi víc věnovat nebo si nechat zničit všechno včetně baráku. Protože hyper pes co neumí pořádně se ani vyspat ( ne že by u chovatelský nespal, tam jo) tohle dělá. S žádným jiným psem jsem takovou naloz energie nezažila. Ani u psů stejného plemene. Ale po roce se zlepšil, začal pořádně spát, naučil se něžně se mazlit a bylo z něj už normální skoro štěně. Psychicky dospěl dost pozdě (někdy po 2 roce). Upřímně doufám že už žádného psa nebudu muset učit spinkat a odpočívat. Někdo to bere jako otroctví a já jako cennou zkušenost s takovou povahou.

No takovýho psa bych v prvý řadě zklidňovala, vybíjela bych energii na procházkách zkoumáním nových vjemů, dobrodružství, fyzickou i psychickou aktivitou...a doma, že se odpočívá...rozhodně bych mu nebyla po ruce, kdy si zrovna vzpomene a rozhodně bych ze sebe nedělala věšák na hračky

scylla napsal(a):
Když to neumíte, tak to nedělejte. Já zapomněla, že lidi kašlou na to se o psech něco dozvědět a raději je budou plácat přes hubu, ono je to jednodušší a pes to ve své úžasné povaze člověku odpustí. Tohle se mi fakt líbí a je to dost směšné.

Ženská, nedávno jste tady taky radila jak odnaučit psa tahat na vodítku, do 14 dnů byl pes mrtvej. Nechte toho přiblblého rádcovství, nebo chcete zase udělat někoho nešťastným. Apropo jak to bylo s tím berňákem?

Huskyjanina napsal(a):
No takovýho psa bych v prvý řadě zklidňovala, vybíjela bych energii na procházkách zkoumáním nových vjemů, dobrodružství, fyzickou i psychickou aktivitou...a doma, že se odpočívá...rozhodně bych mu nebyla po ruce, kdy si zrovna vzpomene a rozhodně bych ze sebe nedělala věšák na hračky

Jo, venku měl spoustu vjemů, cvičil a dělal interaktivní hry. Hrál si se psy, ale i po výstavě kde těch vjemů je podle mě asi nejvíc nepadl únavou. Cvičení ho bavilo, ne že by to dával jako jiná plemena, ale bavilo ho to. Ale neunavovalo ho to. Ani fyzická ani psychická námaha ho prostě neunavovala.
Ono doma se odpočívá se řekne hezky, ale hůř vysvetluje. Uhladit nefungovalo, unavit taky ne, pořídila jsem klec a usínala s rukou skrz mrize. Dokud nepřišel na to jak tu klec otevřít. :) hele kdybych si tenkrát pořídila já nevím, bordelku nebo malinu, vyšlo by to s návalem energie daleko lépe. Ale co. Psa jsem nakonec vychovala a do jeho plemenných možností i vycvicila. A už dlouhou dobu jsme oba spokojeni s režimem jaky máme.

Huskyjanina napsal(a):
Aneb, jak být sluhou svému psovi

To je ale blbost.

jahodapavel napsal(a):
Ženská, nedávno jste tady taky radila jak odnaučit psa tahat na vodítku, do 14 dnů byl pes mrtvej. Nechte toho přiblblého rádcovství, nebo chcete zase udělat někoho nešťastným. Apropo jak to bylo s tím berňákem?

Vy tu radíte kraviny skoro v každém příspěvku, tak se uklidněte.

Ahoj všem,
tak jsem si zde přečetla nějaké vaše příspěvky a rady ohledně kousání štěněte. Mám stejný problém. Ona teorie je vždy jiná než praxe, ale když se vám štěně několikrát denně zakousne do rukou i nohou, ruce máte rozkousané a bolavé, pak se není čemu divit, že zkoušíme vše co by zabralo. U nás nezabírá nic, dávám hračky na kousání, zvyšuji hlas, plácnutí a pořád stejné. Měla jsem předtím dva malé psy a nic podobného jsem s nima nezažila. Nynější vlčanda mi místo radosti dělá jen starosti. Snad se to zlepší. Držte mi palce.

Brendah napsal(a):
Ahoj všem,
tak jsem si zde přečetla nějaké vaše příspěvky a rady ohledně kousání štěněte. Mám stejný problém. Ona teorie je vždy jiná než praxe, ale když se vám štěně několikrát denně zakousne do rukou i nohou, ruce máte rozkousané a bolavé, pak se není čemu divit, že zkoušíme vše co by zabralo. U nás nezabírá nic, dávám hračky na kousání, zvyšuji hlas, plácnutí a pořád stejné. Měla jsem předtím dva malé psy a nic podobného jsem s nima nezažila. Nynější vlčanda mi místo radosti dělá jen starosti. Snad se to zlepší. Držte mi palce.

Nebudu ani číst, co je tu víše, neb se mi už fakt nechce. Jistě jsme to tu už radili stokrát, ale tedy po stoprvé. Co znamená: dávám hračky na kousání?Taháte se s těma hračkama se psem? Nebo mu je jen vrazíte do huby? Na to se vám každý pes vys...e z vysoka. Když se taháte o hračky, přesto raděj kouše do ruky vás? Zkusil to jednou, zapištěla jsem jak siréna a ucukla, ukamžitě ukončila hru. Nechceš si hrát na přetahování, tak si nehrajem. Pochopili to téměř okamžitě.

"tak jsem si zde přečetla nějaké vaše příspěvky a rady ohledně kousání štěněte"
nějaké? jaké?

"Ona teorie je vždy jiná než praxe"
kupříkladu co píšu výše, je praxe, a je v souladu s teorií

"U nás nezabírá nic, dávám hračky na kousání, zvyšuji hlas, plácnutí a pořád stejné"
aha, ale tak to jsi pro to, aby štěně nekousalo, zatím nic moc neudělala...

Brendah napsal(a):
Ahoj všem,
tak jsem si zde přečetla nějaké vaše příspěvky a rady ohledně kousání štěněte. Mám stejný problém. Ona teorie je vždy jiná než praxe, ale když se vám štěně několikrát denně zakousne do rukou i nohou, ruce máte rozkousané a bolavé, pak se není čemu divit, že zkoušíme vše co by zabralo. U nás nezabírá nic, dávám hračky na kousání, zvyšuji hlas, plácnutí a pořád stejné. Měla jsem předtím dva malé psy a nic podobného jsem s nima nezažila. Nynější vlčanda mi místo radosti dělá jen starosti. Snad se to zlepší. Držte mi palce.

Pak je to vaše starost a ne její, ona se chová naprosto normálně. Užívejte si mimina, postupně učte jiné formy hry a zapomeňte na řev a bití, nebo si zaděláte na velké problémy do budoucna. Ona se chová normálně a přirozeně a je jen na vás, jak rychle jí naučíte jiné způsoby hraní než na kousanou. Za normální chování se netrestá, pes slyší výborně a není třeba na něj řvát a bití je ostudou, naprostou ostudou. Pro vás.

Brendah napsal(a):
Ahoj všem,
tak jsem si zde přečetla nějaké vaše příspěvky a rady ohledně kousání štěněte. Mám stejný problém. Ona teorie je vždy jiná než praxe, ale když se vám štěně několikrát denně zakousne do rukou i nohou, ruce máte rozkousané a bolavé, pak se není čemu divit, že zkoušíme vše co by zabralo. U nás nezabírá nic, dávám hračky na kousání, zvyšuji hlas, plácnutí a pořád stejné. Měla jsem předtím dva malé psy a nic podobného jsem s nima nezažila. Nynější vlčanda mi místo radosti dělá jen starosti. Snad se to zlepší. Držte mi palce.

U nás taky nezabíralo nic...prostě jsme nakonec feňuli umazlili a postupně z toho vyrostla, dneska je z kdysi "agresivního štěněte" je největší mazel na světě a když blbnem a "bojujeme" tak kouše velmi něžně a s citem...prostě vydržte