Náznak agrese vůči pánovi

To právě jak jsem se už zminovala, už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš", když vidím, jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním). Ve chvíli kdy právě ten kolemjdoucí pes vystaruje, tak ten můj se snaží skočit taky a je jak píšete napnutej jak struna a víceméně mě v tu chvíli přestává vnímat a když se ho snažím usměrnit tak mi skočí po ruce.

Přenesená agrese.

celou tu situaci musíte řešit jinak. pokud teda máte v okolí agresory, se kterými se nelze normálně míjet, je problém prostě poodstoupit na stranu, jít jinudy?

Jak vypadá, když zavelíte "nesmíš" ?
Rozhodně dejte náhubek, kovový.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak vypadá, když zavelíte "nesmíš" ?
Rozhodně dejte náhubek, kovový.

Vždycky když dávám povely, snažím se působit sebevědomě a klidně, takže určitě u něj nestojím přikrčená a neprosím ho :D Stojím rovně sebejistě a důrazně řeknu "nesmíš", když vidím že už je moc napruženej vyvinu menší tlak na obojku a nebo do něj dobnu prstem ať ví že ještě vedle něj stojím. vždycky ho udržím, nestao se mi že by na psa skočil a obávám se že náhubkem toho moc nevyřeším. Tím mu akorát dám najevo že mě nemá stejně šanci kousnout ale aby potom při jiné situaci, kdy náhubek mít nebude, nevyužil situace a necítil, že tak je v přesile a právě si nehledal a neučil se jiné záminky, kdy to ze sebe vybít.

Tím, že ho zatáhnete pryč, v tu chvíli, co popisujete, to je pozdě
jenom tu akci podpoříte
musíte se buď vydat na jinou stranu ulice (naučí se nevidět, ale problém se nevyřeší, hromadí se)
nebo pár kroků couvat, dokud se jeho rozpoložení nezmění
protože ono to chce kousat (jak jinak vybíjí baterie ? ), takže se tam nepůjde, dokud.. klid
žádný pes se nevydrží vztekat déle jak člověk, protože nepřemýšlí o "tahle fenka má sakra hezčí vlasy tak ji sežeru"
tak si prostě počkejte
u kousavého psa už to sama nedáte, potřebujete cvičit s těmi, co se neježí
na cvičáku to bude umět hned, oni tam psi totiž jsou vesměs všichni v takové "poslouchací" náladě
ale zkuste si to na náměstí, to je pak překvapení..
edit.: tak úplně blbě to neděláte, nebojíte se a tak, přemýšlet, fajn
jestli nevadí, že Vás kousne, nechte náhubek být.. ale je tu možnost, že kolemjdoucí začnou dosti nadávat..
no ale jestli jste si tak jistá, tak to ten pes kousání nemyslí úplně vážně.. jinak byste jej neudržela
co teda dělá celý den ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přenesená agrese.

celou tu situaci musíte řešit jinak. pokud teda máte v okolí agresory, se kterými se nelze normálně míjet, je problém prostě poodstoupit na stranu, jít jinudy?

To jsem právě nikdy nedělala, že bych se snažila všem vyhýbat, právě takto sem ho trénovala hodit se do klidné pozice, aby si těch psů nevšímal a reagoval na mě. Dařilo se nám to, dokonce dokázal sedět a ležet v klidu u plotu, za kterým na něj vrčel a štěkal pes, ale od doby kdy jsem začala mít v těhotenství problémy a chodil s ním převážně partner, tak sice vodil jak má ale co se poslušnosti na volno týče, tak moc důsledný nebyl a "tchýně", ta to dorazila úplně. Zvlčel, to je jasný, jeho snaha stahovat mě na vodítku k nejbližšímu sloupu už se mi povedla zase odbourat, alle ted prostě zkouší... a myslím že i to vyjetí po mě je způsobené tou špatnou discipllínou co měl...

nellisss napsal(a):
Vždycky když dávám povely, snažím se působit sebevědomě a klidně, takže určitě u něj nestojím přikrčená a neprosím ho :D Stojím rovně sebejistě a důrazně řeknu "nesmíš", když vidím že už je moc napruženej vyvinu menší tlak na obojku a nebo do něj dobnu prstem ať ví že ještě vedle něj stojím. vždycky ho udržím, nestao se mi že by na psa skočil a obávám se že náhubkem toho moc nevyřeším. Tím mu akorát dám najevo že mě nemá stejně šanci kousnout ale aby potom při jiné situaci, kdy náhubek mít nebude, nevyužil situace a necítil, že tak je v přesile a právě si nehledal a neučil se jiné záminky, kdy to ze sebe vybít.

To, co jste napsala o náhubku je naprostá chujovina, a koš je první věc, kterou bych ve Vašem případě zavedla.
Podle mě si docela zahráváte s ohněm - pes dospěl, a pravděpodobně se jeho chování bude ještě stupňovat, takže to, kdy vás kousne je jen otázka času. A až vás kousne, Vy ho pustíte, a on se pustí do druhého psa (popř. i jeho pána snažícího se jej bránit), tak to bude teprve cvrkot .
A s těma "záminkama" bez koše to takhle nefunguje - pes takto nepřemýšlí, a navíc člověk většinou i vůči psovi vystupuje sebevědoměji, když ví že nemůže být pokousán, takže je jeho pozice vůči psovi pevnější. Mimochodem, pokud se bojíte, že vás pak orve v jiné situaci, tak to naznačuje, že máte mezi sebou trochu větší problém, než "jen" přenesenou agresivitu z prudícího cizího psa

Me jeste napada, krome te prenesene agrese, pokud je to v situaci, kdy cizi pes vystartuje po nem, vy tomu nepredejdete a v jeho ocich ho” nechate ohrozit” agresorem, kteremu se sam nemuze branit treba utekem, protoze je na voditku, ze v tu chvili ho tvz s..ete , protoze ve vas tudiz neciti oporu. On je v pravu, vysira druhy pes, takze spravedlive by mel byt potrestan, zablokovan, ten druhy pes.
Ale tezko posoudit situaci, kdyz ji clovek nevidel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tím, že ho zatáhnete pryč, v tu chvíli, co popisujete, to je pozdě
jenom tu akci podpoříte
musíte se buď vydat na jinou stranu ulice (naučí se nevidět, ale problém se nevyřeší, hromadí se)
nebo pár kroků couvat, dokud se jeho rozpoložení nezmění
protože ono to chce kousat (jak jinak vybíjí baterie ? ), takže se tam nepůjde, dokud.. klid
žádný pes se nevydrží vztekat déle jak člověk, protože nepřemýšlí o "tahle fenka má sakra hezčí vlasy tak ji sežeru"
tak si prostě počkejte
u kousavého psa už to sama nedáte, potřebujete cvičit s těmi, co se neježí
na cvičáku to bude umět hned, oni tam psi totiž jsou vesměs všichni v takové "poslouchací" náladě
ale zkuste si to na náměstí, to je pak překvapení..
edit.: tak úplně blbě to neděláte, nebojíte se a tak, přemýšlet, fajn
jestli nevadí, že Vás kousne, nechte náhubek být.. ale je tu možnost, že kolemjdoucí začnou dosti nadávat..
no ale jestli jste si tak jistá, tak to ten pes kousání nemyslí úplně vážně.. jinak byste jej neudržela
co teda dělá celý den ?

Já mu dávám už dopředu právě najevo, že nesmí. Už když zdálky psa vidím dřív já, tak ho na tu situaci připravuji a když kolem projde velký pes bez projevu agrese, tak i ten můj nemá potřebu vystřelit a v pohodě projdeme kolem sebe, stává se to jen když vidí u druhého psa napětí a nebo agresy... Samozřejmě že na cvičáku je o vždy lepší, ale zas je jasný, že bude o něco víc socializovaný a nebude se projevovat tak dominantně, ale to stejně až bude dcera větší.

nellisss napsal(a):
Já mu dávám už dopředu právě najevo, že nesmí. Už když zdálky psa vidím dřív já, tak ho na tu situaci připravuji a když kolem projde velký pes bez projevu agrese, tak i ten můj nemá potřebu vystřelit a v pohodě projdeme kolem sebe, stává se to jen když vidí u druhého psa napětí a nebo agresy... Samozřejmě že na cvičáku je o vždy lepší, ale zas je jasný, že bude o něco víc socializovaný a nebude se projevovat tak dominantně, ale to stejně až bude dcera větší.

Tak nekousl mě vůbec, jen v tom "afektu" začne byt jakoby nasranej na mě, že ho držím a prostě jen naznačí že mi skočí po ruce. A co dělá celý den? Bohužel jsme se uskromnili a z baráku se zahradou jsme šli do 3+1 bytu, kde občas prožene dvě kočky co máme ještě a nebo si hraje s králíkem a na procházky chodí 3x-4x denně, z toho je to jednou brzo ráno kdy ho veme přítel jen na 15 minut, aby se vyvenčil a jinak odpoledne a večer hodinu až dvě. Ted jse zkrátili jen na hodinu takže je fakt že se nevyblbne, ale to kvůli tomu že jsme objednaní na rtg na veterinu, protože začal kulhat na přední nohu a i přesto mu to venku nedochází a chce běhat. Myslím že to má na vině i tohle, že není dostatečně znaven jak býval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, co jste napsala o náhubku je naprostá chujovina, a koš je první věc, kterou bych ve Vašem případě zavedla.
Podle mě si docela zahráváte s ohněm - pes dospěl, a pravděpodobně se jeho chování bude ještě stupňovat, takže to, kdy vás kousne je jen otázka času. A až vás kousne, Vy ho pustíte, a on se pustí do druhého psa (popř. i jeho pána snažícího se jej bránit), tak to bude teprve cvrkot .
A s těma "záminkama" bez koše to takhle nefunguje - pes takto nepřemýšlí, a navíc člověk většinou i vůči psovi vystupuje sebevědoměji, když ví že nemůže být pokousán, takže je jeho pozice vůči psovi pevnější. Mimochodem, pokud se bojíte, že vás pak orve v jiné situaci, tak to naznačuje, že máte mezi sebou trochu větší problém, než "jen" přenesenou agresivitu z prudícího cizího psa

Zatím máme problém "jen" tento, je poslušný, ale v těchle situacích přiostřil, nad tim náhubkem budu uvažovat, děkuji za názor.

S unaveným psem je to prostě lepší, to se ví, no
také nejsme venku 8 hodin denně, odpoledne třeba jen 1,5 nebo 2, ale celou tu dobu se "poslouchá", běhá do strmých kopců, plave,..megí je ráda, že sebou pak plácne do postele
jestli Vás potkám bez náhubku, řeknu Vám to
to víte, pejskaři si musí pomáhat ;-)
jo, dospěl.. sveďme to na cokoli (na tchýni to jde dobře, co ), prostě je teď takový
k nebezpečí (na které psovod nesmí myslet) se jde jedině, když pes vnímá a vypadá jako medvídek
mohl by kousat uzel, nebo může projít kolem divného psa hodně rychle
co kdybyste městem prostě proběhli ?
soustředění na něco jiné.

nellisss napsal(a):
Já mu dávám už dopředu právě najevo, že nesmí. Už když zdálky psa vidím dřív já, tak ho na tu situaci připravuji a když kolem projde velký pes bez projevu agrese, tak i ten můj nemá potřebu vystřelit a v pohodě projdeme kolem sebe, stává se to jen když vidí u druhého psa napětí a nebo agresy... Samozřejmě že na cvičáku je o vždy lepší, ale zas je jasný, že bude o něco víc socializovaný a nebude se projevovat tak dominantně, ale to stejně až bude dcera větší.

Otázka je, jestli mu skutečně dáváte najevo, že "nesmí" a nebo "pozor pes, připrav se"...ono se to těžko posuzuje takhle přes písmenka. Když mi fena po konfrontaci (cca, když bylo feně 5 nebo 6 let) s jinou fenou začala útočit defakto na všechny psy, co viděla, tak mi trvalo téměř 3 měsíce, než jsme toto chování odbouraly a věřím tomu, že to z velké části bylo mojí nezkušeností s tímto projevem chování. A trvalo to tak dlouho, než jsem přišla na způsob, jak feně "říct" cože to po ní chci. Myslím, že zkraje fena ze mě cítila napětí (i když jsem se snažila být, co nejvíce klidná), že bude opět "vyhrocená" situace, že zase bude problém a že to nedáme v klidu. Až poté, co fena začala nosit trvale koš, protože jsem se bála, že by se jí cizí pes mohl dostat k tlamě a ona by ho mohla kousnout, si myslím, že se situace začala zlepšovat, prostě proto, že já jsem si začala býti jistá v kramflecích, že cizí pes nebude pokousán ani, když k nám přiběhne.
A s tréningem jsme začínali z větší vzdálenosti...třeba jsme přešli ulici a míjeli psa, aby vzdálenost byla opravdu velká, když jsme zvládli, tak jsme zkoušeli míjení na místech, kde jsem třeba mohla jít po trávě 2 metry od psa, co šel proti nám...
Zkraje jsme vyrazili sice na cvičák, abych "nacvičila" chování na bezpečném místě s ovladatelnými psy, bohužel fena procházela bez mrknutí oka kordonem štěkajících psů...míjela se s nimi jako, kdyby tam žádný pes nebyl. Zkoušeli jsme modelové situace venku, ale tam už po druhém míjení s tím samým psem problém nebyl...zatímco v běžné praxi se situace stále opakovala...takže jsem to nakonec stejně musela zvládnout sama.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Otázka je, jestli mu skutečně dáváte najevo, že "nesmí" a nebo "pozor pes, připrav se"...ono se to těžko posuzuje takhle přes písmenka. Když mi fena po konfrontaci (cca, když bylo feně 5 nebo 6 let) s jinou fenou začala útočit defakto na všechny psy, co viděla, tak mi trvalo téměř 3 měsíce, než jsme toto chování odbouraly a věřím tomu, že to z velké části bylo mojí nezkušeností s tímto projevem chování. A trvalo to tak dlouho, než jsem přišla na způsob, jak feně "říct" cože to po ní chci. Myslím, že zkraje fena ze mě cítila napětí (i když jsem se snažila být, co nejvíce klidná), že bude opět "vyhrocená" situace, že zase bude problém a že to nedáme v klidu. Až poté, co fena začala nosit trvale koš, protože jsem se bála, že by se jí cizí pes mohl dostat k tlamě a ona by ho mohla kousnout, si myslím, že se situace začala zlepšovat, prostě proto, že já jsem si začala býti jistá v kramflecích, že cizí pes nebude pokousán ani, když k nám přiběhne.
A s tréningem jsme začínali z větší vzdálenosti...třeba jsme přešli ulici a míjeli psa, aby vzdálenost byla opravdu velká, když jsme zvládli, tak jsme zkoušeli míjení na místech, kde jsem třeba mohla jít po trávě 2 metry od psa, co šel proti nám...
Zkraje jsme vyrazili sice na cvičák, abych "nacvičila" chování na bezpečném místě s ovladatelnými psy, bohužel fena procházela bez mrknutí oka kordonem štěkajících psů...míjela se s nimi jako, kdyby tam žádný pes nebyl. Zkoušeli jsme modelové situace venku, ale tam už po druhém míjení s tím samým psem problém nebyl...zatímco v běžné praxi se situace stále opakovala...takže jsem to nakonec stejně musela zvládnout sama.

Tod otázka na kterou si asi ani sama nedokážu odpovědět, jestli moje povely dávám dostatečně najevo aby je chápal. Těžko říct. Buď to dělám špatně, nebo prostě jenom zkouší, je fakt že ten obojek dodá 200%ntní jistotu, tak by se to mohlo zvládnout líp, určitě vyzkoušíme... A ten problém s jiným psem máme pouze v těch dvou metrech, psi, co jsou na druhém chodníku, nebo dál ho nezajímají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S unaveným psem je to prostě lepší, to se ví, no
také nejsme venku 8 hodin denně, odpoledne třeba jen 1,5 nebo 2, ale celou tu dobu se "poslouchá", běhá do strmých kopců, plave,..megí je ráda, že sebou pak plácne do postele
jestli Vás potkám bez náhubku, řeknu Vám to
to víte, pejskaři si musí pomáhat ;-)
jo, dospěl.. sveďme to na cokoli (na tchýni to jde dobře, co ), prostě je teď takový
k nebezpečí (na které psovod nesmí myslet) se jde jedině, když pes vnímá a vypadá jako medvídek
mohl by kousat uzel, nebo může projít kolem divného psa hodně rychle
co kdybyste městem prostě proběhli ?
soustředění na něco jiné.

Je to naprd s tou únavou, túry co na zzačátku už asi moc nezvládnem, obávám se, že se mu rozjíždí artroza. A to s tou tchýní neměla být jediná záminka nebo nějaký popud jen mi tohle předtím nedělal, všechny situace jsme zvládali dobře, ale tím že jak tchýně tak i partner nebyly tak důslední jak jsem byla já, tak prostě "zvlčel", protože nemusel tolik poslouchat a tak si převzal nadvládu. Brala jsem si ho v roku a půl a neuměl nic. Jen sedni a pac, co se mu muselo zopakovat desetkrát, pak jsem si ho vzala do parády a všechno bylo fajn. Ostatní psi mu byli ukradení, neustále pozoroval mě a čekal na nějaký povel, protože to ho baví, ale ood té doby, co jsem byla na rizikovym a moc se mu nevěnovala tak to vygradovalo v tohle
a to proběhnutí městem, to děláme, když jde někdo se psem, tak sleduju pouze cestu kam jdu a myšlenkama se ho snažím nevnímat a prostě projít, ty situace jsou vždycky v rychlosti.

nellisss napsal(a):
Zatím máme problém "jen" tento, je poslušný, ale v těchle situacích přiostřil, nad tim náhubkem budu uvažovat, děkuji za názor.

Uvažovat ?
Vy náhubek nemáte ?

Taky mám takovou držku držkatou. Když se jednou za čas dostane do amoku, jakoby se po mě ožene, pokud se mu do toho montuji. Když hned najde mozek a já se tvářím jako čert, tak se šíleně omlouvá a tváří se jak ztělesněné neštěstí. Kluky - kamarády má a paradoxně nejvíc jančí kvůli jednomu z nich. To ho chytne záchvat z nepřítele s naprostou jistotou. Nejde to ani včas korigovat ve stylu k noze a mručení, ať si odpustí komentáře a drží čenich. Prostě nej kamarád, je doslova jeho druhý ocásek a žádný nekastrovaný kluk kromě přátel se k němu nesmí jen tak bez lustrace přiblížit. Čivavy a pod. se mezi konkurenci taky nepočítají. Neřeší pouze v případě, že má jiné zájmy - po dvou dnech deště na Letné, kdy má takovou radost a tolik míst k přeznačkování, že ho nic jiného nezajímá. Stejná situace, když hárají feny a musí čmuchat a degustovat. Úplně největší pohoda je na coursingu, to vidí jen střapec a je mu úplně šumák, že stojí metr od psa, kterému by normálně vyhrožoval už z 10 m.

Je to plemeno, kterému je těžké něco vysvětlovat, ale v rámci možností povahy ze mě má respekt velký a přetrhnul by se pro mě, když je při smyslech (je nadstandardní závisláček). Někdy se ale nedá svítit a jediné, co pomáhá, je včas upoutat pozornost. V předstihu vytáhnu maso a nechám sednout, zůstaň...

Mě se u bígla podařilo naučit skoro povel "když tě to tak prudi tak se otočí a nekoukej na to" a psa prachsproste otočím zády k tomu co jo tak prudi, dostane sedni/lehni a během chvilky je klidný. Pak to dělal sám a teď jo máloco vyvede z míry. Ale taky jsem to podchytavala v době kdy pes ještě mozival tu náhražku mozku v hlavě.
U ovcouna jsem naučila vypouštět adrenalin na přetahování o vodítko. Pak začal situace lépe zvládat a sám se naučil, že v určité vzdálenosti to sám tak nějak zvládá lépe. Ale je fakt, že o přenesené agresi vím dost dlouho na to, abych se nenechala nikdy sežrat vlastním psem.

Odměnuji pozitivní motivací + Už nevím jak ho potrestat
tak cvičíte pozitivku nebo trestáte, nebo jak se vám to hodí?


ale když se mu snažím vejít "do cesty"
do cesty? psovi který je v ten moment napružený a agresivní? To bych vůbec nebrala jako agresi vůči Vám. Pokud už vystartuje, tak stáhnout vodítkem do strany, ne mu lézt do tlamy.


už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš"
to nesmíš je preventivní, nebo už v té chvíli je napružený? A pokud ano, poslechne a hodí se do klidu?

jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním)
Pomůže to? Přestane být ve sřehu?


slovní popis může klamat, ale já z toho mám stejný pocit jako Sardullah - že mu možná nechtěně svým chováním říkáte "připrav se - pes", místo zamýšleného "neřeš, nic se neděje a i kdyby, máš tu mě".

nellisss napsal(a):
Je to naprd s tou únavou, túry co na zzačátku už asi moc nezvládnem, obávám se, že se mu rozjíždí artroza. A to s tou tchýní neměla být jediná záminka nebo nějaký popud jen mi tohle předtím nedělal, všechny situace jsme zvládali dobře, ale tím že jak tchýně tak i partner nebyly tak důslední jak jsem byla já, tak prostě "zvlčel", protože nemusel tolik poslouchat a tak si převzal nadvládu. Brala jsem si ho v roku a půl a neuměl nic. Jen sedni a pac, co se mu muselo zopakovat desetkrát, pak jsem si ho vzala do parády a všechno bylo fajn. Ostatní psi mu byli ukradení, neustále pozoroval mě a čekal na nějaký povel, protože to ho baví, ale ood té doby, co jsem byla na rizikovym a moc se mu nevěnovala tak to vygradovalo v tohle
a to proběhnutí městem, to děláme, když jde někdo se psem, tak sleduju pouze cestu kam jdu a myšlenkama se ho snažím nevnímat a prostě projít, ty situace jsou vždycky v rychlosti.

"jen mi tohle předtím nedělal"

tak ten pes dospel hlavne.

dala bych mu kosik. preventivne.
a misto "nesmis" -coz v podstate neznamena nic - dat jasny povel, co ma delat. treba lehni. a nechat projit psa okolo...
casem, az reakce vyhasne - jde pokracovat dal a pridat další požadavek.

jinak teda trilety pes a kulhani artroza - to co ma za sebou, nejaky uraz?

nellisss napsal(a):
Zatím máme problém "jen" tento, je poslušný, ale v těchle situacích přiostřil, nad tim náhubkem budu uvažovat, děkuji za názor.

Náhubek je základní výbava psa, ktrerá není na parádu. Váš pes by s nasazeným náhubkem měl chodit celou vycházku. Není to žádné mučení psa, protože si na něj zvykne stejně jako na obojek a vodítko, a bude ho považovat za součást vycházky.

nellisss napsal(a):
To právě jak jsem se už zminovala, už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš", když vidím, jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním). Ve chvíli kdy právě ten kolemjdoucí pes vystaruje, tak ten můj se snaží skočit taky a je jak píšete napnutej jak struna a víceméně mě v tu chvíli přestává vnímat a když se ho snažím usměrnit tak mi skočí po ruce.

Velíte ke mně, což je pochopitelný povel, a nesmíš, což není žádný povel. Jinými slovy - vidím psa = nastává problém, kdy se bojí i panička, tak já do toho půjdu za nás za oba - ona mi leze do cesty? Tak jí odhodím a půjdu do toho. Nebylo by lepší říct mu, co má dělat a směrovat celou situaci k tomu, než mu velet nesmyslné nesmíš?

nellisss napsal(a):
Vždycky když dávám povely, snažím se působit sebevědomě a klidně, takže určitě u něj nestojím přikrčená a neprosím ho :D Stojím rovně sebejistě a důrazně řeknu "nesmíš", když vidím že už je moc napruženej vyvinu menší tlak na obojku a nebo do něj dobnu prstem ať ví že ještě vedle něj stojím. vždycky ho udržím, nestao se mi že by na psa skočil a obávám se že náhubkem toho moc nevyřeším. Tím mu akorát dám najevo že mě nemá stejně šanci kousnout ale aby potom při jiné situaci, kdy náhubek mít nebude, nevyužil situace a necítil, že tak je v přesile a právě si nehledal a neučil se jiné záminky, kdy to ze sebe vybít.

Takže velíte nesmysl, který mu nic neříká a taháte za obojek - napínání vodítka a tah za obojek zvyšuje agresi, dloubete, samé tresty, síla, divíte se, že on použije sílu?

Náhubek je nutnost, ihned sežeňte dobrej kovovej náhubek, co bude psovi pohodlně sedět, a měl by ho mít venku nonstop. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby vám třeba rupl obojek nebo karabina na vodítku, když váš pes startuje?
Víte, jak dlouho byste měla vyřazenou ruku z provozu, kdyby se do vás trefil? Já jsem byla "jednoruká" doslova dva měsíce, a to mě jen tak drobně kousnul jezevčík, a nikoliv schválně, šel po jiným psovi a moje ruka byla náhodou v cestě.

Můj názor je, že tohle startování po kolemjdoucích psech je jen špička ledovce, takovej projev nějakýho problému, kterej se v danou chvíli dost blbě řeší. Správně zakročit v moment, kdy vám pes vystartuje, správně mu dát najevo, co a proč nemá dělat, na to člověk musí fakt něco vědět, něco umět. Já to neumím správně (naopak jsem špatnými zákroky zařídila, že mi pes startuje ještě víc bez varování, ještě víc znenadání), takže to dělám tak, že tomu prostě předcházím, aby to pes vůbec neudělal. Pokud proti nám jde nějakej ošklivě se tvářící, nervózní nebo agresivní pes, svýho psa chytím úplně na krátko, otočím ho zády k cestě, případně ho chytnu za náhubek a držím mu tlamu tak, aby se na psa opravdu ani nepodíval. Prostě v tu chvíli není čas psa vychovávat, to se musí jindy. V tu chvíli jde jen o to, aby můj pes nevyletěl, a pak můžeme jít dál, pak třeba prohodím něco o tom, že je hysterka a že to přehání, ale to je opravdu vše, co s tím v tu chvíli dělám.

Váš (i můj) pes to samozřejmě dělá ze strachu a nejistoty, proto taky startuje hlavně po nervózních samcích - cítí se jimi být ohrožen, a nejlepší obrana je preventivní útok. Do toho se mu navíc motají hormony. Dominance s tím nemá naprosto nic společnýho (to vám jen budou vykládat případně na cvičáku, aby nemuseli přiznat, že si s tím nevědí rady, a že vám nedokážou rozumně poradit, aby se to pes odnaučil).
Řešení je psa socializovat s hodnými psy, aby získal řadu dobrých zkušeností, aby se naučil, že ho nechtějí zabít. Pak bude i mnohem líp zvládat ty protivný. Až budete umět dobře kontakt s hodnýma psama, můžete se začít učit, jak vycházet s těma protivnýma, ideálně pod dohledem někoho, kdo má mezipsí chování v malíku a umí poradit, co a jak máte udělat, vysvětlit, proč se pes chová tak a tak. Bez náhubku nic z toho prosím ale opravdu nedělejte...

Jinak mám za to, že váš pes slovu "nesmíš" nerozumí nebo pro něj naprosto nic neznamená. Nebo vy jste mu nějak dokázala vysvětlit, že "nesmíš" = "teďka si nevšímej tadytoho nebezpečnýho pejska a věř mi, že na tebe nezaútočí, a věř mi, že to mám pod kontrolou, a hezky v klidu seď a ciť se bezpečně"? Jestli jo, zajímalo by mě jak, páč mýmu psovi by se to taky hodilo. Myslím, že jsme v socializaci pokročili dost a naučili jsme se hodně, jak si nevšímat zlých pejsků, jak se chovat i k těm protivným, že se můj pes naučil, že ty situace dokážu vyřešit. Přesto to míjení se s protivnými psy na malým prostoru prostě stále řeším výše zmíněným způsobem a myslím si, že pro nás obyčejné smrtelníky, kdo se tomu nemůžeme/nechceme věnovat celé víkendy, je to nejjednodušší.

Mám hodně dominantní fenu NF, ne však agresivní. Jako malou ji pokousala ovčačka, takže veškeré vlkoidní pejsky řeší. Teď už je to dáma a tak jde všechno lépe, ale opravdu pomohlo, když jsme plynule poodešly nabok a eventuelně pokud to nešlo, tak jsem ji posadila. Pokud je míjející se pes v klidu, je vše oK, pokud reaguje agresivně, ještě dneska vystartuje. Potom pomáhá to důrazné zakázání.
Má u nás paní vlčačku, nosila odmala EO. Ta je dosti agresivní, takže jakmile nás viděla paní už zdálky, preventivně používala EO a podařilo se jí opravdu vyrobit reakci: míjí mě Majda, je to nepříjemné. Jednou vlčka babu odtáhla přes celou hlavní silnici, hnala se na Majdu, ta ji rafla do zadku a byl pokoj. Nikomu se nic nestalo, lítalo pár chlupů a od té doby jsme se zvládly i míjet na chodníku, což dříve opravdu nešlo.

inusanka napsal(a):
Mám hodně dominantní fenu NF, ne však agresivní. Jako malou ji pokousala ovčačka, takže veškeré vlkoidní pejsky řeší. Teď už je to dáma a tak jde všechno lépe, ale opravdu pomohlo, když jsme plynule poodešly nabok a eventuelně pokud to nešlo, tak jsem ji posadila. Pokud je míjející se pes v klidu, je vše oK, pokud reaguje agresivně, ještě dneska vystartuje. Potom pomáhá to důrazné zakázání.
Má u nás paní vlčačku, nosila odmala EO. Ta je dosti agresivní, takže jakmile nás viděla paní už zdálky, preventivně používala EO a podařilo se jí opravdu vyrobit reakci: míjí mě Majda, je to nepříjemné. Jednou vlčka babu odtáhla přes celou hlavní silnici, hnala se na Majdu, ta ji rafla do zadku a byl pokoj. Nikomu se nic nestalo, lítalo pár chlupů a od té doby jsme se zvládly i míjet na chodníku, což dříve opravdu nešlo.

A že je dominantní jste poznala jak? Že startuje po některých psech?

scylla napsal(a):
Velíte ke mně, což je pochopitelný povel, a nesmíš, což není žádný povel. Jinými slovy - vidím psa = nastává problém, kdy se bojí i panička, tak já do toho půjdu za nás za oba - ona mi leze do cesty? Tak jí odhodím a půjdu do toho. Nebylo by lepší říct mu, co má dělat a směrovat celou situaci k tomu, než mu velet nesmyslné nesmíš?

Jestli je, nebo není "NESMÍŠ" povel, je na delší debatu. Každopádně když je použit správně, pes naprosto chápe co v tu chvíli má i nemá dělat. Často se mi i pes pohledem zeptá jestli smí nebo ne, a čeká na odpověď.
Stejně jako "NE" nebo "FUJ".
Ovládání psa je hlavně o komunikaci (verbální i neverbální) a ne jen o povelech. A guru Ruda ať si říká co chce.

Pes není CNC soustruh aby jen plnil instrukce, pes má inteligenci a schopnost komunikace!

inusanka napsal(a):
Mám hodně dominantní fenu NF, ne však agresivní. Jako malou ji pokousala ovčačka, takže veškeré vlkoidní pejsky řeší. Teď už je to dáma a tak jde všechno lépe, ale opravdu pomohlo, když jsme plynule poodešly nabok a eventuelně pokud to nešlo, tak jsem ji posadila. Pokud je míjející se pes v klidu, je vše oK, pokud reaguje agresivně, ještě dneska vystartuje. Potom pomáhá to důrazné zakázání.
Má u nás paní vlčačku, nosila odmala EO. Ta je dosti agresivní, takže jakmile nás viděla paní už zdálky, preventivně používala EO a podařilo se jí opravdu vyrobit reakci: míjí mě Majda, je to nepříjemné. Jednou vlčka babu odtáhla přes celou hlavní silnici, hnala se na Majdu, ta ji rafla do zadku a byl pokoj. Nikomu se nic nestalo, lítalo pár chlupů a od té doby jsme se zvládly i míjet na chodníku, což dříve opravdu nešlo.

jakmile nás viděla paní už zdálky, preventivně používala EO

Proboha, to vypadá jak?

Ad Keriton:
Po třiceti letech a deseti letech studia to prosím poznám, děkuji. Etologie zvířat byla kdysi mým oborem a i když nemám vystudovanou kynologii, moji pejskové mne za tu dobu hodně naučili. A " černí lidé" jsou učitelé výborní, pokud s nimi opravdu žijete, musíte se hodně naučit.

pan Brouček napsal(a):
jakmile nás viděla paní už zdálky, preventivně používala EO

Proboha, to vypadá jak?

No já ho nepoužívám, takže jak se říká, když se posílají impulzy aby pes udělal to, co chci já pomocí EO? Zvonit? V životě jsem to v ruce neměla, zatím jsem se bez toho obešla a jsem ráda. Nicméně to neznamená, že bych to odsuzovala plošně.

Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

Jasně, že to není povel a psovi to nic neřekne ! a proto používám "VaRRRuju Těě, vaRRRUju tě Talino!"
Je to o komunikaci a o tom jak si to ta dvojice nastaví. Povel NESMÍŠ pro mě znamená TEĎ NE, ale jindy můžeš (takže dneska ke kámošce nemůžeš, protože je třeba po operaci, ale jindy ano). Zatímco povel NE! = vždycky a navždycky ne. Je to taky o tónu, který k tomu člověk použije.

Jen ještě k dotazu zadavatelky - opravdu podpořím ten koš, bez něj se totiž neposunete. Koš vám dodá jistotu a klid. Vidím-li před sebou psa, který mého psa rozhodí, nebo by ho mohl rozhodit, dám si psa k noze (sedí, nejde) a žádám si jeho soustředění na mě, tím pádem se on nemá co věnovat procházejícímu psu. Ale netočím ho ke psu zády, protože tím pádem mu neumožním kontrolu nad tím co se mu za zády děje a zvednu tím jeho nejistotu. Sedíme stranou, ale tak, aby měl možnost mít svou situaci pod kontrolou.
Tohle musím pochopitelně nejdřív natrénovat, takže si pohraju se vzdáleností a tím, co pes v daný okamžik zvládá, a klidně si pomůžou plnou hrstí výborných pamlsků, kterými ho v ten moment prokrmuju. Musí to být pochopitelně ještě vzdálenost, kterou dává, tu postupně zmenšuju. v případě, že mi nastane situace, kdy si se vzdáleností hrát nemůžu, mám psa v povelu k noze a musí mi u tý nohy pochodovat, pokud ne, pomůžu si vodítkem a do té pozice ho dovedu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

"Chraň tě ruka páně" je i u nás častý povel Používám doslovně a pan pes chápe.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

Souhlasím, ale je rozdíl takové povely používat, když už je se psem domluveno, co to znamená, a používat je tehdy, kdy se mi pes zmítá na vodítku a vůbec nevnímá, co říkám. Protože pak ti lidé mají dojem, že řekli psovi kouzelný heslo na klid a ono to nefungovalo a za to je určitě potřeba psa potrestat. I blbý "sedni" je někdy dost mimo mísu, když se pes procházejícího psa tolik bojí, že prostě nedokáže sedět, že prostě musí vystartovat, protože ho nikdo nenaučil, že se bát nemusí. Pak kolem takových lidí projdu, po chvíli se otočím, a oni dvě minuty po akci ještě pořád psa hubují a trestají, že nedodržel povel. Místo aby řešili socializaci, si akorát dál kazí vztah se psem (samozřejmě to pokračuje tím, že se radši začnou psům vyhýbat, psa nechají vykastrovat, pořídí ostnáč, a podobný zaručený metody, jak dosáhnout vychovanýho psa).

Já používám ze zákazových povelů hluboký "néééch pejska", to se dá hezky protáhnout a mýho psa to celkem uklidňuje.

Povel "NE, NESMÍŠ", používám celý život v různých obměnách a všichni psi bez výjimky ho chápali (šarpej, doga, jezevčík a dokonce i smečka bassetů ). Často říkám "opovaž se"! Nebo "mazej z té silnice na chodník" Nebo "kudy to proboha lezeš, jdi od tama". A světe div se, mí psi mi vždycky rozuměli :) A rozumí už i SAO :).

Ale vždycky jsem měla psy jako svoji rodinu se spoustou společně stráveného času, takže na stáří už se skoro zapojovali do hovoru u večeře :).

Já používám NE a velmi dobře tomu rozumí kočky i pes.

"Ale netočím ho ke psu zády"

je - ještě někdo další, komu se to nezda?
me by to totiž taky ani nenapadlo ac je to taaaak oblibena rada

a k tomu -nesmis a xy dalších komunikacnich pokynu, kterym psi rozumi. - pokud na "nesmis" pes prestane byt napnuty a priradi se k cloveku a plynule pokracuje v chuzi - pokynu rozumi a není problém ho používat

inusanka napsal(a):
No já ho nepoužívám, takže jak se říká, když se posílají impulzy aby pes udělal to, co chci já pomocí EO? Zvonit? V životě jsem to v ruce neměla, zatím jsem se bez toho obešla a jsem ráda. Nicméně to neznamená, že bych to odsuzovala plošně.

Mne zarazil ten výraz "preventivně". To si nedovedu představit.
Podle popisu to vypadá, že jak vás vidí, mačká "preventivně" EO.
To by se potom ale zaměňovala prevence s blbostí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ale netočím ho ke psu zády"

je - ještě někdo další, komu se to nezda?
me by to totiž taky ani nenapadlo ac je to taaaak oblibena rada

a k tomu -nesmis a xy dalších komunikacnich pokynu, kterym psi rozumi. - pokud na "nesmis" pes prestane byt napnuty a priradi se k cloveku a plynule pokracuje v chuzi - pokynu rozumi a není problém ho používat

No sama si nedovedu představit mít nejištěný záda. O to víc, že budu v nepříjemný situaci.

Viděla jsem to kdysi dávno na cvičáku - od člověka kterej si to mohl dovolit, byl to člověk s přirozenou a silnou autoritou. Bylo to u psa RR, hrozná mrcha, tam rozhodně nešlo o to, že by byl pes nejistej, to byl opravdu hazjlík. A tady mi to vycházelo jedině jako to, že je to o tom, že ten pes prostě udělá to, co je po něm žádáno, jako potvrzení toho, že to bude podle toho, kdo drží konec vodítka. Kdyby tohle udělala - nebo spíš by tom psu chtěla jeho majitelka, skončilo by to hodně špatně.

Ja tiez tocim chrbtom, lebo pes je viac hajzlik nez ze by sa bal. Ked je chrbtom je pre neho lahsie nenadvazovat ocny kontakt s objektom svojej zloby a nenastartovavat sa este viac do vyvrtky ked vidi psa.
Ale teda v rozumnej vzdialenosti to po nom takto chcem.

- jeho majitelka, skončilo by to hodně špatně...
""""""""""""""""
A pak by jí konečně došlo, že má mít její pes,
zcela samozřejmě, venku KOŠ.

rapotacka11 napsal(a):
- jeho majitelka, skončilo by to hodně špatně...
""""""""""""""""
A pak by jí konečně došlo, že má mít její pes,
zcela samozřejmě, venku KOŠ.

On ho měl. ovšem takovej ten sranda koš Týhle osobě nepatřil do rukou žádný pes, natož tohle hovado. Už jako fakt malý štěně, (vážně nepřeháním, nevěřila bych, kdybych to neviděla, to nebyla hra, to nebyl hravý boj, to nebyla strachová reakce) šel do dospělých psů . Paní se smála a říkala, no on takhle jde i do nás. Já jsem se nesmála a vážně jsem ji prosila, ať zajde za někým, kdo jí pomůže s výchovou, protože jsem se bála toho, co bude až pes doroste. A že to nebude nedochůdče, to už bylo vidět. Taky z něj vyrostlo obří hovado, který se bohužel i jako hovado chovalo. Sice s ním pak na cvičák začla chodit, ale to nemělo vůbec žádný dopad, ten pes ji nerespektoval, ona neuměla se psem zacházet a navíc on už měl dávno fyzickou převahu Takže sice s cvičitelem byl ochotný jakž takž fungovat, to ale neřešilo potom psa v provozu.

Zrzavci napsal(a):
No sama si nedovedu představit mít nejištěný záda. O to víc, že budu v nepříjemný situaci.

Viděla jsem to kdysi dávno na cvičáku - od člověka kterej si to mohl dovolit, byl to člověk s přirozenou a silnou autoritou. Bylo to u psa RR, hrozná mrcha, tam rozhodně nešlo o to, že by byl pes nejistej, to byl opravdu hazjlík. A tady mi to vycházelo jedině jako to, že je to o tom, že ten pes prostě udělá to, co je po něm žádáno, jako potvrzení toho, že to bude podle toho, kdo drží konec vodítka. Kdyby tohle udělala - nebo spíš by tom psu chtěla jeho majitelka, skončilo by to hodně špatně.

"Bylo to u psa RR, hrozná mrcha, tam rozhodně nešlo o to, že by byl pes nejistej, to byl opravdu hazjlík."

pssst - takovy psy preci neexistuji
pisi to tu na faune porad dokola. všechno je strach a nejistota

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Bylo to u psa RR, hrozná mrcha, tam rozhodně nešlo o to, že by byl pes nejistej, to byl opravdu hazjlík."

pssst - takovy psy preci neexistuji
pisi to tu na faune porad dokola. všechno je strach a nejistota

Ale jo, takových je většina, protože my lidi psímu chování často nerozumíme (takže ho svýma zákrokama rozjíždíme), ale nejsou takový halt všichni. ono se přiznám, že kdyby mi to někdo vyprávěl, to jak se chovalo to malý štěně, tak mu to taky věřit nebudu, protože tohle opravdu nebyl běžný projev štěněte, to není normoš. Já neříkám, že bych byla kdovíjaký odborník, to vůbec, ale nějaký ty psy jsem už viděla. A tohle bylo překvápko. Ono takhle, kdyby ho měl v rukou někdo, kdo to nenechá rozjet a bude fakt autorita, tak se ten pes zvládnout bude dát - ale... musel by to být jiný člověk, než byla jeho majitelka a ten by to řešil hned, když byl malej.

"ale nejsou takový halt všichni."

tak konkretne tenhle tady popisovany canik -tam bych si teda bez kouknuti na zivo nikdy netroufla tvrdit, ze to je jen a jen strach a nejistota.
a o to jde...

pan Brouček napsal(a):
Jestli je, nebo není "NESMÍŠ" povel, je na delší debatu. Každopádně když je použit správně, pes naprosto chápe co v tu chvíli má i nemá dělat. Často se mi i pes pohledem zeptá jestli smí nebo ne, a čeká na odpověď.
Stejně jako "NE" nebo "FUJ".
Ovládání psa je hlavně o komunikaci (verbální i neverbální) a ne jen o povelech. A guru Ruda ať si říká co chce.

Pes není CNC soustruh aby jen plnil instrukce, pes má inteligenci a schopnost komunikace!

To určitě ano, proto je blbost na něj štěkat zákazy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

U nás je úplně jedno, co říkám, když to má adekvátní dikci. Takže temné 'ani na to nemysli', 'nekomentuj a jeď', 'pokračuj', 'já tě vidím, ty dobytku' apod. pro něj má stejný význam. Ať už chce někoho seřvat, počůrat květináč nebo čmuchnout k nějakému hnusu. Sto pro úspěšnost, když nepočítám to řvaní.

rapotacka11 napsal(a):
Uvažovat ?
Vy náhubek nemáte ?

Jasně že máme :) jen ho teda nepoužíváme při běžném venčení a procházkách... to jen do MHD a když nás doprovází někam, kde je hodně lidí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky mám takovou držku držkatou. Když se jednou za čas dostane do amoku, jakoby se po mě ožene, pokud se mu do toho montuji. Když hned najde mozek a já se tvářím jako čert, tak se šíleně omlouvá a tváří se jak ztělesněné neštěstí. Kluky - kamarády má a paradoxně nejvíc jančí kvůli jednomu z nich. To ho chytne záchvat z nepřítele s naprostou jistotou. Nejde to ani včas korigovat ve stylu k noze a mručení, ať si odpustí komentáře a drží čenich. Prostě nej kamarád, je doslova jeho druhý ocásek a žádný nekastrovaný kluk kromě přátel se k němu nesmí jen tak bez lustrace přiblížit. Čivavy a pod. se mezi konkurenci taky nepočítají. Neřeší pouze v případě, že má jiné zájmy - po dvou dnech deště na Letné, kdy má takovou radost a tolik míst k přeznačkování, že ho nic jiného nezajímá. Stejná situace, když hárají feny a musí čmuchat a degustovat. Úplně největší pohoda je na coursingu, to vidí jen střapec a je mu úplně šumák, že stojí metr od psa, kterému by normálně vyhrožoval už z 10 m.

Je to plemeno, kterému je těžké něco vysvětlovat, ale v rámci možností povahy ze mě má respekt velký a přetrhnul by se pro mě, když je při smyslech (je nadstandardní závisláček). Někdy se ale nedá svítit a jediné, co pomáhá, je včas upoutat pozornost. V předstihu vytáhnu maso a nechám sednout, zůstaň...

Tak to máme dost podobné podle toho co píšete. Když z toho amoku sejde, tak se podívá jak se tvářím a už si automaticky sedá a koouká na mě jak na boží smilování. Poslouchat ho baví, to ani nemluvím, když ví že u sebe mám kousky masa, nebo jiných pamlsků, to by asi udělal i kotrmelec :D ale musíme zapracovat na tom chození v blízkosti cizích psů a zbavit ho těch amoků :).

nellisss napsal(a):
Jasně že máme :) jen ho teda nepoužíváme při běžném venčení a procházkách... to jen do MHD a když nás doprovází někam, kde je hodně lidí.

Takže psa pouštíte navolno bez náhubku?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odměnuji pozitivní motivací + Už nevím jak ho potrestat
tak cvičíte pozitivku nebo trestáte, nebo jak se vám to hodí?


ale když se mu snažím vejít "do cesty"
do cesty? psovi který je v ten moment napružený a agresivní? To bych vůbec nebrala jako agresi vůči Vám. Pokud už vystartuje, tak stáhnout vodítkem do strany, ne mu lézt do tlamy.


už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš"
to nesmíš je preventivní, nebo už v té chvíli je napružený? A pokud ano, poslechne a hodí se do klidu?

jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním)
Pomůže to? Přestane být ve sřehu?


slovní popis může klamat, ale já z toho mám stejný pocit jako Sardullah - že mu možná nechtěně svým chováním říkáte "připrav se - pes", místo zamýšleného "neřeš, nic se neděje a i kdyby, máš tu mě".

Baví ho poslouchat vedla jsem ho k tomu celou dobu pozitivkou, a to slovo "potrestat" nemělo být myšleno jakým proutkem nebo páskem :D Slušně tedy řečeno, jak mu říct že takhle ne ?
S tím vcházením do cesty chápu a přestanu.
To nesmíš mu řknu už dopředu preventivně a poslechne, dokonce už když se někde zpoza rohu vynoří pes a on ho vidí dřív než já, tak se na mě podívá a dalo by se říct že čeká až ho uklidnim a řeknu nesmíš. To startování není pokaždé jestli jste to tak pochopila. To když vidíme třeba malého psa tak mu preventivně nesmíš řeknu a projde kolem, ani se na něj nepodívá. Horší je to s velkým psem, kterej se snaží uázat nadřazenost, psi hold takový jsou a vžycky si to dokazovat budou kdo je ten silnější. Z toho kolem nás projde velký pes, který si nevšímá a tak je i ten můj v klidu.
A ten tlak na vodítko pomáhá, právě že ho nějak násilně netahaám, pouze se mu připomenu že mě vedle sebe má, to samé, jak do něj dobnu prstem, tak se na mě hned podívá a reaguje.
Je to horší u těch kolemjdoucích větších psů, kteří hned startují, to se snažím přijít na způsob jak ho zkorigovat no..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"jen mi tohle předtím nedělal"

tak ten pes dospel hlavne.

dala bych mu kosik. preventivne.
a misto "nesmis" -coz v podstate neznamena nic - dat jasny povel, co ma delat. treba lehni. a nechat projit psa okolo...
casem, az reakce vyhasne - jde pokracovat dal a pridat další požadavek.

jinak teda trilety pes a kulhani artroza - to co ma za sebou, nejaky uraz?

Tak povel nesmíš je v mnoha ohledech dost rozporuplný, někomu vyhovvuje, nekdo ho nepoužívá, můj pes slovo nesmíš chápe a reaguje na něj. Jen ělá že mě neslyší když přejde do "amoku", to mu můžu říct cokoliv než kolemjdoucí pes projde, on se na mě podívá a automaticky si sedne protože mu asi stačí jeen můj pohled. Ale zapracujem určitě i na ostatních povelech at ho zaměstnám víc, to je pravda a děkuju za názor :)

Jinak ta artroza zatím je to pouze domněnka.28.2. jdeme na RTG a dozvíme e víc. Těžko říct jak to má, původní majitelka mi o úrazu neřekla, ale od doby, co ho mám, když jsme šli na delší výšlap víc jak 10 km tak poté doma začal kulhat, což trvalo tak den a bylo to dobrý a dlouho nic. Ale ted poslední dobou je to častější, venku si zaběhá, neřeší kopce, doma pak kkulhá, ted už kulhá cca týden. Může to být i moje chyba, že si mohl natahnout třeba šlachu, která se neléčila, ale po tom výšlapu začal kulhat až druhý den, tak nevím...
A je bez PP takže toho o jeho rodičích moc nedohledám, může to být genetické.

scylla napsal(a):
Velíte ke mně, což je pochopitelný povel, a nesmíš, což není žádný povel. Jinými slovy - vidím psa = nastává problém, kdy se bojí i panička, tak já do toho půjdu za nás za oba - ona mi leze do cesty? Tak jí odhodím a půjdu do toho. Nebylo by lepší říct mu, co má dělat a směrovat celou situaci k tomu, než mu velet nesmyslné nesmíš?

Povel nesmíš chápe a reaguje na něj ale je pravda že u těchto "vyhrocených" situací, když už se dostane do amoku, nereaguje na nic a zaměříme se na povely sedni, lehni at ho zaměstnám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A že je dominantní jste poznala jak? Že startuje po některých psech?

Já myslím že "dominance" ve smečce je jakýsi pud a funguje tak od pradávna. Jsou psi, kteří mají potřebu být nad věcí a mají potřebu "usměrńovat " ostatní a dokazovat že jsou silnější a jsou psi, kteří jsou automaticky podřadní. A ano dalo by se říct že dominance vznikla ze strachu "zabití" druhým psem a tak mají silný pud sebezáchovy a preventivně ukazují svou nadřazenost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže psa pouštíte navolno bez náhubku?

Na loukách, kde nikdo není v dohledu, tak ano, pouštím navolno bez náhubku. Myslím že trocha svobody není na škodu a když se náhodou někdo někdee v dálce vynoří i klidně se psem, tak mě pes na přivolání poslechne. Zas nemá tendenci rozběhnout se z dálky. Náš problém spočívá jen v blizkosti kolemjdoucích startujících psů.

scylla napsal(a):
Takže velíte nesmysl, který mu nic neříká a taháte za obojek - napínání vodítka a tah za obojek zvyšuje agresi, dloubete, samé tresty, síla, divíte se, že on použije sílu?

To že do něj dobnu prstem jako "halo pane, nejste tady sám já jsem tady taky" není trest ale reaguje na to a podívá se na mě a agresi zvyšuje tah za vodítko, kdy stojí pes před vámi a ne když jde vedle vás a místo toho dobnuti trochu přitáhnu vodítko, to taky reaguje a podívá se na mě.

nellisss napsal(a):
Povel nesmíš chápe a reaguje na něj ale je pravda že u těchto "vyhrocených" situací, když už se dostane do amoku, nereaguje na nic a zaměříme se na povely sedni, lehni at ho zaměstnám.

Neřešte to jen přes povely, ale hlavně přes to, aby vám věřil a situace neřešil sám. Nesmíš povel není, raději mu říkejte, co má dělat než hloupé zákazy.

nellisss napsal(a):
To že do něj dobnu prstem jako "halo pane, nejste tady sám já jsem tady taky" není trest ale reaguje na to a podívá se na mě a agresi zvyšuje tah za vodítko, kdy stojí pes před vámi a ne když jde vedle vás a místo toho dobnuti trochu přitáhnu vodítko, to taky reaguje a podívá se na mě.

Proč hledáte rady, když trváte na svých nefungujících postupech?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

Souhlasím. To je jako bych řekla že povel "NE" není povel. Když psovi ukážu a upozornim ho na něco co nesmí a budu mu u toho vtloukat a říkat "HO*NO", tak se to taky naučí. :).

scylla napsal(a):
Proč hledáte rady, když trváte na svých nefungujících postupech?

Já si ze všech rad odtud určitě něco odnáším a budu používat a některé metody pozměním. Jsem za názory vděčná. Není nic na tom že v určitých věcech mám argument, kterej podrobně vysvětlím. Celý život se se psy učím a celý další kus života před sebou se učit budu a můžu říct, že žádný pes, kterého jsem kdy cvičila nereagoval na jeden jediný způsob metody výcviku. Ke každýmu psovi přistupuju individuálně a každý pes reaguje na něco jiného. Z toho jsem taky pochopila něco z jejich psychologie. V "komunikaci" se psem mi jde o oční kontakt a to, že některému psovi stačilo říct "hej" nebo mu říct jménem, nebo lusknout prstem nebo písknout tak zrovna tady na toho "individuála" platí "poklepání na rameno'" :) |Hrubou sílu v tom nehledejte

nellisss napsal(a):
Já si ze všech rad odtud určitě něco odnáším a budu používat a některé metody pozměním. Jsem za názory vděčná. Není nic na tom že v určitých věcech mám argument, kterej podrobně vysvětlím. Celý život se se psy učím a celý další kus života před sebou se učit budu a můžu říct, že žádný pes, kterého jsem kdy cvičila nereagoval na jeden jediný způsob metody výcviku. Ke každýmu psovi přistupuju individuálně a každý pes reaguje na něco jiného. Z toho jsem taky pochopila něco z jejich psychologie. V "komunikaci" se psem mi jde o oční kontakt a to, že některému psovi stačilo říct "hej" nebo mu říct jménem, nebo lusknout prstem nebo písknout tak zrovna tady na toho "individuála" platí "poklepání na rameno'" :) |Hrubou sílu v tom nehledejte

Z čeho usuzujete, že v komunikaci se psem jde o oční kontakt? To máte z tzv. pozitivky, že jediná žádoucí činnost je zírání na majitele? Ono s CC byste s hrubou silou daleko nedošla, ale nedojdete tam ani s luskání prsty nebo dloubáním do psa. Ale to je vaše věc.

nellisss napsal(a):
Souhlasím. To je jako bych řekla že povel "NE" není povel. Když psovi ukážu a upozornim ho na něco co nesmí a budu mu u toho vtloukat a říkat "HO*NO", tak se to taky naučí. :).

Zkusim to trochu vysvetlit

je rozdil, jestli mate nejaky pokyn, po kterem nasleduje nejaka aktivni reakce psa ( lehni třeba) nebo pokyn po kterem nemá delat nic. ( to je jak se tu scylla rozciluje ze nemá cenu stekat zakazove povely).

uz jsem to tu psala -když na ten povel "ne", "nesmis" -pes vypne, prestane byt napruzeny a ochotne vas nasleduje -je to aktivni reakce, a je to OK:
když se nestane nic - dal je jak struna a jen a jen vybuchnout - je to jen zakaz a nic neznamena.

proc je lepsi, aby pes něco aktivne udelal ? I kdyby to bylo jen lehni je, protoze se za to da pochválit, odměnit. a bude tu situaci vyhledávat radeji, nez ne, nesmis -kde není za co odměnit.

scylla napsal(a):
Z čeho usuzujete, že v komunikaci se psem jde o oční kontakt? To máte z tzv. pozitivky, že jediná žádoucí činnost je zírání na majitele? Ono s CC byste s hrubou silou daleko nedošla, ale nedojdete tam ani s luskání prsty nebo dloubáním do psa. Ale to je vaše věc.

U tohoto psa mi zrovna o oční kontakt jde, protože sám ho i v určitých situacích vyžaduje. Tímm že kouká na mě, čeká na povel, už to tak má a když to tak vyhovuje jemu a je s ním lepší spolupráce tak proč ne. Vžaduji od něj oční kontakt i když jde pes naproti nám, mnohdy se podívá i sám a ptá se mě tím pohledem jestli může nebo ne. To samé i u cizích lidí co si ho chtějí pohladit, než k nim přistoupí, tak kouká na mě a čeká jestli mu to dovolím. To určiě nebyl výplod mé fantazie "tak a ted se mi musíš dívat do očí, protože po tobě něco chci", sám mě k tomu nasměroval a podle toho k němu tak i přistupuju. Takže určitě rady co mi tu byly řečené využiju a před přicházejícím "amokem" ho zaměstnám více povely.:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkusim to trochu vysvetlit

je rozdil, jestli mate nejaky pokyn, po kterem nasleduje nejaka aktivni reakce psa ( lehni třeba) nebo pokyn po kterem nemá delat nic. ( to je jak se tu scylla rozciluje ze nemá cenu stekat zakazove povely).

uz jsem to tu psala -když na ten povel "ne", "nesmis" -pes vypne, prestane byt napruzeny a ochotne vas nasleduje -je to aktivni reakce, a je to OK:
když se nestane nic - dal je jak struna a jen a jen vybuchnout - je to jen zakaz a nic neznamena.

proc je lepsi, aby pes něco aktivne udelal ? I kdyby to bylo jen lehni je, protoze se za to da pochválit, odměnit. a bude tu situaci vyhledávat radeji, nez ne, nesmis -kde není za co odměnit.

U nás ten povel nesmíš funguje, dá se říct u všeho, kde je třeba, až na tu jedinou situaci u kolemjdoucího startujícího psa, takže tam to určitě změním a před výbuchem ho zaměstnám více povely :) hold mi studnice nápadů po půl roce co jsem s ním moc nepracovala vypršela, tak jsem potřebovala inspirovat a zaměříme se na to :).

Ještě jedna moje zkušenost...nám zabírá víc to, že velím "k noze!" a zrychlíme tempo...ještě chůze, ale na max...vedena nakrátko takovým způsobem, že se fena ramenem-omlouvám se pokud to není správný výraz, nemám zmáknutou anatomii-dotýká mojí nohy, abych případně mohla korigovat směr zatlačením na fenu...pokud jde dobře a ničeho si nevšímá, tak pomocné slovíčko "ˇano", aby věděla, že tak je to správně...pokud je nežádoucí pozornost na druhého psa, cítím napětí, tak "nesmíš nebo klid" a znovu povel "k noze, jdeme" a znovu, pokud jde dobře zpětná vazba feně, že takhle je to správně...
Já to mám ještě složitější tím, že v druhé ruce vedu ještě psa, který naopak všechny psy miluje, takže je nutno ho udržet ho na uzdě, aby netáhl k cizímu psovi se pozdravit...vzhledem k tomu, že pozornost musím věnovat hlavně feně, která je tím "agresorem", co nesnáší psy, tak má pes na frekventovaných místech, nasazenou halti, protože na ní prostě ani nemá tendenci tahat.
Další můj postřeh je ten, že fena, pokud má nasazený košík, tak mi přijde víc soustředěná...asi má chudák "tolik" práce s tím, že má košík, že už jí nezbývá tolik prostoru na "blbnutí"

Rady typu: soustředit pozornost psa na mojí osobu, tak aby si cizího psa nevšímal, nefungovaly nebo resp. fungovaly, ale do určité vzdálenosti...
Posazení nebo položení feny a čekání, až druhý pes projde bylo ještě horší...bylo to přesně jako umístění do "startovní" pozice a čekání až pes přijde blíž a můžem na něj vylítnout...v této pozici už mě fena skoro vůbec nebyla schopná vnímat...veškeré její soustředění bylo na psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"ale nejsou takový halt všichni."

tak konkretne tenhle tady popisovany canik -tam bych si teda bez kouknuti na zivo nikdy netroufla tvrdit, ze to je jen a jen strach a nejistota.
a o to jde...

Jo takhle, no to je jasný, to člověk těžko může odhadnout, to je bez debaty. Ale zase to je tutově o tom nastavení pravidel, a důsledným si trváním na nich. Jen teda je tam majitelka trochu v nevýhodě, protože pokud není ženská jako hora, má nad ní chlapec trochu váhovou převahu, s kterou se to hůř řeší, když on se do toho napře. I proto to chce ten koš.

Dávám feně náhubek sporadicky, i když ho s sebou vždy mám. Kromě dopravy ho dostává v místech větší koncentace lidí - na akcích, v rušném prostředí s pobíhajícími dětmi, když ji musím nechat uvázanou na veřejném prostranství...- člověk nikdy neví, co koho napadne - tedy co se zrodí v hlavě procházejícím lidem a pobíhajícím dětem. A musím napsat, že s náhubkem se chová důležitě a "zodpovědně".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"ale nejsou takový halt všichni."

tak konkretne tenhle tady popisovany canik -tam bych si teda bez kouknuti na zivo nikdy netroufla tvrdit, ze to je jen a jen strach a nejistota.
a o to jde...

O co jde?
Je to stres, agrese je jeho vnějším projevem...a v tomto případě je ten stres nemalý
Jak jinak se to bude řešit? Respektive - řešení vhodné pro psa vedeného "strachem, nejistotou" je v případě psa agresivního "bez strachu a nejistoty (?)" nevhodně? Neúčinné? Nebo dokonce nebezpečné?

Otáčení ke zdroji zády - viz Šusta,1. kniha, strany 19 a 20

"Jen ještě k dotazu zadavatelky - opravdu podpořím ten koš, bez něj se totiž neposunete."
Ne? Teda, dle popisu psa zadavatelky je její mírný beránek a můj zuřivý cholerický vlk - ale košík jsem k učení nikdy nepotřebovala... ...ono to chce mu třeba nevstupovat do cesty (patrně v úmyslu mu dát najevo, že situaci přebírám já... ), a vědět co dělat a tak...
To není nic proti používání košíku, jen mě trošku irituj takové kategorické prohlášení, no...

"Rady typu: soustředit pozornost psa na mojí osobu, tak aby si cizího psa nevšímal, nefungovaly nebo resp. fungovaly, ale do určité vzdálenosti..."
tak logicky.

No ano, přesně tak to dělala.

NESMÍŠ je prostě jen povel, jaký význam mu dáváme je u každého trochu jiný. U nás nejvyšší rozlobení je povel Mařeno, pochybuju, že jinde by tomu pejsek rozuměl. Současné Mařeno a hodně tvrdý výraz hlasu je impulsem k tomu, aby se milá Mařena okamžitě přestala zabývat tím, co dělá a laskavě se soustředila na mne. Teď už se opravdu, ale opravdu zlobím.
Preventivní použití povelu Nesmíš jestliže je cizí pes x metrů od nás je, mírně řečeno, neproduktivní. Co nesmí? Blbě čučet? Vrčet? Startovat?

inusanka napsal(a):
NESMÍŠ je prostě jen povel, jaký význam mu dáváme je u každého trochu jiný. U nás nejvyšší rozlobení je povel Mařeno, pochybuju, že jinde by tomu pejsek rozuměl. Současné Mařeno a hodně tvrdý výraz hlasu je impulsem k tomu, aby se milá Mařena okamžitě přestala zabývat tím, co dělá a laskavě se soustředila na mne. Teď už se opravdu, ale opravdu zlobím.
Preventivní použití povelu Nesmíš jestliže je cizí pes x metrů od nás je, mírně řečeno, neproduktivní. Co nesmí? Blbě čučet? Vrčet? Startovat?

Když je to to dobře načasované, tak pes přesně ví, co nesmí. Nesmí udělat to, co se mu právě vylíhlo v hlavě a na co se chystá. Záleží na tom, jak se pes, těch x metrů od objektu zájmu chová.
Je to podobné, jako vaše "Mařena".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
O co jde?
Je to stres, agrese je jeho vnějším projevem...a v tomto případě je ten stres nemalý
Jak jinak se to bude řešit? Respektive - řešení vhodné pro psa vedeného "strachem, nejistotou" je v případě psa agresivního "bez strachu a nejistoty (?)" nevhodně? Neúčinné? Nebo dokonce nebezpečné?

Otáčení ke zdroji zády - viz Šusta,1. kniha, strany 19 a 20

"Jen ještě k dotazu zadavatelky - opravdu podpořím ten koš, bez něj se totiž neposunete."
Ne? Teda, dle popisu psa zadavatelky je její mírný beránek a můj zuřivý cholerický vlk - ale košík jsem k učení nikdy nepotřebovala... ...ono to chce mu třeba nevstupovat do cesty (patrně v úmyslu mu dát najevo, že situaci přebírám já... ), a vědět co dělat a tak...
To není nic proti používání košíku, jen mě trošku irituj takové kategorické prohlášení, no...

"Rady typu: soustředit pozornost psa na mojí osobu, tak aby si cizího psa nevšímal, nefungovaly nebo resp. fungovaly, ale do určité vzdálenosti..."
tak logicky.

To není nic proti používání košíku, jen mě trošku irituj takové kategorické prohlášení, no...

to je myslím zbytečný, aby to iritovalo, jde čistě jen o dvě věci. Jednak o to, že je majitelka víc v klidu, protože ví že se nemůže nic stát. A druhak jde dost podstatně taky o bezpečnost tý situace jako jakový, ať už druhého psa, či majitelky, když pes po ní chňape. Přiznám se, že mě osobně by nebylo příjemný procházet se psy okolo takovéhle situace. Je to taky v dalším případě o ohleduplnosti k ostatním, pokud mám psa, který tohle dělá. Když byl můj pes pokousán a reagoval na ostatní psy ze strachu a šli jsme na velkou společnou akci, dostal prostě košík, protože tím pádem bylo pro ostatní jasně dáno, to co jsem já věděla- že neudělá nic, on se jen bál a preventivně hučel, ale to ostatní vědět nemohli, takže by se zbytečně situace eskalovala. Když se pak všechno usadilo a psi fungovali, košík šel dolů. Nevidím nic špatnýho na košíku u psa, který má nějakou reakci na ostatní psy.

S košíkem je jedinej problém v tom, že vás to (psovoda i psa) stigmatizuje... pes má košík = zaručeně je agresivní a je potřeba se mu vyhnout... takže vás lidi se psy obchází obloukem a nacvičíte prd.

Chtělo by to si najít skupinu lidí se psy, se kterými se to dá nacvičovat. Cvičák je na tohle nepoužitelnej... protože psi nejsou hloupí a ví, že na cvičáku se musí chovat jinak. My to řešíme tím, že se slejzáme i mimo cvičák a chodíme občas spolu venčit. Nebo prostě blbneme někde na sídlišti a chodíme kolem sebe na chodníku.

Já mám teda psa opačného případa. Je to vítač a sebevíc řvoucí vztekloun je největší kámoš, před kterým je potřeba se rozvalit na záda a radostně kopat kolem sebe.

"S košíkem je jedinej problém v tom, že vás to (psovoda i psa) stigmatizuje... pes má košík = zaručeně je agresivní a je potřeba se mu vyhnout... takže vás lidi se psy obchází obloukem a nacvičíte prd."

Můj pes nosí košík venku nonstop a tuhle zkušenost nemám. Naopak je to vynikající způsob, jak dát lidem najevo, že opravdu nejsme zvědaví na jejich neovladatelné na volno puštěné prudiče.

V nacvičování procházení kolem psů nám náhubek nebrání, obloukem nás nikdo neobchází (kromě těch, co se bojí, že nezvládnou svýho psa). Ani já neobcházím psy podle toho, jestli mají nebo nemají náhubek, ty nezvladatelní a agresivní to na sebe prásknou i bez toho.

Možná, že tohle je trochu jak kde, jak v jakým místě. u nás mi spíš přijde, že jsou lidi rádi, když vidí psa s košíkem, že to berou pozitivně, většina asi nějak chápe, že si někdo psa zodpovědně zajistil a pracuje s ním a ví, co si s ním může dovolit a co ne.

Já bych právě řekla, že dneska v době "pošlete psa k psychologovi" si právě lidi naopak myslí, že pes bez košíku = vychovanej pes, pes s košíkem = problémový pes. Nejvíc mne to trklo když jsem se psem nacvičovala jízdu v mhd (neřeším autobus, ale to čekání na zastávce a popocházení mezi zastávkami + plus předchozí nácvik nošení košíku při procházce). Jak se psy tak i bez psů... lidi se prostě vyhejbali. To když jde můj pes bez košíku neznám. s tím košíkem je to asi ještě umocněno tím, že můj blbounek má pekelnej výraz a pěknej pevnej pogumovanej košík pro no. To u toho cc bude stejné. Velkej silnej pes s košíkem = zaručeně bestie. Chodí nám tu vyžla s košíkem (žere odpadky a občas na psa vyjede a štípe)... takovým tím tenkodrátkatým a tu nikdo neobchází... teda až na ty, co jí znají. a zase mi neříkejte, že to naše Ústecko je až tak velký akvárko.

Nu, já potkat psa typu cc bez košíku, evidentně napnutýho a přemýšlejícího, jestli po nás vystartuje nebo ne, tak se okamžitě otáčím a jdu jinudy
Kdyby košík měl, klidně to míjení se risknu.

Máme s košíkem podobnou zkušenost. Malýmu pastevečkovi je teprve 7 měsíců, ale je prostě velkej, tak budí respekt sám o sobě (i když je hodný a hravý, zatím), natož když ho učím nosit košíček (proti kterému nijak zvlášť neprotestuje). Když jdeme bez košíku, lidi se nebojí, když máme košík, přechází na druhou stranu ulice a pronášejí věty typu "ale copak, už vás zlobí?". Opravdu dneska košík znamená pozor, nebezpečný pes

A přidám nedávnou zkušenost z obory za městem - my bez košíku (košík v batohu), proti nám mladý bernardýn s košíkem. Kus před námi pán s bernardýnem přeskočili potok a šli raději lesem. Při míjení bernoš štěkal a svíjel se na vodítku, zatímco můj drobek po něm jen hodil oko a šel dál. Obávám se, že časem z toho lesa už vůbec nevylezou.

A ještě poznámka na závěr: dost často se na nás řítí neodvolatelný zvědavec jakékoli velikosti či rasy. Můj haf sedí a já volám na běžící majitele, a´t se nebojí, že mám štěně a nic mu neudělá. Safra nemělo by to být naopak? Neměli by oni volat na mě, že nás jejich neposlucha neběží rafnout?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
S košíkem je jedinej problém v tom, že vás to (psovoda i psa) stigmatizuje... pes má košík = zaručeně je agresivní a je potřeba se mu vyhnout... takže vás lidi se psy obchází obloukem a nacvičíte prd.

Chtělo by to si najít skupinu lidí se psy, se kterými se to dá nacvičovat. Cvičák je na tohle nepoužitelnej... protože psi nejsou hloupí a ví, že na cvičáku se musí chovat jinak. My to řešíme tím, že se slejzáme i mimo cvičák a chodíme občas spolu venčit. Nebo prostě blbneme někde na sídlišti a chodíme kolem sebe na chodníku.

Já mám teda psa opačného případa. Je to vítač a sebevíc řvoucí vztekloun je největší kámoš, před kterým je potřeba se rozvalit na záda a radostně kopat kolem sebe.

S košíkem je jedinej problém v tom, že vás to (psovoda i psa) stigmatizuje... pes má košík = zaručeně je agresivní a je potřeba se mu vyhnout... takže vás lidi se psy obchází obloukem

To potvrzuji. Na chodníku se nás lidi (bez psů) při těsném míjení báli. Nasadili jsme košík, a situace se hodně zhoršila - lidi přecházeli na druhou stranu, nebo alespoň vstupovali do silnice. Takže zase chodíme bez košíku.

Zrovna v poslední době se mě dva různí kolemjdoucí nepejskaři ptali, proč má pejsek košík, s dovětkem "aby nic nesežral, žejo?". a po mém vysvětlení byli skoro nadšení, že někdo takhle dá psovi košík jen proto, že pes nemá úplně stopro chování ke psům...

Stejně tak když nás míjí lidi s malýma dětma a děti se rodičů ptají, co to pejsek má a proč, tak v 80% případů jim rodiče odpovídají "asi aby něco nesežral".

Možná bydlím fakt v neobvykle chápavým a přívětivým prostředí :).

Tak já budu rozhodně radši, když kolem nás bude poskakovat no - nechci zrovna napsat, že na nás útočí - s košíkem než bez něj ( majitelé buď v nedohlednu nebo pes "neslyší" ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já budu rozhodně radši, když kolem nás bude poskakovat no - nechci zrovna napsat, že na nás útočí - s košíkem než bez něj ( majitelé buď v nedohlednu nebo pes "neslyší" ).

Dvakrát jsem opravila no na no a počítač tam musí mít malé.
Zase.
NO je německý ovčák.

"Velkej silnej pes s košíkem = zaručeně bestie"

kdyz je ve meste platna vyhlaska, ze pes na volno jenom s kosikem - tak tohle rovnitko najednou neplati :-D

Ale není to vlastne v tomhle pripade jedno?
Pes startuje a zatím se to resi hlavne tim, ze ho proste nejak udrzi.
Tady ten kosik je pro jistotu -co kdyby neudržela.
Na nic jiného to asi vliv nemá...

Město není dobré místo pro život. Ani pro lidi ani pro psy.

Xxx.xxx.44.117
Máme s košíkem podobnou zkušenost. Malýmu pastevečkovi je teprve 7 měsíců, ale je prostě velkej, tak budí respekt sám o sobě (i když je hodný a hravý, zatím), natož když ho učím nosit košíček (proti kterému nijak zvlášť neprotestuje). Když jdeme bez košíku, lidi se nebojí, když máme košík, přechází na druhou stranu ulice a pronášejí věty typu "ale copak, už vás zlobí?". Opravdu dneska košík znamená pozor, nebezpečný pes
"""""""""""""""""""""""""""""
Pes s košem, ve městě ?
U nás to znamená : ohleduplný majitel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nu, já potkat psa typu cc bez košíku, evidentně napnutýho a přemýšlejícího, jestli po nás vystartuje nebo ne, tak se okamžitě otáčím a jdu jinudy
Kdyby košík měl, klidně to míjení se risknu.

Přesně tak.

a rozhodně nemám zkušenost, že by se psa s košíkem lidi báli.

Tak já asi tím, že pesani na první pohled připomínají "hodné menší bernardýnky" jsem nikdy s tím, že by se nám lidé vyhýbali, ať už s košíkem nebo bez neměla. Ale co teda považuju za velké plus je to, že lidé se ke psu s košíkem nemají tendenci hrnout, aby se "poňufali s bernardýnečkem" nemají tendenci posílat svoje děti, aby si pohladili moje psy a hlavně si většinou zavolají svého psa a nebo ho vedou kolem nás nakrátko, což kvituji s povděkem, protože fena opravdu není na žádné psy zvědavá...

rapotacka11 napsal(a):
Xxx.xxx.44.117
Máme s košíkem podobnou zkušenost. Malýmu pastevečkovi je teprve 7 měsíců, ale je prostě velkej, tak budí respekt sám o sobě (i když je hodný a hravý, zatím), natož když ho učím nosit košíček (proti kterému nijak zvlášť neprotestuje). Když jdeme bez košíku, lidi se nebojí, když máme košík, přechází na druhou stranu ulice a pronášejí věty typu "ale copak, už vás zlobí?". Opravdu dneska košík znamená pozor, nebezpečný pes
"""""""""""""""""""""""""""""
Pes s košem, ve městě ?
U nás to znamená : ohleduplný majitel.

Nepíšu o městě. Jsme na vesnici blízko města s novou zástavbou. Takže pejskaru jak much, ale vesnické myšlení. Tzn. většina psů na volno, bez koše, bez výcviku.

Narážkou na tu stigmatizaci při nošení košíku jsem chtěla upozornit, že košík je v pořádku... ale zadavatelce ubudou možnosti ke cvičení a korekci. Zvlášť v kombinaci s plemenou příslušností. Na takový ten běžný nácvik v přirozeném prostředí. Tak ať se na to připraví, bude-li chtít v tomto duchu a podle rad nacvičovat. Proto jsem i dávala ten příklad s vyžlou. Vyžly, boc a podobných se s košíkem lidé i psolidé tak nebojí... jako když nasadíte robusní košík no, pekelnému kříženci nebo cc.

Přikládám foto pekelného křížence... bez košíku. Černý masivní košík na fenu no si domyslete. Páč když se vítězně tváříme u nalezených parohů, košík nenosíme

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

"ale zadavatelce ubudou možnosti ke cvičení a korekci."

neni dulezitejsi bezpecnost okoli?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Narážkou na tu stigmatizaci při nošení košíku jsem chtěla upozornit, že košík je v pořádku... ale zadavatelce ubudou možnosti ke cvičení a korekci. Zvlášť v kombinaci s plemenou příslušností. Na takový ten běžný nácvik v přirozeném prostředí. Tak ať se na to připraví, bude-li chtít v tomto duchu a podle rad nacvičovat. Proto jsem i dávala ten příklad s vyžlou. Vyžly, boc a podobných se s košíkem lidé i psolidé tak nebojí... jako když nasadíte robusní košík no, pekelnému kříženci nebo cc.

Přikládám foto pekelného křížence... bez košíku. Černý masivní košík na fenu no si domyslete. Páč když se vítězně tváříme u nalezených parohů, košík nenosíme

Kolikrát jsem se ptala :"Prosím vás, můžu vás použít?" (Jako výcvikovou pomůcku) a prostě pokud jak píše zadavatelka nastane ta situace neočekávaně, tak pak se asi nikdo vyhýbat nebude a prostě musí se tou situací projít a druhak, je to opravdu o té bezpečnosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"ale zadavatelce ubudou možnosti ke cvičení a korekci."

neni dulezitejsi bezpecnost okoli?

I k zrzavci:

Ale vždyť to píšu, že proti košíku nic nemám. Jen že prostě některé věci se hůř nacvičují, když je člověk závislý jenom na okolí. Jako nic nenahradí výcvik, který je pod kontrolou... ne že na mne vybafne člověk se psem za rohem nebo se mi do chůze vedle sebe připletou ještě další lidi atd.

Tak ať není zadavatelka zklamaná a zkusí to řešit třeba s tím cíleným hledáním si party na cvičení a cvičení v různých prostředích... ale tak aby měla dost času na přípravu. Já mám stejný problém třeba se sháněním rušivých psích elementů na přivolání. Prostě moc velkej a temperamentní pes... většina lidí se psy v okolí do toho na vyzvání se mnou nejde. Stejně tak i ten nácvik klidu při míjení se. Když někoho vyzvu, spíš o to víc se mi ještě vyhne... protože to bere tak, že mám problémového psa. Já fakt nevím, kde žijete. Já žiju na středně velkém sídlišti a ve městě. Se psem chodím mezi lidma třikrát i vícekrát denně. v běžném provozu... ne na venčících místech nebo parcích (tam jsou pejskaři obecně vstřícnější, ale je to jak na cvičáku a pes to brzo prokoukne). Hafo situací musím řešit bez přípravy... a to se jako při tom nácviku fakt hodně podepíše. Není to výmluva... prostě na tom makám, protože jsem trpělivá... ale dost si sleduju vlivy času/místa, protože tam bývá často zakopaný pes, co se týče chyb ve výcviku.

Víte mně to silně připomíná doporučení k socializaci psa ve smečce... všude píšou "najděte si smečku vyrovnaných psů"... víte jak se taková smečka blbě hledá?! Stejný je to s tím... "nasaďte košík a míjejte psy a korigujte chování v běžném provozu - nejlépe s postupným odstupem"... ale že se na chodníku míjejí další lidi a děti... že na vás míjející psovod nemá čas ani náladu... že lidi votravuje obcházení vašeho vytočeného psa, kterého se snažíte uklidnit... to už nikdo z rádců neřeší.

Myslite, ze kdyz potkate neco takoveho - kosik muze ještě zhorsit ten první dojem ?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ruzena_Ruzova napsal(a):
I k zrzavci:

Ale vždyť to píšu, že proti košíku nic nemám. Jen že prostě některé věci se hůř nacvičují, když je člověk závislý jenom na okolí. Jako nic nenahradí výcvik, který je pod kontrolou... ne že na mne vybafne člověk se psem za rohem nebo se mi do chůze vedle sebe připletou ještě další lidi atd.

Tak ať není zadavatelka zklamaná a zkusí to řešit třeba s tím cíleným hledáním si party na cvičení a cvičení v různých prostředích... ale tak aby měla dost času na přípravu. Já mám stejný problém třeba se sháněním rušivých psích elementů na přivolání. Prostě moc velkej a temperamentní pes... většina lidí se psy v okolí do toho na vyzvání se mnou nejde. Stejně tak i ten nácvik klidu při míjení se. Když někoho vyzvu, spíš o to víc se mi ještě vyhne... protože to bere tak, že mám problémového psa. Já fakt nevím, kde žijete. Já žiju na středně velkém sídlišti a ve městě. Se psem chodím mezi lidma třikrát i vícekrát denně. v běžném provozu... ne na venčících místech nebo parcích (tam jsou pejskaři obecně vstřícnější, ale je to jak na cvičáku a pes to brzo prokoukne). Hafo situací musím řešit bez přípravy... a to se jako při tom nácviku fakt hodně podepíše. Není to výmluva... prostě na tom makám, protože jsem trpělivá... ale dost si sleduju vlivy času/místa, protože tam bývá často zakopaný pes, co se týče chyb ve výcviku.

Víte mně to silně připomíná doporučení k socializaci psa ve smečce... všude píšou "najděte si smečku vyrovnaných psů"... víte jak se taková smečka blbě hledá?! Stejný je to s tím... "nasaďte košík a míjejte psy a korigujte chování v běžném provozu - nejlépe s postupným odstupem"... ale že se na chodníku míjejí další lidi a děti... že na vás míjející psovod nemá čas ani náladu... že lidi votravuje obcházení vašeho vytočeného psa, kterého se snažíte uklidnit... to už nikdo z rádců neřeší.

Já vám rozumím, máme teď doma poplašený a rozjařený a veliký torpédo, takže to není jak kdy tohle bude řešit člověk s foxlem. Ale prostě musí se no. Taky by možná stálo za zvážení, když ne tedy cvičák, tak alespoň nějaký kvalitní psí tábor. kde bude dostatek protostoru, času a cvičebního materiálu na to ochození, na tu přípravu a naladění se se psem a to už se to potom v reálu opracovává líp.

"... to už nikdo z rádců neřeší."
Máte v ledasčems pravdu, nicméně oni to ti rádci neřeší často proto, že si tím taky prošli, a že vědí, že jinak to prostě nepůjde. Jakože nepůjde resocializovat psa bez patřičnýho psího kolektivu. Nepůjde některý věci vyřešit bez toho, že se to nacvičí s patřičným okolím. Že se to hledá blbě, je nepopiratelnej fakt.
Já bydlím v průměrným středně velkým městě a myslím, že to není jen o městě, ale i o lokalitě. Mám tady bezva prostředí, ale o pár km dál už vládne atmosféra o dost jiná, v tom samým městě. Čím to je, netuším, nebo tedy jo, lidma, ale jaktože tady to jde a tam ne, to nevím.

Já už za ty roky vím, kde hledat ten pro mě potřebnej kolektiv a potřebný okolí, ale to si prostě každej musí najít sám, vyzkoušet, prožít.

Moc to okecávám. Představte si na chodníku před váma ženskou se samcem cane corso s košíkem na tlamě, který se moc netváří na vašeho nervózního středního pudla, se kterým se vracíte z nákupu v Lidlu. Zapomeňte, že máte letité zkušenosti s výcvikem psů, třeba i problémových. a teď vás ta ženština vyzve "Dobrý den, můžu vás použít na nácvik míjení se se psem?"... jako sorry... tady se nacvičit nedá nic a pudlomajitel prchá kličkováním mezi auty pryč.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Moc to okecávám. Představte si na chodníku před váma ženskou se samcem cane corso s košíkem na tlamě, který se moc netváří na vašeho nervózního středního pudla, se kterým se vracíte z nákupu v Lidlu. Zapomeňte, že máte letité zkušenosti s výcvikem psů, třeba i problémových. a teď vás ta ženština vyzve "Dobrý den, můžu vás použít na nácvik míjení se se psem?"... jako sorry... tady se nacvičit nedá nic a pudlomajitel prchá kličkováním mezi auty pryč.

O dost radsej posluzim cc psovi s kosom, nez cc psovi bez kosa

Ale ja som z toho mesta nevhodneho na zivot, kde kos znamena ohladuplny psickar a naopak bez kosa bez voditka znamena davat si pozor a obist idealne po druhej strane stvorprudovky.

To L(phi): No on ten cane corso i s košem je dost masakr. Mne před mnoha lety ubil boxér s košíkem na tlamě kočku. Myslím, že mít zadavatelka třeba tu vyžlu s košíkem reakce by byla asi taky vstřícnější.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Moc to okecávám. Představte si na chodníku před váma ženskou se samcem cane corso s košíkem na tlamě, který se moc netváří na vašeho nervózního středního pudla, se kterým se vracíte z nákupu v Lidlu. Zapomeňte, že máte letité zkušenosti s výcvikem psů, třeba i problémových. a teď vás ta ženština vyzve "Dobrý den, můžu vás použít na nácvik míjení se se psem?"... jako sorry... tady se nacvičit nedá nic a pudlomajitel prchá kličkováním mezi auty pryč.

No, ale já tohle nepůjdu to zkoušet na někoho s nákupem a středním pudlem , musíte si vybrat jiný materiál. a toho pudla ale můžete použít taky, to ne že ne. Ale jinak. Na prohloubení si toho, že když řeknu, tak pes sedí a trénujeme klid a vnímání páníčka, takže ten neoblíbený scylly oční kontakt. Kdy mi jde o to, aby se pes cíleně zaměřil na mě a setrval v té pozici. Čistě jako cvik. a pak si po pár těchle "sešn" střihnu kolem toho pudla projít s tím, že ten oční kontakt už bude za chůze. a v takový vzdálenosti, kdy ještě nemusím majitele kontaktovat. a pak zjistím, že se ho vlastně vůbec ptát nemusím, protože už vlastně projdeme kolem nic v klídku... a je to! /trochu moc jsem to zjednodušila, ale! když budete využívat cíleně fakt všeho co vám běžný provoz nabízí a v situacích, kdy vám to nehraje do noty tím projdete "navostro" (s košíkem, bez nervů), tak se to prostě bude postupně obrušovat, vy, psovo chování, vaše sehrání spolu, jeho vnímání vás...

Ruzena_Ruzova napsal(a):
To L(phi): No on ten cane corso i s košem je dost masakr. Mne před mnoha lety ubil boxér s košíkem na tlamě kočku. Myslím, že mít zadavatelka třeba tu vyžlu s košíkem reakce by byla asi taky vstřícnější.

To můžu potvrdit, , pochopitelně, páč ta vižla je trošku jiný kafe. Na druhou stranu máme tu majitelku s vižlou- ten bohužel košík nenosí a tvrdě by měl! - který bych se vyhnula právě i s tím košíkem. což je zrovna pro mě smutný konstatování.

"ale že se na chodníku míjejí další lidi a děti... že na vás míjející psovod nemá čas ani náladu... že lidi votravuje obcházení vašeho vytočeného psa, kterého se snažíte uklidnit"

do tohoto okamžiku ale psa nenechám dojít, ne ? na 100m nikdo kousat nebude..
nebudou obcházet mě, ale já je, můžete se sedícím psem čekat bokem
jestli máte psa, kterého neudržíte, neporučíte mu sedni čekej koukej na mě
tak ho učte u lesa/doma nejdřív
a zas.. pardon za tu trapnou frázi.. bez zkracování vzdálenosti (přiblížení se stavu "nezvládám okolí") to nejde
protože v tom stavu šílenosti prostě nic vnímat nebude, i když povel zná
ještě by šlo: eo, proutek, vyškubat vodítkem, nechat srovnat psem/smečkou, ... jenomže to neodstraní problém.. spíše naopak
jo, najít psy v pohodě (a majitele) je téměř nemožné, tak to vzdáme
já to nějak přestávám chápat, co je na tom složitého ? potkám psy na protějším chodníku,...

To megííí: Že má někdo něco vzdávat, když to nejde... jsem nikde nepsala. Píšu jenom o tom, na jaké překážky může zadavatelka při její situaci a využití rad narazit a připravit se nato a nebýt zklamaná a nevzdávat a hledat jinou cestu. Protože obecná doporučení hezky vypadaj v teorii, v praxi je to boj.

A upřímně už začínám být dost alergická na ty rady o nacvičování doma, u lesa a kilometry daleko... atd.... dokud to pes pořádně neumí. Jak posoudíte, že to ještě neumí? Co když vám to se psem v klidném prostředí jde? Jde vám to i u tří psů z pěti... ale prostě se často stane a to dost často, že to pečlivě nacvičené (podle úradku začátečníka) prostě nezafunguje. Může to být hafo vlivů, který prostě u lesa nebo doma nenacvičíte... zvlášť u psa, kterého nemáte od štěněte. Proto píšu, že se dost často jako začátečník dostanete do situace, kterou nebudete mít úplně pod kontrolou.Když to teda nejde... tak se vrátíte zpátky domů a k lesu a 100 m s koukáním do očí... kde to funguje na stopro? Tyhle rady mi právě příjdu jako základ toho, že to začátečníci vzdávaj. Proto si myslím, že je lepší tenhle nácvik dělat kontrolovaně se skupinou lidí, která se na to zaměří a procvičuje se, než čekat na příležitost, kdy to můžu nacvičit na náhodném objektu. Navíc když zadavatelka je zrovna majitelka psa, se kterým se moc psů na protějším chodníku nepotká... neboť v každé chvíli budu všichni psi radši na tom protějším chodníku.

Hele já nevím, co je složitého na tom, se fakt vžít do rozpoložení takovýho začátečníka s problémovým psem. Můžu mu jako zkušený dát rady a postupy, ale měla bych ho upozornit i na možné nesnáze, ale i možnosti jak to řešit... aby pochopil, že na tohle naráží kdekdo a spíš ho motivovat, aby zkoušel, každý posun vpřed oslavil a hlavně neztrácel naději.
Ono když napíšete takovému člověku "přestávám chápat, co je na tom složitého ?" tak rozhodně nikam neposunete toho psovoda.

Zrzavci napsal(a):
Přesně tak.

a rozhodně nemám zkušenost, že by se psa s košíkem lidi báli.

Jednou jsem šla se svojí aussici do města s nahubkem. Šla jsem takovou cestou obklopenou stromy a nademnou byl kopeček též s cestičkou a na ní menší děti a šeptají si "!pozor! ten pes je hrozně zlý a sežere nás!" tak jdu(div se neudusim smíchy, škoda že jste neviděly ty pohledy ) vidím v dály na louce jak starší pán nás vidí a v ruce na spagate má cc a po pár minutách (spíš sekundách) se otáčí a utíká pryč #laug h# tak moc mám "zlyho" psa

Mně celkem vyhovuje, že si někteří lidé myslí, že pes s náhubkem je zlý. Psa nikdo neotravuje hlazením a zbytečnou pozorností. Nemyslím si, že by mého psa/psy, muselo plnit nadšením, že na ně šahají cizí lidi. a už vůbec ne, že to musí strpět. Takže v tomto je to s náhubkem snazší.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
To megííí: Že má někdo něco vzdávat, když to nejde... jsem nikde nepsala. Píšu jenom o tom, na jaké překážky může zadavatelka při její situaci a využití rad narazit a připravit se nato a nebýt zklamaná a nevzdávat a hledat jinou cestu. Protože obecná doporučení hezky vypadaj v teorii, v praxi je to boj.

A upřímně už začínám být dost alergická na ty rady o nacvičování doma, u lesa a kilometry daleko... atd.... dokud to pes pořádně neumí. Jak posoudíte, že to ještě neumí? Co když vám to se psem v klidném prostředí jde? Jde vám to i u tří psů z pěti... ale prostě se často stane a to dost často, že to pečlivě nacvičené (podle úradku začátečníka) prostě nezafunguje. Může to být hafo vlivů, který prostě u lesa nebo doma nenacvičíte... zvlášť u psa, kterého nemáte od štěněte. Proto píšu, že se dost často jako začátečník dostanete do situace, kterou nebudete mít úplně pod kontrolou.Když to teda nejde... tak se vrátíte zpátky domů a k lesu a 100 m s koukáním do očí... kde to funguje na stopro? Tyhle rady mi právě příjdu jako základ toho, že to začátečníci vzdávaj. Proto si myslím, že je lepší tenhle nácvik dělat kontrolovaně se skupinou lidí, která se na to zaměří a procvičuje se, než čekat na příležitost, kdy to můžu nacvičit na náhodném objektu. Navíc když zadavatelka je zrovna majitelka psa, se kterým se moc psů na protějším chodníku nepotká... neboť v každé chvíli budu všichni psi radši na tom protějším chodníku.

Hele já nevím, co je složitého na tom, se fakt vžít do rozpoložení takovýho začátečníka s problémovým psem. Můžu mu jako zkušený dát rady a postupy, ale měla bych ho upozornit i na možné nesnáze, ale i možnosti jak to řešit... aby pochopil, že na tohle naráží kdekdo a spíš ho motivovat, aby zkoušel, každý posun vpřed oslavil a hlavně neztrácel naději.
Ono když napíšete takovému člověku "přestávám chápat, co je na tom složitého ?" tak rozhodně nikam neposunete toho psovoda.

Jsem to nepsala tomu člověku ;-)
na druhém chodníku je to přece pro mě výhra - dost místa, času
strašně moc si přeju organizovanou skupinu, už třetí vánoce
a protože vím, že tohle najít, je téměř scifi, naučím psa, že já jsem teda jeho majitel/kamarád nebo tak něco, jeden nějaký povel (úplně jedno jaké to je slovo) nebo píšťalka nebo kus vysočiny do ruky... a jde se... ne vletět na staromák..
majitel musí umět jednu věc - zastavit se dřív, než pejsek otočí ucho
a stát, dýchat, oba.. a pochvalte se oba
není to jednoduché, ale vůbec ne tak těžké, jak se tu často povídá
nesnáze - vrátím se o krok zpět, nic jiného mě nenapadá
a aby mě nenapadl pes, má náhubek, a psa neškrtím, aby nevyvolával napětí u kolemjdoucích psů, a tak by se to přehazovalo,...
něco tak.

..."ale prostě se často stane a to dost často, že to pečlivě nacvičené (podle úradku začátečníka) prostě nezafunguje"...
A proto má mít potenciálně nebezpečný pes v neznámém ( tam, kde nevím, co můžu čekat ) prostředí košík.

..."Proto si myslím, že je lepší tenhle nácvik dělat kontrolovaně se skupinou lidí, která se na to zaměří a procvičuje se"...
Pak je dobré najít si výcvikáře, který pořádá socializační vycházky. Je tam pokaždé aspoň částečně obměněná smečka, chodí se na různá místa - do parku, na náměstí a pod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Proto si myslím, že je lepší tenhle nácvik dělat kontrolovaně se skupinou lidí, která se na to zaměří a procvičuje se"...
Pak je dobré najít si výcvikáře, který pořádá socializační vycházky. Je tam pokaždé aspoň částečně obměněná smečka, chodí se na různá místa - do parku, na náměstí a pod.

Tohle by bylo ideální, ale ne všude se něco takového provozuje...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle by bylo ideální, ale ne všude se něco takového provozuje...

Pak je potřeba se na takových vycházkách na cvičáku domluvit. Přece když budu chodit na cvičák, mám pusu, abych se ozvala s tím, co potřebuju. Snad by se na leckterém cvičáku - kurzu - dala dohromady skupina...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pak je potřeba se na takových vycházkách na cvičáku domluvit. Přece když budu chodit na cvičák, mám pusu, abych se ozvala s tím, co potřebuju. Snad by se na leckterém cvičáku - kurzu - dala dohromady skupina...

Já to spíš pochopila jako, že to je pravidelná "organizovaná" akce..., ale máte samozřejmě pravdu...