Uživatel s deaktivovaným účtem

Chtěla bych si pořídit psa z útulku.Podle mě jsou vděční a štastní že si je někdo vezme.Tento víkend pojedeme do útulku si toho nějakého pejska vyvenčit.Mám vybraného který se ke mě hodí.
Má někdo taky psa z útulku?
Uživatel s deaktivovaným účtem

ne,nemám duševní poruchu.Psala to moje kamarádka.Když už.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ne,nemám duševní poruchu.Psala to moje kamarádka.Když už.
Kamarádka? To jste v Bohnicích na jednom pokoji?
Reagovat nikdo sice nemusí, ale stejně tak samozřejmě může - je to veřejná diskuze.
A idealizovat si útulkové psy, že jsou šmahem vděční a bezproblémoví, je poměrně nebezpečné, ať je vám jedenáct nebo devatenáct. Nic proti příspěvku zadavatelky, ať klidně po víkendu napíše, jak se jí venčení líbilo a dá třeba i fotky.
Dotaz pro sufle:
Nebylo by lepší, kdybyste do diskuze o želvách přispěla s ní ze svého účtu? Protože tak můžete v klidu reagovat i na případně nepřátelské projevy ostatních diskutujících a nenechat jim to dítě napospas. Deseti či jedenáctileté dítě bych bez omezení tedy u netu sedět a diskutovat nenechávala. Holt jsem stará konzerva
saola
napsal(a):
Reagovat nikdo sice nemusí, ale stejně tak samozřejmě může - je to veřejná diskuze.
A idealizovat si útulkové psy, že jsou šmahem vděční a bezproblémoví, je poměrně nebezpečné, ať je vám jedenáct nebo devatenáct. Nic proti příspěvku zadavatelky, ať klidně po víkendu napíše, jak se jí venčení líbilo a dá třeba i fotky.
Dotaz pro sufle:
Nebylo by lepší, kdybyste do diskuze o želvách přispěla s ní ze svého účtu? Protože tak můžete v klidu reagovat i na případně nepřátelské projevy ostatních diskutujících a nenechat jim to dítě napospas. Deseti či jedenáctileté dítě bych bez omezení tedy u netu sedět a diskutovat nenechávala. Holt jsem stará konzerva
Samozřejmě, že může. Jen je celkem těžké formulovat dotaz tak, aby zde nikoho nepohoršil....
Do diskuze o želvách přispívat nebudu. Obecně se internetových diskuzí účastním naprosto minimálně. Preferuji odbornou literaturu.
A samozřejmě k tomu, hlavně z důvodu velkého množství anonymních, frustrovaných rádobyodborníků, vedu i své děti.
Tady na psech mám pár nicků, jejichž názory si velice ráda čtu.
Na želvách to byla neteř, dozvěděla jsem se to později náhodou, ale to není podstatné.
A když už jsme u té staré konzervy:
Na neteř takový vliv nemám.
Ale u svých dětí máme monitorovaný veškerý pohyb na síti, většinu stranek zablokovaných a nastavený limit max. 1,5 hodiny funkce domácích počítačů a telefonů denně.
I tak si ovšem netroufám tvrdit, že mám vše pod kontrolou i u jedenactiletáého dítěte.
to sufle - jednak píše, že jí je 19 a po přečtení jejích dalších příspěvků se nic jiného než "schizofrenie" nenabízí
je to 3 v 1 ? viz např "tichůstka" ve vlákně
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3442311/strava#a3520957
Ano máme psa z útulku. Manžel ho má jako parťáka na výlety do přírody. Oba jsou spokojení.
teď mám 4. a 5. psa z útulku, zcela bez problémů (výchovných) byla jen jedna fenka ACD bez PP, ta zase ale měla obrovské zdravotní problémy, že musela být v 5ti letech uspána
u ostatních zdraví OK (pominuli inkontinenci u kastrátky), a výchova po čase taky
nej oříšek na výchovu je teď ten poslední a mám fakt dost "o zábavu postaráno"
Když ono je to těžký. Psát to může, být to tak nemusí. Když mi bylo deset, nadchla jsem se pro rybičky. Dostala jsem 80l akvárium a celá žhavá jsem se letěla poptat "odborníků na internetovou diskuzi" na rybicky.net. Formulace byla sice adekvátní desetiletému děcku, postla jsem ale pouze foto akvária, rozměry a dotaz, jak začít a jaké rybičky bych do toho mohla mít.
Byla jsem v podstatě poslána do prd.le, že se takhle malá nemám co cpát do akvaristiky. Tak mi v dalším příspěvku taky bylo víc. Ale to ničemu nepomůže, stejně jsem nedostala žádnou radu, jenom vynadáno - a to jsem byla slušná, jen prostě dítě.
Myslím, že nebýt téhle neochoty jednat i s dětmi, tak mi kromě lásky ke psům vydrželo i nadšení do akvaristiky, které nikdo mně blízký nerozuměl a z knih, co jsem měla k dispozici, jsem nebyla úplně moudrá. Takhle jsem byla otrávená už ze začátku, naflákala plno začátečnických chyb a po čase jsem se na to vyflákla.
Co se týče mých zkušeností se psy z útulku, mou domácností prošli tři a z nich jeden (poslední) jel po týdnu co nejrychleji zpět, další šanci u nás nedostal, nebylo to možné. První dva v poklidu dožili svých 15 a 19 let.
Takže úspěšnost 67% (říká optimista ve mě), nebo selhání 33 % (říká druhé já pesimista).