
Dalmatin štěňata s PP

Prodám Dalmatina - Hledáme milující domovy pro náš vrh plemene dalmatin v c...
Dohodou
Zdravím,
za pár dní si jedeme pro nové štěně. Bude to 8mi týdenní dalmatin.
Ovšem máme doma 5ti letého kocoura, kterej asi moc s pejska nadšený nebude. Když přijede někdo na návštěvu se psem, tak prská. Ale potom si ho po nějaké chvíli přestane všímat(Když se tedy k němu nepřiblíží víc:D)
Trochu se bojím, aby to štěně neporanil třeba do oka nebo něco. Budu je mít první dny pořád na očích, ale člověk není ve střehu nonstop. Bylo nám doporučeno ostříhání drápku, ale to nechci. Chodí ven, leze po stromech a to by mu v tom trochu bránilo. A navíc si myslím, že to nevyřeší moc ten problém samotný.
Při příchodu štěněte na to půjdeme pomalu a za správné chování chválit.
Máte s tímto někdo zkušenost? Jak jste to řešili? Děkuji:)
My sice neseznamovali kocoura x štěně, ale 5 ti letého psa x štěně.
Trvalo par dní, než si starší zvykl (byl do te doby jedináček :)
Hlavně mu vadilo, když mala přišla k jeho misce a nebo si k němu prilehla nebo nedej bože se ho dotkla 😊 to odcházel jako kdyby byla prašivá 😃
První seznameni očichat,pomalu seznámit...Byt ve střehu. Nedělat z toho vědu a byt v klidu.
Pomáhalo staršího hodně chválit, víc se s nim mazlit a dávat mu najevo jeho důležitost. Rozhodne ne jen muchlat mrňouse (to by náš starší žárlil) Když mladší fakt dotirala i ji okřiknout,aby viděla, že si nemůže dělat vše co chce.
24 hodin hlídat nemůžete ja s nima spala asi 3 dny v obýváku a pak už jsme šli i do prace.takže se tam porovnali bez úhony sami
Do týdne se to srovnalo, je to i zvyk a čas. A staršího jsme i nechali,aby si malou srovnal po psím (co se žrádla tyče i toho co si k němu může dovolit) . Jen hlídat, aby to nebylo "rovnání " ve zlém.
. Což u nás nebylo. ..
Taky jsme se báli o očička, pač mopsi na ně trpí a štěně má drápky jako kočka.
Příkladam fotku je k sobe po týdnu meli
Hodně radosti
RozaTonda-mopsi
napsal(a):
My sice neseznamovali kocoura x štěně, ale 5 ti letého psa x štěně.
Trvalo par dní, než si starší zvykl (byl do te doby jedináček :)
Hlavně mu vadilo, když mala přišla k jeho misce a nebo si k němu prilehla nebo nedej bože se ho dotkla 😊 to odcházel jako kdyby byla prašivá 😃
První seznameni očichat,pomalu seznámit...Byt ve střehu. Nedělat z toho vědu a byt v klidu.
Pomáhalo staršího hodně chválit, víc se s nim mazlit a dávat mu najevo jeho důležitost. Rozhodne ne jen muchlat mrňouse (to by náš starší žárlil) Když mladší fakt dotirala i ji okřiknout,aby viděla, že si nemůže dělat vše co chce.
24 hodin hlídat nemůžete ja s nima spala asi 3 dny v obýváku a pak už jsme šli i do prace.takže se tam porovnali bez úhony sami
Do týdne se to srovnalo, je to i zvyk a čas. A staršího jsme i nechali,aby si malou srovnal po psím (co se žrádla tyče i toho co si k němu může dovolit) . Jen hlídat, aby to nebylo "rovnání " ve zlém.
. Což u nás nebylo. ..
Taky jsme se báli o očička, pač mopsi na ně trpí a štěně má drápky jako kočka.
Příkladam fotku je k sobe po týdnu meli
Hodně radosti
Jsou krásní.. Děkuji moc! :)
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nic takovýho neřešte :D Prostě doneste štěně domů a hotovo. Umožněte kocourovi odejít od přítomnosti psa, to bude možná první co bude chtít udělat. Během pár dnů si srovná psa do pozice ve které ho chce :D
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nic takovýho neřešte :D Prostě doneste štěně domů a hotovo.
totéž udělali sousedi
kocoury měli tři
první se k nám přestěhoval, když ke stávající pohodářce bernské salašnici dotáhli štěně
když zemřela berňačka, dotáhli moskevačku
i vyrostla ze štěněcího, a my vyfasovalii natvrdo a nafurt druhého jejich kocoura
třetího jim zakousla
....hlavně nic neřešit, vivat!
Uživatel s deaktivovaným účtem
jo, kocour se klidně může i odstěhovat, že v domácnosti se psem nebude.
Uživatel s deaktivovaným účtem
třetího jim zakousla
Když to očividně nezvládnou, tak se nedivím že jim ty kočky utíkaj
No u nás probíhala podobná situace 3x. Poprvé kočka sice dlouho dělala, jak u nás to malý hloupý štěně nechce, bavit se s ním nebude a chodila po skříních. Trvalo několik týdnů, než byla ochotná se pohybovat po zemi někde kolem štěněte. Ale nakonec spolu bez obtíží vycházejí, kočka dá najevo, kdy toho má dost a hodný pes jí respektuje, neboť ví, že by dostal přes čumák. Podruhé jsme adoptovali kočky, které už měli se psy nepěkné zkušenosti a trvalo rok, než začaly psisku věřit a neměly tendenci mu jí hned fláknout a s posledním štěnětem to šlo o poznání lépe, neboť nebylo hyperaktivní a nesnažilo se je lovit za účelem vnucení hry. Hlavně korigujte to štěně, aby se nenaučilo kočku honit a nedostávalo jí do nepříjemných situací. Pokud tohle zvládnete, tak u kočky kde ještě není narušená důvěra by musela být asi prostě smůla na jedince, který štěně odmítne přijmout. Stát se to určitě může. Ale na druhou stranu mám osobně i tu opačnou zkušenost, kdy psem šikanované kočky přijaly jiného psa, věří mu i když jako malý byl hrozný éro a taky je x krát prohnal, ale teď je prostě chrání a ony to vědí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nic takovýho neřešte :D Prostě doneste štěně domů a hotovo.
totéž udělali sousedi
kocoury měli tři
první se k nám přestěhoval, když ke stávající pohodářce bernské salašnici dotáhli štěně
když zemřela berňačka, dotáhli moskevačku
i vyrostla ze štěněcího, a my vyfasovalii natvrdo a nafurt druhého jejich kocoura
třetího jim zakousla
....hlavně nic neřešit, vivat!
Moskevačka zakousla kočku? Bych čekal, že by měla taky chránit každého, kdo je u nich doma. To by mě zajímalo, jak k tomu došlo. Snad jedině v nějaké situaci, kdy by se kocour plížil domů a moskevačka neubrzdila útok na domnělého vetřelce. Ale myslím, že řízeným soužitím štěněte, ještě v přítomnosti staršího psa, který s těma kočkama žije v pohodě, by tomu šlo zabránit
Uživatel s deaktivovaným účtem
TyVed
napsal(a):
Moskevačka zakousla kočku? Bych čekal, že by měla taky chránit každého, kdo je u nich doma. To by mě zajímalo, jak k tomu došlo. Snad jedině v nějaké situaci, kdy by se kocour plížil domů a moskevačka neubrzdila útok na domnělého vetřelce. Ale myslím, že řízeným soužitím štěněte, ještě v přítomnosti staršího psa, který s těma kočkama žije v pohodě, by tomu šlo zabránit
no však, a o to mě to s.ere víc!
A žádná náhoda to nebyla, na toho druhého už našeho kocoura cíleně útočila (a fakt útočila, nechtěla si hrát) co odrostla z toho miminoštěněcího věku (a to přišla jako štěně k němu, ne naopak!). A toho co zakousla (mmch zakousla i kocourka jejich souseda) - doma ho prý tolerovala, ale venku.......
Prostě výsledek neřešení a "oni si to nějak utřepou", posléze se přidalo "báječné" fuj a nesmíš......
Seznamovali jsme kocoura flegmatika s jezevčicí neurotičkou .Jezevčice byla alergická už je na slovo "kočička". A pak najednou přišel kocour a rozhodl se u nás bydlet, znáte to. Takže jsme si daly s mámou na zahradu křesílka, máma na klíně jezevčici, já na klíně kocoura a seděly jsme vedle sebe a kecaly. Jezevčice se klepala, kvílela, ale nebylo jí to nic platné. Už nevím jak dlouho to trvalo, ale ze zabijáka koček se stal kámoš, se kterým spávala v pelechu. Ovšem pouze pokud šlo o naše kočky (i další, nové). Cizí proháněla do smrti.
S naším současným SAOšem už vyložení kamarádi nejsou, ale respektují se jako spolubydlící, žerou si navzájem z misek. Občas se "kočkují", ale spíš jen tak aby řeč nestála.
Přidám vtipnou historku: kocour má svoje místečko v rohu linky. Kocour seděl na lince, pes seděl pod ním a čuměli na sebe. Kocour chtěl odkráčet, ale uklouzlo mu to (on je krapet nemehýlko) a spadl přímo psovi na hlavu. Moc nevím přesně, co se dělo v dalších třech vteřinách, ale výsledek byl ten, že se kocour zasekl drápama předních pacek psovi do límce pod krkem. Pes se ho chtěl zbavit tak utekl otevřenými dveřmi na zahradu. Ovšem kocour se nějak nemohl pustit, takže pes běžel i s kocourem pod krkem Vyběhla jsem za nimi a viděla jsem úžasný obrázek, jak pes stojí, pod krkem mu visí kocour a oba mě očima prosí, ať proboha něco udělám Vyprostila jsem kocoura a oba uraženě odešli každý jiným směrem
Čajda
napsal(a):
Seznamovali jsme kocoura flegmatika s jezevčicí neurotičkou .Jezevčice byla alergická už je na slovo "kočička". A pak najednou přišel kocour a rozhodl se u nás bydlet, znáte to. Takže jsme si daly s mámou na zahradu křesílka, máma na klíně jezevčici, já na klíně kocoura a seděly jsme vedle sebe a kecaly. Jezevčice se klepala, kvílela, ale nebylo jí to nic platné. Už nevím jak dlouho to trvalo, ale ze zabijáka koček se stal kámoš, se kterým spávala v pelechu. Ovšem pouze pokud šlo o naše kočky (i další, nové). Cizí proháněla do smrti.
S naším současným SAOšem už vyložení kamarádi nejsou, ale respektují se jako spolubydlící, žerou si navzájem z misek. Občas se "kočkují", ale spíš jen tak aby řeč nestála.
Přidám vtipnou historku: kocour má svoje místečko v rohu linky. Kocour seděl na lince, pes seděl pod ním a čuměli na sebe. Kocour chtěl odkráčet, ale uklouzlo mu to (on je krapet nemehýlko) a spadl přímo psovi na hlavu. Moc nevím přesně, co se dělo v dalších třech vteřinách, ale výsledek byl ten, že se kocour zasekl drápama předních pacek psovi do límce pod krkem. Pes se ho chtěl zbavit tak utekl otevřenými dveřmi na zahradu. Ovšem kocour se nějak nemohl pustit, takže pes běžel i s kocourem pod krkem Vyběhla jsem za nimi a viděla jsem úžasný obrázek, jak pes stojí, pod krkem mu visí kocour a oba mě očima prosí, ať proboha něco udělám Vyprostila jsem kocoura a oba uraženě odešli každý jiným směrem
Ty joooooooooo. Ten kocour je obrovský 😯
No jo, kocour má adekvátní velikost k velikosti psa . Ale jinak je z toho vidět, že pes má povahu jakou má mít, prostě je to "jeho" kocour, takže i v situaci, která je jistě nepříjemná, mu prostě neublíží, jelikož členům smečky se neubližuje, ti se za všech okolností chrání a k násilí vůči nim se nepřistupuje. U těch pastevců se to týká i situací, kdy jsou opravdu s dobytkem. Když do psa třeba štouchne koza nebo beran, tak je pes odkáže do patřičných mezí, ale nic vážného jim neudělá. Náš pes miluje ovce a kozy a když jdeme někde kolem plotu, tak si u nich lehne a snaží se mě přesvědčit, že tam s nima zůstaneme. Odvést ho pryč dá docela přesvědčování. Tuhle ho v podobné situaci přes takové vlající pletivo trklo kůzle, docela pořádně. A ani vůči tomu cizímu prckovi neprojevil sebemenší agresi a to se zjevně leknul a celkem valil oči, co mu to ten tvoreček udělal.
Čajda
napsal(a):
Seznamovali jsme kocoura flegmatika s jezevčicí neurotičkou .Jezevčice byla alergická už je na slovo "kočička". A pak najednou přišel kocour a rozhodl se u nás bydlet, znáte to. Takže jsme si daly s mámou na zahradu křesílka, máma na klíně jezevčici, já na klíně kocoura a seděly jsme vedle sebe a kecaly. Jezevčice se klepala, kvílela, ale nebylo jí to nic platné. Už nevím jak dlouho to trvalo, ale ze zabijáka koček se stal kámoš, se kterým spávala v pelechu. Ovšem pouze pokud šlo o naše kočky (i další, nové). Cizí proháněla do smrti.
S naším současným SAOšem už vyložení kamarádi nejsou, ale respektují se jako spolubydlící, žerou si navzájem z misek. Občas se "kočkují", ale spíš jen tak aby řeč nestála.
Přidám vtipnou historku: kocour má svoje místečko v rohu linky. Kocour seděl na lince, pes seděl pod ním a čuměli na sebe. Kocour chtěl odkráčet, ale uklouzlo mu to (on je krapet nemehýlko) a spadl přímo psovi na hlavu. Moc nevím přesně, co se dělo v dalších třech vteřinách, ale výsledek byl ten, že se kocour zasekl drápama předních pacek psovi do límce pod krkem. Pes se ho chtěl zbavit tak utekl otevřenými dveřmi na zahradu. Ovšem kocour se nějak nemohl pustit, takže pes běžel i s kocourem pod krkem Vyběhla jsem za nimi a viděla jsem úžasný obrázek, jak pes stojí, pod krkem mu visí kocour a oba mě očima prosí, ať proboha něco udělám Vyprostila jsem kocoura a oba uraženě odešli každý jiným směrem
jsem se dlouho tak nezasmála. díky !
Čajda
napsal(a):
Seznamovali jsme kocoura flegmatika s jezevčicí neurotičkou .Jezevčice byla alergická už je na slovo "kočička". A pak najednou přišel kocour a rozhodl se u nás bydlet, znáte to. Takže jsme si daly s mámou na zahradu křesílka, máma na klíně jezevčici, já na klíně kocoura a seděly jsme vedle sebe a kecaly. Jezevčice se klepala, kvílela, ale nebylo jí to nic platné. Už nevím jak dlouho to trvalo, ale ze zabijáka koček se stal kámoš, se kterým spávala v pelechu. Ovšem pouze pokud šlo o naše kočky (i další, nové). Cizí proháněla do smrti.
S naším současným SAOšem už vyložení kamarádi nejsou, ale respektují se jako spolubydlící, žerou si navzájem z misek. Občas se "kočkují", ale spíš jen tak aby řeč nestála.
Přidám vtipnou historku: kocour má svoje místečko v rohu linky. Kocour seděl na lince, pes seděl pod ním a čuměli na sebe. Kocour chtěl odkráčet, ale uklouzlo mu to (on je krapet nemehýlko) a spadl přímo psovi na hlavu. Moc nevím přesně, co se dělo v dalších třech vteřinách, ale výsledek byl ten, že se kocour zasekl drápama předních pacek psovi do límce pod krkem. Pes se ho chtěl zbavit tak utekl otevřenými dveřmi na zahradu. Ovšem kocour se nějak nemohl pustit, takže pes běžel i s kocourem pod krkem Vyběhla jsem za nimi a viděla jsem úžasný obrázek, jak pes stojí, pod krkem mu visí kocour a oba mě očima prosí, ať proboha něco udělám Vyprostila jsem kocoura a oba uraženě odešli každý jiným směrem
Ta historka....kocour spadl psovi přímo na hlavu, pak zaseknutý v jeho náprsence a společný běh, atd. - to mít natočené, tak to vyhraje hlavní cenu nejvtipnějšího videa!
Jinak nevím, zda je to ještě aktuální, vše jsem nečetla. Ale je naprostá zhůvěřilost nechat jen na domácím kocourovi seznamování se s novým přírůstkem, který bude - předpokládám - aspoň ze začátku pro něj nevítaným stvořením! Doporučení - to úplně první seznamení - skrze přepravku. Štěně v přepravce, kocoura nechat očichat "vetřelce", podívat se na něj. I poté chování obou v rámci možností korigovat.