Čivava – může se narodit krátkosrstým čivavám dlouhosrstá

To je čivava? Vlastně vůbec nevím, jak má správně vypadat čistokrevna.

Tady je v cca 10 měsících..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To je mini čuvač.
:-) Moc hezký. A s vypínačem.
My potřebujeme vidět mladší štěně, ideálně tak 2měsíční, kvůli vláknu "Krainová založila chs duplex".
Díky :-)

Jasně, může.
Krátká srst je dominantní (A), tudíž se vždycky projeví u každého nositele. Dlouhá srst je recesivní (a). Takže když máte dva jedince s genotypem Aa, jsou fenotypově A, tudíž krátkosrstí. A tito jedinci spolu dají 1/4 štěňat dlouhosrstou (zdědili a po každém z rodičů), 1/2 krátkosrstou s genem pro dlouhou srst (tj. Aa) a 1/4 krátkosrstou bez genu pro dlouhou srst (AA; nikdy nedají dlouhosrstého syna/dceru).

Varaxi napsal(a):
Jasně, může.
Krátká srst je dominantní (A), tudíž se vždycky projeví u každého nositele. Dlouhá srst je recesivní (a). Takže když máte dva jedince s genotypem Aa, jsou fenotypově A, tudíž krátkosrstí. A tito jedinci spolu dají 1/4 štěňat dlouhosrstou (zdědili a po každém z rodičů), 1/2 krátkosrstou s genem pro dlouhou srst (tj. Aa) a 1/4 krátkosrstou bez genu pro dlouhou srst (AA; nikdy nedají dlouhosrstého syna/dceru).

Skvělé. Už tomu rozumím. Asi takhle - AAA.
:-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Skvělé. Už tomu rozumím. Asi takhle - AAA.
:-)

Nee, AAA je autobazar, ne genotyp. :)

Toto je druhý Mendelův zákon, aspoň doufám. My to brali ještě na základce, ale možná se to pak z osnov vyškrtlo, nevím.
Ona ta genetika má tisíc výjimek a vypínačů vlivu těch alel, takže se v genetice nedá nic tvrdit se stoprocentní jistotou, ale zrovna délka srsti je u čistokrevných psů a kříženců první generace docela jednoduchá. Teprve když zkřížíte drsnosrstého jezevčíka s pinčem a jejich potomka s křížencem kolie a pudla, začíná to být zajímavé.

dralin napsal(a):
Tady je v cca 10 měsících..

Vypadá jako normální pes, na rozdíl od toho strašidla Krainove.

Varaxi napsal(a):
Nee, AAA je autobazar, ne genotyp. :)

Toto je druhý Mendelův zákon, aspoň doufám. My to brali ještě na základce, ale možná se to pak z osnov vyškrtlo, nevím.
Ona ta genetika má tisíc výjimek a vypínačů vlivu těch alel, takže se v genetice nedá nic tvrdit se stoprocentní jistotou, ale zrovna délka srsti je u čistokrevných psů a kříženců první generace docela jednoduchá. Teprve když zkřížíte drsnosrstého jezevčíka s pinčem a jejich potomka s křížencem kolie a pudla, začíná to být zajímavé.

To nemá cenu, já to viděla i na střední, celé dvě hodiny, a nepochopila jsem nic - špatná učitelka :-) Furt mluvila o máku nebo co to bylo za kytky, znělo to úplně stejně - červená, bílá, A, AA, .. kafemlejnek.. odešla bych z té hodiny, ale to se tenkrát ještě nesmělo.
Tak jsem si to vygůglila na doggenetics, tam jsou i obrázky a mohu číst plynule pomalu :-) Každou stránku osmkrát a ok.
Za patnáct let už mohu chovat psy :-)
Náhodou nevíte, jestli u prasátek je to stejné? Koukám po kune kune, co se stane, když koupím křížence s tím mikro černým?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To nemá cenu, já to viděla i na střední, celé dvě hodiny, a nepochopila jsem nic - špatná učitelka :-) Furt mluvila o máku nebo co to bylo za kytky, znělo to úplně stejně - červená, bílá, A, AA, .. kafemlejnek.. odešla bych z té hodiny, ale to se tenkrát ještě nesmělo.
Tak jsem si to vygůglila na doggenetics, tam jsou i obrázky a mohu číst plynule pomalu :-) Každou stránku osmkrát a ok.
Za patnáct let už mohu chovat psy :-)
Náhodou nevíte, jestli u prasátek je to stejné? Koukám po kune kune, co se stane, když koupím křížence s tím mikro černým?

Tak zrovna u prasat nevím, ale obecně to většinou u savců bývá stejné. Třeba u koní máte více typů bílé, kde se každá dědí jinak, ale když si je vytřídíte podle alel, zjistíte, že odpovídají různým typům bílé třeba u psů nebo králíků.
U každého jedince záleží na jeho konkrétním genotypu, tj. pokud o původu prasete víme jen to, že máma je kune kune a táta byl menší a černý, tak z toho mohu vyvodit, že potomci pravděpodobně nepřerostou maminku, velikostí budou průměrně přibližně napůl mezi rodiči a, pokud budou potomci strakatí, mohli by být černě strakatí. Přitom jsou důležitá slova pravděpodobně, průměrně, přibližně, pokud a mohli by být.
Jednobarevní rodiče obvykle nedávají strakaté potomky, takže pokud budou oba jednobarevní, je tu šance na černé selátko.
Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev.
Ale prostě platí, že pokud chcete mít jakous takous záruku vzhledu a vlastností, čistokrevný chov je jediná rozumná šance. To platí u psů stejně jako u prasat.
Ještě můžete zkusit využít podobnost F1 generace; pokud se Vám líbila selata po nějakém konkrétním spojení dvou čistokrevných plemen, je docela solidní možnost, že Vám budou vyhovovat i selata křížená z těch samých plemen, i když jiných jedinců. Ale to už je hodně bez záruky.

Varaxi napsal(a):
Nee, AAA je autobazar, ne genotyp. :)

Toto je druhý Mendelův zákon, aspoň doufám. My to brali ještě na základce, ale možná se to pak z osnov vyškrtlo, nevím.
Ona ta genetika má tisíc výjimek a vypínačů vlivu těch alel, takže se v genetice nedá nic tvrdit se stoprocentní jistotou, ale zrovna délka srsti je u čistokrevných psů a kříženců první generace docela jednoduchá. Teprve když zkřížíte drsnosrstého jezevčíka s pinčem a jejich potomka s křížencem kolie a pudla, začíná to být zajímavé.

No, heledte, mam krizence shih tzu s hladkosrstym jezevcikem a je z toho dlouhosrstak typ srsti jako shih tzu. Kdysi davno mi tu nekdo napsal, ze domneli rodice nemohou byt rodice, ze je to proti zakonum genetiky. Psi byli ale spolu pristizeni svazani a jina prilezitost nebyla. Domnivam se teda, ze otec jezevcik musel byt heterozygot a nest gen pro dlouhou srst. Udajne by to melo byt mozne, kdysi jsem ohledne toho patrala, ale v genetice jezevciku se nevyznam.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To nemá cenu, já to viděla i na střední, celé dvě hodiny, a nepochopila jsem nic - špatná učitelka :-) Furt mluvila o máku nebo co to bylo za kytky, znělo to úplně stejně - červená, bílá, A, AA, .. kafemlejnek.. odešla bych z té hodiny, ale to se tenkrát ještě nesmělo.
Tak jsem si to vygůglila na doggenetics, tam jsou i obrázky a mohu číst plynule pomalu :-) Každou stránku osmkrát a ok.
Za patnáct let už mohu chovat psy :-)
Náhodou nevíte, jestli u prasátek je to stejné? Koukám po kune kune, co se stane, když koupím křížence s tím mikro černým?

Nebyl to hrách? I když ve finále je to jedno.

Terven napsal(a):
No, heledte, mam krizence shih tzu s hladkosrstym jezevcikem a je z toho dlouhosrstak typ srsti jako shih tzu. Kdysi davno mi tu nekdo napsal, ze domneli rodice nemohou byt rodice, ze je to proti zakonum genetiky. Psi byli ale spolu pristizeni svazani a jina prilezitost nebyla. Domnivam se teda, ze otec jezevcik musel byt heterozygot a nest gen pro dlouhou srst. Udajne by to melo byt mozne, kdysi jsem ohledne toho patrala, ale v genetice jezevciku se nevyznam.

Genetika jezevčíků je stejná jako genetika "čehokoliv". Před mnoha léty jsem viděla film (název samozřejmě nevím), jak bílí rodiče zplodili černé dítě. Manžel se chtěl pochopitelně rozvést. A tak po létech vyšlo najevo tajemství - babička měla jednou jedinkrát úlet s černochem. Velmi se jí ulevilo, když se narodilo dítě bílé. Ale genetika je sfiňa, prostě si počkala na další generaci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Genetika jezevčíků je stejná jako genetika "čehokoliv". Před mnoha léty jsem viděla film (název samozřejmě nevím), jak bílí rodiče zplodili černé dítě. Manžel se chtěl pochopitelně rozvést. A tak po létech vyšlo najevo tajemství - babička měla jednou jedinkrát úlet s černochem. Velmi se jí ulevilo, když se narodilo dítě bílé. Ale genetika je sfiňa, prostě si počkala na další generaci.

Jo, to je pomerne znamy film.
No, nevim, jestli urcita plemena nemaji sva specifika. Nebo myslite, ze uplne kazdy kratkosrstak automaticky muze byt nositelem genu pro dlouhou srst?

Může - a nemusí! Varaxi to popsala opravdu dobře a tak, aby to každý pochopil

dralin napsal(a):
Může - a nemusí! Varaxi to popsala opravdu dobře a tak, aby to každý pochopil

Souhlas. Žádná plemenná specifika nejsou.

Terven, chápete to?
Já ne :-)
Já akorát vím, že pes může vypadat bílý (jo, o skutečné žluté, co se tváří jako bílá, vím), ale testy by ukázaly něco jiného.
Ale tak já už dokonce rozeznám černý nos od modrého. Ještě pár let..
A jo, byl to hrách :-) ale proč byl červený? To je přece mák, červený. Tak vidíte, si to prostě nemůžu zapamatovat.

Varaxi napsal(a):
Tak zrovna u prasat nevím, ale obecně to většinou u savců bývá stejné. Třeba u koní máte více typů bílé, kde se každá dědí jinak, ale když si je vytřídíte podle alel, zjistíte, že odpovídají různým typům bílé třeba u psů nebo králíků.
U každého jedince záleží na jeho konkrétním genotypu, tj. pokud o původu prasete víme jen to, že máma je kune kune a táta byl menší a černý, tak z toho mohu vyvodit, že potomci pravděpodobně nepřerostou maminku, velikostí budou průměrně přibližně napůl mezi rodiči a, pokud budou potomci strakatí, mohli by být černě strakatí. Přitom jsou důležitá slova pravděpodobně, průměrně, přibližně, pokud a mohli by být.
Jednobarevní rodiče obvykle nedávají strakaté potomky, takže pokud budou oba jednobarevní, je tu šance na černé selátko.
Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev.
Ale prostě platí, že pokud chcete mít jakous takous záruku vzhledu a vlastností, čistokrevný chov je jediná rozumná šance. To platí u psů stejně jako u prasat.
Ještě můžete zkusit využít podobnost F1 generace; pokud se Vám líbila selata po nějakém konkrétním spojení dvou čistokrevných plemen, je docela solidní možnost, že Vám budou vyhovovat i selata křížená z těch samých plemen, i když jiných jedinců. Ale to už je hodně bez záruky.

Tak si prosím tento model: do 25kg, chlupaté jako kune kune. Jak to mám udělat? Díky :-)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Terven, chápete to?
Já ne :-)
Já akorát vím, že pes může vypadat bílý (jo, o skutečné žluté, co se tváří jako bílá, vím), ale testy by ukázaly něco jiného.
Ale tak já už dokonce rozeznám černý nos od modrého. Ještě pár let..
A jo, byl to hrách :-) ale proč byl červený? To je přece mák, červený. Tak vidíte, si to prostě nemůžu zapamatovat.

Protože si to pamatuju ze školy. Červené květy, bílé, růžové a pak ještě kulatá a hranatá semínka. Genetika je fascinující, vždycky mě zajímala, ale ne všechno jsem podržela v paměti. Takže mír?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak si prosím tento model: do 25kg, chlupaté jako kune kune. Jak to mám udělat? Díky :-)

Řekla bych, že to je otázka na katedru genetiky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Protože si to pamatuju ze školy. Červené květy, bílé, růžové a pak ještě kulatá a hranatá semínka. Genetika je fascinující, vždycky mě zajímala, ale ne všechno jsem podržela v paměti. Takže mír?

Takže to byla růžová. Bezva :-) :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Řekla bych, že to je otázka na katedru genetiky.

No, nevím jestli to není spíš otazka na oddělení psychiatrie pro zadavatele toho inzerátu🤭

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, nevím jestli to není spíš otazka na oddělení psychiatrie pro zadavatele toho inzerátu🤭

Něco mi uniklo? Mně ta otázka připadá v pořádku. Já když něco nevím, tak se taky zeptám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco mi uniklo? Mně ta otázka připadá v pořádku. Já když něco nevím, tak se taky zeptám.

Podívejte se na tu fotku prasátek a přečtěte první větu v tom inzerátu. ;-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podívejte se na tu fotku prasátek a přečtěte první větu v tom inzerátu. ;-)

Já měla na mysli otázku Kikin010101. Merle prasátka samozřejmě

Víte někdo něco o bezsrstých psech? Já se totiž dočetla, že u naháčů je to jinak než u Am. bezsrstého teriéra. Mám v tom slušný guláš :-) Pochopila jsem, že jedinec se dvěma kopiemi bezsrstého genu bude vstřebán a všichni narození naháči vlastně nejsou naháči, ale někde pár chlupů vždy bude, protože by se jinak teda vlastně nemohli narodit.
Ale u toho američana jsou dvě kopie a přesto se narodí. Narodí se s pár chlupy, ale ony za chvíli vypadnou.
Takže bych spíše chtěla vědět, jestli jsou některé věci "na beton" a jiné ne a proč; co se nikdy stát nemůže.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco mi uniklo? Mně ta otázka připadá v pořádku. Já když něco nevím, tak se taky zeptám.

Moje reakce se týkala toho inzerátu na prasátkojezevčíky, ne zadavatelky.

Inzerent genetický inženýr, to je jasné :-)
Hledal flekaté zvířátko do inzerátu, akorát že neví, že extrémní bílá, ticking, piebald a merle je něco jiného.
Kdyby to znal, tak se mu ze dvou jezevčíků nemůže narodit prasátko.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlas. Žádná plemenná specifika nejsou.

Fakt ne?
Chápu, že zákony genetiky fungujou pro všechno živé stejně.
Myšleno to bylo tak, že některá plemena pro jisté znaky mít vlohy nebudou a nebudou a v tom se právě orientujou spíš chovatelé těch plemen - proto ta poznámka o genetice jezevčíků. Vím třeba, že krátkosrstým výmarům se může narodit dlouhosrsté štěně, u jezevčíků si tímto nejsem úplně jistá, ale matně si pamatuju, že jsem o tom četla a moje fena toho zřejmě může být důkazem.
U bull plemen bych dlouhosrsté štěně asi nečekala...to jsem měla na mysli těmi plemennými specifiky.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Moje reakce se týkala toho inzerátu na prasátkojezevčíky, ne zadavatelky.

Už vím.

Terven napsal(a):
Fakt ne?
Chápu, že zákony genetiky fungujou pro všechno živé stejně.
Myšleno to bylo tak, že některá plemena pro jisté znaky mít vlohy nebudou a nebudou a v tom se právě orientujou spíš chovatelé těch plemen - proto ta poznámka o genetice jezevčíků. Vím třeba, že krátkosrstým výmarům se může narodit dlouhosrsté štěně, u jezevčíků si tímto nejsem úplně jistá, ale matně si pamatuju, že jsem o tom četla a moje fena toho zřejmě může být důkazem.
U bull plemen bych dlouhosrsté štěně asi nečekala...to jsem měla na mysli těmi plemennými specifiky.

Tak to jo. Když je dlouhodobě potlačován gen pro dlouhosrstost, tak zmizí. Teda doufám, že je to tak. Už jsem opravdu spoustu věcí zapomněla. Bohužel.

http://www.doggenetics.co.uk/coats.html

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
http://www.doggenetics.co.uk/coats.html

Díky. Až se vrátím z dovolené, prostuduju. Aspoň současně potrénuju angličtinu.

Varaxi napsal(a):
Jasně, může.
Krátká srst je dominantní (A), tudíž se vždycky projeví u každého nositele. Dlouhá srst je recesivní (a). Takže když máte dva jedince s genotypem Aa, jsou fenotypově A, tudíž krátkosrstí. A tito jedinci spolu dají 1/4 štěňat dlouhosrstou (zdědili a po každém z rodičů), 1/2 krátkosrstou s genem pro dlouhou srst (tj. Aa) a 1/4 krátkosrstou bez genu pro dlouhou srst (AA; nikdy nedají dlouhosrstého syna/dceru).

To je jak s krevníma skupinama u lidí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Genetika jezevčíků je stejná jako genetika "čehokoliv". Před mnoha léty jsem viděla film (název samozřejmě nevím), jak bílí rodiče zplodili černé dítě. Manžel se chtěl pochopitelně rozvést. A tak po létech vyšlo najevo tajemství - babička měla jednou jedinkrát úlet s černochem. Velmi se jí ulevilo, když se narodilo dítě bílé. Ale genetika je sfiňa, prostě si počkala na další generaci.

Jj, toto se občas děje - u lidí. Já osobně jsem byla dost zvědavá na dítě Meghan a Harryho. A vypadá to na téměř albína, resp. blonďáka s modrýma očima...

Terven napsal(a):
Fakt ne?
Chápu, že zákony genetiky fungujou pro všechno živé stejně.
Myšleno to bylo tak, že některá plemena pro jisté znaky mít vlohy nebudou a nebudou a v tom se právě orientujou spíš chovatelé těch plemen - proto ta poznámka o genetice jezevčíků. Vím třeba, že krátkosrstým výmarům se může narodit dlouhosrsté štěně, u jezevčíků si tímto nejsem úplně jistá, ale matně si pamatuju, že jsem o tom četla a moje fena toho zřejmě může být důkazem.
U bull plemen bych dlouhosrsté štěně asi nečekala...to jsem měla na mysli těmi plemennými specifiky.

https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/7107/jezevcik/

Je tam něco málo i o genetice jezevců.

fikovnice napsal(a):
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/7107/jezevcik/

Je tam něco málo i o genetice jezevců.

Díky, prostuduju :-)

Terven napsal(a):
Díky, prostuduju :-)

Já to jen tak prolítla, ptž mě to taky zajímalo, ale stran genetiky a dědění typu srsti tam toho až tak moc není, jen nějaká menší zmínka.

fikovnice napsal(a):
Jj, toto se občas děje - u lidí. Já osobně jsem byla dost zvědavá na dítě Meghan a Harryho. A vypadá to na téměř albína, resp. blonďáka s modrýma očima...

To je jednoduché. Meghan je dcera afroameričanky a bělocha. Harry je mu podobný. A Harry je běloch. Jeho rodiče jsou také běloši.
Když je otec bílý, narodí se dítě většinou bílé nebo lehce napůl.
Koukněte se na děti Seala. Aj takových párů hodně znám a když je otec tmavý, děti nejsou nikdy jako maminka.
Co na to genetika jezevčíků? :-)
Myslím, že tak lehce - za krátkou dobu chovu psů organizovaně - nelze některý gen úplně vyřadit. Už teda chápu, že některá barva vždy vyhraje - černá - ale nevidím, proč by jezevec nemohl nést gen pro tu a tu délku/typ srsti, když se křížili a samozřejmě - jako u všech plemen téměř - se přimíchala další plemena s určitým cílem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Inzerent genetický inženýr, to je jasné :-)
Hledal flekaté zvířátko do inzerátu, akorát že neví, že extrémní bílá, ticking, piebald a merle je něco jiného.
Kdyby to znal, tak se mu ze dvou jezevčíků nemůže narodit prasátko.

To byl vtip chovatelky jezevčíků s PP. Lidi blázní po tygrovaných jezevčících a všem co se jí ozvali, se pokoušela o osvětu, jak to s chovem tygrů je. Ale lidi opravdu neví a nekoukají, kupodivu se jí ozvalo dost zájemců o koupi "tygrovaného jezevčíka "

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak si prosím tento model: do 25kg, chlupaté jako kune kune. Jak to mám udělat? Díky :-)

Je to jednoduché - pořiďte si cca 50 prasátek o hmotnosti do 25 kg a stejně tolik kune kune a ani se nenadějete, za nějakých padesát šedesát let soustavné usilovné práce se Vám jistě podaří vyšlechtit 25kg kune kune.
Podrobnosti Vám jistě sdělí bodlinka, která šlechtí cuy morčata v nějaké spešl barvě, tak se s Vámi jistě podělí, kde jsou jaká úskalí.
Pozitivní na tom je, že z nepodarků prasečích i morčecích může být pečínka, což se třeba u psů špatně dělá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte někdo něco o bezsrstých psech? Já se totiž dočetla, že u naháčů je to jinak než u Am. bezsrstého teriéra. Mám v tom slušný guláš :-) Pochopila jsem, že jedinec se dvěma kopiemi bezsrstého genu bude vstřebán a všichni narození naháči vlastně nejsou naháči, ale někde pár chlupů vždy bude, protože by se jinak teda vlastně nemohli narodit.
Ale u toho američana jsou dvě kopie a přesto se narodí. Narodí se s pár chlupy, ale ony za chvíli vypadnou.
Takže bych spíše chtěla vědět, jestli jsou některé věci "na beton" a jiné ne a proč; co se nikdy stát nemůže.

Kouzlo genetiky tkví v tom, že se na beton neví nic.
Máme příliš málo vědomostí o vlivu jednotlivých genů na sebe navzájem, abychom mohli něco tvrdit se 100% jistotou. Někde to ovlivnění není zrovna intuitivní, např. gen pro barvu ovlivňuje hustotu srsti, strakatost má vliv na povahu, zrzci jsou častěji levorucí apod. Některé geny jsou vázané na pohlaví, na kterém se neprojeví (plešatost u mužů bývá dědena ze strany matky; tj. jsou-li matčini bratři plešatí, budou plešatí i její synové bez ohledu na to, zda jejich otec vlasy má). Dost genů se fenotypově projevuje stejně nebo velmi podobně, ale mají jinou dědičnost. Navíc některé geny působí jako vypínače jiných genů. Také je třeba zohlednit fakt, že velká část znaků nepodléhá jen genetické predispozici, ale je výrazně ovlivněna prostředím. Některé geny jsou velmi skryté - např. gen pro zrzavost má snad až 50 % evropské populace, přesto zrzků je jen 1-2 %; ale i tak se rzravost může projevit např. v několika vousech. Jsou i sestavy genů, které se dědí zaráz, tj. pokud se zdědí jeden znak ze sestavy, velmi pravděpodobně se zdědí i druhý a další znak. To, kdy se dědí jen jeden znak, může být ovlivněno zase jinou sestavou genů, ale např. i stresem při ovulaci. A jsou situace, kdy evoluce má vliv nečekaně rychlý - např. už u F1 generace se může projevit neobvyklá výška a hmotnost u jedinců, jejichž rodičům hrozilo umrznutí.
Dále do toho vstupují jevy jako pochybná či nejasná paternita (a někdy i maternita), chiméry a mutace - a tak vlastně nic není úplně vyloučeno.
Krásný seriál o barvách koní mají na equichannelu: http://www.equichannel.cz/genetika-zbarveni-koni?page=2
Ve druhém díle mají polopaticky vysvětlenou základní dědičnost jevů, které jsou ovlivněny jedním genem od každého rodiče. Mimo základní barvu to jsou např. i krevní skupiny. Tady je genetika relativně jednoduchá - mám-li matku s krevní skupinou AB a otce s krevní skupinou 0 (což je genotypově 00 - jedna nula po mamince, druhá 0 po tatínkovi), jejich děti mohou mít jen A nebo B (tj. A nebo B po matce, 0 po otci, tj. A0 nebo B0, kdy se ale 0 jako recesivní znak neprojeví). Oproti tomu máme-li matku fenotypově A a otce fenotypově B, teoreticky může nastat situace, kdy tento pár může mít čtyři děti, každé s jinou krevní skupinou. Protože fenotypově Áčko může být genotypově jak AA, tak i A0. Podobně fenotypové Béčko (tj. člověk s krevní skupinou B) může být genotypově jak BB (tj. homozygot, jehož potomci po něm vždy zdědí B), tak i B0 (tj. heterozygot, jehož potomci mohou zdědit i B i 0).
Tudíž pokud se sejdou dva rodiče heterozygoti, A0 a B0, může dítě zdědit AB (po matce A, po otci B), A0 (po matce A, po otci 0), B0 (po matce 0, po otci B) i 00 (po obou rodičích 0).
Takže z fenotypu (tj. projevu genu) nepoznáte, jestli je ten člověk přenašeč pro nějaký recesivní gen, třeba pro tu 0, modré oči nebo nějakou skrytou vadu apod.
No a pak si přijde nějaký věděc, který zjistí, že A0 a AA (homozygot a heterozygot krevní skupiny A) a B0 a BB se přece jen projevují trošičku jinak, takže vlastně nemáme 4 krevní skupiny, ale šest, z nichž dvě a dvě si jsou velmi podobné.

Teď si představte, co se o genetice dozvíme za pár let.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je jednoduché. Meghan je dcera afroameričanky a bělocha. Harry je mu podobný. A Harry je běloch. Jeho rodiče jsou také běloši.
Když je otec bílý, narodí se dítě většinou bílé nebo lehce napůl.
Koukněte se na děti Seala. Aj takových párů hodně znám a když je otec tmavý, děti nejsou nikdy jako maminka.
Co na to genetika jezevčíků? :-)
Myslím, že tak lehce - za krátkou dobu chovu psů organizovaně - nelze některý gen úplně vyřadit. Už teda chápu, že některá barva vždy vyhraje - černá - ale nevidím, proč by jezevec nemohl nést gen pro tu a tu délku/typ srsti, když se křížili a samozřejmě - jako u všech plemen téměř - se přimíchala další plemena s určitým cílem.

proč by jezevec nemohl nést gen pro tu a tu délku/typ srsti

Protože různé typy srsti k sobě mají vzájemně různé vztahy - dominantní, recesivní, neúplně dominantní. To je v začátku studia genetiky třeba přijmout jako fakt a prostě se to naučit.
Takže když máme recesivní projev (dlouhé chlupy), je pravděpodobnost na to, že jedinec nese gen pro dominantní krátkou srst, někde mezi zázrakem a nemožnem. Protože kdyby ten pes měl jeden znak pro krátkou srst, už by ji sám měl, ten gen pro krátkou srst prostě „přebije“ gen pro dlouhou srst.
Ono zrovna toto je poměrně těžký příklad, protože máme sto typů srsti polodlouhé (borderkolie), ne úplně krátké (NO), kraťučké (thajský ridgeback), hladké (jezevčík), krátké (dalmatin) atd. Takže pokud budete mít psa typu beauceron, který tu srst má sice krátkou, ale ne úplně krátkou - co to je geneticky? Je to dlouhá srst, která je dalšími geny umírněna tak, že je skoro krátká? Nebo je to naopak krátká srst, která je dalšími méně vlivnými geny prodloužena? Nebo je to samostatný gen pro polokrátkou? A jaká je její dědivost? A mají to všichni beauceroni stejně, nebo je více genetických variant, které se všechny projevují stejně? A co psi s prapory, ti jsou na tom geneticky jak? Mají srst v základu dlouhou, ale vlivem jiného genu se ta dlouhosrstost projeví jen někde? A jak se to projevuje v dalších generacích?
Já fakt nevím.

Varaxi napsal(a):
proč by jezevec nemohl nést gen pro tu a tu délku/typ srsti

Protože různé typy srsti k sobě mají vzájemně různé vztahy - dominantní, recesivní, neúplně dominantní. To je v začátku studia genetiky třeba přijmout jako fakt a prostě se to naučit.
Takže když máme recesivní projev (dlouhé chlupy), je pravděpodobnost na to, že jedinec nese gen pro dominantní krátkou srst, někde mezi zázrakem a nemožnem. Protože kdyby ten pes měl jeden znak pro krátkou srst, už by ji sám měl, ten gen pro krátkou srst prostě „přebije“ gen pro dlouhou srst.
Ono zrovna toto je poměrně těžký příklad, protože máme sto typů srsti polodlouhé (borderkolie), ne úplně krátké (NO), kraťučké (thajský ridgeback), hladké (jezevčík), krátké (dalmatin) atd. Takže pokud budete mít psa typu beauceron, který tu srst má sice krátkou, ale ne úplně krátkou - co to je geneticky? Je to dlouhá srst, která je dalšími geny umírněna tak, že je skoro krátká? Nebo je to naopak krátká srst, která je dalšími méně vlivnými geny prodloužena? Nebo je to samostatný gen pro polokrátkou? A jaká je její dědivost? A mají to všichni beauceroni stejně, nebo je více genetických variant, které se všechny projevují stejně? A co psi s prapory, ti jsou na tom geneticky jak? Mají srst v základu dlouhou, ale vlivem jiného genu se ta dlouhosrstost projeví jen někde? A jak se to projevuje v dalších generacích?
Já fakt nevím.

Jezevčík krátký může nést gen pro dlouhosrstost. O tom je ten pes Terven a to, co tu někteří tvrdili. A to je podle mě možné, protože do jezevčíků se křížili .. ti malí lovečtí.. ohaři chlupatí..to není tak dávno.. a kdy to bylo, se začalo chovat tak, že drsný mimo a krátký mimo... takže každý jezevec může mít potomky s dlouhou srstí. Ale když se tam zaplete drsný, tak ten vyhraje. Nějak tak to bylo. Dlouhosrstí by teda neměli mít mladé s krátkými chlupy, to je vyloučeno, chápu to správně? Ale obráceně to vyloučeno není.
No ono je to docela jednoduché.. protože se to dá testovat u Genomie :-)
A viděla jste tohle, ty praporky?
http://www.doggenetics.co.uk/photos/brindlemask1.jpg

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jezevčík krátký může nést gen pro dlouhosrstost. O tom je ten pes Terven a to, co tu někteří tvrdili. A to je podle mě možné, protože do jezevčíků se křížili .. ti malí lovečtí.. ohaři chlupatí..to není tak dávno.. a kdy to bylo, se začalo chovat tak, že drsný mimo a krátký mimo... takže každý jezevec může mít potomky s dlouhou srstí. Ale když se tam zaplete drsný, tak ten vyhraje. Nějak tak to bylo. Dlouhosrstí by teda neměli mít mladé s krátkými chlupy, to je vyloučeno, chápu to správně? Ale obráceně to vyloučeno není.
No ono je to docela jednoduché.. protože se to dá testovat u Genomie :-)
A viděla jste tohle, ty praporky?
http://www.doggenetics.co.uk/photos/brindlemask1.jpg

Krátkosrstý může nést gen pro dlouhou srst. Obráceně nelze (teoreticky - jak jsem psala, existují výjimky z výjimek, třeba ta chiméra je takový skvost, takový jedinec Vám dokáže postavit na hlavu celou genetiku; naštěstí to je nesmírně vzácné).
Krátkosrstí jsou údajně nejpůvodnější, dlouhosrstí prý vznikli přikřížením španělů, drsnosrstí prý přikřížením hrubosrstých teriérů. Takže ano, jistou dobu se museli křížit mezi sebou kr. a dl. a taky kr. a dr. :)
Hrubá srst je potvora - ta je sice dominantní, ale ne nezbytně úplně. Lze říci, že potomek hrubosrstého homozygota s dlouhosrstým psem nebude nikdy mít rovnou srst, ale nemusí mít srst zrovna hrubou, může se to zastavit někde na půli cesty.
On je ještě rozdíl mezi hrubou srstí a srstí typu pikardský ovčák; ta by snad měla sedět jinde, na jiném genu, a měla by se projevit, jen pokud má pes vlohu pro dlouhou srst.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jezevčík krátký může nést gen pro dlouhosrstost. O tom je ten pes Terven a to, co tu někteří tvrdili. A to je podle mě možné, protože do jezevčíků se křížili .. ti malí lovečtí.. ohaři chlupatí..to není tak dávno.. a kdy to bylo, se začalo chovat tak, že drsný mimo a krátký mimo... takže každý jezevec může mít potomky s dlouhou srstí. Ale když se tam zaplete drsný, tak ten vyhraje. Nějak tak to bylo. Dlouhosrstí by teda neměli mít mladé s krátkými chlupy, to je vyloučeno, chápu to správně? Ale obráceně to vyloučeno není.
No ono je to docela jednoduché.. protože se to dá testovat u Genomie :-)
A viděla jste tohle, ty praporky?
http://www.doggenetics.co.uk/photos/brindlemask1.jpg

Co se týče té barvy na obrázku, to je brindle, žíhání celkem běžné u holandských ovčáků, boxerů a chrtíků.
Jinak teda, vzhledem k tomu, že pes má dost chlupaté i bříško, tak mi přijde, že je spíš ostříhaný. Ale ta fotka je maličká, tak nevím. :)

Varaxi napsal(a):
Co se týče té barvy na obrázku, to je brindle, žíhání celkem běžné u holandských ovčáků, boxerů a chrtíků.
Jinak teda, vzhledem k tomu, že pes má dost chlupaté i bříško, tak mi přijde, že je spíš ostříhaný. Ale ta fotka je maličká, tak nevím. :)

Jo tak, oni to tam dali kvůli tomu, že krátkým psům se může narodit pes s malinkými chlupy, ale někde se mu ukáží i ty dlouhé. Je tam zajímavý obrázek Vižly s fousy. Myslím, že se prostě občas ukáže, z čeho ta plemena vznikla, to je celé. Moderní chov nemáme tak dlouho.
Ve zbarvení já se vyznám. Furt se mě někdo ptá, jestli je můj bílý pes modrý, takže pohoda :-)
http://www.doggenetics.co.uk/coats.html
Jo a můj pes není bílý. Je bílý s brindle fleky, přesně ohraničenými, pigmentové skvrny na uších, když se vykoupe, tak všude, vypadá jak dalmatin...domnívám se, že ten pigment je schválně tam, kde je málo chlupů... žíhané má i vtipné kalhotky a poslední třetina ocasu je bílá. Modrý nos, ale víčka a tlama vybarvená. A na zádech má z toho žíhání osmičku. To mi teda řekněte, co to mám

Varaxi napsal(a):
Krátkosrstý může nést gen pro dlouhou srst. Obráceně nelze (teoreticky - jak jsem psala, existují výjimky z výjimek, třeba ta chiméra je takový skvost, takový jedinec Vám dokáže postavit na hlavu celou genetiku; naštěstí to je nesmírně vzácné).
Krátkosrstí jsou údajně nejpůvodnější, dlouhosrstí prý vznikli přikřížením španělů, drsnosrstí prý přikřížením hrubosrstých teriérů. Takže ano, jistou dobu se museli křížit mezi sebou kr. a dl. a taky kr. a dr. :)
Hrubá srst je potvora - ta je sice dominantní, ale ne nezbytně úplně. Lze říci, že potomek hrubosrstého homozygota s dlouhosrstým psem nebude nikdy mít rovnou srst, ale nemusí mít srst zrovna hrubou, může se to zastavit někde na půli cesty.
On je ještě rozdíl mezi hrubou srstí a srstí typu pikardský ovčák; ta by snad měla sedět jinde, na jiném genu, a měla by se projevit, jen pokud má pes vlohu pro dlouhou srst.

To hezky potvrzují belgičtí ovčáci - z malinoisů se cas od času vyštěpí tervueren, ale tervíkům (ani po obou rodičích malinois) se zpátky malina nikdy nenarodí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo tak, oni to tam dali kvůli tomu, že krátkým psům se může narodit pes s malinkými chlupy, ale někde se mu ukáží i ty dlouhé. Je tam zajímavý obrázek Vižly s fousy. Myslím, že se prostě občas ukáže, z čeho ta plemena vznikla, to je celé. Moderní chov nemáme tak dlouho.
Ve zbarvení já se vyznám. Furt se mě někdo ptá, jestli je můj bílý pes modrý, takže pohoda :-)
http://www.doggenetics.co.uk/coats.html
Jo a můj pes není bílý. Je bílý s brindle fleky, přesně ohraničenými, pigmentové skvrny na uších, když se vykoupe, tak všude, vypadá jak dalmatin...domnívám se, že ten pigment je schválně tam, kde je málo chlupů... žíhané má i vtipné kalhotky a poslední třetina ocasu je bílá. Modrý nos, ale víčka a tlama vybarvená. A na zádech má z toho žíhání osmičku. To mi teda řekněte, co to mám

Nepíšou o té vižle, že je krátkosrstá s genem pro hrubou srst? Že se ta vlastnost pro hrubou srst projevuje tím, že pes je „vousatý“?

The Hungarian Wirehaired Vizsla shown above is an example of the wirehair gene on a smooth-coated dog. The coat is short but rough.
Pokus o překlad:
Maďarská hrubosrstá vižla ukázaná nahoře je příkladem genu pro hrubou srst na krátkosrstém psovi. Srst je krátká, ale hrubá.

Varaxi napsal(a):
Nepíšou o té vižle, že je krátkosrstá s genem pro hrubou srst? Že se ta vlastnost pro hrubou srst projevuje tím, že pes je „vousatý“?

The Hungarian Wirehaired Vizsla shown above is an example of the wirehair gene on a smooth-coated dog. The coat is short but rough.
Pokus o překlad:
Maďarská hrubosrstá vižla ukázaná nahoře je příkladem genu pro hrubou srst na krátkosrstém psovi. Srst je krátká, ale hrubá.

Jojo.. To je stejně bordel :-) To pak vůbec není vižla, ale hrubosrstý vendeéský baset :-) Ale ten mastif s chlupatým břichem je divný. Někdy by člověk řekl, že rodiče nemohou být rodiče.. ale jsou. Nejvíc mě tento obor zklamal skrz dva nahaté psy = dítě smrt ... a přitom americký hairless si může dělat, co chce. V tom aby se prase vyznalo.
Chtěla bych nějakou jednoduchou tabulku - jak poznám, co to je za zbarvení, typ srsti.. to zbarvení by stačilo.. u bílé je milion možností a ještě se to liší plemeny..potřebuji jednoduchý poznávací znak.
Ale potřebuji to bez písmenek typu abcdabyxsackdauper. Jinak mám AAA a konec :-)
A to nesmíte takhle překládat, to musíte gůgl translate, jako já (z práce o hydrocefalu od Dewey a spol., 2006):
"Většina z těchto psů (tj. 75%) uvedla jejich majitelé, že je obtížné nebo nemožné ubytovat vlaky."

Varaxi napsal(a):
Kouzlo genetiky tkví v tom, že se na beton neví nic.
Máme příliš málo vědomostí o vlivu jednotlivých genů na sebe navzájem, abychom mohli něco tvrdit se 100% jistotou. Někde to ovlivnění není zrovna intuitivní, např. gen pro barvu ovlivňuje hustotu srsti, strakatost má vliv na povahu, zrzci jsou častěji levorucí apod. Některé geny jsou vázané na pohlaví, na kterém se neprojeví (plešatost u mužů bývá dědena ze strany matky; tj. jsou-li matčini bratři plešatí, budou plešatí i její synové bez ohledu na to, zda jejich otec vlasy má). Dost genů se fenotypově projevuje stejně nebo velmi podobně, ale mají jinou dědičnost. Navíc některé geny působí jako vypínače jiných genů. Také je třeba zohlednit fakt, že velká část znaků nepodléhá jen genetické predispozici, ale je výrazně ovlivněna prostředím. Některé geny jsou velmi skryté - např. gen pro zrzavost má snad až 50 % evropské populace, přesto zrzků je jen 1-2 %; ale i tak se rzravost může projevit např. v několika vousech. Jsou i sestavy genů, které se dědí zaráz, tj. pokud se zdědí jeden znak ze sestavy, velmi pravděpodobně se zdědí i druhý a další znak. To, kdy se dědí jen jeden znak, může být ovlivněno zase jinou sestavou genů, ale např. i stresem při ovulaci. A jsou situace, kdy evoluce má vliv nečekaně rychlý - např. už u F1 generace se může projevit neobvyklá výška a hmotnost u jedinců, jejichž rodičům hrozilo umrznutí.
Dále do toho vstupují jevy jako pochybná či nejasná paternita (a někdy i maternita), chiméry a mutace - a tak vlastně nic není úplně vyloučeno.
Krásný seriál o barvách koní mají na equichannelu: http://www.equichannel.cz/genetika-zbarveni-koni?page=2
Ve druhém díle mají polopaticky vysvětlenou základní dědičnost jevů, které jsou ovlivněny jedním genem od každého rodiče. Mimo základní barvu to jsou např. i krevní skupiny. Tady je genetika relativně jednoduchá - mám-li matku s krevní skupinou AB a otce s krevní skupinou 0 (což je genotypově 00 - jedna nula po mamince, druhá 0 po tatínkovi), jejich děti mohou mít jen A nebo B (tj. A nebo B po matce, 0 po otci, tj. A0 nebo B0, kdy se ale 0 jako recesivní znak neprojeví). Oproti tomu máme-li matku fenotypově A a otce fenotypově B, teoreticky může nastat situace, kdy tento pár může mít čtyři děti, každé s jinou krevní skupinou. Protože fenotypově Áčko může být genotypově jak AA, tak i A0. Podobně fenotypové Béčko (tj. člověk s krevní skupinou B) může být genotypově jak BB (tj. homozygot, jehož potomci po něm vždy zdědí B), tak i B0 (tj. heterozygot, jehož potomci mohou zdědit i B i 0).
Tudíž pokud se sejdou dva rodiče heterozygoti, A0 a B0, může dítě zdědit AB (po matce A, po otci B), A0 (po matce A, po otci 0), B0 (po matce 0, po otci B) i 00 (po obou rodičích 0).
Takže z fenotypu (tj. projevu genu) nepoznáte, jestli je ten člověk přenašeč pro nějaký recesivní gen, třeba pro tu 0, modré oči nebo nějakou skrytou vadu apod.
No a pak si přijde nějaký věděc, který zjistí, že A0 a AA (homozygot a heterozygot krevní skupiny A) a B0 a BB se přece jen projevují trošičku jinak, takže vlastně nemáme 4 krevní skupiny, ale šest, z nichž dvě a dvě si jsou velmi podobné.

Teď si představte, co se o genetice dozvíme za pár let.

Velmi výstižné!

Varaxi napsal(a):
Kouzlo genetiky tkví v tom, že se na beton neví nic.
Máme příliš málo vědomostí o vlivu jednotlivých genů na sebe navzájem, abychom mohli něco tvrdit se 100% jistotou. Někde to ovlivnění není zrovna intuitivní, např. gen pro barvu ovlivňuje hustotu srsti, strakatost má vliv na povahu, zrzci jsou častěji levorucí apod. Některé geny jsou vázané na pohlaví, na kterém se neprojeví (plešatost u mužů bývá dědena ze strany matky; tj. jsou-li matčini bratři plešatí, budou plešatí i její synové bez ohledu na to, zda jejich otec vlasy má). Dost genů se fenotypově projevuje stejně nebo velmi podobně, ale mají jinou dědičnost. Navíc některé geny působí jako vypínače jiných genů. Také je třeba zohlednit fakt, že velká část znaků nepodléhá jen genetické predispozici, ale je výrazně ovlivněna prostředím. Některé geny jsou velmi skryté - např. gen pro zrzavost má snad až 50 % evropské populace, přesto zrzků je jen 1-2 %; ale i tak se rzravost může projevit např. v několika vousech. Jsou i sestavy genů, které se dědí zaráz, tj. pokud se zdědí jeden znak ze sestavy, velmi pravděpodobně se zdědí i druhý a další znak. To, kdy se dědí jen jeden znak, může být ovlivněno zase jinou sestavou genů, ale např. i stresem při ovulaci. A jsou situace, kdy evoluce má vliv nečekaně rychlý - např. už u F1 generace se může projevit neobvyklá výška a hmotnost u jedinců, jejichž rodičům hrozilo umrznutí.
Dále do toho vstupují jevy jako pochybná či nejasná paternita (a někdy i maternita), chiméry a mutace - a tak vlastně nic není úplně vyloučeno.
Krásný seriál o barvách koní mají na equichannelu: http://www.equichannel.cz/genetika-zbarveni-koni?page=2
Ve druhém díle mají polopaticky vysvětlenou základní dědičnost jevů, které jsou ovlivněny jedním genem od každého rodiče. Mimo základní barvu to jsou např. i krevní skupiny. Tady je genetika relativně jednoduchá - mám-li matku s krevní skupinou AB a otce s krevní skupinou 0 (což je genotypově 00 - jedna nula po mamince, druhá 0 po tatínkovi), jejich děti mohou mít jen A nebo B (tj. A nebo B po matce, 0 po otci, tj. A0 nebo B0, kdy se ale 0 jako recesivní znak neprojeví). Oproti tomu máme-li matku fenotypově A a otce fenotypově B, teoreticky může nastat situace, kdy tento pár může mít čtyři děti, každé s jinou krevní skupinou. Protože fenotypově Áčko může být genotypově jak AA, tak i A0. Podobně fenotypové Béčko (tj. člověk s krevní skupinou B) může být genotypově jak BB (tj. homozygot, jehož potomci po něm vždy zdědí B), tak i B0 (tj. heterozygot, jehož potomci mohou zdědit i B i 0).
Tudíž pokud se sejdou dva rodiče heterozygoti, A0 a B0, může dítě zdědit AB (po matce A, po otci B), A0 (po matce A, po otci 0), B0 (po matce 0, po otci B) i 00 (po obou rodičích 0).
Takže z fenotypu (tj. projevu genu) nepoznáte, jestli je ten člověk přenašeč pro nějaký recesivní gen, třeba pro tu 0, modré oči nebo nějakou skrytou vadu apod.
No a pak si přijde nějaký věděc, který zjistí, že A0 a AA (homozygot a heterozygot krevní skupiny A) a B0 a BB se přece jen projevují trošičku jinak, takže vlastně nemáme 4 krevní skupiny, ale šest, z nichž dvě a dvě si jsou velmi podobné.

Teď si představte, co se o genetice dozvíme za pár let.

Ano ano, krevní skupiny a jejich dědičnost mě vždy bavily! A teď si představte, že moje teta a strýc (její manžel - tedy geneticky nepříbuzní) mají oba krevní skupinu AB a oba jsou Rh negativní. Slušně malá pravděpodobnost, že se takoví lidi sejdou jako manželé... Co mají jejich děti, nevím... Jisté je, že jsou Rh-.

Varaxi napsal(a):
Krátkosrstý může nést gen pro dlouhou srst. Obráceně nelze (teoreticky - jak jsem psala, existují výjimky z výjimek, třeba ta chiméra je takový skvost, takový jedinec Vám dokáže postavit na hlavu celou genetiku; naštěstí to je nesmírně vzácné).
Krátkosrstí jsou údajně nejpůvodnější, dlouhosrstí prý vznikli přikřížením španělů, drsnosrstí prý přikřížením hrubosrstých teriérů. Takže ano, jistou dobu se museli křížit mezi sebou kr. a dl. a taky kr. a dr. :)
Hrubá srst je potvora - ta je sice dominantní, ale ne nezbytně úplně. Lze říci, že potomek hrubosrstého homozygota s dlouhosrstým psem nebude nikdy mít rovnou srst, ale nemusí mít srst zrovna hrubou, může se to zastavit někde na půli cesty.
On je ještě rozdíl mezi hrubou srstí a srstí typu pikardský ovčák; ta by snad měla sedět jinde, na jiném genu, a měla by se projevit, jen pokud má pes vlohu pro dlouhou srst.

Kdysi jsem řešila, jak to, že jsem hnědooká, když moji rodiče měli oči světlé...

fikovnice napsal(a):
Kdysi jsem řešila, jak to, že jsem hnědooká, když moji rodiče měli oči světlé...

A já to mám obráceně - oba rodiče hnědý oči a tmavý vlasy, bratr taky, a já modrooká "les blondes" (asi mě dala do hnízda kukačka)

Varaxi napsal(a):
Tak zrovna u prasat nevím, ale obecně to většinou u savců bývá stejné. Třeba u koní máte více typů bílé, kde se každá dědí jinak, ale když si je vytřídíte podle alel, zjistíte, že odpovídají různým typům bílé třeba u psů nebo králíků.
U každého jedince záleží na jeho konkrétním genotypu, tj. pokud o původu prasete víme jen to, že máma je kune kune a táta byl menší a černý, tak z toho mohu vyvodit, že potomci pravděpodobně nepřerostou maminku, velikostí budou průměrně přibližně napůl mezi rodiči a, pokud budou potomci strakatí, mohli by být černě strakatí. Přitom jsou důležitá slova pravděpodobně, průměrně, přibližně, pokud a mohli by být.
Jednobarevní rodiče obvykle nedávají strakaté potomky, takže pokud budou oba jednobarevní, je tu šance na černé selátko.
Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev.
Ale prostě platí, že pokud chcete mít jakous takous záruku vzhledu a vlastností, čistokrevný chov je jediná rozumná šance. To platí u psů stejně jako u prasat.
Ještě můžete zkusit využít podobnost F1 generace; pokud se Vám líbila selata po nějakém konkrétním spojení dvou čistokrevných plemen, je docela solidní možnost, že Vám budou vyhovovat i selata křížená z těch samých plemen, i když jiných jedinců. Ale to už je hodně bez záruky.

Varaxi, prosím...
Toto tvrzení: „Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev“ je čistá empirie, nebo je to pravidlo, které má nějaké vysvětlení?

Inspektor Pišišvor napsal(a):
A já to mám obráceně - oba rodiče hnědý oči a tmavý vlasy, bratr taky, a já modrooká "les blondes" (asi mě dala do hnízda kukačka)

Ne ne, obráceně jako to máte Vy, to je klidně možné. Tmavá barva očí je dominantní. Vaši rodiče jsou asi heterozygoti a pravděpodobnost, že Vy budete modrooká a světlovlasá je 25%.

Dasvo napsal(a):
Varaxi, prosím...
Toto tvrzení: „Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev“ je čistá empirie, nebo je to pravidlo, které má nějaké vysvětlení?

Jé, to se mě ptáte na moc...
Já se o genetiku zajímala a zajímám dosud, ale nikdy nijak soustavně. Proto mám v hlavě tisíc zajímavostí o genetice, ale ty zdroje si nějak moc nepamatuju.
Bylo to z nějaké studie, kde se testovala hmotnost potkanů a vliv velikosti rodičů na potomky, přičemž jeden z rodičovského páru byl minimálně o 25 (možná 30? fakt už nevím) % menší než druhý. Právě mě to zajímalo, protože jsem si vzpomněla na bodlinku, která chová ta cuy morčata a chce do nich přidat barvu obyčejných morčat.
Na equichannelu byl přepis nějaké studie hmotností koní - inseminačně se připouštěly klisny shetlandů a jiných poníků velkými chladnokrevníky a naopak a testovalo se, kolikátý den březosti se hříbata narodí a po kom budou.
A taky jsem četla o vlivu křížení masných a mléčných plemen skotu a psů. Všechny ty studie byly zaměřeny na jedince a plemena s výraznými hmotnostními a výškovými rozdíly.
Výsledek byl vesměs ten, že větší matka dává větší novorozence, ale co se týče velikosti dospělce, mají větší vliv otcové. Měli tam i graf, tu známou Gaussovu křivku, která ale měla vrchol trošku posunutý ve prospěch vlivu otce. Potomků, kteří přerostli velkou matku, bylo výrazně méně, než potomků, kteří přerostli otce, byl-li značně větší než matka. Podrobnosti si už fakt nepamatuju, ale ten rozdíl byl skutečně několikanásobný.
Výjimkou z tohoto pravidla byli jedinci ovlivnění atypickými vlohami, např. genem, který způsobuje krátkonohost, tj. např. jezevčíci, baseti, dexteři, krátkonohé kočky apod., nebo genem, který způsobuje nadměrnou svalnatost u greyhoundů či některých masných plemen. Tam logicky největší vliv na výšku či váhu potomka měl ten jedinec, který předal potomkům tuto vlohu - nebo nepředal, záleží na úhlu pohledu.
U velkých rozdílů rodičů byl i největší výkyv u potomků, z čehož vyplývá, že na příliš velkou/malou samici je vhodnější samec ideálních rozměrů a naopak, na nevhodně velkého samce je nejlepší ideálně velká samice.
U skotu se popisovalo i křížení v dalších generacích, kde potomci měli vesměs tendenci si udržovat velký rozptyl velikostí (ale i dalších vlastností, barev, rohatosti apod.) i nadále navzdory snaze vyloučit oba/všechny extrémy z dalšího působení. Je to připisováno jevu, kdy si populace sama udržuje široké spektrum genů - zkrátka se narodí více heterozygotů než homozygotů.
Ono to je stejně strašně zavádějící, protože zrovna výška a hmotnost jsou jevy z části ovlivněné prostředím. Jsou známy případy, kdy jednovaječná dvojčata nebo klony nemají stejnou velikost a/nebo hmotnost; někdy je i značně rozdílná.
Ale odkaz na studii nebo v jakém časopise či knize jsem to četla... To už si nevzpomenu. Jednu dobu jsem hodně četla Flegra, tak že by tam?

Dasvo napsal(a):
Varaxi, prosím...
Toto tvrzení: „Pokud je matka výrazně větší než otec, potomci se narodí větší, ale většinou rostou pomaleji a matku nepřerostou. Oproti tomu křížení maličké samice a velkého samce může dát potomky, které dorostou větší než otec, i když je to stále poměrně raritní jev“ je čistá empirie, nebo je to pravidlo, které má nějaké vysvětlení?

Ještě si vybavuji - v literatuře se běžně uvádí jev odpozorovaný z praxe chovu mul a mezků: Když jsou rodičovským párem kobyla a osel, potomek prakticky nikdy matku nepřeroste. Oproti tomu když byla matka oslice a otec kůň, vzácně se stane, že potomek otce přeroste.

Ale jestli to je i nějak statisticky podloženo nebo to jen koluje jako chovatelská legenda, to nevím.