Výchova 10 měsíčního psa

A když zadaný povel neudělá, tak jak mam pak zareagovat? Nenaučí se tím pejsek že vlastně poslechnout nemusí?

Beruskka napsal(a):
A když zadaný povel neudělá, tak jak mam pak zareagovat? Nenaučí se tím pejsek že vlastně poslechnout nemusí?

No já to teď s mojí pětiměsíční pasteveckou holkou dělám tak, že jí nejdřív oslovím jménem...třeba i 2x dokud se na mě nekoukne a nemám oční kontakt, protože když si tzv. "dělá" svoje, třeba něco čmuchá, tak by se mi na nějaký povel tak max krajcvajc a pak teprve dám povel.

Nejjednodušší mi přijde učit povel u nějaké rutiny...třeba než dám na zem misku s krmením, tak si musí sednout....pozornost mám, protože už čeká na papáníčko a dokud si nedřepne, tak miska na zem nejde....dneska už si sedá automaticky...
to samé lehni...to se přiznám, že jsme učili asi měsíc...vzala jsem do ruky piškot nebo jinou mňamku, zavřela ruku do pěstičky, aby se k tomu nemohla dostat a ruku dala na zem....samozřejmě nejdřív zkoušela všechno možný a až když jsem viděla, že je otrávená a že si chce lehnout, tak jsem dala povel lehni.
To samé jsem dělala když třeba hupsla na gauč a viděla jsem, že si asi lehne, tak jsem předtím dala povel a za provedení pochválila.
Ale v tomhle je každý pes trochu jiný....na moje křížence berňáků stačilo gestem ruky naznačit mávnutím, aby si lehli.

Prostě za mě nejdřív povely spojit s rutinou...miska s jídlem...musíš sedět, nasazuju obojek...musíš sedět....když vařím a fena čeká na odřezky masa, tak žádný otravování, žádný dřepění s čumákem na lince...pěkně leží a čeká.

A líp se spolupracuje se psem, který tzv. vypustil páru...takže nejdřív se budu honit po zahradě, přetahovat, házet třeba balónek a když už jsme trochu unavení, tak třeba přes ty pamlsky zkusit pár povelů, hlavně ne dlouho a pořád dokola, to za chvíli psa může přestat bavit.

Jestli jste úplní začátečníci, tak bych možná doporučila nějaký cviřák, aby vám ukázali v praxi, jak se psem komunikovat.

A jste si jistí, že pes povelům, které na něj desetkrát řvete, rozumí? Předchozí majitelka mohla používat jinou intonaci, jiná gesta.

Vraťte se na začátek a psa povely naučte znovu a správně. Pokud pes neposlechne na první zavolání na zahradě nemá cenu to po něm chtít venku, kde je pro něj mnohem těžší prostředí. Začněte v obýváku, až to bude zvládat, přesuňte se na zahradu, pak před barák, do parku, na louku, do lesa... To platí u všech povelů.

Zamyslete se, co je pro psa odměnou. V obýváku Vám bude cvičit třeba za granule, ale v lese budete potřebovat nějaký těžší kalibr (sušené maso třeba). Nebo je pro něj odměnou spíše hračka? Skvělé je i využívat odměny, které nabízí prostředí. Např. z vodítka ho pustíte za odměnu, když si sedne, z otevřené branky se vychází až na povel, jinak se branka zavře apod.

"a až když jsem viděla, že je otrávená a že si chce lehnout, tak jsem dala povel lehni"
to je metoda zachycení (pro sardullah capturing, protože miluje cizí slova :-)), ale v naprosto dokonalém provedení :-) :-)

Najděte mu nějakou motivaci a odměnu. Učte ho reakci na jméno. Otočí se za vami-odměna. Přivolání-zavolat jménem potom 1x povel ke mně. Počkat. Pokud nereaguje, upozornit ho stopovačkou. Po přiběhnutí odměna, pochvala, přidržet psa než mu dáte povel pro vypuštění. Hlavně psa nepouštět z vodítka.

Než vyčítat rady na internetu, najděte si cvičák. Tam se pes socializuje s ostatními psy, zaměstná si hlavu, naučí se vnímat vás i v rušných situacích. Vám se dostane rad.

Smiřte se s tím, že husky možná navolno nikdy poslouchat nebude. Vyberte si aktivity vhodné pro husky a začněte s nimi. Dokud je teplo zkuste plavání. Na podzim už můžete začít s taháním, běh, řetězy, běžky. Koukněte na videa behejsepsem. Psa ze začátku nepretezujte. Učte ho, že v postroji se tahá, mimo postroj ne. Postroj vyberte u odborníka tak aby seděl.

Nebuďte smutná z toho, že máte "šíleného" psa. Radujte se z úspěchů. Ukazujte mu svět. Objevuje psí sporty, protože bez nich se s aktivním psem uchodíte. A za žádných okolností nedovolte, aby pes utekl nebo měl šanci neposlechnout na povel ke mě. Husky bude mít svoji hlavu, svoje samostatné myšlení. Mám doma alaskana (husky x ohař) na stopovačce poslouchá jako miláček, ale pustit ho rovná se obrovský průser. Nevím, jestli to bude někdy jinak, ale radují se z toho, co máme. Snažím se mu pohyb vynahradit jinak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"a až když jsem viděla, že je otrávená a že si chce lehnout, tak jsem dala povel lehni"
to je metoda zachycení (pro sardullah capturing, protože miluje cizí slova :-)), ale v naprosto dokonalém provedení :-) :-)

Jo jo ...cizí slova to je moje, já jsem suterén

Všechny metódy, co mi fungovaly u předchozích psů, jak vysvětlit, co to znamená "lehni" selhaly, tak až tohle zabralo.
Aneb i když mám psy 30 let, tak se zase učím

"A jste si jistí, že pes povelům, které na něj desetkrát řvete, rozumí? Předchozí majitelka mohla používat jinou intonaci, jiná gesta.

Vraťte se na začátek a psa povely naučte znovu a správně. Pokud pes neposlechne na první zavolání na zahradě nemá cenu to po něm chtít venku, kde je pro něj mnohem těžší prostředí. Začněte v obýváku, až to bude zvládat, přesuňte se na zahradu, pak před barák, do parku, na louku, do lesa... To platí u všech povelů."

tohle bych považovala za klíčové
učit od začátku jako štěně, nepopsaný list
ovšem s tím handicapem, že už to malé štěně není, už má nějaké zkušenosti, návyky a zlozvyky....a je to husky
o to víc to bude chtít trpělivosti, laskavosti, klidu, úsilí, znalostí...
a neočekávat zázraky

Děkuji moc za vaše cenné rady. 😊 Teď už vím kde mám začít. Pro mě bude momentálně stěžejní pejska naučit aby chodil na přivolání. V obýváku to zvládá skvěle ale jakmile vyjdeme ven, tak už je to horší. A tak je to i s těmi povely. Na každém půl metru se zastaví a loví myšky, když ne myšky tak vidí krávy, koně a nebo jeho oblíbenou srnku. Předevčírem jsme byli spolu venku a jedna kolem nás proběhla, letěla jsem dopředu po hubě.. 😀👍

Zacházejte s ním jako s malým štěňátkem.
Je mu sice 10 měsíců, ale kdovíjakou měl výchovu a ještě je to puberťák, který zkouší, co mu projde. Venku používejte lepší/jiné mňamky než doma.
Z mé zkušenosti platí - nový domov, nová pravidla.
Takže jste vlastně na startu.
Pokud nemá zafixované jméno, klidně bych ho přejmenovala (pokud se vám to současné nelíbí, nebo se zdá, že ho má zafixované se zlozvykem - ty voláš a já se tvářím, že neslyším), ale není to bezpodmínečně nutné.

Beruskka napsal(a):
Děkuji moc za vaše cenné rady. 😊 Teď už vím kde mám začít. Pro mě bude momentálně stěžejní pejska naučit aby chodil na přivolání. V obýváku to zvládá skvěle ale jakmile vyjdeme ven, tak už je to horší. A tak je to i s těmi povely. Na každém půl metru se zastaví a loví myšky, když ne myšky tak vidí krávy, koně a nebo jeho oblíbenou srnku. Předevčírem jsme byli spolu venku a jedna kolem nás proběhla, letěla jsem dopředu po hubě.. 😀👍

Tak ty myšičky loví vícero psů....
A co se týče proběhnutí srnky, zajíce...to může být i reflex...něco kolem mě proběhlo, letím za tím, tam nezbývá nic jiného, než mít oči na stopkách a snažit se zachytit zvíře dřív než pes, aby pak páníček neletěl po té hubě.

Ohledně toho přivolání....já třeba teď používám na štěně 5 měsíců "vyoperované" pískátko z pískací hračky, protože Ginuša je samostatná jednotka a když se rozhodne si jít něco prohlídnout nebo zrovna něco zkoumá, tak můžu volat, pískat, hvízdat a naprosto bez reakce....takže jsem zkusila toto, protože pískací hračky jí zajímají aneb účel světí prostředky....zapískám, ona na mě hned koukne nebo už je v pohybu a pokud to chci ještě urychlit, tak volám "Žeryku, honéém ke mně" hodně nadšeně jako, že to je hra a začnu zdrhat opačným směrem.....tohle nám ZATÍM zabírá celkem spolehlivě.
Ale hlavu si s tím nedělám...holt je to pastevec a je možný, že třeba bude muset chodit na vodítku, takže spíš dělám všechno proto, abysme se co nejvíc milovaly a abych jí přesvědčila, že na zavolání přijít CHCE a ne že MUSÍ, no a buď to klapne nebo ne.

U chrta jsem naopak měla povel "čekej" s tím, že jsem opravdu všechno musela vidět dřív než pes a pak jsem měla sekundu-dvě na to ho odchytnout dřív než vyrazí.

A ještě nenechávám psy příliš vzdálit....hlídám si, aby to bylo do těch deseti metrů....přijde mi, že i ty samostatné jednotky v tomto dosahu poslouchají lépe.
Prostě nemám ovčáka, který se na zavolání otočil ihned a běžel rovnou ke mně.

Beruskka napsal(a):
Děkuji moc za vaše cenné rady. 😊 Teď už vím kde mám začít. Pro mě bude momentálně stěžejní pejska naučit aby chodil na přivolání. V obýváku to zvládá skvěle ale jakmile vyjdeme ven, tak už je to horší. A tak je to i s těmi povely. Na každém půl metru se zastaví a loví myšky, když ne myšky tak vidí krávy, koně a nebo jeho oblíbenou srnku. Předevčírem jsme byli spolu venku a jedna kolem nás proběhla, letěla jsem dopředu po hubě.. 😀👍

Po hubě za srnkou jsem letěla ještě po 8 letech ,,výcviku" Mám samojeda. Nereagovat na zvěř, ptáky apod. se nám nikdy nepovedlo odnaučit. Ani po dobrém, ba ani po zlém, protože někdy už jsem byla opravdu vzteklá, třeba když vyletěl a hnul mi se zádama. Teď je mu 12, spíš se plazí, než jde, natož běhá a dala bych nevím co, kdyby vyběhnul za srnkama... To jen, jak se může pohled na psa změnit Počítejte s tím, že z vodítka fakt nikdy nepůjde, my byli celý život v zápřahu či na flexině. Seveřan prostě není ten pohodový společník, jak si majitelé většinou psa představují, je to celoživotní, někdy úmorná práce Ale přesto ho bezmezně miluju a jiného psa už bych nikdy nechtěla, asi bych se nudila se psem, který jen poslušně šlape vedle

Beruskka napsal(a):
Ahoj všem 😊
Minulý týden jsme si pořídili 10 měsíčního huskyho. Nejspíš je ale s něčím řizlý, sice ma v očkovacím průkazu že je to husky, ale je celkem velký na huskyho. Přivezla nám ho mladá slečna, která ho měla v malém bytečku, takže to je pro pejska vysvobození.
Ovšem pejsek je dost svéhlavý a divoký, což se samozřejmě dalo čekat. Každá procházka je skoro očistec, má velkou sílu, tahá, neumí chodit u nohy. Jakmile spatří cokoli živého jak běží jde za tím. Na zahradě už jakž takž na jméno poslouchá ale venku skoro vůbec. Zařvu na něj treba 10x a až potom přijde, jinak vůbec nereaguje. Povel sedni, lehni ovládá ale většinou mu to zase musim říct víckrát aby to udělal. Zlepší se to? Je to tím ze je u nás krátce a není na nás tolik fixovaný? Nebo je to prostě husky? Máte někdo zkušenosti s tímto plemenem, nebo s výcvikem už staršího pejska?
Děkuji za odpovědi.

Husky je váš vysněný pes, nebo co vás vedlo k tomu si ho pořídit? Pokud máte o něm hodně načteno, tak určitě víte, že to co popisujete je v podstatě povaha haskouna :) To, že tahá na vodítku, no ano, má to geneticky zakodované, že se snaží ulovit, co kolem něj proběhne, ano, jako primitivní plemeno má velký lovecký pud. Jak jste psala, jeto prostě husky. Ale! :) I ten husky se dá do určité míry vychovat. Je možné, že ho nebudete moct pustit z vodítka, ale i na tom vodítku se dá vychovat, tak, aby s váma necloumal a byl ovladatelný. Co se týká přivolání a povelů i to se dá husky naučit, horší, aby je splnil, když vidí zvěř :) Ale to je u spousty psů, nejen huskyho. Takže....začněte tím, že psu vydáte povel, jen když je schopen ho splnit. Pokud neposlechne, tak si pomůžete mechanicky. To je, že jemně, nenásilně mu pomůžete povel splnit. Buď upravit do požadované polohy, nebo přitažením vodítka k pomoci přivolání. Musíte být naprosto důsledná a vyžadovat každé splnění povelu, ale nejdřív musíte posoudit, jestli je pes schopen ho vykonat. Např. nebudu ze začátku lámat psa v dešti do povelu lehni, když vím, že nemá rád mokro. Husky je pes žravý, takže dobře reaguje na pamlsky, takže nejlépe cvičit na žrádlo. Pokud má velkou reakci na zvěř, tak je potřeba mu jí okoukat. Takže jít si sednou k ohradě s ovcema a jít odtamtud až začne spíš vnímat vás, než je :) Můžete si vzít svačinu a po nějaký době jí vytáhnout a uvidíte, jak hned budete pro něj zajímavější, ale nevytahovat jí hned, až trošku vstřebá ty ovce....Tahání na vodítku. Je potřeba ho naučit, kdy tahat má a kdy ne. Takže na tahání pořiďte postroj, šňůru s amortizerem a sobě sedák a choďte s ním ven tak, ať si může zatahat, co je pro něj vlastní, a pro vás to bude pohodlnější. Při cestě zpátky, až bude trochu unavenej. mu sundejte postroj a dejte ho na normální vodítko a obojek. A učte ho, že se na obojku netahá. Takže při každym zatažení se zastavte, nebo otočte a jděte jiným směrem. Prostě pohyb dopředu jen na volnym vodítku. Jak na to, je na tomhle videu.... https://www.youtube.com/watch?v=NcuDqu859fI

Rokie nám den po příjezdu hned zabil slepici. Měli jsme je puštěné volně po zahradě, a když jsme vyráželi na procházku, neuvědomila jsem si to a pustila ho na zahradu bez vodítka. Přibližně za 2 sekundy už jí měl v tlamě.. Další den to málem schytala další. Takže jsme slepičkám trochu vylepšili výběh, kde na ně nemůže a on si jich už skoro ani nevšimne. Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal.
Ale jinak je to super parťák, každým dnem je to lepší a lepší. Na vaše rady jsem trochu ubrala s těmi povely, a venku dnes z toho mám hned lepší pocit. Akorát mě štve, že ho na procházce moc nezajímám. Když přijde na zavolání, chci ho pochválit, pohladit ale on honem honem ať může zase jít. Nechce si tam ani hrát, jenom čmuchat a zkoumat. Za to když zašustí pytlík s pamlsky, to je u mě ani nemrknu. 😀 Ještě zkusím koupit teda nějakou super hračku, která ho zaujme. To by mohla být opravdu dobrá motivace. 😊👍

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Huskyjanina napsal(a):
Husky je váš vysněný pes, nebo co vás vedlo k tomu si ho pořídit? Pokud máte o něm hodně načteno, tak určitě víte, že to co popisujete je v podstatě povaha haskouna :) To, že tahá na vodítku, no ano, má to geneticky zakodované, že se snaží ulovit, co kolem něj proběhne, ano, jako primitivní plemeno má velký lovecký pud. Jak jste psala, jeto prostě husky. Ale! :) I ten husky se dá do určité míry vychovat. Je možné, že ho nebudete moct pustit z vodítka, ale i na tom vodítku se dá vychovat, tak, aby s váma necloumal a byl ovladatelný. Co se týká přivolání a povelů i to se dá husky naučit, horší, aby je splnil, když vidí zvěř :) Ale to je u spousty psů, nejen huskyho. Takže....začněte tím, že psu vydáte povel, jen když je schopen ho splnit. Pokud neposlechne, tak si pomůžete mechanicky. To je, že jemně, nenásilně mu pomůžete povel splnit. Buď upravit do požadované polohy, nebo přitažením vodítka k pomoci přivolání. Musíte být naprosto důsledná a vyžadovat každé splnění povelu, ale nejdřív musíte posoudit, jestli je pes schopen ho vykonat. Např. nebudu ze začátku lámat psa v dešti do povelu lehni, když vím, že nemá rád mokro. Husky je pes žravý, takže dobře reaguje na pamlsky, takže nejlépe cvičit na žrádlo. Pokud má velkou reakci na zvěř, tak je potřeba mu jí okoukat. Takže jít si sednou k ohradě s ovcema a jít odtamtud až začne spíš vnímat vás, než je :) Můžete si vzít svačinu a po nějaký době jí vytáhnout a uvidíte, jak hned budete pro něj zajímavější, ale nevytahovat jí hned, až trošku vstřebá ty ovce....Tahání na vodítku. Je potřeba ho naučit, kdy tahat má a kdy ne. Takže na tahání pořiďte postroj, šňůru s amortizerem a sobě sedák a choďte s ním ven tak, ať si může zatahat, co je pro něj vlastní, a pro vás to bude pohodlnější. Při cestě zpátky, až bude trochu unavenej. mu sundejte postroj a dejte ho na normální vodítko a obojek. A učte ho, že se na obojku netahá. Takže při každym zatažení se zastavte, nebo otočte a jděte jiným směrem. Prostě pohyb dopředu jen na volnym vodítku. Jak na to, je na tomhle videu.... https://www.youtube.com/watch?v=NcuDqu859fI

Ano, husky je takový můj vysněný pes.
Načteno o něm mám hodně a vím, že je to s tímto plemenem o něco těžší. Zároveň si ale myslím, že každý pes se dá vychovat.

Beruskka napsal(a):
Ano, husky je takový můj vysněný pes.
Načteno o něm mám hodně a vím, že je to s tímto plemenem o něco těžší. Zároveň si ale myslím, že každý pes se dá vychovat.

Trošku vás opravím.....každý pes se dá vychovat do určité míry. Sibiřský husky nebude mít nikdy poslušnost jako např. německý ovčák. Je to nezávislé, svobodné plemeno, které vlastně člověka k životu nepotřebuje. Jak jste poznala.....zatímco ovčák na vás visí očima, tak husky se po vás koukne stylem, co chceš, nezdržuj :D Je fajn, že ho berete domů, protože se s ním líp sžijete.....

Beruskka napsal(a):
Rokie nám den po příjezdu hned zabil slepici. Měli jsme je puštěné volně po zahradě, a když jsme vyráželi na procházku, neuvědomila jsem si to a pustila ho na zahradu bez vodítka. Přibližně za 2 sekundy už jí měl v tlamě.. Další den to málem schytala další. Takže jsme slepičkám trochu vylepšili výběh, kde na ně nemůže a on si jich už skoro ani nevšimne. Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal.
Ale jinak je to super parťák, každým dnem je to lepší a lepší. Na vaše rady jsem trochu ubrala s těmi povely, a venku dnes z toho mám hned lepší pocit. Akorát mě štve, že ho na procházce moc nezajímám. Když přijde na zavolání, chci ho pochválit, pohladit ale on honem honem ať může zase jít. Nechce si tam ani hrát, jenom čmuchat a zkoumat. Za to když zašustí pytlík s pamlsky, to je u mě ani nemrknu. 😀 Ještě zkusím koupit teda nějakou super hračku, která ho zaujme. To by mohla být opravdu dobrá motivace. 😊👍

Když přijde na zavolání, chci ho pochválit, pohladit ale on honem honem ať může zase jít.

Tak to zase buďte ráda, že se za vás nestydí....mě když už se chrťák uráčil a na zavolání přišel skutečně až ke mě a já ho začala chválit..."no ty jsi ale hodný a šikovný pejsek.." a samozřejmě nadšeně, protože jsem opravdu nadčená byla, že přišel, tak chrt koukal jinam a říkal " tu ženskou já vůbec neznám, my k sobě nepatříme"

A šustit pytlíkem bych mohla od rána do večera a když už jsem mu chtěla dát...v mém naivním období, kdy jsem si myslela, že ho pamlskem budu pozitivně motivovat...dokonce pamlskem jeho oblébeným, kouskem ohřítého párku...tak jsem mu ho defakto nacpala do tlamy a on si to teda vzal a vzápětí to vyplivnul,

To není návod jak na to, ale spíš povzbuzení, že jsou i horší samostatné jednotky než ten váš

"Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal."

kočka v bytě nerovná se tatáž kočka na dvorku, zahradě, venku.......
i sousedé na to přišli, bohužel pozdě, pro kocoura
a kočka majitele nerovná se jakákoliv kočka, a ty vaše jsou pro něj cizí
a samo ho to nepřejde
(se dost divím, že mamina s tímto psem souhlasila )

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal."

kočka v bytě nerovná se tatáž kočka na dvorku, zahradě, venku.......
i sousedé na to přišli, bohužel pozdě, pro kocoura
a kočka majitele nerovná se jakákoliv kočka, a ty vaše jsou pro něj cizí
a samo ho to nepřejde
(se dost divím, že mamina s tímto psem souhlasila )

Svatá pravda....to, že se bez problémů snesu se "svojí" kočkou (kočkami) a že jí mám ii třeba rád, že si moje kočka dovolí jíst mi z misky a spát mi třeba na hlavě neznamená, že bez váhání nezakousnu cizí kočku.

Když potkáme cizí kočku, tak psovi namlouvám, že to je náš kocourek. Jsme za debully, ale funguje to.
Asi tak po půl roce jsem řekla i o zajícovi, že je to náš kocourek, a docela dobré :-)
Ale je vidět, jak ten pes přemýšlí, jestli jako fakt, nebo jestli jsem jen padlá na hlavu. Myslím, že poslouchá jen ze shovívavosti. "Ona je úplně mimo, zajíce budu muset nechat běžet, protože tahle by se ztratila nebo ji zavřou, když se bude vydávat třeba za zebru, u ní nikdy nevíte."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal."

kočka v bytě nerovná se tatáž kočka na dvorku, zahradě, venku.......
i sousedé na to přišli, bohužel pozdě, pro kocoura
a kočka majitele nerovná se jakákoliv kočka, a ty vaše jsou pro něj cizí
a samo ho to nepřejde
(se dost divím, že mamina s tímto psem souhlasila )

Otázka je, jestli maminka věděla,co přesně je to za psa.
Jestli nedostala zkreslené informace typu "Načteno o něm mám hodně a vím, že je to s tímto plemenem o něco těžší. Zároveň si ale myslím, že každý pes se dá vychovat. "

Já vím, že slečna z malého bytečku je teď sedmém nebi.

Její břemeno vláčí na hřbetě jiná,
říkejme tomu třeba spasitelka nebo snad naivka,
co si splnila sen.
Ale z toho snu se jen tak neprobudí, ten bude dlouhý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Dříve byl koček plný dvůr(maminka vlastní menší zvěřinec:D), teď pokud je na zahradě on tak nikde žádná, samozřejmě je nahání také. Doufám, že si na ně zvykne protože slečna mi tvrdila ze s nimi vyrůstal."

kočka v bytě nerovná se tatáž kočka na dvorku, zahradě, venku.......
i sousedé na to přišli, bohužel pozdě, pro kocoura
a kočka majitele nerovná se jakákoliv kočka, a ty vaše jsou pro něj cizí
a samo ho to nepřejde
(se dost divím, že mamina s tímto psem souhlasila )

Ja doufám, že si zvykne. Ze začátku po nich šel hned co je viděl, teď už kočka leží opodál a často si jí ani nevšimne. Ale je pravda, že je pro jistotu přivázaný na delším vodítku. Ja právě myslela, že když pes s nimi vyrůstal, tak s nimi nebude mít problém. Bylo to první na co jsem se bývalé majitelky ptala. Bydlíme s maminkou ve dvojdomku, takže domácnost nesdílíme.

Ja právě myslela, že když pes s nimi vyrůstal, tak s nimi nebude mít problém.

Nedoufejte.
Je to lovec.
A s vašima kočkama nevyrůstal.

A kastrace nepomůže.

rapotacka11 napsal(a):
Já vím, že slečna z malého bytečku je teď sedmém nebi.

Její břemeno vláčí na hřbetě jiná,
říkejme tomu třeba spasitelka nebo snad naivka,
co si splnila sen.
Ale z toho snu se jen tak neprobudí, ten bude dlouhý.

A psa bych určitě nenazývala břemenem. Neříkám, že jsem si nenaložila s tímto plemenem. Ale procházky s ním mě baví a už se nemůžu dočkat až začneme se sportem. Jen ho trochu vypilovat v poslušnosti. A pokud si prostě nezvykne, bude na zahradě dál běhat s náhubkem. Třeba jsem naivní, ale to určitě zjistím sama časem, proto si nechte své předčasné soudy. 😊

K těm kočkám - mám psa, který nesnáší kočky. Jako štěně taky s kočkou "vyrůstal", kočka byla venkovní, pes byl doma. Ale na zahradě se vídali, hráli si, tolerovali se. V zimě kočka spala na chodbě, ani tam psovi nevadila. Ale jakoukoli jinou kočku, která vlezla na zahradu, šel zabít. Dopadlo to tak, že kočku nahnal na plot, ta seděla na plotě a sekala a sekala - pes skončil celý krvavý a s rankami na čumáku. Tím se to celé ještě zhoršilo a po kočkách šel ještě víc. Takže jsem začala i na zahradu chodit se psem na šňůře a trénovat. Aby pes za kočkou nevypálil, aby se zastavil, ze začátku to nešlo, takže jsem mu pomáhala já mechanicky. Jakoby za odměnu jsem s ním pak šla po stopě té kočky, v klidu, pomalu, až jsme došli třeba k plotu, který kočka přeskočila, tak jsem mu řekla "no vidíš to, kočička je pryč, a hezky si to zvládnul".... Fungovalo to, pomohlo to.

Beruskka napsal(a):
Ja doufám, že si zvykne. Ze začátku po nich šel hned co je viděl, teď už kočka leží opodál a často si jí ani nevšimne. Ale je pravda, že je pro jistotu přivázaný na delším vodítku. Ja právě myslela, že když pes s nimi vyrůstal, tak s nimi nebude mít problém. Bylo to první na co jsem se bývalé majitelky ptala. Bydlíme s maminkou ve dvojdomku, takže domácnost nesdílíme.

Mí psi taky vyrůstali od mala s kočkama, a polovina z nich je začala kolem roku nekompromisně vraždit - kočka je pro ně potravní a teritoriální konkurence, a primitivnímu plemeni s tak silným loveckým pudem to z hlavy nedostanete. Resp. můžete dosáhnout toho, že ji bude ignorovat když ví, že na ni nemůže, ale jednou si ji stejně podá, když přijde příležitost.

... a to nemám ani primitivní plemeno - prostě pokud to v psovi je, tak to nezměníte.

marcelaamax napsal(a):
K těm kočkám - mám psa, který nesnáší kočky. Jako štěně taky s kočkou "vyrůstal", kočka byla venkovní, pes byl doma. Ale na zahradě se vídali, hráli si, tolerovali se. V zimě kočka spala na chodbě, ani tam psovi nevadila. Ale jakoukoli jinou kočku, která vlezla na zahradu, šel zabít. Dopadlo to tak, že kočku nahnal na plot, ta seděla na plotě a sekala a sekala - pes skončil celý krvavý a s rankami na čumáku. Tím se to celé ještě zhoršilo a po kočkách šel ještě víc. Takže jsem začala i na zahradu chodit se psem na šňůře a trénovat. Aby pes za kočkou nevypálil, aby se zastavil, ze začátku to nešlo, takže jsem mu pomáhala já mechanicky. Jakoby za odměnu jsem s ním pak šla po stopě té kočky, v klidu, pomalu, až jsme došli třeba k plotu, který kočka přeskočila, tak jsem mu řekla "no vidíš to, kočička je pryč, a hezky si to zvládnul".... Fungovalo to, pomohlo to.

Dělám to s ním podobně. Vezmu ho na vodítko a jdeme za kočkou, ta uteče, to ho samozřejmě vyprovokuje tak vypálí za ní. Tak ho zabrzdím a řeknu nesmíš.
Kočka občas leží na popelnici a on se o ní prostě nezajímá,jen když utíká. O víkendu byl puštěný a u dveří byla kočka, on k ní přiběhl, kočka se naježila a on jen koukal, nestartoval po ní, nic, pak se rozběhla a on samozřejmě za ní.
Na zahradě máme takovou větší volijerku pro dvě skoro odrostlá kachňata, která bohužel neustále napadá kačer, proto tam jsou. A Rokie ze začátku se zájmem kolem klece běhal, skákal a chtěl se tam dostat. Teď kolem klece běhá bez povšimnutí. Snad se to naučí, že na naše se netútočí.

Beruskka napsal(a):
Dělám to s ním podobně. Vezmu ho na vodítko a jdeme za kočkou, ta uteče, to ho samozřejmě vyprovokuje tak vypálí za ní. Tak ho zabrzdím a řeknu nesmíš.
Kočka občas leží na popelnici a on se o ní prostě nezajímá,jen když utíká. O víkendu byl puštěný a u dveří byla kočka, on k ní přiběhl, kočka se naježila a on jen koukal, nestartoval po ní, nic, pak se rozběhla a on samozřejmě za ní.
Na zahradě máme takovou větší volijerku pro dvě skoro odrostlá kachňata, která bohužel neustále napadá kačer, proto tam jsou. A Rokie ze začátku se zájmem kolem klece běhal, skákal a chtěl se tam dostat. Teď kolem klece běhá bez povšimnutí. Snad se to naučí, že na naše se netútočí.

Tak ho zabrzdím a řeknu nesmíš

Vím, že vám to asi bude připadat jako maličkost, ale tohle je špatně ,obráceně. Nejdřív musíte říct povel, nechat chvilku na splnění a pokud to neudělá, tak teprve potom ho zabrzdit. A pak pochválit, odměnit. Další věc je ta, jestli pes ví, co znamená nesmíš? Možná by bylo lepší mu říkat třeba "sedni", pokud to zná..



Snad se to naučí, že na naše se netútočí.

Myslím, že je reálné, aby se to naučil ve vaší přítomnosti, ale ve vaší nepřítomnosti to u haskouna může být problém.

marcelaamax napsal(a):
Tak ho zabrzdím a řeknu nesmíš

Vím, že vám to asi bude připadat jako maličkost, ale tohle je špatně ,obráceně. Nejdřív musíte říct povel, nechat chvilku na splnění a pokud to neudělá, tak teprve potom ho zabrzdit. A pak pochválit, odměnit. Další věc je ta, jestli pes ví, co znamená nesmíš? Možná by bylo lepší mu říkat třeba "sedni", pokud to zná..



Snad se to naučí, že na naše se netútočí.

Myslím, že je reálné, aby se to naučil ve vaší přítomnosti, ale ve vaší nepřítomnosti to u haskouna může být problém.

Dobře, budu to tedy dělat takhle. Pokud by se to naučil alespoň v mé přítomnosti, byla bych za to ráda.

janae1 napsal(a):
Otázka je, jestli maminka věděla,co přesně je to za psa.
Jestli nedostala zkreslené informace typu "Načteno o něm mám hodně a vím, že je to s tímto plemenem o něco těžší. Zároveň si ale myslím, že každý pes se dá vychovat. "

To jo, jak psala huskyjanina - určitě dá. Můj poslouchal ne na slovo, ale prostě poslechnul, když jsem to patřičně zdůraznila. Naše povely: tam nechoď...jde dál. Wori! ne, nechoď tam - nejde On si prostě musí být jistý, že to myslím vážně. Nežral psy, lidi, cyklisty, běžce atd...ale za vším živým, co se hlo vyrazil a to jsem se mohla na hlavu postavit. Ale kdokoliv nás potkal, bylo: vy máte ty psy tak hodné a vycvičené Že jako uměl sedni a čekej a pozdrav

Beruskka napsal(a):
Dělám to s ním podobně. Vezmu ho na vodítko a jdeme za kočkou, ta uteče, to ho samozřejmě vyprovokuje tak vypálí za ní. Tak ho zabrzdím a řeknu nesmíš.
Kočka občas leží na popelnici a on se o ní prostě nezajímá,jen když utíká. O víkendu byl puštěný a u dveří byla kočka, on k ní přiběhl, kočka se naježila a on jen koukal, nestartoval po ní, nic, pak se rozběhla a on samozřejmě za ní.
Na zahradě máme takovou větší volijerku pro dvě skoro odrostlá kachňata, která bohužel neustále napadá kačer, proto tam jsou. A Rokie ze začátku se zájmem kolem klece běhal, skákal a chtěl se tam dostat. Teď kolem klece běhá bez povšimnutí. Snad se to naučí, že na naše se netútočí.

Mě se u haskounů vyplatilo, že než mu kočku zakazovat, tak že kočka je kámoš. Prostě kupu pamlsků, vyjít ven a "hele kočka, tak na" a sednout si k němu a rozdávat pamlsky. Mít tam prostě to oslovení kočka a následně odměny. Hodně odměn, ne jen mu dát piškot a dobrý. Nechat ho za sebou tahat couračku, což je šňůra různé délky, abyste s ním mohla manipulovat. Pokud kočka vyběhne a pes za ní, tak ho šňůrou zarazíte s "nesmíš" a pak takový udivený,"co blbneš, vždyť je to naše kotí". Ty odměňovací chvilky dělat co nejčastěji, aby viděl, že když je na obzoru kočka, tak budou dobroty......já teda měla výhodu, že jsem kočku měla doma a psy na tyhle zvykačky brala dovnitř. Byli pak už tak naučený, že jakmile vešla kočka do místnosti, tak šli automaticky ke skříňce s piškotama a kočka je nezajímala :D

Huskyjanina napsal(a):
Mě se u haskounů vyplatilo, že než mu kočku zakazovat, tak že kočka je kámoš. Prostě kupu pamlsků, vyjít ven a "hele kočka, tak na" a sednout si k němu a rozdávat pamlsky. Mít tam prostě to oslovení kočka a následně odměny. Hodně odměn, ne jen mu dát piškot a dobrý. Nechat ho za sebou tahat couračku, což je šňůra různé délky, abyste s ním mohla manipulovat. Pokud kočka vyběhne a pes za ní, tak ho šňůrou zarazíte s "nesmíš" a pak takový udivený,"co blbneš, vždyť je to naše kotí". Ty odměňovací chvilky dělat co nejčastěji, aby viděl, že když je na obzoru kočka, tak budou dobroty......já teda měla výhodu, že jsem kočku měla doma a psy na tyhle zvykačky brala dovnitř. Byli pak už tak naučený, že jakmile vešla kočka do místnosti, tak šli automaticky ke skříňce s piškotama a kočka je nezajímala :D

Super, díky za tip. 😊 Tak pokud máte na mysli stopovačku, tu samozřejmě mám. Bez ní by se venku moc neproběhl, takže to zkusíme, uvidíme. Je pravda že na pamlsky slyší hodně 😊

rapotacka11 napsal(a):
Já vím, že slečna z malého bytečku je teď sedmém nebi.

Její břemeno vláčí na hřbetě jiná,
říkejme tomu třeba spasitelka nebo snad naivka,
co si splnila sen.
Ale z toho snu se jen tak neprobudí, ten bude dlouhý.

Ano všichni lidi, co zachránili psa, jsou idioti, kteří psa nezvládnou a budou nešťastní až do psovi smrti. Amen. A nebo taky ne.

- už se nemůžu dočkat až začneme se sportem.
Jen ho trochu vypilovat v poslušnosti.

Se sportem netřeba otálet.
Tím se tvoří vztah a tak nějak samozřejmě i poslušnost.

rapotacka11 napsal(a):
- už se nemůžu dočkat až začneme se sportem.
Jen ho trochu vypilovat v poslušnosti.

Se sportem netřeba otálet.
Tím se tvoří vztah a tak nějak samozřejmě i poslušnost.

No, upřímně z toho mám zatím trochu strach. Zkoušela jsem se s nim proběhnout a on se rozběhl tak rychle ze jsem mu nestačila a málem zase letěla po tlamě.. 😀 Takže na kolo se s ním taky bojím, plánuji koupit sadu na canicross. Ale četla jsem že pes se může zapřahávat až v roce.

Doporučíte mi nějaký podsedák s vodítkem se kterým ste byli spokojení?

Canicross klidně můžete, protože pes táhne jen, pokud sám chce. Není to, jako když ho zapřáhnete do saní a bez něho sáně nejedou, takže musí. My jsme chodili běhat od nějakého půl roku. Jelikož já jsem běžecké nemehlo, tak to byl spíš jen takový indiánský běh, který a náma zvládal i berňucha Pokud ho vzal muž(to u byl pes ale mnohem starší, třeba tříletý) tak to bylo kolikrát tak, že poslední stovky metrů, už ho spíš muž táhl za sebou, jak kozu

Beruskka napsal(a):
Doporučíte mi nějaký podsedák s vodítkem se kterým ste byli spokojení?

Je potřeba ji vyzkoušet. Teď je boom hlavně nonstop, ale nemusí každému sedět. Já mám manmat, který ale sedí asi málokomu. Vodítko zase záleží na co, jestli pes tahá, netahá, škube... Na kolo máme nonstop, protože se opravdu hodně natáhne a neskube. Na běh máme nějaké obyčejnější, které má pružinu jen v prostřední části. Výhodou je, že mohu psa vzít za nenatahovaci část a převést v případě problémů, klidně cvaknout za obojek. Nevýhoda je, že pokud pes netáhne, tak se to divně mlátí. Obecně jsou věci od manmatu vyráběné opravdu pro neustálý tah. Ale třeba postroj by mohl huskymu sedět. Všechno je lepší vyzkoušet. Dneska už jsou ve větších městech prodejny, případně mushgo jezdí i po republice. Udělejte si výlet, aspoň psa trochu socializujete.

kashttan napsal(a):
Je potřeba ji vyzkoušet. Teď je boom hlavně nonstop, ale nemusí každému sedět. Já mám manmat, který ale sedí asi málokomu. Vodítko zase záleží na co, jestli pes tahá, netahá, škube... Na kolo máme nonstop, protože se opravdu hodně natáhne a neskube. Na běh máme nějaké obyčejnější, které má pružinu jen v prostřední části. Výhodou je, že mohu psa vzít za nenatahovaci část a převést v případě problémů, klidně cvaknout za obojek. Nevýhoda je, že pokud pes netáhne, tak se to divně mlátí. Obecně jsou věci od manmatu vyráběné opravdu pro neustálý tah. Ale třeba postroj by mohl huskymu sedět. Všechno je lepší vyzkoušet. Dneska už jsou ve větších městech prodejny, případně mushgo jezdí i po republice. Udělejte si výlet, aspoň psa trochu socializujete.

Díky za tip 😊
Já si to moc nedokážu představit. Jak funguje to vodítko, protože náš pejsek, když se s nim rozběhnu, tak napálí šílenou rychlost. To vodítko to nějak zbrzdí? Nebo ho to budu muset naucit aby běhal u mě? Popřípadě jak se to dá naučit?

Podívejte se na www.behejsepsem.cz, jsou tam videa, rozpisy společných tréninků... Získáte představu nejen o canicrossu, ale i jiných sportech tohoto ražení (mě láká do budoucna koloběžka).

Plus bych doporučila knihu Běh s “vlky” aneb canicross od Jaroslava Monte Kvasničky. Ta mi kdysi dávno hodně změnila pohled na spolupráci se psem, je výborná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podívejte se na www.behejsepsem.cz, jsou tam videa, rozpisy společných tréninků... Získáte představu nejen o canicrossu, ale i jiných sportech tohoto ražení (mě láká do budoucna koloběžka).

Plus bych doporučila knihu Běh s “vlky” aneb canicross od Jaroslava Monte Kvasničky. Ta mi kdysi dávno hodně změnila pohled na spolupráci se psem, je výborná.

Jaroslav Monte Kvasnica... ty automatické opravy jsou někdy k vzteku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jaroslav Monte Kvasnica... ty automatické opravy jsou někdy k vzteku.

A jéje. Pardon, pardon! Nevšimla jsem si, že mi to telefon takto nešťastně poupravil. 🤦🏻‍♀️

https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/8741/muj-pes-honi-slepice-psi-versus-drubez/