Výběr psa

Spíš NO?

Díky za odpověď a zajímalo by mě ještě jestli je vůbec nějaké severské plemeno které by se hodilo pro začátečníky. Protože mi přijde začínat na retrivrech nebo labradorech jako neadekvátní příprava pro možnost pak jít do severskeho plemene.

Filiphudy napsal(a):
Díky za odpověď a zajímalo by mě ještě jestli je vůbec nějaké severské plemeno které by se hodilo pro začátečníky. Protože mi přijde začínat na retrivrech nebo labradorech jako neadekvátní příprava pro možnost pak jít do severskeho plemene.

Musíte vědět, co od psa očekáváte. Co je cílem pořízení seveřana. Pokud se chcete věnovat mushingu, tak je kravina si pořizovat jiné plemeno. Pokud se vám malamut jen líbí vzhledem, a žádné aktivity jemu blízké mu nenabízíte, tak si ho nepořízujte. Byl by nešťastný pes i vy.

Na Fauně jsou inzeráty, diskuze a články
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/8741/muj-pes-honi-slepice-psi-versus-drubez/

GAELLE napsal(a):
nemám praxi s chovem, tyto psy jsem jen potkávala. Myslím že pro začátečníka určitě ne. Spíš NO ..........

Mě vždy pobaví doporučení NO.
Na našem cvičáku jsou NO v rukou laiků vždy (ale opravdu snad všichni) nevypočitatelní a nezvládnutí.
Něco ve stylu jako popisuje Puma svého psa. Myslím, že jeden je i ze stejné CHS jako Hachi, ale ostatní jsou po různu PP i bez PP, od štěněte i utulkáči a všichni podobný potvory.

Když jsem četla popis Hachiho chování, tak jsem si říkala, prostě běžný NO, kterých je mraky.

Pokud chcete psa do koloběžky, kola, káry, saní nebo na běžky, tak se poohlednete po evropském saňovém psovi, alaskanovi, ohařích...

Pokud žádné takové aktivity dělat nechcete, vyberte něco úplně jiného.

janae1 napsal(a):
Mě vždy pobaví doporučení NO.
Na našem cvičáku jsou NO v rukou laiků vždy (ale opravdu snad všichni) nevypočitatelní a nezvládnutí.
Něco ve stylu jako popisuje Puma svého psa. Myslím, že jeden je i ze stejné CHS jako Hachi, ale ostatní jsou po různu PP i bez PP, od štěněte i utulkáči a všichni podobný potvory.

Když jsem četla popis Hachiho chování, tak jsem si říkala, prostě běžný NO, kterých je mraky.

tak já nevím. asi jsem ustrnula někde v dávných časech. Ovčáci byli vždy poddajní poslušní dobře cvičitelní psi. Když čtu o Hachim vůbec nechápu že se jedná o NO s PP. Nebo my jsme jen měli kliku na ovčáka a pak křížence ovčáka. Rozhodně si myslím že malamut ani husky pro začátečníka nejsou vhodná plemena.

GAELLE napsal(a):
tak já nevím. asi jsem ustrnula někde v dávných časech. Ovčáci byli vždy poddajní poslušní dobře cvičitelní psi. Když čtu o Hachim vůbec nechápu že se jedná o NO s PP. Nebo my jsme jen měli kliku na ovčáka a pak křížence ovčáka. Rozhodně si myslím že malamut ani husky pro začátečníka nejsou vhodná plemena.

Já si myslím, že je jedno jaký plemeno bude první. Duležité jsou informace o plemeni a podmínky chovu, které nabízím.
Pán se ptá na malamuta, ale už nepíše, co se psem plánuje, jestli je to jen řečnická otázka na psa, který se mu líbí nebo jestli má nastudováno, planuje dělat nějaké sporty a tak.

Praktickou zkušenost mám pouze přenesenou. Měl je švagr, jsou taková pžírodní rodina, představovali si něco jako přírodní indiánský pes, takový poddajnější vlk, který s nimi bude bivakovat v lese.
V reálu byli psi v kotci, každou chvíli zdrhli, ale byli lehce dohledatelní dle zabité drůbeže, kterou za sebou nechávali.

Filiphudy napsal(a):
Dobrý den,

chtěl bych se zeptat jestli je vhodný mít jako prvního psa aljašského malamut. Chtel bych jen názor někoho s praxí s chovem tohoto krásného psa.

tak pokud je vašim snem věnovat se mushingu, proč ne malamuta.

ale jako rodinný, zahradní nebo prostě normální pes se nehodí. ani pro ne-začátečníka.

janae1 napsal(a):
Mě vždy pobaví doporučení NO.
Na našem cvičáku jsou NO v rukou laiků vždy (ale opravdu snad všichni) nevypočitatelní a nezvládnutí.
Něco ve stylu jako popisuje Puma svého psa. Myslím, že jeden je i ze stejné CHS jako Hachi, ale ostatní jsou po různu PP i bez PP, od štěněte i utulkáči a všichni podobný potvory.

Když jsem četla popis Hachiho chování, tak jsem si říkala, prostě běžný NO, kterých je mraky.

Ono by možná bylo vhodné upřesnit, že myšlen je začátečník - výcvikář. Čili člověk, který má zájem se psem chodit cvičit, dělat sporty, skládat zkoušky, mít psa na práci. To pak věřím, že s NO se začíná snáz než s jinými plemeny.
Tady je ale často doporučován pro jakéhokoliv začátečníka nepejskaře, který shání rodinného psa, parťáka na výlety apod.

Filiphudy napsal(a):
Dobrý den,

chtěl bych se zeptat jestli je vhodný mít jako prvního psa aljašského malamut. Chtel bych jen názor někoho s praxí s chovem tohoto krásného psa.

Záleží na tom, co mu chcete nabídnout. Viz bodlinka.

GAELLE napsal(a):
tak já nevím. asi jsem ustrnula někde v dávných časech. Ovčáci byli vždy poddajní poslušní dobře cvičitelní psi. Když čtu o Hachim vůbec nechápu že se jedná o NO s PP. Nebo my jsme jen měli kliku na ovčáka a pak křížence ovčáka. Rozhodně si myslím že malamut ani husky pro začátečníka nejsou vhodná plemena.

Jsou snadno cvicitelni pro toho, kdo vi, co dela.
Ale kdyz zacatecnik narazi na sebevedomeho NO a neda mu pevna pravidla - je to jak hra s odjistenou zbrani.
Nevim, jestli nekdy zazila pulrocni stene, co nechce vratit micek a mysli to vazne?
To pak neni cas na pokusy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou snadno cvicitelni pro toho, kdo vi, co dela.
Ale kdyz zacatecnik narazi na sebevedomeho NO a neda mu pevna pravidla - je to jak hra s odjistenou zbrani.
Nevim, jestli nekdy zazila pulrocni stene, co nechce vratit micek a mysli to vazne?
To pak neni cas na pokusy.

Ne, štěně jsme nikdy neměli.............první pes NO byl nalezenec mohly mu být tak asi dva roky. A druhý kříženec k nám přišel až vlastně jako "senior"
Ten první byl naprosto úžasný, druhý tím, že nikdy nechodil ven měl problém se psy fenami i štěnaty.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou snadno cvicitelni pro toho, kdo vi, co dela.
Ale kdyz zacatecnik narazi na sebevedomeho NO a neda mu pevna pravidla - je to jak hra s odjistenou zbrani.
Nevim, jestli nekdy zazila pulrocni stene, co nechce vratit micek a mysli to vazne?
To pak neni cas na pokusy.

Nepíšete o krokodýlovi po plastice?

NO byl vždycky uváděn jako snadno cvičitelný pes, který na rozdíl od jiných služebních plemen začátečníkovi odpustil nějakou tu začátečnickou chybku.
Ale možná to byl tehdy jiný NO než dnes, kdy pracovní linie má místo mozku míček...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nepíšete o krokodýlovi po plastice?

NO byl vždycky uváděn jako snadno cvičitelný pes, který na rozdíl od jiných služebních plemen začátečníkovi odpustil nějakou tu začátečnickou chybku.
Ale možná to byl tehdy jiný NO než dnes, kdy pracovní linie má místo mozku míček...

Hlavně se nesmí snadno cvičitelný zaměňovat za samovychovatelný....že je snadno cvičitelný, předpokládá, že s ním někdo bude CVIČIT a bude plus mínus vědět, jak na to.
Tady se občas doporučuje jako vysloveně začátečnický pes - to je trochu zavádějící.
Když jsem byla malá, měla moje teta krásného NO - byl to rodinný pes. Teta byla laskavá, ale autorita, snažila se...pes byl ale poměrně nevyzpytatelný, měl na vrubu nějaké to pokousání...my jsme se ho jako děti bály. Řekla bych, že je to velký silný pes, který jde celkem dobře zkazit.

Terven napsal(a):
Hlavně se nesmí snadno cvičitelný zaměňovat za samovychovatelný....že je snadno cvičitelný, předpokládá, že s ním někdo bude CVIČIT a bude plus mínus vědět, jak na to.
Tady se občas doporučuje jako vysloveně začátečnický pes - to je trochu zavádějící.
Když jsem byla malá, měla moje teta krásného NO - byl to rodinný pes. Teta byla laskavá, ale autorita, snažila se...pes byl ale poměrně nevyzpytatelný, měl na vrubu nějaké to pokousání...my jsme se ho jako děti bály. Řekla bych, že je to velký silný pes, který jde celkem dobře zkazit.

Já mám dojem, že jako samovychovatelný pes je všeobecně vnímán labradorský a v závěsu zlatý retrívr. NO ani ne. Vzhledem k minulosti a k jeho používání v ozbrojených složkách si možná víc lidí uvědomuje, že se musí cvičit.
Kdyby chtěl po mně někdo doporučit psa pro začátečníka, a měl by to být větší pes sportovního, dříve služebního plemene, tak bych jako jedno z plemen určitě NO doporučila. Ale zcela určitě nebudu doporučovat NO tomu, kdo chce úplně odlišné plemeno, byť je ten člověk začátečník.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nepíšete o krokodýlovi po plastice?

NO byl vždycky uváděn jako snadno cvičitelný pes, který na rozdíl od jiných služebních plemen začátečníkovi odpustil nějakou tu začátečnickou chybku.
Ale možná to byl tehdy jiný NO než dnes, kdy pracovní linie má místo mozku míček...

Ale já píšu o výstavákách + bezPP, myslím, že kdyby si ti majitelé pořídili jiné plemeno, určitě by ho zvládli lépe.
Maji NO jako rodinného psa a jednou týdně cvičák + denně procházka. NO co já znám, jsou nezvládnutí, jdou si po krku, nemůžou se pouštět na proběhnutí s jinými psy. Evidentně si z paníčků dělají akorát tak prču, jako maj je rádi, asi by jim neublížili, ale poslušnost je stylem "tak já si sednu, nebo ne teď potřebuji sežrat souseda"
Už jsme uvažovali, že přestaneme chodit, protože občasná rvačka ač přes náhubky rozhodí celé cvičení, ale zas je to dobrá lekce i pro nás i naše psy jak reagovat v takové situaci.

Když si takového NO vezme do ruky cvičitel, poslouchá jak hodinky, pak se vrátí k majiteli a opět bez efektu.

Když si uvědomím, že jsem měla strach pořídit VK, tak se musím smát, naši psi jsou při podobném režimu zlatíčka.
MMCH dneska odmítli vylézt z postele, na vyčůrání jsem je musela dopoledne vyhodit na povel, jinak by to drželi asi do večera. Vykoukli ven, zjistili, že prší a prchali znovu do peřin.

janae1 napsal(a):
Ale já píšu o výstavákách + bezPP, myslím, že kdyby si ti majitelé pořídili jiné plemeno, určitě by ho zvládli lépe.
Maji NO jako rodinného psa a jednou týdně cvičák + denně procházka. NO co já znám, jsou nezvládnutí, jdou si po krku, nemůžou se pouštět na proběhnutí s jinými psy. Evidentně si z paníčků dělají akorát tak prču, jako maj je rádi, asi by jim neublížili, ale poslušnost je stylem "tak já si sednu, nebo ne teď potřebuji sežrat souseda"
Už jsme uvažovali, že přestaneme chodit, protože občasná rvačka ač přes náhubky rozhodí celé cvičení, ale zas je to dobrá lekce i pro nás i naše psy jak reagovat v takové situaci.

Když si takového NO vezme do ruky cvičitel, poslouchá jak hodinky, pak se vrátí k majiteli a opět bez efektu.

Když si uvědomím, že jsem měla strach pořídit VK, tak se musím smát, naši psi jsou při podobném režimu zlatíčka.
MMCH dneska odmítli vylézt z postele, na vyčůrání jsem je musela dopoledne vyhodit na povel, jinak by to drželi asi do večera. Vykoukli ven, zjistili, že prší a prchali znovu do peřin.

Kdyby si ti majitelé pořídili jakékoliv jiné plemeno, dopadne to podobně. Protože to, co popisujete není problém ve psech, v plemenu, ale v lidech.
Vy máte VK, máte je zvládnuté, poslušné, jste pro ně autorita. Ale kdybyste byla jako ti majitelé NO, budou vám skákat po hlavě.

janae1 napsal(a):
Ale já píšu o výstavákách + bezPP, myslím, že kdyby si ti majitelé pořídili jiné plemeno, určitě by ho zvládli lépe.
Maji NO jako rodinného psa a jednou týdně cvičák + denně procházka. NO co já znám, jsou nezvládnutí, jdou si po krku, nemůžou se pouštět na proběhnutí s jinými psy. Evidentně si z paníčků dělají akorát tak prču, jako maj je rádi, asi by jim neublížili, ale poslušnost je stylem "tak já si sednu, nebo ne teď potřebuji sežrat souseda"
Už jsme uvažovali, že přestaneme chodit, protože občasná rvačka ač přes náhubky rozhodí celé cvičení, ale zas je to dobrá lekce i pro nás i naše psy jak reagovat v takové situaci.

Když si takového NO vezme do ruky cvičitel, poslouchá jak hodinky, pak se vrátí k majiteli a opět bez efektu.

Když si uvědomím, že jsem měla strach pořídit VK, tak se musím smát, naši psi jsou při podobném režimu zlatíčka.
MMCH dneska odmítli vylézt z postele, na vyčůrání jsem je musela dopoledne vyhodit na povel, jinak by to drželi asi do večera. Vykoukli ven, zjistili, že prší a prchali znovu do peřin.

Ještě k tomuto -

Když si takového NO vezme do ruky cvičitel, poslouchá jak hodinky, pak se vrátí k majiteli a opět bez efektu.

No samozřejmě! Pes přece není stroj. Aby poslouchal, musí cítit autoritu, musí cítit, že je ten člověk nad ním. Ne všichni lidé dokážou být psovi autoritou. i kdyby moc chtěli, prostě na to nemají. Takže psa sice vycvičí autorita, s tou pes šlape jako hodinky, ale přijde domů a tam je - kdo? Člověk, jehož pes neuznává... Tak proč by ho poslouchal?

No teda s těma NO jsem překvapená....za mě to byl naprosto univerzální pes...ne samovycvičitelný, ale právě pro začátečníky vhodný, protože odpustil chyby začátečníka.
Jasně byli i dominantnější a ostřejší psi se kterýma to bylo těžší, ale za mých mladých let, si chodily "vlčáky" na cvičák cvičit i třináctileté holky.

Ad dotaz zadavatele....
ono je začátečník a začátečník....někdo TO v sobě má a někdo prostě ne...opravdu je nejdůležitější to, aby byl pes to pravé vořechové a samozřejmě plemeno psa volit dle toho, co od něj očekávám.
Jsou začátečníci, co si na první dobrou sednou s kavkazanem a zvládají ho a jsou lidi, co už mají několikátého psa a nezvládnou ani pudla.....

Hachi je můj třetí NO. První byl tedy pes rodinný, ale kupovaný jako problémový a poslední roky jeho života jsem s ním chodila ven a cvičit hlavně já jako teenager. Barušák byl vychovávaný od štěněte především mnou a byl to perfektní pes. Také mi prošlo pár psů dočaskou a se vším jsem byla schopná si poradit. Ale Hachi, to je prostě kapitola sama pro sebe. S ním si připadám, jako kdybych psa v životě neměla..

A pokud takových NO někdo potkal více, tak je vážně potřeba se zamyslet nad tím, co jsou chovatelé schopni pustit do chovu, protože podle mě tohle není o tom, zda je člověk začátečník nebo ne, ale o tom, že ten pes to prostě v hlavě nemá v pořádku.

Konkrétně s Hachim od mala makám, chodíme nejen na cvičák, ale i na individuální lekce, socializujeme od mala, .. Ano, určitě dělám spoustu chyb, ale nemyslím si, že bych dělala natolik zásadní chyby, aby se z normálního psa stal takový d.e.m.e.n.t.

PumaCZ napsal(a):
Hachi je můj třetí NO. První byl tedy pes rodinný, ale kupovaný jako problémový a poslední roky jeho života jsem s ním chodila ven a cvičit hlavně já jako teenager. Barušák byl vychovávaný od štěněte především mnou a byl to perfektní pes. Také mi prošlo pár psů dočaskou a se vším jsem byla schopná si poradit. Ale Hachi, to je prostě kapitola sama pro sebe. S ním si připadám, jako kdybych psa v životě neměla..

A pokud takových NO někdo potkal více, tak je vážně potřeba se zamyslet nad tím, co jsou chovatelé schopni pustit do chovu, protože podle mě tohle není o tom, zda je člověk začátečník nebo ne, ale o tom, že ten pes to prostě v hlavě nemá v pořádku.

Konkrétně s Hachim od mala makám, chodíme nejen na cvičák, ale i na individuální lekce, socializujeme od mala, .. Ano, určitě dělám spoustu chyb, ale nemyslím si, že bych dělala natolik zásadní chyby, aby se z normálního psa stal takový d.e.m.e.n.t.

Proč d.e.m.ent ? Já jsem postřehla v diskuzích, že je hodně nemocný ( nebo to pletu? ), ale výchovné problémy, až tak těžké mi unikly.

Edit : Už jsem něco našla edle v diskuzi.

PumaCZ napsal(a):
Hachi je můj třetí NO. První byl tedy pes rodinný, ale kupovaný jako problémový a poslední roky jeho života jsem s ním chodila ven a cvičit hlavně já jako teenager. Barušák byl vychovávaný od štěněte především mnou a byl to perfektní pes. Také mi prošlo pár psů dočaskou a se vším jsem byla schopná si poradit. Ale Hachi, to je prostě kapitola sama pro sebe. S ním si připadám, jako kdybych psa v životě neměla..

A pokud takových NO někdo potkal více, tak je vážně potřeba se zamyslet nad tím, co jsou chovatelé schopni pustit do chovu, protože podle mě tohle není o tom, zda je člověk začátečník nebo ne, ale o tom, že ten pes to prostě v hlavě nemá v pořádku.

Konkrétně s Hachim od mala makám, chodíme nejen na cvičák, ale i na individuální lekce, socializujeme od mala, .. Ano, určitě dělám spoustu chyb, ale nemyslím si, že bych dělala natolik zásadní chyby, aby se z normálního psa stal takový d.e.m.e.n.t.

možná má jako lidi adhd?
možná to fakt nemá v hlavě v pořádku...............už si vzpomínám jak jsme s přítelem nechápali když jsi popisovala jeho štěněčí chování a to se o žádných nemocech ještě nevědělo.A zkusil si toho chudák už fakt hodně. I to se mohlo na něm podepsat.
Určitě si nemyslím že by to bylo tvojí neschopností.
A možná není zdaleka jediný - bohužel. Akorát se o tom neví.
Mimochodem v našem městě a u písníku vídám pravidelně tak asi tři kusy.
Dříve byl skoro u každého baráku jeden.................

GAELLE napsal(a):
možná má jako lidi adhd?
možná to fakt nemá v hlavě v pořádku...............už si vzpomínám jak jsme s přítelem nechápali když jsi popisovala jeho štěněčí chování a to se o žádných nemocech ještě nevědělo.A zkusil si toho chudák už fakt hodně. I to se mohlo na něm podepsat.
Určitě si nemyslím že by to bylo tvojí neschopností.
A možná není zdaleka jediný - bohužel. Akorát se o tom neví.
Mimochodem v našem městě a u písníku vídám pravidelně tak asi tři kusy.
Dříve byl skoro u každého baráku jeden.................

Teď je zas fůra labradorů a takylabradorů a borderek a takyborderek...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď je zas fůra labradorů a takylabradorů a borderek a takyborderek...

a jorků a jakojorků a jakoruslů ty teda u nás převažují nad borderama a labradory

Nevím proč ta mantra, že pro začátečníka je nejlepší NO. Přece jen byl a je to služební pracovní pes, 40 kilo živé váhy. Přijde mi, že pro začátečníka je lepší střední pes, krátkosrstá kolie třeba, erdelterier, knírač.....To jsou jen 3 plemena, která mě napadla. Boxer.
Asi proto, že s NO mám spojený cvičák, maskáče a stahovák. Sportovní výcvik a kotec. Nepřijde mi, jako pes jen tak do rodiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím proč ta mantra, že pro začátečníka je nejlepší NO. Přece jen byl a je to služební pracovní pes, 40 kilo živé váhy. Přijde mi, že pro začátečníka je lepší střední pes, krátkosrstá kolie třeba, erdelterier, knírač.....To jsou jen 3 plemena, která mě napadla. Boxer.
Asi proto, že s NO mám spojený cvičák, maskáče a stahovák. Sportovní výcvik a kotec. Nepřijde mi, jako pes jen tak do rodiny.

Já si o erdelovi a knírači (středním i velkém) nemyslím, že by to byli snadní psi na výchovu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si o erdelovi a knírači (středním i velkém) nemyslím, že by to byli snadní psi na výchovu.

také myslím že NO je proti nim lépe ovladatelný. Možná se to odvíjí od toho s jakými jedinci se člověk za život setkal. My s NO na cvičák nechodili a byl to super pes. Učenlivý poslušný hodný. Asi to plemeno šlo za 40 let pěkně do .............

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si o erdelovi a knírači (středním i velkém) nemyslím, že by to byli snadní psi na výchovu.

Jako dítě jsem měla středního knírače a rovnou mi vyslali na cvičák. Řekla bych, že je ze všech kníračů asi nejtvrdší, pro začátníka bych ho určitě nedoporučovala.

Naši stájovou pinčovu dostal 14ti letý syn. Byli úžasná dvojka, byla úžasný pes. Vychovali se navzájem. Neměli velké sportovní ambice,"jen" spokojené kamarádství, i když cvičákem taky prošli, služebním i záchranářským výcvikem. Bezproblémové zvíře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naši stájovou pinčovu dostal 14ti letý syn. Byli úžasná dvojka, byla úžasný pes. Vychovali se navzájem. Neměli velké sportovní ambice,"jen" spokojené kamarádství, i když cvičákem taky prošli, služebním i záchranářským výcvikem. Bezproblémové zvíře.

Ale vy psům rozumíte, takže jste jistě s výchovou pomohla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím proč ta mantra, že pro začátečníka je nejlepší NO. Přece jen byl a je to služební pracovní pes, 40 kilo živé váhy. Přijde mi, že pro začátečníka je lepší střední pes, krátkosrstá kolie třeba, erdelterier, knírač.....To jsou jen 3 plemena, která mě napadla. Boxer.
Asi proto, že s NO mám spojený cvičák, maskáče a stahovák. Sportovní výcvik a kotec. Nepřijde mi, jako pes jen tak do rodiny.

Ono to není mantra, možná je to spíš tím, že prostě pamatujeme NO jako univerzální psy.....ale jak tak čtu tady diskuze, tak už ani to nemusí být pravda.
A upřímně nic univerzálnějšího mě nenapadá. Možná taky proto, že nejenom já, ale i spousta mých kamarádek s ním opravdu začínala a všechno jsme byly holky v pubertálním a předpubertálním věku a všem nám ovčouni fungovali......
Protože jsem měla xy známých, kteří měli u baráku "vlčáky" a byť byli primárně pořízeni jako hlídači, tak ale sfungovali normálně s rodinou a to nebyli žádní kynologové...
Tak z tohoto důvodu mě jako první pes pro začátečníka napadne ovčoun....a pak taky pudl....

Na druhou stranu na erdela a knírače bych si...nechci říct přímo netroufla...ale není to můj šálek kávy a teď nemyslím vzhled...jako velkej knírač se mi fakt líbí....
ale tak možná je to jenom moje nějaká představa, zas tolik jedinců plemene jsem neznala...tím myslím osobně tak, abych měla představu, jakej ten pes je...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale vy psům rozumíte, takže jste jistě s výchovou pomohla.

Já jsem ji spíš kazila. Ten pravý milovaný "páneček" byl on.

U nás na vsi si žádného NO nepamatuji. Někde v kopcích ale třeba byli.. Já domů dotáhla vše, co jsem našla, takže to vím. NO jsem nenašla. My měli dogu, sousedi přes louku boxera a předtím voříška, nad námi bílý špic, vedle černý špic, přes řeku dvě strašidelné pravé kolie Lassie. Nevím proč jsem se jich bála. Hrozně štěkali a i zavrčeli, občas byli na řetězu a většinou na balkoně. Asi tam vypadali větší.
Další soused měl jezevčíka drsoně, dál měli hladkého, tzv. špagetka černý s pálením.
Několik lidí mělo voříšky, co každý zná.. Míša, Ťapka, ..
Vedle ve vsi měl školník Novofundlanského psa. Obrovský černý pes, co hrozně nadával a opíral se o plot. Vedle byl Koloniál, tam jsme se mu složili na koblihu a to byl pak chvíli ticho. Spolužáci měli také Míšany a Ťapky.
Zato jsme ve vsi měli spoustu koz, povoz s koníky, nějaké to prase, kravín, drůbež, dokonce i nutrie a perličky, králíky, morčátka jsme měli..Pepína mi dlouho statečně nahrazoval psa....ale psů tu bylo málo a plemen velikých.. nula nula nic.
Asi že darmožrouti. Hodně koček bylo všude. My neměli, ale sousedi - Dášu a Mášu. Máša měla jen jedno oko.
Jsem se teď úplně zděsila, odkud já to jsem :-)

Fakt je, že mám s NO ze svého okolí špatné zkušenosti:
jen namátkou - NO pe na cvičáku vykoulel malou kníračku fenu tak, že ji zmrzačil a doživotně kulhala; NO pes vyhnal štěně malamuta z naší venčící smečky a dokousal ho; starou kníračku mi napadl NO pes, když chtěla zcela mírumilovně projít za ním; starého knírače mi natvrdo napadla mladá NO fena, přestože si jí vůbec nevšímal; malého jezevčíka napadl NO a překousl mu čelist - fakt mi NO k srdci nepřirosli, navíc to všechno byli psi, kteří normálně fungovali a pak jim něco přelítlo....a bylo zle.

Tak z tohoto důvodu mě jako první pes pro začátečníka napadne ovčoun....a pak taky pudl....

Já si v tomhle myslím, že vůbec nehraje roli to, jestli je člověk začátečník nebo ne. Podle mě nejde říct, které plemeno je nebo není vhodné pro začátečníka, o tom to není. Je to o tom, jakého psa člověk chce, co s ním chce nebo nechce dělat, jakou povahu preferuje... Myslím, že si člověk klidně může jako prvního psa pořídit třeba ČSV, pokud opravdu ví, jaké to plemeno je a právě to se mu líbí, to mu vyhovuje, tak proč ne. Pokud mu vyhovuje taková "nezávislá povaha" (nevím jak to líp popsat), tak si přece nepořídí NO jen proto, že je začátečník. To samé pokud chce psa třeba na běhání - a to jakože chce běhat fakt hodně, objíždět závody, prostě pro psa má být hlavní náplní běh, tak mi přijde mnohem rozumnější si pořídit rovnou třeba, plácnu, ESP než NO... Někoho zase třeba uchvátili pastevci, jejich povaha a když to opravdu chtějí, tak proč by si toho psa nemohli pořídit jako svého prvního psa? Je přece blbost si pořídit nejdříve NO, jen proto,že je první a potom si teprve pořídit to, co opravdu chci. Navíc bych i řekla, že klidně člověk, který 20 let chová NO, může mít třeba s pastevcem problém a to samé i naopak....

Pro začátečníka bych viděla právě toho špice, ten je takový pomalejší, nebo pudla, nebo malého knírače. Pudl se mi vzhledově nelíbí, ale knírač..
1) je malý 2) se určitě dobře cvičí (to já nevím, já nic vycvičit neumím)
3) vůbec si nepamatuji, že by kníráček někoho pokousal, že by neměl rád psy nebo lidi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím proč ta mantra, že pro začátečníka je nejlepší NO. Přece jen byl a je to služební pracovní pes, 40 kilo živé váhy. Přijde mi, že pro začátečníka je lepší střední pes, krátkosrstá kolie třeba, erdelterier, knírač.....To jsou jen 3 plemena, která mě napadla. Boxer.
Asi proto, že s NO mám spojený cvičák, maskáče a stahovák. Sportovní výcvik a kotec. Nepřijde mi, jako pes jen tak do rodiny.

Neznám lepšího rodinnýho psa.(určitě jsou)
Na dobrým cvičáku, pod dobrým vedením
to DŘÍVE opravdu zvládli školáci.
Ale teď je to jiné - pro školáka i drahé.
Děti mají jiné zájmy, než dříve.
Jsou povrchní, psa sice chtějí, všechno "vědí",
když psa získají, nestačí se divit o čem to je.
Takže ano, psa pro slečinku tak do 5 kg.
Louže jsou menší a nesežere ji.

marcelaamax napsal(a):
Tak z tohoto důvodu mě jako první pes pro začátečníka napadne ovčoun....a pak taky pudl....

Já si v tomhle myslím, že vůbec nehraje roli to, jestli je člověk začátečník nebo ne. Podle mě nejde říct, které plemeno je nebo není vhodné pro začátečníka, o tom to není. Je to o tom, jakého psa člověk chce, co s ním chce nebo nechce dělat, jakou povahu preferuje... Myslím, že si člověk klidně může jako prvního psa pořídit třeba ČSV, pokud opravdu ví, jaké to plemeno je a právě to se mu líbí, to mu vyhovuje, tak proč ne. Pokud mu vyhovuje taková "nezávislá povaha" (nevím jak to líp popsat), tak si přece nepořídí NO jen proto, že je začátečník. To samé pokud chce psa třeba na běhání - a to jakože chce běhat fakt hodně, objíždět závody, prostě pro psa má být hlavní náplní běh, tak mi přijde mnohem rozumnější si pořídit rovnou třeba, plácnu, ESP než NO... Někoho zase třeba uchvátili pastevci, jejich povaha a když to opravdu chtějí, tak proč by si toho psa nemohli pořídit jako svého prvního psa? Je přece blbost si pořídit nejdříve NO, jen proto,že je první a potom si teprve pořídit to, co opravdu chci. Navíc bych i řekla, že klidně člověk, který 20 let chová NO, může mít třeba s pastevcem problém a to samé i naopak....

No já se teda přiznám, že byť preferuju samostatné psí jednotky a právě proto, že už jsem nechtěla psa typu NO, protože mě to cvičení prostě nebaví...i když moje "vlčanda" byla úžasná a dokonalá" a i když jsem si tu první samostatnou psí jednotku-afgána-pořídila, když mi bylo 25 let.....tak musím říct, že právě ta ovčanda mi dala hodně, naučila mě, jak mám se psem komunikovat, naučila mě, jak s ním mluvit, jak ho naučit česky, naučila mě rozumět a byla dobrou učitelkou....i právě to, že mi odpustila moje začátečnický chyby, moji mladickou netrpělivost a já nevím, co ještě.

Nejsem si jistá, že bych takhle bez průpravy zvládla chrta a upřímně...určitě bych nedala v těch svých 16-ti letech, kdy jsem začínala s ovčandou, pastevce a to proto, že jsem byla víc horká hlava, když se ohlídnu zpátky, tak jsem asi často i dost tlačila na pilu a psa jako je Gina bych asi zkazila nebo by mě sežral....byla jsem typ PES MUSÍ......

Je pravda, že úplně nejvíc mě naučila moje Sára....protože jakmile člověk šel proti jejímu přesvědčení, tak se zabejčila a člověk s ní nehnul, klidně se i ohradila....naučila mě to ...řekla bych nejdůležitější...věřit si a být za všech okolností klidu...vopravdovým a ne předstíraným a pokud jsem věděla, že nejsem, tak nejdřív pěkně vydýchat.......

Pro začátečníka není žádný pes.🙂 Malamuta měl soused z vesnice a protože je "deb*l" tak psa musel dát pryč. Nový majitel "deb*l" není a pes se změnil k nepoznání. Co z toho plyne? Že vada nebývá ve psech, ale v lidech. Bohužel si psa vybírá člověk a kdyby to bylo obráceně, psi by měli mnohem méně problémů.😀 Tedy jestli je pro Vás vůbec vhodný nějaký pes by nám nejlépe řekl ten konkrétní pes po krátkém soužití s Vámi. Kdo ještě nikdy neměl vlastního psa by měl nejprve zjistit jestli dlouhodobě zvládne soužití s ním a také starost o něho. Můžete třeba vypomáhat v útulku, zkusit si starost o pejska a uvědomit si, že to je každodenní starost. Samozřejmě tam potom poznáte že to vše není ani tak o plemeni, jako spíš o povaze a osobnosti toho kterého psa.🙂

U nás měli NO jen ti, co cvičili ve Svazarmu, protože ti přece museli mít NO. Taky policajti a vojáci, i bývalí. Ostatní měli křížence Dášenek, tedy nějaké teriéry a křížence špiců. Pak nějaký univerzální černý pes, co se tak nějak množil po vesnici a podobalo se to nevím, tak nějak ničemu Všichni NO byli nepříjemní zlí psi, kteří život trávili v kotci a pak je páníčci vytáhli na cvičák, podle toho řevu jen proto, aby je tam mohli seřezat Tak tomu, že ti psi byli takoví, jací byli, se ani nikdo nedivil ale já mám prostě zakódovaného NO jako zlého psa, který nejde pro kousnutí daleko.

lesnížínka napsal(a):
U nás měli NO jen ti, co cvičili ve Svazarmu, protože ti přece museli mít NO. Taky policajti a vojáci, i bývalí. Ostatní měli křížence Dášenek, tedy nějaké teriéry a křížence špiců. Pak nějaký univerzální černý pes, co se tak nějak množil po vesnici a podobalo se to nevím, tak nějak ničemu Všichni NO byli nepříjemní zlí psi, kteří život trávili v kotci a pak je páníčci vytáhli na cvičák, podle toho řevu jen proto, aby je tam mohli seřezat Tak tomu, že ti psi byli takoví, jací byli, se ani nikdo nedivil ale já mám prostě zakódovaného NO jako zlého psa, který nejde pro kousnutí daleko.

Jaký pán, takový pes.🙂 Belinky byste se nebála.😀 Je milá a hodná.🙂 Ovšem zvládá vycházky po pěti kilometrech třikrát denně a miluje jízdu autem. Ovšem nesmí se blížit bouřka. To zapíná vibrační režim a je jak můj stín.😀 Po bouřce se resetuje do normálního režimu a vypíná "vibrace".😀

neverend napsal(a):
Jaký pán, takový pes.🙂 Belinky byste se nebála.😀 Je milá a hodná.🙂 Ovšem zvládá vycházky po pěti kilometrech třikrát denně a miluje jízdu autem. Ovšem nesmí se blížit bouřka. To zapíná vibrační režim a je jak můj stín.😀 Po bouřce se resetuje do normálního režimu a vypíná "vibrace".😀

Jo, takového NO jsem měla taky. Akorát že byl po kolena. Z kotce se tahle fenka dostala poprvé v sedmi měsících, poprvé uzřela vodítko a obojek a auto zevnitř, které kompletně zeblila a i jinak znečistila. Bohudík si už nepamatuji, jak ji dostali do 10. patra k nám, ale pamatuji si, že mě chtěla sníst a pak strachy prolétla 3 + 1, až se zastavila o poslední zeď, kde sebou švihla o zem a mně nezbylo, než od ní sedm metrů daleko a na zemi ležet do rána, kdy jsem jí přes krk přehodila smyčku a šlo se ven.
Ještě 4 dny hrála hluchou a to dokonce i přes tlesknutí u uší a pak už byla mým stínem. Měla ráda naše zakrslé prasátko, kotě a dítě a pět kilometrů ani desetkrát denně jí nestačilo. Zajímavý pes, pak už moc hodný. Zkušenost.
Ale Rex to nebyl.
Většina Rexů ve městě a i teď na vesnici.. jsou docela zlí, dosti hluční a takoví jako.. nevyzpytatelní.
Člověk si má vybrat psa podle své povahy a na jaký účel toho psa potřebuje. Moc bych o tom psa rozhodovat nenechala :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, takového NO jsem měla taky. Akorát že byl po kolena. Z kotce se tahle fenka dostala poprvé v sedmi měsících, poprvé uzřela vodítko a obojek a auto zevnitř, které kompletně zeblila a i jinak znečistila. Bohudík si už nepamatuji, jak ji dostali do 10. patra k nám, ale pamatuji si, že mě chtěla sníst a pak strachy prolétla 3 + 1, až se zastavila o poslední zeď, kde sebou švihla o zem a mně nezbylo, než od ní sedm metrů daleko a na zemi ležet do rána, kdy jsem jí přes krk přehodila smyčku a šlo se ven.
Ještě 4 dny hrála hluchou a to dokonce i přes tlesknutí u uší a pak už byla mým stínem. Měla ráda naše zakrslé prasátko, kotě a dítě a pět kilometrů ani desetkrát denně jí nestačilo. Zajímavý pes, pak už moc hodný. Zkušenost.
Ale Rex to nebyl.
Většina Rexů ve městě a i teď na vesnici.. jsou docela zlí, dosti hluční a takoví jako.. nevyzpytatelní.
Člověk si má vybrat psa podle své povahy a na jaký účel toho psa potřebuje. Moc bych o tom psa rozhodovat nenechala :-)

Já měl všechny z útulku a to tady i doma.🙂 Bohužel v telefonu mám jen poslední dvě princezny.🙂 Ta vlkošedá byla ostřejší a tu si pořizovala mamča ještě když jsem nebyl v republice. Celkem rychle jsme se seznámili a vlastně jsem pro ni byl cizí člověk. Za měsíc či dva jsme byli nejlepší kamarádi a lesní výlety jsme si spolu užívali až do smrti.🙁 Ještě před těmito dvěma jsem měl taky ovčandu, ale ta byla odebrána majiteli který se k ní choval jak ke kusu hadru a nakonec jí zanechal na zahradě kde nebylo nic než plot. Naštěstí dobří lidé si všimli a tak skončila ve státním útulku. No a pak u mě. Nedůvěřivá a ten strach v ní probouzel dojem zlého psa. Nebyla zlá, jen se bála a nevěřila lidem, což je pochopitelné po tom co jí udělali.🙁 Chtělo to jen čas,klid a postupné ujištění se o pokusu znovu to s člověkem zkusit.🙂 K cizím lidem se moc neměla, ale ke mě tu cestu našla a strávili jsme spolu dalších osm let života.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já se teda přiznám, že byť preferuju samostatné psí jednotky a právě proto, že už jsem nechtěla psa typu NO, protože mě to cvičení prostě nebaví...i když moje "vlčanda" byla úžasná a dokonalá" a i když jsem si tu první samostatnou psí jednotku-afgána-pořídila, když mi bylo 25 let.....tak musím říct, že právě ta ovčanda mi dala hodně, naučila mě, jak mám se psem komunikovat, naučila mě, jak s ním mluvit, jak ho naučit česky, naučila mě rozumět a byla dobrou učitelkou....i právě to, že mi odpustila moje začátečnický chyby, moji mladickou netrpělivost a já nevím, co ještě.

Nejsem si jistá, že bych takhle bez průpravy zvládla chrta a upřímně...určitě bych nedala v těch svých 16-ti letech, kdy jsem začínala s ovčandou, pastevce a to proto, že jsem byla víc horká hlava, když se ohlídnu zpátky, tak jsem asi často i dost tlačila na pilu a psa jako je Gina bych asi zkazila nebo by mě sežral....byla jsem typ PES MUSÍ......

Je pravda, že úplně nejvíc mě naučila moje Sára....protože jakmile člověk šel proti jejímu přesvědčení, tak se zabejčila a člověk s ní nehnul, klidně se i ohradila....naučila mě to ...řekla bych nejdůležitější...věřit si a být za všech okolností klidu...vopravdovým a ne předstíraným a pokud jsem věděla, že nejsem, tak nejdřív pěkně vydýchat.......

Je to holt věc určitého vývoje. Jako šestnáctiletou by vás nezaujal pastevec, protože jste měla chuť se psem něco dělat, cvičit,... Ta touha po něčem jiném, to, že vás nebavil výcvik, byste si neuvědomila, nebýt zkušenosti s NO...

Mně se NO pořád líbí. Ne teda ti hrbáčci, ale pracáci. Ale už dlouho vím, že si žádného NO nepořídím. Výcvik se dávno změnil do podoby, která mne neláká. Líbí se mi TART, ale už jsem vnitřně nastavená jinak. A taky stará na lítání po cvičáku.

janae1 napsal(a):
Mě vždy pobaví doporučení NO.
Na našem cvičáku jsou NO v rukou laiků vždy (ale opravdu snad všichni) nevypočitatelní a nezvládnutí.
Něco ve stylu jako popisuje Puma svého psa. Myslím, že jeden je i ze stejné CHS jako Hachi, ale ostatní jsou po různu PP i bez PP, od štěněte i utulkáči a všichni podobný potvory.

Když jsem četla popis Hachiho chování, tak jsem si říkala, prostě běžný NO, kterých je mraky.

A co místo NO pořídit choďáka? Malamuty a seveřany obecně bych vyloučila, ale nemám s nima osobní zkušenost takže nevim.

neverend napsal(a):
Já měl všechny z útulku a to tady i doma.🙂 Bohužel v telefonu mám jen poslední dvě princezny.🙂 Ta vlkošedá byla ostřejší a tu si pořizovala mamča ještě když jsem nebyl v republice. Celkem rychle jsme se seznámili a vlastně jsem pro ni byl cizí člověk. Za měsíc či dva jsme byli nejlepší kamarádi a lesní výlety jsme si spolu užívali až do smrti.🙁 Ještě před těmito dvěma jsem měl taky ovčandu, ale ta byla odebrána majiteli který se k ní choval jak ke kusu hadru a nakonec jí zanechal na zahradě kde nebylo nic než plot. Naštěstí dobří lidé si všimli a tak skončila ve státním útulku. No a pak u mě. Nedůvěřivá a ten strach v ní probouzel dojem zlého psa. Nebyla zlá, jen se bála a nevěřila lidem, což je pochopitelné po tom co jí udělali.🙁 Chtělo to jen čas,klid a postupné ujištění se o pokusu znovu to s člověkem zkusit.🙂 K cizím lidem se moc neměla, ale ke mě tu cestu našla a strávili jsme spolu dalších osm let života.

To je super. Moc pěkné. Jenom to nejsou typičtí NO.
Skromně si myslím, že procházka ovčákovi nestačí. To teda ani mému psu, co není ovčák, a to o něm mluvím jako o líňáčkovi. Celý já. Tady se mluví o NO jako o jednoduchém psu na výcvik, výchovu, jako o rodinném psu. Takhle legenda bude z minulého režimu ještě. To bylo lidí, kteří mi vyprávěli, jak měli vlkošedého vlčáka, který byl dokonalý. Hlídal děti, ze zahrady se nehnul, uměl cokoli hned a umřel v 17.
Ale že ho cvičili výpraskem, kousl si do celé rodiny, mohl ho venčit jen hlava rodiny, venku bez koše bez šance a občas zdrhl, co taky na zahradě, že, a sundal nějakou tu srnu, to už si "nepamatují".
Ve skutečnosti se s tím psem musí dost pracovat, jinak to dopadne jako ti tři, co se v jedné domácnosti vystřídali během 10 let.. občas někoho dokousali, občas zdrhli, tu se kousli do ocasu a tak dlouho se točili dokolečka, až umřeli.
Je to jednoduché - jsem pomalá, líná, mám ráda svůj klid, takže si ovčáka nepořídím, ani kdyby mi platili.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je super. Moc pěkné. Jenom to nejsou typičtí NO.
Skromně si myslím, že procházka ovčákovi nestačí. To teda ani mému psu, co není ovčák, a to o něm mluvím jako o líňáčkovi. Celý já. Tady se mluví o NO jako o jednoduchém psu na výcvik, výchovu, jako o rodinném psu. Takhle legenda bude z minulého režimu ještě. To bylo lidí, kteří mi vyprávěli, jak měli vlkošedého vlčáka, který byl dokonalý. Hlídal děti, ze zahrady se nehnul, uměl cokoli hned a umřel v 17.
Ale že ho cvičili výpraskem, kousl si do celé rodiny, mohl ho venčit jen hlava rodiny, venku bez koše bez šance a občas zdrhl, co taky na zahradě, že, a sundal nějakou tu srnu, to už si "nepamatují".
Ve skutečnosti se s tím psem musí dost pracovat, jinak to dopadne jako ti tři, co se v jedné domácnosti vystřídali během 10 let.. občas někoho dokousali, občas zdrhli, tu se kousli do ocasu a tak dlouho se točili dokolečka, až umřeli.
Je to jednoduché - jsem pomalá, líná, mám ráda svůj klid, takže si ovčáka nepořídím, ani kdyby mi platili.

Tak zrovna my měli ovčáka s kterým jsme nkam cvičit nechodili. Měl jen procházky a volný přístup na dvůr. Byl hodný, učenlivý, nikdy nikoho nekousnul. Koš nikdy neměl, bití nkdy nedostal. Granule neznal. Poprvé viděl veterináře když ho v 17 přišel utratit. Měl zelený zákal a zchroml na zadek. Nebyl vlkošedý ani rezavý jako "rex".
Stále se mi ovčáci líbí, hlavně černí ale už bych si ho nepořídila, hlavně kvůli jejich zdraví. A ta povaha je asi taky už někde jinde.

No já nevím, pro mě je zase N.O. srdcová záležitost. Už jako dítě a mladá, jsem je cvičila(nebyli moji, vždycky někomu, kdo neměl na ně čas) rodiče mi do paneláku psa nedovolili, no a pak jsem se vdala a odstěhovala a pořídila si konečně svého vysněného N.O. a od té doby je máme do teď. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by byl s nima sebemenší problém, agresivita, nebo Puma, co má toho Hachiho, tomu se mi nechce ani věřit. Nikdy jsem nic takového nezažila.A pro balu, nevím. kolik je vám let, že píšete ,,stará", já taky už nejsem nejmladší a ještě jednou si chci splnit sen N.O. z pracovní linky.Naší ovčandě už táhne na 10 rok, nic se s ní dělat nedá,(mě zase to cvičení chybí),takže jezdíme akorát po výletech, do přírody, do lesa atd. zdraví zatím slouží, tak plánuju štěndo na jaře 2021.

Nas Argo prvni nalezenec nekdy 1979.skoda ze neni barevna

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lesnížínka napsal(a):
U nás měli NO jen ti, co cvičili ve Svazarmu, protože ti přece museli mít NO. Taky policajti a vojáci, i bývalí. Ostatní měli křížence Dášenek, tedy nějaké teriéry a křížence špiců. Pak nějaký univerzální černý pes, co se tak nějak množil po vesnici a podobalo se to nevím, tak nějak ničemu Všichni NO byli nepříjemní zlí psi, kteří život trávili v kotci a pak je páníčci vytáhli na cvičák, podle toho řevu jen proto, aby je tam mohli seřezat Tak tomu, že ti psi byli takoví, jací byli, se ani nikdo nedivil ale já mám prostě zakódovaného NO jako zlého psa, který nejde pro kousnutí daleko.

Ale houby - když se podíváte jenom u nás na mládežníky, tak skoro všechny děcka mají NO, a v pohodě je zvládají. Ano, treba na obraně mají z těch menších dětí trochu dobrý den, ale jinak jim na stopách a poslušnostech šlapou jak hodinky.

Mmch. teď jsem posuzovala závod mládeže, a byla tam vložená jedna kategorie i pro dospělé - děcka super, a v dospělých NIKDO neudělal limit - byla to blbá ZVV1, ale na to fakt nešlo koukat (a to jsem byla fakt ježíšek)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já nevím, pro mě je zase N.O. srdcová záležitost. Už jako dítě a mladá, jsem je cvičila(nebyli moji, vždycky někomu, kdo neměl na ně čas) rodiče mi do paneláku psa nedovolili, no a pak jsem se vdala a odstěhovala a pořídila si konečně svého vysněného N.O. a od té doby je máme do teď. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by byl s nima sebemenší problém, agresivita, nebo Puma, co má toho Hachiho, tomu se mi nechce ani věřit. Nikdy jsem nic takového nezažila.A pro balu, nevím. kolik je vám let, že píšete ,,stará", já taky už nejsem nejmladší a ještě jednou si chci splnit sen N.O. z pracovní linky.Naší ovčandě už táhne na 10 rok, nic se s ní dělat nedá,(mě zase to cvičení chybí),takže jezdíme akorát po výletech, do přírody, do lesa atd. zdraví zatím slouží, tak plánuju štěndo na jaře 2021.

Já znám takové psy, jako má Puma, takže jí věřím - vesměs exterieroví NO. Ten, co s ním cvičím je to stejný přes kopírák, ale při důsledným až chladnokrevným (tím nemyslím zlým) vedení, se z toho psa dalo udělat celkem normalní zvíře - v roce a půl byl taky na facku.

No, ale to posuzujete psy, se kterými se asi chodí cvičit, možná na to byli pořízeni?
Já žádné dítě, co má NO, neznám. Asi protože nechodím na cvičák. Ani ve městě, ani tady na vsi je nemají nikde, kde mají děti. Bordery, australáky, ohaře, labradory a jiné retrívry ano, ty s dětmi a dorostenci vidím.
Vůbec by mě nenapadlo toho psa doporučit začátečníkovi, který nechce dělat nějaký "sport", mám ve zvyku tak nějak vše zlehčovat, pes je pes, ale že by tento byl tak hrozně nenáročný, že by mu stačila procházka? Věřím, že za dva dny by mě z něj kleplo.
NO je pro mě akční pes.
A pak tady často čtu, že když nechci toho akčnějšího, ať si pořídím výstavního. A to je teda pes trošku na hlavu? :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, ale to posuzujete psy, se kterými se asi chodí cvičit, možná na to byli pořízeni?
Já žádné dítě, co má NO, neznám. Asi protože nechodím na cvičák. Ani ve městě, ani tady na vsi je nemají nikde, kde mají děti. Bordery, australáky, ohaře, labradory a jiné retrívry ano, ty s dětmi a dorostenci vidím.
Vůbec by mě nenapadlo toho psa doporučit začátečníkovi, který nechce dělat nějaký "sport", mám ve zvyku tak nějak vše zlehčovat, pes je pes, ale že by tento byl tak hrozně nenáročný, že by mu stačila procházka? Věřím, že za dva dny by mě z něj kleplo.
NO je pro mě akční pes.
A pak tady často čtu, že když nechci toho akčnějšího, ať si pořídím výstavního. A to je teda pes trošku na hlavu? :-)

Výstaváci se dělí většinou na 2 typy - buď takoví ti těžší lemplové, co nechtějí dělat nic (ideál do rodiny, nebo jako trpaslík na zahrádku), anebo ti lehčí, akčnější, a tam bývá často i ta labilní povaha (nervy, kousání ze strachu apod.).

Ano, samozřejmě, ze posuzuju psy, se kterými se cvičí - to byla poznamka k tomu, že NO nejde označit jako zlého a nezvladatelného psa. Jinak začátečníkovi bez ambicí bych NO nedoporučila - je to velký temperamentní pes, s vrozenou mirou dominance a agresivity.

NO je pro mě akční pes.
""""""""""""""""""""""""""""""

Náš byl, 2 roky určitě.
Pak pohodovej, vychovanej, poslušnej, prostě jen NEJ.

Pro mě byl NO prototyp psa, prostě PES. Samo vycházím z toho, jaký byl před 40 lety a ještě dřív. Dnešní pojetí dvou linií, výstavní a pracovní, nepovažují za šťastné. Ale to je nás jistě víc. Otázkou je, jestli to tak muselo dopadnout.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pro mě byl NO prototyp psa, prostě PES. Samo vycházím z toho, jaký byl před 40 lety a ještě dřív. Dnešní pojetí dvou linií, výstavní a pracovní, nepovažují za šťastné. Ale to je nás jistě víc. Otázkou je, jestli to tak muselo dopadnout.

V současném pojetí to tak dopadnout bohužel muselo - už jsou to 2 různá plemena, která chovají lidé s různými ideály a prioritami. Tohle dohromady fungovat nikdy nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pro mě byl NO prototyp psa, prostě PES. Samo vycházím z toho, jaký byl před 40 lety a ještě dřív. Dnešní pojetí dvou linií, výstavní a pracovní, nepovažují za šťastné. Ale to je nás jistě víc. Otázkou je, jestli to tak muselo dopadnout.

Jenže prototyp psa si každý představujeme asi jinak, dle laika hlídací a rodinný pes neznamená lítaní po cvičácích nebo nějakou soustavnou práci..
Tady každý kdo se ptá na rodinného nebo hlídacího psa dostane odpověď NO.

Hlídací NO znám ze vsi a z rodiny, hlídací pes znamená u většiny lidí, že pes je sám na dvoře, občas se vytáhne na procházku a často ani to ne. Jsou to fakt mrchy, je to asi rok, co jednoho místního museli utratit, protože nejdřív si z velkým řevem a vrčením snažil ukousnout vlastní nohu, noha mu jako zábava stačila asi rok, ale konečné bylo když napadl vlastního majitele. Ten pes se regulérně zbláznil.

A NO z cvičáku jsou rodinný psi, s přístupem do domu, denně procházka, jednou týdně cvičák. A taky jim to evidentně nestačí. Si děláme srandu, že to jsou sáňkový psi, celý cvičák majitele smýkají po place.

A k pracákům, já k nim moc nepřičichla, cvičí po nás, něco málo na obranách.Vyhravají soutěže, na cvičáku posloluchaj, ale co vím z vyprávění majitelů, žádní svatouškové to nejsou. Nejsou to psi, kteří by se nechali na volno vyběhat s ostaními.

janae1 napsal(a):
Jenže prototyp psa si každý představujeme asi jinak, dle laika hlídací a rodinný pes neznamená lítaní po cvičácích nebo nějakou soustavnou práci..
Tady každý kdo se ptá na rodinného nebo hlídacího psa dostane odpověď NO.

Hlídací NO znám ze vsi a z rodiny, hlídací pes znamená u většiny lidí, že pes je sám na dvoře, občas se vytáhne na procházku a často ani to ne. Jsou to fakt mrchy, je to asi rok, co jednoho místního museli utratit, protože nejdřív si z velkým řevem a vrčením snažil ukousnout vlastní nohu, noha mu jako zábava stačila asi rok, ale konečné bylo když napadl vlastního majitele. Ten pes se regulérně zbláznil.

A NO z cvičáku jsou rodinný psi, s přístupem do domu, denně procházka, jednou týdně cvičák. A taky jim to evidentně nestačí. Si děláme srandu, že to jsou sáňkový psi, celý cvičák majitele smýkají po place.

A k pracákům, já k nim moc nepřičichla, cvičí po nás, něco málo na obranách.Vyhravají soutěže, na cvičáku posloluchaj, ale co vím z vyprávění majitelů, žádní svatouškové to nejsou. Nejsou to psi, kteří by se nechali na volno vyběhat s ostaními.

Hlídací a rodinný pes je třeba hovawart - NO je služební plemeno a je na praci cíleně šlechtěný, takže logicky potřebuje nějakou práci.

janae1 napsal(a):
Jenže prototyp psa si každý představujeme asi jinak, dle laika hlídací a rodinný pes neznamená lítaní po cvičácích nebo nějakou soustavnou práci..
Tady každý kdo se ptá na rodinného nebo hlídacího psa dostane odpověď NO.

Hlídací NO znám ze vsi a z rodiny, hlídací pes znamená u většiny lidí, že pes je sám na dvoře, občas se vytáhne na procházku a často ani to ne. Jsou to fakt mrchy, je to asi rok, co jednoho místního museli utratit, protože nejdřív si z velkým řevem a vrčením snažil ukousnout vlastní nohu, noha mu jako zábava stačila asi rok, ale konečné bylo když napadl vlastního majitele. Ten pes se regulérně zbláznil.

A NO z cvičáku jsou rodinný psi, s přístupem do domu, denně procházka, jednou týdně cvičák. A taky jim to evidentně nestačí. Si děláme srandu, že to jsou sáňkový psi, celý cvičák majitele smýkají po place.

A k pracákům, já k nim moc nepřičichla, cvičí po nás, něco málo na obranách.Vyhravají soutěže, na cvičáku posloluchaj, ale co vím z vyprávění majitelů, žádní svatouškové to nejsou. Nejsou to psi, kteří by se nechali na volno vyběhat s ostaními.

Proto píšu, že PRO MĚ to byl prototyp psa. Nemyslím si, že se hodí ke všem lidem. Stejně jako si nemyslím, že labrador je nejlepší pes do rodiny. Jak se říká, každému co jeho jest. Podle mě to platí i u psů. Pes a člověk si musí sednout. Kdysi byl NO přizpůsobivý, všestranný, poměrně univerzální pes. Byl dostupný v jakési normální kvalitě a ceně. A pro mladé, co kolem 14, 15 let chtěli psa a s ním cvičit, to byla první volba. Mnozí z nás tak začínali. Pes byl zároveň psem rodinným. Tehdy většinou nebydlel v bytě či domě, byla jiná doba.
V těch 14 bych si netroufla třeba na VK a středního jsem nechtěla.

Zároveň byla fůra takyNO na dvorech, kde s nimi nikdo nic nedělal, a psi se postupně, díky frustraci, stali zlými a kousavými. Ale taková byla i spousta různých kříženců, kteří byli nuceni žít jen na dvorku či řetězu bez podnětů, práce a lásky.

Ještě k tomu, co píše janae 1, že NO nejsou psi, kteří by se nechali vyběhat s ostatními. Nejsou. A proč by měli být? Kde se vzala myšlenka, že všichni psi musí být kamarádi se všemi psy, a s jinými zvířaty? NO není pes, který bude šťastný, když s ním půjde pán na venčicí plácek tlachat s ostatními páníky. Dřív to zvykem nebylo, se psem se chodilo a v průběhu procházky se procvičovala poslušnost. Tím se posilovala vazba mezi psern a pánem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě k tomu, co píše janae 1, že NO nejsou psi, kteří by se nechali vyběhat s ostatními. Nejsou. A proč by měli být? Kde se vzala myšlenka, že všichni psi musí být kamarádi se všemi psy, a s jinými zvířaty? NO není pes, který bude šťastný, když s ním půjde pán na venčicí plácek tlachat s ostatními páníky. Dřív to zvykem nebylo, se psem se chodilo a v průběhu procházky se procvičovala poslušnost. Tím se posilovala vazba mezi psern a pánem.

Poněkud zjednodušenej pohled na věc, řekla bych. Mohu potvrdit, že i dneska plno pejskařů se psy chodí a cestou cvičí a vůbec se to nevylučuje s tím, že se zastaví s jinými pejskaři a chvíli tlachají.
U nás máme psí hřiště, chodím tam celkem pravidelně po ránu, s fenami tam cvičím, možná bych i tlachala, ale není s kým, býváme tam samy. A ani v jinou denní dobu tam nebývá narváno. Řekla bych, že hříště spíš než k hromadnému lítání psů a tlachání páníčků slouží k tomu, že tam majitelé chodí volně pouštět psy, které jinde pustit nemohou - bully apod. A ti tam bývají sami a jakmile přichází někdo další, vyklízejí plac.
Opravdu bych neřekla, že dřív se se psy chodilo a teď je zvykem chodit tlachat na plácek. S fenama obvykle absolvuju jednu dlouhou vycházku denně, v přírodě nebo jedeme ke koním. Zbylé vycházky venčím v okolí domu a potkávám se s jinými majiteli - a ano, mohlo by se zdát, že chodím jenom "tlachat na plácek", protože v těch lesích a polích nás prostě nepotkají.

Terven napsal(a):
Poněkud zjednodušenej pohled na věc, řekla bych. Mohu potvrdit, že i dneska plno pejskařů se psy chodí a cestou cvičí a vůbec se to nevylučuje s tím, že se zastaví s jinými pejskaři a chvíli tlachají.
U nás máme psí hřiště, chodím tam celkem pravidelně po ránu, s fenami tam cvičím, možná bych i tlachala, ale není s kým, býváme tam samy. A ani v jinou denní dobu tam nebývá narváno. Řekla bych, že hříště spíš než k hromadnému lítání psů a tlachání páníčků slouží k tomu, že tam majitelé chodí volně pouštět psy, které jinde pustit nemohou - bully apod. A ti tam bývají sami a jakmile přichází někdo další, vyklízejí plac.
Opravdu bych neřekla, že dřív se se psy chodilo a teď je zvykem chodit tlachat na plácek. S fenama obvykle absolvuju jednu dlouhou vycházku denně, v přírodě nebo jedeme ke koním. Zbylé vycházky venčím v okolí domu a potkávám se s jinými majiteli - a ano, mohlo by se zdát, že chodím jenom "tlachat na plácek", protože v těch lesích a polích nás prostě nepotkají.

Nemusíte to vztahovat na sebe. Ani já nejsem "tlachací" typ a se psy jsem chodila na procházky, byť, třeba ráno, krátké. A s kavkazankou nějaká tlachací postávací procházka už vůbec nepřichází v úvahu.
Ale spousta lidí to tak dělá - myslí si, že je to pro psa přínosné, když ho vyvedou na plácek (louku, výběh - dosaďte sami) a nechají běhat s ostatními psy než proberou s jejich venčiteli novinky za uplynulých pár hodin, co se neviděli. Denně jsme takový debatní kroužek míjeli i vícekrát...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemusíte to vztahovat na sebe. Ani já nejsem "tlachací" typ a se psy jsem chodila na procházky, byť, třeba ráno, krátké. A s kavkazankou nějaká tlachací postávací procházka už vůbec nepřichází v úvahu.
Ale spousta lidí to tak dělá - myslí si, že je to pro psa přínosné, když ho vyvedou na plácek (louku, výběh - dosaďte sami) a nechají běhat s ostatními psy než proberou s jejich venčiteli novinky za uplynulých pár hodin, co se neviděli. Denně jsme takový debatní kroužek míjeli i vícekrát...

Tak to s naším psem opravdu nehrozilo aby se tlachalo s nějakým dalším pejskařem - šel po všech psech, škubal se na vodítku a řval a řval. Takže na volno jen v pustině
Psí park jen když tam nikdo nebyl to se vyblbnul na atrakcích. Jak se objevil jiný pes - vodítko a pryč. Prostě jsme si zvykli. Musel mít člověk oči jako ostříž a předvídat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemusíte to vztahovat na sebe. Ani já nejsem "tlachací" typ a se psy jsem chodila na procházky, byť, třeba ráno, krátké. A s kavkazankou nějaká tlachací postávací procházka už vůbec nepřichází v úvahu.
Ale spousta lidí to tak dělá - myslí si, že je to pro psa přínosné, když ho vyvedou na plácek (louku, výběh - dosaďte sami) a nechají běhat s ostatními psy než proberou s jejich venčiteli novinky za uplynulých pár hodin, co se neviděli. Denně jsme takový debatní kroužek míjeli i vícekrát...

Nevztahuju to na sebe, jen jsem se použila jako příklad, že když člověk je viděn "na plácku", neznamená to, že se psem nechodí do přírody.
Ale upřímně - na vyblbnutí psů s kamarády na plácku nevidím nic špatného, pokud to není jejich jediná denní venkovní aktivita. Docela závidím lidem, kteří mají "hrací a blbnoucí" psy. Jsem společenskej člověk, co si rád pokecá a představa tlachání s pejskaři s výhledem na šťastné dovádějící psy se mi docela zamlouvá

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemusíte to vztahovat na sebe. Ani já nejsem "tlachací" typ a se psy jsem chodila na procházky, byť, třeba ráno, krátké. A s kavkazankou nějaká tlachací postávací procházka už vůbec nepřichází v úvahu.
Ale spousta lidí to tak dělá - myslí si, že je to pro psa přínosné, když ho vyvedou na plácek (louku, výběh - dosaďte sami) a nechají běhat s ostatními psy než proberou s jejich venčiteli novinky za uplynulých pár hodin, co se neviděli. Denně jsme takový debatní kroužek míjeli i vícekrát...

Ale jsou i psi, kterým tohle vyhovuje. Jeden z nich je zrovna ten, o kterém píšu v jiném vlakne, že k nám jezdí... Ten je fakt nejšťastnější, když si může hrát s jiným psem a vydrží to tak hodiny.

A když to vezmu přímo na sebe, tak můj pes cca do 10ti měsíců byl taky takový. Chodili jsme venčit několikrát týdně s kamarádkou a jejím psem. Někdy jsme chodili, jindy jsme si klidně na dvě hodiny sedly na louce u rybníka, kecaly a psi spolu blbli. A přiznávám, že někdy se to fakt hodilo, když se mi nic nechtělo. Ještě potom, když už byl pes dospělý, jsme občas takhle chodili s kamarádkou a její fenou. Někdy přijela k nám, vypustili jsme je jen na zahradě, dali kafe a pokecali.


Když vezmu předešlého psa, tak tomu by to taky vyhovovalo. Ten miloval hry se psema a vyhledával to. Občas jsem si k němu půjčovala psy z jedné chs z vesnice, takže sice žádný tlachaci koutek, ale kdybych s ním do něčeho takového přišla, byl by spokojený.

Ze psí školičky znám víc takových psů, někteří majitele tam jezdí vyloženě jen proto, aby si pokecali, pes se vyblbnul a pak jedou domů.

Ale stejně jako vy si myslím, že pes nemusí milovat všechny ostatní psy, nemusí si hrát. Moje fena by tohle nijak neocenila, pes už nyní taky ne. Záleží na jedinci, ale myslím si, že někteří psi to fakt ocení.