Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
13.10.2020 10:43
jan0000

XXX.XXX.1.26

Dobrý den,
máme pulroční border kolii. Pejsek má strach jak vidí auto a při přepravě slinta anebo spi.
Myslite ze ho to prejde casem? Anebo co doporucujete?
Dekuji za rady.

13.10.2020 11:11
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

Psu je v autě pravděpodobně zle od žaludku. Zažila jsem u svého psa. Pomohlo nám, že jsme asi jednou či dvakrát?(je to strašně dávno) dali kinedryl(dávkování pro malé děti) Tím, že už mu nebylo zle a autem jsme podnikali výlety, které měl rád, tak si zvyknul. le nadšený cestovatel se z něho už nestal. Nasedne, ale nerad.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 11:38
Uživatel s deaktivovaným účtem

Časem se to může zlepšit. Napomůžete tomu tím, že mu prostor auta budete dělat příjemným. Nemusí se vždycky někam jet. Můžete mu ve stojícím autě dávat mlsky, dát mu tam kost na žvýkání, sednout s ním do auta a drbat - určitě vás něco napadne. Nebo mu pořídit přepravku, naučit ho na přepravku, že nastoupit do přepravky je fajn a pak vám do ní třeba nastoupí i když bude v autě. Stejně by měl být pes během cesty autem zabezpečený. Pozor na airbacky.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 11:49
Uživatel s deaktivovaným účtem

jan0000 napsal(a):
Dobrý den,
máme pulroční border kolii. Pejsek má strach jak vidí auto a při přepravě slinta anebo spi.
Myslite ze ho to prejde casem? Anebo co doporucujete?
Dekuji za rady.

To samý jsem měla u obou fen, přešlo to cca po prvním roce. Nelitovat, nedělat z toho vědu, normálně se psem mluvit, že se jede na výlet, případně vzít s sebou psa, kterej to zvládá v pohodě. A chválit a chválit, když se to začne i pomalinku zlepšovat. Na Kinedryl jsem se vykašlala.

13.10.2020 12:06
janaa

XXX.XXX.33.198

Naučit nastupovat bez rozjezdu. Jen hop do kufru, dát pamlsek,hračku, prostě něco příjemnýho,zase ven. A pak jezdit jen po malých kouscích. Ideál na každou procházku popojet autem,i kdyby to mělo být jen pár set metrů. Prostě spojit auto a ten nejlepší zážitek. Měla jsem to několikrát, i když jsem si brala dospělé psy. Někomu to trvalo kratší dobu, někomu pár měsíců,ale naučili se do auta těšit všichni

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 12:29
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To samý jsem měla u obou fen, přešlo to cca po prvním roce. Nelitovat, nedělat z toho vědu, normálně se psem mluvit, že se jede na výlet, případně vzít s sebou psa, kterej to zvládá v pohodě. A chválit a chválit, když se to začne i pomalinku zlepšovat. Na Kinedryl jsem se vykašlala.

A co když je mu opravdu špatně? (slintá, snaží se spát). Jako občas mně.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 12:40
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co když je mu opravdu špatně? (slintá, snaží se spát). Jako občas mně.

Ano, jim bývalo opravdu špatně. Před jízdou jsem jim nedávala nažrat, tak jen slintaly. U starší ani ten Kinedryl nepomohl, zkoušela jsem ho. Navíc když jsme jeli někam na výcvik, byla hrozně utlumená. Takže druhé feně už jsem ho nedávala. Jak píše Jana, začít na kratší vzdálenosti a u každého to dřív nebo později přejde.

13.10.2020 12:49
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, jim bývalo opravdu špatně. Před jízdou jsem jim nedávala nažrat, tak jen slintaly. U starší ani ten Kinedryl nepomohl, zkoušela jsem ho. Navíc když jsme jeli někam na výcvik, byla hrozně utlumená. Takže druhé feně už jsem ho nedávala. Jak píše Jana, začít na kratší vzdálenosti a u každého to dřív nebo později přejde.

No nevím, mě to nepřešlo za 50let mamku za 70, babču za 90. Ale je fakt, že kratší vzdálenosti jsme dávaly všechny. Jenže někdy je pořeba jet dál až daleko.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 12:53
Uživatel s deaktivovaným účtem

s tim kinedrylem - nekde mam v hlave, ze se mu zmenilo slozeni. nevim, jestli drive, kdyz se k. doporucoval psum tam byl kofein nebo ne - ale ted tam je.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 12:58
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka napsal(a):
No nevím, mě to nepřešlo za 50let mamku za 70, babču za 90. Ale je fakt, že kratší vzdálenosti jsme dávaly všechny. Jenže někdy je pořeba jet dál až daleko.

Odbočím od psů, protože u nich jsou moje rady nemožné:
1/Jestli nosíte brýle, nejezdit bez nich
2/Alkohol dělá divy :-)) - ale to vy byste měla vědět, na té Moravě. Jednou jsem jela na Slovensko a jako obvykle jsem si chtěla vzít Kinedryl. Kámoška povídá - vykašli se na to, celou cestu budeš chrápat a nic s tebou nebude. A tak jsme jeli - veselá parta, od hospody k hospodě - skoro. Sice jsem nedojela utlumená, ale rozjařená a od té doby funguju v autech bez Kinedrylu i bez nevolností :-))
U lidí to má souvislost s psychikou a u psů možná taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:01
Uživatel s deaktivovaným účtem

u psu, co je jim blbe- doporucuji prepravku. neni vsemocna, ale pomaha hodne. pes casto nedava mihajici se krajinu a z toho se mu dela spatne. z prepravky nevidi tak dobre. nez jsem ji koupila, zkusila jsem jizdu v kufru, se zatazenou delici plachtou -takovy ten kryt, aby lidi nevideli, co je v kufru. A prvne tak fena prospala celou cestu a to ji uz byly skoro 2.


no - a nekdo zase prisaha na gumove medvidky, ze pomahaji. tak ty taky neuskodi, kdyz nepomuzou.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:02
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka napsal(a):
No nevím, mě to nepřešlo za 50let mamku za 70, babču za 90. Ale je fakt, že kratší vzdálenosti jsme dávaly všechny. Jenže někdy je pořeba jet dál až daleko.

Mně se někdy udělá špatně i po dvaceti minutách. Jsem 50+ a v autě nebo v autobuse se snažím sedět co nejvíc vepředu. Taky to nepřešlo.

13.10.2020 13:11
janaa

XXX.XXX.33.198

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
u psu, co je jim blbe- doporucuji prepravku. neni vsemocna, ale pomaha hodne. pes casto nedava mihajici se krajinu a z toho se mu dela spatne. z prepravky nevidi tak dobre. nez jsem ji koupila, zkusila jsem jizdu v kufru, se zatazenou delici plachtou -takovy ten kryt, aby lidi nevideli, co je v kufru. A prvne tak fena prospala celou cestu a to ji uz byly skoro 2.


no - a nekdo zase prisaha na gumove medvidky, ze pomahaji. tak ty taky neuskodi, kdyz nepomuzou.

Hele,já zase slyšela opačnou radu,dát psa,tak aby viděl

Jinak mě je typicky blbě na zadních sedadlech, to mi stačí pět deset minut a konečná. Vepředu jsem v pohodě,pokud tedy nejsou velký serpentiny a nejedu s fitipaldim

Legrace bývala,když jsem měla v pubertě kokřici, tý do roka bylo blbě vždycky, a já jak k tomu nemám daleko jsem samozřejmě okamžitě blila taky

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:35
Uživatel s deaktivovaným účtem

dát psa,tak aby viděl

jsem psala, ze ta moje rada neni vsemocna

moje druha fena zase cestuje rada jen na jednom miste v aute ( prepravka na sedacce). tem dalsim se vyhyba a jezdit tam nechce ( v kufru) .
ale kdo ma moznost tohle zkouset ?

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:40
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Hele,já zase slyšela opačnou radu,dát psa,tak aby viděl "
to by se musel koukat dopředu, ne na to míhání

a teoreticky je lepší posed vpředu
a jak píše petrahei

"No nevím, mě to nepřešlo za 50let mamku za 70, babču za 90. Ale je fakt, že kratší vzdálenosti jsme dávaly všechny. Jenže někdy je pořeba jet dál až daleko."
přejde, za volantem

a zadavatel píše, že se pes bojí
takže by mělo pomoct to postupné navykání
a ohleduplná jízda

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:47
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
s tim kinedrylem - nekde mam v hlave, ze se mu zmenilo slozeni. nevim, jestli drive, kdyz se k. doporucoval psum tam byl kofein nebo ne - ale ted tam je.

Jo, proto se to prej psům nedoporučuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 13:58
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka napsal(a):
No nevím, mě to nepřešlo za 50let mamku za 70, babču za 90. Ale je fakt, že kratší vzdálenosti jsme dávaly všechny. Jenže někdy je pořeba jet dál až daleko.

Jenže vy nejste pes. :-)
Mně bejvá taky blbě, ale jen když je nízký tlak nebo prší. Jako dítěti mně bylo špatně vždycky. Takže se dá říct, že se to trochu zlepšilo. U psů mám pocit, že to fakt časem přejde nebo se to aspoň zlepší. Starší fena blindila pořád a nechtěla do cca roka do auta ani skočit, teď ve 3 letech v pohodě, mladší má 17 měsíců, slintá pořád (před cestou raději pořád preventivně nekrmím), ale do auta skočí, protože ví, že se jede někam, kde bude sranda.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 14:02
Uživatel s deaktivovaným účtem

a zadavatel píše, že se pes bojí

nevidela jsem ho, ale ta moje taky vypadala, ze se boji. se stazenym ocasem zdrhala pryc, jakmile se otevrel kufr casem stacilo jen vykrocit k zaparkovanemu autu a mizela v dome

ale strach nebyl z auta samotneho, ale z toho co se delo pri jizde. kdyz jsem prijela domu a vykladala nakup -klidne skocila mezi tasky...

a nejvetsi peklo -to jsem ji dostavala fakt do stresu -kdyz jsem se pokousela o pozvolne zvykani a postup -kdyz dostavala na vyber -aby nastoupila.

cvaknout ji na voditko dlouho pred tim nez jsem ji sla nakladat - kdyz prisel cas-jen na voditkou bez reci- odvest ke kufru a jet.
to same, pri navratu - jak videla, ze konci cvicak ( 7 minut jizdy a zboznovala to tam) - uz se snazila zdrhat, aby nemusela do auta.
tak se koncilo vzdy na voditku, bez povelu a krmeni .tise nalozit a jet, nedelat kolem toho zadne haloo.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 15:20
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Mně bejvá taky blbě, ale jen když je nízký tlak nebo prší".

Však to píšu : alkohol ( ale to musíte mít řidiče ) :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 17:08
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ginuša zkraje...do auta zvednout-sama nejdu, z auta ručně vyndat-sama nevylezu, v autě kňučela....vlastně se to zklidnilo až když povyrostla a viděla-mohla koukat z okna...
Ne že by se v autě bála, ale nemusela to.

Dneska první co udělá, když vyjde z branky, tak tradá k autu....jezdíme téměř denně, protože můj důchodce toho už tolik nezvládne a tak popojedeme přímo k "místu začátku prochajdy".
Takže auto = jedeme na procházku.

Teď nedávno mi nějak potvora proklouzla brankou, když jsem nesla krabici a pes vyšel, obešel mě, aby pak ťapal za mnou a ona za ním, přiznám se, že už jsem to tolik nehlídala, protože už to vypadalo, že je naučená, že z branky nee....to se mi málem rafla pumpa, bydlíme u silnice....ale oba psi tradá k autu a sedíme a čekáme.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 18:18
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Mně bejvá taky blbě, ale jen když je nízký tlak nebo prší".

Však to píšu : alkohol ( ale to musíte mít řidiče ) :-))

Jenže já na něj ráno nikdy nemám chuť. A taky nemůžu přijet na výcvik nebo na výstavu ožralá jako Dán.

Bertik005

13.10.2020 19:40
Bertik005

XXX.XXX.214.220

Známí tak dlouho zvyklí mopse na cestování autem až ho trefilo. Furt si říkali, že si zvykne, ale pravděpodobně byl z cestování tak moc ve stresu až to srdíčko nevydrželo. Ale také myslím, že to slintani bude spojeno s nevolnosti. Nám na bernacku pomohlo zavřít ji přímo do kufru do tmy (sedan). Možná to zní hrozně, ale když neviděla z okna, jak se to venku miha, tak byla v pohodě. Po pár jízdách dokonce do kufru skákala dobrovolně, ale do auta prostě ne. Také hrozně slintala a vrtela se.

13.10.2020 20:49
GAELLE

XXX.XXX.66.235

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ginuša zkraje...do auta zvednout-sama nejdu, z auta ručně vyndat-sama nevylezu, v autě kňučela....vlastně se to zklidnilo až když povyrostla a viděla-mohla koukat z okna...
Ne že by se v autě bála, ale nemusela to.

Dneska první co udělá, když vyjde z branky, tak tradá k autu....jezdíme téměř denně, protože můj důchodce toho už tolik nezvládne a tak popojedeme přímo k "místu začátku prochajdy".
Takže auto = jedeme na procházku.

Teď nedávno mi nějak potvora proklouzla brankou, když jsem nesla krabici a pes vyšel, obešel mě, aby pak ťapal za mnou a ona za ním, přiznám se, že už jsem to tolik nehlídala, protože už to vypadalo, že je naučená, že z branky nee....to se mi málem rafla pumpa, bydlíme u silnice....ale oba psi tradá k autu a sedíme a čekáme.

Přesně náš pes. A v létě když bylo auto na dvoře otevřené aby větralo hned hup do něj. A to zklamání pak že na procházku se jde pěšky
Jízdu autem miloval a žádné problémy neměl. Ani ve vlaku ani v buse. (tam jen s košem )

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 21:34
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nechce vám pes nastoupit do auta, užívejte VURMEX a ono to půjde :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 21:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

Bertik005 napsal(a):
Známí tak dlouho zvyklí mopse na cestování autem až ho trefilo. Furt si říkali, že si zvykne, ale pravděpodobně byl z cestování tak moc ve stresu až to srdíčko nevydrželo. Ale také myslím, že to slintani bude spojeno s nevolnosti. Nám na bernacku pomohlo zavřít ji přímo do kufru do tmy (sedan). Možná to zní hrozně, ale když neviděla z okna, jak se to venku miha, tak byla v pohodě. Po pár jízdách dokonce do kufru skákala dobrovolně, ale do auta prostě ne. Také hrozně slintala a vrtela se.

Ale to je přesně ono - neviděla, že se to venku míhá a rovnovážné ústrojí bylo v klidu.

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.10.2020 21:38
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechce vám pes nastoupit do auta, užívejte VURMEX a ono to půjde :-))

13.10.2020 21:44
MajkaP

XXX.XXX.84.93

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechce vám pes nastoupit do auta, užívejte VURMEX a ono to půjde :-))

🤣🤣 A hlavně se už pak nemusíte bát potřeby.

13.10.2020 22:07
GAELLE

XXX.XXX.66.235

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechce vám pes nastoupit do auta, užívejte VURMEX a ono to půjde :-))


Wurmex psovi nebo i mně?

13.10.2020 22:21
MajkaP

XXX.XXX.77.210

GAELLE napsal(a):

Wurmex psovi nebo i mně?

Oboum a ještě trochu rozházet kolem. Proti parazitům v okolí.

14.10.2020 08:03
kathey

XXX.XXX.147.18

Jedna čuba (karelačka) cestovala odmala dobře a ráda. Prostě zalehla a vez si mne kam chceš (jako 3 měsíční absolvovala cestu z Finska autem a z auta se stal její druhý domov, jela by klidně do pekla, do auta skáče málem hned jakmile slyší cvaknout zámky). Druhá (ohař) je závislák a uječenec. Takže ta jako mrňous cestovala hrozně blbě. Netuším, jak moc jí bylo zle ze samotné cesty a kolik k tomu přispěly nervy. Ječela, slintala, zvracela. Do kufru se dávala (a doteď dává) růčo, máme velké auto a nechci ji tam zatím nechat skákat (tohoto času půl roku a 20kg).

Jezdila jsem s ní od první chvíle denně. Jako ten vůl. Snažila se vyskakovat z kufru, ideálně těsně před zabouchnutím, abych jí urazila hlavu. Takže jsme pokaždé strávili hromadu času vysvětlováním - tady kufr - hodná - sedni -moc hodná - a hezky zůstaň....a znova a znova. Klid, hromada odměn, pochvaly. Jakmile se zabouchl kufr, řvala jak tur, šplhala kam se dalo, ječela - doslova, takový ten hysterický ječák, kdy člověk nevěděl jestli vyje, kňučí, štěká, nebo je v posledním tažení. Vozila jsem ji po okolí na procházky, takže cesta v řádu pár minutek. Relativně zabíralo neustále monotónně mluvit. Vyprávěla jsem jí pohádky o malým pejskovi, kterého brzy něčím majznu po kebuli :D Nazpět ten stejný kolotoč a řev. Zdánlivě to nikam nevedlo. Pokaždé stejný tyátr, kvílení, slintání.

Jednoho krásného dne jsem ji dala do kufru a mrňous sám sedl na pelech co má v autě a čekal na piškot. Nepokusila si nechat skalpovat šešuli víkem kufru a seděla jak hříbek. Přemýšlela jsem, jestli jí něco není. Po rozjezdu se ozvalo nesmělé "kník", které po mém ujištění, že jsem tam taky (ostatně jako vždycky) nemělo žádné pokračování.

Cesty se začaly prodlužovat, psina v půl roce pozná obě naše auta mezi libovolným počtem dalších, okamžitě běží dozadu ke kufru, sedá si a čeká, než ji někdo zvedne dovnitř, kde se okamžitě uvelebí a beze slova frčí, kam je třeba. Delší cesty (kolem 2 hodin a více) zatím musí na lačno, jelikož cca po hodině a půl zvrací bez ohledu na to, že jí cestou děláme alespoň jednu přestávku. To starší se může nabouchat až po uši 5 minut před odjezdem a je jí to šumák.

Uživatel s deaktivovaným účtem

14.10.2020 09:41
Uživatel s deaktivovaným účtem

kathey napsal(a):
Jedna čuba (karelačka) cestovala odmala dobře a ráda. Prostě zalehla a vez si mne kam chceš (jako 3 měsíční absolvovala cestu z Finska autem a z auta se stal její druhý domov, jela by klidně do pekla, do auta skáče málem hned jakmile slyší cvaknout zámky). Druhá (ohař) je závislák a uječenec. Takže ta jako mrňous cestovala hrozně blbě. Netuším, jak moc jí bylo zle ze samotné cesty a kolik k tomu přispěly nervy. Ječela, slintala, zvracela. Do kufru se dávala (a doteď dává) růčo, máme velké auto a nechci ji tam zatím nechat skákat (tohoto času půl roku a 20kg).

Jezdila jsem s ní od první chvíle denně. Jako ten vůl. Snažila se vyskakovat z kufru, ideálně těsně před zabouchnutím, abych jí urazila hlavu. Takže jsme pokaždé strávili hromadu času vysvětlováním - tady kufr - hodná - sedni -moc hodná - a hezky zůstaň....a znova a znova. Klid, hromada odměn, pochvaly. Jakmile se zabouchl kufr, řvala jak tur, šplhala kam se dalo, ječela - doslova, takový ten hysterický ječák, kdy člověk nevěděl jestli vyje, kňučí, štěká, nebo je v posledním tažení. Vozila jsem ji po okolí na procházky, takže cesta v řádu pár minutek. Relativně zabíralo neustále monotónně mluvit. Vyprávěla jsem jí pohádky o malým pejskovi, kterého brzy něčím majznu po kebuli :D Nazpět ten stejný kolotoč a řev. Zdánlivě to nikam nevedlo. Pokaždé stejný tyátr, kvílení, slintání.

Jednoho krásného dne jsem ji dala do kufru a mrňous sám sedl na pelech co má v autě a čekal na piškot. Nepokusila si nechat skalpovat šešuli víkem kufru a seděla jak hříbek. Přemýšlela jsem, jestli jí něco není. Po rozjezdu se ozvalo nesmělé "kník", které po mém ujištění, že jsem tam taky (ostatně jako vždycky) nemělo žádné pokračování.

Cesty se začaly prodlužovat, psina v půl roce pozná obě naše auta mezi libovolným počtem dalších, okamžitě běží dozadu ke kufru, sedá si a čeká, než ji někdo zvedne dovnitř, kde se okamžitě uvelebí a beze slova frčí, kam je třeba. Delší cesty (kolem 2 hodin a více) zatím musí na lačno, jelikož cca po hodině a půl zvrací bez ohledu na to, že jí cestou děláme alespoň jednu přestávku. To starší se může nabouchat až po uši 5 minut před odjezdem a je jí to šumák.

Máte smysl pro humor i dramatično, pobavila jsem se.

Uživatel s deaktivovaným účtem

14.10.2020 11:52
Uživatel s deaktivovaným účtem

kathey napsal(a):
Jedna čuba (karelačka) cestovala odmala dobře a ráda. Prostě zalehla a vez si mne kam chceš (jako 3 měsíční absolvovala cestu z Finska autem a z auta se stal její druhý domov, jela by klidně do pekla, do auta skáče málem hned jakmile slyší cvaknout zámky). Druhá (ohař) je závislák a uječenec. Takže ta jako mrňous cestovala hrozně blbě. Netuším, jak moc jí bylo zle ze samotné cesty a kolik k tomu přispěly nervy. Ječela, slintala, zvracela. Do kufru se dávala (a doteď dává) růčo, máme velké auto a nechci ji tam zatím nechat skákat (tohoto času půl roku a 20kg).

Jezdila jsem s ní od první chvíle denně. Jako ten vůl. Snažila se vyskakovat z kufru, ideálně těsně před zabouchnutím, abych jí urazila hlavu. Takže jsme pokaždé strávili hromadu času vysvětlováním - tady kufr - hodná - sedni -moc hodná - a hezky zůstaň....a znova a znova. Klid, hromada odměn, pochvaly. Jakmile se zabouchl kufr, řvala jak tur, šplhala kam se dalo, ječela - doslova, takový ten hysterický ječák, kdy člověk nevěděl jestli vyje, kňučí, štěká, nebo je v posledním tažení. Vozila jsem ji po okolí na procházky, takže cesta v řádu pár minutek. Relativně zabíralo neustále monotónně mluvit. Vyprávěla jsem jí pohádky o malým pejskovi, kterého brzy něčím majznu po kebuli :D Nazpět ten stejný kolotoč a řev. Zdánlivě to nikam nevedlo. Pokaždé stejný tyátr, kvílení, slintání.

Jednoho krásného dne jsem ji dala do kufru a mrňous sám sedl na pelech co má v autě a čekal na piškot. Nepokusila si nechat skalpovat šešuli víkem kufru a seděla jak hříbek. Přemýšlela jsem, jestli jí něco není. Po rozjezdu se ozvalo nesmělé "kník", které po mém ujištění, že jsem tam taky (ostatně jako vždycky) nemělo žádné pokračování.

Cesty se začaly prodlužovat, psina v půl roce pozná obě naše auta mezi libovolným počtem dalších, okamžitě běží dozadu ke kufru, sedá si a čeká, než ji někdo zvedne dovnitř, kde se okamžitě uvelebí a beze slova frčí, kam je třeba. Delší cesty (kolem 2 hodin a více) zatím musí na lačno, jelikož cca po hodině a půl zvrací bez ohledu na to, že jí cestou děláme alespoň jednu přestávku. To starší se může nabouchat až po uši 5 minut před odjezdem a je jí to šumák.

Můj ohař se vozí zásadně na zadním sedadle, leží a dívá se skrz čelní sklo ven. Strašně to miluje; když dlouho nikam nejede, očichává a olizuje kliky u auta. :-) Ale to ječení, které popisujete, znám naprosto dokonale - prvních x let takhle ječel v předsíni, když se někam mělo jet. Zmlknul až s naložením do auta. :-D

Přidejte reakci

Přidat smajlík