
Francouzský buldoček spp

Prodám Francouzského buldočka - CHS V. I. Puppy z nejlepší adresy Matka: Fa...
DohodouBigWeb
XXX.XXX.232.78
Dobrý den.
S dovolením požádám o radu. Máme 1,5 roku starou fenku francouzského buldočka. Je absolutně skvělá, hravá, poslouchá (doma) i venku. Celý den si hraje u baráku a chodí na procházky (chodí- spíš běhá).
Četli jsme že jsou to lenosi, ona ne, ráno 10km večer 10km a celý den když může tak běhá po zahradě.
Osobně buldočka doporučuji všem.
Ale máme jeden problém a už si nevíme rady.
Když byla malá (cca 6 měsíců), zaútočil ne ní cizí pes při procházce se synem.
Od té doby se strávila psům, s námi se s nimi přátelila a bylo vše ok.
Ale nyní jako by se jí to vrátilo.
Jakmile vidí cizího psa nebo fenu (na pohlaví si madam nehraje) snaží se k němu doběhnout a vrhnout na něho na ni.
Když ji bráníme, uklidňujeme, neposlouchá a snaží se k němu dostat, proto ji máme už zase stále na vodítku.
Jakmile se k němu dostane štěká. Někdy Když pes zareaguje a není s páníčkem, tak se nechá očuchat a pohoda. Ale jakmile má pes páníčka, který se našeho mrněte lekne (dovolí si i na vlčáka) tak se zase do psa chce pustit.
Někdy si sednou a hrají si, ale to je 1 ze 100.
Většinou ji odnášíme v náručí neboť by se na obojku udusila.
Nechceme jí bít a používat el.obojky jak nám radili v jedné "školičce" ale už nevíme co s ní.
Můžete nám poradit.
Je jasné, že chybu děláme mi. Ale fakt nevíme jakou.
Vypadá to totiž, že se nás snaží chránit, ale nevíme proč a jak ji to odnaučit.
Děkuji za případnou radu.
Naše hyperaktivistka je jinak strašný mazel co nikdy nekouše, nic netrhá, ráda si hraje a hledá schované věci. Dokonce odhalila požár lesa. Je příště šikovná a vy....aná, ví jak na nás. Ale mi nevíme jak na to její "zakusování" jiných i velkých psů.
Dekuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
To je skvělé, že máte takovou aktivní a veselou fenečku :)
Z popisu mi to zní jako úplně klasická a běžná strachová agrese, kterou pes reaguje na to, že se ho někdy nějaký pes "pokusil zabít". Takový prožitek jednoduše vede k tomu, že se preventivně snaží další psy odstrašit, zahnat a dát najevo, že je zlá-velký-pes. Nemyslím si, že se snaží chránit vás, spíš sebe.
Nedávno tu byla řeč o stejným problému, můžete tam mrknout na udělené rady: https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3848750/kastrace-psa
Problém se dá rozdělit na několik prvků - netahání na vodítku, přivolání (od psů) nebo povel k zastavení (prostě běžná ovladatelnost), učení psa, že ho ostatní psi nechtějí zabít, ale naopak jsou to kamarádi, atd.
Uživatel s deaktivovaným účtem
buldočci často "chrochtají" a pro řadu psů. kteří je neznají jsou "nečitelní". Dochází pak k útokům - a je dobře vaši slečnu naučit, že ne každý pes je kámoš a že se chodí pohrát se psy až po dohodě páníků (buď už se dobře znají a nebo se zkusí "řízeně" seznámit a pak nechat vyřádit). Ideální bude, když svoji psí dámu naučíte, že když si psů nebude všímat, zažije s vámi nějakou "psí srandu" - poperete se, potaháte se o milovanou hračku - prostě pro ni budete větší lákadlo, než cizí pes.
Dospívá - nemusí se každá fena snášet s každým psem a už vůbec ne s každou fenou. Pozor na to - změna bývá náhlá.
Takže přivolání, přivolání a zase přivolání - a pak najít nějakou odměnu (pokud je akční, pak klidně adrenalinovou zábavu), která ji přesvědčí, že poslechnout je vlastně v jejím zájmu.
Já bych vám doporučila se o tom pobavit s někým skutečně zkušeným, který tomu rozumí. Sice je hezké si nechat poradit od lidí co měli podobný problém s agresí, ale každý pes je jiný a co někomu pomohlo vám může třeba i ublížit ještě víc.
My jsme se obrátili na trenérku, kterou sem už jednou v komentářích doporučovala a skutečně si ji nemůžu vynachválit. Určitě by vám neporadila používat el. obojek nebo psa bít, atd.
Má fakt dobré rady ohledně problematiky a i když jsem tomu ani já ze začátku nevěřila, tak metoda pouze psaní přes email byla naprosto dostačující, abychom jsme se problému zbavili.
Jestli máte zájem, tak zde je její e-mail kde jí můžete napsat: cora.opsech@email.cz
Andy61
napsal(a):
Já bych vám doporučila se o tom pobavit s někým skutečně zkušeným, který tomu rozumí. Sice je hezké si nechat poradit od lidí co měli podobný problém s agresí, ale každý pes je jiný a co někomu pomohlo vám může třeba i ublížit ještě víc.
My jsme se obrátili na trenérku, kterou sem už jednou v komentářích doporučovala a skutečně si ji nemůžu vynachválit. Určitě by vám neporadila používat el. obojek nebo psa bít, atd.
Má fakt dobré rady ohledně problematiky a i když jsem tomu ani já ze začátku nevěřila, tak metoda pouze psaní přes email byla naprosto dostačující, abychom jsme se problému zbavili.
Jestli máte zájem, tak zde je její e-mail kde jí můžete napsat: cora.opsech@email.cz
Nechat si poradit na pejskařské diskusi je blbost.
Opravdový odborník je kdosi anonymní pod jakýmsi emailem, který radí zdarma po emailech.
Andy61
napsal(a):
Máš pravdu, je lepší poslouchat 1000 "chytrých" názorů od ANONYMNÍCH lidí, něž si nechat poradit od někoho, kdo se tím živý. Good point, bro
Tak hlavně, že se tím živÝ
Tak nevím, lžeš teď nebo v diskusi vedle, kde tvrdíš, že to ta dotyčná dělá zdarma po emailech?
Takhle se reklama opravdu nedělá
Uživatel s deaktivovaným účtem
Andy61
napsal(a):
Máš pravdu, je lepší poslouchat 1000 "chytrých" názorů od ANONYMNÍCH lidí, něž si nechat poradit od někoho, kdo se tím živý. Good point, bro
Živí. Uniká mi rozdíl mezi radou na anonymní diskuzi a radou po mailu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Andy61
napsal(a):
Máš pravdu, je lepší poslouchat 1000 "chytrých" názorů od ANONYMNÍCH lidí, něž si nechat poradit od někoho, kdo se tím živý. Good point, bro
Se tím taky můžu živit, stačí přesvědčit lidi, aby mi platili, a je to
Ale to neva, přes internet se stejně spousta věcí nevyřeší a já nezřídka radím návštěvu konkrétních odborníků. Tady můžeme jen říkat zkušenosti a tipy, kudy se zadavatel může vydat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Žádný výcvikář nebude zdarma radit. Dnes v době kovidové už zavedli online kurzy, cena třeba 5 tisíc a prvních pár dní sleva 40%. A pak si lidi sdělují na FB zkušenosti, že pořád to není to, co by čekali.
Andy61
napsal(a):
Máš pravdu, je lepší poslouchat 1000 "chytrých" názorů od ANONYMNÍCH lidí, něž si nechat poradit od někoho, kdo se tím živý. Good point, bro
Google našel dva odkazy na ten mail - tuto stránku a instagram s velmi obecnými radami.
Pokud se tím někdo živil, tak asi umřel hlady.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Varaxi
napsal(a):
Google našel dva odkazy na ten mail - tuto stránku a instagram s velmi obecnými radami.
Pokud se tím někdo živil, tak asi umřel hlady.
:-) :-) :-) Ale vůbec ne. Stačí najít podobně smýšlející lidi.
Poznámky děsivé s tím pravopisem, třeba se neumí vyjadřovat písemně, ale na živo pár minut sleduje psa a ví.
By se muselo vidět. Protože papír snese vše.
Kdysi mě zaujalo "exercise, discipline, and affection", v různých podobách jsem to slýchávala tam a jinde, ale provedení? Někde dost hrozné. Víděla jsem zajímavý text, video, ale live, chudák pes.
Cílovka. Mně nestačí to vidět, číst obecné rady, návody, provedení, potřebuji vědět,
proč tohle mám udělat takto. Jinak nic nedělám, protože to nechápu, nevím, proč to dělat tak a ne jinak, na jakém principu to funguje.
Jestli mi to umí vysvětlit live, tak to bude dobré.
Na net si nesmíte věšet rady moc podrobné, protože ony se, jak výše někdo poznamenal, prodávají.
Jo, aby neumřela hlady, tak to chce někoho, kdo se postará o tu prezentaci, minimálně opravit chyby, dát tomu nějakou formu, krátce, jasně.. a vyhnout se trablům od IRS, když se teda tím živím :-)
Vy máte takový akurátní pohled kritický na design i obsah, hm :-) :-)
No jo, ale kdyby to byl alespoň trochu fungující trenér, odborník nebo tak, tak najdu víc odkazů. Kolik odkazů mi to vyhodí, když zadám meil treninkjerozhovor@seznam.cz?
I náš skoro nefungující cvičák má 42 výsledků, když zadám do google jejich mail.
cora o psech má dva, z toho jeden vede na ifaunu. To prostě nevypovídá o něčem pozitivním.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Připomnělo mi to komiks Svatá Barbora. :-))
Uživatel s deaktivovaným účtem
No právě že gůgl nic neřekl, tak to dali sem, zítra to dají jinam, to už budou tři! Dyť je to nějaká holka, co se učí, nebuďte nepřejícné :-)
Sv. Barboru neznám, jen remeat a ten je sprostý
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je tam reflexe postavy Doktora z Kuřimské kauzy. “Ordinoval” pouze přes SMS.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No právě že gůgl nic neřekl, tak to dali sem, zítra to dají jinam, to už budou tři! Dyť je to nějaká holka, co se učí, nebuďte nepřejícné :-)
Sv. Barboru neznám, jen remeat a ten je sprostý
Ale tak já jí to přeju. Chce si psát o pejscích, zajímají ji, o něco se s nimi snaží, to je přece všechno chvályhodné.
Jen je třeba nějaká zpětná sebereflexe. Pokud si to děvče dává platit, měla by opravdu něco umět. Nevěřím, že si fakt s problémovým psem poradí. :/
BigWeb
XXX.XXX.137.18
Děkuji
Agresivita ze strachu je velký problém, který výrazně ovlivňuje kvalitu života psa i jeho majitele. Pes prožije život více-méně trvale uvázaný na vodítku, setkání s příšlušníky vlastního druhu je pro něj obrazně a někdy i doslova "bojem o život". Majitel je nervózní, pořád hlídá horizont jako ostříž, co chvíli řeší konflikty s okolím... Napětí a nervozita se pak přenáší zpátky na psa a problém se jen prohlubuje. Odstranění strachové agrese je složitý, zdlouhavý a často frustrující proces. Nicméně není potřeba házet flintu do žita!
Strach nelze eliminovat domlouváním nebo tresty, nuceným "přátelení se", ani odnášením v náručí. Cestou je postupně snižovat citlivost a reaktivitu na přítomnost jiných psů.
Na začátek je nutné zjistit, z jaké vzdálenosti vaše čuba ještě nepovažuje jiného psa za hrozbu. Když nějakého uvídíte, míjejte jej širokým obloukem tak, aby abyste byla mezi svým a cizím psem a aby čuba měla možnost "nepřítele" pozorovat zboku (tj. ne konfrontace "z očí do očí" ani otočení se zády). Čubinu nechte rozhlédnout se, podívat se na zdroj svého strachu, příp. jí na psa upozorněte. Nedovolte jí však tahat za vodítko. Dobré (klidné) chování odměňujte. Najděte si nějakou "průpovídku", kterou s touto situací spojíte (např. "Koukej, to je ale hodný pejsek!").
Důležité je nenechat strachovou agresi zbytečně rozjet. Jakmile čuba začne projevovat nervozitu nebo se nedejbože zmítat v hysterickém oblouku, nesnažte se jí uklidňovat nebo dokonce odměňovat pamlsky. Jednoduše pokračujte klidným krokem pryč. Je to pro vás signál, že bezpečná hranice nebyla odhadnuta správně a je potřeba nechat si větší odstup.
Pokud se vám však podaří cca týden udržet čubu v klidu, vzdálenost o něco zkraťte. Postupujte opravdu pomalu, doslova po centimetrech! Chvalte,odměňujte, motivujte... Nezoufejte, že se to občas zasekne a budete muset začít znovu od začátku.
Až bude čubina schopná klidně procházet kolem jiných psů na vodítku, můžete zkusit kontrolovaný přímý fyzický kontakt. Nejlépe s nějakým prověřeným psem, kterého dobře znáte a víte, že je zcela neagresivní a dobře ovladatelný (odvolatelný). Lepší je nechat vaší čubu bez vodítka a druhého na vodítku, aby měla možnost příp. úniku.
Časem fena zjistí, že cizí psy nepředstavují hrozbu, ale jsou naopak zdrojem příjemných podnětů (pochvala či odměna od paničky) a může s nimi být i zábava.
Počítejte však s tím, že se jedná o běh na dlouhou trať, kde se nic nedá uspěchat. Buďte trpělivá, výsledek se jednou dostaví.
PS: Můj pes byl kdysi totální hysterka. Byla jsem druhou majitelkou a v první rodině to s výchovou a socializací nějak nevyšlo."Žral" psy, feny, štěňata, děti, kočkárky, cyklisty, auta... Intenzivně jsme spolu pracovali víc než rok, postupovali jen nepatrně, nezřídka byl každý krok vpřed vykoupený dvěma kroky zpátky... Často jsem byla zoufalá, bezradná, naštvaná... Nicméně dnes mám zvíře, které vodítko zná jen v místech, kde je to opravdu nezbytné.