Ideální plemeno psa pro nezkušeného člověka

Stafforda vám nikdo nepohlídá a retrívr taky není zrovna menší nebahnitý společenský pes.
https://1url.cz/Lrney

"Ideální plemeno pro nezkušeného" neexistuje.
Každý jsme nějaký a tomu bude vyhovovat ta povaha a temperament a tomu zase něco jiného a dalšímu zas jinak.
Já labradora za plemeno pro nezkušeného nepovažuji, umí to být velice velice temperamentní dělová lovecká koule.
Ale mnohým to vyhovovat bude, a budou s tím umět pracovat, a mnozí ne.

Bydlíte v pronajatém nebo ve svém?
Pes může byt ničit.

rapotacka11 napsal(a):
Bydlíte v pronajatém nebo ve svém?
Pes může byt ničit.

Bydlíme ve vlastním bytě.

Může ječet, když bude sám.

https://www.cmku.cz/cz/seznam-plemen-159

Zpočátku jsme uvažovali nad pejskem z útulku, bohužel už několikrát jsme si vybrali a pokaždé dali psa o něco dřívějším zájemcům nebo se našlo něco, co nám nevyhovovalo (pes zvyklý na klec například). Já si nedávno zamilovala středního krátkosrsteho světlého pejska, klidné povahy, avšak moc rád běhal a byl velmi přátelský. Takového bych brala.
Co se týká síly, cvičím přes 10 let, tak něco málo už unesu:-)

Jakou máte povahu? Jste důsledná a celkově autorita? Nebo spíše jste nedůsledná, nejste tvrdohlavá? Co za aktivity si představujete se psem na denní bázi a co by měl zvládnout občasně? Chcete spíše psa, který je spíše sám za sebe, nebo radši mazlivého pejska, který vám bude viset na rtech?

Chcete, aby pes byl schopný klidně 14 dní jen ležet, nebo spíše potřebujete akčňáka, který s vámi bude chodit běhat?

Chcete dělat nějaký sport se psem? Nebo spíše gaučáka? :)

Chcete chodit se psem na volno, nebo vám nevadí chodit se psem na stopovačce?

Chcete psa, se kterým budete moc všude chodit a bude kamarádit s jinými psy, nebo jste spíše samotář a tohle pro vás není důležité?

V kolikátém jste patře? Máte výtah?

Kristalka napsal(a):
Pěkný večer,

ráda bych si pořídila psa. Aktuálně bydlíme v bytě 2+1 kousek od pole. Zkušenosti s výchovou nemám, pouze s pravidelným venčením psů z útulku nebo od známých. Zvažuji labradorského retrívra. Příteli se líbí i amstaff, on zkušenosti již má, ale ne přímo s tímto plemenem. Druhá věc je, že pejsek by byl primárně na venčení se mnou skrz více volného času, ranní procházky/běh i delší výlety. Chodila bych určitě i na cvičiště.
Děkuji všem za tipy a rady.

Pokud bude venčení, tzn. i výchova, na Vás, vyberte si plemeno Vy.

Známá si takhle pořídila kvůli příteli NO, protože on už měl postupně 3 doma (s mámou) a tak je umí vychovat - tvrdil on. Tvrdil, jak bude NO vychovávat, běhat s ním a chodit na cvičák, protože ta známá psa nikdy neměla a chtěla nějakého malého mazlíka na klín. Realita je taková, že 3 NO vychovala máma, on prostě s tím psem vždy jen bydlel (jako dítě, puberťák, mladý muž). Pořízeného vlastního NO nevenčí ani nevychovává a pes z něj má srandu. Když se na čas rozešli (pak zase sešli) ani ho nenapadlo vzít si NO s sebou, i když byl pořízen kvůli němu.

Samozřejmě takhle nemusíte dopadnou, ale..... štěstí přeje připraveným

Kristalka napsal(a):
Pěkný večer,

ráda bych si pořídila psa. Aktuálně bydlíme v bytě 2+1 kousek od pole. Zkušenosti s výchovou nemám, pouze s pravidelným venčením psů z útulku nebo od známých. Zvažuji labradorského retrívra. Příteli se líbí i amstaff, on zkušenosti již má, ale ne přímo s tímto plemenem. Druhá věc je, že pejsek by byl primárně na venčení se mnou skrz více volného času, ranní procházky/běh i delší výlety. Chodila bych určitě i na cvičiště.
Děkuji všem za tipy a rady.

Dobrý večer.
Nechcete raději nějaké společenské plemeno? Mně se např. líbí motýl = papillon (určitě více info by poskytla "chameleonHugo" ); kamarádka bydlící v paneláku má zase bišonka, jiná kavalíra...na výběr jich je dost - takovýchto plemen.
Retrívr ani amstaff pro nezkušené nevím nevím...

Kristalka napsal(a):
Zpočátku jsme uvažovali nad pejskem z útulku, bohužel už několikrát jsme si vybrali a pokaždé dali psa o něco dřívějším zájemcům nebo se našlo něco, co nám nevyhovovalo (pes zvyklý na klec například). Já si nedávno zamilovala středního krátkosrsteho světlého pejska, klidné povahy, avšak moc rád běhal a byl velmi přátelský. Takového bych brala.
Co se týká síly, cvičím přes 10 let, tak něco málo už unesu:-)

Jo, a ještě mě napadá pudl. Je tu hodně chválen - jako máloproblémové plemeno. Pravda je, že u mě by neuspěl, protože se mi holt nelíbí. Ale to je můj problém. Pro Vás by třeba mohl být fajn.

fikovnice napsal(a):
Dobrý večer.
Nechcete raději nějaké společenské plemeno? Mně se např. líbí motýl = papillon (určitě více info by poskytla "chameleonHugo" ); kamarádka bydlící v paneláku má zase bišonka, jiná kavalíra...na výběr jich je dost - takovýchto plemen.
Retrívr ani amstaff pro nezkušené nevím nevím...

Amstaff může být skvělý i pro začátečníka. ALE chce to mít na to povahu a vědět do čeho jdu. Že to má nějaká omezení a úskalí a co to znamená.

Nejhorší je když si člověk koupí Amstaffa, protože se mu líbí a vypadá drsně, i když povahově jim nevyhovuje.

Ale to mají problémy i shiba inu, husky, border kolie... Kteří mají specifické požadavky a nehodí se ke každému, ale kvůli atraktivnímu vzhledu si je pořídí kde kdo.

Lily2 napsal(a):
Jakou máte povahu? Jste důsledná a celkově autorita? Nebo spíše jste nedůsledná, nejste tvrdohlavá? Co za aktivity si představujete se psem na denní bázi a co by měl zvládnout občasně? Chcete spíše psa, který je spíše sám za sebe, nebo radši mazlivého pejska, který vám bude viset na rtech?

Chcete, aby pes byl schopný klidně 14 dní jen ležet, nebo spíše potřebujete akčňáka, který s vámi bude chodit běhat?

Chcete dělat nějaký sport se psem? Nebo spíše gaučáka? :)

Chcete chodit se psem na volno, nebo vám nevadí chodit se psem na stopovačce?

Chcete psa, se kterým budete moc všude chodit a bude kamarádit s jinými psy, nebo jste spíše samotář a tohle pro vás není důležité?

V kolikátém jste patře? Máte výtah?

Jsem pečlivá, tvrdohlavá určitě ne. Spíše flegmatik, nic moc mě nerozhodí, ale když se mi něco nelíbí, umím to dát najevo. Jsem sportovní typ, na pejscích z útulku jsem si zamilovala rychlé procházky a běhání s nimi s tím, že neběháme celou dobu, ale optimálně ať se vyblbneme a třeba aportujeme nebo nějaké hry. Ráda bych, aby byl pejsek mazlivý, ale v dobu co jsme v zaměstnání vydržel. Věřím, že těch 8 hodin by zvládnul, v mém okolí má mnoho pracujících lidí různá plemena psů a jsou už naučení být sami doma a nestrádají.
Ke štěňátku bych buď přes oběd přijela nebo si ho nosila nějakou dobu do práce.
Bohužel mám z dětství trošku z určitého chování psa strach, ale postupně se to ze mě odbourává. Stává se mi to pouze s cizími psy.

fikovnice napsal(a):
Jo, a ještě mě napadá pudl. Je tu hodně chválen - jako máloproblémové plemeno. Pravda je, že u mě by neuspěl, protože se mi holt nelíbí. Ale to je můj problém. Pro Vás by třeba mohl být fajn.

Mně se bohužel také vůbec nelíbí:-( jsem spíš pro krátkosrsté

Lily2 napsal(a):
Amstaff může být skvělý i pro začátečníka. ALE chce to mít na to povahu a vědět do čeho jdu. Že to má nějaká omezení a úskalí a co to znamená.

Nejhorší je když si člověk koupí Amstaffa, protože se mu líbí a vypadá drsně, i když povahově jim nevyhovuje.

Ale to mají problémy i shiba inu, husky, border kolie... Kteří mají specifické požadavky a nehodí se ke každému, ale kvůli atraktivnímu vzhledu si je pořídí kde kdo.

Njn, máte pravdu. Však borderáka si vydupala přítelkyně od bratrance... Ještě, když jsem s nimi komunikovala, tak jsem je opakovaně varovala. Mj. oba dojíždí dost daleko do práce, pes visel na krku jejich starým rodičům...no, a pak jsem jednou byla svědkem, jak madam chudáka borderáka zmlátila botou (a podle jeho reakce to nebylo poprvé ), protože jí ji z nudy rozkousal... Tam je to u nich úplně zabitý... S ničím si nenechají poradit. I když teď už ani žádné snahy z mé strany nejsou - nekomunikujeme už vůbec. Ale psa je mi líto, moc líto.

Kristalka napsal(a):
Mně se bohužel také vůbec nelíbí:-( jsem spíš pro krátkosrsté

Tak to máme podobné preference .
Když kouknete na moji profilovku, tak to je můj poslední pesánek; už odešel do psího nebe. Byl to vestaj, ale moc se mi vzhledově líbil (byl mj. krátkosrstý) a povahu měl úplně boží... Bohužel u vestajů se ale toto samozřejmě dopředu moc odhadnout nedá.

Lily2 napsal(a):
Jakou máte povahu? Jste důsledná a celkově autorita? Nebo spíše jste nedůsledná, nejste tvrdohlavá? Co za aktivity si představujete se psem na denní bázi a co by měl zvládnout občasně? Chcete spíše psa, který je spíše sám za sebe, nebo radši mazlivého pejska, který vám bude viset na rtech?

Chcete, aby pes byl schopný klidně 14 dní jen ležet, nebo spíše potřebujete akčňáka, který s vámi bude chodit běhat?

Chcete dělat nějaký sport se psem? Nebo spíše gaučáka? :)

Chcete chodit se psem na volno, nebo vám nevadí chodit se psem na stopovačce?

Chcete psa, se kterým budete moc všude chodit a bude kamarádit s jinými psy, nebo jste spíše samotář a tohle pro vás není důležité?

V kolikátém jste patře? Máte výtah?

Ještě doplním, bydlíme v druhém patře a máme výtah:-) Vztah s ostatními psy pro mě není až tak důležitý. Věřím, že na cvičišti by si na ostatní mohl zvyknout, otázka, jak by vycházel se pejsky mimo cvičiště.

"Věřím, že na cvičišti by si na ostatní mohl zvyknout, otázka, jak by vycházel se pejsky mimo cvičiště"

tak tohle není věc víry, ale plemenné predispozice, individuální povahy a psovoda

To je pěkná lustrace tady.
Zadavatelko, jestli jste na krátkochlupé psíky, mrkněte na krátkosrstou kolii. Ta by mohla být do bytu a k vašim aktivitám dobrý kompromis.

Kristalka napsal(a):
Jsem pečlivá, tvrdohlavá určitě ne. Spíše flegmatik, nic moc mě nerozhodí, ale když se mi něco nelíbí, umím to dát najevo. Jsem sportovní typ, na pejscích z útulku jsem si zamilovala rychlé procházky a běhání s nimi s tím, že neběháme celou dobu, ale optimálně ať se vyblbneme a třeba aportujeme nebo nějaké hry. Ráda bych, aby byl pejsek mazlivý, ale v dobu co jsme v zaměstnání vydržel. Věřím, že těch 8 hodin by zvládnul, v mém okolí má mnoho pracujících lidí různá plemena psů a jsou už naučení být sami doma a nestrádají.
Ke štěňátku bych buď přes oběd přijela nebo si ho nosila nějakou dobu do práce.
Bohužel mám z dětství trošku z určitého chování psa strach, ale postupně se to ze mě odbourává. Stává se mi to pouze s cizími psy.

Ono procházky se psem tvoří velkou náplň dne. Takže je to i o očekávání. Chcete zkusit canicross? Chcete, aby vas pejsek tahal?

Jinak já si myslím, že fajn a univerzální psík je čínský chocholatý pes. Pokud se vybere správně z dobré CHS po povahově dobrých rodičích. Ale je tam nějaká péče o srst v případě osrstěné veriety, či o kůži v případě nahaté. Jsou mazliví, empatičtí, klidní, ale zároveň jsou hrozně milí a veselí pejsci. Dá se s nimi chodit na volno, i bez speciálního tréninku. Většinou nemají lovecký pud. Rádi si zaběhají, ale zvládnou i pobyt na gauči. Do tahu sice nejsou, ale běhat s vámi zvládnou.

Co mě pak napadá, tak papillon. Ale opět je dlouhosrstý a chce to vybírat dobrou CHS a rodiče. Potkala jsem i velmi nevyrovnané jedince a naopak povahově skvělé psy. Opět není do tahu, ale jde o to, co od běhání se psem očekáváte. Pohyb mají rádi.

Dlouhosrstá kolie je taky skvělý pes. Hodně přizpůsobivá. Zaběhá si s vámi taky ráda, i když od ní nelze očekávat tah. Jsou velmi přátelští k lidem i psům. Péče o srst není náročná. Stačí občas pročesat. Srst mají samočistící. Ale váhově jsou už těžší (i když lehčí než labrador). Dá se s nimi chodit na volno.
Existuje i krátkosrstá kolie. Taky ji tu někdo chválil, ale osobní zkušenost nemám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je pěkná lustrace tady.
Zadavatelko, jestli jste na krátkochlupé psíky, mrkněte na krátkosrstou kolii. Ta by mohla být do bytu a k vašim aktivitám dobrý kompromis.

Ano, hlasuji pro kolii. Mně osobně jsou hooodně sympatické...
Tedy mně se nejvíc líbí americká kolie - je taková nádherně majestátní!

Praktický
https://cs.wikipedia.org/wiki/Manchester_teri%C3%A9r

Lily2 napsal(a):
Ono procházky se psem tvoří velkou náplň dne. Takže je to i o očekávání. Chcete zkusit canicross? Chcete, aby vas pejsek tahal?

Jinak já si myslím, že fajn a univerzální psík je čínský chocholatý pes. Pokud se vybere správně z dobré CHS po povahově dobrých rodičích. Ale je tam nějaká péče o srst v případě osrstěné veriety, či o kůži v případě nahaté. Jsou mazliví, empatičtí, klidní, ale zároveň jsou hrozně milí a veselí pejsci. Dá se s nimi chodit na volno, i bez speciálního tréninku. Většinou nemají lovecký pud. Rádi si zaběhají, ale zvládnou i pobyt na gauči. Do tahu sice nejsou, ale běhat s vámi zvládnou.

Co mě pak napadá, tak papillon. Ale opět je dlouhosrstý a chce to vybírat dobrou CHS a rodiče. Potkala jsem i velmi nevyrovnané jedince a naopak povahově skvělé psy. Opět není do tahu, ale jde o to, co od běhání se psem očekáváte. Pohyb mají rádi.

Dlouhosrstá kolie je taky skvělý pes. Hodně přizpůsobivá. Zaběhá si s vámi taky ráda, i když od ní nelze očekávat tah. Jsou velmi přátelští k lidem i psům. Péče o srst není náročná. Stačí občas pročesat. Srst mají samočistící. Ale váhově jsou už těžší (i když lehčí než labrador). Dá se s nimi chodit na volno.
Existuje i krátkosrstá kolie. Taky ji tu někdo chválil, ale osobní zkušenost nemám.

Ano, chtěla bych, aby tahal, je to skvělé proti bolestem zad😁. Canicross bych klidně zkusila. Můžu se zeptat, proč kolie ano a labrador ne?🤔

Kristalka napsal(a):
Mně se bohužel také vůbec nelíbí:-( jsem spíš pro krátkosrsté

To je škoda s tím pudlíkem, protože to je opravdu moc fajn plemeno - v různých velikostech a barvách. A když se ostříhá na sporťáka, tak to není vůbec žádná růžová mašle. A je to sporťák. Vyrůstala jsem s několika středními pudlíky a byli fajn. Až nebudou síly na ohaře, přijde na řadu možná právě pudl. Je to všestranné stvoření, optimista pro každou srandu a bude s člověkem dělat všechno, co ho napadne.

Souhlasím s tím, že ten amstaf není úplně dobrá volba, pokud bude pes primárně Váš - v tom smyslu, že s ním budete trávit nejvíc času. Za mě jsou bull psi fajn, ale - je k tomu to jedno velké ale - mám nastavení, že chci, aby můj pes po věnované výchově mohl se mnou všude možně bez vodítka. A ač mi prošlo rukama už víc psů, nemůžu si být jistá, zda bych zvládla psa vychovat tak, abychom tohle mohli praktikovat, přes veškeré úsilí, které bych do jeho výchovy dala. Nemám na tohle plemeno vnitřní nastavení, vím to. Takže je dobré zvážit na co mám a na co ne. A popravdě možná opravdu i trochu počítat s tím, že přítel třeba pak tolik zapojený nebude, jak tu někdo zmiňoval.

A ten útulek - proč to nevyšlo? Nešlo si psa zarezrovovat s tím, že chcete před převzetím několik procházek, abyste se vzájemně poznali, oťukali?

Kristalka napsal(a):
Ano, chtěla bych, aby tahal, je to skvělé proti bolestem zad😁. Canicross bych klidně zkusila. Můžu se zeptat, proč kolie ano a labrador ne?🤔

U labradora to bude chtít hodně hledět na nadstandardní zdravotní výsledky, protože trpí dost na klouby pokud vím. Povaha třeba není absolutně nic pro mě, ale třeba naopak vám to bude vyhovovat. Určitě ale doporučuji zajet na výstavu psů a prohlédnout si všechna plemena. Zkusila s nimi pobýt, sledovat povahu.
Já pokud retrívra, tak mně se hodně líbí toller, ale to je taky pes pro náročnější.

Jinak na canicross jsou obecně vhodná lovecká ve stylu ohař. ALE. Výchova není jednoduchá, dost často se s nimi nedá chodit úplně na volno (pokud tedy nejste člověk, kterému nevadí, že pes sem tam uteče). Znám lidi, co je mají fakt vychované a chodí s nimi na volno, ale není to zadarmo. Plus tyhle plemena obecně potřebují opravdu hodně pohybu, i když vám nebude třeba dobře. Už jsou větší a těžší.

Hlavně se ohodnotit s nadhledem a nic si nenamlouvat. Teď jsem četla o huskym, který nemá žádnou pořádnou práci a paní majitelka se diví, že tahá a nestačí mu zahrada... Nebo border kolie, která si vyžaduje pozornost a přitom to má být jen rodinný pes a neotravovat!
Nebo kamarádka, kterou jsem před jejím výběrem varovala. Ona vše bagatelizovala a teď mi každý den nešťastná píše, že to nedává.

Naopak znám lidi, kteří si vybrali psa "na míru" a jsou spokojení a šťastní.

Výběr plemene a poté vhodného jedince je prostě klíčový pro spokojený život. :)

Pokud rádi cestujete po Evropě, mohlo by vás bull plemeno omezit. Do mnoha zemí mají zakázaný vstup. Nebo s velkým omezením. Brala bych to při rozhodování v potaz.

Plemeno neporadím. Máte tu dost krásných tipů od ostatních. Mám se středně velkými plemeny jeden problém - brala bych skoro všechna 😉 Z krátkosrstých třeba německého pinče, pro začátečníky by ale mohl být velké sousto. Moc se mi líbí český strakatý pes. A kupa dalších. Jak píšu, sama bych vybírala těžce.

Kristalka napsal(a):
Zpočátku jsme uvažovali nad pejskem z útulku, bohužel už několikrát jsme si vybrali a pokaždé dali psa o něco dřívějším zájemcům nebo se našlo něco, co nám nevyhovovalo (pes zvyklý na klec například). Já si nedávno zamilovala středního krátkosrsteho světlého pejska, klidné povahy, avšak moc rád běhal a byl velmi přátelský. Takového bych brala.
Co se týká síly, cvičím přes 10 let, tak něco málo už unesu:-)

Proč si nemůžete vzít toho světlého pejska z útulku, kterého jste si zamilovala?

Zrzavci napsal(a):
To je škoda s tím pudlíkem, protože to je opravdu moc fajn plemeno - v různých velikostech a barvách. A když se ostříhá na sporťáka, tak to není vůbec žádná růžová mašle. A je to sporťák. Vyrůstala jsem s několika středními pudlíky a byli fajn. Až nebudou síly na ohaře, přijde na řadu možná právě pudl. Je to všestranné stvoření, optimista pro každou srandu a bude s člověkem dělat všechno, co ho napadne.

Souhlasím s tím, že ten amstaf není úplně dobrá volba, pokud bude pes primárně Váš - v tom smyslu, že s ním budete trávit nejvíc času. Za mě jsou bull psi fajn, ale - je k tomu to jedno velké ale - mám nastavení, že chci, aby můj pes po věnované výchově mohl se mnou všude možně bez vodítka. A ač mi prošlo rukama už víc psů, nemůžu si být jistá, zda bych zvládla psa vychovat tak, abychom tohle mohli praktikovat, přes veškeré úsilí, které bych do jeho výchovy dala. Nemám na tohle plemeno vnitřní nastavení, vím to. Takže je dobré zvážit na co mám a na co ne. A popravdě možná opravdu i trochu počítat s tím, že přítel třeba pak tolik zapojený nebude, jak tu někdo zmiňoval.

A ten útulek - proč to nevyšlo? Nešlo si psa zarezrovovat s tím, že chcete před převzetím několik procházek, abyste se vzájemně poznali, oťukali?

Právě přesně to jsme dělali, ale konkrétně u jednoho psíka nám udělali to, že ho nechali těm, kteří ho měli dříve na zkoušku a poté vrátili. Já byla na 100% rozhodnutá, že si ho bereme. Ošetřovatelka z útulku nezvedala telefony a zbytek personálu ani nevěděl, že je adoptovaný. Mysleli si, že je v dočasné péči, jako předtím a to mi i nějakou dobu tvrdili. No poučila jsem se a koukám i tak na útulky dále, ale teď teda spíš na Slovensku. Problém je v tom, že nabízí mnoho černých psů, já bych fakt ráda světlejšího.

Fiona.Praha napsal(a):
Proč si nemůžete vzít toho světlého pejska z útulku, kterého jste si zamilovala?

Už je adoptovaný, upřímně do té doby než se objevil by mě nenapadlo koupit si psa.

rapotacka11 napsal(a):
Praktický
https://cs.wikipedia.org/wiki/Manchester_teri%C3%A9r

jo teriér do lesa na běhání "ideál" a vůbec "se nerve"

co třeba Appenzellský salašnický pes

Dobrý večer,
obecně je důležité si uvědomit, že mít pejska je závazek na nejméně 10 let, zvláště pak štěňátko, které dá zejména prvních šest měsíců celkem zabrat, pokud chcete mít bezproblémového psa v dospělosti. To vyžaduje nekonečnou trpělivost, důslednost a pochopení - štěně vám dost možná kde co okouše, převrhne a počůrá, bude vás v noci budit. Jak jste na tom s časem? Pracujete? Studujete? Ideální je, aby pes byl co nejméně sám, zejména společenská plemena tím trpí. Máte nějakou finanční rezervu, pokud by se pejskovi něco stalo? Máte někoho, kdo by vám jej pohlídal v případě potřeby?

Dále - píšete, že se výletů a procházek nebojíte (tzn. buldočci a mopsové nejsou nic pro vás). Jak velikého psa byste chtěli (malý se snadněji nosí, míň sežere, ale může na něj někdo šlápnout x velký se špatně nosí, víc žere, ale je fyzicky odolnější)? Vadí vám chlupy? Máte zahradu? Máte jiná zvířata (pokud ano, zejména hlodavce, tak ne teriéry). Chcete samce (značkuje, může se toulat a prát se s jinými psy) nebo samici (hárá, náladovější)?

Určitě je na místě, pokud se pro pejska rozhodnete, si ujasnit odpovědi na tyto otázky a vybrat si z vyhovujících plemen. Vzhled bych řešila až jako jeden z posledních faktorů.
Skvělými psy, kteří by se k vám mohli hodit (ačkoliv neznám odpovědi na výše zmíněné) je třeba labrador, retrívr, pudl, kavalír, italský chrtík, border teriér, westík, tibetský španěl, portugalský vodní pes, corgi. Je dobré, pokud vás nějaké plemeno zaujme, jít do nějaké skupiny majitelů té rasy a zeptat se na zkušenosti. Také je důležité si před pořízením zjistit zdravotní problémy, které se u plemene vyskytují. A především vybírat kvalitní chov, ne bezpapíráky/množírny! Nejenže byste podpořili lidi, kteří týrají feny ve špinavých klecích rozením štěňat pro zisk, ale dost možná vyfasujete nesocializované neočkované, předčasně odstavené štěně z neznámých rodičů, kteří mohli být třeba příbuzní, mít dědičné vady nebo povahové vady. Vyplatí se investovat čas a peníze jak do výběru plemene, tak výběru chovatele - váš pes tak získá nejlepší předpoklad pro zdravý a šťastný život (a vy také).
Hodně štěstí!
PS: Amstaff bych řekla, že pro začátečníky tedy rozhodně není.

Kristalka napsal(a):
Už je adoptovaný, upřímně do té doby než se objevil by mě nenapadlo koupit si psa.

Nebyla by fotka? Třeba v něm někdo "něco" uvidí a zmenší se množina možných plemen.

Fiona.Praha napsal(a):
Nebyla by fotka? Třeba v něm někdo "něco" uvidí a zmenší se množina možných plemen.

Tady🐶

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kristalka napsal(a):
Právě přesně to jsme dělali, ale konkrétně u jednoho psíka nám udělali to, že ho nechali těm, kteří ho měli dříve na zkoušku a poté vrátili. Já byla na 100% rozhodnutá, že si ho bereme. Ošetřovatelka z útulku nezvedala telefony a zbytek personálu ani nevěděl, že je adoptovaný. Mysleli si, že je v dočasné péči, jako předtím a to mi i nějakou dobu tvrdili. No poučila jsem se a koukám i tak na útulky dále, ale teď teda spíš na Slovensku. Problém je v tom, že nabízí mnoho černých psů, já bych fakt ráda světlejšího.

Hm, tak to je fakt fajn přístup útulku.
Koukala jste třeba na Pesweb?

Napadá mě jedna věc - bojíte-li se tmavých psů - jak moc se bojíte, musíte počítat s tím, že když budete mít vlastního hafana, tak se tomu setkání nevyhnete - černejch psů je habakůk. Ustojíte to? Abyste to nepřenášela na svýho hafana a nevědomky si tak nevyrobila pak u něj problém.

Kristalka napsal(a):
Tady🐶

Tak co si nastudovat něco o dalmatinech - ale pravda to už je asi za čárou středního psa? Dalmouš je sporťák, dá se s ním dělat taky spousta věcí. Pokud by padal v úvahu, hledejte pečlivě dobrou chovku, kde se dává důraz na testy na hluchotu.

fikovnice napsal(a):
Njn, máte pravdu. Však borderáka si vydupala přítelkyně od bratrance... Ještě, když jsem s nimi komunikovala, tak jsem je opakovaně varovala. Mj. oba dojíždí dost daleko do práce, pes visel na krku jejich starým rodičům...no, a pak jsem jednou byla svědkem, jak madam chudáka borderáka zmlátila botou (a podle jeho reakce to nebylo poprvé ), protože jí ji z nudy rozkousal... Tam je to u nich úplně zabitý... S ničím si nenechají poradit. I když teď už ani žádné snahy z mé strany nejsou - nekomunikujeme už vůbec. Ale psa je mi líto, moc líto.

To je hrozně smutný no. Taky znám podobné případ. Vždy si stěžuje, že co vše je špatně a jak je nešťastná. Když se jí snažím poradit, tak mi napíše, že je vlastně vše v pohodě. No a pak znovu.

Nebo, když mi známá řekla, že chce buď border kolii nebo shiba inu. Když jsem ji upozornila, že každé ze zmiňovaných plemen je úplně jiné, tak mi řekla, že vše je jen o výchově.

Potkávám borderku, která asi prožije celý život jen štěkáním na zahradě a vždy je mi jí líto... Takové zrovna pracovní plemeno a je jen na malé zahradě.

Výběr plemene se hrozně podceňuje a hodně lidí volí dle vzhledu. :(

Já jsem kdysi měla v užším výběru českého strakatého psa a pak ještě knírače, klidně i z útulku. Pak se to tedy semlelo úplně jinak, ale na ta dvě plemena bych se dívala asi zas, kdybych teď vybírala. Pak se mi líbí ještě italský a portugalský vodní pes.

Za sebe mohu poskytnout zkušenost s kavalíry. Obecně povahově skvělý pes, ideální pro začátečníky, rodiny se staršími dětmi nebo někoho, kdo chce kamaráda pro každou rošťárnu. Jsou velmi přítulní, mazliví, nejsou agresivní vůči lidem ani psům a pokud se socializují, tak ani bázliví. Rádi páníčkům vyhoví. Jsou malí, skladní, tišší, rádi se válí na gauči, ale stejně tak i rádi vyjdou na výlet.
Je pravda, že celkem dost línají, někteří mohou mít i celkem silné lovecké pudy (moje taky ráda prožene ptáčka, ale je odvolatelná), mohou štěkat, jsou neradi sami a bacha na zdraví - bohužel hodně trpí na srdce a neurologickou nemoc syringomyelii, takže je potřeba vybírat nepříbuzné, starší rodiče řádně vyšetřené.

Samozřejmě je ale třeba si uvědomit, že každý pes je jiný a nemusí mít typickou povahu plemene - třeba v sousedství máme jednoho Jack Russel Teriéra, který je hrozně líný a nerad se hýbe, zvěř ho nezajímá a je velice hodný a poslušný.

lupus4 napsal(a):
jo teriér do lesa na běhání "ideál" a vůbec "se nerve"

co třeba Appenzellský salašnický pes

Vídám jednoho, ve městě, chodí s mladou paní,
čekává na ni, neuvázaný, poslušný, vychovaný.

kikionka napsal(a):
Dobrý večer,
obecně je důležité si uvědomit, že mít pejska je závazek na nejméně 10 let, zvláště pak štěňátko, které dá zejména prvních šest měsíců celkem zabrat, pokud chcete mít bezproblémového psa v dospělosti. To vyžaduje nekonečnou trpělivost, důslednost a pochopení - štěně vám dost možná kde co okouše, převrhne a počůrá, bude vás v noci budit. Jak jste na tom s časem? Pracujete? Studujete? Ideální je, aby pes byl co nejméně sám, zejména společenská plemena tím trpí. Máte nějakou finanční rezervu, pokud by se pejskovi něco stalo? Máte někoho, kdo by vám jej pohlídal v případě potřeby?

Dále - píšete, že se výletů a procházek nebojíte (tzn. buldočci a mopsové nejsou nic pro vás). Jak velikého psa byste chtěli (malý se snadněji nosí, míň sežere, ale může na něj někdo šlápnout x velký se špatně nosí, víc žere, ale je fyzicky odolnější)? Vadí vám chlupy? Máte zahradu? Máte jiná zvířata (pokud ano, zejména hlodavce, tak ne teriéry). Chcete samce (značkuje, může se toulat a prát se s jinými psy) nebo samici (hárá, náladovější)?

Určitě je na místě, pokud se pro pejska rozhodnete, si ujasnit odpovědi na tyto otázky a vybrat si z vyhovujících plemen. Vzhled bych řešila až jako jeden z posledních faktorů.
Skvělými psy, kteří by se k vám mohli hodit (ačkoliv neznám odpovědi na výše zmíněné) je třeba labrador, retrívr, pudl, kavalír, italský chrtík, border teriér, westík, tibetský španěl, portugalský vodní pes, corgi. Je dobré, pokud vás nějaké plemeno zaujme, jít do nějaké skupiny majitelů té rasy a zeptat se na zkušenosti. Také je důležité si před pořízením zjistit zdravotní problémy, které se u plemene vyskytují. A především vybírat kvalitní chov, ne bezpapíráky/množírny! Nejenže byste podpořili lidi, kteří týrají feny ve špinavých klecích rozením štěňat pro zisk, ale dost možná vyfasujete nesocializované neočkované, předčasně odstavené štěně z neznámých rodičů, kteří mohli být třeba příbuzní, mít dědičné vady nebo povahové vady. Vyplatí se investovat čas a peníze jak do výběru plemene, tak výběru chovatele - váš pes tak získá nejlepší předpoklad pro zdravý a šťastný život (a vy také).
Hodně štěstí!
PS: Amstaff bych řekla, že pro začátečníky tedy rozhodně není.

Svými vědomostmi jste prokázala, že Vám můžeme věřit. Amstaff tedy pro začátečníky rozhodně není?

Pardon, spletla jsem se - nějak jsem myšlenkově nezaznamenala, že se jedná o amstaffa (amerického stafforda) a ne o amerického buldoka. Holt dlouhý den v práci :-) Americký buldok pro začátečníky určitě ne. Každopádně i ten stafík je takový hraniční. Ačkoliv lidi mají rádi, jsou celkem (zvlášť jako mladí) jako sloni v porcelánu (silní a energičtí), navíc se ne vždy snesou s ostatními psy a i když se snesou, tak se jich hodně lidí bojí. Některé státy je i zakazují. To vše je třeba vzít v potaz.

Kristalka napsal(a):
Tady🐶

Vypadá jako kříženec pitbulla a labradora. Když se tito dva potkají, je z toho čistokrevná katastrofa.
Takže buďte ráda, že to dopadlo takto.

Spasitel.
V mnoha barvách, i ve vzoru, co je na obrázku, protože mají stejné předky.
Skvělý pes.
whippet

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?objid=79841

Co třeba tahle holka?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vypadá jako kříženec pitbulla a labradora. Když se tito dva potkají, je z toho čistokrevná katastrofa.
Takže buďte ráda, že to dopadlo takto.

Spasitel.
V mnoha barvách, i ve vzoru, co je na obrázku, protože mají stejné předky.
Skvělý pes.
whippet

Z jakého důvodu katastrofa? Povahou byl velmi klidný a hodný. Jaký by byl doma v bytě nevím🤔

Já bych se, být vámi, podívala blíž na krátkosrstou kolii. Už ji tu někdo doporučoval. Líbí se vám labrador. Když si budete vědomi toho, že to není samovychovatelný pes, a že potřebuje výchovu jako každý jiný, proč ne.
Není nutné, aby člověk psa unesl, je to jen praktické, ne podmínka.
Určitě bych vyloučila teriéry, bordery, psy typu bull.

Mnoho plemen, které jsou tu zmíněná, mi bohužel neprojdou u přítele. Probírali jsme, která se nám líbí a která ne, 80% pejsků se mu nelíbí. Takže ani dalmatin, whippet nebo papillon či bígl. Kolie rozhodně ne dlouhosrstá. Celkově se výběr zúžil na labradora, bulla nebo podobného křížence. Dříve měl yorkshirské teriéry, s těmi nejsem za jedno já.

Kristalka napsal(a):
Mnoho plemen, které jsou tu zmíněná, mi bohužel neprojdou u přítele. Probírali jsme, která se nám líbí a která ne, 80% pejsků se mu nelíbí. Takže ani dalmatin, whippet nebo papillon či bígl. Kolie rozhodně ne dlouhosrstá. Celkově se výběr zúžil na labradora, bulla nebo podobného křížence. Dříve měl yorkshirské teriéry, s těmi nejsem za jedno já.

No... skok od jorka k bullovi, to je ............velmi velký skok. Znovu - pro Vaše pohodový soužití se psem - proti bull plemeni bych na Vašem místě byla zase já. Hlavně proto, že větší část času budete se psem trávit především Vy. Pak zbývá ten labrador a máte to. Podívala bych se po útulcích, jestli mě něco osloví,

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?list_type=&plemeno=i.000082&link-utulek=

a mimochodem, je tam tuším i ten Váš pes-pokud se nepletu. Hoki.(a ještě jednou mimochodem, právě on je kříženec dalmatina, který se příteli jako plemeno nelíbí :-) )

no a pokud ne, tak pak začít koukat po dobré chovce a hledat, odkud štěně pořídím.

Zrzavci napsal(a):
No... skok od jorka k bullovi, to je ............velmi velký skok. Znovu - pro Vaše pohodový soužití se psem - proti bull plemeni bych na Vašem místě byla zase já. Hlavně proto, že větší část času budete se psem trávit především Vy. Pak zbývá ten labrador a máte to. Podívala bych se po útulcích, jestli mě něco osloví,

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?list_type=&plemeno=i.000082&link-utulek=

a mimochodem, je tam tuším i ten Váš pes-pokud se nepletu. Hoki.(a ještě jednou mimochodem, právě on je kříženec dalmatina, který se příteli jako plemeno nelíbí :-) )

no a pokud ne, tak pak začít koukat po dobré chovce a hledat, odkud štěně pořídím.

Hoki ještě není smazaný, jinak už je adoptovaný. Bohužel mnoho inzerátů není aktualizováno. Na bulla si spíš netroufám, možná úplně od štěněte, ale do dvou let plánujeme děti, takže to beru také v úvahu.

Měl jorkšíry a papilon se mu nelíbí? Zvláštní.

Kristalka napsal(a):
Hoki ještě není smazaný, jinak už je adoptovaný. Bohužel mnoho inzerátů není aktualizováno. Na bulla si spíš netroufám, možná úplně od štěněte, ale do dvou let plánujeme děti, takže to beru také v úvahu.

Aha, no jo, naši současnou feňuli, než jsme si ji odvezli , tak ještě nějakou dobu taky nechali viset v inzerátech

škoda, že příteli, ač se mu líbil kříženec dalmatina, tak samotný dalmatin se mu nelíbí - ví něco o jejich povaze? Na Vašem místě bych se pustila já sama do studia tohoto plemene, protože si myslím, že by vyhovovat mohl, a nechávala doma tak jako volně ložené publikace, obrázky a informace. Vono mu to dokape.
Je dobře, že Vy sama na toho bull pesana nahlížíte tímto směrem. Na tahle plemena musí mít člověk vnitřní nastavení, život se psem má být o radosti a pohodě a pokud mi plemeno nesedne - tak to taky nemustí o tomhle vůbec být.

Zrzavci napsal(a):
No... skok od jorka k bullovi, to je ............velmi velký skok. Znovu - pro Vaše pohodový soužití se psem - proti bull plemeni bych na Vašem místě byla zase já. Hlavně proto, že větší část času budete se psem trávit především Vy. Pak zbývá ten labrador a máte to. Podívala bych se po útulcích, jestli mě něco osloví,

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?list_type=&plemeno=i.000082&link-utulek=

a mimochodem, je tam tuším i ten Váš pes-pokud se nepletu. Hoki.(a ještě jednou mimochodem, právě on je kříženec dalmatina, který se příteli jako plemeno nelíbí :-) )

no a pokud ne, tak pak začít koukat po dobré chovce a hledat, odkud štěně pořídím.

Hoki je ten, do kterého se zamilovala a nedali jí ho

Kristalka napsal(a):
Mnoho plemen, které jsou tu zmíněná, mi bohužel neprojdou u přítele. Probírali jsme, která se nám líbí a která ne, 80% pejsků se mu nelíbí. Takže ani dalmatin, whippet nebo papillon či bígl. Kolie rozhodně ne dlouhosrstá. Celkově se výběr zúžil na labradora, bulla nebo podobného křížence. Dříve měl yorkshirské teriéry, s těmi nejsem za jedno já.

A co bostonský teriér?
Je to krátkosrsté, poměrně malé plemeno, ale žádné ořezávátko. Někde jsem kdysi četla, když si někdo nemůže pořídit boxera z důvodu velikosti, náhradou mu vzhledově může být boston. A je to tak

Fiona.Praha napsal(a):
Hoki je ten, do kterého se zamilovala a nedali jí ho

No to já vím, proto jsem psala, že tam ještě je.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych se, být vámi, podívala blíž na krátkosrstou kolii. Už ji tu někdo doporučoval. Líbí se vám labrador. Když si budete vědomi toho, že to není samovychovatelný pes, a že potřebuje výchovu jako každý jiný, proč ne.
Není nutné, aby člověk psa unesl, je to jen praktické, ne podmínka.
Určitě bych vyloučila teriéry, bordery, psy typu bull.

Takže pokud se bavíme o výchově, jednodušší a cvičitelnější je kolie. Beru v úvahu i čas, který bude pes doma a právě u kolií bylo extra zmíněno, že pokud je déle doma a nudí se, bude hodně vymýšlet

Zrzavci napsal(a):
Aha, no jo, naši současnou feňuli, než jsme si ji odvezli , tak ještě nějakou dobu taky nechali viset v inzerátech

škoda, že příteli, ač se mu líbil kříženec dalmatina, tak samotný dalmatin se mu nelíbí - ví něco o jejich povaze? Na Vašem místě bych se pustila já sama do studia tohoto plemene, protože si myslím, že by vyhovovat mohl, a nechávala doma tak jako volně ložené publikace, obrázky a informace. Vono mu to dokape.
Je dobře, že Vy sama na toho bull pesana nahlížíte tímto směrem. Na tahle plemena musí mít člověk vnitřní nastavení, život se psem má být o radosti a pohodě a pokud mi plemeno nesedne - tak to taky nemustí o tomhle vůbec být.

Mně se dalmatini moc líbí zkusím hledat a postupně přítele seznamovat s povahou a výhodami. Hoki se mu líbil hned na první první pohled, ono je to vždy jiné, když toho pejska vidíte a vlastní oči. Do té doby buď pejska nechtěl nebo nechtěl línajícího, postupně prolomuju ledy

Kristalka napsal(a):
Takže pokud se bavíme o výchově, jednodušší a cvičitelnější je kolie. Beru v úvahu i čas, který bude pes doma a právě u kolií bylo extra zmíněno, že pokud je déle doma a nudí se, bude hodně vymýšlet

To teda dost zjednodušujete. Ono taky záleží na tom, jak si to které plemeno a ten který jedinec s člověkem sedne.
Doma se může nudit a vymýšlet úplně každý pes, každé plemeno, kříženec. Nelze říct, krátkosrstá kolie, ta se bude doma nudit a vymýšlet, kdežto labrador ne. Cítíte, že je to absurdní, ne?

Za mňa amstaff rozhodne nie pre začiatočníka - je to špecifické plemeno a myslím, že je nutné mať aspoň trochu skúseností (niečo so psami odžité). Labrador je pre mňa srdcovka - mali sme v byte a bol to pes pre deti, ale vychovať som samozrejme musela ja. Nedám na toto plemeno dopustiť aj keď poznám dosť údajných "blbcov" z radov labradorov. Sú to veľmi učenlivý psíci, ale naozaj potrebujú dobré vedenie, veľa podnetov a aj pohybu ideálne aj s možnosťou plávania. V byte si treba uvedomiť, že bude z neho aj neuveriteľné množstvo chlpov. A je aj dosť veľký . Ale všetko sa dá ak sa chce, ale musíte si naozaj zodpovedne odpovedať na otázku - naozaj sa budem psovi venovať denne? Neomrzí ma to po pár dňoch? Počítam s každodenným neporiadkom trvajúcim xy rokov? Z plemien, ktoré tu menovali skôr by som ja na vašom mieste určite niečo vybrala - papilon ale aj ten pudlík sú iste tiež dobrá voľba - skladné, učenlivé aj "športové".

Kristalka napsal(a):
Takže pokud se bavíme o výchově, jednodušší a cvičitelnější je kolie. Beru v úvahu i čas, který bude pes doma a právě u kolií bylo extra zmíněno, že pokud je déle doma a nudí se, bude hodně vymýšlet

Řekla bych, že ta kolie bude z nudy rozhodně vymýšlet míň než labrador. A nebude domů chodit jako koule bahna.
Oproti obecné představě je labrador akční pracovní plemeno navíc v těžkotonážním provedení, pokud chcete psa, co vám z bytu neudělá zabahněnou kůlničku, musíte volit jinak.

Kristalka napsal(a):
Ano, chtěla bych, aby tahal, je to skvělé proti bolestem zad😁. Canicross bych klidně zkusila. Můžu se zeptat, proč kolie ano a labrador ne?🤔

Kolie je ovčácký pes, labrador lovecký.
Ovčáci obecně nejlépe spolupracují s člověkem, jsou dobře cvičitelní.
( Doufám, že mě ostatní neukamenují🤣).
Kolie je inteligentní, poměrně klidná, přitom sportovní, dobře se snáší s ostatními zvířaty, nezdrhá za zvěří, můžete ji mít na volno, když je dobře vychovaná.
Kamarád, také začátečník, si ji zrovna pořizuje, ale ještě nemá vybranou chovku.
Jediné, co mi na nich vadí, je jejich specifický štěkot, takový vysoký, mám ráda, když pes na zahradě tak hluboce blafe:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měl jorkšíry a papilon se mu nelíbí? Zvláštní.

..on ten papillon se kupodivu nelíbí více lidem, každý raději sáhne po dlouhosrsté čivavě....

Kristalka napsal(a):
Mně se dalmatini moc líbí zkusím hledat a postupně přítele seznamovat s povahou a výhodami. Hoki se mu líbil hned na první první pohled, ono je to vždy jiné, když toho pejska vidíte a vlastní oči. Do té doby buď pejska nechtěl nebo nechtěl línajícího, postupně prolomuju ledy

S tou kolií to vidíte dost jednoduše, je to aktivní pes a ta výchova úplně dávačka není.
Zároveň si uvědomte, že velký pes bude ve 2+1 ještě větší, než je. Budete ho pořád překračovat a fakt bude někde neustále překážet...to taky může časem prudit.
No a s tím obměkčováním partnera....na tohle si dejte taky bacha. To, že psa nejdříve nechtěl a pak teda jakože jo a že nechce línajícího a pak trochu vyměkne - to na začátku vypadá dost nevinně, ale časem to může být problém ve vztahu. Tohle je potřeba si uvědomit. Pokud je to tedy takto, volila bych radši něco menšího, nenáročného, a při tom aktivního a z čeho není takovej bordel.
Takže bišonkoidní psi, sheltie, kavalír, jezevčík (s tím je to ale složitější), šiperka...možností je mnoho.

Kristalka napsal(a):
Mně se dalmatini moc líbí zkusím hledat a postupně přítele seznamovat s povahou a výhodami. Hoki se mu líbil hned na první první pohled, ono je to vždy jiné, když toho pejska vidíte a vlastní oči. Do té doby buď pejska nechtěl nebo nechtěl línajícího, postupně prolomuju ledy

..dalmatina má u nás na cvičáku jeden kluk a velmi si ho chválí, faktem je, že mu krásně pracuje, ale má se psy letité zkušenosti a pracuje se psy na vyhledávání výbušnin....

..on ten papillon se kupodivu nelíbí více lidem, každý raději sáhne po dlouhosrsté čivavě....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..on ten papillon se kupodivu nelíbí více lidem, každý raději sáhne po dlouhosrsté čivavě....

Já kdybych měla volit mezi papillonem a čivavou, tak pořídím černého ruského teriéra

Jestli jsou do dvou let v plánu děti, tak bych byla s výběrem opatrná dvojnásob a zvolila nekomplikované a ne přehnaně temperamentní plemeno, do 2+1 (2 dospělí + děti + pes) i něco skladnějšího. Tím spíš, pokud primární pečovatel a psí animátor bude zadavatelka. Těhotenství může být rizikové, s malými dětmi času i sil ubude… A vidina, že např. do roka, do roka a půl začátečník perfektně vychová temperamentního psa, je, obávám se, dost velkorysá, protože to je doba, kdy spousta psů mentálně ani není dospělá. Nechci to vztahovat na sebe, ale pro příklad… Mému maďarovi je necelý rok, není to můj první pes, aktivně mu věnuji 5-6 hodin denně, dojíždíme na individuální tréninky a stejně před sebou stále máme vagon práce, k dokonalosti to má opravdu velmi daleko a je spousta večerů, kdy jsem zralá na hadr na hlavu. Představa, že jsem k tomu těhotná nebo mám malé dítě… no, uf. A s dalmatinem nebo labradorem (mimochodem, oba šílené zapichovací chlupy, zdravím přítele, který nechtěl línajícího psa) to nebude zas o tolik lepší, když to bude kvítko.

Pokud přítel nechtěl línajícího psa, na labradora rovnou zapomeňte. Kor světlého Dalmatina jsem nikdy neměla, ale říká se o nich, že nelínají, ale celoročně sněží

Caty napsal(a):
Pokud přítel nechtěl línajícího psa, na labradora rovnou zapomeňte. Kor světlého Dalmatina jsem nikdy neměla, ale říká se o nich, že nelínají, ale celoročně sněží

Ono je taky dobré nezapomenout, že dalmatin je původně lovecký pes a dost to v nich zůstává.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já kdybych měla volit mezi papillonem a čivavou, tak pořídím černého ruského teriéra

..tak to já tedy malého knírače

Jestli plánujete do dvou let děti, tak si pořiďte psa až potom, až děti trochu odrostou. Jinak si můžete zadělat na problémy. Co když budete muset skoro celé těhotenství ležet? A co pak, někdy se péče o miminko a batole s nároky psa, tak abyste ani jednoho nešidila, špatně slaďují. A pokud nemáte v záloze někoho, kdo vám pomůže, a tím nemyslím partnera, tak je to velmi obtížné.

Kristalka napsal(a):
Mně se dalmatini moc líbí zkusím hledat a postupně přítele seznamovat s povahou a výhodami. Hoki se mu líbil hned na první první pohled, ono je to vždy jiné, když toho pejska vidíte a vlastní oči. Do té doby buď pejska nechtěl nebo nechtěl línajícího, postupně prolomuju ledy

Tak si k svátku přejte návštěvu výstavy - nejlépe klubové, kde budou samý puntíci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli plánujete do dvou let děti, tak si pořiďte psa až potom, až děti trochu odrostou. Jinak si můžete zadělat na problémy. Co když budete muset skoro celé těhotenství ležet? A co pak, někdy se péče o miminko a batole s nároky psa, tak abyste ani jednoho nešidila, špatně slaďují. A pokud nemáte v záloze někoho, kdo vám pomůže, a tím nemyslím partnera, tak je to velmi obtížné.

Děkuji za názor, jsem si vědoma všeho, co píšete. Ovšem přítel je srozuměn s tím, že jsem vlastního pejska nikdy neměla, ačkoli to bylo mé přání. Proto slevil a chce mi to dopřát. V rodině na vlastní zvířata nikdy nebyli, časově to skrz naše vytížení nebylo možné (sportovní kroužky několikrát týdně poté vysoká škola se sportovním zaměřením + poté k tomu zaměstnání). Nyní v pracovní době moc pohybu není, proto jsou na pořadu dne odpolední procházky a běhání (nebo jakýkoli jiný pohyb, víkendy jsem aktivnější). Jsem také pečovatelský typ a zároveň milovník pohybu. O těhotenství a o tom, jaký bude a nebude průběh bych tu nyní nerozebírala, bůhví, jak to vše bude. Zrovna fyzioterapeutka mi doporučovala brát si štěně k mateřské:-). Jsme podobné velmi aktivní typy, nic moc mě nerozhází a umím si vážit maličkostí. Vidím bohužel v zaměstnání, kde si 99% okolí stěžuje jak na své životy, finance, společnost nebo cokoli kolem nich, já jsem absolutní opak. Společnost zvířete je mi upřímně mnohem bližší než společnost lidí. Škoda, že jsem na to přišla až ve svých 31 letech:-)

Dítě Vás plně zaměstná.
Žijete v bytě ...
Když by to časem nešlo, vezme si psa
někdo z rodiny?

Tak on přítel o psech ví asi tolik, co moje dítě,
tudíž bych mu žádného psa nepořizovala.

Kristalka napsal(a):
Děkuji za názor, jsem si vědoma všeho, co píšete. Ovšem přítel je srozuměn s tím, že jsem vlastního pejska nikdy neměla, ačkoli to bylo mé přání. Proto slevil a chce mi to dopřát. V rodině na vlastní zvířata nikdy nebyli, časově to skrz naše vytížení nebylo možné (sportovní kroužky několikrát týdně poté vysoká škola se sportovním zaměřením + poté k tomu zaměstnání). Nyní v pracovní době moc pohybu není, proto jsou na pořadu dne odpolední procházky a běhání (nebo jakýkoli jiný pohyb, víkendy jsem aktivnější). Jsem také pečovatelský typ a zároveň milovník pohybu. O těhotenství a o tom, jaký bude a nebude průběh bych tu nyní nerozebírala, bůhví, jak to vše bude. Zrovna fyzioterapeutka mi doporučovala brát si štěně k mateřské:-). Jsme podobné velmi aktivní typy, nic moc mě nerozhází a umím si vážit maličkostí. Vidím bohužel v zaměstnání, kde si 99% okolí stěžuje jak na své životy, finance, společnost nebo cokoli kolem nich, já jsem absolutní opak. Společnost zvířete je mi upřímně mnohem bližší než společnost lidí. Škoda, že jsem na to přišla až ve svých 31 letech:-)

:D mít štěně na mateřský, to je teda fakt rada za všechny prachy :D
asi takhle - buď si psa pořiďte teď nebo až budete mít třeba odrostlejší dítě. Jelikož jestli je něco opravdu strašně těžké, tak řešit výchovu štěněte, navykání na hygienu atd. v období těhotenství (nikdy nevíte, jaké bude), anebo když máte doma miminko a nevíte, kde vám hlava stojí. představte si jen t, že několik měsíců trvá, než se pes naučí čůrat venku, teď ho v bytě musíte vždycky ve vhodný okamžik bafnout a vyhodit ven, aby se stihlo vydělat tam a ne uvnitř...a do toho lezoucí dítě, které nemůžete nechat bez dozoru. To je fakt blbost.
Prostě do prvních fází mateřství je dobré jít buď s již tak nějak funkčním psem, anebo počkat.
Nemám s tím tedy osobní zkušenost, jelikož bych takovou kravinu nikdy neudělala, ale viděla jsem to v okolí u kamarádek, které si taky mysleli, že k miminku je štěně dobrý nápad. Pak se tloukly do hlavy, že nepočkaly nebo že pes nebyl dřív.

A u partnera je potřeba, abyste cítila, že Vám bude se psem oporou. Není nic horšího, než když jeden psa chce a druhý ho jen tiše trpí. My kdysi v mám raném dětství s tátou udolali mámu, jakože pes jo, i když ona ho vlastně vůbec nechtěla, ale nakonec tedy řekla jo - a byla to jedna z největších chyb, co jsme kdy udělali.
Prostě je důležité vědět, že partner bude se psem fungovat na 100 =, i když Vy budete mimo hru a nebude Vám toho psa vyčítat.

Ten aspekt malýho bytu a velkýho psa, tak ten musím podotknout, že ale není vůbec od věci. Zvlášť, když se pak ještě přidá lezoucí prtě. Jako není to nic limitujícího a pochopitelně záleží na vnitřním nastavení každýho člověka, ale pro někoho to může být posléze už jako moc. A teď nemluvím o majiteli psa, ale jeho partnerovi. Ono pak to období malýho mimina může být takový jako náročnější obecně ve více směrech a když je člověk unavenej - a to s malým dítětem je zpravidla pravidlo - můžou mu vadit dřív nepodstatný drobnosti. A pak je nevrlost na světě. Opět nemluvím o sobě, jako majiteli psa, ale o partnerovi, který sám není třeba úplně psí člověk. Je dobrý při pořizování psího parťáka zohlednit i to, jak se k věcem staví ten druhý, protože když pak nastanou nějaký problémy, může to vyvolávat problémy ve vztahu.
To je jen k zamýšlení , to není, že bych říkala, nepořizovat do takovýho bytu. Jsou lidi, co v pohodě dají 1+1, psa, dítě... protože jsou oba salámisti.
A ten dalmoš teda líná, to ano, ale to pravděpodobně línal i Hoki.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
S tou kolií to vidíte dost jednoduše, je to aktivní pes a ta výchova úplně dávačka není.
Zároveň si uvědomte, že velký pes bude ve 2+1 ještě větší, než je. Budete ho pořád překračovat a fakt bude někde neustále překážet...to taky může časem prudit.
No a s tím obměkčováním partnera....na tohle si dejte taky bacha. To, že psa nejdříve nechtěl a pak teda jakože jo a že nechce línajícího a pak trochu vyměkne - to na začátku vypadá dost nevinně, ale časem to může být problém ve vztahu. Tohle je potřeba si uvědomit. Pokud je to tedy takto, volila bych radši něco menšího, nenáročného, a při tom aktivního a z čeho není takovej bordel.
Takže bišonkoidní psi, sheltie, kavalír, jezevčík (s tím je to ale složitější), šiperka...možností je mnoho.

Já bych to tak horké neviděla, manžel nechtěl děti, úděl mi dvojčata, nechtěl kočku, máme 4, nechtěl psa a už se na něj se mnou těší.

Zrzavci napsal(a):
Ten aspekt malýho bytu a velkýho psa, tak ten musím podotknout, že ale není vůbec od věci. Zvlášť, když se pak ještě přidá lezoucí prtě. Jako není to nic limitujícího a pochopitelně záleží na vnitřním nastavení každýho člověka, ale pro někoho to může být posléze už jako moc. A teď nemluvím o majiteli psa, ale jeho partnerovi. Ono pak to období malýho mimina může být takový jako náročnější obecně ve více směrech a když je člověk unavenej - a to s malým dítětem je zpravidla pravidlo - můžou mu vadit dřív nepodstatný drobnosti. A pak je nevrlost na světě. Opět nemluvím o sobě, jako majiteli psa, ale o partnerovi, který sám není třeba úplně psí člověk. Je dobrý při pořizování psího parťáka zohlednit i to, jak se k věcem staví ten druhý, protože když pak nastanou nějaký problémy, může to vyvolávat problémy ve vztahu.
To je jen k zamýšlení , to není, že bych říkala, nepořizovat do takovýho bytu. Jsou lidi, co v pohodě dají 1+1, psa, dítě... protože jsou oba salámisti.
A ten dalmoš teda líná, to ano, ale to pravděpodobně línal i Hoki.

Pokud půjde vše jak má, do 2 let bychom si chtěli koupit dům či větší byt. Proto by již větší pes měl místa dost, aktuálně je to tak pro nás + psa a maximálně malé dítě. Situace, které popisujete jsem měla možnost do jisté míry poznat, znám v nich i přítele. Jsme podobné povahy, já jsem o něco více do nepohody než on. Člověk se ale mění a vyvíjí, takže nikdy nevíme, jak se ten druhý může začít v daných situacích chovat.

Rezzzy napsal(a):
Já bych to tak horké neviděla, manžel nechtěl děti, úděl mi dvojčata, nechtěl kočku, máme 4, nechtěl psa a už se na něj se mnou těší.

Jasně, že si to může sednout. Já zas zmiňuji prostě zkušenost z druhé strany, kdy roztomilé štěňátko jedno srdce obměkčilo, ale prostě ledy neroztály tak, jak bylo třeba, aby vše probíhalo v pohodě. Pes se pak opravdu stával předmětem hádek. A tam by si to měla zadavatelka z analyzovat sama, samozřejmě. Jen na to upozorňuji, prostě proto, že mě to piclo do oka a naskočil mi v hlavě červený vykřičník. Každý vychází ze své zkušenosti.

Kristalka napsal(a):
Děkuji za názor, jsem si vědoma všeho, co píšete. Ovšem přítel je srozuměn s tím, že jsem vlastního pejska nikdy neměla, ačkoli to bylo mé přání. Proto slevil a chce mi to dopřát. V rodině na vlastní zvířata nikdy nebyli, časově to skrz naše vytížení nebylo možné (sportovní kroužky několikrát týdně poté vysoká škola se sportovním zaměřením + poté k tomu zaměstnání). Nyní v pracovní době moc pohybu není, proto jsou na pořadu dne odpolední procházky a běhání (nebo jakýkoli jiný pohyb, víkendy jsem aktivnější). Jsem také pečovatelský typ a zároveň milovník pohybu. O těhotenství a o tom, jaký bude a nebude průběh bych tu nyní nerozebírala, bůhví, jak to vše bude. Zrovna fyzioterapeutka mi doporučovala brát si štěně k mateřské:-). Jsme podobné velmi aktivní typy, nic moc mě nerozhází a umím si vážit maličkostí. Vidím bohužel v zaměstnání, kde si 99% okolí stěžuje jak na své životy, finance, společnost nebo cokoli kolem nich, já jsem absolutní opak. Společnost zvířete je mi upřímně mnohem bližší než společnost lidí. Škoda, že jsem na to přišla až ve svých 31 letech:-)

Na to, že už je vám 31, jste velmi naivní. Uvědomte si, že už nejste na dítě nejmladší (pořád platí, že pro organismus ženy je z biologického hlediska nejlepší mít první dítě kolem 25. roku), a že s přibývajícím věkem stoupá riziko komplikací v těhotenství.
Mimochodem, vaše fyzioterapeutka si pořídila štěně na mateřské, když vám to tak doporučuje?
Z tohoto vašeho příspěvku mi připadá, že pes bude tak trochu sportovní potřeba k běhu, abyste neběhala sama... snad se mýlím.
Dělejte jak umíte. Hodně štěstí.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Jasně, že si to může sednout. Já zas zmiňuji prostě zkušenost z druhé strany, kdy roztomilé štěňátko jedno srdce obměkčilo, ale prostě ledy neroztály tak, jak bylo třeba, aby vše probíhalo v pohodě. Pes se pak opravdu stával předmětem hádek. A tam by si to měla zadavatelka z analyzovat sama, samozřejmě. Jen na to upozorňuji, prostě proto, že mě to piclo do oka a naskočil mi v hlavě červený vykřičník. Každý vychází ze své zkušenosti.

Máte pravdu, někdy si to nesedne a někdy naopak ano

Kristalka napsal(a):
Děkuji za názor, jsem si vědoma všeho, co píšete. Ovšem přítel je srozuměn s tím, že jsem vlastního pejska nikdy neměla, ačkoli to bylo mé přání. Proto slevil a chce mi to dopřát. V rodině na vlastní zvířata nikdy nebyli, časově to skrz naše vytížení nebylo možné (sportovní kroužky několikrát týdně poté vysoká škola se sportovním zaměřením + poté k tomu zaměstnání). Nyní v pracovní době moc pohybu není, proto jsou na pořadu dne odpolední procházky a běhání (nebo jakýkoli jiný pohyb, víkendy jsem aktivnější). Jsem také pečovatelský typ a zároveň milovník pohybu. O těhotenství a o tom, jaký bude a nebude průběh bych tu nyní nerozebírala, bůhví, jak to vše bude. Zrovna fyzioterapeutka mi doporučovala brát si štěně k mateřské:-). Jsme podobné velmi aktivní typy, nic moc mě nerozhází a umím si vážit maličkostí. Vidím bohužel v zaměstnání, kde si 99% okolí stěžuje jak na své životy, finance, společnost nebo cokoli kolem nich, já jsem absolutní opak. Společnost zvířete je mi upřímně mnohem bližší než společnost lidí. Škoda, že jsem na to přišla až ve svých 31 letech:-)

....těhotná jsem byla v relativně mladém věku....přesto přišly problémy s genetikou, kdy následoval zákrok spojený s měsíční hospitalizaci v nemocnici a pak rizikové těhotenství až do porodu....dítě zdravé jako řípa, ale nespavec....ja už byla skoro šílená....štěně jsem si pořizovala až když byl dceři rok a vše si sedlo....i když psy miluju a jsem schopná ledasčeho, pořídit si psa v době než si všechno sedlo bylo pro mne naprosto nepředstavitelné....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na to, že už je vám 31, jste velmi naivní. Uvědomte si, že už nejste na dítě nejmladší (pořád platí, že pro organismus ženy je z biologického hlediska nejlepší mít první dítě kolem 25. roku), a že s přibývajícím věkem stoupá riziko komplikací v těhotenství.
Mimochodem, vaše fyzioterapeutka si pořídila štěně na mateřské, když vám to tak doporučuje?
Z tohoto vašeho příspěvku mi připadá, že pes bude tak trochu sportovní potřeba k běhu, abyste neběhala sama... snad se mýlím.
Dělejte jak umíte. Hodně štěstí.

Vy říkáte naivní, já mám jen pozitivní přístup k životu. Ano měla to tak s dětmi, má dva psy a dvě děti:-)
Přeji Vám krásný den

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli plánujete do dvou let děti, tak si pořiďte psa až potom, až děti trochu odrostou. Jinak si můžete zadělat na problémy. Co když budete muset skoro celé těhotenství ležet? A co pak, někdy se péče o miminko a batole s nároky psa, tak abyste ani jednoho nešidila, špatně slaďují. A pokud nemáte v záloze někoho, kdo vám pomůže, a tím nemyslím partnera, tak je to velmi obtížné.

Jezis a pak zas x let nebude moct psa protoze mate dite batole a co kdyz druhy a blabla a neporidi nikdy. S timhle pristupem by tu neměl psa nikdo

JanaJanaJanaJana napsal(a):
S tou kolií to vidíte dost jednoduše, je to aktivní pes a ta výchova úplně dávačka není.
Zároveň si uvědomte, že velký pes bude ve 2+1 ještě větší, než je. Budete ho pořád překračovat a fakt bude někde neustále překážet...to taky může časem prudit.
No a s tím obměkčováním partnera....na tohle si dejte taky bacha. To, že psa nejdříve nechtěl a pak teda jakože jo a že nechce línajícího a pak trochu vyměkne - to na začátku vypadá dost nevinně, ale časem to může být problém ve vztahu. Tohle je potřeba si uvědomit. Pokud je to tedy takto, volila bych radši něco menšího, nenáročného, a při tom aktivního a z čeho není takovej bordel.
Takže bišonkoidní psi, sheltie, kavalír, jezevčík (s tím je to ale složitější), šiperka...možností je mnoho.

Tak zacatecnikovi jezevčíka je ještě pitomejsi nápad než ten amstaff

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....těhotná jsem byla v relativně mladém věku....přesto přišly problémy s genetikou, kdy následoval zákrok spojený s měsíční hospitalizaci v nemocnici a pak rizikové těhotenství až do porodu....dítě zdravé jako řípa, ale nespavec....ja už byla skoro šílená....štěně jsem si pořizovala až když byl dceři rok a vše si sedlo....i když psy miluju a jsem schopná ledasčeho, pořídit si psa v době než si všechno sedlo bylo pro mne naprosto nepředstavitelné....

Jsem si te´d vzpomněla na bývalou kolegyni.... krom toho, že jí ke konci těhotenství bylo fakt hodně zle a skončila doma ani se nepostačila divit /a to se jedná o člověka, kde kariéra byla a je na 1. místě/ no a pak se jí místo dítětě narodil "papoušek" milá malá slečna celý dny hlasitě vyřvávala a to téměř bez přestání a opravdu s hlasitostí řvoucího papouška Ara, oni dokola neustále řešili důvod, nikdo nespal, fšicí v nervech.... když si k tomu představím malý štěně v bytě, který loužičkuje, ven se s ním musí vybíhat x-.krát denně - kde je pak zanecháno to dítě bez dozoru, to nevím - musí se, stejně jako to dítě naučit spoustu věcí, tak si to nějak neumím představit.

rapotacka11 napsal(a):
Dítě Vás plně zaměstná.
Žijete v bytě ...
Když by to časem nešlo, vezme si psa
někdo z rodiny?

Ale kulovy. Co tu zas placate za blbosti. Kdyz se chce zmakne se leccos.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale kulovy. Co tu zas placate za blbosti. Kdyz se chce zmakne se leccos.

Prosimtě, ty se najez.

Zrzavci napsal(a):
Jsem si te´d vzpomněla na bývalou kolegyni.... krom toho, že jí ke konci těhotenství bylo fakt hodně zle a skončila doma ani se nepostačila divit /a to se jedná o člověka, kde kariéra byla a je na 1. místě/ no a pak se jí místo dítětě narodil "papoušek" milá malá slečna celý dny hlasitě vyřvávala a to téměř bez přestání a opravdu s hlasitostí řvoucího papouška Ara, oni dokola neustále řešili důvod, nikdo nespal, fšicí v nervech.... když si k tomu představím malý štěně v bytě, který loužičkuje, ven se s ním musí vybíhat x-.krát denně - kde je pak zanecháno to dítě bez dozoru, to nevím - musí se, stejně jako to dítě naučit spoustu věcí, tak si to nějak neumím představit.

....ja v nespacim režimu své dcery shodila během chvilky 10 kilo a to jsem odchazela z porodnice na sve původni vaze.....snažila jsem se dospat každou možnou chvili, starat se o štěně bych prosté nedokázala....pak když byl dceři rok to bylo prima a na psa bylo spousta času....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak zacatecnikovi jezevčíka je ještě pitomejsi nápad než ten amstaff

Že Vy se vždycky rozlítíte kvůli blbosti a tak rychle .)
Jezevčík pro začátečníka rozhodně není pitomější rada než amstaff, už jen kvůli velikosti a síle, kterou ten pes má. Běsnícího jezevčíka udržíte na vodítku daleko víc na pohodu, než tele amstaffa. Zakousnutého jezevčíka do něčí nohy také sklepete daleko lépe než toho druhého a rána dost pravděpodobně bude menší.
A pokud umíte číst, tak jsem tam také uvedla, že je výchova jezevčíka je složitější, ale není to jaderná fyzika :D měli jsme doma v několika verzích, vím, o čem mluvím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosimtě, ty se najez.

Jako tvrdit ze zenska s deckem nezvladne psa. Holt podle sebe soudím tebe že? Ubohý

Situácie v živote sa vyvinú rôzne. Niektorým veciam vieme predchádzať - niektoré na nás jednoducho spadnú. Zadávateľka má už dosť rokov, aby vedela svoju situáciu zvážiť. Ja chválim to, že sa snaží zvažovať, že nejde do kúpi šteniatka bezhlavo. Tak hlavne ona musí vedieť aké má podmienky, akú šancu má to všetko "si sadnúť" a zabehnúť sa. Vždy je to v podstate lotéria - plemeno je jedna vec a individualita druhá. Ak jej priateľ nie je že úplne proti má to podľa mňa šancu. U nás som tiež psa vždy (od dieťaťa) chcela ja a ostatní v podstate len súhlasili. Tým, že som psíkov vychovala - naučila prevádzkovú poslušnosť - stali sa psiská nakoniec miláčikmi celej rodiny. Aj teraz (a to skoro až žiarlim) naša madam si zvolila za jedničku partnera, ktorý teda vôbec nebol psíčkar, a je to myslím obojstranná "láska" - až si partnera niekedy doberám: " no choď si pustiť milenku domov, už za tebou plače!" Kristalka - podstatné je psa vychovať, aby to nebolo neriadené torpédo. A to je práca, ktorá je nie vždy jednoduchá, ale o to cennejšie výsledky môže priniesť.

Holky a na co si dát pozor při adopci psa z útulku?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosimtě, ty se najez.

Spíš by měla přestat požívat tekutin. Některých

A vy co ji tu strašite. Dle vás ted je brzo. Pak s dotetem to taky nepujde takže možná pokud bude mít jedinacka a bude mu 15 pak bude smět? Ale no tak. Megi ze ty nezvladnes mimino a psa je tak tvoje neschopnost a to k chlubeni neni.
Naopak. Ted poridi stene a nez se dite narodi bude pes už dospělej nebo skoro nebo taky už dávno. Ideal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale kulovy. Co tu zas placate za blbosti. Kdyz se chce zmakne se leccos.

Plácáte akorát vy.

A já psa každýmu přeju, pamatuju si víc než dobře,
jak jsem po něm toužila.

Mám v živé paměti, jak mi to občas přerůstalo přes hlavu.
Místo šťastnýho radování, doma blázinec.

Jo, je to krásný mít psa, úplně jsem se štěstím vznášela,
když jsem si ho pořídila.
Já jsem to tedy zvládla , ale někdy ....
proto se opakovaně ptám, zda někdo ze širší rodiny zaskočí.

Proč jsou asi útulky plný?!

Hele, taková úvaha. Někdo měl yorka, což někdo nebere jako psa. Je to malé, nebudí respekt, k ničemu.
Stafford má velkou hlavu a budí respekt.

Některé psy bych doporučila jen dospělým lidem. Nechci nikoho urazit. Není to ale legrace.

Kříženec labradora a dalmatina, že byl klidný, si dovolím velmi pochybovat.
Ani náhodou.

Líbí se mi buldokově vyhlížející a přemýšlející psi, ale vůbec nevím, co jsou zač a co tomu budu muset dát a co mi to vezme, ale líbí se mi.
Co nadělám.

Na druhé straně tu máme pinče (od mini po velké dobrmanské, ale dobrman není moc zdravý) a třeba křížence teriérů a chrtů - vipety, kteří mají stejné barvy, stejnou srst (najdete ji pak i v zavřeném jogurtu a oblečení a čalounění je povinné v barvě psa), jsou klidní, pro každou legraci, nemají problém s jinými psy,
nejsou prolezlí nemocemi a nemá je každý. Ještě dalmatin, toho mezi lovecké nepočítám, je průvodce kočárů (s koníky), sportovec a veselý.

Vše ostatní je velice moc lovecké a rozhodně ne pro OBA nezkušené prvomajitele.

Zajímavý a ne mikro je basenji, ne zcela bez loveckého chování.

A nakonec bezchlupí zcela - nejhezčí a největší mexický.

Pinčové, chrti a basenji a naháči mají úzké hlavy.

Takže.

Krátkosrstá kolie existuje i v super flekatém (merle) kabátku. S čím má problém tento pes? S ničím.

Kristalka napsal(a):
Holky a na co si dát pozor při adopci psa z útulku?

Když si beru psa z útulku , vždy si ho-když to jde , teď naposled jsem střílela naslepo, ale to už mám víc psů za sebou) beru na několikrát ven a na delší dobu, hodně mluvím s ošetřovateli. Je nutné počítat i s variantou, že pes ukáže všechno, až po nějaké době, kdy je doma. Je nutné počítat s tím, že už si s sebou někdy něco nese, co bude třeba zapotřebí "přepsat" . Je zapotřebí mít sto tun trpělivosti, pořídit si dlouhý vodítko a po nějakou dobu se zaměřit na výchovu psa.
když nemáte znalosti, snažila bych se hledat psa skutečně bezproblémového - jak snáší ostatní psy, jak to vypadá s chováním u malých dětí, má rád lidi. Lovi? Utíká? Jak zvládá samotu? A v neposlední řadě - dostanu dovolenou, až si ho přivezu domů? Budete na něj muset mít hodně času, abyste ho udomácnila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....ja v nespacim režimu své dcery shodila během chvilky 10 kilo a to jsem odchazela z porodnice na sve původni vaze.....snažila jsem se dospat každou možnou chvili, starat se o štěně bych prosté nedokázala....pak když byl dceři rok to bylo prima a na psa bylo spousta času....

Jenže tohle je strašně individuální. Třeba kamarádka má dítě, které bylo cca do 10 měsíců zlaté, dost spavé, hodné, a pak se to otočilo a kolem roku dítěte je to docela mazec, a teď teprve se nezastaví 😀. Ale to nikdo dopředu neví no, jak to bude.

Já osobně bych s pořízením psa nečekala až děti odrostou, protože si myslím, ze se psovi porad mužů víc věnovat na mateřské a před ni, než s malým dítětem, které sice chodí do školky/školy, ale já jsem v práci. Teď teda neberu v potaz stene, ale dospělého psa, třeba dvouletej pes už nějak funguje.

Ale znám ženské, co si pořídili stene zároveň s dítětem, nebo proste když bylo mimco fakt malé, a nemůžou si to vynachválit.

Když jsem byla těhotná, měla jsem dva hodně aktivní psy, a fungovali jsme ve veeelmi omezeném režimu, ale zvládli jsme to. Zas je to jen období, není to na furt, to se muže stát cokoli jiného, a kdyby mel člověk porad jen čekat až tohle, až tamto….

Ale musím teda říct, ze bydlím v baráku se zahradou, a to je všechno mnohem jednodušší. Si představuju, jak má někdo v byte malé mimčo, k tomu stene, a ještě třeba v zimě… to asi úplně jednoduché nebude. Já jsem v zimě nechala mimino spát v postylce, nebo venku v kočáru, zapla chuvu, a šla se psema na zahradu. Jo než se to nějak zajelo, bylo to hustý, občas to je i teď, ale ani nachvili jsem nelitovala, ze ty psy mám. Na druhou stranu znama mi říkala, ze si nedovede představit mít k dítěti psa a každý den chodit ven, to má každý proste jinak.

Největší problém byl když jsme byli se synem hospitalizovaní, to si to přítel musel v práci domluvit a totálně rozkopat, aby mohl být se psema, protože jinak dělá 12ctky, plus cesta, a tak dlouho samotné psy doma nenecham. Ale tak zrovna ta hospitalizace by se mi mohla přihodit i bez dítěte.

Kristalka napsal(a):
Holky a na co si dát pozor při adopci psa z útulku?

Třeba to, že Vás budou nutit do brzké kastrace psa, pokud půjde o štěně. Na to si dejte pozor, to je potřeba zvážit, jestli to chcete.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Třeba to, že Vás budou nutit do brzké kastrace psa, pokud půjde o štěně. Na to si dejte pozor, to je potřeba zvážit, jestli to chcete.

Ano, to je pravda. protože kastrace mladého psa je vůči tomu psu moc nehezká věc a taky to může zavařit majiteli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A vy co ji tu strašite. Dle vás ted je brzo. Pak s dotetem to taky nepujde takže možná pokud bude mít jedinacka a bude mu 15 pak bude smět? Ale no tak. Megi ze ty nezvladnes mimino a psa je tak tvoje neschopnost a to k chlubeni neni.
Naopak. Ted poridi stene a nez se dite narodi bude pes už dospělej nebo skoro nebo taky už dávno. Ideal.

Já už mám dítě dospělé. Psa jsem pořizovala (dočasně), když byl děcku rok a půl, ale klíďo bych dřív, akorát jsem čekala, až budu bohatá a koupím si bydlení svoje,
byl to pes vytažený z hnoje, ty lidi, co mi ho vezli, dokousal tak, že to svět neviděl, doma křeček, kotě a dítě navolno a co, nic,
ale se mnou nemá smysl se o děcku a psovi bavit, protože pro mě je obojí normální; nejsem normální, není to pro mě žádná zátěž, umím si zorganizovat čas, to vidíš, ne, kolik toho stíhám napsat mezi maily, knížkou, čtením zpráv a rozhovorem s Megynkou a slepicemi.
Dalšího psa jsem pořídila, když tomu bylo 9 let, bojové hovado, nesnědlo mi dítě, kočku, koťátka, ale druhá polovina, se ukázalo, že je k tomu zvěřinci naprosto nevhodná, chudák pes, chudák všichni, tak musel být odejit, jo, taky vím, co je to blbě zvolené plemeno,
teď je psovi za pár měsíců 9, řeším větší bydlení a 5 - 12 psů, kozu, víc slepic a to miminko taky není špatný nápad, dík,
toto k chlubení je. :)
Že mi toho psa (i křížence) asi brzy zakážou (tak jako všude ve světě, nebezpeční psi), mi docela vadí, ale že kvůli psovi nemůžeme do zahraničí, ani na blbý nákup, mi nevadí, že se nám lidé se psy a dětmi vyhýbají, mi nevadí, že nás nechtěli na jednom cvičáku, mi nevadí, ...

Doron napsal(a):
Kolie je ovčácký pes, labrador lovecký.
Ovčáci obecně nejlépe spolupracují s člověkem, jsou dobře cvičitelní.
( Doufám, že mě ostatní neukamenují🤣).
Kolie je inteligentní, poměrně klidná, přitom sportovní, dobře se snáší s ostatními zvířaty, nezdrhá za zvěří, můžete ji mít na volno, když je dobře vychovaná.
Kamarád, také začátečník, si ji zrovna pořizuje, ale ještě nemá vybranou chovku.
Jediné, co mi na nich vadí, je jejich specifický štěkot, takový vysoký, mám ráda, když pes na zahradě tak hluboce blafe:).

Na tohle musím prostě reagovat. Nejde říct,že kolie je ovčácká,a tak nejlépe spolupracuje s člověkem a je nejlépe cvičitelná, a labrador je lovecký. "Lovecký" může znamenat od honiče šlechtěného na samostatný pohyb v rozloze xx kilometrů,až právě po labradory a další retrívry,kteří byli vždy šlechtěni na tu nejužší možnou spolupráci s člověkem. Právě proto se tak dobře uchytili jako vodící,asistenční atd psi.

Ad zadavatelka- labík je vhodný pro začátečníky protože je snadno cvičitelný a zároveň odpustí klasické chyby začátečníka. Ale musíte si uvědomit,co je to za psa. V mládí většinou velmi temperamentní,potřebuje zaměstnat hlavu i tělo, do těch tří let je opravdu potřeba počítat s velkou aktivitou. S majitelem bude labrador rád dělat cokoli, samozřejmě do roka,roka a půl s ohledem na rostoucího psa. Jsou to psi,co nutně potřebují společnost, lidskou i psí. A jsou to taky psi,co milují vodu,bahno, za každého počasí, když línají,je chlupů plný byt. Pokud s tím vším počítáte,klidně si labíka pořiďte jen v takovém případě opravdu vybírejte pečlivě chovku. Pokud chcete dát domov útulkáčkovi,tak útulky jsou plné skoro labradorů. Jen bacha na to,že hodně z nich bývá mix s bulem apod. ,a tam pak ta povaha může být samozřejmě všelijaká

Jen si tak říkám, tady řešíte jedno mimčo,ale s přibývajícím věkem se zvyšuje na vícerčata a to je teprve kolotoč 😁, to těhotenství, dlouhý pobyt v nemocnici a následná péče a nevyspání si se štěnětem nedovedu představit. Teď už jim budou 3 roky a už to jde. Muž taky nemá pohlídat, postarat se, na hodinu, den, víkend . Otec první dcery se taky jevil, jako schopný a ochotný, ale po porodu obrat, to jsme měla staršího psa, jedno dítě a vše jsme zvládla bez něj.

Vziať si psa z útulku je iste chvályhodné, ale ... Tak ako všetko, má to svoje úskalia. ja som napríklad pri tomto nápade stroskotala na požiadavkach pracovníkov útulku - a nakoniec som si pripadala ako úplný neschopák - čo na tom, že som mala predtým x psov, vychované odrastené tri deti - nebola som vhodná. Lebo som chcela psa prioritne na dvor? A hlavne som bývala 30 km odtiaľ a oni by ma vraj nemohli chodiť skontrolovať. V tom útulku teda tak skončili asi traja ďalší moji známy. Neviem čo si mám o nich myslieť ... Ale z útulku by som si vyberala až po zrelej úvahe, pár kontaktov (venčenie) a rozhovore s ošetrovateľmi - i tak to môže vypáliť nakoniec všelijako. No ak si už vezmete psíka z útulku, chovajte sa k nemu od prvej minúty "normálne" - žiadne ľutovanie typu chudáčik čo si si prežil atď. Láskavo, dôsledne, trpezlivo s jasne stanovenými pravidlami.

marcelaamax napsal(a):
Jenže tohle je strašně individuální. Třeba kamarádka má dítě, které bylo cca do 10 měsíců zlaté, dost spavé, hodné, a pak se to otočilo a kolem roku dítěte je to docela mazec, a teď teprve se nezastaví 😀. Ale to nikdo dopředu neví no, jak to bude.

Já osobně bych s pořízením psa nečekala až děti odrostou, protože si myslím, ze se psovi porad mužů víc věnovat na mateřské a před ni, než s malým dítětem, které sice chodí do školky/školy, ale já jsem v práci. Teď teda neberu v potaz stene, ale dospělého psa, třeba dvouletej pes už nějak funguje.

Ale znám ženské, co si pořídili stene zároveň s dítětem, nebo proste když bylo mimco fakt malé, a nemůžou si to vynachválit.

Když jsem byla těhotná, měla jsem dva hodně aktivní psy, a fungovali jsme ve veeelmi omezeném režimu, ale zvládli jsme to. Zas je to jen období, není to na furt, to se muže stát cokoli jiného, a kdyby mel člověk porad jen čekat až tohle, až tamto….

Ale musím teda říct, ze bydlím v baráku se zahradou, a to je všechno mnohem jednodušší. Si představuju, jak má někdo v byte malé mimčo, k tomu stene, a ještě třeba v zimě… to asi úplně jednoduché nebude. Já jsem v zimě nechala mimino spát v postylce, nebo venku v kočáru, zapla chuvu, a šla se psema na zahradu. Jo než se to nějak zajelo, bylo to hustý, občas to je i teď, ale ani nachvili jsem nelitovala, ze ty psy mám. Na druhou stranu znama mi říkala, ze si nedovede představit mít k dítěti psa a každý den chodit ven, to má každý proste jinak.

Největší problém byl když jsme byli se synem hospitalizovaní, to si to přítel musel v práci domluvit a totálně rozkopat, aby mohl být se psema, protože jinak dělá 12ctky, plus cesta, a tak dlouho samotné psy doma nenecham. Ale tak zrovna ta hospitalizace by se mi mohla přihodit i bez dítěte.

..ano je to opravdu velice individuální, ale stává se to a člověk by měl být připraven i na tyto možnosti a ne to brát tak že se nikdy nemůže nic stát a že vše bude vycházet.t na 100 procent....

marcelaamax napsal(a):
Jenže tohle je strašně individuální. Třeba kamarádka má dítě, které bylo cca do 10 měsíců zlaté, dost spavé, hodné, a pak se to otočilo a kolem roku dítěte je to docela mazec, a teď teprve se nezastaví 😀. Ale to nikdo dopředu neví no, jak to bude.

Já osobně bych s pořízením psa nečekala až děti odrostou, protože si myslím, ze se psovi porad mužů víc věnovat na mateřské a před ni, než s malým dítětem, které sice chodí do školky/školy, ale já jsem v práci. Teď teda neberu v potaz stene, ale dospělého psa, třeba dvouletej pes už nějak funguje.

Ale znám ženské, co si pořídili stene zároveň s dítětem, nebo proste když bylo mimco fakt malé, a nemůžou si to vynachválit.

Když jsem byla těhotná, měla jsem dva hodně aktivní psy, a fungovali jsme ve veeelmi omezeném režimu, ale zvládli jsme to. Zas je to jen období, není to na furt, to se muže stát cokoli jiného, a kdyby mel člověk porad jen čekat až tohle, až tamto….

Ale musím teda říct, ze bydlím v baráku se zahradou, a to je všechno mnohem jednodušší. Si představuju, jak má někdo v byte malé mimčo, k tomu stene, a ještě třeba v zimě… to asi úplně jednoduché nebude. Já jsem v zimě nechala mimino spát v postylce, nebo venku v kočáru, zapla chuvu, a šla se psema na zahradu. Jo než se to nějak zajelo, bylo to hustý, občas to je i teď, ale ani nachvili jsem nelitovala, ze ty psy mám. Na druhou stranu znama mi říkala, ze si nedovede představit mít k dítěti psa a každý den chodit ven, to má každý proste jinak.

Největší problém byl když jsme byli se synem hospitalizovaní, to si to přítel musel v práci domluvit a totálně rozkopat, aby mohl být se psema, protože jinak dělá 12ctky, plus cesta, a tak dlouho samotné psy doma nenecham. Ale tak zrovna ta hospitalizace by se mi mohla přihodit i bez dítěte.

Dospělej pes, vychovanej a dům k dítěti - ideální kombinace.V některých rukouch i ten puberťák, dům a dítě.
Ale štěně, byt a dítě - tam si já nedovedu představit to učení čistotnosti, když má člověk zároveň malinký dítě. Odmyslím-li únavu, kterou můžu přeprat, vadilo by mě osobně, opustit dítě a nechat ho samotný v bytě a letět ven se psem z bytu před dům. Ať už jde odítě, v postýlce, nebo to co už se batolí.

Zrzavci napsal(a):
Dospělej pes, vychovanej a dům k dítěti - ideální kombinace.V některých rukouch i ten puberťák, dům a dítě.
Ale štěně, byt a dítě - tam si já nedovedu představit to učení čistotnosti, když má člověk zároveň malinký dítě. Odmyslím-li únavu, kterou můžu přeprat, vadilo by mě osobně, opustit dítě a nechat ho samotný v bytě a letět ven se psem z bytu před dům. Ať už jde odítě, v postýlce, nebo to co už se batolí.

Tohle přesně měla moje bývalá šéfová. Byt ve čtvrtým patře, takhle malý dítě a štěně do toho, které učila čůrat venku. Než by převlíkla dítě ven (léto není celý rok), tak se jí pes vydělal v bytě, no a dítě samotné doma takhle malé, to jste jednou nohou v kriminále. Stačí minuta.
Proto říkám, že je lepší teď, aspoň trochu psa vycepovat a klidně k ročnímu už dítě...anebo pak až odroste. To si pak neužijete ani jedno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..ano je to opravdu velice individuální, ale stává se to a člověk by měl být připraven i na tyto možnosti a ne to brát tak že se nikdy nemůže nic stát a že vše bude vycházet.t na 100 procent....

Jo, já souhlasím.

Já jsem jen reagovala na to, ze pro vás bylo nepředstavitelné stene a úplně malé mimco, ale třeba v roce dítěte už to bylo super. No a u někoho to muže být přesně opačně, muže to být super prave když je dítě úplné mimčo, a muže začít masakr, když je dítěti rok. A to se to u tech děti proste mění, ze spáče se ze dne na den muže stát nespavec a tak…

Jinak souhlasím, vše nebude vycházet na 100 %, vždycky se muže něco po…. (To i bez dítěte)..

Navíc teda zadavatelka nechce stene k miminu…

Zrzavci napsal(a):
Dospělej pes, vychovanej a dům k dítěti - ideální kombinace.V některých rukouch i ten puberťák, dům a dítě.
Ale štěně, byt a dítě - tam si já nedovedu představit to učení čistotnosti, když má člověk zároveň malinký dítě. Odmyslím-li únavu, kterou můžu přeprat, vadilo by mě osobně, opustit dítě a nechat ho samotný v bytě a letět ven se psem z bytu před dům. Ať už jde odítě, v postýlce, nebo to co už se batolí.

Ale Jo, já souhlasím. Však jsem psala v podstatě to samé…. Štěně bych si k miminu neporidila, ale nečekala bych ani až dítě odroste, poridila bych si stene před dítětem, přesně tak, jak plánuje zadavatelka. Ona neplánuje stene k dítěti.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Tohle přesně měla moje bývalá šéfová. Byt ve čtvrtým patře, takhle malý dítě a štěně do toho, které učila čůrat venku. Než by převlíkla dítě ven (léto není celý rok), tak se jí pes vydělal v bytě, no a dítě samotné doma takhle malé, to jste jednou nohou v kriminále. Stačí minuta.
Proto říkám, že je lepší teď, aspoň trochu psa vycepovat a klidně k ročnímu už dítě...anebo pak až odroste. To si pak neužijete ani jedno.

Na to je super šátek nebo nosítko a na to bunda, ale počítám jedno dítě, já teď s dvojčaty trénuju rychle odchody z domu, v létě to bude na pohodu, bez oblíkání.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Tohle přesně měla moje bývalá šéfová. Byt ve čtvrtým patře, takhle malý dítě a štěně do toho, které učila čůrat venku. Než by převlíkla dítě ven (léto není celý rok), tak se jí pes vydělal v bytě, no a dítě samotné doma takhle malé, to jste jednou nohou v kriminále. Stačí minuta.
Proto říkám, že je lepší teď, aspoň trochu psa vycepovat a klidně k ročnímu už dítě...anebo pak až odroste. To si pak neužijete ani jedno.

Jojo, jasně teď, i to tak zadavatelka chce, takže za mě jestli dítě skutečně přijde až tak za dva roky, bude už mít psa - když s ním bude pracovat, v nějakých mezích a bude to jiný. nebude lítat po nocích od loužiček k plínám a obráceně, nebude vstávat ke dvou mrňatům a pes, pokud bude mít nějakou výchovu bude ve dvou letech s kočárkem ovladatelný.

Rezzzy napsal(a):
Na to je super šátek nebo nosítko a na to bunda, ale počítám jedno dítě, já teď s dvojčaty trénuju rychle odchody z domu, v létě to bude na pohodu, bez oblíkání.

Hele na nositko a bundu nedám dopustit… ale.. bydlet v byte v patře a mít stene, a malý mimčo, tak než dam mimčo do nosítka, obleknu se a sebehnu ven, tak nevím jestli už nebude louzicka na světě 😀. Nehledě na to, zákon schvalnosti, ze se stene bude chystat ve chvíli, kdy budu mít dítě rozbalene, neoblečené, nebo budu kojit 😀.

Pokud je pes v rodině dřív než dítě, může to dopadnout i takhle -
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/4034424/fenka-vrci-na-miminko?a=4037117#a4037117

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud je pes v rodině dřív než dítě, může to dopadnout i takhle -
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/4034424/fenka-vrci-na-miminko?a=4037117#a4037117

A pokud je v rodině nejdřív dítě a pak pes, tak to takhle dopadnout nemůže? 🤔. O tom to přeci není…

Edit.: nebo to mají všichni co chtějí psa čekat, až budou mít dítě; a bude mu 15? Nebo kdy je teda ta idelani doba?

marcelaamax napsal(a):
A pokud je v rodině nejdřív dítě a pak pes, tak to takhle dopadnout nemůže? 🤔. O tom to přeci není…

Edit.: nebo to mají všichni co chtějí psa čekat, až budou mít dítě; a bude mu 15? Nebo kdy je teda ta idelani doba?

Já měla nejdřív psa, pak dítě, teď mám děti 3 a bude štěně, ale k minimum bych si štěně asi nepořídila, teď jim budou 2x3 a 10 a myslím, že to zvládneme.

Rezzzy napsal(a):
Já měla nejdřív psa, pak dítě, teď mám děti 3 a bude štěně, ale k minimum bych si štěně asi nepořídila, teď jim budou 2x3 a 10 a myslím, že to zvládneme.

No, ale ona zadavatelka taky nechce k miminu štěně…

marcelaamax napsal(a):
Hele na nositko a bundu nedám dopustit… ale.. bydlet v byte v patře a mít stene, a malý mimčo, tak než dam mimčo do nosítka, obleknu se a sebehnu ven, tak nevím jestli už nebude louzicka na světě 😀. Nehledě na to, zákon schvalnosti, ze se stene bude chystat ve chvíli, kdy budu mít dítě rozbalene, neoblečené, nebo budu kojit 😀.

To je taky fakt,

Kristalka napsal(a):
Pěkný večer,

ráda bych si pořídila psa. Aktuálně bydlíme v bytě 2+1 kousek od pole. Zkušenosti s výchovou nemám, pouze s pravidelným venčením psů z útulku nebo od známých. Zvažuji labradorského retrívra. Příteli se líbí i amstaff, on zkušenosti již má, ale ne přímo s tímto plemenem. Druhá věc je, že pejsek by byl primárně na venčení se mnou skrz více volného času, ranní procházky/běh i delší výlety. Chodila bych určitě i na cvičiště.
Děkuji všem za tipy a rady.

Italský chrtík by taky šel. Velikostí je do bytu vhodnější

marcelaamax napsal(a):
No, ale ona zadavatelka taky nechce k miminu štěně…

Já vím, chce psa teď, až bude dítě může to být už fajn pes a celý to bude dobrý, jen jsme se nějak zamotala do diskuse mimino a štěně.
O o se může stát vždycky něco a ideální čas na spa je v podstatě nikdy a vždycky.

marcelaamax napsal(a):
A pokud je v rodině nejdřív dítě a pak pes, tak to takhle dopadnout nemůže? 🤔. O tom to přeci není…

Edit.: nebo to mají všichni co chtějí psa čekat, až budou mít dítě; a bude mu 15? Nebo kdy je teda ta idelani doba?

To přece nepíšu... Myslím ale, že není zas tak úplně neobvyklé, že pes, který byl v rodině dřív než dítě, a kolem něhož se do té doby vše točilo, po narození dítěte žárlí. Tak trochu jako starší sourozenec, který byl dosud jedináčkem. A pak mohou nastat situace, jako je v mnou vloženém odkazu. To, že se to nestalo u vás, neznamená, že se to jinde stát nemůže.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To přece nepíšu... Myslím ale, že není zas tak úplně neobvyklé, že pes, který byl v rodině dřív než dítě, a kolem něhož se do té doby vše točilo, po narození dítěte žárlí. Tak trochu jako starší sourozenec, který byl dosud jedináčkem. A pak mohou nastat situace, jako je v mnou vloženém odkazu. To, že se to nestalo u vás, neznamená, že se to jinde stát nemůže.

Ale Jo, jasne, ze se to muže stát. Ale muže se to stát i v případě, ze mám nejdřív dítě a pak psa 🤷‍♀️. Zas bych neviděla hned ty katastrofické scénáře.

Proste asi přemýšlím jinak… nerozhodla bych se, ze si neporodim psa před dítětem jen proto, ze až bude dítě, tak muže nastat tohle… to by si psa opravdu pořídil málokdo.

marcelaamax napsal(a):
Ale Jo, jasne, ze se to muže stát. Ale muže se to stát i v případě, ze mám nejdřív dítě a pak psa 🤷‍♀️. Zas bych neviděla hned ty katastrofické scénáře.

Proste asi přemýšlím jinak… nerozhodla bych se, ze si neporodim psa před dítětem jen proto, ze až bude dítě, tak muže nastat tohle… to by si psa opravdu pořídil málokdo.

Je to asi věkem. Jako mladá jsem si (a bych si) taky nic moc nepřipouštěla. Řekla bych si, že to nějak dopadne, že to nějak zvládneme. A uvidíme. Jako babička se mnohem víc zamýšlím nad tím, co se může stát.

Ne nějak.
Samozřejmě, že to zvládneme, všechno zvládneme.

Pokud plánujete mimi, je pořízení psa 2 roky před nim ideální - pes mezitím dospěje.
Jestli nechcete chlupy, tak kromě Italského Chrta jsou ještě naháči. Ale k malému dítěti si myslím, ze by byl labrador dobra volba nebo obecně větší pes - na chrta muže dítě šlápnout.
Asi bych k dítěti nebrala ovčáky - minimálně ne borderku. Chovatelka, od které mám psa, chová i borderky a říká, ze mívají tendenci děti pást (obíhat a kousat do lýtek).

No, a pak ještě taky můžou přijít situace, že pes zvládne mimino, ale nesnese, když kolem něj začnou lítat a křičet chodící děti (šeltie 5 let)...anebo jsou pes i kočka ochotny batoleti všechno strpět(špic 6 let), ale ono je takový trapič zvěře, že je třeba je na několik let oddělit.
Jinak jsem s dětma byla ráda za malá skladná plemena, protože když vidím ty velké packy, velké hromady chlupů, bahna a velké hromady exkrementů a maminky, co táhnou kočár a ještě velkého psa ... V bytě to minimálně třikrát denně utírat nebo sprchovat po procházce (a poslední roky je bahno pořád)..plus kočárek.. malý pes se otřepe ve vaně, velký v celé koupelně... A lezoucí či se batolící dítě snadno porazí ... Chtěla jsem si většího psa pořídit až po dětech, ale už si asi nechám pořád ty menší...

Miriam33 napsal(a):
No, a pak ještě taky můžou přijít situace, že pes zvládne mimino, ale nesnese, když kolem něj začnou lítat a křičet chodící děti (šeltie 5 let)...anebo jsou pes i kočka ochotny batoleti všechno strpět(špic 6 let), ale ono je takový trapič zvěře, že je třeba je na několik let oddělit.
Jinak jsem s dětma byla ráda za malá skladná plemena, protože když vidím ty velké packy, velké hromady chlupů, bahna a velké hromady exkrementů a maminky, co táhnou kočár a ještě velkého psa ... V bytě to minimálně třikrát denně utírat nebo sprchovat po procházce (a poslední roky je bahno pořád)..plus kočárek.. malý pes se otřepe ve vaně, velký v celé koupelně... A lezoucí či se batolící dítě snadno porazí ... Chtěla jsem si většího psa pořídit až po dětech, ale už si asi nechám pořád ty menší...

Anebo pak mate maleho pejska a deti ho zmrzaci... To je druhá stránka věci... Vždycky bude nějaký riziko. Nikdy nejde eliminovat vše

To je fakt, třeba pořídit si něco čivavího, to jsou taky starosti navíc. U nás by to někdo jistě zašlápl. Nebo bych ji blbě oblíkla do mrazů. Myslela jsem psy okolo 5-10deseti kilo.😁

I tak bych psa pod 10 kg k malým dětem nedavala (ani kavalira, ačkoliv povahově jsou k detem skvělí - ale jsou mali a bála bych se ze jim dítě ublíží)

Italský chrtík mi nepřijde úplně ideální, když se plánuje dítě. Mám radši psi kteří něco vydrží.


Mně přijde, že krom toho tahu by vám ta dlouhosrstá kolie fakt sedla. Nesouhlasím s tím, že výchova je náročná. V podstatě jí stačí hrozně málo. Sestra má už několikátou kolii a neskutečně inteligentní chápavé zvíře. Netahá, je citlivá. Děti většinou opravdu milují. Mají veselou a milou povahu.
Pokud se příteli nelíbí skrz vzhled, tak bych zkusila jet na výstavu a zažít si toho psa naživo. Klidně i do nějaké CHS. Podle mého je ten pes naživo pocitově úplně jiný než z fotky. Rozhodně to není pes jen pro holky.

Krátkosrstých kolií moc neznám, ale pokud je i z poloviny taková jako dlouhosrstá, tak by se k vám opět velmi hodila.

Mám miniaturního bulteriéra. Tudíž opravdu nejsem člověk, pro kterého jsou bull psi něco špatného. ALE. Fakt to není pes pro každého. Jsou to hrozná telata a hlavně štěněčí období může být pro dost lidí hodně náročné (třeba u bulteriérů vidím, jak se hodně štěňat vrací zpátky k chovateli). Pokud chytnete psa, který bude mít horkou hlavu a nemít rád psy, tak potom můžou být procházky spíše náročnější a člověk se pořád musí rozhlížet a předvídat. Můj má ještě tendence lovit, na čem pracujeme, ale chodíme se stopovačkou. Měla jsem před tím čínského chocholatého psa a vím, jaká je to pohoda toho psa tolik neřešit. Jasně, výchovu potřebuje každý pes, ale ta intenzita a potřeba výcviku je u různých plemen dost rozdílná.
Já jsem hrozně spokojená, strašně mi to sedlo. Ale vím, že to není pro každého. Na tohle musí mít člověk povahu.

Na přítele nespoléhejte. Znám x holek, co daly na přítele a psa řeší jen ony a chlap si ho vezme max na machrování sem tam někam, ale nějaká výchova a procházky jsou spíše na těch holkách.

Labradora bych si brala jen z dobré CHS po zdravotně testovaných rodičích. Jela bych se mrknout na ty výstavy, jestli je to povahově pes pro vás. Taky u labradorů hodně potkávám, že tahají na procházkách, ale tomu se dá výchovou určitě zabránit, jen budete potřebovat dost možná to řešit. S kolií ani s čínany jsem tohle nějak extra zvlášť řešit nemusela.

Co se týče bostonka. Skvělí pejsci, pokud si člověk vybere dobrou CHS. Ale přes léto skrz krátký čumák to na běhání úplně nebude.

kikionka napsal(a):
Pokud plánujete mimi, je pořízení psa 2 roky před nim ideální - pes mezitím dospěje.
Jestli nechcete chlupy, tak kromě Italského Chrta jsou ještě naháči. Ale k malému dítěti si myslím, ze by byl labrador dobra volba nebo obecně větší pes - na chrta muže dítě šlápnout.
Asi bych k dítěti nebrala ovčáky - minimálně ne borderku. Chovatelka, od které mám psa, chová i borderky a říká, ze mívají tendenci děti pást (obíhat a kousat do lýtek).

Dlouhosrstá kolie je úplně něco jiného než borderka. Jakože úplně. :) To se nedá srovnávat, i když jsou obě ovčácká plemena.

Zadavatelko,
a já bych Vám doporučovala proposlouchat se tímhle :)- pejskarium.cz

Neb mi přijde, že na jednom místě, máte základ všeho, já vidím plus v tom, že můžu uklízet barák, vařit večeři, plejt záhony...a u toho poslouchat, co mě zajímá.

O co se zajímat před pořízením psa, odkud vybírat, jaký plemeno - mluví tam chovatelé, není to jen o charakteristice, ale o životě s tím psem, na co si dát pozor, na co se zaměřit (nejednou jsem si připoslechu řikala, ty jo, hmmm, a to mám doma křížence).

Rozhovory s trenérama - základy výchovy, učení, předcházení problémům, možná řešení. Rozhovory s veterináři, lidmi ze spolků - pokud byste uvažovala o adopci. Rozhovory o životě se psem. Jak se psem připravit na příchod dítěte....

Je fakt, že kdyby člověk chtěl zabránit všemu, co se v životě může stát, tak si psa asi opravdu nebude moct pořídit, ale rozhodně je důležitý pro pohodu všech, neskočit do toho pro změnu po hlavě.

Jako začátečník Vám doporučuju načíst si aspoň základy o fungování psa, jak se učí, jak ho máte učit, prostě vzdělat sebe (jo, ty tipy na literaturu jsou tam taky). Počítat s tím, že budou někdy chvíle, kdy to nebude zrovna růžový, ale když tu pro toho psa budete, tak Vám to milionkrát vrátí.

Co se týče pořízení psa před dítětem, tak to bych doporučovala též. Je lepší mít možnost se soustředit jen na jedno, než rozprostírat pozornost mezi dítě a psa. Člověk se může pejskovi věnovat fakt intenzivně, hodně ho naučit.
Moje známá si pořídila psa na mateřské. Zlatého retrívra. Sama říkala, že je to hodně náročné a to jí její chlap opravdu hodně pomáhal a staral se o fyzické vyžití psa. Říkala mi, že by to už fyzicky nedala. Protože s kočárkem byla docela omezená. V šátku se dítě docela proneslo.

Když to nejde jinak, tak holt se to asi nějak zvládne, ale pokud je možnost před dítětem, tak bych do toho šla. Už jen to, že člověk řeší loužičky, okousané věci...

Co bych dělala, tak bych dobře volila plemeno, které bude vhodné k dětem a je přizpůsobivé životnímu tempu.

Lily2 napsal(a):
Italský chrtík mi nepřijde úplně ideální, když se plánuje dítě. Mám radši psi kteří něco vydrží.


Mně přijde, že krom toho tahu by vám ta dlouhosrstá kolie fakt sedla. Nesouhlasím s tím, že výchova je náročná. V podstatě jí stačí hrozně málo. Sestra má už několikátou kolii a neskutečně inteligentní chápavé zvíře. Netahá, je citlivá. Děti většinou opravdu milují. Mají veselou a milou povahu.
Pokud se příteli nelíbí skrz vzhled, tak bych zkusila jet na výstavu a zažít si toho psa naživo. Klidně i do nějaké CHS. Podle mého je ten pes naživo pocitově úplně jiný než z fotky. Rozhodně to není pes jen pro holky.

Krátkosrstých kolií moc neznám, ale pokud je i z poloviny taková jako dlouhosrstá, tak by se k vám opět velmi hodila.

Mám miniaturního bulteriéra. Tudíž opravdu nejsem člověk, pro kterého jsou bull psi něco špatného. ALE. Fakt to není pes pro každého. Jsou to hrozná telata a hlavně štěněčí období může být pro dost lidí hodně náročné (třeba u bulteriérů vidím, jak se hodně štěňat vrací zpátky k chovateli). Pokud chytnete psa, který bude mít horkou hlavu a nemít rád psy, tak potom můžou být procházky spíše náročnější a člověk se pořád musí rozhlížet a předvídat. Můj má ještě tendence lovit, na čem pracujeme, ale chodíme se stopovačkou. Měla jsem před tím čínského chocholatého psa a vím, jaká je to pohoda toho psa tolik neřešit. Jasně, výchovu potřebuje každý pes, ale ta intenzita a potřeba výcviku je u různých plemen dost rozdílná.
Já jsem hrozně spokojená, strašně mi to sedlo. Ale vím, že to není pro každého. Na tohle musí mít člověk povahu.

Na přítele nespoléhejte. Znám x holek, co daly na přítele a psa řeší jen ony a chlap si ho vezme max na machrování sem tam někam, ale nějaká výchova a procházky jsou spíše na těch holkách.

Labradora bych si brala jen z dobré CHS po zdravotně testovaných rodičích. Jela bych se mrknout na ty výstavy, jestli je to povahově pes pro vás. Taky u labradorů hodně potkávám, že tahají na procházkách, ale tomu se dá výchovou určitě zabránit, jen budete potřebovat dost možná to řešit. S kolií ani s čínany jsem tohle nějak extra zvlášť řešit nemusela.

Co se týče bostonka. Skvělí pejsci, pokud si člověk vybere dobrou CHS. Ale přes léto skrz krátký čumák to na běhání úplně nebude.

Děkuji za dlouhou odpověď. Teď nevím, jestli jsem o tom tahání psala, určitě to není podmínka, ale chodí /běhá se tak parádně😁. Ovšem s menším pískem to nejde. Kolii si nejsem jistá. Líbí se mi právě plemena typu labrador/rotvajler/amstaf/cane corso nebo doga.. Ano není to jen o tom, jaký pes se mi líbí, je to zvažování, jaký by seděl k našemu životnímu stylu, prostředí a budoucím plánům. No budeme muset z některých požadavků slevit nebo jet mrknout na výstavu:-)

což o věc - doga je hodně přizpůsobivá (zvládne zátěž, pohyb miluje - ale taky se klidně bude válet týden na křesle, když má dítko teplotu a nemůže se pořádně ven). Je většinou pohodář neagresivní (ale bacha, chce to dogu s PP - dogy z chovu bývají vyřazovány výjimečně a to většinou pro povahu a tak ty bez PP mají často sklony k bázlivosti a útočení ze strachu), poměrně dobře cvičitelný (až na některé puberťáky - že Yodislave)...

Ale - doga do malého bytu k později plánovanému miminu je opravdu překážka v prostoru. Navíc mává ocasem přesně ve výšce chodícího prťavce a nadšeně ho sestřelí ranou přes krček či hlavičku - a fakt to dítě letí... a blbě se zakazuje psovi projevovat radost... Mladá doga je temperamentní - a třeba v pokročilém těhotenství létající mamut nad hlavou nemusí být radost, ale starost. A pak - doga je fakt drahá sranda - ne cenou pořizovací, ale provozní. Půjde to s mateřskou?? Navíc chlupy z ní padají celoročně a slintá (taky celoročně). Ne každý snese oslintanou domácnost i dítko... a v malém prostoru se vše násobí... Navíc dosáhne všude a všechno si podá...

Tohle proste v 2+1 potrebujes mit

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kristalka napsal(a):
Děkuji za dlouhou odpověď. Teď nevím, jestli jsem o tom tahání psala, určitě to není podmínka, ale chodí /běhá se tak parádně😁. Ovšem s menším pískem to nejde. Kolii si nejsem jistá. Líbí se mi právě plemena typu labrador/rotvajler/amstaf/cane corso nebo doga.. Ano není to jen o tom, jaký pes se mi líbí, je to zvažování, jaký by seděl k našemu životnímu stylu, prostředí a budoucím plánům. No budeme muset z některých požadavků slevit nebo jet mrknout na výstavu:-)

Kolie většinou netahají, ale přijde mi, že k životnímu tempu a energii by se k vám hodily nejlépe. Ale ten labrador by možná taky šel.

Hlavně buď pes s PP z dobré CHS (což při konkrétních požadavcích doporučuji nejvíc nebo pes z útulku. Vyhnete se tak množitelům. Při výběru psa se nevyplatí šetřit. Jak jsem psala labradoři na ty klouby trpí.

Popřemýšlet, jestli spíše fenu nebo psa. Vše má své výhody a nevýhody.

Doga přesně jak píše Xerxová. Známá má chovku a jsou to skvělí psi. Jen škoda, že se dožívají tak málo. Původně chtěla chovat tosa inu a i pár vrhů měla, ale nakonec skončila u dogy a já se nedivím. Neagresivní, milí pejsci. Ale nic pro mě skrz velikost. :D

Cane corso bych do bytu vyloučila- O bullech jsem už psala. Ve vašem případě to doporučit nemůžu. Hlavně pokud chcete psa třeba na volno, nechcete předvídat každou blbost, navíc do budoucna s dítětem.

Do kříženců typu bull už určitě nechoďte. U kříženců a zvláště štěňat se nedá odhadnout, jakým směrem povahově půjdou. Jestli tam není pitbull, kterého bude hodně těžké ukočírovat.

Na běh si koupíte těžkého psa? No ten bude ne běhat, nýbržto radostí přímo skákat.

Me se strašně líbí kraťandy, ale to neprošlo u muže, myslím že i povahou jsou super, ten dalmatin by asi taky nebyl špatný. Mě výběr plemene trval skoro rok, první pes byl jednoduchý, neměla jsen na PP tak jsme šla do útulku a byla to láska na první pohled, kdybych neměla malé děti a kočky, šla bych tam zas a jednou zase půjdu

Myslím, že si vybíráte jen podle vzhledu. Znám jednoho hladkého psa takového typu, který je dokonce vytrvalec, ale ani náhodou to tu neřeknu.

Rotvík - hlídač. Labrador již tu popsán. Doga. Proč ne poníka? Stafford. To je co za životní styl? Úplně stejný jako pro caníka, že?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že si vybíráte jen podle vzhledu. Znám jednoho hladkého psa takového typu, který je dokonce vytrvalec, ale ani náhodou to tu neřeknu.

Rotvík - hlídač. Labrador již tu popsán. Doga. Proč ne poníka? Stafford. To je co za životní styl? Úplně stejný jako pro caníka, že?

V úvodním příspěvku zmiňuji jen labradora, nikoli dogu nebo rotvajlera. Také netvrdím, že se ke mně ta plemena, která se mi líbí, hodí. Píšu, že jsem ve fázi zvažování, nikoli, že o těchto plemenech reálně uvažuju. Stejně tak se mi může líbit Jason Momoa, proč by nemohl. Nebo práce pilota. Zase se tu nechytejme každé nitky. Koneckonců to vypadá stejně na labradorského retrívra, tak jako na začátku. Klidně napište, jaké plemeno máte na mysli:-)

A co třeba bšo?

Jinak velký krátkosrstý dobře cvičitelný pes vhodný k dětem a i na běh může být boxer. V mem okolí je má několik rodin a jsou to zlatí psi.
Jen slintají:(

boxer je hodný pes, ale tedy taky celkem dělová koule. Své vám řekne sousedka, která dva týdny hlídala boxera svého syna a dvakrát měla téměř vykloubené zápěstí.

To umí i labrador.
Vyrazí za veverkou a ...

Kristalka napsal(a):
Italský chrtík by taky šel. Velikostí je do bytu vhodnější

Poznala jsem 3 chrtíky a byl to labil vedle labila. Nechtěla bych ho ani náhodou.
Jeden chodil v kruhu, buď rotoval kolem paničky nebo kroužil před ní. Děs běs.

kikionka napsal(a):
boxer je hodný pes, ale tedy taky celkem dělová koule. Své vám řekne sousedka, která dva týdny hlídala boxera svého syna a dvakrát měla téměř vykloubené zápěstí.

Tak jako ona je taky otázka, jak je ten pes vychovaný.
Můj otec má naprosto mega temperamentního psa s loveckým výcvikem a když je potřeba, aby fungoval, tak prostě funguje. S každým. Neexistuje, aby někomu skákal po hlavě.

" jak je ten pes vychovaný."

spis naopak to je - kdyz se clovek rozhoduje, musi si predstavit zivot s nevychovanym psem. nebo s extra temperamentnim psem.
proste, co se bude dit, kdyz to nejak neklapne.

a pak velky, silny pes, nebo extra temperametni pes bude vzdycky vetsi problem nez maly a spolecensky. fakt.

Odkud jste zadavatelko? Treba by vam tafy poradili dobry utulek,dočasku nebo výstavu

Lily2 napsal(a):
To je hrozně smutný no. Taky znám podobné případ. Vždy si stěžuje, že co vše je špatně a jak je nešťastná. Když se jí snažím poradit, tak mi napíše, že je vlastně vše v pohodě. No a pak znovu.

Nebo, když mi známá řekla, že chce buď border kolii nebo shiba inu. Když jsem ji upozornila, že každé ze zmiňovaných plemen je úplně jiné, tak mi řekla, že vše je jen o výchově.

Potkávám borderku, která asi prožije celý život jen štěkáním na zahradě a vždy je mi jí líto... Takové zrovna pracovní plemeno a je jen na malé zahradě.

Výběr plemene se hrozně podceňuje a hodně lidí volí dle vzhledu. :(

Jo jo, je to tak a bohužel to pak odnesou ti psi...
Já tehdy pro toho borderáka i zaplakala, jak se k němu chovají...ale jemu je to prd platné.
On je živelnej, jako každá bordera a tím celkem odpouští třeba to, že jej madam občas zmlátí. Není prostě taková citlivá duše - ten pes myslím.
Ale ještě, když jsem tam jezdila, tak z chování majitelů k tomu psu by se dala napsat knížka Jak nevychovávat psa!

Lily2 napsal(a):
Dlouhosrstá kolie je úplně něco jiného než borderka. Jakože úplně. :) To se nedá srovnávat, i když jsou obě ovčácká plemena.

Přesně tak, přijdou mi jako den a noc...

fikovnice napsal(a):
Jo jo, je to tak a bohužel to pak odnesou ti psi...
Já tehdy pro toho borderáka i zaplakala, jak se k němu chovají...ale jemu je to prd platné.
On je živelnej, jako každá bordera a tím celkem odpouští třeba to, že jej madam občas zmlátí. Není prostě taková citlivá duše - ten pes myslím.
Ale ještě, když jsem tam jezdila, tak z chování majitelů k tomu psu by se dala napsat knížka Jak nevychovávat psa!

Tak já bych třeba na psa nikdy nevztáhla ruku
Přemýšlím i nad tou kolií, koukala jsem na různá soutěžní videa, jsou to moc šikovní psi. Sheltie mi asi neprojde, ale je tam výrazný rozdíl mezi ní a krátkosrstou? I ta varianta blue merle je moc zajímavá🤔
V sobotu bych chtěla jet na výstavu do Brna.

Kristalka napsal(a):
Tak já bych třeba na psa nikdy nevztáhla ruku
Přemýšlím i nad tou kolií, koukala jsem na různá soutěžní videa, jsou to moc šikovní psi. Sheltie mi asi neprojde, ale je tam výrazný rozdíl mezi ní a krátkosrstou? I ta varianta blue merle je moc zajímavá🤔
V sobotu bych chtěla jet na výstavu do Brna.

Tu návštěvu výstavy vřele doporučuji!
Mmch. jsem Brňačka - co je v sobotu v Brně za akci? Na BVV? Obecně výstava psů, všechna možná plemena?

Kristalka napsal(a):
Tak já bych třeba na psa nikdy nevztáhla ruku
Přemýšlím i nad tou kolií, koukala jsem na různá soutěžní videa, jsou to moc šikovní psi. Sheltie mi asi neprojde, ale je tam výrazný rozdíl mezi ní a krátkosrstou? I ta varianta blue merle je moc zajímavá🤔
V sobotu bych chtěla jet na výstavu do Brna.

A proč Vám vlastně neprojde šeltička? Mně se třeba líbí hodně!
Já si bohužel teď psa dovolit nemůžu, kvůli mému zdraví a protože jsem sama.

fikovnice napsal(a):
Tu návštěvu výstavy vřele doporučuji!
Mmch. jsem Brňačka - co je v sobotu v Brně za akci? Na BVV? Obecně výstava psů, všechna možná plemena?

Ano BVV https://www.cmkuvystavy.cz.
To je pěkná náhoda😁 Nikdy jsem na výstavě nebyla, je potřeba rezervace míst?

fikovnice napsal(a):
A proč Vám vlastně neprojde šeltička? Mně se třeba líbí hodně!
Já si bohužel teď psa dovolit nemůžu, kvůli mému zdraví a protože jsem sama.

Dlouhosrstý pes mi neprojde🙈 Jedině kdyby ve výsledku opravdu línal méně než krátkosrstý.

Kristalka napsal(a):
Dlouhosrstý pes mi neprojde🙈 Jedině kdyby ve výsledku opravdu línal méně než krátkosrstý.

Obecně se chlupy z dlouhosrstého psa uklízejí snadněji než z krátkosrstého. Z krátkosrstého se zapichují do koberce, čalounění, závěsů, ponožek, atd. Z dlouhých se udělají chuchvalce a ty se dají dobře vysát, zamést, sebrat rukou,...

Kristalka napsal(a):
Ano BVV https://www.cmkuvystavy.cz.
To je pěkná náhoda😁 Nikdy jsem na výstavě nebyla, je potřeba rezervace míst?

ne, normalne si koupite vstupenku na miste.
jen je to dvoudeni vystava - plemena jsou rozdelena do 10ti skupin, a kazdy den jsou je urcite skupiny. Viz. obrazek

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obecně se chlupy z dlouhosrstého psa uklízejí snadněji než z krátkosrstého. Z krátkosrstého se zapichují do koberce, čalounění, závěsů, ponožek, atd. Z dlouhých se udělají chuchvalce a ty se dají dobře vysát, zamést, sebrat rukou,...

Přesně tak, v pár bytech, kde bydlel labrador, jsem byla, chlupy zapíchané všude a dle majitelů je to už navěky, nejde to v podstatě uklidit. Jedině chlupy zapíchané do nohou si člověk vytahá. Proti tomu jsou dlouhé chlupy, co mám doma, úplně pohoda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle proste v 2+1 potrebujes mit

Vyloženě. Tohle chce mít člověk kdekoliv

assil napsal(a):
Přesně tak, v pár bytech, kde bydlel labrador, jsem byla, chlupy zapíchané všude a dle majitelů je to už navěky, nejde to v podstatě uklidit. Jedině chlupy zapíchané do nohou si člověk vytahá. Proti tomu jsou dlouhé chlupy, co mám doma, úplně pohoda.

Přidávám se se souhlasem. A to jako majitel prvního psa dlouhovlasatýho a dalších už krátkosrstých.
Dlouhovlasatej je praktičtější na úklid, ale zase.......se musí česat. A protože v tomhle ohledu nejsem úplně zodpovědná, tak mám ty holoprtky a uklízím a uklízím.........a mám robota

Co se týče té sheltie a chlupů - sice se dlouhé chlupy snadněji sbírají, ale jak je malá, tak má ty chlupy často urousané od bláta atd., teď jak bylo pořád hnusně, tak to bylo na sprchování skoro denně. V tomhle je asi praktičtější ten krátkosrstý pes...

Kristalka napsal(a):
Tak já bych třeba na psa nikdy nevztáhla ruku
Přemýšlím i nad tou kolií, koukala jsem na různá soutěžní videa, jsou to moc šikovní psi. Sheltie mi asi neprojde, ale je tam výrazný rozdíl mezi ní a krátkosrstou? I ta varianta blue merle je moc zajímavá🤔
V sobotu bych chtěla jet na výstavu do Brna.

Kristalko, zastavte se v sobotu u kruhu krátkosrstých kolií, (kolie začínají vystavovat v 11).
Budu tam mít moje kluky, a ráda zodpovím na všechny otázky, co vás bude zajímat 😉

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kristalka napsal(a):
Dlouhosrstý pes mi neprojde🙈 Jedině kdyby ve výsledku opravdu línal méně než krátkosrstý.

Už podruhé jsem si všimla, že kladete důraz na línání. Mám druhou kraťandu a línají fakt ultraextravelmi mnoho. Byla jsem předem varována, ale stejně jsem si ty závěje nedovedla představit. Ale co se týká běžné provozní údržby, je to ve všech ostatních ohledech praktický pes - vysoké nohy = moc se nezablátí, louže a bahno všeho druhu štítivě obcházejí, neslintají ....
Jinak kraťandy povahově báječné, jemné, citlivé, jen u téhle druhé bojujeme s loveckými choutkami, ona si asi myslí, že je ohař
U nás potkávám pravidelně takovou sehranou trojku paní + kočár + vipet, ti jsou naprosto super. Paní si pořídila vipeta a zhruba ve věku jeho 3 let přišlo mimčo. Vipet už vychovaný kluše v pohodě navolno vedle kočárku a paní si moc pochvaluje, že mu stačí ty (svižné!!) procházky s kočárem a doma chrní. Naprosto pohodová trojka, je radost se na ně dívat.
Edit.: Ouško předběhla jste mě. V sobotu držíme s mojí žížalou palce!

Zrzavci napsal(a):
Přidávám se se souhlasem. A to jako majitel prvního psa dlouhovlasatýho a dalších už krátkosrstých.
Dlouhovlasatej je praktičtější na úklid, ale zase.......se musí česat. A protože v tomhle ohledu nejsem úplně zodpovědná, tak mám ty holoprtky a uklízím a uklízím.........a mám robota

Já myslím, že ale vižla se s labradorem nedá srovnávat, nejen v množství chlupů, ale i v kvalitě, známá má třeba NO v baráku a ty zapíchaný chlupy tam ani tak nejsou, mám dojem, že prostě konkrétně labrador má ty chlupy hodně tvrdý a teda fakt zapichovací a když se k tomu přidá, že jich z něj padá fakt hooodně, tak je to masakr.
Podle mě má labradora v bytě jen masochista, protože když se k tomu přidá, že je to pes, co vleze do každé louže a bahniště, tak fakt je to na palici, známí pucujou psa před vstupem do baráku, ale i tak zprasí vždycky výtah a chodbu bytu než dojde do koupelny, takže po každý vycházce hezky jdou a pucujou celou cestu od vchodových dveří, přes výtah až do bytu ke koupelně. Jako zlatý česání dlouhosrstého psa.
Labradora bych si pořídila jedině do baráku, kde ho můžu nechat na zahradě než oschne a opadá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už podruhé jsem si všimla, že kladete důraz na línání. Mám druhou kraťandu a línají fakt ultraextravelmi mnoho. Byla jsem předem varována, ale stejně jsem si ty závěje nedovedla představit. Ale co se týká běžné provozní údržby, je to ve všech ostatních ohledech praktický pes - vysoké nohy = moc se nezablátí, louže a bahno všeho druhu štítivě obcházejí, neslintají ....
Jinak kraťandy povahově báječné, jemné, citlivé, jen u téhle druhé bojujeme s loveckými choutkami, ona si asi myslí, že je ohař
U nás potkávám pravidelně takovou sehranou trojku paní + kočár + vipet, ti jsou naprosto super. Paní si pořídila vipeta a zhruba ve věku jeho 3 let přišlo mimčo. Vipet už vychovaný kluše v pohodě navolno vedle kočárku a paní si moc pochvaluje, že mu stačí ty (svižné!!) procházky s kočárem a doma chrní. Naprosto pohodová trojka, je radost se na ně dívat.
Edit.: Ouško předběhla jste mě. V sobotu držíme s mojí žížalou palce!

ona si asi myslí, že je ohař

tak jí osvětlete, že když to pojala takhle, tak ať kouká hodně rychle vystavovat

(můj ohař si zase myslí, že je borderka, každý jaro začne nadšeně pást stíny a celoročně balonek)

assil napsal(a):
Já myslím, že ale vižla se s labradorem nedá srovnávat, nejen v množství chlupů, ale i v kvalitě, známá má třeba NO v baráku a ty zapíchaný chlupy tam ani tak nejsou, mám dojem, že prostě konkrétně labrador má ty chlupy hodně tvrdý a teda fakt zapichovací a když se k tomu přidá, že jich z něj padá fakt hooodně, tak je to masakr.
Podle mě má labradora v bytě jen masochista, protože když se k tomu přidá, že je to pes, co vleze do každé louže a bahniště, tak fakt je to na palici, známí pucujou psa před vstupem do baráku, ale i tak zprasí vždycky výtah a chodbu bytu než dojde do koupelny, takže po každý vycházce hezky jdou a pucujou celou cestu od vchodových dveří, přes výtah až do bytu ke koupelně. Jako zlatý česání dlouhosrstého psa.
Labradora bych si pořídila jedině do baráku, kde ho můžu nechat na zahradě než oschne a opadá.

Vižlí chlup se Ti zapíchne do paty jako prt. S množstvím srovnávat nemožu, nebyla jsem u nikoho s labrošem doma.
Ale měli jsme venčící kámošky - dvě labradůry, lovecky vedené, v bytě 2+1 s dítětem chované.

assil napsal(a):
Já myslím, že ale vižla se s labradorem nedá srovnávat, nejen v množství chlupů, ale i v kvalitě, známá má třeba NO v baráku a ty zapíchaný chlupy tam ani tak nejsou, mám dojem, že prostě konkrétně labrador má ty chlupy hodně tvrdý a teda fakt zapichovací a když se k tomu přidá, že jich z něj padá fakt hooodně, tak je to masakr.
Podle mě má labradora v bytě jen masochista, protože když se k tomu přidá, že je to pes, co vleze do každé louže a bahniště, tak fakt je to na palici, známí pucujou psa před vstupem do baráku, ale i tak zprasí vždycky výtah a chodbu bytu než dojde do koupelny, takže po každý vycházce hezky jdou a pucujou celou cestu od vchodových dveří, přes výtah až do bytu ke koupelně. Jako zlatý česání dlouhosrstého psa.
Labradora bych si pořídila jedině do baráku, kde ho můžu nechat na zahradě než oschne a opadá.

Zaujala mě věta - "Labradora bych si pořídila jedině do baráku, kde ho můžu nechat na zahradě než oschne a opadá."
Máme zahradu a pokud je škaredě, mokro, tak pes neoschne, nýbrž se ještě více zaprasí, aspoň ten náš, tedy ta naše, která s oblibou hrabe v trávníku, v písku, v záhoně... A oschne a opadá to z ní až doma...

Zrzavci napsal(a):
ona si asi myslí, že je ohař

tak jí osvětlete, že když to pojala takhle, tak ať kouká hodně rychle vystavovat

(můj ohař si zase myslí, že je borderka, každý jaro začne nadšeně pást stíny a celoročně balonek)

No můj pes je ohař na vodítku, to umí krásně vystavovat, i packu krásně zvednout. Ale jak je na volno, změní se srnky na soby a to už si pak na ohaře nehraje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zaujala mě věta - "Labradora bych si pořídila jedině do baráku, kde ho můžu nechat na zahradě než oschne a opadá."
Máme zahradu a pokud je škaredě, mokro, tak pes neoschne, nýbrž se ještě více zaprasí, aspoň ten náš, tedy ta naše, která s oblibou hrabe v trávníku, v písku, v záhoně... A oschne a opadá to z ní až doma...

Tak ve verandě, to už jedno, prostě v baráku jsou nějaký možnosti. Soused měl 3 labradory a kvůli nim vydláždil celej dvorek a zahradil průchod na zahradu, aby měli kde osychat.

Teď šeltičku mám doma na hlídání a musím říct, že ty chlupy jsou fakt extrém.
Poslala bych vám fotku koberce, ale se stydím, je doba línání:))
Jinak je ta srst překvapivě necuchavá, to mě mile překvapilo.
Chlupy se ale uklízí dobře, stačí stáhnout vlhkým hadrem nebo houbičkou.
Kdychych teď denně vyčesávala, tak je to v pohodě, ale mě to nebaví.
Povaha mi přijde úžasná, intelligence vysoká:)!
Prý se šeltie kolii povahově hodně podobají, ale jsou větší závisláčci, říkala chovatelka, která má obojí.

assil napsal(a):
Tak ve verandě, to už jedno, prostě v baráku jsou nějaký možnosti. Soused měl 3 labradory a kvůli nim vydláždil celej dvorek a zahradil průchod na zahradu, aby měli kde osychat.

To jo, možnosti jsou nebo se vytvoří.
Měla jsem samojeda v bytě a často jsem mu musela sprchovat "podvozek". Jen vodou bez chemie, ale přesto jsem ho musela do vany z chodby donést. A jinak vždy alespoň umýt tlapy...

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Tak jako ona je taky otázka, jak je ten pes vychovaný.
Můj otec má naprosto mega temperamentního psa s loveckým výcvikem a když je potřeba, aby fungoval, tak prostě funguje. S každým. Neexistuje, aby někomu skákal po hlavě.

tohle ale není ta podstatná otázka
ta zní nějak takto : jaké množství úsilí, kvalitativně i kvantitativně, je nutno vynaložit pro dosažení cíle psovoda
otázka je, jakou cestu musí psovod ujít, aby zvládl co chce a jak chce

assil napsal(a):
Tak ve verandě, to už jedno, prostě v baráku jsou nějaký možnosti. Soused měl 3 labradory a kvůli nim vydláždil celej dvorek a zahradil průchod na zahradu, aby měli kde osychat.

No ale, když to vezmu podle ohařů - hladkoprtku uklidíš - tzn utřeš- mnohem líp, než jinou srst. Máme ten geniální ručník a systém utírání ťapiček . když je úplně nejhůř - mám malý kyblíček od jogurtu a v tom tlapky oráchám a posléze otřu. Jeden pes je brnkačka, tři čokle a kocórek už je trochu časově náročnější - v nejhorším počasí je zmáknu šécky najednou za deset minut. Jsou si lehnout na pelíšky předsíňový, kde douschnou a pak se přesouvají, už čistí dál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tohle ale není ta podstatná otázka
ta zní nějak takto : jaké množství úsilí, kvalitativně i kvantitativně, je nutno vynaložit pro dosažení cíle psovoda
otázka je, jakou cestu musí psovod ujít, aby zvládl co chce a jak chce

A pak je ještě jedna otázka, která nemusí nikoho napadnout a kdyby mi neprošla rukama Taliprtka, tak mě taky nenapadne a budu hovořiti o tom, že vše je čistě jen o výchově. Ona prostě má svoje limity, za který nejde ani při tom neskutečným úsilí zajít. Prostě to nejde, nedá to. takže ano, se mnou půjde a bude to v pohodě, ale zatímco všechny svoje předchozí a dosavadní psy bych s klidem a mírem v duši nechala venčit svou starou mámou, protože by fungovali, tak todle hovádě bych nesvěřila ani člověk neznalému, zdravému. Protože ji nezná, nečekal, by, nevěděl, by co čekat a myslet za roh. Pokud má člověk štěstí na nestandardního jedince , nestačí koukat.
I proto je pro začátečníka asi lepší, volit nejdřív něco, co stoprocentně udrží v rukách.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už podruhé jsem si všimla, že kladete důraz na línání. Mám druhou kraťandu a línají fakt ultraextravelmi mnoho. Byla jsem předem varována, ale stejně jsem si ty závěje nedovedla představit. Ale co se týká běžné provozní údržby, je to ve všech ostatních ohledech praktický pes - vysoké nohy = moc se nezablátí, louže a bahno všeho druhu štítivě obcházejí, neslintají ....
Jinak kraťandy povahově báječné, jemné, citlivé, jen u téhle druhé bojujeme s loveckými choutkami, ona si asi myslí, že je ohař
U nás potkávám pravidelně takovou sehranou trojku paní + kočár + vipet, ti jsou naprosto super. Paní si pořídila vipeta a zhruba ve věku jeho 3 let přišlo mimčo. Vipet už vychovaný kluše v pohodě navolno vedle kočárku a paní si moc pochvaluje, že mu stačí ty (svižné!!) procházky s kočárem a doma chrní. Naprosto pohodová trojka, je radost se na ně dívat.
Edit.: Ouško předběhla jste mě. V sobotu držíme s mojí žížalou palce!

..co chodím u nás s motylem, tak v jedné čtvrti mají lidi chrty a to barzoje, afgány a saluku, ta jediná je protivná..jinak jsou to všechno velmi prijemni psi povětšinu chodici na volno a jedna paní s vipetem pravidelně běhá, co dlouhosrstý vipet

Kristalka napsal(a):
Dlouhosrstý pes mi neprojde🙈 Jedině kdyby ve výsledku opravdu línal méně než krátkosrstý.

Mám miniaturního bulteriéra jak jsem říkala. Byla jsem zvyklá na chlupy od kolie. Protože samozřejmě jsou... ALE. Můžu teda říct, že bulík mnohem horší. Ty chlupy jsou všude. Jakože všude i v talíři, což jsem u delší srsti nezažila. Navíc dlouhosrstou stačí na jaře a na podzim vyčesat. Bulík mi tak nějak líná celoročně. :D Mně to nevadí. Nejsem ten typ člověka, který by to nesnesl. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..co chodím u nás s motylem, tak v jedné čtvrti mají lidi chrty a to barzoje, afgány a saluku, ta jediná je protivná..jinak jsou to všechno velmi prijemni psi povětšinu chodici na volno a jedna paní s vipetem pravidelně běhá, co dlouhosrstý vipet

Já si prominutím dovolím malý OT - jste mi připomněla, tak to musím napsat - u nás v původním bydlišti byl maník a ten měl tři chrtiska. Všichni tři byli z těch pozachraňovaných a všichni tři běhali navolno. Ne někde po sídlišti, ale v těch našich polích.Chrti, závodní, navolno, běhali, pořád jenom vedle něj. Maník jel na kole a oni ho doprovázeli jak na koni. A byli dokonale, ale opravdu dokonale poslušní. A co víc - voni milovali aportýrování a plování s aprotýrováním. Bože to byla taková krása je vidět!!! A já vždycky hluboce smekala.

edit - doufám, že z toho ale teda někdo nevyvodí, že tohle je chrtí standard. Ne, ten maník měl v sobě něco, co chrtí duši rozumělo natolik, že spolu ani mluvit nemuseli a ti psi fakt nelovili a byli dokonale poslušní.

Doron napsal(a):
Teď šeltičku mám doma na hlídání a musím říct, že ty chlupy jsou fakt extrém.
Poslala bych vám fotku koberce, ale se stydím, je doba línání:))
Jinak je ta srst překvapivě necuchavá, to mě mile překvapilo.
Chlupy se ale uklízí dobře, stačí stáhnout vlhkým hadrem nebo houbičkou.
Kdychych teď denně vyčesávala, tak je to v pohodě, ale mě to nebaví.
Povaha mi přijde úžasná, intelligence vysoká:)!
Prý se šeltie kolii povahově hodně podobají, ale jsou větší závisláčci, říkala chovatelka, která má obojí.

On je to extrém právě že jen touto dobou na jaře pár týdnů, přes léto je pak dlouhosrsťák vylínanej a v podstatě z něj toho moc nepadá a v zimě je nasrstěný a je to jak v létě. Jako kromě jara češu svý psy tak jednou za měsíc a je to úplně pohoda. Chytla jste prostě to nejblbější období dlouhosrsťáka.
I když teda můj pes usuzuje, že bude ještě zima a je lepší si ty chlupy zatím nechat.

Lily2 napsal(a):
Mám miniaturního bulteriéra jak jsem říkala. Byla jsem zvyklá na chlupy od kolie. Protože samozřejmě jsou... ALE. Můžu teda říct, že bulík mnohem horší. Ty chlupy jsou všude. Jakože všude i v talíři, což jsem u delší srsti nezažila. Navíc dlouhosrstou stačí na jaře a na podzim vyčesat. Bulík mi tak nějak líná celoročně. :D Mně to nevadí. Nejsem ten typ člověka, který by to nesnesl. :)

Já to mám třeba přesně naopak 😀

Teď mám hladkosteste bully a vyhovuje mi to víc než x zlatý retrívr,ta srst a údržba.

Když tu mám x zlaťandu na hlídání, tak její chlupy nacházím ještě týden po tom, a to i v místnostech, kde vůbec nebyla 😀. Ty chlupy jsou všude, ve vzduchu. Zatímco hladkosrstaci v režimu, kdy denně jede robotick vysavač, jsou v pohodě, a nějaké extrémní množství chlupů teda doma z nich v tomhle režimu nemám.

Sice retrívr nelíná celoročně, to ale neznamená, ze z nej v dobu, kdy nelíná, nespadne ani chlup.

Mě fakt přijde, ze ty dlouhé chlupy lítají vzduchem všude 😀 a ty krátké se tak nějak drží při zemi a stačí vysát. Když uklidim, tak to chvíli vydrží bezchlupá domácnost, a pak to vidím v rodině, kde se uklidí, proběhne tam dlouhosrstej pes, a chlupy lítají všude.

Ouško4 napsal(a):
Kristalko, zastavte se v sobotu u kruhu krátkosrstých kolií, (kolie začínají vystavovat v 11).
Budu tam mít moje kluky, a ráda zodpovím na všechny otázky, co vás bude zajímat 😉

Ty jsou tak krásný

Doron napsal(a):
Teď šeltičku mám doma na hlídání a musím říct, že ty chlupy jsou fakt extrém.
Poslala bych vám fotku koberce, ale se stydím, je doba línání:))
Jinak je ta srst překvapivě necuchavá, to mě mile překvapilo.
Chlupy se ale uklízí dobře, stačí stáhnout vlhkým hadrem nebo houbičkou.
Kdychych teď denně vyčesávala, tak je to v pohodě, ale mě to nebaví.
Povaha mi přijde úžasná, intelligence vysoká:)!
Prý se šeltie kolii povahově hodně podobají, ale jsou větší závisláčci, říkala chovatelka, která má obojí.

Tak koberce u nás nejsou, jen takový menší kobereček u konferenčního stolku před sedací soupravou, jinak máme plovoučku v ložnici a v obývacím pokoji, zbytek lino. Závěsy taky ne, čalounění šedé:-). Ve vyčesávání nevidím problém, naopak by mě to bavilo.

Ouško4 napsal(a):
Kristalko, zastavte se v sobotu u kruhu krátkosrstých kolií, (kolie začínají vystavovat v 11).
Budu tam mít moje kluky, a ráda zodpovím na všechny otázky, co vás bude zajímat 😉

Ráda se přijdu podívat, jsou moc hezké, děkuji za pozvání

Kristalka napsal(a):
Tak koberce u nás nejsou, jen takový menší kobereček u konferenčního stolku před sedací soupravou, jinak máme plovoučku v ložnici a v obývacím pokoji, zbytek lino. Závěsy taky ne, čalounění šedé:-). Ve vyčesávání nevidím problém, naopak by mě to bavilo.

No tak kde je problém?

marcelaamax napsal(a):
Já to mám třeba přesně naopak 😀

Teď mám hladkosteste bully a vyhovuje mi to víc než x zlatý retrívr,ta srst a údržba.

Když tu mám x zlaťandu na hlídání, tak její chlupy nacházím ještě týden po tom, a to i v místnostech, kde vůbec nebyla 😀. Ty chlupy jsou všude, ve vzduchu. Zatímco hladkosrstaci v režimu, kdy denně jede robotick vysavač, jsou v pohodě, a nějaké extrémní množství chlupů teda doma z nich v tomhle režimu nemám.

Sice retrívr nelíná celoročně, to ale neznamená, ze z nej v dobu, kdy nelíná, nespadne ani chlup.

Mě fakt přijde, ze ty dlouhé chlupy lítají vzduchem všude 😀 a ty krátké se tak nějak drží při zemi a stačí vysát. Když uklidim, tak to chvíli vydrží bezchlupá domácnost, a pak to vidím v rodině, kde se uklidí, proběhne tam dlouhosrstej pes, a chlupy lítají všude.

Ale retrívr a kolie budou mít taky rozdílné chlupy, ne? Chvíli jsem měla zlaťandu na hlídání a přišlo mi, že ty chlupy dost lítají a jsou takové jemné a všude. U kolie jsou o něco hrubší, takže se drží při zemi a jak jsou dlouhé, tak skončí někde v rohu, kde se snadno vysají.

Já jsem hrozně spokojená, že když se někde vyválí, tak ještě než dojdu domů, tak to z něj vše opadá... Umývání pacek je taky pohoda lahoda, ale to línání..

jako uklidňovala bych se tím, že je ještě mladej puberťák a třeba stále ještě mění srst... ale docela dost si na to stěžují i v bulteriéří skupině. Jedna paní sháněla obleček na bulíka, protože nesnese, že jí doma líná. Nakonec psala do skupiny, že bude mít kotec a boudu venku, protože to nedává... Ale ta paní je celkově taková zvláštní tedy.


Já mám teda chlupy všude a to ho vyčesávám alá hřebelcováním, abych z něj dostala co nejvíce chlupů... Ale stejně... utřu stůl... vysaju... pes se proběhne a je to zas všude. A ne žádnou kožní chorobou ani ničím netrpí. :D Mně to zase nepřijde nějak hodně, ale vím, že některé mé kamarádky by z tohohle odvezli do blázince. :D

Kristalka napsal(a):
Ráda se přijdu podívat, jsou moc hezké, děkuji za pozvání

Mrkněte se na rozpis kruhů, že kdy jaké plemeno cca bude, ať nezmeškáte to, co chcete vidět. Je tam i spousta stánků se zvířecími potřebami. Dokonce se můžete vystavovatelů poptat jestli neplánují štěňata, pokud vás zaujme nějaká konkrétní fenka. :)


Některá plemena jsou v sobotu a jiná v neděli, tak ať si můžete prohlédnout to, co chcete. :)

Známá měla mimo jiné šeltií i labradora, já jsme většinou od ní odcházela s chlupama toho labradora, chlupy šeltie se na mě nedržely, taky si vzpomínám, je to už mraky let, že chlupy krátký byly všude ale dlouhý se pospojovaly a byly na méně míst, že ti šlo sebrat rukou a vyhodit, ty krátký chlupy jsou všude

Zrzavci napsal(a):
Já si prominutím dovolím malý OT - jste mi připomněla, tak to musím napsat - u nás v původním bydlišti byl maník a ten měl tři chrtiska. Všichni tři byli z těch pozachraňovaných a všichni tři běhali navolno. Ne někde po sídlišti, ale v těch našich polích.Chrti, závodní, navolno, běhali, pořád jenom vedle něj. Maník jel na kole a oni ho doprovázeli jak na koni. A byli dokonale, ale opravdu dokonale poslušní. A co víc - voni milovali aportýrování a plování s aprotýrováním. Bože to byla taková krása je vidět!!! A já vždycky hluboce smekala.

edit - doufám, že z toho ale teda někdo nevyvodí, že tohle je chrtí standard. Ne, ten maník měl v sobě něco, co chrtí duši rozumělo natolik, že spolu ani mluvit nemuseli a ti psi fakt nelovili a byli dokonale poslušní.

...když jsem si pořídila prvního NO, scházeli jsme se všichni ze sídliště na takovém placu na odlehlém místě stareho parku...chodil tam pan s třemi vipety, které venčit na volno, byli to moc faj psi s přivoláním...ja je milovala, byli jemní, voňavi a uměli se přitulit....bohužel jednou uviděli sídlištního zajíce dříve než jejich páník a bohužel to napálili v plné rychlosti do auta v tom místě parkujiciho....zranění ošklivá, ale dostali se z toho ....stačil jim víkend na závodišti a v rámci pravidelného venčení se pohonit pár koleček s ostatními psy nebo mezi sebou a to bylo celé....doma prý polehávali v naprostém klidu a nikdy se jim nechtělo v dešti ven.....

Lily2 napsal(a):
Ale retrívr a kolie budou mít taky rozdílné chlupy, ne? Chvíli jsem měla zlaťandu na hlídání a přišlo mi, že ty chlupy dost lítají a jsou takové jemné a všude. U kolie jsou o něco hrubší, takže se drží při zemi a jak jsou dlouhé, tak skončí někde v rohu, kde se snadno vysají.

Já jsem hrozně spokojená, že když se někde vyválí, tak ještě než dojdu domů, tak to z něj vše opadá... Umývání pacek je taky pohoda lahoda, ale to línání..

jako uklidňovala bych se tím, že je ještě mladej puberťák a třeba stále ještě mění srst... ale docela dost si na to stěžují i v bulteriéří skupině. Jedna paní sháněla obleček na bulíka, protože nesnese, že jí doma líná. Nakonec psala do skupiny, že bude mít kotec a boudu venku, protože to nedává... Ale ta paní je celkově taková zvláštní tedy.


Já mám teda chlupy všude a to ho vyčesávám alá hřebelcováním, abych z něj dostala co nejvíce chlupů... Ale stejně... utřu stůl... vysaju... pes se proběhne a je to zas všude. A ne žádnou kožní chorobou ani ničím netrpí. :D Mně to zase nepřijde nějak hodně, ale vím, že některé mé kamarádky by z tohohle odvezli do blázince. :D

Jo určitě je možné, ze kolie má tu srst jinou. Já mám z dlouhosrstaku zkušenost s tím retrivrem, berňákem, čuvačem a BO tervuerenem. A v porovnání s nimi je pro mě hladkosrstak pohoda 😀. Ale třeba takovej labrador bude zas upone něco jiného.

Hele a úplně na rovinu, já psy nevycesavam 😀 a doma to z nich teda nelita. Nemám bulika, mám psa xAST a fenu SBT, každý z nich má srst trochu jinou, ale ani z jednoho to nelita. Psa vycesavam až teď po kastraci, to začal linat trosku vic, porad nic hrozného, ale ani tak to z neho nelita doma ( a to ho vycesu tak jako když si vzpomenu), fenu SBT nevycesavam vůbec, a za 4,5 roku jsem ani nepřišla na to, čím by vycesat šla 😂. Zkoušela jsem všechno možné a to je takové minimum chlupů, ze to ani nemá cenu.

Jo jako samozřejmě tam kde psi leží, tak je to pod nima obalene chlupama (krom potahu na gauci, na nej se to nechytla, záleží na materiálu), když čistím vysavač tak je taky plný chlupů, susicka taky, ale proste když se vysaje, tak doma to bez chlupů nějakou dobu vydrží. Chlupy někde nahoře ve výškách nemám vůbec 😀. Takže Jo, chlupy doma jsou, to je jasný, ale mě osobně ta údržba doma přijde jednodušší než u výše zmíněných plemen.

Rezzzy napsal(a):
Ty jsou tak krásný

Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ouško4 napsal(a):
Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Naprostý souhlas! Taky děláme agi (jen rekreačně, hrozně jí to baví), ale ani u toho ten zobák nezavře

Nee, z krátkochlupých psů to nelítá
Z těch to jen elegantně, tajně a zákeřně migruje do míst, o kterých jsem nevěděla, že doma máme.

Ouško4 napsal(a):
Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Uštěkanost by mě ani nenapadla. :)

Tak si píšu, že kdybych chtěla kraťandu, tak s nimi musím strávit pár hodin, abych měla představu o štěkání. :D

Já znám jen dlouhosrstky a ty teda nějak extra neštěkají. :)

Tak já pozoruju rozdíly v srsti i mezi psy stejného plemene. V rodině jsme měli či máme už 8 basenji, a co se týče pichlovosti, tak drobný rozdíly mezi psy byly, hlavně když se k člověku tulili, to bylo poznat.

Přes rok toho moc nepustí. Qui to má trochu pomotaný a nasadí si trošku podsadu teď a v září to pustí, to jsem teda asi 3x vyčesávala, hlavně na krku. Gauč mi stačí luxovat 1x týdně a moc zachlupený není.

Ale zadavetelce basenjiho nedoporučuju, to musí člověk počítat s tím, že má doma napůl kočku, navolno to nejspíš nepůjde a i na vodítku často vystřelí za vším co se hne... Ale běhaj moc rádi a většinou i rádi tahají.

Kristalka napsal(a):
Tak koberce u nás nejsou, jen takový menší kobereček u konferenčního stolku před sedací soupravou, jinak máme plovoučku v ložnici a v obývacím pokoji, zbytek lino. Závěsy taky ne, čalounění šedé:-). Ve vyčesávání nevidím problém, naopak by mě to bavilo.

Tak pak naprostá pohoda:)!
Taky bych chtěla, aby mě to bavilo 🤣!

Lily2 napsal(a):
Uštěkanost by mě ani nenapadla. :)

Tak si píšu, že kdybych chtěla kraťandu, tak s nimi musím strávit pár hodin, abych měla představu o štěkání. :D

Já znám jen dlouhosrstky a ty teda nějak extra neštěkají. :)

Jinak u nás už párkrát proběhlo téma další pes a tentokrát něco, co by teoreticky mohlo chodit navolno, přišel s tím překvapivě přítel, kterýmu se ani do druhýho psa moc nechtělo.

Dokonce jsme se bavili i o kóliích. Ale vždy to skončilo na tom, že to štěká. Njn celý život jsem zvyklá na to, že pes neštěká, maximálně si občas zavyje, či zajódluje...

elisak napsal(a):
Tak já pozoruju rozdíly v srsti i mezi psy stejného plemene. V rodině jsme měli či máme už 8 basenji, a co se týče pichlovosti, tak drobný rozdíly mezi psy byly, hlavně když se k člověku tulili, to bylo poznat.

Přes rok toho moc nepustí. Qui to má trochu pomotaný a nasadí si trošku podsadu teď a v září to pustí, to jsem teda asi 3x vyčesávala, hlavně na krku. Gauč mi stačí luxovat 1x týdně a moc zachlupený není.

Ale zadavetelce basenjiho nedoporučuju, to musí člověk počítat s tím, že má doma napůl kočku, navolno to nejspíš nepůjde a i na vodítku často vystřelí za vším co se hne... Ale běhaj moc rádi a většinou i rádi tahají.

U nás třeba zajímavá jedna věc v té rozdílnosti srsti. Psí ohaříci - samci - vychovaní u nás od štěněte měli/mají úplně totožný druh srsti ,, velmi hustou, velmi "jemnou" - ne ale ve smyslu funkčnosti, ale pocitu při hlazení, mají ji mechovou a velmi funkční /vede to pak k tomu, že se jim obecně říká Mecháček / a obě feny ohaříkový, které jsem si jako starý pejskový v jedenácti a deseti letech vzala domů z útulku, kde byly v kotci, tak ty obě taky měly /mají úplně shodný typ srsti. Svou hrubostí mě to zarazilo - počítala jsem s tím, že to bylo dáno pobytem v kotci. Postupem času, jak bydlely už v bytě/domě - tak na té tvrdosti to ubylo, ale nikdy ne zcela.

Tak nám sa na jar zmenší pes na polovicu - vyčesávame teda fakt hromadu chlpov, ale to trvá tak tri týždne a potom je to už v pohode. Ja som inač aj ten masochista, ktorý mal labradora v byte a najprv pri dvoch deťoch a potom prišlo tretie - chlpy teda boli, ale dali sa zbierať v pohode. Dalmatínec bol chlpová katastrofa !!! Myslím, že ten kto chce psa musí rátať so zvýšenou údržbou. Ja som napr. vždy mala naučených psov na miesto - teda aj keď prišli mokrý, zablatený tak odvelený na miesto kým to z nich neopadalo - no a blatové tlapky na dlažbe proste utieram mopom niekoľkokrát denne . A mimochodom - pod stôl som práve skrz psa dala koberec - na dlažbe a plávačke sa psom veľmi šmýka a nie je to dobré na kĺby - tak aspon pod stolom, v chodbe a samozrejme na ich mieste je koberec - lepšie sa im vstáva a aj to prirodzene využívajú na ležanie. A tie koberce dobre zachytávajú tie chlpy - postieram takým ohreblom (alebo mokrou rukou) a je to ok - iste extra čistotný človek by asi mal problém ...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

" na dlažbe a plávačke sa psom veľmi šmýka a nie je to dobré na kĺby "

toto bych prosím vypíchla
pro zadavatelku

Ouško4 napsal(a):
Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Překrásný! ♥️
Ty fotky musím ukázat tomu kamarádovi, co po krátkosrsté kolii touží:)

S tou uštekaností.., nemůže to být tak, že se v tom povzbuzují protože je jich víc?
Ta chovatelka kolií a šeltií se mi to také říkala, ale ten pejsek, co ho teď na chvíli mám, vlastně vůbec uštěkaný není.

Ouško4 napsal(a):
Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Já bych je brala všema deseti, ale u muže to neprošlo, u mě zas neprošel jeho dobrman, které mi al v mládí, tak musel být kompromis

Sheltie, teda aspoň ty, co jsem potkala, byly dost nervní a uštěkané.

Ouško4 napsal(a):
Děkuji moc.
Za mě je krátkosrstá kolie úplně nejvíc nejlepší plemeno.
Jediná nevýhoda je uštěkanost, jsou to hodně hlasitý psi a od rána do večera něco povídají.

Jsou fakt nádherní, budu vám držet palce, ačkoliv se na výstavu mrknout v sobotu nedostanu :( ...
Letos bych se někam na kraťandy chtěla jet podívat, ale vůbec netuším, jak na výstavách mají chovatelé/majitelé čas...Kdysi jsem byla na klubovce málopočetného plemene a tam neměl čas se semnou nikdo moc bavit ...předvedli si pár psů v kruhu a rozeběhli se pryč, a než jsem se stihla vůbec rozkoukat, tak klubovka skončila...takže jsem za půl hoďky jela zase domů ...

Je tedy lepší stavit se na nějaké přímo kolií akci jako zájemce a čumil, nebo spíše na nějaké větší akci/výstavě?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou fakt nádherní, budu vám držet palce, ačkoliv se na výstavu mrknout v sobotu nedostanu :( ...
Letos bych se někam na kraťandy chtěla jet podívat, ale vůbec netuším, jak na výstavách mají chovatelé/majitelé čas...Kdysi jsem byla na klubovce málopočetného plemene a tam neměl čas se semnou nikdo moc bavit ...předvedli si pár psů v kruhu a rozeběhli se pryč, a než jsem se stihla vůbec rozkoukat, tak klubovka skončila...takže jsem za půl hoďky jela zase domů ...

Je tedy lepší stavit se na nějaké přímo kolií akci jako zájemce a čumil, nebo spíše na nějaké větší akci/výstavě?

Klubová výstava kolií a sheltií bude teď 29.-30.4. v Praze v Horních Počernicích.

Většinou to bývá na celý den, času hodně 😉 a určitě byste tam někoho "urvala" 😉❤️
Tam já bohužel letos nebudu, protože v tom termínu jsme na závodech, ale bývá to každý rok fakt moc pěkná akce.

elisak napsal(a):
Jinak u nás už párkrát proběhlo téma další pes a tentokrát něco, co by teoreticky mohlo chodit navolno, přišel s tím překvapivě přítel, kterýmu se ani do druhýho psa moc nechtělo.

Dokonce jsme se bavili i o kóliích. Ale vždy to skončilo na tom, že to štěká. Njn celý život jsem zvyklá na to, že pes neštěká, maximálně si občas zavyje, či zajódluje...

Máme v rodině už třetí dlouhosrstou kolii a fakt nejsou uštěkané. Jasné, když třeba chce ze zahrady pustit domů, tak si štěknou, ale jinak skoro vůbec. Občas ve hře ňafne... ale když to srovnám s jinými plemeny, tak nic hrozného. Ani žádná neměla potřebu třeba štěkat na návštěvy.

Sestra se jim věnovala vždy, tak nějak normálně a vždy s nimi chodila na volno. To třeba já s minibulíkem si zatím dovolit nemůžu, i když se mu věnuji o hodně více. :)

Kristalka napsal(a):
Pěkný večer,

ráda bych si pořídila psa. Aktuálně bydlíme v bytě 2+1 kousek od pole. Zkušenosti s výchovou nemám, pouze s pravidelným venčením psů z útulku nebo od známých. Zvažuji labradorského retrívra. Příteli se líbí i amstaff, on zkušenosti již má, ale ne přímo s tímto plemenem. Druhá věc je, že pejsek by byl primárně na venčení se mnou skrz více volného času, ranní procházky/běh i delší výlety. Chodila bych určitě i na cvičiště.
Děkuji všem za tipy a rady.

Možná založím brzy nové téma s názvem: Na co se připravit u štěněte?

Kristalka napsal(a):
Možná založím brzy nové téma s názvem: Na co se připravit u štěněte?

Možná když pohledáte, že to tady už bude.

Kristalka napsal(a):
Možná založím brzy nové téma s názvem: Na co se připravit u štěněte?

Já bych doporučila hned to, co bych si přála vědět já. Jestli můžu.

Pořídila bych si knihy od Františka Šusty a přečetla je ještě před pořízením. Dále knihu Konejšivé signály = člověku to hodně otevře oči a vidí, co neviděl.
Dobrá je prý i kniha Svého psa nestřílejte. Hodně na ni František Šusta ve svých knihách odkazuje.

Za hračky pak záleží, jaké budete mít štěně. Ale obecně víc než do obyč hraček bych investovala peníze do plnicích hraček (typu Kong, SodaPup), lízacích podložek a čuchací koberečky. Tohle člověk vyžije u jakéhokoliv psa.
West Paw Toppl pak ještě třeba.

Ty knihy se dají pořídit klidně hned. :)

https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/?hledat=%C5%A1t%C4%9Bn%C4%9B

+ "ZADNÍ VRÁTKA".

Doron napsal(a):
Překrásný! ♥️
Ty fotky musím ukázat tomu kamarádovi, co po krátkosrsté kolii touží:)

S tou uštekaností.., nemůže to být tak, že se v tom povzbuzují protože je jich víc?
Ta chovatelka kolií a šeltií se mi to také říkala, ale ten pejsek, co ho teď na chvíli mám, vlastně vůbec uštěkaný není.

Odpovím s dovolením za Ouško, ptž mám doma jeden kus. V domě jí to netrpíme, ale na zahradě štěká kdykoliv na cokoliv. Každá záminka a každé šustnutí je jí dobré, aby ho okomentovala. A vystačí si k tomu docela sama.
Výjimky se najdou - naše předchozí kraťanda nebyla uštěkaná téměř vůbec. Když jsem si četla v popisech plemene o uštěkanosti krátkosrstých kolií, vždycky jsem si v duchu říkala "co furt máte s tím štěkáním" .
No nic, jdu jí vyzvednout ze zahrady - vyštěkává sousedovic kocoura

Lily2 napsal(a):
Já bych doporučila hned to, co bych si přála vědět já. Jestli můžu.

Pořídila bych si knihy od Františka Šusty a přečetla je ještě před pořízením. Dále knihu Konejšivé signály = člověku to hodně otevře oči a vidí, co neviděl.
Dobrá je prý i kniha Svého psa nestřílejte. Hodně na ni František Šusta ve svých knihách odkazuje.

Za hračky pak záleží, jaké budete mít štěně. Ale obecně víc než do obyč hraček bych investovala peníze do plnicích hraček (typu Kong, SodaPup), lízacích podložek a čuchací koberečky. Tohle člověk vyžije u jakéhokoliv psa.
West Paw Toppl pak ještě třeba.

Ty knihy se dají pořídit klidně hned. :)

Souhlasím, knihy jsou fajn, teď koukám 3 Šustu, kobereček jsme už taky pořídila, kocourům se moc líbí, tak asi jeden u nás nebude stačit, po plnicích hračkách zatím jen pokukuju

Rezzzy napsal(a):
Souhlasím, knihy jsou fajn, teď koukám 3 Šustu, kobereček jsme už taky pořídila, kocourům se moc líbí, tak asi jeden u nás nebude stačit, po plnicích hračkách zatím jen pokukuju

Plnicí hračky mají u nás největší úspěch u bulíka. Pokud pes miluje okus, tak jsou skvělé pokud je kousání neba, tak musí být přístupné jazykem, což chce brát už specifické tvary pro toho konkrétního psa. Číňani dávají přednost lízacím podložkám. Lízací podložky milují i kočky.

Na lízací podložky dávám kolikrát i krmení, protože ho to baví víc než z misky. Chci zkusit ten Toppl místo misky, ale je to všechno drahé, takže postupně...
Stačí, že jsem musela kupovat nové kšíry bezpečnostní do auta, protože ty původní jsem musela posílat na reklamaci.

Lily2 napsal(a):
Plnicí hračky mají u nás největší úspěch u bulíka. Pokud pes miluje okus, tak jsou skvělé pokud je kousání neba, tak musí být přístupné jazykem, což chce brát už specifické tvary pro toho konkrétního psa. Číňani dávají přednost lízacím podložkám. Lízací podložky milují i kočky.

Na lízací podložky dávám kolikrát i krmení, protože ho to baví víc než z misky. Chci zkusit ten Toppl místo misky, ale je to všechno drahé, takže postupně...
Stačí, že jsem musela kupovat nové kšíry bezpečnostní do auta, protože ty původní jsem musela posílat na reklamaci.

Dekuji, no ještě mám čas, tak snad něco vymyslim, je toho tolik a já jsem váha váhavá.

Kristalka napsal(a):
Pěkný večer,

ráda bych si pořídila psa. Aktuálně bydlíme v bytě 2+1 kousek od pole. Zkušenosti s výchovou nemám, pouze s pravidelným venčením psů z útulku nebo od známých. Zvažuji labradorského retrívra. Příteli se líbí i amstaff, on zkušenosti již má, ale ne přímo s tímto plemenem. Druhá věc je, že pejsek by byl primárně na venčení se mnou skrz více volného času, ranní procházky/běh i delší výlety. Chodila bych určitě i na cvičiště.
Děkuji všem za tipy a rady.

Dejte pak vědět jak jste nakonec vybrala, klidně i pak fotky

Rezzzy napsal(a):
Dekuji, no ještě mám čas, tak snad něco vymyslim, je toho tolik a já jsem váha váhavá.

Plnící hračky jsou moc fajn, potrvzují tři ohaři ze tří - ne kecám mnoho ohařů z mnoha a jeden teriér, abych mluvila za všechny, co doma byli. Plus jeden kocour.
Stejně jako ty blemtací podložky. Plus - nějaká ta čmuchací tkanina - koupila jsem před časem za pár babek v Hornbachu předložku do kópelky a stojí se na ni fronta.
Pro štěndo taky něco na jemný přetahování - vystačíte se starou mikinou, na který uděláte uzel. doporučuju se předzásobit papírovýma krabicema. Využijete jak při nácviku odchodů, tak jako jednoduchý čmuchací hlavolam.

Celkem nenáročné plemeno, které jsem měla mi přijde zlatý retrívr. Hodný, mazlivý, pohyb má rád. Jinak bych se vyvarovala bull plemenům, co jsem zaslechla (od lidí co je živý práce se psy), tak pokud je trochu s něčím křížený, tak je tam převážně problém s chováním (agresivita).

Také počítat s výcvikem, platbou za psa na úřadě, péče o psa, možná zvážit pojištění petexpert, vyhledat dobrého veterináře, kvalitní krmivo, zajistit si hlídání I když je pes od štěněte, tak může trpět různými strachy - např. když je doma sám, bouřky, silvestr. Ještě když jste v bytě, tak u žravých plemen je problém, že něco sežerou v okolí a pak je jim zle nebo je někdo může otrávit. Podle knihy od veterinářů, kteří se zabývají různými strachy u psa - jsou nějaká plemena, která jsou k tomu náchylná jako kolie.

Pokud chcete psa, co má rád pohyb, tak si dát pozor. Záleží na vzdálenosti, v létě zase myslet na povrch v okolí (asfaltové chodníky). Třeba jsem se dozvěděla, že psi, co mají tmavé polštářky, které jsou jiné než ty světlé, tak nemají takové problémy s odřenými polštářky.

Byla jsem se dnes podívat na BVV na výstavu psů. Byla to moje první výstava, takže komplet nová zkušenost. Sice jsem trefila na stanoviště podle plemena, které jsem chtěla vidět, ale jinak jsem byla ztracená. Pokusila jsem se dát do hovoru s chovateli, ale byli vcelku nervózní a ne moc ochotní se mnou mluvit. Chápu, soustředili se na přípravu pejsků.

Katalog jsem si stáhla podle QR kódu až na místě, dřív jsem ho nikde nenašla. V tom soupisu se neorientuju ani po následném pročtení doma. Chybí mi jména CHS a adresy nebo nějaké kontakty. Taky se mi nepodařilo dohledat pejsky, kteří se mi líbili, neměli žádná čísla nebo jsem je prostě neviděla. Nějaká paní např. předváděla více pejsků, ale jak poznat, kdo je kdo?

Závěrečný dojem - výstava nebyla určena pro laiky ani pro širší veřejnost, ale hlavně pro chovatele. To mně hodně překvapilo. A musím říct, že i trochu znechutilo - působilo to jako honba za body nebo za umístěním. Trošku mi těch pejsků bylo líto. A ti majitelé působili někteří dost “svérázně”. Ale abych byla spravedlivá, byli tam i napohled milí lidi (jen tedy měli jiná plemena, než moje oblast zájmu…).

Epesa napsal(a):
Byla jsem se dnes podívat na BVV na výstavu psů. Byla to moje první výstava, takže komplet nová zkušenost. Sice jsem trefila na stanoviště podle plemena, které jsem chtěla vidět, ale jinak jsem byla ztracená. Pokusila jsem se dát do hovoru s chovateli, ale byli vcelku nervózní a ne moc ochotní se mnou mluvit. Chápu, soustředili se na přípravu pejsků.

Katalog jsem si stáhla podle QR kódu až na místě, dřív jsem ho nikde nenašla. V tom soupisu se neorientuju ani po následném pročtení doma. Chybí mi jména CHS a adresy nebo nějaké kontakty. Taky se mi nepodařilo dohledat pejsky, kteří se mi líbili, neměli žádná čísla nebo jsem je prostě neviděla. Nějaká paní např. předváděla více pejsků, ale jak poznat, kdo je kdo?

Závěrečný dojem - výstava nebyla určena pro laiky ani pro širší veřejnost, ale hlavně pro chovatele. To mně hodně překvapilo. A musím říct, že i trochu znechutilo - působilo to jako honba za body nebo za umístěním. Trošku mi těch pejsků bylo líto. A ti majitelé působili někteří dost “svérázně”. Ale abych byla spravedlivá, byli tam i napohled milí lidi (jen tedy měli jiná plemena, než moje oblast zájmu…).

Výstavy se - aspoň pro mě - dost změnily v posledních letech. Přispěl k tomu určitě i covid. Byla jsem se podívat před Vánoci v Brně na třicáté jubilejní národní výstavě. Konala se jen v pavilonu V, stejně jako teď Špilberka (kdo vymyslel tak blbý název, když se hrad jmenuje Špilberk, proč není nazvána logicky Špilberská? - řečnická otázka), kruhy namačkané, psů tím pádem moc, špatný vzduch, smrad, nervozita. Uličky mezi kruhy zacpané vystavovateli, kteří měli často roztahané "ležení" přes celou uličku.
Katalog jen ke stažení. To mě docela dožralo, ráda si jím listuji a zapisuji výsledky a poznatky, a katalogy si archivuji.
Stánky s potřebami snad jen dva, tři, nestály ani za řeč.
Dřív, desetiletí zpět a dřív, byly výstavy důstojnější, dnes mi připadají odfláknuté, a přitom výstavní poplatky jsou čím dál vyšší.

Katalog dnešní národky jsem si nestahovala, tak nevím, jak je tam uvedeno jméno a chovatelská stanice, ale domnívám se, že tam musí být. Stejně jako adresa vystavovatelů, jinak by to nemělo moc smysl.
Katalogové číslo by měl mít vystavovatel na sobě vždy to, které patří zrovna vystavovanému jedinci. Ale někteří vystavovatelé na to kašlou, případně si na sebe nalepí všechna čísla a divák pak pátrá v katalogu podle třídy.
Snad se vám ozve někdo, kdo tam třeba byl, nebo má katalog stažený a osvětlí vám to na konkrétním záznamu.

Epesa napsal(a):
Byla jsem se dnes podívat na BVV na výstavu psů. Byla to moje první výstava, takže komplet nová zkušenost. Sice jsem trefila na stanoviště podle plemena, které jsem chtěla vidět, ale jinak jsem byla ztracená. Pokusila jsem se dát do hovoru s chovateli, ale byli vcelku nervózní a ne moc ochotní se mnou mluvit. Chápu, soustředili se na přípravu pejsků.

Katalog jsem si stáhla podle QR kódu až na místě, dřív jsem ho nikde nenašla. V tom soupisu se neorientuju ani po následném pročtení doma. Chybí mi jména CHS a adresy nebo nějaké kontakty. Taky se mi nepodařilo dohledat pejsky, kteří se mi líbili, neměli žádná čísla nebo jsem je prostě neviděla. Nějaká paní např. předváděla více pejsků, ale jak poznat, kdo je kdo?

Závěrečný dojem - výstava nebyla určena pro laiky ani pro širší veřejnost, ale hlavně pro chovatele. To mně hodně překvapilo. A musím říct, že i trochu znechutilo - působilo to jako honba za body nebo za umístěním. Trošku mi těch pejsků bylo líto. A ti majitelé působili někteří dost “svérázně”. Ale abych byla spravedlivá, byli tam i napohled milí lidi (jen tedy měli jiná plemena, než moje oblast zájmu…).

S chovateli se dá mluvit, ale je potřeba vystihnout okamžik, kdy už mají po vystavování svých psů, nebo mají delší dobu do vystavování. Plus ne každý je hned chovatel. Někdo si jde výstavu jen zkusit.

https://www.cmkuvystavy.cz/ = tady se podíváte na konkrétní výstavu, která vás zajímá a potom tam bývá katalog.
Potom se podívejte na časový harmonogram. To pomáhá k zorientování v jakém kruhu je dané plemeno https://www.cmkuvystavy.cz/data/vystavy-nv/11-timetable.pdf a kdy cca bude. Aby člověk nezmeškal. Můžou přijít na řadu později, ale dřív ne. Rozpis kruhů je tam uvedený taktéž, abyste pak plemeno našla. Myslím, že konkrétní jedinci stačí až v pátek či sobotu si stáhnout katalog a mrknout se v klidu doma, než vyrazím na výstavu.

Výsledky si můžete najít zde, pokud váš pes vyhrál. Za jménem psa je vždy uvedena chovatelská stanice odkud pochází a jméno majitele. Podle jména majitele se dá najít i CHS, pokud nějakou majitel má. Ale taky se dá kontaktovat chovatel daného psa = ten taky pravděpodobně ještě chová.

Každý vystavovatel má někde na sobě připnuté číslo psa, se kterým vystavuje. Na ruce nebo na hrudi. Naposledy jsem vystavovala loni v září na Florince a pořád to tak fungovalo. A pořád funguje, vidím fotky z výstavy od lidí.

https://www.facebook.com/groups/895703160527318 tady se někteří i prezentují s výsledky a dost se prezentuje s výsledky i přímo ve skupině daného plemene na FB.

Možnost je i kontaktovat poradce chovu.

Na kontakt hodně pomáhá i to, že rovnou řeknete, že máte zájem o štěně a jestli plánují štěňátka. Dost chovatelů na tohle slyší, protože ví, že člověk má skutečně zájem a není to jen náhodný kolemjdoucí. S hodě lidmi jsem se dala do řeči i kolem stánků. Líbil se mi pes, tak jsem člověka zastavila a řekla, že se mi líbí, pobavila se s ním a případně pomuchlala psa.


Já tedy nikdy neměla pocit, že výstavy nejsou pro širší veřejnost. Naopak mám výstavy skrz to ráda. Už tam půjdu jen jako divák, protože jsem hrozný stresor na výstavách, ale výstavy mám ráda pořád. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Výstavy se - aspoň pro mě - dost změnily v posledních letech. Přispěl k tomu určitě i covid. Byla jsem se podívat před Vánoci v Brně na třicáté jubilejní národní výstavě. Konala se jen v pavilonu V, stejně jako teď Špilberka (kdo vymyslel tak blbý název, když se hrad jmenuje Špilberk, proč není nazvána logicky Špilberská? - řečnická otázka), kruhy namačkané, psů tím pádem moc, špatný vzduch, smrad, nervozita. Uličky mezi kruhy zacpané vystavovateli, kteří měli často roztahané "ležení" přes celou uličku.
Katalog jen ke stažení. To mě docela dožralo, ráda si jím listuji a zapisuji výsledky a poznatky, a katalogy si archivuji.
Stánky s potřebami snad jen dva, tři, nestály ani za řeč.
Dřív, desetiletí zpět a dřív, byly výstavy důstojnější, dnes mi připadají odfláknuté, a přitom výstavní poplatky jsou čím dál vyšší.

Katalog dnešní národky jsem si nestahovala, tak nevím, jak je tam uvedeno jméno a chovatelská stanice, ale domnívám se, že tam musí být. Stejně jako adresa vystavovatelů, jinak by to nemělo moc smysl.
Katalogové číslo by měl mít vystavovatel na sobě vždy to, které patří zrovna vystavovanému jedinci. Ale někteří vystavovatelé na to kašlou, případně si na sebe nalepí všechna čísla a divák pak pátrá v katalogu podle třídy.
Snad se vám ozve někdo, kdo tam třeba byl, nebo má katalog stažený a osvětlí vám to na konkrétním záznamu.

Adresa a telefon se díky bohu dnes už neuvádí. Jen jméno chovatele a jméno majitele. Pokud má majitel CHS, tak se to dá dohledat. Případně díky poradci chovu si člověk zjistí, jestli je fena uchovněná a majitel má CHS. Ale vystavuje i řada soukromých osob jen tak pro zábavu a já osobně třeba byla mezi nimi a to telefonní číslo na netu mi vadilo hodně. Volalo mi skrz to spousta pochybných existencí a nabízeli mi půjčky a podobně.

Epesa napsal(a):
Byla jsem se dnes podívat na BVV na výstavu psů. Byla to moje první výstava, takže komplet nová zkušenost. Sice jsem trefila na stanoviště podle plemena, které jsem chtěla vidět, ale jinak jsem byla ztracená. Pokusila jsem se dát do hovoru s chovateli, ale byli vcelku nervózní a ne moc ochotní se mnou mluvit. Chápu, soustředili se na přípravu pejsků.

Katalog jsem si stáhla podle QR kódu až na místě, dřív jsem ho nikde nenašla. V tom soupisu se neorientuju ani po následném pročtení doma. Chybí mi jména CHS a adresy nebo nějaké kontakty. Taky se mi nepodařilo dohledat pejsky, kteří se mi líbili, neměli žádná čísla nebo jsem je prostě neviděla. Nějaká paní např. předváděla více pejsků, ale jak poznat, kdo je kdo?

Závěrečný dojem - výstava nebyla určena pro laiky ani pro širší veřejnost, ale hlavně pro chovatele. To mně hodně překvapilo. A musím říct, že i trochu znechutilo - působilo to jako honba za body nebo za umístěním. Trošku mi těch pejsků bylo líto. A ti majitelé působili někteří dost “svérázně”. Ale abych byla spravedlivá, byli tam i napohled milí lidi (jen tedy měli jiná plemena, než moje oblast zájmu…).

Pokud už má člověk vybrané konkrétní plemeno, tak spíše doporučuji klubovou výstavu. Bývají uvolněnější a chovatelé si tam jezdí pokecat. Navíc tam jezdí často i lidé, kteří nikam moc nejezdí. Právě kvůli popovídání si s jinými chovateli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Výstavy se - aspoň pro mě - dost změnily v posledních letech. Přispěl k tomu určitě i covid. Byla jsem se podívat před Vánoci v Brně na třicáté jubilejní národní výstavě. Konala se jen v pavilonu V, stejně jako teď Špilberka (kdo vymyslel tak blbý název, když se hrad jmenuje Špilberk, proč není nazvána logicky Špilberská? - řečnická otázka), kruhy namačkané, psů tím pádem moc, špatný vzduch, smrad, nervozita. Uličky mezi kruhy zacpané vystavovateli, kteří měli často roztahané "ležení" přes celou uličku.
Katalog jen ke stažení. To mě docela dožralo, ráda si jím listuji a zapisuji výsledky a poznatky, a katalogy si archivuji.
Stánky s potřebami snad jen dva, tři, nestály ani za řeč.
Dřív, desetiletí zpět a dřív, byly výstavy důstojnější, dnes mi připadají odfláknuté, a přitom výstavní poplatky jsou čím dál vyšší.

Katalog dnešní národky jsem si nestahovala, tak nevím, jak je tam uvedeno jméno a chovatelská stanice, ale domnívám se, že tam musí být. Stejně jako adresa vystavovatelů, jinak by to nemělo moc smysl.
Katalogové číslo by měl mít vystavovatel na sobě vždy to, které patří zrovna vystavovanému jedinci. Ale někteří vystavovatelé na to kašlou, případně si na sebe nalepí všechna čísla a divák pak pátrá v katalogu podle třídy.
Snad se vám ozve někdo, kdo tam třeba byl, nebo má katalog stažený a osvětlí vám to na konkrétním záznamu.

Pro mě to bylo všechno nové, nikdy jsem na takové výstavě nebyla. Místa tam bylo málo, překvapilo mě, kolik měli chovatelé s sebou věcí, to jsem nečekala. Opravdu byl problém si stoupnout tak, abychom něco viděli a zároveň nepřekáželi.

Můj desetiletý syn sledoval práci rozhodčích a říkal, že jsou někteří hodně necitliví. U jednoho si pochvaloval, že se chová k pejskům dobře. Taky nám přišlo divné, jak malé psy vodí s napnutým vodítkem, jakoby je chtěli snad oběsit…

Celkově mi připadalo, že ani někteří vystavovatelé se nechovali k těm psům jako k parťákům.

Stánky byly po velké části obvodu haly, to mi přišlo dostatečné. Jen nás mrzelo, že jsme si nevzali rybářské židličky, to nás nenapadlo…

Lily2 napsal(a):
Adresa a telefon se díky bohu dnes už neuvádí. Jen jméno chovatele a jméno majitele. Pokud má majitel CHS, tak se to dá dohledat. Případně díky poradci chovu si člověk zjistí, jestli je fena uchovněná a majitel má CHS. Ale vystavuje i řada soukromých osob jen tak pro zábavu a já osobně třeba byla mezi nimi a to telefonní číslo na netu mi vadilo hodně. Volalo mi skrz to spousta pochybných existencí a nabízeli mi půjčky a podobně.

Nevím o tom, že by se někdy ve výstavním katalogu uváděl telefon. Vy takový katalog máte?
Dřív, např. v katalogu z MVP Brno 1982, byly adresy majitelů psů uvedeny přímo u jména psa. Dnes už jsou jiné možnosti než kdysi, jak získat kontakt na majitele psa, který člověka zaujme.

Lily2 napsal(a):
Pokud už má člověk vybrané konkrétní plemeno, tak spíše doporučuji klubovou výstavu. Bývají uvolněnější a chovatelé si tam jezdí pokecat. Navíc tam jezdí často i lidé, kteří nikam moc nejezdí. Právě kvůli popovídání si s jinými chovateli.

jojo - od roku 1995 nebylo moc klubovek, kde jsme se nebyli podívat. A vystavovala jsem na klubovce jen Xerdu (ve třídě štěňat a o rok později v mladých) a Betku v mladých. Jezdím kouknout, kam jde chov, zjistím, jak staří známí stárnou... pokecám tu s chovateli, tu se známými...

Letos v červnu posuzuje španělský chovatel Nighta černé, Milan Štouračů hárlekýny... a můj milovaný ráz žlutých a žíhaných už zvládá jeden rozhodčí... neb je jich maličko. A zajímavé je, že naše klubovka je velmi oblíbená i mezi zahraničními vystavovateli - takže dog se sejde opravdu hodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím o tom, že by se někdy ve výstavním katalogu uváděl telefon. Vy takový katalog máte?
Dřív, např. v katalogu z MVP Brno 1982, byly adresy majitelů psů uvedeny přímo u jména psa. Dnes už jsou jiné možnosti než kdysi, jak získat kontakt na majitele psa, který člověka zaujme.

Mám no, tedy nevím, jestli jsem ho už nevyhodila. Deset let zpátky asi? Ani ne možná. Byl hrozně dlouho ke stažení i na internetu a podle mého jména vyskočila hned na googlu moje adresa a telefon. Díky bohu už to tam není, nebo jsem to už nenašla. V papírové podobě nevím, jestli ho eště mám. Měla jsem tam jak adresu tak i telefon.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jojo - od roku 1995 nebylo moc klubovek, kde jsme se nebyli podívat. A vystavovala jsem na klubovce jen Xerdu (ve třídě štěňat a o rok později v mladých) a Betku v mladých. Jezdím kouknout, kam jde chov, zjistím, jak staří známí stárnou... pokecám tu s chovateli, tu se známými...

Letos v červnu posuzuje španělský chovatel Nighta černé, Milan Štouračů hárlekýny... a můj milovaný ráz žlutých a žíhaných už zvládá jeden rozhodčí... neb je jich maličko. A zajímavé je, že naše klubovka je velmi oblíbená i mezi zahraničními vystavovateli - takže dog se sejde opravdu hodně.

Mám dojem, že jeden rok byla klubovka dog u Pařezáku (Velkopařezitý rybník). Dogy jsou nádherný. :)

Za mě se vyplatí jet i na klasickou výstavy. Člověk vidí, jak se dané plemeno snese s jinými psy, jestli musí chovatelé hodně psy oddělovat, nebo je to pohodička. Vidí rozdíly mezi plemeny... Já můžu říct, že u některých plemen jsem měla na výstavě o hodně jiný pocit, než z krásných fotek ve skupině na FB, kde se plemeno prezentovalo úplně jinak.
Třeba jsem viděla, jak moc jsou jorkšíři uštěkaní a dělají výpady proti všem a klidný, tichý jorkšír v podstatě není. Jasně, je to tam pod stresem, ale ve srovnání s jinými plemeny... No jorkšír není nic pro mě. :D

Lily2 napsal(a):
Mám dojem, že jeden rok byla klubovka dog u Pařezáku (Velkopařezitý rybník). Dogy jsou nádherný. :)

Za mě se vyplatí jet i na klasickou výstavy. Člověk vidí, jak se dané plemeno snese s jinými psy, jestli musí chovatelé hodně psy oddělovat, nebo je to pohodička. Vidí rozdíly mezi plemeny... Já můžu říct, že u některých plemen jsem měla na výstavě o hodně jiný pocit, než z krásných fotek ve skupině na FB, kde se plemeno prezentovalo úplně jinak.
Třeba jsem viděla, jak moc jsou jorkšíři uštěkaní a dělají výpady proti všem a klidný, tichý jorkšír v podstatě není. Jasně, je to tam pod stresem, ale ve srovnání s jinými plemeny... No jorkšír není nic pro mě. :D

Ano, ta možnost porovnat plemena byla super. Přesně jak píšete, fotky klamou a posoudit psa podle nich nejde. Vyloženě jsem se dneska ujistila, která plemena mít nebudu.

K těm kontaktům - mně by stačilo jméno CHS, ale to u těch vystavujících není přímo napsáno. Někdy se to pozná ze jména psa, ale ne vždycky. A bylo by určitě fajn, kdyby tam byl někde uveden aspoň klub nebo poradce chovu. Ti snad počítají s tím, že jim bude někdo volat. Některá plemena mají na netu vyčerpávající databázi rodokmenů do desátého kolene včetně fotek a u jiných není skoro nic… A nebo blbě hledám :)

Na výstavě jsem už pár let nebyl, ale v katalogu je vždy např. Alik z Dolní horní
a to "z Dolní horní" je chovatelská stanice. Dále číslo zápisu v PK, a min jméno majitele. Dejte sem sken a my Vám to rozklíčujeme.
PS. je fakt, že v rámci "světovosti" bývají jména často až nerozluštitelná.

lupus4 napsal(a):
Na výstavě jsem už pár let nebyl, ale v katalogu je vždy např. Alik z Dolní horní
a to "z Dolní horní" je chovatelská stanice. Dále číslo zápisu v PK, a min jméno majitele. Dejte sem sken a my Vám to rozklíčujeme.
PS. je fakt, že v rámci "světovosti" bývají jména často až nerozluštitelná.

Tak mrkněte třeba na 2499 :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Epesa napsal(a):
Ano, ta možnost porovnat plemena byla super. Přesně jak píšete, fotky klamou a posoudit psa podle nich nejde. Vyloženě jsem se dneska ujistila, která plemena mít nebudu.

K těm kontaktům - mně by stačilo jméno CHS, ale to u těch vystavujících není přímo napsáno. Někdy se to pozná ze jména psa, ale ne vždycky. A bylo by určitě fajn, kdyby tam byl někde uveden aspoň klub nebo poradce chovu. Ti snad počítají s tím, že jim bude někdo volat. Některá plemena mají na netu vyčerpávající databázi rodokmenů do desátého kolene včetně fotek a u jiných není skoro nic… A nebo blbě hledám :)

Ono, pokud vás zaujal konkrétní pes, tak víte z jaké CHS je, tak se můžete podívat po jakých je rodičích a můžete se zkusit zeptat chovatele té CHS, jestli neplánuje opakovat spojení (i když to tay není záruka).

Snad každý klub má své webové stránky (alespoň každé plemeno, které mě kdy zaujalo je mělo), kde je uvedený poradce chovu a je tam na něj kontakt. Ten vám může pomoci s dalším průzkumem (pokud byste chtěla po nějaké konkrétní feně či psovi štěně).

Pokud už máte konkrétní plemeno v merku, tak zkuste si ho dát do vyhledávače spolu se slovem klub a uvidíte, co vám vyjede. :) Některá plemena se chovají pod společným klubem a mají jen jeden, některá plemena mají kluby dva (tam je fajn se podívat na podmínky chovu). Plus si zjistit i zdravotní testy rodičů a to i v případě, že nejsou k uchovnění potřeba. Pro mě je zdraví hodně důležité, tak jsem si brala štěně po nadstandardně testovaných rodičích i na choroby, které nejsou nutné k uchovnění, ale u plemene se vyskytují.

Epesa napsal(a):
Tak mrkněte třeba na 2499 :)

Pejsek je z chovatelské stanice Sandra's, chovatelka Sandra Block, pravděpodobně importovanej pejsek.
Majitelka je ta paní Jana Uherková určitě by vám řekla, odkud pejska má.

vždyť tam je všechno

třeba havaňák psi - třída mladých
výstavní číslo psa 2500 jméno psa Z¨- Tega
chov. stan. z Bohemia alké

o : je otec m: je matka
ch.je chovatel Grygarová maj: je majitel Ulrychová

Čemu na tom nerozumíte ?

Epesa napsal(a):
Tak mrkněte třeba na 2499 :)

Pokud to pořád platí, tak chová paní Uherková ve spolupráci http://www.angelnavajo.cz/pages/uvod.php

Našla jsem i u havanských psíků kontakt na ní u krycího psa. Ale nevypadá to, že by ona sama měla CHS, to by vám pomohl poradce chovu.

"K těm kontaktům - mně by stačilo jméno CHS, ale to u těch vystavujících není přímo napsáno"

ale je...
Jméno kazdeho psa je uvedeno v katalogu vcetne CHS - a dulezite je cislo, pod kterym je pes vystavovan. Uplne na konci toho katalogu jsou pak zase uvedeny adresy majitelů psu - zase podle toho cisla psa se to da dohledat.

jinak katalog predem uz nesezenete nikde, je k dispozici az v den vystavy.

Pokud si chcete nekde podebatovat s majiteli urcitych plemen -pak je dobre vedet, kdy jdou do kruhu a tesne pred po nich nic noc nechtit
to az po vystaveni, nebo delsi dobu pred -ale dost jich jezdi az na cas, no....

Protože tam je "Sandra's". Zmatek.
Je to přivlastňovací ´s = něco jako Alík od Sandry, Alík Sandry. Sandra je ta chovka.
Používá se to v zahraničních chovkách, ale tady eště hezky napsali dolů "chov", tak dobrý.
2495 má zas před jménem "CH", to se tady taky nepíše, že?
Dobře, že to tu píšete, to se furt budoucí majitel psa posílá na výstavy...

Ouško4 napsal(a):
Pejsek je z chovatelské stanice Sandra's, chovatelka Sandra Block, pravděpodobně importovanej pejsek.
Majitelka je ta paní Jana Uherková určitě by vám řekla, odkud pejska má.

Příště :) Já ani nevím, jak ten pejsek vypadal

lupus4 napsal(a):
vždyť tam je všechno

třeba havaňák psi - třída mladých
výstavní číslo psa 2500 jméno psa Z¨- Tega
chov. stan. z Bohemia alké

o : je otec m: je matka
ch.je chovatel Grygarová maj: je majitel Ulrychová

Čemu na tom nerozumíte ?

Ptala jsem se na 2499. Ale to je jedno - naivně jsem čekala, že na výstavě budu rovnou vidět, jak se jmenuje pes a CHS. A ne že budu muset na mobilu brejlit do 375ti stránkového katalogu.

Že si mám zapsat číslo mě napadlo pozdě. Tak doma bloudím tím katalogem a na netu hledám fotky těch psů. Čemu na tom nerozumíte? Byla to má první výstava :)

ntvl, místo poděkování sprdunk

Epesa napsal(a):
Ptala jsem se na 2499. Ale to je jedno - naivně jsem čekala, že na výstavě budu rovnou vidět, jak se jmenuje pes a CHS. A ne že budu muset na mobilu brejlit do 375ti stránkového katalogu.

Že si mám zapsat číslo mě napadlo pozdě. Tak doma bloudím tím katalogem a na netu hledám fotky těch psů. Čemu na tom nerozumíte? Byla to má první výstava :)

Já bych se vyprdla na katalog a na čísla a kdyby se mi nějaký pejsek jó libil, odchytila bych si ho (třeba až půjde z kruhu) a zeptala se, co jsou zač a odkud jsou.
Běžně mě takto odchytávají lidi, a ptají se, z jaké chovky jsme, a na všechno možné, a ještě jsem na nikoho nebyla protivná nebo že bych ho nějak nehezky odbyla, a to dokonce ani když jsem třeba totálně na mrtvici těsně před 😁

Je pravda, že od doby kovidu se hodně změnilo. Především ten katalog bývá bohužel k dispozici až ráno v den výstavy. Takže já ho třeba vůbec nestíhám stáhnout a kdo je s námi ve třídě, zjišťuju až přímo na místě. Všechny, který byly ještě vydaný v papírové podobě, mám schovaný.
V kruhu má každý vystavující jen jedno číslo, nemůže jich mít několik, protože posuzující by potom taky nevěděl, s kým má tu čest.
A jak jsem psala už jinde, výstavy v Brně na výstavišti se mi nelíbí, k dispozici je opravdu málo místa. Pokud si to nedomluvím se známými od mého plemena, aby mi takzvaně drželi fleka, tak mám smůlu. Neumím si pak představit, kde by asi měli stát jen koukajíci návštěvníci, s nimi se asi fakt moc nepočítá.
V tomto ohledu jsou opravdu lepší klubovky nebo oblastky. Aspoň u mého plemena a musím říct, že v době, kdy jsem začínala, tam byla většina vystavujících vstřícných, moc rádi poradili a dodnes jsme s některými hodně dobrými přáteli.

lupus4 napsal(a):
ntvl, místo poděkování sprdunk

Napsala jsem Vám to stejně hezky, jako Vy mně :) To by mě nenapadlo, že jste mě sprdnul

Ouško4 napsal(a):
Já bych se vyprdla na katalog a na čísla a kdyby se mi nějaký pejsek jó libil, odchytila bych si ho (třeba až půjde z kruhu) a zeptala se, co jsou zač a odkud jsou.
Běžně mě takto odchytávají lidi, a ptají se, z jaké chovky jsme, a na všechno možné, a ještě jsem na nikoho nebyla protivná nebo že bych ho nějak nehezky odbyla, a to dokonce ani když jsem třeba totálně na mrtvici těsně před 😁

To jsem taky udělala, že jsem se šla zeptat (studium katalogu jsem vzdala hned, jak jsem ho stáhla). Ale bohužel jsem netušila, že když se pejsek vrátil z kruhu, tak to neznamená, že se se mnou chovatel bude bavit, protože má těch pejsků asi víc. Byl tam zmatek a čekat do úplného konce jsem nemohla. Doma už jsem je nedohledala. Zpětně hodnoceno už ani nechci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je pravda, že od doby kovidu se hodně změnilo. Především ten katalog bývá bohužel k dispozici až ráno v den výstavy. Takže já ho třeba vůbec nestíhám stáhnout a kdo je s námi ve třídě, zjišťuju až přímo na místě. Všechny, který byly ještě vydaný v papírové podobě, mám schovaný.
V kruhu má každý vystavující jen jedno číslo, nemůže jich mít několik, protože posuzující by potom taky nevěděl, s kým má tu čest.
A jak jsem psala už jinde, výstavy v Brně na výstavišti se mi nelíbí, k dispozici je opravdu málo místa. Pokud si to nedomluvím se známými od mého plemena, aby mi takzvaně drželi fleka, tak mám smůlu. Neumím si pak představit, kde by asi měli stát jen koukajíci návštěvníci, s nimi se asi fakt moc nepočítá.
V tomto ohledu jsou opravdu lepší klubovky nebo oblastky. Aspoň u mého plemena a musím říct, že v době, kdy jsem začínala, tam byla většina vystavujících vstřícných, moc rádi poradili a dodnes jsme s některými hodně dobrými přáteli.

Všechno se po covidu přesunulo na internet, ach jo.

Epesa napsal(a):
Ptala jsem se na 2499. Ale to je jedno - naivně jsem čekala, že na výstavě budu rovnou vidět, jak se jmenuje pes a CHS. A ne že budu muset na mobilu brejlit do 375ti stránkového katalogu.

Že si mám zapsat číslo mě napadlo pozdě. Tak doma bloudím tím katalogem a na netu hledám fotky těch psů. Čemu na tom nerozumíte? Byla to má první výstava :)

A jak byste si to představovala, vidět hned jméno a CHS? Že by to měl vystavovatel napsané na čele? Vždycky se hledalo v katalogu, v papírovém, teď v elektronickém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak byste si to představovala, vidět hned jméno a CHS? Že by to měl vystavovatel napsané na čele? Vždycky se hledalo v katalogu, v papírovém, teď v elektronickém.

Proč hned na čele? Nějaké jmenovky třeba. Byla jste někdy na veletrhu?

Původně jsem myslela, že v tom kruhu ten rozhodčí pro všechny nahlas řekne, koho hodnotí.

Epesa napsal(a):
Tak mrkněte třeba na 2499 :)

Když do googlu žádám jméno majitele + plemeno, hned mi to vyjede CHS, paní tam má i telefon

Epesa napsal(a):
Proč hned na čele? Nějaké jmenovky třeba. Byla jste někdy na veletrhu?

Původně jsem myslela, že v tom kruhu ten rozhodčí pro všechny nahlas řekne, koho hodnotí.

To byste stejně nepřečetla, i kdyby to tam bylo. Na to, aby řekl koho hodnotí není dostatek času. Ano výstava je primárně pro vystavovatele, protože platí docela hodně peněz za to, že tam psa vystaví. Často je v kruhu na jedno kolečko a zadávají se ceny. Ale záleží na rozhodčím. Některý i třeba řekne, proč volil toho kterého psa a říká to nahlas pro všechny. Některý jen zadá ocenění, napíše či nenapíše posudek a konec.

Pro vystavovatele to znamená, že dostane kokardu nebo pohár a možná jde do závěrečných soutěží. Nedostane žádnou finanční odměnu a navíc si často musí platit parkovné a platí i za každou další osobu, co jede s ním. Je vždy jen jedna osoba na jednoho psa.
Plus to pro člověka často znamená si zaplatit v místě výstavy bydlení. Jeden x kilometrů na tu výstavu (proto tam mají dost věcí) a ten pes je tam třeba půl dne. Může být i déle, pokud čekají na závěrečné soutěže.

Je to i prezentace CHS a chovných jedinců, a proto, když si pohlídáte, abyste došli dříve než vystavuje dané plemeno, tak si na vás udělají i čas.

V tom časovém harmonogramu snadno najdete od kdy vystavuje dané plemeno a dojděte nějakou dobu před. Třeba hodinku až půl a zkuste se dát do řeči s těmi, kteří dojdou dříve.

Vždy to je tak, že prvně jdou psi a poté feny. Záleží kolik je tam psů, ale cca se dá odhadnout, s kým můžete mluvit. Pokud vidíte, že někdo má x klecí se psy, tak pravděpodobně bude odbíhat častěji, než manželský pár s jedním pejskem.

Vzhledem k tomu, že se vyvolává klasicky jen hlasem, že už jste na řadě a že to jde opravdu rychle, tak si to musíte hlídat, abyste si přehodila vodítko, nasadila číslo, upravila se a naklusala se psem do kruhu. Je to stres no. :)

Taky záleží, zda psa předvádí sám chovatel, nebo si zaplatil handlera = to je člověk, kterého si zaplatíte, aby vám psa předvedl. Handler vám nic moc ke psu neřekne.

Ale stále vidíte, jak se psi k sobě a jiným lidem chovají. Někdo vám dovolí si psa pohladit a třeba i se s vámi dá do řeči. Asi ne každý, pořád je to tak, že oni tam jsou kvůli výstavě a ne kvůli lidem, co se dojdou podívat (to většinou zajímá jen chovatele, kteří mají CHS). Ale hodně lidí je šťastných, že máte zájem zrovna o jejich pejska. Když pronesete nějaké vlídné slovo o tom, že je opravdu krásný, tak jim to udělá radost.

Epesa napsal(a):
Proč hned na čele? Nějaké jmenovky třeba. Byla jste někdy na veletrhu?

Původně jsem myslela, že v tom kruhu ten rozhodčí pro všechny nahlas řekne, koho hodnotí.

rozhodčí v zájmu NESTRANOSTI ani nemá vědět čí je to pes a ani by ho to nezajímat nemělo
(že se tak v "domácích vodách" často neděje, je věc jiná, posuzuje-li leta samozřejmě to nejde, neznat vystavovatele co objíždí léta všechno )
proto jsou zváni zahraniční rozhodčí, aby se výsledek "ze známosti" co nejvíce eliminoval

Měl by posuzovat jen to , co vidí v daný okamžik

Rezzzy napsal(a):
Když do googlu žádám jméno majitele + plemeno, hned mi to vyjede CHS, paní tam má i telefon

Děkuji, byl to jen příklad, ten pes nejde nikde dohledat.

Epesa napsal(a):
Děkuji, byl to jen příklad, ten pes nejde nikde dohledat.

Protože to je import. Pes ze zahraničí. Plus ne každé plemeno má nějakou online databázi. Ale stále se můžete obrátit na poradce chovu. Pokud je to mladý pes a ještě není uchovněný, tak se hledá hůře. Ale pokud nemáte zájem si brát štěně ze zahraničí, tak chovka importu je vám stejně k ničemu.

Epesa napsal(a):
Proč hned na čele? Nějaké jmenovky třeba. Byla jste někdy na veletrhu?

Původně jsem myslela, že v tom kruhu ten rozhodčí pro všechny nahlas řekne, koho hodnotí.

Posuzovatel hodnotí psy anonymní, proto ta katalogová čísla. Neměl by před posuzováním vidět katalog.