Nejvíce se mi osvědčil reflexní návlek na klobouk a lihovkou napsané tel. číslo, tak aby bylo čitelné i z dálky. Sice člověk musí občas koupit nový pásek, případně obtáhnout čísla, ale páska vyjde na cca 50-60 kč.

Když si vezmeme v potaz takového vlka v zajetí, ten přišel o lov, o svobodu, o ochranu teritoria, atd. Když srovnáme vlka v zajetí a ohaře bez loveckého využití, ohař a další lovecká plemene musí být oproti vlku v zajetí nejšťastnější psi.
- Pokud vezmete psu činnost, původní využití, chcete-li, tak z něj uděláte toho "vlka v zajetí". Protože vlastně přijde o svou přirozenost, kterou se budete snažit nějak uměle nahradit, např. sportem. Stehně jako to dělají s vlky v ZOO.

caly napsal(a):
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat, kolik času je potřeba věnovat denně Kolii, aby byla spokojená.Jak dlouhé procházky denně?Moje štěně je živější.Zklidní se trochu v dospělosti?Děkuji za odpovědi.

Přesně 3 hodiny,26 minut a 18 vteřin. Nikdy více ani méně. Zároveň procházky musí být 3,75 km dlouhé. Jinak spokojená nebude. A mám pro vás špatnou zprávu...nezklidní se. Je to zrovna kolie, která bude mít stejný elán po celý život.

Omlouvám se, ale jak se na tohle někdo může zeptat ? Slovy klasika. "Četl jste mou knihu „Zbytečné otázky v kriminalistice“?".

A ohledně lišek v přírodě? Letos jsem viděl cca 20 lišek přejetých na silnici. Lišek je buď hodně, nebo utíkají z lesů k lidským obydlí, kde se snaží něco urvat k žrádlu. Nevidím důvod, proč nedat lišce možnost žít s lidmi a mít péči, kterou v přírodě mít nebude.
- tohle je naprostá kravina. Prostě se nedá dát přímá souvislost do vztahu mezi usmrcenými zvířaty na silnicích a jejich stavů v přírodě. Např. pro naši honitbu by to znamenalo, že máme obrovské stavy srnčí a mufloní zvěře, vzhledem ke ztrátám na silnicích, avšak opak je pravdou. Jediné, co se z toho dá vyčíst je směr migrace...
Nejen lišky se stahují blíže k lidským obydlím, ale je to z důvodu snadného přístupu k potravě, než že by vyhledávali lidskou společnost. A žádný člověk naopak nedá lišce možnost žít jako v přírodě. Protože člověk lišku bude v jejím způsobu života jen omezovat. Ať si každý chovatel namlouvá, že to dělá pro lišky. Já v tom vidím jen další způsob jak vyčnívat z davu a mít netradiční roztomilé zvířátku.

Sice moc nepomohu, protože v těchto lokalitách nikoho osobně neznám. Nicméně, především je potřeba specifikovat na jaké zkoušky se pes bude připravovat a i jak bude využíván v samotné praxi.
Nesouhlasím s jezickem, lidí, kteří cvičí "neprasícím stylem" je poměrně dost, jsem si jistý, že i v těchto dvou krajích bude hodně lidí. Chce to využít osobní vazby a projet, co nejvíce kynologických akcí. Pravdou je, že vašim představám spíše budou odpovídat mladší ročníky, zejména ženy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestřáb je specialista na ptáky, savci mu moc nechutnají.

Nevím, jestli mu vyloženě savci nechutnají a jí je z krajním odporem. Nicméně, když stavy drobné zvěře byly mnohem vyšší, jestřáb nepohrdl ani zajícem.

Atheira napsal(a):
No, jako stát se může všechno, ale asi to není věc, které bych se v první řadě obávala. Byla by až někde hodně vzadu, jestli by mě to vůbec napadlo.

Moji tetu napadla i mrňavá oprsklá straka, která měla hnízdo u silnice, po které jela na kole do práce. Stejně to schytala ještě hromada dalších cyklistů, kupodivu nenapadala lidi, co kolem šli, jen na kolech. Tak se později všichni naučili po té cestě kola vodit.

Celkem časté jsou nálety od hnízdících kosů, málokdy na lidi, ale na psa to je relativně běžné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Káněte bych se nebála, ale u nás semtam sokolníkům něco většího ulítne, a nebojí se to nalétávat ani na jezdce na koni (opakovaně jsem toho byla svědkem). Pokaždý to byl ale ochočený dravec a měl rolničku.

To mi jeden sokolník vysvětloval tím, že to bývá problém u mladších dravců, kteří jen prostě omylem zkouší přistát na někom cizím...ale nevím, co je na tom pravdy. Ale prý se nejedná útok.

Každopádně bych se divil, kdyby zrovna káně útočilo na psa - pro něj je to docela velká kořist. Z dravců jedině snad jestřáb by si mohl vyšlápnout na malá plemena.

jezicek napsal(a):
Ano, nekdo treba neni myslivec, tudiz podobnymi psychozami kolem parozi netrpi, protoze parozi pro nej neni nic vic, nez pro jineho ostrihane vlasy.

Pokud nechcete psovi davat parozi na hrani si a okusovani, je to samozrejme vase pravo, ale fakt, ze by tak neucini statem posveceni a protezovani sociopate co kazdy rok zabiji vlastni debilitou nekolik lidi, zabijeji velke dravce, vybili vsechny predatory, z ciziho majetku si delaji farmy na pestovani kalamitne premnozene zvere, kterou pak za zvuku rohu a pitomych ritualu vrazdi a jeste maji tu drzost rikat tomu laska k prirode, nikomu nebrani se zaridit podle sebe a svych predstav o tom, co je a neni spravne.

Je to asi stejné, jako bych o vás, jen na základě vaší fotky prohlašoval, že jste nácek, bývalý příslušník stb či podobně psychicky narušený jedinec, protože bla, bla, bla...
Všechno, co jste napsal je už tak ohrané na téma "myslivec - nepřítel č.1", že nemá jakýkoliv smysl na to reagovat.
Každopádně, já, ač sám myslivec, nemám problém dát paroží psům na hraní. Nevidím na tom nic neuctivého vůči zvěři, vnímám to stejně jako kterýkoliv výrobek z paroží, od věšáků po rukojeť nože.
Jinak dlouho psům vždy vydrželi hračky z pettrend. Mají je dělené, dle tvrdosti.

Odpusťte mi, ale chov lišek pro potěchu je z části šílené, z částí zbytečné a z části úchylné.
Většina z vás mě, jakožto myslivce, bude vnímat spíše jako nepřítele č.1, což si uvědomuji. Jenže jaký má smysl dělat z lišek mazlíčky ? Psi, kočky, opice už se omrzeli ? Ještě pochopím, když S. Dálí choval mravenečníka, protože to byl prostě excentrik, ale tohle mi nijak nejde na rozum.
Samozřejmě je to blbost. Lišky patří do volné přírody. Není to ani ohrožený druh. Ještě s přivřením oka dokážu pochopit záchranářské programy, kde se odchová mládě a ve správný čas se vypustí zpět do přírody, i když ani to není zrovna ideální.

Pisi z tel., omlouvam se proto za nepouziti diakritiky.
Potiz je v tom, ze lec, cast lesa ve ktere se lovi, se v case rychle meni, proto by omezeni prostoru na rozcesti bylo zbytecne. Nehlede na moznost neexistujicich rozcestniku mimo znacene trasy kct.
Povinnosti poradatele honu je zajistit bezpecnost. Tudiz neni vase odpivednost se predem informovat, je tomu opacne. Vy musite byt chranena. I kdyz zajiste neni prijemne se pohybovat v potencionalne nebezpecnem prostredi.

Teď sice hony nejsou, pokud se někde nepořádá hon na krocana.
Každopádně zákon neukládá mysliveckým spolkům povinnost ohlašovat obecním úřadům termíny honu a ani povinnost označovat oblast, kde se hon koná. Ano, v zájmu bezpečnosti se to vždy nějak značí, ať už pozicí střelců či fáborky. A někde se hlásí. Bohužel, ne všude jsou dobré mezilidské vztahy, tudíž informace o honech se nemusí dostat ke všem.
Doporučuji vznést dotaz na starostu, zda by se do budoucna nemohly termíny oznamovat na obecní nástěnce či obecním rozhlasem.
I v době honů se do lesa může, ale v zájmu bezpečnosti se to nedoporučuje, případně se nechat odkázat na vedoucího honu, pokud již v době honu se octnu v lese, aby mě navedl bezpečnou cestou pryč.
Hony mohou být v jakýkoliv den. Mohlo se také jednat například o poplatkový hon, ale "hon" je termín známý každému. Občas se nemusí označovat správně, ale pro laiky srozumitelně.

hunting napsal(a):
Tak asi budu jediná, komu vyhovuje kožená stopovačka Trénuji s loveckými plemeny a na práci po barvě i v praxi používám jedině kůži. Pro malá plemena kulatou kůži průměru 4, popř.5 mm, pro velká plemena plochou kůži. Vyhovuje mi, že se za nic nezachytává, což byl vždy problém u popruhu (táhnout za sebou větve a ostružiny není žádná radost). Mám šesti až desetimetrové řemeny, na konci bez úchytu-ouška (za ty se taky často řemen zadrhne). Řemen můžu nechat v rukou prokluzovat, zbytek táhneme za sebou, zachytím kdykoliv podle potřeby. Žádná práce s údržbou, stačí párkrát za rok promazat sádlem nebo speciálním přípravkem na kůži a stále fungují. Samozřejmě, že mokrou stopovačku (u loveckých plemen je to barvářský řemen) po návratu nechám uschnout a setřu vlhkým hadříkem. Viděla jsem pracovat na stopách s různými popruhy či šňůrami, za mě ani náhodou! Ale je to jen můj subjektivní pocit a zkušenosti z práce z lesa. Nyní pokukuji po stopovačce z biothanu http://www.firedog.eu/sk/produkty/firedog/biothane/tracking-leashes, s obojkem z tohoto materiálu jsem spokojená. Ale zatím jsem stopovačku neviděla v praxi a trošku váhám...

Přesně tak, jednoznačně kožená. Ano, má také své nevýhody - poměrně náročná údržba oproti jiným materiálům, trochu klouže, ale na rukavice to zase ne.
Pokud nebudete používat rukavice stále, tak si ruce si spálíte u každého materiálu, fyziku neoblbnete.
Na druhou stranu - oproti nylonu na sebe nechytá bordel, má delší životnost, nezachytává se o každý trn či tvrdší výstupek, jde z ní snadno udělat vodítko (barvářský řemen) a je tak skladnější, pocitově mi i přijde příjemnější do ruky.
Guma vám také zpuchří a popraská, ale u kůží to výrazně oddálíte správnou péčí.

Nebyl ještě před pár lety problém s vrozenou agresivitou v chovu dalmatinů ? Podobně jako to bylo u kokršpanělů...nejsem si tím jistý, tak se ptám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V USA se už určitě o bájném tvorovi z Konga natáčí film..

Ano, jmenuje se King Kong
Nevím, jak moc důvěryhodný zdroj to je: http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2012011701
Je to o medvědu, ne o tom psu...

tapina napsal(a):
Dovolte mi, abych to uvedla na pravou míru. Jak jistě víte, ze starověkých spisů je známo, že na africkém kontinentu kdysi žila šelma, podobná medvědovi. Na základě popisu, kde je především zdůrazňována absence mimiky, tlcož je typický znak medvědovi týchž, badatelé v 19. století zařadili fosilie vyhynulého živočicha mezi medvědy. Později s poznatky moderní genetiky se ukázalo, že jejich domněnka byla mylná, že se jedná o šelmu na pomezí psovitých a hyenovitých, sdílí znaky obou taxonů. Domorodci dodnes popisují výskyt šelmy v odlehlých pralesech střední Afriky, nicméně nejsou pro to žádné důkazy.
Několik nadšenců se rozhodlo vyšlechtit psa podobného zmíněné šelmě, vycházejí především z popisů antických autorů, ale také domorodců, kteří se jej velmi obávají.
Jak je v úvodu zmíněno, byla použita plemena argentinská doga, bordeauxská doga, pro tělesnou konstituci. V počátcích byl přikřižován sao, avšak ukázalo se, že nese zejména nevhodnou strukturu štětí - psi byli v africkém prostředí líní a domorodcům spíš pro smích. Přilitím krve borderkolie se docílilo velmi kvalitního osrstění, včetně žádoucího zbarvení reverse panda, potřebné ostrosti a především absence mimiky, což je typických znakem, který plemeni dává právoplatně jmého Africký medvědí pes.

V Africe žili i medvědi. Mám pocit, že nějaký exemplář dostal nějaký evropský panovník do sbírky. Není to zase tak dávno, cca 200 let, jestli si to pamatuji dobře.
Římané je tahali do arén na gladiátorské zápasy.

fofo napsal(a):
Mám skušenost s ruskými plemeny psů, mají výběh a k dispozici boudu - každý svou a většinou spí venku i v mrazech zalezou jen když fouká vítr ale samozřejmost je kvalitní potrava.

Já v Rusku žasl, co ti psi vydrží. V opravdu silných mrazech si maximálně zalezli do svých "nor" vyhrabaných ve sněhu. Jinak spali na sněhu. O opravdu kvalitní stravě si mohli nechat leda zdát. A to za den naběhali vzdálenosti, které snad celá moje smečka nenaběhala za život. Prostě se jelo autem a psi běželi. Bylo to zvláštní.

Evv napsal(a):
Takový test je na více webech a ve více variantách. Nikdy jsem si štěně nevybírala, a nic neodchovala, ale nedovedu si představit že bych vztah se psem od kterého očekává že bude spolupracovat začala převalováním na záda, spíš si myslím že majitel by měl zajistit aby se pes do takové situace nedostal (samozřejmě nemluvím o tom jak to funguje mezi psi), nevím, nemám moc zkušeností, ale jak se tohle odrazí na důvěře psa?
Krom toho když někdo věnuje výběru psa čas, tak ví jakou mají povahu rodiče, je v kontaktu s chovatelkou, to určí povahu spíš než nějaký test. A hromadu věcí z toho změníte výchovou.

Ano, takové štěně, pokud ho byť jednou převrátíte na zádíčka, nejspíše nebude schopno vyjít ani na ulici. Je to ztracený případ. Někdy se podaří náprava, ale zabere to roky než je schopno přijímat stravu v přítomnosti člověka. Na veškerý výcvik zcela zapomeňte...
Samozřejmě, že se to neodrazí vůbec nijak. Přestaňte ze psů dělat změkčilé labilní tvory, které s člověkem spolupracují pro své vlastní potěšení.

Já už bral spoustu psů, ale těch, kde jsem znal oba rodiče, těch je opravdu málo. U zahraničích spojení to už je téměř utopie. Představa, že letím na otočku do USA okouknout jak se chová "otec", je bláhovost. Chovatelé vám také nemusí říkat vždy všechno, navíc často mají růžové brýle, když jde o jejich odchov.

Mnohem větší důvěru mám v lidi, kteří ví, co přesně hledají a mají nějaké své postupy, než lidi, kterým stačí, že to štěně je roztomilé.

Souhlasím se scyllou, že ty výstupy z toho testu jsou poněkud diskutabilní.

Fiona.Praha napsal(a):
Smluvní mantinely si vymezí útulek, dočaskář do toho nemůže mluvit.
Stejně jako zájemce o adopci nemůže zasahovat do smlouvy.
Teda jak dočaskář, tak zájemce se mohou pokusit zasáhnout do smlouvy, ale je jim to tak nějak na nic. Je jim vysvětleno, že útulek to takhle dělá, smlouvy psal právník, funguje to takhle dlouho a buď ber nebo neber.

Obecně u dočasek platí, že pokud se jedná o dočasnou péči, náklady na psa platí útulek (jasně, že tam nejsou sporty, dovolené, startovné, hračky, oblečky, ...jen základní náklady jako veterinární péče a krmivo).
Zmínila jsem to v souvislosti s tím, že pokud by byla doba do kastrace, braná jako dočasná péče o majetek útulku, mělo by to fungovat jako běžná dočasná péče - tedy proplácení nákladů, aspoň veterinární péče a krmení. Což tak nefunguje.

Stále dokola. Obrovský rozdíl je v tom, kdo je vlastník.
Že něco funguje dlouho, neznamená, že to funguje správně...

Zároveň s tou motorkou to není tak blbé, jak se to na první pohled může zdát. Vy přebíráte sice zodpovědnost, ale zároveň nenabýváte vlastnická práva, tzn. můžete na ní jezdit, kamarád je z obliga při fotkách z radaru, ale nemůžete ji prodat. Žádné ustanovení o příspěvcích na provoz tam nemusí být. Zjednodušeně.

Fiona.Praha napsal(a):
Dočasné péče u psů fungují trošičku jinak, než půjčená motorka od kamaráda.

Jistě fungují jinak, ale zároveň se smluvně vymezí mantinely daleko lépe, protože vlastník je stále útulek. Proto si může diktovat podmínky, na rozdíl od případu, kdy vám psa prodá a tudíž vlastnická práva přecházejí kompletně na vás. Tady už je to s omezením docela zapeklité...
Ten příměr s motorkou není zas tak od věci.