Sahat psovi do misky?

Vy jste mu tam už předtím cvičně, ale bez pozitivní motivace, sahali, že jo? V tom může být zakopaný pes, jen se s přibývajícím věkem víc brání.

Jak píše Sardullah, zkusila bych si s jídlem sednout vedle misky. Vzít si něco svého plus jeho granule. A prostě po jedné mu to dávat do misky, pro začátek radši mimo krmnou dávku, aby vás hlady nepolknul.

A což nechat ho nějaký čas žrát v klidu ? Někde na klidném místě, dát mu misku a neposkakovat kolem něj.
A pak si ho třeba zavolat na ten rohlíček. ( I když je lepší, když pes ví, že jeho jídlo je v misce a do toho co jím já, mu nic není ).

Udělejte tzv. kontrolu na jídlo. První naučte povel "nesmíš" a naopak "vem si". Trénuje se to tak, že psovi dáte pamlsek až tehdy, když se přestane na něj dobývat do Vaší ruky. Z počátku je třeba cvičit na zavřené dlani, potom na rozevřené a pak s jídlem na zemi. Až to bude ovládat a bude na povel sedět před nabízeným i zahozeným pamlsekem, tak ho nechte vzít nějakou dlouhou sušinu (a nebo něco jiného tvrdého, co jedním stiskem neukousne) a přitom si ji nechte na druhé straně v ruce. Nenechávejte ho žvýkat moc dlouho a za chvíli mu dejte povel "nesmíš" a následně na to mu nabídněte mnohem lepší pamlsek - ze zkušenosti na většinu psů, aby pustili, zabírají syrové neprané dršťky - fakt to smrdí, ale funkční to je. Když to na první pokud nezvládne, netrestejte ho, ale vyzkoušejte to znova za nějaký čas. Mezitím platí nesahat do jídla, nenechávat hladovět a zbytečně s krmením nestresovat. Až pes zvládne spolehlivě pouštět a odcházet od jídla pro něco lepšího (s tím, že si pak bude moci původní mňamu sníst), tak mu začněte sahat do misky. Když zavrčí, přivolejte si ho (pouštět musí tedy opravdu dobře + povel ke mně je samozřejmostí), dejte moc dobrou mňamku a zbytek misky dokrmte z ruky. Takto každý den. Až nezavrčí, dejte tam lepší mňamku, dejte mu pokoj a po jídle moooc pochvalte. Přes PC se těžko radí, ale metoda výcviku zabírá při postupném a důsledném provedení na všechny hafany.

Já tak nějak nechápu, proč má někdo snahy sahat psovi na jídlo, když mu ho dal. Pokud psovi dám misku s jídlem, tak ho přece nechám v klidu najíst. Mě taky nikdo do talíře nesahá a u jídla mě nehladí...bych ho asi taky kousla
Myslím, že taky hodně záleží na povaze psa. Máme dva, jednomu bych do misky mohla sáhnout jen já nebo manžel a zbytek světa by se zlou potázal a druhému hafanovi by mohl při jídle kdokoli strkat i prsty do uší...Váš prostě nemá rád, když je u jídla rušen...dopřejte mu klid.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A což nechat ho nějaký čas žrát v klidu ? Někde na klidném místě, dát mu misku a neposkakovat kolem něj.
A pak si ho třeba zavolat na ten rohlíček. ( I když je lepší, když pes ví, že jeho jídlo je v misce a do toho co jím já, mu nic není ).

Psí logika: pokud budu vrčet, tak budu mít klid, což je to, co chci a tak budu vrčet ještě více.
Za chvíli se s tímto přístupem k němu možná nebudete moci přiblížit ani do stejné místnosti.

Pokud je pes při krmení ok, tak nechat na pokoji je jediné správné řešení. Pokud ne, můžete tímto přístupem i hodně zkazit - přes PC nelze posoudit povahu psa, takže bych se do toho nepouštěla.

Nechci problem - ktery problemem je zlehcovat.
Ale neni to jen problem psu. A pro odlehceni proste musim...
https://www.youtube.com/watch?v=cXudpeoDQC8.

Pupča napsal(a):
Já tak nějak nechápu, proč má někdo snahy sahat psovi na jídlo, když mu ho dal. Pokud psovi dám misku s jídlem, tak ho přece nechám v klidu najíst. Mě taky nikdo do talíře nesahá a u jídla mě nehladí...bych ho asi taky kousla
Myslím, že taky hodně záleží na povaze psa. Máme dva, jednomu bych do misky mohla sáhnout jen já nebo manžel a zbytek světa by se zlou potázal a druhému hafanovi by mohl při jídle kdokoli strkat i prsty do uší...Váš prostě nemá rád, když je u jídla rušen...dopřejte mu klid.

Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky).

To ano, ale zas z té předchozí diskuse to vypadalo spíš tak, že zadavatelka tím "tréninkem" dohnala štěně k tomu si jídlo bránit. V takovém případě je pak opravdu lepší ho na nějaký čas u jídla vůbec nerušit, nedělat s jídlem žádný vopičárny.

Pupča napsal(a):
Já tak nějak nechápu, proč má někdo snahy sahat psovi na jídlo, když mu ho dal. Pokud psovi dám misku s jídlem, tak ho přece nechám v klidu najíst. Mě taky nikdo do talíře nesahá a u jídla mě nehladí...bych ho asi taky kousla
Myslím, že taky hodně záleží na povaze psa. Máme dva, jednomu bych do misky mohla sáhnout jen já nebo manžel a zbytek světa by se zlou potázal a druhému hafanovi by mohl při jídle kdokoli strkat i prsty do uší...Váš prostě nemá rád, když je u jídla rušen...dopřejte mu klid.

A vy byste se natolik podřídila psovi, že byste mu prostě rychle hodila misku na zem a mazala do jiné místnosti aby náhodou nebyl rušen, protože má rád klid? Já teda ne.. Zaprvé by to vadilo mě a za druhé si myslím, že i pes by žral ve stresu, jestli se náhodou někdo nepřiblíží. Já bych psovi raději ukázala, že může jíst naprosto v klidu i kdybych seděla vedle něj.

Taky jsme tento problém měli, u dvouměsíčního štěněte. Dělala jsem to tak, jak bylo popsáno. Vždy když jsem se přiblížila tak jsem do misky přihodila něco lepšího, nebo jsem mu to nabídla z ruky. pak jsem občas misku prohrábla, zase dala něco lepšího a nechala ho v klidu dojíst. Teď vím, že mu můžu do misky sáhnou kdykoli, ale jen tak to nedělám. Také jsem ho naučila, že než mu dám misku tak musí být v klidu a ne se na mě sápat. Pokud mu položím misku na zem a řeknu, že nesmí, tak se toho nedotkne dokud mu to nedovolím - ale samozřejmě ho tím neprudím každé krmení. To samé pokud mu někdo něco nabídne a řeknu, že nesmí tak si nevezme. A připadá mi to jako normální chování vychovaného psa.

marcelaamax napsal(a):
A vy byste se natolik podřídila psovi, že byste mu prostě rychle hodila misku na zem a mazala do jiné místnosti aby náhodou nebyl rušen, protože má rád klid? Já teda ne.. Zaprvé by to vadilo mě a za druhé si myslím, že i pes by žral ve stresu, jestli se náhodou někdo nepřiblíží. Já bych psovi raději ukázala, že může jíst naprosto v klidu i kdybych seděla vedle něj.

Taky jsme tento problém měli, u dvouměsíčního štěněte. Dělala jsem to tak, jak bylo popsáno. Vždy když jsem se přiblížila tak jsem do misky přihodila něco lepšího, nebo jsem mu to nabídla z ruky. pak jsem občas misku prohrábla, zase dala něco lepšího a nechala ho v klidu dojíst. Teď vím, že mu můžu do misky sáhnou kdykoli, ale jen tak to nedělám. Také jsem ho naučila, že než mu dám misku tak musí být v klidu a ne se na mě sápat. Pokud mu položím misku na zem a řeknu, že nesmí, tak se toho nedotkne dokud mu to nedovolím - ale samozřejmě ho tím neprudím každé krmení. To samé pokud mu někdo něco nabídne a řeknu, že nesmí tak si nevezme. A připadá mi to jako normální chování vychovaného psa.

Souhlas, kliďas ať si baští bez rušení, když má člověk jistotu, že si jídlo nebrání. Není ho potřeba potom nervovat a nutit ho to krmení řešit. Ale když už problém nastane, tak vyhýbání se psovi a vyklízení prostoru, aby náhodou nezačal vrčet, nic moc nevylepší. Aby byl pes vez nervů v háji, musí pochopit, že není ohrožený a ne vidět, že jeho vrčení je důležité, protože drží páníčky dál od misky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy jste mu tam už předtím cvičně, ale bez pozitivní motivace, sahali, že jo? V tom může být zakopaný pes, jen se s přibývajícím věkem víc brání.

Jak píše Sardullah, zkusila bych si s jídlem sednout vedle misky. Vzít si něco svého plus jeho granule. A prostě po jedné mu to dávat do misky, pro začátek radši mimo krmnou dávku, aby vás hlady nepolknul.

No jestli nebude problem v tom, ted me tak napada, ze pri jednom vycvikovem tabore mu znamy sahl prekotne pry cvicne do misky, kdyz zral! To muze byt spoustec jeho negativni reakce, co?!
Jinak mu nevadi, kdyz zere nejakou kost a ja ho hladim nebo mu ji zkousim odebrat... Nebo kdyz vylizuje kelimek od jogurtu, ktery drzim s hladim ho pri tom... Tohle mu neva. Jen kdyz zere ze sve misky. Ach jo...

Pupča napsal(a):
Já tak nějak nechápu, proč má někdo snahy sahat psovi na jídlo, když mu ho dal. Pokud psovi dám misku s jídlem, tak ho přece nechám v klidu najíst. Mě taky nikdo do talíře nesahá a u jídla mě nehladí...bych ho asi taky kousla
Myslím, že taky hodně záleží na povaze psa. Máme dva, jednomu bych do misky mohla sáhnout jen já nebo manžel a zbytek světa by se zlou potázal a druhému hafanovi by mohl při jídle kdokoli strkat i prsty do uší...Váš prostě nemá rád, když je u jídla rušen...dopřejte mu klid.

Já také nejsem zastáncem sahání psovi do misky se žrádlem, i když našemu to vůbec nevadí. Ale myslím, že dotaz je mířen na to, co když chcete do misky něco přidat, nebo naopak z ní vzít něco, co tam být nemá (ostrá kost), navíc zadavatelka píše, že chce předejít tomu, aby si pes to jídlo nebránil třeba i jen při projití kolem něj, když žere.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky).

Aha...
Čtu příspěvky chronologicky, a teď jsem zjistila, že jsem napsala prakticky totéž, co "Balu". Tak se omlouvám za zdublování důvodu, proč někdy je nutné do misky sáhnout.

marcelaamax napsal(a):
A vy byste se natolik podřídila psovi, že byste mu prostě rychle hodila misku na zem a mazala do jiné místnosti aby náhodou nebyl rušen, protože má rád klid? Já teda ne.. Zaprvé by to vadilo mě a za druhé si myslím, že i pes by žral ve stresu, jestli se náhodou někdo nepřiblíží. Já bych psovi raději ukázala, že může jíst naprosto v klidu i kdybych seděla vedle něj.

Taky jsme tento problém měli, u dvouměsíčního štěněte. Dělala jsem to tak, jak bylo popsáno. Vždy když jsem se přiblížila tak jsem do misky přihodila něco lepšího, nebo jsem mu to nabídla z ruky. pak jsem občas misku prohrábla, zase dala něco lepšího a nechala ho v klidu dojíst. Teď vím, že mu můžu do misky sáhnou kdykoli, ale jen tak to nedělám. Také jsem ho naučila, že než mu dám misku tak musí být v klidu a ne se na mě sápat. Pokud mu položím misku na zem a řeknu, že nesmí, tak se toho nedotkne dokud mu to nedovolím - ale samozřejmě ho tím neprudím každé krmení. To samé pokud mu někdo něco nabídne a řeknu, že nesmí tak si nevezme. A připadá mi to jako normální chování vychovaného psa.

Nevím, proč má spousta lidí v oblibě prudit psa u jídla různými zákazy a podobně. U nás je to nejvyšší forma buzerace namyšleného psa, a koukám, že u některých psů jejich životní realita. Připadá mi to jako video "mám vše pod kontrolou" z Heroltic.

asurwic napsal(a):
Udělejte tzv. kontrolu na jídlo. První naučte povel "nesmíš" a naopak "vem si". Trénuje se to tak, že psovi dáte pamlsek až tehdy, když se přestane na něj dobývat do Vaší ruky. Z počátku je třeba cvičit na zavřené dlani, potom na rozevřené a pak s jídlem na zemi. Až to bude ovládat a bude na povel sedět před nabízeným i zahozeným pamlsekem, tak ho nechte vzít nějakou dlouhou sušinu (a nebo něco jiného tvrdého, co jedním stiskem neukousne) a přitom si ji nechte na druhé straně v ruce. Nenechávejte ho žvýkat moc dlouho a za chvíli mu dejte povel "nesmíš" a následně na to mu nabídněte mnohem lepší pamlsek - ze zkušenosti na většinu psů, aby pustili, zabírají syrové neprané dršťky - fakt to smrdí, ale funkční to je. Když to na první pokud nezvládne, netrestejte ho, ale vyzkoušejte to znova za nějaký čas. Mezitím platí nesahat do jídla, nenechávat hladovět a zbytečně s krmením nestresovat. Až pes zvládne spolehlivě pouštět a odcházet od jídla pro něco lepšího (s tím, že si pak bude moci původní mňamu sníst), tak mu začněte sahat do misky. Když zavrčí, přivolejte si ho (pouštět musí tedy opravdu dobře + povel ke mně je samozřejmostí), dejte moc dobrou mňamku a zbytek misky dokrmte z ruky. Takto každý den. Až nezavrčí, dejte tam lepší mňamku, dejte mu pokoj a po jídle moooc pochvalte. Přes PC se těžko radí, ale metoda výcviku zabírá při postupném a důsledném provedení na všechny hafany.

Tuhle šikanui máte od nějakého trenéra tzv. pozitivní motivace? Jak tohle vůbec může někoho napadnout?

Zadavateli, prosím Vás, nikdy takto nepostupujte. Naučte prostě svého psa, že jídla je dost, nikdo mu ho nebere a nikdo ho při jídle neotravuje, nikdo nedělá kolem braní si pamlsků a jídla komedie a nedává různé hloupé zákazy, tedy pardon, kontroly.... Naučte psa, že vaše přitomnost u misky znamená, že v ní něco dobrého přibude a nebudete mít problém s krmením. Funguje jednoduše, spolehlivě a nemusíte psa šikanovat ponižovat a dělat ze sebe."pozitivkáře".

asurwic napsal(a):
Udělejte tzv. kontrolu na jídlo. První naučte povel "nesmíš" a naopak "vem si". Trénuje se to tak, že psovi dáte pamlsek až tehdy, když se přestane na něj dobývat do Vaší ruky. Z počátku je třeba cvičit na zavřené dlani, potom na rozevřené a pak s jídlem na zemi. Až to bude ovládat a bude na povel sedět před nabízeným i zahozeným pamlsekem, tak ho nechte vzít nějakou dlouhou sušinu (a nebo něco jiného tvrdého, co jedním stiskem neukousne) a přitom si ji nechte na druhé straně v ruce. Nenechávejte ho žvýkat moc dlouho a za chvíli mu dejte povel "nesmíš" a následně na to mu nabídněte mnohem lepší pamlsek - ze zkušenosti na většinu psů, aby pustili, zabírají syrové neprané dršťky - fakt to smrdí, ale funkční to je. Když to na první pokud nezvládne, netrestejte ho, ale vyzkoušejte to znova za nějaký čas. Mezitím platí nesahat do jídla, nenechávat hladovět a zbytečně s krmením nestresovat. Až pes zvládne spolehlivě pouštět a odcházet od jídla pro něco lepšího (s tím, že si pak bude moci původní mňamu sníst), tak mu začněte sahat do misky. Když zavrčí, přivolejte si ho (pouštět musí tedy opravdu dobře + povel ke mně je samozřejmostí), dejte moc dobrou mňamku a zbytek misky dokrmte z ruky. Takto každý den. Až nezavrčí, dejte tam lepší mňamku, dejte mu pokoj a po jídle moooc pochvalte. Přes PC se těžko radí, ale metoda výcviku zabírá při postupném a důsledném provedení na všechny hafany.

Tohle je odstrašující video z Heroltic.


https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs.

Souhlasím se Scyllou, tohle už je přespřílišná buzerace. Zadavatelka, pokud Vás pes do misky nepustí, když mu misku dáte, než to dožere, tak jednou projděte jako náhodou kolem něho a upusťte vedle něho kousek masa, a dál ho nechte krmení v misce dožrat, po týdnu se k němu můžete na dva kroky přiblížit a zase, kousek masa směrem k jeho misce, a za další týden procházení okolo se zastavením a přidáním do misky kusu masa. Tyhle cvičení cvičit max 2-3týdně jakoby nic, na psa max promluvit, nesahat na něho. takhle se po čase dopracujete k tomu, že pes vrčet nebude.

scylla napsal(a):
Tohle je odstrašující video z Heroltic.


https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs.

V důsledku, převedeno na psy, je to fakt smutné.

"Nevim, v cem je chyba. Predchozi psi nsm to nedelali."
pokud si dobře pamatuji, tak jsi ho to bránění naučila právě oním šaháním do misky, jak jsi psala v předchozím tématu...
A neporovnávej psy, každý je individualita.

"A což nechat ho nějaký čas žrát v klidu ? Někde na klidném místě, dát mu misku a neposkakovat kolem něj."
velký souhlas, právě proto, že štěně už lidi naučili si jídlo bránit, tak je třeba mu teď dát "oddychový čas", možnost na chyby lidí zapomenout, dostat se zpátky na "nulu"...a pak třeba krmit z ruky. Nejde o to ustoupit nějakému vrčení, ale štěněti k vrčení vůbec nedat důvod a víc nenervovat než už patrně je.

"Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky)".
1)fakt teoreticky, to se někomu z vás někdy stalo?
2) k tomu, a už jsem to psala je dobré (a si myslím, že to by měl být jeden ze základních povelů) naučit psa povel PUSŤ(jako výměnu něčeho za něco lepšího tedy pro psa záležitost ryze dobrovolnou )...ono tím, že psa tento povel naučím a pak ho při takové příležitosti použiji. psa dopředu informuji o tom, co se bude dít a on nebude mít potřebu si cokoliv bránit, protože bude VĚDĚT.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlasím se Scyllou, tohle už je přespřílišná buzerace. Zadavatelka, pokud Vás pes do misky nepustí, když mu misku dáte, než to dožere, tak jednou projděte jako náhodou kolem něho a upusťte vedle něho kousek masa, a dál ho nechte krmení v misce dožrat, po týdnu se k němu můžete na dva kroky přiblížit a zase, kousek masa směrem k jeho misce, a za další týden procházení okolo se zastavením a přidáním do misky kusu masa. Tyhle cvičení cvičit max 2-3týdně jakoby nic, na psa max promluvit, nesahat na něho. takhle se po čase dopracujete k tomu, že pes vrčet nebude.

Naučte psa význam slova, kterým mu něco nabízíte, například slovo NA. Na to mu něco dejte. Pak se s tímto slovem přiblížíte k misce, něco přihodíte a odejdete. Tak to týdne pes bude vrtět ocasem, když vás uvidí přicházet k misce. Funguje i na psy týrané hlady a těžké agresory.

scylla napsal(a):
Naučte psa význam slova, kterým mu něco nabízíte, například slovo NA. Na to mu něco dejte. Pak se s tímto slovem přiblížíte k misce, něco přihodíte a odejdete. Tak to týdne pes bude vrtět ocasem, když vás uvidí přicházet k misce. Funguje i na psy týrané hlady a těžké agresory.

Taky by šlo, ale tím, že nic neříkám, to psovi značí, že už jenom moje zjevení je důvod k radosti

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky by šlo, ale tím, že nic neříkám, to psovi značí, že už jenom moje zjevení je důvod k radosti

U agresora se vyplatí to slovo, mám to vyzkoušené doslova na vlastní kůži....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky by šlo, ale tím, že nic neříkám, to psovi značí, že už jenom moje zjevení je důvod k radosti

No, pro psa zadavatelky je její zjevení u misky důvodem si tu misku si začít bránit.
Ta důležitost pojmenování (povel) je obecná, pes tak VÍ, co bude následovat, VÍ co má dělat = má jistotu...obecně a paušálně lze asi říct, že příčinou jakékoliv agrese (neoprávněné, bez objektivního důvodu) je NEJISTOTA...a tu je třeba odstranit.

scylla napsal(a):
U agresora se vyplatí to slovo, mám to vyzkoušené doslova na vlastní kůži....

Dobrá, mě na "agresivní štěně" stačilo bez slova, tak ať si zadavatelka vybere, jinak se shodneme, ne?

Radvajs napsal(a):
Vracim se jeste jednou k tematu, ktere jsem jiz jednou otevrela. A to zda sahat psovi do misky se zradlem.
Asi bych se spokojila s nazory, ktere se objevily v diskuzi, ale zrejme budu muset situaci resit nejak razneji.
4 mesicni stendo zacina vrcet pri zrani, pokd ho pohladime nebo i kdyz chceme cokoli s miskou se zradlem udelat-treba mu ji jen odsunout nebo mu tam neco i pridat.Zatim je to stene, ale prave chci predejit vcasnym resenim nejakym problemum.
Nevim, v cem je chyba. Predchozi psi nsm to nedelali. Psik je na vsechny zvykly, nijak agresivni naopak. Jde o novofundlandaka po vybornych rodicich.
Nemate nejake rady, jak docilit toho, aby nevrcel u zradla?
Zkousela jsem mu misku drzet a hladit ho u toho, pak mu ji postavit nebo do ni pridat, ale nepomaha to. Nerada bych, abychom kolem nakonec ani nemohli projit, pokud zere... Moc dekuji.

Dávala bych misku blízko sebe. U nás jsme jednoho psa tohle odnaučili tak, že jsme si sedli s rodinou ke stolu ke svému jídlu a jemu misku dali pod stůl mezi naše nohy. Byli jsme tím pádem blízko něho, nestarali se o něj, nerušili ho a když dojedl, přihazovali jsme do misky kousky jídla. Když jedl jinak - měl misku na jejím místě (ráno - u nás se krmí dvakrát denně dospělý pes a štěně jak si řekne) a zabručel, poslali jsme ho slovně do háje hodně pohrdavým tónem. Je to na vás, jestli budete ustupovat jeho projevům nebo je sebevědomě přehlédnete a pošlete do někam. Vrčení by se mu nemělo vyplatit - neměl by dosáhnout toho, co chce dosáhnout. Jinak platí rovnice - čím větší komedie se kolem krmení dělá, tím větší problém s chovám psa u krmení nastává. Takže klid, sebevědomí, dostatek krmení, klid u něj a žádné pitomosti typu žraní na povel a různých "kontrol" a podobné nesmysly. Přidávání do misky funguje spolehlivě, jen tomu dejte trošku času.

Diky vsem za pripominky, namety, rady... Chci je rict, ze to vrceni je jen u MISKY se zradlem. Z ruky ho krmime v pohode, kost mi na povel "pust podivam se " taky v poho pousti-pak mu ji samozrejme vratim s pochvalou.
Budu ho zkouset krmit vice v nasi pritomnosti, pamlsky mu taky budu davat do misky atd.
Dnes opet u granuli zavrcel, pak jsem mu dala do misky kus syra a to jsem mu mohla pomalu i sahnout do tlamy s NIC! Zadne vrceni.Tak ja myslim, ze to pujde, ze to vrceni postupem odbourame.

Diky za rady.

Radvajs napsal(a):
Diky vsem za pripominky, namety, rady... Chci je rict, ze to vrceni je jen u MISKY se zradlem. Z ruky ho krmime v pohode, kost mi na povel "pust podivam se " taky v poho pousti-pak mu ji samozrejme vratim s pochvalou.
Budu ho zkouset krmit vice v nasi pritomnosti, pamlsky mu taky budu davat do misky atd.
Dnes opet u granuli zavrcel, pak jsem mu dala do misky kus syra a to jsem mu mohla pomalu i sahnout do tlamy s NIC! Zadne vrceni.Tak ja myslim, ze to pujde, ze to vrceni postupem odbourame.

Diky za rady.

Hodně štěstí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nevim, v cem je chyba. Predchozi psi nsm to nedelali."
pokud si dobře pamatuji, tak jsi ho to bránění naučila právě oním šaháním do misky, jak jsi psala v předchozím tématu...
A neporovnávej psy, každý je individualita.

"A což nechat ho nějaký čas žrát v klidu ? Někde na klidném místě, dát mu misku a neposkakovat kolem něj."
velký souhlas, právě proto, že štěně už lidi naučili si jídlo bránit, tak je třeba mu teď dát "oddychový čas", možnost na chyby lidí zapomenout, dostat se zpátky na "nulu"...a pak třeba krmit z ruky. Nejde o to ustoupit nějakému vrčení, ale štěněti k vrčení vůbec nedat důvod a víc nenervovat než už patrně je.

"Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky)".
1)fakt teoreticky, to se někomu z vás někdy stalo?
2) k tomu, a už jsem to psala je dobré (a si myslím, že to by měl být jeden ze základních povelů) naučit psa povel PUSŤ(jako výměnu něčeho za něco lepšího tedy pro psa záležitost ryze dobrovolnou )...ono tím, že psa tento povel naučím a pak ho při takové příležitosti použiji. psa dopředu informuji o tom, co se bude dít a on nebude mít potřebu si cokoliv bránit, protože bude VĚDĚT.

1) občas nastane situace, kdy je třeba do misky sáhnout. Vám se to nikdy nestalo?
2) je docela jedno, jestli pes bude reagovat na povel "Pusť", nebo třeba na "Ukaž, já se podívám, co to tam máš". Důležité je, aby si do misky nechal sáhnout, nevrčel, neútočil, misku si nebránil. Samozřejmě před svým pánem a jeho rodinou.

"1) občas nastane situace, kdy je třeba do misky sáhnout. Vám se to nikdy nestalo? "
zcela poctivě jsem se zamyslela a přišla jsem na jediný důvod, kdy jsem šahala a šahám do misky(samozřejmě nepočítám přidávání) - když zviřátko z nějakého důvodu z misky nežralo a z ruky jo...

"2) je docela jedno, jestli pes bude reagovat na povel "Pusť", nebo třeba na "Ukaž, já se podívám, co to tam máš". Důležité je, aby si do misky nechal sáhnout, nevrčel, neútočil, misku si nebránil. Samozřejmě před svým pánem a jeho rodinou. "
tady nějak nevím, co chceš říct (jako odpověď na můj příspěvek ad2).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"1) občas nastane situace, kdy je třeba do misky sáhnout. Vám se to nikdy nestalo? "
zcela poctivě jsem se zamyslela a přišla jsem na jediný důvod, kdy jsem šahala a šahám do misky(samozřejmě nepočítám přidávání) - když zviřátko z nějakého důvodu z misky nežralo a z ruky jo...

"2) je docela jedno, jestli pes bude reagovat na povel "Pusť", nebo třeba na "Ukaž, já se podívám, co to tam máš". Důležité je, aby si do misky nechal sáhnout, nevrčel, neútočil, misku si nebránil. Samozřejmě před svým pánem a jeho rodinou. "
tady nějak nevím, co chceš říct (jako odpověď na můj příspěvek ad2).

2) nevíte? Třeba to, že chápu povel Pusť jako povel pro něco jiného, než pro to, aby si pes nechal sáhnout do misky.
1) je zbytečné komentovat, vy nepřipustíte, že by se to mohlo někdy hodit.

Je mi jedno, jestli a co chápete. Každý si to se svým psem/psy dělá jak si myslí, že je to nejlepší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč je někdy třeba sáhnout psovi do misky? Teoreticky proto, abyste mohla z misky odstranit něco, čeho jste si předtím, než jste psovi žrádlo dala, nevšimla. Třeba ostrou kost. (určitě napíšete, že se vám něco takového nemůže stát, proto jsem napsala - teoreticky).

Souhlas. Třeba se mi stalo, že tam psu vletěla vosa, než se rozhoupal, že jde žrát. Tak řeknu: počkej vosa, vosu vyženu a zvesela, už dobrý, můžeš".

scylla napsal(a):
Tuhle šikanui máte od nějakého trenéra tzv. pozitivní motivace? Jak tohle vůbec může někoho napadnout?

Zadavateli, prosím Vás, nikdy takto nepostupujte. Naučte prostě svého psa, že jídla je dost, nikdo mu ho nebere a nikdo ho při jídle neotravuje, nikdo nedělá kolem braní si pamlsků a jídla komedie a nedává různé hloupé zákazy, tedy pardon, kontroly.... Naučte psa, že vaše přitomnost u misky znamená, že v ní něco dobrého přibude a nebudete mít problém s krmením. Funguje jednoduše, spolehlivě a nemusíte psa šikanovat ponižovat a dělat ze sebe."pozitivkáře".

Ne, od žádného trenéra. Tohle mám jako postup, který mně zabral po tom, co páníček, který na sebe nechával celý život u jídla vrčet a raději psa neotravoval, jednou bezmyšlenkovitě proběhl kolem misky, aby zavřel okno, když začalo dovnitř pršet. Skončil s pár stehy v noze a byla buď možnost psa dát pryč (což by pro 9ti letého hafana s poruchou chování asi moc dobře nedopadlo) a nebo s jeho vrčením a kousáním něco udělat. Během tří týdnů pes z misky nosil to, co chtěla vyměnit za lepší a měl to jako vtipnou aportovací zábavu, která ho bavila a kterou si vynucoval. Po zhruba půl roce mě rodinka psala, že pesan bez jakéhokoliv učení z vlastní vůle rozšířil hru Výměna i na myši, které nyní nosí před dveře a předtím je žral.

Také nejsem zastáncem obtěžování psa při krmení, ale pokud má hafan problém, tak nechávání v klidu (když byl předtím zvyklý vrčet) může brát jako úspěch a podporu svého chování. Samozřejmě každý pes uvažuje jinak. Pokud toto jednání zavinila majitelka, tak ponechání v klidu pomůže, pokud to má pes v sobě (vzpomínka na nedostatek potravy nebo na silnější sourozence ve vrhu či jen "hlídání jako zábava"), tak se problém bude při ignoraci stupňovat.

Co se týče videa, tak nikdy netrvám na několikanásobné otravování psa a rozhodně ne něco ve stylu teď jez, teď zase ne, ale už můžeš... záměrem je, aby to pes bral něco jako když máte doma jen instantní polévku a kamarád Vám řekne "nech to být, zajdeme na pizzu".

Na kontrole nad chováním psa nevidím nic špatného. Samozřejmě záleží na tom, jakým způsobem k tomu přistupujete a nic se nesmí přehánět, ale neovladatelný pes (zvláště tak velký jako má zadavatelka) může být pro normální život velkou komplikací. Nevím, jak početnou smečku máte Vy, ale já když mám u sebe více psů, tak potřebuji, aby byly na 100% kontrolovatelní. Pokud s jedním cvičím, tak nestojím to to, aby se na mě ostatní dobývali a vyžadovali pozornost nebo jídlo, když vycházím ven za dveří, tak nestojím o to, aby se všichni vyřítili a smetli jako velká voda sousedy na chodbě, když je krmím tak nestojím o to, aby jsem je musela oddělovat a nebo řešit to, že si jídlo navzájem kradou a brání. Ono učit psa toleranci k druhým, vycházení ze dveří až na vyzvání, nekradení, nehlídání si jídla a další věci, je podle Vás buzerace, ale je to úplně stejné, jako učit přivolání (pokud i o tom netvrdíte, že je špatné) - psa omezujeme v pohybu, nenecháme ho všude volně lítat a je samozřejmé, že obvykle se mu to moc nelíbí. Bohužel dostat ho k sobě i v krizové situaci je nezbytné pro vzájemné fungování. Stejně tak další prvky ovladatelnosti. Z počátku je třeba zapojit kontrolu na povel, ale když Vám pes počká u misky či při otevírání dveří a nebude se řítit dopředu jako idiot, nebo když se po zahlédnutí cizího psa či před silnicí k Vám vrátí a počká na připnutí na vodítko bez nucení, jen díky automatizaci činnosti, vlastní jistotě správného chování a občasné odměně, tak myslím, že trénink, kterému Vy říkáte buzerace, za ovladatelného psa stojí.

Radvajs napsal(a):
Diky vsem za pripominky, namety, rady... Chci je rict, ze to vrceni je jen u MISKY se zradlem. Z ruky ho krmime v pohode, kost mi na povel "pust podivam se " taky v poho pousti-pak mu ji samozrejme vratim s pochvalou.
Budu ho zkouset krmit vice v nasi pritomnosti, pamlsky mu taky budu davat do misky atd.
Dnes opet u granuli zavrcel, pak jsem mu dala do misky kus syra a to jsem mu mohla pomalu i sahnout do tlamy s NIC! Zadne vrceni.Tak ja myslim, ze to pujde, ze to vrceni postupem odbourame.

Diky za rady.

Může mít nějaký komplex ze své misky. Pokud zvládá lízat jogurt od Vás z krabičky, tak proč mu stejným způsobem nějaký čas nezkusíte dávat granule třeba do plastového kelímku (nějakého velkého - např. od tvarohu).

Jinak pokud chcete zkoušet přihazování do misky, tak bych jako první začala s přidáváním, až všechno sní a bude miska prázdná, aby opravu viděl, že jste jen zásobovač a ne zloděj. Většina psů v zápalu žraní totiž občas ani nevnímá, jestli tam ruka jen je, jestli krade a nebo zásobuje něčím dobrým.

Nevypadá to jako žádný vážný problém = žádné "myslím, ze to pujde", určitě Vám to půjde.

asurwic napsal(a):
Ne, od žádného trenéra. Tohle mám jako postup, který mně zabral po tom, co páníček, který na sebe nechával celý život u jídla vrčet a raději psa neotravoval, jednou bezmyšlenkovitě proběhl kolem misky, aby zavřel okno, když začalo dovnitř pršet. Skončil s pár stehy v noze a byla buď možnost psa dát pryč (což by pro 9ti letého hafana s poruchou chování asi moc dobře nedopadlo) a nebo s jeho vrčením a kousáním něco udělat. Během tří týdnů pes z misky nosil to, co chtěla vyměnit za lepší a měl to jako vtipnou aportovací zábavu, která ho bavila a kterou si vynucoval. Po zhruba půl roce mě rodinka psala, že pesan bez jakéhokoliv učení z vlastní vůle rozšířil hru Výměna i na myši, které nyní nosí před dveře a předtím je žral.

Také nejsem zastáncem obtěžování psa při krmení, ale pokud má hafan problém, tak nechávání v klidu (když byl předtím zvyklý vrčet) může brát jako úspěch a podporu svého chování. Samozřejmě každý pes uvažuje jinak. Pokud toto jednání zavinila majitelka, tak ponechání v klidu pomůže, pokud to má pes v sobě (vzpomínka na nedostatek potravy nebo na silnější sourozence ve vrhu či jen "hlídání jako zábava"), tak se problém bude při ignoraci stupňovat.

Co se týče videa, tak nikdy netrvám na několikanásobné otravování psa a rozhodně ne něco ve stylu teď jez, teď zase ne, ale už můžeš... záměrem je, aby to pes bral něco jako když máte doma jen instantní polévku a kamarád Vám řekne "nech to být, zajdeme na pizzu".

Na kontrole nad chováním psa nevidím nic špatného. Samozřejmě záleží na tom, jakým způsobem k tomu přistupujete a nic se nesmí přehánět, ale neovladatelný pes (zvláště tak velký jako má zadavatelka) může být pro normální život velkou komplikací. Nevím, jak početnou smečku máte Vy, ale já když mám u sebe více psů, tak potřebuji, aby byly na 100% kontrolovatelní. Pokud s jedním cvičím, tak nestojím to to, aby se na mě ostatní dobývali a vyžadovali pozornost nebo jídlo, když vycházím ven za dveří, tak nestojím o to, aby se všichni vyřítili a smetli jako velká voda sousedy na chodbě, když je krmím tak nestojím o to, aby jsem je musela oddělovat a nebo řešit to, že si jídlo navzájem kradou a brání. Ono učit psa toleranci k druhým, vycházení ze dveří až na vyzvání, nekradení, nehlídání si jídla a další věci, je podle Vás buzerace, ale je to úplně stejné, jako učit přivolání (pokud i o tom netvrdíte, že je špatné) - psa omezujeme v pohybu, nenecháme ho všude volně lítat a je samozřejmé, že obvykle se mu to moc nelíbí. Bohužel dostat ho k sobě i v krizové situaci je nezbytné pro vzájemné fungování. Stejně tak další prvky ovladatelnosti. Z počátku je třeba zapojit kontrolu na povel, ale když Vám pes počká u misky či při otevírání dveří a nebude se řítit dopředu jako idiot, nebo když se po zahlédnutí cizího psa či před silnicí k Vám vrátí a počká na připnutí na vodítko bez nucení, jen díky automatizaci činnosti, vlastní jistotě správného chování a občasné odměně, tak myslím, že trénink, kterému Vy říkáte buzerace, za ovladatelného psa stojí.

Mám víc psů, nemusím je otravovat podobným způsobem, jídlo si nekradou, misky si mohou navzájem bez problémů měnit, ze dveří chodí jak chtějí, když chci jít první, dám jim povel, přivolání mají, jíst jen na povel nemusí. Nemám ráda ty kontroly tzv. pozitivní motivace, raději se se psem domluvím napřímo. Bez šikanujících technik,.

scylla napsal(a):
Mám víc psů, nemusím je otravovat podobným způsobem, jídlo si nekradou, misky si mohou navzájem bez problémů měnit, ze dveří chodí jak chtějí, když chci jít první, dám jim povel, přivolání mají, jíst jen na povel nemusí. Nemám ráda ty kontroly tzv. pozitivní motivace, raději se se psem domluvím napřímo. Bez šikanujících technik,.

Povel na počkání je forma kontroly. Také nepoužíván na své hafany v podstatě nic jiného. Jsou ok, tak je nechávám být bez obtěžování. Když mám ale na nějaký čas na převýchovu psa nerváka, tak určitá omezení být musí - například měnění mističek nepřipadá v úvahu. Neotravuji je každý den se sedáním nebo saháním do jídla, ale v případě nouze potřebuji jistotu, že i když jim cizí pes sebevíc nepřátelsky vleze před čumák k jejich masu, tak uhnou, nechají to na mě a nepůjdou do agrese (byť jen vrčením).

Navíc máme sousedy, kteří mají fobii ze psů a vypadají, že se sesypou i když k nim čuchne můj starší retrívr (flegnouš a canisterapeuťák). Tudíž samovolné (ač klidné) vycházení psů bez zkontrolování situace nepřipadá u nás v úvahu.

On takový rozdíl v kontrole-nekontrole našich psů nebude. Jen já bych někomu cizímu asi nedoporučila cíleně netrénovat vrčení u misky (a nechávat psa v klidu dlabat podle svého), když nevím, jestli si to chování způsobila majitelka sama nebo zda v tom je něco jiného.

Radvajs napsal(a):
Diky vsem za pripominky, namety, rady... Chci je rict, ze to vrceni je jen u MISKY se zradlem. Z ruky ho krmime v pohode, kost mi na povel "pust podivam se " taky v poho pousti-pak mu ji samozrejme vratim s pochvalou.
Budu ho zkouset krmit vice v nasi pritomnosti, pamlsky mu taky budu davat do misky atd.
Dnes opet u granuli zavrcel, pak jsem mu dala do misky kus syra a to jsem mu mohla pomalu i sahnout do tlamy s NIC! Zadne vrceni.Tak ja myslim, ze to pujde, ze to vrceni postupem odbourame.

Diky za rady.

Hlavně mu do misky nesahejte při každém krmení, pes má mít na jídlo klid, pak by se mohlo stát, že bude zbytečně nervózní.

Zadavatelka psala v minulém vlákně, že je pes zdrženlivější u jídla, protože mu sahá preventivně do jídla, psovi to už asi přerostlo přes čumák a nechce si nechat hrabat do jídla, však kdo by chtěl. Dala bych mu chvíli klid, pes byl pravděpodobně úplně v pohodě až na preventivní buzeraci.u jídla. A pak bych ho pomaličku učila, že už mu t bezdůvodně sahat nikdo nebude (přidávat, ale ne hned, jestli mu poslední dny buh ví jak dlouho někdo hmatá do.misky, i když se mu to nelíbí, vůbec se mu nedivim). Takže může být v klidu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hlavně mu do misky nesahejte při každém krmení, pes má mít na jídlo klid, pak by se mohlo stát, že bude zbytečně nervózní.

Radvajs napsal(a):
No jestli nebude problem v tom, ted me tak napada, ze pri jednom vycvikovem tabore mu znamy sahl prekotne pry cvicne do misky, kdyz zral! To muze byt spoustec jeho negativni reakce, co?!
Jinak mu nevadi, kdyz zere nejakou kost a ja ho hladim nebo mu ji zkousim odebrat... Nebo kdyz vylizuje kelimek od jogurtu, ktery drzim s hladim ho pri tom... Tohle mu neva. Jen kdyz zere ze sve misky. Ach jo...

Šmarjájózef, sahání do misky od lidí mimo smečku je někde součástí výcviku?! Jasně, že to může být tím. Když byl můj štěně, tak dvakrát dostal ránu od malých dětí, kdy je (píp) matky navíc bez ptaní pobízely, ať si jdou "pohladit" pejska. Potřetí začal vrčet, ještě pár incidentů s nehlídanými malými tyrany, co se najednou zjevili, a dávala jsem ho dohromady sakra dlouho. Ale zadařilo se a vám to určitě vyjde taky, viz sýr. Pokud už bude mít s rukou v misce jen pozitivní zkušenosti, přehodnotí to.

Nechce se mi to číst celé - mé fenky vědí, že když jim sahám do misky, nic to neznamená a ony budou po mé manipulaci s miskou v klidu pokračovat v žraní dál. Chtěla jsem, aby byly naučené, že si kdykoli z té misky vezmu cokoli nebo do ní něco přidám, nemají s tím problém.

Pokud máte pocit, že potřebujete psovi do misky občas sáhnout, naučte ho, ať od misky odejde na povel, nebo když se přiblížíte nebo... způsob je na Vás. Aby věděl, že v určité chvíli prostě odejde od misky, Vy s miskou cosi uděláte a pak bude moci pokračovat ve žraní. Možná v tom je ten zádrhel, jestli je hladový a neví, jestli se mu žrádlo vrátí, může mít pocit, že ho potřebuje bránit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci problem - ktery problemem je zlehcovat.
Ale neni to jen problem psu. A pro odlehceni proste musim...
https://www.youtube.com/watch?v=cXudpeoDQC8.

scylla napsal(a):
Tohle je odstrašující video z Heroltic.


https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs.

Tak do Heroltic opravdu ne, na to jsem moc normální.
A to chtějí i po psech ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak do Heroltic opravdu ne, na to jsem moc normální.
A to chtějí i po psech ?

To chce hodně vyznavačů tzv. pozitivní motivace - kontrola zdrojů přece, pes se nesmí odměnit z okolí a dělá se i kontrola na jídlo a na pamslky, nejdřív sednout a oční kontakt a pak milostivě dovolíme psovi jíst. Četla jsem to hodně na stránkách různých škol tzv. pozitivní motivace a slyšela jsem to na jednom semináři, kde to různě zdůvodňovali. Jinak se o tom můžete dočíst na www.mazlickoviny.cz třeba v Červíčkově deníčku nebo Zlaťáčkově výchově. Autorku prvního seriálu a jejího psa jsem měla možnost vidět dvakrát osobně a bylo mi psa dost líto.

scylla napsal(a):
To chce hodně vyznavačů tzv. pozitivní motivace - kontrola zdrojů přece, pes se nesmí odměnit z okolí a dělá se i kontrola na jídlo a na pamslky, nejdřív sednout a oční kontakt a pak milostivě dovolíme psovi jíst. Četla jsem to hodně na stránkách různých škol tzv. pozitivní motivace a slyšela jsem to na jednom semináři, kde to různě zdůvodňovali. Jinak se o tom můžete dočíst na www.mazlickoviny.cz třeba v Červíčkově deníčku nebo Zlaťáčkově výchově. Autorku prvního seriálu a jejího psa jsem měla možnost vidět dvakrát osobně a bylo mi psa dost líto.

Když si to ty dámy vyzkoušely na sobě, tak by snad měly upustit od toho, chtít to po psovi. Ono jednou je to možná legrace, ale chtěla bych je vidět, kdyby jim to dělal někdo u každého jídla, nebo jen každý den u večeře. Asi by ho poslaly někam.
( I moje fena umí počkat, až jí dám misku na zem, nerve mi ji z ruky, ví, že do kočičích misek se nos nestrká, že kontrolovat může, až když kočky odejdou...má misku na dost frekventovaném místě, při jídle ji můžu překročit, odstrčit, do misky jí můžu sáhnout, kost jí můžu vzít...nikdy jsem jí cíleně u misky "nebuzerovala".
Je to ovšem cíťa a miláček, ale to by měl být zadavatelky novofundlák taky. Co jsem znala novofundláky tak to žádný drsoňové nebyli a snad i v "popisu práce" mají klidnou povahu. Na mě dělá zadavatelky zadání dojem, že si problém s vrčením u misky způsobili právě tím "otravováním". Proto bych od něj upustila.).