Darovat psa nebo ne?

nikde ale není fronta lidí,co by si chtěli vzít pětiletého rozmazleného psa.

Nebylo by možné omezit pracovní aktivity a získat tak více času na syna (!) i na pejska? Psovi dát jasný režim, zaměstnat ho, odnaučit ho to vyměšování doma (fakt čůrá z rozčílení? nemá jen nedostatek příležitostí vyměšovat venku?), začít chodit na cvičák nebo do socializačních skupin... Chápu, že můžete být samoživitelka bez podpory rodiny (předpokládám, že jste na rodičovské, nepíšete, jak malý syn je), pak by to asi bylo opravdu těžké (i pro syna). Pětiletý rozmazlený pes močící v bytě ale opravdu není žádné terno, jak píše Bodlinka.

Nemyslím si, že by to zlomilo srdce pejskovi, když by se dostal k někomu, kdo se mu bude věnovat.

Je mi teda spíš smutno z toho, že člověk, co psa totálně zkazí, udělá z něj nesnesitelnýho fracka, uvažuje o tom, že ten PROBLÉM chce přehodit na někoho jiného, aby měl klid.

I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

To jsem nepochopila....s dítětem pracujete 8-10 hodin denně a nemáte na dítě čas??

No nechci se tady chlubit, spíš demonstrovat, že když se chce, tak všechno jde. S dvouletým dítětem "na krku" jsem zvládla vycvičit dvouletéhp setra výchovou nepolíbeného......dle mého...kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

A ještě k tomu zlomenýmu srdci....bojíte se, že bude mít zlomené srdce pejsek.....kdybych já musela dát pryč psa....psa který se mnou žije pět let, tak bych to zlomené srdce měla já.
Když byla moje feňulka nemocná, když jsem věděla, že je konec nevyhnutelný, tak jsem děkovala bohu za každou minutu, co jsme spolu....

Pokud jste nenašla nikoho ve svém okolí, tak nezbývá než dát inzerát, ale upřímně bych se bála, aby se pes nedostal do množky.

Vrátit rodičům, když měli tak inteligenčně chabý nápad darovat živé zvíře?

Uvázat v noci u útulku?

Co manžel/registrovaná partnerka/druh/družka? Ti u psa nemají žádnou autoritu?

5 let pes čůrá doma? No, asi bych se přestěhovala a psa zapoměla v bytě, sousedi už jsou zvyklí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemyslím si, že by to zlomilo srdce pejskovi, když by se dostal k někomu, kdo se mu bude věnovat.

Je mi teda spíš smutno z toho, že člověk, co psa totálně zkazí, udělá z něj nesnesitelnýho fracka, uvažuje o tom, že ten PROBLÉM chce přehodit na někoho jiného, aby měl klid.

I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

To jsem nepochopila....s dítětem pracujete 8-10 hodin denně a nemáte na dítě čas??

No nechci se tady chlubit, spíš demonstrovat, že když se chce, tak všechno jde. S dvouletým dítětem "na krku" jsem zvládla vycvičit dvouletéhp setra výchovou nepolíbeného......dle mého...kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

A ještě k tomu zlomenýmu srdci....bojíte se, že bude mít zlomené srdce pejsek.....kdybych já musela dát pryč psa....psa který se mnou žije pět let, tak bych to zlomené srdce měla já.
Když byla moje feňulka nemocná, když jsem věděla, že je konec nevyhnutelný, tak jsem děkovala bohu za každou minutu, co jsme spolu....

Pokud jste nenašla nikoho ve svém okolí, tak nezbývá než dát inzerát, ale upřímně bych se bála, aby se pes nedostal do množky.

Edit....
I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

už jsem pochopila

Já bych ho pryc nedala.Zlomilo by mi to srdce.Navic: ,,Jsi navzdy zodpovědný za to, cos k sobě připoutal,,.;)
U nás co překročí práh, to dožívá.
Do práce chodí snad téměř každý, spousta lidí má k dětem psa nebo i více a zvládá to.
Nebudu vás soudit,že nemáte čas ani na syna ani na psa, i když je mi jich teda líto.Vase dítě,už vás nebude potřebovat nikdy více ,než když je malé a čas nevrátíte.Je to skutečne smutné.Neberte to jako chvástání,ale konstatování.Mam hyperaktivní dítě, čekám další.Mam dva psy a nejsou to žádní drobci ani pejsci na kolonádu,jsou i problematicti v necem, byli týráni.Den před porodem jsem s nimi byla na 12km túře ve sněhu,den po návratu z porodnice opět na vydatné vycházce+jsem je cvičila.Chodila jsem i do prace na 12h a měla jsem vždy pro ně hlídání s vencenim.Nebyla jsem lina v žádném období se jim povenovat i když jsem šla na vycházku třeba ve 4 ráno (na pořádnou prochazku) nebo ve 22h večer.Zvladnout jde vse,musí se chtít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemyslím si, že by to zlomilo srdce pejskovi, když by se dostal k někomu, kdo se mu bude věnovat.

Je mi teda spíš smutno z toho, že člověk, co psa totálně zkazí, udělá z něj nesnesitelnýho fracka, uvažuje o tom, že ten PROBLÉM chce přehodit na někoho jiného, aby měl klid.

I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

To jsem nepochopila....s dítětem pracujete 8-10 hodin denně a nemáte na dítě čas??

No nechci se tady chlubit, spíš demonstrovat, že když se chce, tak všechno jde. S dvouletým dítětem "na krku" jsem zvládla vycvičit dvouletéhp setra výchovou nepolíbeného......dle mého...kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

A ještě k tomu zlomenýmu srdci....bojíte se, že bude mít zlomené srdce pejsek.....kdybych já musela dát pryč psa....psa který se mnou žije pět let, tak bych to zlomené srdce měla já.
Když byla moje feňulka nemocná, když jsem věděla, že je konec nevyhnutelný, tak jsem děkovala bohu za každou minutu, co jsme spolu....

Pokud jste nenašla nikoho ve svém okolí, tak nezbývá než dát inzerát, ale upřímně bych se bála, aby se pes nedostal do množky.

"I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

To jsem nepochopila....s dítětem pracujete 8-10 hodin denně a nemáte na dítě čas??"

To je myšleno tak, že paní má zaměstnání na 8-10hod denně a pak nestíhá se věnovat dítěti, natož psu!
Jak radila "Odetta", zkusit omezit právě pracovní aktivity a když nic jiného, tak aspoň zapracovat na socializaci psa a naučit jej základní povely. Jinak si jej, obávám se, nikdo dobrovolně nevezme.

fikovnice napsal(a):
"I s malým dítětem pracuju 8-10 hodin denně a nemám čas pořádně ani na syna, natož na psa.

To jsem nepochopila....s dítětem pracujete 8-10 hodin denně a nemáte na dítě čas??"

To je myšleno tak, že paní má zaměstnání na 8-10hod denně a pak nestíhá se věnovat dítěti, natož psu!
Jak radila "Odetta", zkusit omezit právě pracovní aktivity a když nic jiného, tak aspoň zapracovat na socializaci psa a naučit jej základní povely. Jinak si jej, obávám se, nikdo dobrovolně nevezme.

Jo, já když si to přečetla znova, tak jsem pochopila....holt občas mám dlouhý vedení

Ono jsem se nějak nedočetla, zda k té rodině patří partner a nebo je zadavatelka na všechno sama, pak je to samozřejmě složitější.

Ono unavený pes=hodný pes, já když s těma svýma obludama nešla týden na prochajdu, tak byli taky uštěkaní.
A psu, i když je to těžký, tak zavést striktní režim a nenechat psa se v tom chování plácat, ale říkat mu jasně, co má dělat....zaměstnat hlavu....a hlavně okamžitě přestat s rozmazlováním a odměňovat správné chování.
Ale je to práce, při nedostatku času o to hůř, nicméně nelze čekat, že pes to přestane dělat sám od sebe...nelze.

Jinak mi to ale přijde děs....já když měla se Sárinou problém, tak jsme taky musely zamakat...trvalo to pomalu 3 měsíce, na prochajdy jsme pomalu chodili kanálama, pokud jsem měla oba psy, tak jsem musela mít doprovod, ale přece si neřeknu...mám se psem výchovný problém, tak ho někomu věnuju, ať se stará...

On každý čeká na problémového rozmazleného skřeta toho si tak vezme nějaká množka do klícky
Buďte zodpovědná, pořád je to mladý pes, vezměte si ho do parády a zamakejte na sobě i na psovi. Váš pes, vaše výchova, váš problém. Když nevychováte to děcko,tak ho taky někomu darujete?

A je to velký problém začít s ním chodit na cvičák?
Plno lidí si myslí, že je to jen pro služebáky, ale to už dávno neplatí. Tam se naučíte se psem komunikovat, řeknou vám, jak ho vychovat. I v 5 letech se dá z rozmazlenýho nevychovance psa udělat příjemný společník. Stačí chtít a poslouchat někoho, kdo to se psy umí.

Teď?
Nezvládla psa a to neměla jiné starosti.
Teď má navíc dítě a zaměstnání, možná
žije v bytě.
Je to náročný.
Psa - chrčidlo bych vrazila k rodičům a nikdy na jinýho
už ani nepomyslela.

Tak už vidím těch zájemců když pes nezvládá ani zákl hygienu. To to doma musí vypadat to Vám nevadilo že pes čůrá doma?

Bohužel, přesně důsledek dnešní doby. Každý musí mít psa. Proč? No, protože ho přece mají všichni! Ale přijmout veškerou s tím související odpovědnost i za cenu vlastního nepohodlí, to už ne. Zadavatelko, zkuste si den pořádně naplánovat a zahrňte tam i čas pro psa. Vždyť s dítětem přeci chodíte na procházky, ne? Tak psa sebou a věnovat se na střídačku oběma. Poradit se s někým, kdo to se psy umí, zkusit najít rady na netu apod.

Ono je lehké odsoudit, každý jsme jiný a nikdo nejsme "v botách" zadavatelky.
A brodit se sněhem ve vysokém stupni těhotenství......taky docela na hlavu. Jak píšu, někdo má kliku, někdo zvládne všechno. Zadavatelka nezvládá. Radím hledat zájemce, velmi opatrně, aby fenka neskončila špatně, nezatajit, že je problémová - i když se změnou prostředí může problém vyšumět.
Edit : je to pes? Aspoň nehrozí, že bude rodit do úmoru.

Když sis tu polívčičku zakhle krásně uvařila tak by sis ji měla sníst až do dna..
Jinak bys byla klasická ......

conie napsal(a):
Bohužel, přesně důsledek dnešní doby. Každý musí mít psa. Proč? No, protože ho přece mají všichni! Ale přijmout veškerou s tím související odpovědnost i za cenu vlastního nepohodlí, to už ne. Zadavatelko, zkuste si den pořádně naplánovat a zahrňte tam i čas pro psa. Vždyť s dítětem přeci chodíte na procházky, ne? Tak psa sebou a věnovat se na střídačku oběma. Poradit se s někým, kdo to se psy umí, zkusit najít rady na netu apod.

No já si myslím, že tohle je naprosto typický příklad...mladá holka si pořídí psa, resp. jí ho pořídí rodiče, ale tak bych tipla, že na její přání a má roztomiloučké štěňátko.
No a protože je na štěňátku roztomiloučké všechno...i to štěkání, i to, jak se rozčiluje atd atd, tak se to výchovně neřeší.
A to, že sama uvádí, že ho nevychovávala a měla ho jako mimino....to musel být teda masakr....sama mám jedno psí mimino doma, sice už mu je 11 let a má 54 kilo, ale pořád je to maminčin chlapeček a když vezmu, že já jsem teda hóódně rozmazlovací a hóódně benevolentní, tak ale vocamcaď pocamcaď, prostě jsou věci přes který vlak nejede a fertig.

Já kolikrát když vidím mladou holku, většinou s čivavindou, jak se k ní chová....ano jako k miminku, tak je mi z toho i špatně a říkám si jediné "chudák pes", kterému vlastně ani není dovoleno psem být

Mám to štěstí, že jsem se nikdy svého psa nemusela zbavovat a že o nynější psici by se v případě mé nehody postaraly děti.
Ale nadřazovat život psa nad život kohokoliv z rodiny......pes je pes, dítě je dítě.
Znala jsem na cvičáku jednu matku kynoložku: Měla perfektně vychovaného psa s několika zkouškami. Její dítě učily ženské na cvičáku mluvit - v pěti letech. Mělo jít k zápisu - a neumělo mluvit, ne nebylo mentálně postižené, jen totálně odstrčené a zanedbané.
Mops není vlkodav ani doga a u starší paní, která by měla na starosti jen jeho, by mohl spokojeně žít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to štěstí, že jsem se nikdy svého psa nemusela zbavovat a že o nynější psici by se v případě mé nehody postaraly děti.
Ale nadřazovat život psa nad život kohokoliv z rodiny......pes je pes, dítě je dítě.
Znala jsem na cvičáku jednu matku kynoložku: Měla perfektně vychovaného psa s několika zkouškami. Její dítě učily ženské na cvičáku mluvit - v pěti letech. Mělo jít k zápisu - a neumělo mluvit, ne nebylo mentálně postižené, jen totálně odstrčené a zanedbané.
Mops není vlkodav ani doga a u starší paní, která by měla na starosti jen jeho, by mohl spokojeně žít.

Jsem starší paní, ale dospělého nevychovaného psa, co pořád štěká a čurá v bytě, bych si nevzala ani kdyby mi za to platili. Ale lidi jsou různí, tak se třeba nějaká masochistka najde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem starší paní, ale dospělého nevychovaného psa, co pořád štěká a čurá v bytě, bych si nevzala ani kdyby mi za to platili. Ale lidi jsou různí, tak se třeba nějaká masochistka najde.

Znám různé masochistky.....
Třeba paní, ke které odložili trpasličího pudla, který ji terorizoval....kdy si smí sednout na gauč, kdy z něj smí vstát......lidé jsou různé. Asi jste málo opuštěná.....nepřišla jste o pejska.....nového byste ráda, ale.......
A pak - pes se opravdu v novém prostředí, s plnou péčí může chovat jinak.

No co si budem nalhávat, v případě darování se v inzerátu určitě neobjeví to, co zakladatelka popsala tady. Stačí napsat "daruji mopse", trochu řečí o rodinných důvodech nebo alergii a utrhnou jí ruce. Vůbec nepochybuju, že psa udá.

Že si někdo může tohle dusící se zvíře pořídit nechápu.

rapotacka11 napsal(a):
Že si někdo může tohle dusící se zvíře pořídit nechápu.

Měli jsme v sídlišti dva( tedy dvě) - strašně pohodová a milá zvířata. Agility tedy neběhaly, ale procházky po sídlišti a v blízkém okolí, pobyty na chatě, zvládaly v pohodě.

To jistě.
Ale já je vidím chrčet i v klidu, v sedě .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No co si budem nalhávat, v případě darování se v inzerátu určitě neobjeví to, co zakladatelka popsala tady. Stačí napsat "daruji mopse", trochu řečí o rodinných důvodech nebo alergii a utrhnou jí ruce. Vůbec nepochybuju, že psa udá.

To je fakt.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem starší paní, ale dospělého nevychovaného psa, co pořád štěká a čurá v bytě, bych si nevzala ani kdyby mi za to platili. Ale lidi jsou různí, tak se třeba nějaká masochistka najde.

Asi tak,dospělý pes co nemá základy hygieny je prostě špatně. To nikomu nevadilo, navíc pes tak to doma musí vypadat

rapotacka11 napsal(a):
Teď?
Nezvládla psa a to neměla jiné starosti.
Teď má navíc dítě a zaměstnání, možná
žije v bytě.
Je to náročný.
Psa - chrčidlo bych vrazila k rodičům a nikdy na jinýho
už ani nepomyslela.

Dá se to zvládnout úplně v pohodě. Je plno ženských, co mají děti, psy, domácnost, práci. I moje žena psa zvládala, i s rizikovým těhotenstvím, i s malým dítětem. Taky nebyla na mateřské 4 roky, ale šla do práce dřív. A bydleli jsme v bytě. Prostě se vzal kočár a pes, venku se šouplo dítě spát do stínu (nebo když bylo větší s hračkama na písek) a pocvičilo se se psem. Vždyť se s žádným psem necvičí denně hodiny. Stejně je nejdůležitější změnit přístup, okamžitě stopnout rozmazlování a začít se k psovi chovat jako k psovi.
A nejlépe vypnout mobil a tu hodinku denně venku rozdělit mezi dítě a psa. To se dá i po práci, že není čas je jen výmluva, chrochtík víc nepotřebuje. A jednou za týden si dojet k někomu, kdo poradí, to snad taky není tak časově náročné.
Zadavatelko, máte strach, abyste mu nezlomila srdce, ale přitom pro toho chudáka psa nic neděláte. On opravdu nemůže za to, že jste jeho výchovu tak strašně pokazila. Ještě se za něj přimlouvám, zkuste to, ono vám to dá do života hodně, i k výchově vašeho dítěte. Dítě sice není pes, ale i tam musíte vychovávat důsledně, pro dítě srozumitelně, nastavit jasná pravidla. Nebo po pár letech nevychovanýho fracka odložíte?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to štěstí, že jsem se nikdy svého psa nemusela zbavovat a že o nynější psici by se v případě mé nehody postaraly děti.
Ale nadřazovat život psa nad život kohokoliv z rodiny......pes je pes, dítě je dítě.
Znala jsem na cvičáku jednu matku kynoložku: Měla perfektně vychovaného psa s několika zkouškami. Její dítě učily ženské na cvičáku mluvit - v pěti letech. Mělo jít k zápisu - a neumělo mluvit, ne nebylo mentálně postižené, jen totálně odstrčené a zanedbané.
Mops není vlkodav ani doga a u starší paní, která by měla na starosti jen jeho, by mohl spokojeně žít.

Ale nadřazovat život psa nad život kohokoliv z rodiny......pes je pes, dítě je dítě.

Ano pes je pes......a protože se mi povětšinou nestane z ničehož nic, že čekám štěňátko, což se u dětí stává, protože psa pořizuje dospělý člověk, tak ale doprčic, jednou je to zodpovědnost, zodpovědnost třeba na deset a více let....pes není kabelka, která když mě nebaví, není módní nebo potřebuju větší/menší, protože ta stávající je pro mě nepraktická, tak jí hodim do skříně, do popelnice a nebo pokud má někdo zájem, tak podaruju....
A na rovinu, šlak by mě trefil, když dospělý člověk na psu pokazí, co se dá a pak se tady ptá, jestli ho má podarovat, když má nevychovance, který je nesnesitelný, protože jako mávnutím kouzelného proutku bude u nového majitele v pohodě....což může být, ale taky nemusí...
Prostě to, že je někdo lehkomyslný není omluva.

A dítě je dítě....no ono i tady se povedou rozmazlení, nevychovaní spratci, ale jednou je to dítě.....

Život kohokoliv z rodiny nemusím nadřazovat nad psa....protože pes je člen rodiny , kterého jsme si pořídili právě proto, že by nám v čistě lidské rodině ten psí člen chyběl.

To, že některé matky mají perfektního psa, ale doplatilo na tohle dítě...jak jste uvedla v příkladu, tak to teda taky považuju za pěknou zhovadilost.

Mopsí čumáku, čtete příspěvky? Zajímají Vás? Nebo jste si jen chtěla postěžovat?

Chápu, že jste z toho asi zoufalá a unavená, ale.....než se Vám narodil syn, byl Vaším středobodem pes, kterého jste nevychovala a rozmazlila.
Už ho nemáte ráda? Nechcete si ho nechat? Nechcete, aby Vás syn měl v mopsíkovi prima kámoše?
Pokud je syn už trošku odrostlejší, zapojte ho do výchovy psa. Učte ho povely společně. Prostě využijte čas k prospěchu obou "kluků".

Nedovedu si představit, že bych nějakého svého psa dala např. v 5ti letech někomu naprosto cizímu. Asi ani v rodině.
V mém případě platí: "Stáváš se zodpovědným za to, co jsi k sobě připoutal".

On to ani pro dítě není dobrý vzor, dát problémového psa pryč...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On to ani pro dítě není dobrý vzor, dát problémového psa pryč...

No, má malé dítě, které si nejspíš nic takového pamatovat nebude. Pro dítě bych řekla, že je horší žít s neustále štěkajícím psem. A v počuraném bytě.

No z toho, jak to zadavatelka píše, cítím, že toho psa už spíš nechce. Takže potom bych asi fakt volila ho darovat prověřenému člověku. Existují i sdružení na pomoc placatkám nebo přímo mopsům (např. Mopsklub ČR má vlastní welfare program).
Jinak s převýchovou to na velký oříšek nevidím, mopsle jsou chytré, zvídavé, učenlivé a výcvik je baví. Jako u každého jiného psa stačí nastavit jasná pravidla a vyžadovat jejich dodržování za všech okolností (ne jednou ano a jednou ne).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, má malé dítě, které si nejspíš nic takového pamatovat nebude. Pro dítě bych řekla, že je horší žít s neustále štěkajícím psem. A v počuraném bytě.

Záleží, jak malé to malé dítě je. Ale osobně si myslím, že děti vnímají víc než si myslíme, i když z toho třeba není vzpomínka se zcela konkrétními obrysy...

To soužití by bylo hrozné asi pro každého, nejen pro dítě. I zadavatelka je z toho zřejmě na nervy. Ale jsem přesvědčená, že naučit psa vyměšovat venku a neštěkat není zas takový problém jako by bylo řešení třeba strachové agrese / chorobné bázlivosti / závažné separační úzkosti / atp.

Všichni máte určitě pravdu, ale vaše pravda zadavatelce nepomůže. I kdyby tady bylo ještě 100 lidí, kteří zvládli 3 děti a 5 psů a rodily na sněhu....tak zadavatelka to prostě nezvládá a zvládat nebude. Jo, kdyby napsala, kde bydlí a tady by se našel někdo schopný - a že nás tu je - ale taky ochotný jí pomoci.......
Jinak je lepší, když psovi najde člověka, který bude mít jen psa za parťáka, než aby se zbláznili všichni.
A pak - copak je to první a jediný podobný případ ? Koukněte občas do inzerce "daruji".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to štěstí, že jsem se nikdy svého psa nemusela zbavovat a že o nynější psici by se v případě mé nehody postaraly děti.
Ale nadřazovat život psa nad život kohokoliv z rodiny......pes je pes, dítě je dítě.
Znala jsem na cvičáku jednu matku kynoložku: Měla perfektně vychovaného psa s několika zkouškami. Její dítě učily ženské na cvičáku mluvit - v pěti letech. Mělo jít k zápisu - a neumělo mluvit, ne nebylo mentálně postižené, jen totálně odstrčené a zanedbané.
Mops není vlkodav ani doga a u starší paní, která by měla na starosti jen jeho, by mohl spokojeně žít.

Krásné napsáno.
Taky si myslím, mops je pejsek , kterého utaha na procházce i důchodce.

Verim, že pejskovi u nejakych důchodců by bylo líp. Mel by neustálou společnost a věřím, že brzy by se zlozvyku zbavil.

Zkusila bych hledat, hledat . Poptat se, po přibuznych, známých.... dat inzerát .... Třeba to zrovna klapne !

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Záleží, jak malé to malé dítě je. Ale osobně si myslím, že děti vnímají víc než si myslíme, i když z toho třeba není vzpomínka se zcela konkrétními obrysy...

To soužití by bylo hrozné asi pro každého, nejen pro dítě. I zadavatelka je z toho zřejmě na nervy. Ale jsem přesvědčená, že naučit psa vyměšovat venku a neštěkat není zas takový problém jako by bylo řešení třeba strachové agrese / chorobné bázlivosti / závažné separační úzkosti / atp.

Diteti nebude víc jak 3 roky.

Když je pejskovi 5 let a dostala ho k 18 ti od rodičů. Kdy byla bezdetna... A pise "syn bouchne do bubinku"...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On to ani pro dítě není dobrý vzor, dát problémového psa pryč...

Výchovné muže byt i to, že člověk diteti vysvětlí a ukaže že chybovat je lidské... ze si zadavatelka vzala pro sebe Velké sousto.... ktere se ted snaží řešit. A ze o tom hold ten život je.

Myslím, že takove sousto si urafnul v životě někdy každý...


Verim, že pejskovi by bylo u DOBRÝCH LIDI ,KTEŘÍ NA NĚJ BUDOU MÍT ČAS LÍP ..

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Krásné napsáno.
Taky si myslím, mops je pejsek , kterého utaha na procházce i důchodce.

Verim, že pejskovi u nejakych důchodců by bylo líp. Mel by neustálou společnost a věřím, že brzy by se zlozvyku zbavil.

Zkusila bych hledat, hledat . Poptat se, po přibuznych, známých.... dat inzerát .... Třeba to zrovna klapne !

S těmi důchodci bych byla opatrná, ale nevím, jak moc akční je tento mops. Jedna z mých mopslí by za svých mladších let byla u důchodců vyloženě nešťastná a udělala by nešťastnými i ty důchodce :) Pro ní byla 10km procházka málo, musela se hodně zaměstnávat i doma. Pracovní jméno "mopsteriér".

Podle toho, co zadavatelka napsala, asi úplně vychozená z 10km procházek nebude. Každopádně už se to asi nedozvíme, protože nejspíš asi jako většina nových tazatelů zde pouze otevřela okno s dotazem, jen aby následně navždy zmizela v bezbřehých hlubinách internetu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S těmi důchodci bych byla opatrná, ale nevím, jak moc akční je tento mops. Jedna z mých mopslí by za svých mladších let byla u důchodců vyloženě nešťastná a udělala by nešťastnými i ty důchodce :) Pro ní byla 10km procházka málo, musela se hodně zaměstnávat i doma. Pracovní jméno "mopsteriér".

To jako fakt ?
Neznam mopsika co by to dal. ☺

Náš Tonda je myslím mops-čiperka , ale víc jak 5 km nedá. Je mu tedy už skoro 7., ale i mopsik z příspěvku je už 5 let.

Nicméně není důchodce jako důchodce , jsou hooodne aktivni důchodci, že by utahali i mladšího člověka 😊

Škoda, že zadavatelka už nedala a asi ani nedá více info. Zajímalo by mě, jak to dopadne.
Nicmene držím palce vsem

Ano, to jako fakt. A její štěňata jsou (byla) taky velmi akční, rozhodně to nejsou žádní gaučáci.
I teď ve svých 13ti letech je pořád jak na pérkách, jen ty procházky už nedává, trápí jí artroza a záda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, to jako fakt. A její štěňata jsou (byla) taky velmi akční, rozhodně to nejsou žádní gaučáci.
I teď ve svých 13ti letech je pořád jak na pérkách, jen ty procházky už nedává, trápí jí artroza a záda.

Tak to máte štěstí ... Nebo ona ☺
Naše trápí hlavně ted v létě teplo a dychani 😑