Kousání do nohou od staforda

Podmínky, ze kterých jste si štěně vzali i přesto, že jste prostředí, ve kterém pes vyrostl, viděli (a zřejmě za takové i zaplatili), to je váš problém a na vaše svědomí. Ovšem to, že si s vámi dvouměsíční štěně hraje, s tím nemá společného vlastně nic. Jak jí to odnaučit... No, ona přestane být taková s věkem - mláďata si hrajou - důležitý je jí tu možnost pořádně vybít energii tam, kde to nevadí, poskytnout. Ať si s ní někdo hraje, přetahuje se. Ať se vylítá a ať má taky možnost nad něčím občas přemýšlet.
To, kde je vhodné se takto projevovat a kde a s čím si může divoce hrát, ji naučíte nejlépe tak, že jí navedete a přesměrujete na předměty a místa, kde tohle chování není nežádoucí. Musíte ale přijmout fakt, že ho u štěněte nevymažete. Ono prostě divoký bude, jako každý mládě.

Nevím, proč jste si pár měsíců před porodem brali štěně...a ještě z takových šílených podmínek Jak chcete vychovávat malé štěndo při děcku? Váš boj

Popis prostředí byl psaný pro to, aby komentující a radící věděli, že má něco zažito, a že si to něco nejspíš ponese v hlavičce. A pokud jste četl/ četla... Tak jsem psala, že hračky se kterýma se může vyřadit nepomáhají a v ten moment je prostě ignoruje. Jinak pohybu a hraní má dostatek.

Simona97 napsal(a):
Popis prostředí byl psaný pro to, aby komentující a radící věděli, že má něco zažito, a že si to něco nejspíš ponese v hlavičce. A pokud jste četl/ četla... Tak jsem psala, že hračky se kterýma se může vyřadit nepomáhají a v ten moment je prostě ignoruje. Jinak pohybu a hraní má dostatek.

..smutne je, ze vy i ostatní, kdož si taková štěňata berete, umožňujeme jejich mnozitelům sekat na jejich matce další a další štěňata odsouzena do otřesnych podmínek....

Simona97 napsal(a):
Popis prostředí byl psaný pro to, aby komentující a radící věděli, že má něco zažito, a že si to něco nejspíš ponese v hlavičce. A pokud jste četl/ četla... Tak jsem psala, že hračky se kterýma se může vyřadit nepomáhají a v ten moment je prostě ignoruje. Jinak pohybu a hraní má dostatek.

To kousání ale opravdu nesouvisí s tím, že je štěně ze špatných podmínek. Měla jsem štěně z výborných podmínek a kousalo do nohou taky , nejvíc milovala tahat a trhat nohavice. To je prostě úplně normální štěněcí chování..

Na každého psa v tuhle chvíli platí něco jiného. K těm hračkám - jakým stylem tu hračku nabízíte, jak si hrajete? Pokud jen tak hračku podáváte nebo házíte, tak zkuste udělat "pohyblivou" hračku... Na nějaké lano nebo nějakou tyčku něco uvažte a s hračkou pohybujte. To většinou štěňata zajímá víc, protože to loví. A hračku bych nenechávala volně k dispozici, aby pro štěně byla zajímavější, měla bych ji někde po ruce, ale tak, aby se k ní štěně nedostalo. Na některé psy zase platí povel, který už umí - třeba sedni, ale na to bude vaše štěně asi malé, takže bych tím povel nekazila. Některé se nechají "umazlit", uhladit.. Na některé platí i intonace - rázné "NE!", na jiné zase vykřiknout bolestí... Chce to zkoušet.. No a na některé neplatí nic a musí se to prostě vydržet .

A rada od naprostého laika - choďte doma v gumákách s vycpávkama. Štěně happy a vás to nebude otravovat Možná ještě lepší by byly pracovní filcáky

Je to miminko. Sice bojový pes s jehličkovými zoubky, ale pořád miminko. Naprosto jednoduše funguje vzít do náruče a uhladit do spánku. Pět minut se přetahovat o hadr, učit "dej pac", jít ven, koukat na svět.. Támhle běží za motýlem, tam sní žížalu, vyhrabe tunel, napije se z kaluže a má dost. Ale to se mi musí chtít.. divné je, že se mi s malinkým naprosto božím štěkanátkem nechce.
Tak malinký pejsek dělá tohle: vstávat, čůrat, poskakovat jako blázen, papat, spinkat.
Když nevím, co s miminkem, tak mu hledám nový domov. O štěňata je nouze, nedávejte ho zadarmo a ne těm, co jí psy.
A příště víc myslete, tohle není pěkné, vzít miminko, čekat od něj, že umí pět povelů a bude si hrát samo, ve věku dvou měsíců, kdy teprve včera přestalo pít mléko od maminky, říct, že "už nevím, co s ním" a zas ho opustit.
Styďte se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to miminko. Sice bojový pes s jehličkovými zoubky, ale pořád miminko. Naprosto jednoduše funguje vzít do náruče a uhladit do spánku. Pět minut se přetahovat o hadr, učit "dej pac", jít ven, koukat na svět.. Támhle běží za motýlem, tam sní žížalu, vyhrabe tunel, napije se z kaluže a má dost. Ale to se mi musí chtít.. divné je, že se mi s malinkým naprosto božím štěkanátkem nechce.
Tak malinký pejsek dělá tohle: vstávat, čůrat, poskakovat jako blázen, papat, spinkat.
Když nevím, co s miminkem, tak mu hledám nový domov. O štěňata je nouze, nedávejte ho zadarmo a ne těm, co jí psy.
A příště víc myslete, tohle není pěkné, vzít miminko, čekat od něj, že umí pět povelů a bude si hrát samo, ve věku dvou měsíců, kdy teprve včera přestalo pít mléko od maminky, říct, že "už nevím, co s ním" a zas ho opustit.
Styďte se.

Můžete mi prosím říct kde jsem psala, že ho chci opustit?? A za co že se mám stydět... Spíš by se styďte za to jste vypusti/ vypustila. 😂😂 Promiňte, ale to co jste napsal/napsala je pěkná ( s prominutím že musím být sprostá) kokotina. Kdybych ji chtěla dát pryč a opustit ji Nepíšu si o radu. 😉 A hlavně, kdybych věděla, že na ní nemám trpělivost. Ani dostatek času... Tak si ji nepořídím. A upřímně, je tu spousta zbytečných komentářů a výčitek, ale tohle je perlička... Opravdu... 😂

marcelaamax napsal(a):
To kousání ale opravdu nesouvisí s tím, že je štěně ze špatných podmínek. Měla jsem štěně z výborných podmínek a kousalo do nohou taky , nejvíc milovala tahat a trhat nohavice. To je prostě úplně normální štěněcí chování..

Na každého psa v tuhle chvíli platí něco jiného. K těm hračkám - jakým stylem tu hračku nabízíte, jak si hrajete? Pokud jen tak hračku podáváte nebo házíte, tak zkuste udělat "pohyblivou" hračku... Na nějaké lano nebo nějakou tyčku něco uvažte a s hračkou pohybujte. To většinou štěňata zajímá víc, protože to loví. A hračku bych nenechávala volně k dispozici, aby pro štěně byla zajímavější, měla bych ji někde po ruce, ale tak, aby se k ní štěně nedostalo. Na některé psy zase platí povel, který už umí - třeba sedni, ale na to bude vaše štěně asi malé, takže bych tím povel nekazila. Některé se nechají "umazlit", uhladit.. Na některé platí i intonace - rázné "NE!", na jiné zase vykřiknout bolestí... Chce to zkoušet.. No a na některé neplatí nic a musí se to prostě vydržet .

Konečně pořádná a adekvátní rada. Děkuji mockrát... Určitě vaše rady vyzkouším.😌😌

lesnížínka napsal(a):
Nevím, proč jste si pár měsíců před porodem brali štěně...a ještě z takových šílených podmínek Jak chcete vychovávat malé štěndo při děcku? Váš boj

Nevím, proč hned tak hnusně... Ale ano, je to můj boj ... A proto bojuji a když se vyskytne problém řeším ho.. proto se i ptám a nenecháváme to jen tak😉a hlavně a především na to nejsem sama😉

Sima97: prosím omluvte zdejší osazenstvo, kterému lehýnce odkapávají nervy. Já to tu už nějakou chvíli pozoruji, a skutečně je to tady teď co týden stejný dotaz, a bohužel stejně nešikovný přístup majitelů, kteří si nevědí rady, a mají představu, že pejsek bude fungovat na čudlík. Nejlepší rada je, abyste skoukla minulé diskuse na podobné téma, dočtete se rady, které se mnohým nechtějí podesáté opakovat. Všichni jsme jen lidi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A rada od naprostého laika - choďte doma v gumákách s vycpávkama. Štěně happy a vás to nebude otravovat Možná ještě lepší by byly pracovní filcáky

Když nebude jiná možnost😂😂 určitě vyzkouším 😂😂😂

(pro arogantní a přecitlivělé rejpavce ... Tohle je samozřejmě sranda)😉😂

Simona97 napsal(a):
Když nebude jiná možnost😂😂 určitě vyzkouším 😂😂😂

(pro arogantní a přecitlivělé rejpavce ... Tohle je samozřejmě sranda)😉😂

Buggyra to ale myslela vážně.

a úplně od věci to taky není....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sima97: prosím omluvte zdejší osazenstvo, kterému lehýnce odkapávají nervy. Já to tu už nějakou chvíli pozoruji, a skutečně je to tady teď co týden stejný dotaz, a bohužel stejně nešikovný přístup majitelů, kteří si nevědí rady, a mají představu, že pejsek bude fungovat na čudlík. Nejlepší rada je, abyste skoukla minulé diskuse na podobné téma, dočtete se rady, které se mnohým nechtějí podesáté opakovat. Všichni jsme jen lidi

V pořádku, jen mě spíš zaráží, jak někteří dokáží být arogantní až útočící proti mé osobě. Ano chápu, že už to musí být otravné, ale teprve se s touhle stránkou seznamuji ... A nic nefunguje stylem hop na krávu a je tele... Ani učení s novou stránkou, ani výcvik, ani výchova pejska.

Každopádně, určitě si nepředstavuji že mi malá bude fungovat na čudlík, takhle nefunguje nikdo ... A už je jedno jestli stěně, nebo miminko, vše chce čas, vytrvalost, snahu. Spoustu lásky. Ale to se dělá těžko, když napíšete jeden jediný dotaz ... Že máte trable s jednou jedinou věcí ... A všichni vás okamžitě odsoudí, vynadají vám a ještě vám vyčtou, že se vůbec ptáte 😂a nejlíp vás nařknou, že se chcete pejska zbavit...(to byla opravdu perlička)😂 ... Nevím no, doteď jsem se řídila "chytrýmu poraď, blbého nech bejt" ... A že je lepší se 3x zeptat, než jednou něco po*rat... Ale tady to tak evidentně nefunguje 🙂🙂

Jsem prostě hvězda.
Hele a víte, že za dva měsíce bude přehazovat zuby; to teprve legrace začne, tohle je vážně miminko, jste vedle jak bedle, ne že nařknou - to je rada: radši se na to vybodněte. Viz "mám strach, že za dva měsíce, bééééééé". OMG

vše chce čas, vytrvalost, snahu. Spoustu lásky
hehe
Proč toho psa prostě nevezmete do náruče a neuspíte, je lepší ho odstrčit a říkat fuj :-)
Ale nečílte se, není to zdravé. Mně to také vždy dojde, až když si to sepíši.

Simona97 napsal(a):
V pořádku, jen mě spíš zaráží, jak někteří dokáží být arogantní až útočící proti mé osobě. Ano chápu, že už to musí být otravné, ale teprve se s touhle stránkou seznamuji ... A nic nefunguje stylem hop na krávu a je tele... Ani učení s novou stránkou, ani výcvik, ani výchova pejska.

Každopádně, určitě si nepředstavuji že mi malá bude fungovat na čudlík, takhle nefunguje nikdo ... A už je jedno jestli stěně, nebo miminko, vše chce čas, vytrvalost, snahu. Spoustu lásky. Ale to se dělá těžko, když napíšete jeden jediný dotaz ... Že máte trable s jednou jedinou věcí ... A všichni vás okamžitě odsoudí, vynadají vám a ještě vám vyčtou, že se vůbec ptáte 😂a nejlíp vás nařknou, že se chcete pejska zbavit...(to byla opravdu perlička)😂 ... Nevím no, doteď jsem se řídila "chytrýmu poraď, blbého nech bejt" ... A že je lepší se 3x zeptat, než jednou něco po*rat... Ale tady to tak evidentně nefunguje 🙂🙂

Tak to byl geniální tah si hned na rozjezd pořídit staforda.... 🤔

Nevhodná doba, nevhodné plemeno......dát ho někomu soudnějšímu je ta nejlepší rada. Nikdo vás nenařkl, že ho chcete dát pryč. Jen vám poradili, abyste to udělala.
Jak píše megí - teď je to mimino, za 2 měsíce to bude torpédo a vy plné ruce mimina - také prvního (?).

No... Obávám se, že za 2 měsíce vám ze štěněte šlehne. Při přezubování bude hryzat jak vzteklé a hlavně v tomhle věku začne řádit jak černá ruka. A bude potřebovat daleko méně času na odpočinek oproti současnému stavu, kdy tak malé štěně každou chvíli padne a spí. Užijte si klídek, bude hůř.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Tak to byl geniální tah si hned na rozjezd pořídit staforda.... 🤔

Ono to hlavně nebude staford, tyhle bull mixy, co se dneska množí ve velkém nějaké čistokrevné předky ani neviděly. Někteří mají 15 kilo, někteří 50 a jakou to bude mít povahu je ve hvězdách.
No a když to vypadá vůbec nějak podivně, tak je to "pitbul se stafordem", těch je bambilión. A to mě vždycky zaráží, kde se berou ty stovky čistokrevných pitbulů a stafordů, aby se mohli spářit...

Simona
Tudíž moje otázka zní: Co s ní a jak ji to odnaučit? Předem děkuji za odpověď a radu.
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
Jednou to přejde, zatím kousat bude.
Zkuste psího kámoše,
ale radím dát ji do dobrých rukou.
Budete se v tom plácat, dítě nebo psa
budete muset někde šidit.
Nejspíš se nebudete radovat, budete padat na ústa
Štěně bude potřebovat každou Vaši volnou chvilku,
ale tu nebudete mít ...
.

Navíc rozjívený dorostenec takového plemene nebude spořádaně cupitat u kočárku - ten bude potřebovat běhat, vybít energii a jestli se k tomu v pubertě přidá agresivita na psy a zvířata, tak se má paní na co těšit....

Jediné, s čím už jsem zoufalá je to, že mě... potažmo i přítele kouše do nohou, když přijdeme z venku, když uklízím, když vařím, nebo když se zvednu od ní z postele a jdu třeba na toaletu, už ani náhrada za hračku nepomáhá.

Tohle je hlavně úplně normální štěněcí chování a překvapuje mě, že tolik novopečených majitelů to stále dokola překvapuje. Stejný dotaz je tady minimálně jednou za měsíc, spíš častěji.

Zkoušeli jsme ji něžně odstrkovat dokud nepřestala útočit na nohy většinou stačilo 3x a u toho povel fuj (u všeho ostatního reaguje okamžitě a vše pustí) po 4 se sbalila a šla si po svých, ale stupňuje se to a je čím dál agresivnější.

Zajímá mě ten povel "fuj"....jakým způsobem jste ji učili, co "fuj" znamená? A byl ten nácvik dost důkladnej a v jiných situacích na ten povel reaguje spolehlivě?
Jen se ptám, protože je obvyklé, že lidi povelujou svoje psy slovy "nesmíš", "fuj" apod. bez toho, že by jim předtím vysvětlili, co ta slova znamenají a jak na ně mají reagovat. Nejspíš se domnívají, že štěně se se znalostí slov "fuj" a "nesmíš" rodí.

Opravdu je štěňata od chovatelé, který se jim maximálně i s celou rodinou věnoval, brala hračku maximálně na pár vteřin přetahování a pak se do člověka zvesela zakousla. Jako bonus ještě bezvadně štípala. Není to můj první pes, ale takovýho čertíka jsem ještě neměla. A při odběru měla 10 kilo. Holt se to musí do přežívání vydržet, chce to hodně zbavit, zjistit, co jí kromě kousání baví, ale holt je to štěně.
Ale spíš bych chtěla napsat, buďte rádi. Vzhledem k podmínkám, že kterých pochází , jste taky mohli mít bázlive, lekave štěně, kousání pomine, ale úzkostne stavy, bazlivost, to by se odbouravalo mnohem hůře, a asi by to fenka v sobě měla pořád a mohla by být ze získaných špatných zkušenosti nevypočitatelná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sima97: prosím omluvte zdejší osazenstvo, kterému lehýnce odkapávají nervy. Já to tu už nějakou chvíli pozoruji, a skutečně je to tady teď co týden stejný dotaz, a bohužel stejně nešikovný přístup majitelů, kteří si nevědí rady, a mají představu, že pejsek bude fungovat na čudlík. Nejlepší rada je, abyste skoukla minulé diskuse na podobné téma, dočtete se rady, které se mnohým nechtějí podesáté opakovat. Všichni jsme jen lidi

Souhlasím s Vámi!
Já tedy sem žádný příspěvek nepsala. Ale je fakt, že obdobných dotazů je tu hafo (hafo, protože psí diskuze! ).

Pak bych ještě lehce OT naznačila, že řada lidí je podrážděných z toho rok a půl trvajícího lockdownu, který snad KONEČNĚ skončí! Jsem ale zvědavá, co bude s "covidovými" štěňaty a vůbec psy - zájem byl v této době enormní! Zadavatelko, to teď nemyslím na Vás! Jen se bojím, jak lidi hromadně psy pořizovali, aby se jich teď zas nechtěli zbavovat .

fikovnice napsal(a):
Souhlasím s Vámi!
Já tedy sem žádný příspěvek nepsala. Ale je fakt, že obdobných dotazů je tu hafo (hafo, protože psí diskuze! ).

Pak bych ještě lehce OT naznačila, že řada lidí je podrážděných z toho rok a půl trvajícího lockdownu, který snad KONEČNĚ skončí! Jsem ale zvědavá, co bude s "covidovými" štěňaty a vůbec psy - zájem byl v této době enormní! Zadavatelko, to teď nemyslím na Vás! Jen se bojím, jak lidi hromadně psy pořizovali, aby se jich teď zas nechtěli zbavovat .

Oni už se jich pomalu zbavují - stačí se podívat na bazoš.

whasabi napsal(a):
Ono to hlavně nebude staford, tyhle bull mixy, co se dneska množí ve velkém nějaké čistokrevné předky ani neviděly. Někteří mají 15 kilo, někteří 50 a jakou to bude mít povahu je ve hvězdách.
No a když to vypadá vůbec nějak podivně, tak je to "pitbul se stafordem", těch je bambilión. A to mě vždycky zaráží, kde se berou ty stovky čistokrevných pitbulů a stafordů, aby se mohli spářit...

Já Vám nevím, na toto bych se teď vybodla...
Zkušený, poctivý chovatel/kynolog/milovník psů asi nebude odchovávat tak, jak je popsáno, ale celou historii štěnda neznáme. A hlavně už je na světě, ať je to co je to. On se o to neprosil...

Jinak myslím, že zevrubně poradila "Marcelaamax" . Já jak včera CÍTÍM jehličky našeho vestajíka, když byl malinký. Na rukách jsem měla v lepším případě stále červené tečky, no tečky - spíš kružnice a různé škrkanice . No a nakonec z něj vyrostl náš nejhodnější pes, kterého měl opravdu každý rád. Dávat hodně lásky, to je dle mě základ.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Oni už se jich pomalu zbavují - stačí se podívat na bazoš.

Tak to je smutné! Nicméně se to asi dalo očekávat...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Oni už se jich pomalu zbavují - stačí se podívat na bazoš.

Obávám se, že zrovna pes zadavatelky asi půjde do světa. Jako nezkušený pejskař si vzít hryzací malý tank - jedináčka do očekávaného porodu ve 4 m staří prcka, to je regulérní mentální sebevražda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obávám se, že zrovna pes zadavatelky asi půjde do světa. Jako nezkušený pejskař si vzít hryzací malý tank - jedináčka do očekávaného porodu ve 4 m staří prcka, to je regulérní mentální sebevražda.

No, hlavně ten výběr plemene pro začátečníka je dost vražedná kombinace - až pak někomu sundá psa, tak to bude to typický divení "ontoještěnikdyneudělal"

@Simona97

Tak nevím, jestli vás nazvat odvážnou a nebo.....
Nemyslím si dokonce, že máte echt velké zkušenosti se psy, protože jinak byste věděla, že vaše štěňátko je prostě normální kousací psí mimino.
Když si představím tohle plemeno, tak mě napadá jediný ekvivalent, jak ho nazvat.....gejzír energie a hlavně v mladém věku kolikrát buldozer....
Když si představím sebe, když se mi narodil syn, nikdy nespal moc dlouho v kuse, ani v noci. Byla jsem vyčerpaná a přiznám se, že z únavy i vzteklá, což kolikrát odnesl manžel....a byla jsem ráda, že mám perfektně vychovanou a vycvičenou německou ovčandu, která nebyla starost navíc, ale defakto pomocnice.
Když si představím, že takhle unavená a utahaná, bych měla ještě vychovávat takové štěně.......asi bych padla na hubu.

Jó, když má člověk hodný miminko, jako byla moje dcera....v osm večer dostala flašku a do šesti do rána jsem o ní nevěděla a k tomu hodné a nekousací štěně-afgání chlapeček, kde se vůbec nemusím "prát" s takovým elánem a stačí tak nějak za pochodu vychovávat....no to pak jde úplně samo.

K tomu kousání....opravdu je tady takových diskuzí spousta....stačí jen pohledat. Je to furt dokola......a defakto tam pořád dokola všichni píšeme to samé.

Hlavně být vámi bych si popravdě rozmyslela, jestli to zvládnu....jestli není lepší štěňátku najít zavčasu jiný domov......a to neříkám proto, že bych vám štěndo nepřála, ale aby se nakonec pes nestal přítěží a problémem....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obávám se, že zrovna pes zadavatelky asi půjde do světa. Jako nezkušený pejskař si vzít hryzací malý tank - jedináčka do očekávaného porodu ve 4 m staří prcka, to je regulérní mentální sebevražda.

Já si tipnu jo? Byl to nápad partnera, protože zadavatelka píše: naštěstí jsme na to dva No tak super, ne?

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, hlavně ten výběr plemene pro začátečníka je dost vražedná kombinace - až pak někomu sundá psa, tak to bude to typický divení "ontoještěnikdyneudělal"

Přesně. Navíc tihle psi - štěňata v našem okolí, když byl můj prcek - si vlastně neměli s kým hrát. Jak jsou takoví "hrom do police", tak před nimi zdrhala většina ostatních mrňat a v návaznosti i jejich majitelé. Jestli se nenajde něco rovnocenného, tak je to prostě na majitelích a s miminem si to nedokážu představit. Znala jsem štěně, co v 5 m začalo peklo - majitelé neměli čas, a když ho nechali doma, skákal na dveře. Krev až nahoru, pes nonstop rozmašírovanou tlamu. Ale bylo mu to šumák, ten práh bolesti mají někde jinde, což je i o tom hraní, viz ostatní štěňata, co před nimi brala kramle.

Proč těsně před porodem pořizovat psa? Navíc ze špatných podmínek, jen jste podpořila množitele . Až bude mimino tak čas na štěně nebude. každé štěně kouše

Simono, jestli hledáte partu lidí, které pán bůh nadělil obrovskou empatii a pochopení pro psy, nekonečnou trpělivost s němými tvory, souznící s psími tvorečky dnem i nocí a důsledně naslouchající jemným nuancím psí řeči, a které zároveň pán bůh ubral všechno řečené ve vztahu k lidem, kde dělají vše přesně a naprosto naopak od podrážděnosti, netrpělivosti, rychlých odsudků až po neschopnost naslouchat či mizivou empatii, tak jste tady (na Ifauně) správně.

molok napsal(a):
Simono, jestli hledáte partu lidí, které pán bůh nadělil obrovskou empatii a pochopení pro psy, nekonečnou trpělivost s němými tvory, souznící s psími tvorečky dnem i nocí a důsledně naslouchající jemným nuancím psí řeči, a které zároveň pán bůh ubral všechno řečené ve vztahu k lidem, kde dělají vše přesně a naprosto naopak od podrážděnosti, netrpělivosti, rychlých odsudků až po neschopnost naslouchat či mizivou empatii, tak jste tady (na Ifauně) správně.

Život je krátký, tak proč tazateli neporadit, jak si jej ještě zkrátit. Do toho, já Vám držím palce.

molok napsal(a):
Simono, jestli hledáte partu lidí, které pán bůh nadělil obrovskou empatii a pochopení pro psy, nekonečnou trpělivost s němými tvory, souznící s psími tvorečky dnem i nocí a důsledně naslouchající jemným nuancím psí řeči, a které zároveň pán bůh ubral všechno řečené ve vztahu k lidem, kde dělají vše přesně a naprosto naopak od podrážděnosti, netrpělivosti, rychlých odsudků až po neschopnost naslouchat či mizivou empatii, tak jste tady (na Ifauně) správně.

Ale tohle je o empatii, alespoň teda z mé strany. Teď to možná ještě vypadá fanfárově....štěňátko ještě nemá takovou sílu, miminko ještě není na světě. Štěndo sice kouše, což je otravný a bolí to a člověka to štve (a bude to ještě trvat, než přestane), ale zatím...za mě...ještě pohodička. Je čas na to chodit s ním ven, učit ho, hrát si s ním.

Za dva měsíce se narodí miminko. Neříkám, že to zadavatelka nebude zvládat, ale evidentně to bude její první mimčo, takže ještě nebude mít tu "suverenitu" zkušené matky, miminko opravdu může noci proplakat...takový prdíky, to je fakt věc....prostě chci tím říct, že to opravdu může být náročný.....a do toho štěňátko...v té době čtyřměsíční....nemám zkušenost s bull plemeny, ale stačí můj nejnovější přírustek, pyrenejka...ve čtyřech měsících to snad bylo to nejhorší období, ještě pořád kousala nonstop, ale k tomu i docela vyrostla.

Zadavatelka na to samozřejmě nebude sama, jsou na to dva.....ale přítel odejde do práce (pokud tedy není nezaměstnaný nebo nepracuje z domova) a zadavatelka doma zůstane sama se štěnětem a miminkem.....a pokud nemají zahradu, kde si třeba postaví kočárek se spícím mimčem a se štěnětem tam může blbnout, formou hry cvičit atd...prostě něco dělat, tak bude muset ven na procházku......co když to velký štěňátko nebude způsobně ťapkat u kočárku, co když bude táhnout, bude chtít běhat....kdekoliv uvidí psa, tak hurá za ním, já si chci hrát.....to bude procházka jak malovaná. Navíc ani nemusí být hezky, může být hnusně.
Štěně si nebude šetřit energii a čekat až přijde přítel z práce a bude se mu intenzivně věnovat....a věřím tomu, že pak zase bude brblat zadavatelka, že jí přítel s ničím nepomůže, protože přijde, sbalí se a jde na dvě hodiny se psem....takže se můžou začít hádat.....
Jako musím říct, že třeba mě samotnou překvapila síla mladého stafordího pubescenta, kterého jsem jela vyvenčit kamarádce....takovej z mého pohledu pidižvík......ale když se poprvé rozhodl, že někam půjde...naštěstí ke křoví, tak jsem šla taky, na tohle jsem nebyla připravená...měl sílu jak bejk.
No třeba bude mít zadavatelka v tomhle věku již vychovaného, vycvičeného, co bude poslouchat na slovo a pomalá procházka u kočárku mu bude vyhovovat.
A co potom doma....štěně se možná chvilku prospinká a za dvě hoďky "hola hej, jsem vzhůru a odpočatej a jdeme něco dělat"....a když se nebude nic dělat, tak bude zlobit......
Nevím tohle není empatie??? Já prostě vidím i to, co může nastat a upřímně v tomhle tématu myslím jen na tu nastávající maminku, protože vše bude na ní.
Co já vím, třeba je to udatná slovanská žena, která to všechno zvládne levou zadní, ale dle dotazu mi spíš přijde jako "prvnička" co se týče dítěte i štěněte, navíc takové plemeno.....ano nejlepší psí chůva, ale taková psí chůva k tomu musí dorůst, vyzrát.
A mohla bych pokračovat do nekonečna

Prostě jak už víc empaticky napsat..."Simonko, vem rozum do hrsti, nemusí to být tak sluníčkové, jak si představuješ, naopak může to být pro tebe takové peklíčko na zemi."

sardullah:
To je všechno pravda - ale taky je pravda, že toto si musí majitel pořešit předtím, než si psa přivede domů. Toto jsou všechno normální, běžné a obvyklé věci, se kterými musí každý počítat.

Známí měli doma štěně staforda přesně dva týdny. Když byli v práci, zavírali je do koupelny, kde si nemohlo ublížit a nemohlo nic zničit. Alespoň teoreticky - prakticky štěňátko vyrvalo dveřní práh a okousalo dveře. Pak štěně vrátili chovatelce a pořídili si tuším špice ke všeobecné a naprosté spokojenosti všech.
Hlavní chyba byla, že si nezjistili, do čeho jdou, ale poučili se a dalšího psa vybírali víc mozkem a méně podle toho, co vídají v ulicích.
Ne každý musí mít mocí mermo psa, ne každý ho musí mít teď a ne každý musí mít staforda.

Varaxi napsal(a):
sardullah:
To je všechno pravda - ale taky je pravda, že toto si musí majitel pořešit předtím, než si psa přivede domů. Toto jsou všechno normální, běžné a obvyklé věci, se kterými musí každý počítat.

Známí měli doma štěně staforda přesně dva týdny. Když byli v práci, zavírali je do koupelny, kde si nemohlo ublížit a nemohlo nic zničit. Alespoň teoreticky - prakticky štěňátko vyrvalo dveřní práh a okousalo dveře. Pak štěně vrátili chovatelce a pořídili si tuším špice ke všeobecné a naprosté spokojenosti všech.
Hlavní chyba byla, že si nezjistili, do čeho jdou, ale poučili se a dalšího psa vybírali víc mozkem a méně podle toho, co vídají v ulicích.
Ne každý musí mít mocí mermo psa, ne každý ho musí mít teď a ne každý musí mít staforda.

To je všechno pravda - ale taky je pravda, že toto si musí majitel pořešit předtím, než si psa přivede domů. Toto jsou všechno normální, běžné a obvyklé věci, se kterými musí každý počítat.

V tomhle případě evidentně před pořízením štěněte nepořešeno......a běžné věci to možná jsou, ale zároveň není pravidlo, že s nimi lidi počítají.
Většinou prostě někde viděli báječného vychovaného staforda popř. roztomilé štěňátko, které je chtělo ulízat a umazlit k smrti a tak si koupí štěně a prostě počítají s tím, že to bude prima a super a nej, že mají doma štěňátko....a štěňátko čůrá, kaká, kouše, ničí.....kdyby s tím každý počítal, tak by na tyhle témata nebylo tolik dotazů a specielně na "agresivitu štěněte" mi přijde, že je to tady každou chvíli.
A samozřejmě už vůbec nikdo nevidí kolik času a práce stojí ten úžasný a vychovaný staford.

Ne každý musí mít mocí mermo psa, ne každý ho musí mít teď a ne každý musí mít staforda.

Ale v tomhle se myslím všichni shodneme a myslím, že diskuze i vedla tomu, aby zadavatelka zvážila, jestli by nebylo lepší najít štěňátku jiný domov, tentokrát opravdu s ohledem na zadavatelku.

Jen malé, dětem zachraňující život, upozornění - chůva pro děťátka je pitbull, stafford, staffbull. Jo. V případě, že je příslušníkem toho plemene.
A to tento asi nebude.
To jen kdyby se pak někdo za rok divil, proč jsou zprávy plné bojových psů, co sežrali dítě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je všechno pravda - ale taky je pravda, že toto si musí majitel pořešit předtím, než si psa přivede domů. Toto jsou všechno normální, běžné a obvyklé věci, se kterými musí každý počítat.

V tomhle případě evidentně před pořízením štěněte nepořešeno......a běžné věci to možná jsou, ale zároveň není pravidlo, že s nimi lidi počítají.
Většinou prostě někde viděli báječného vychovaného staforda popř. roztomilé štěňátko, které je chtělo ulízat a umazlit k smrti a tak si koupí štěně a prostě počítají s tím, že to bude prima a super a nej, že mají doma štěňátko....a štěňátko čůrá, kaká, kouše, ničí.....kdyby s tím každý počítal, tak by na tyhle témata nebylo tolik dotazů a specielně na "agresivitu štěněte" mi přijde, že je to tady každou chvíli.
A samozřejmě už vůbec nikdo nevidí kolik času a práce stojí ten úžasný a vychovaný staford.

Ne každý musí mít mocí mermo psa, ne každý ho musí mít teď a ne každý musí mít staforda.

Ale v tomhle se myslím všichni shodneme a myslím, že diskuze i vedla tomu, aby zadavatelka zvážila, jestli by nebylo lepší najít štěňátku jiný domov, tentokrát opravdu s ohledem na zadavatelku.

No však jo, já s Vámi téměř bezvýhradně souhlasím, jen doplňuji, že si to člověk má zjistit před pořízením zvířete, ne až po. :)
Jinak bych Vašemu příspěvku nedala .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen malé, dětem zachraňující život, upozornění - chůva pro děťátka je pitbull, stafford, staffbull. Jo. V případě, že je příslušníkem toho plemene.
A to tento asi nebude.
To jen kdyby se pak někdo za rok divil, proč jsou zprávy plné bojových psů, co sežrali dítě.

A žádný pes se nenechává s dítětem bez dozoru, chůva nechůva, PP nePP, výchova nevýchova.

První syn se mi narodil v roce 1988, bylo mi 27 let. Od mala vždy v rodině nějaký podvraťák , malý, milý, šikovný, na dvorku a zahradě. Zrovinka jsme měli kříženku jezevčíka. A bylo to fajn. Žila si venku, jídlo dvakrát denně jsem jí stihla dát, stejně jako venkovní kočce. Spala pod kočárem, když synek spal v něm. Sem tam jsem jí poňunala, vzala jí sebou po vsi na prochajdu s kočárem. A jinak jsem se s ní nezabývala. Xkrát denně jsem totiž kojila, přebalovala, chovala, prala plenky, vařila si nápoje a jídlo, i mužovi, ať má až přijde z práce. Žehlila plenky. A tak vůbec se v mysli zaobírala děckem, ať mám dost mlíka, ať ho nebolí bříško, ať si chvilku dáchnu, když zrovinka spí. Sem tam vyrážka v pusince, trošku opruzenej zadeček, rýmka. A taky jsem musela obstarat ráno slepice, králíky, skočit do jednoty pro nákup, uvařit, zalejt zeleninu a kytky a tak podobně. Hele, fakt jsem neměla kapacity na výcvik štěnátka. Je to asi otázka priorit.

Agnes1 napsal(a):
První syn se mi narodil v roce 1988, bylo mi 27 let. Od mala vždy v rodině nějaký podvraťák , malý, milý, šikovný, na dvorku a zahradě. Zrovinka jsme měli kříženku jezevčíka. A bylo to fajn. Žila si venku, jídlo dvakrát denně jsem jí stihla dát, stejně jako venkovní kočce. Spala pod kočárem, když synek spal v něm. Sem tam jsem jí poňunala, vzala jí sebou po vsi na prochajdu s kočárem. A jinak jsem se s ní nezabývala. Xkrát denně jsem totiž kojila, přebalovala, chovala, prala plenky, vařila si nápoje a jídlo, i mužovi, ať má až přijde z práce. Žehlila plenky. A tak vůbec se v mysli zaobírala děckem, ať mám dost mlíka, ať ho nebolí bříško, ať si chvilku dáchnu, když zrovinka spí. Sem tam vyrážka v pusince, trošku opruzenej zadeček, rýmka. A taky jsem musela obstarat ráno slepice, králíky, skočit do jednoty pro nákup, uvařit, zalejt zeleninu a kytky a tak podobně. Hele, fakt jsem neměla kapacity na výcvik štěnátka. Je to asi otázka priorit.

Měla jsem to podobně, jen s tím rozdílem, že já jsem k miminům psa neměla vůbec . Ale mimino taky pro mě byla práce na plnej úvazek.
Nicméně znám a obdivuju ženský, ať už od psů nebo od koní, které s úspěchem skloubí obojí a netrpí ani děti ani zvířata. Ale jsou to vesměs zkušené pejskařky, koňařky, trenérky...
V tomhle konkrétním případě se ale sešla hodně nešťastná kombinace - slečna je začátečník, má štěně z nevhodných podmínek a k tomu zřejmě mix bull plemen....to je zaděláno na průšvih i bez příchodu mimina do domácnosti.
Samozřejmě, neznám ty lidi, nemůžu soudit. Je možné, že to zvládnou bez ztráty kytičky a máme zbytečné obavy.
Nicméně, pokud by se na to necítili, myslím, že by nebyl problém štěněti najít nový domov - štěňata jsou momentálně nedostatkové zboží.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obávám se, že zrovna pes zadavatelky asi půjde do světa. Jako nezkušený pejskař si vzít hryzací malý tank - jedináčka do očekávaného porodu ve 4 m staří prcka, to je regulérní mentální sebevražda.

Tihle lidi to tak nevidí, ti vidí staford je ideální pes k dětem, budou skoro stejně staří a budou spolu vyrůstat v ideálním souznění duší a navíc je to dostatečně chlapácký pes, aby i přítel souhlasil, vše je zalité sluncem, na procházkách bude pejsek poskakovat kolem kočáru a doma si budou dítě a pes hrát. Viděla jsem to xkrát jak přes kopírák, taková reklamní rodinka. Realita pak ty lidi zaskočí a záleží jak se k tomu ti lidi postaví, ale ve většině případů to odnese chudák pes. Taky tipuju, že z něj bude puťák, ono pak o půlročního ročního zkaženého staforda zas taková bitka nebude.

Dnes mám skoro šedesát, zkušeností mnohem víc, děti jsou dospělé, do práce chodím jen dva dny v týdnu. Stejně to není jednouduché vychovat štěně. A to mám hovawartě. I jeho matku.
Taky mám zahradu, ovce, králíky, slepice, manžela, narodí se vnouče a některá už jsou narozená. Bydlíme s manželem sami, naštěstí, tak nás navštěvujou. Každý den vařím. A i jiné věci dělám, taky mám kamarádku, a internet, a knihy a ......
A každý den jdu se psy tak dvakrát po hodině ven já a také jednou manžel. A to jsou na zahradě. Jednou týdně s malou cvičák, sem tam přes den výchovné pětiminutovky, spousta mazlení. Jak pracuju venku dělají mi stín, u všeho. Jsme smečka, miluju je, ale, že to není kupa práce, to nemohu říct. A taky je třeba zajistit jim potravu, nejen grancle. Chodím bosa tak mám špinavý nohy. :D

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale tohle je o empatii, alespoň teda z mé strany. Teď to možná ještě vypadá fanfárově....štěňátko ještě nemá takovou sílu, miminko ještě není na světě. Štěndo sice kouše, což je otravný a bolí to a člověka to štve (a bude to ještě trvat, než přestane), ale zatím...za mě...ještě pohodička. Je čas na to chodit s ním ven, učit ho, hrát si s ním.

Za dva měsíce se narodí miminko. Neříkám, že to zadavatelka nebude zvládat, ale evidentně to bude její první mimčo, takže ještě nebude mít tu "suverenitu" zkušené matky, miminko opravdu může noci proplakat...takový prdíky, to je fakt věc....prostě chci tím říct, že to opravdu může být náročný.....a do toho štěňátko...v té době čtyřměsíční....nemám zkušenost s bull plemeny, ale stačí můj nejnovější přírustek, pyrenejka...ve čtyřech měsících to snad bylo to nejhorší období, ještě pořád kousala nonstop, ale k tomu i docela vyrostla.

Zadavatelka na to samozřejmě nebude sama, jsou na to dva.....ale přítel odejde do práce (pokud tedy není nezaměstnaný nebo nepracuje z domova) a zadavatelka doma zůstane sama se štěnětem a miminkem.....a pokud nemají zahradu, kde si třeba postaví kočárek se spícím mimčem a se štěnětem tam může blbnout, formou hry cvičit atd...prostě něco dělat, tak bude muset ven na procházku......co když to velký štěňátko nebude způsobně ťapkat u kočárku, co když bude táhnout, bude chtít běhat....kdekoliv uvidí psa, tak hurá za ním, já si chci hrát.....to bude procházka jak malovaná. Navíc ani nemusí být hezky, může být hnusně.
Štěně si nebude šetřit energii a čekat až přijde přítel z práce a bude se mu intenzivně věnovat....a věřím tomu, že pak zase bude brblat zadavatelka, že jí přítel s ničím nepomůže, protože přijde, sbalí se a jde na dvě hodiny se psem....takže se můžou začít hádat.....
Jako musím říct, že třeba mě samotnou překvapila síla mladého stafordího pubescenta, kterého jsem jela vyvenčit kamarádce....takovej z mého pohledu pidižvík......ale když se poprvé rozhodl, že někam půjde...naštěstí ke křoví, tak jsem šla taky, na tohle jsem nebyla připravená...měl sílu jak bejk.
No třeba bude mít zadavatelka v tomhle věku již vychovaného, vycvičeného, co bude poslouchat na slovo a pomalá procházka u kočárku mu bude vyhovovat.
A co potom doma....štěně se možná chvilku prospinká a za dvě hoďky "hola hej, jsem vzhůru a odpočatej a jdeme něco dělat"....a když se nebude nic dělat, tak bude zlobit......
Nevím tohle není empatie??? Já prostě vidím i to, co může nastat a upřímně v tomhle tématu myslím jen na tu nastávající maminku, protože vše bude na ní.
Co já vím, třeba je to udatná slovanská žena, která to všechno zvládne levou zadní, ale dle dotazu mi spíš přijde jako "prvnička" co se týče dítěte i štěněte, navíc takové plemeno.....ano nejlepší psí chůva, ale taková psí chůva k tomu musí dorůst, vyzrát.
A mohla bych pokračovat do nekonečna

Prostě jak už víc empaticky napsat..."Simonko, vem rozum do hrsti, nemusí to být tak sluníčkové, jak si představuješ, naopak může to být pro tebe takové peklíčko na zemi."

A tak vy jste taky jedna z mála těch rozumnějších a vyvinutějšími návyky empatického sdělení ... o Vás jsem také nepsal. Já to jenom celé vidím, pořídíme mimču štěně, kdy jindy než teď, ať můžou spolu vyrůstat, však já jsem také vyrůstal s Alíkem a byla to legrace, ty kámoši jak mají toho staforda, to jsou perfektní dětské chůvičky a s čivavou teda na procházky chodit nebudu. No dobrá, dobrá, psa máš ale na starosti ty a já dítě. Lup a mají malého draka, Alík rozhodně nekousal krvavě do nohou, co s tím, ten můj Janek to vůbec neřeší, budu to muset zase vzít do rukou já, no nic, jdu zjišťovat, jak se k tomu postavit a co dělat ať se tady nějak porovnáme všichni až přijde na svět to malé. A lup, je na Ifauně, slétnou se na ni jak slepice po flusu, ti slušnější jí řeknou, že to nezvládne a totálně skončila a zničila život sobě i děcku, ostatní pak, že je zlá a špatná osoba podporující množitele a zřejmě její pes bude zabíjet jiné psy a když se špatně vyspí, tak i děti. Rady, co fakticky s tím kousáním, jsou tady tak dvě.

Já to ale chápu, psí výchova je rozhovor a lidský rozhovor je slet vosích žihadel. Možná příliš fantazíruju, ale přijde mi řádově rozumnější, normálnější a faktičtější dát konkrétní radu, odkaz na předchozí diskuzi, kde je to nejlépe dopodrobna vysvětleno jak na štěněcí nezřízené kousání. Ignorovat dotaz je přece jednoduché, ale chápu, že stoupnout si do řady na výdej basebalových pálek, jak dorazit ženskou před porodem, je pro mnohé lákavé.

molok napsal(a):
A tak vy jste taky jedna z mála těch rozumnějších a vyvinutějšími návyky empatického sdělení ... o Vás jsem také nepsal. Já to jenom celé vidím, pořídíme mimču štěně, kdy jindy než teď, ať můžou spolu vyrůstat, však já jsem také vyrůstal s Alíkem a byla to legrace, ty kámoši jak mají toho staforda, to jsou perfektní dětské chůvičky a s čivavou teda na procházky chodit nebudu. No dobrá, dobrá, psa máš ale na starosti ty a já dítě. Lup a mají malého draka, Alík rozhodně nekousal krvavě do nohou, co s tím, ten můj Janek to vůbec neřeší, budu to muset zase vzít do rukou já, no nic, jdu zjišťovat, jak se k tomu postavit a co dělat ať se tady nějak porovnáme všichni až přijde na svět to malé. A lup, je na Ifauně, slétnou se na ni jak slepice po flusu, ti slušnější jí řeknou, že to nezvládne a totálně skončila a zničila život sobě i děcku, ostatní pak, že je zlá a špatná osoba podporující množitele a zřejmě její pes bude zabíjet jiné psy a když se špatně vyspí, tak i děti. Rady, co fakticky s tím kousáním, jsou tady tak dvě.

Já to ale chápu, psí výchova je rozhovor a lidský rozhovor je slet vosích žihadel. Možná příliš fantazíruju, ale přijde mi řádově rozumnější, normálnější a faktičtější dát konkrétní radu, odkaz na předchozí diskuzi, kde je to nejlépe dopodrobna vysvětleno jak na štěněcí nezřízené kousání. Ignorovat dotaz je přece jednoduché, ale chápu, že stoupnout si do řady na výdej basebalových pálek, jak dorazit ženskou před porodem, je pro mnohé lákavé.

Vy jste nějaká citlivá. Hned na začátku je rad mraky od pěti lidí.
Tady nejsme v placené poradně, ani v mateřské školce :-)
Zajímavý jev se tu vyskytuje - někdo se zeptá, dostane spoustu rad, návodů, vynadá nám za nezdvořilost, ale že by se zeptal na podrobnosti návodů, že by teda se psem zkusil pracovat, to ho ani nenapadne. Hlavně hodně smajlíčků a ublížených keců.
Mateřská školka, no, ale ve dvanácti jsem nebyla jiná.

Víte, co je zvláštní? Že tu všichni vlastně napsali úplně totéž - zkušení pejskatři i matky. Ono na tom totiž asi něco bude🤔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy jste nějaká citlivá. Hned na začátku je rad mraky od pěti lidí.
Tady nejsme v placené poradně, ani v mateřské školce :-)
Zajímavý jev se tu vyskytuje - někdo se zeptá, dostane spoustu rad, návodů, vynadá nám za nezdvořilost, ale že by se zeptal na podrobnosti návodů, že by teda se psem zkusil pracovat, to ho ani nenapadne. Hlavně hodně smajlíčků a ublížených keců.
Mateřská školka, no, ale ve dvanácti jsem nebyla jiná.

A tak, že to není placená poradna přece neznamená, že by se mělo rezignovat na základy slušné neútočné lidské interakce. Normálně a lidsky se dá chovat k druhému, i když za to nejsem placený. A já jsem jinak chlap :))

Jinak psychologové Vám řeknou, že pokud příliš mnoho lidí na Vás reaguje nějakým způsobem, defensivně, útočně, ochranitelsky atd., problém té jejich reakce nebude v nich, ale ve Vás, tím co vyvoláváte svým vlastním chováním vůči okolí. Pokud zde každé druhé vlákno (a to jsem ještě shovívavý) naprosto náhodných lidí končí tím, že si zadavatelé stěžují na zbytečnou útočnost, aroganci a minimum rad, zato maximum jízlivých poznámek, zřejmě může být opravdu problém ne v zadavatelích, ale v obecně rozšířeném stylu reakcí "rádců" tohoto fóra. Přitom je to tak zbytečný, nefaktický jenom od tématu odvádějící emocionální balast, daleko více podobný té mateřské školce ve srovnání s běžnou interakcí dospělých, kteří chtějí něčemu společně přijít na kloub.

molok napsal(a):
A tak, že to není placená poradna přece neznamená, že by se mělo rezignovat na základy slušné neútočné lidské interakce. Normálně a lidsky se dá chovat k druhému, i když za to nejsem placený. A já jsem jinak chlap :))

Jinak psychologové Vám řeknou, že pokud příliš mnoho lidí na Vás reaguje nějakým způsobem, defensivně, útočně, ochranitelsky atd., problém té jejich reakce nebude v nich, ale ve Vás, tím co vyvoláváte svým vlastním chováním vůči okolí. Pokud zde každé druhé vlákno (a to jsem ještě shovívavý) naprosto náhodných lidí končí tím, že si zadavatelé stěžují na zbytečnou útočnost, aroganci a minimum rad, zato maximum jízlivých poznámek, zřejmě může být opravdu problém ne v zadavatelích, ale v obecně rozšířeném stylu reakcí "rádců" tohoto fóra. Přitom je to tak zbytečný, nefaktický jenom od tématu odvádějící emocionální balast, daleko více podobný té mateřské školce ve srovnání s běžnou interakcí dospělých, kteří chtějí něčemu společně přijít na kloub.

Víte, kdyby se ti lidé ptali dříve, než si psa nebo konkrétní plemeno pořídili, tak by byl ten svět možná i růžovější.

Ale pořád máte otevřený prostor k tomu paní efektivně a vlídně poradit, co s tím štěnětem (které vubec není vlídné a empatické).
Škoda, že nejste přihlášen, mohli jste si psát SZ a paní by měla k dispozici poradce.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Víte, kdyby se ti lidé ptali dříve, než si psa nebo konkrétní plemeno pořídili, tak by byl ten svět možná i růžovější.

Ale pořád máte otevřený prostor k tomu paní efektivně a vlídně poradit, co s tím štěnětem (které vubec není vlídné a empatické).
Škoda, že nejste přihlášen, mohli jste si psát SZ a paní by měla k dispozici poradce.

No, ale já nejsem tak zkušený chovatel, abych radil s podobnými projevy, se kterými jsem se například u žádného z mých psů nikdy nesetkal (žádný nekousal do noh a to ani jako štěně). Sem chodím, abych načerpal informace a rady k různým psím tématům a trochu mně mrzí, že se musím vždycky prokousávat tou negativní interakcí. Samozřejmě můžete říci, no vidíte, poradit zadavatelům neumíte, tak nechte na ostatních, jakým způsobem budou radit oni, což pochopitelně nechávám, ale možná je to i mé profesní postižení (moje práce se týká zlepšování procesů a efektivity) a tak cítím, jak moc by se zvedla kvalita, přehlednost a výstup tohoto fóra, kdyby si mnozí odpustili to, co se odpustit dá, takže radím alespoň v tom, co umím sám. Jestli si někdo z toho něco málo odnese je ve hvězdách, stejně jako, zda si zadavatelé odnesou něco z diskuze. Obecně platí, čím negativnější motivaci dotyčnému poskytnete, tím méně si toho odnese. A to není dobré ani pro ty zadavatele a už vůbec ne pro ty jejich psy.

Tak snad si to přečte i to štěně a už nebude na paní hrubé🤔

molok napsal(a):
No, ale já nejsem tak zkušený chovatel, abych radil s podobnými projevy, se kterými jsem se například u žádného z mých psů nikdy nesetkal (žádný nekousal do noh a to ani jako štěně). Sem chodím, abych načerpal informace a rady k různým psím tématům a trochu mně mrzí, že se musím vždycky prokousávat tou negativní interakcí. Samozřejmě můžete říci, no vidíte, poradit zadavatelům neumíte, tak nechte na ostatních, jakým způsobem budou radit oni, což pochopitelně nechávám, ale možná je to i mé profesní postižení (moje práce se týká zlepšování procesů a efektivity) a tak cítím, jak moc by se zvedla kvalita, přehlednost a výstup tohoto fóra, kdyby si mnozí odpustili to, co se odpustit dá, takže radím alespoň v tom, co umím sám. Jestli si někdo z toho něco málo odnese je ve hvězdách, stejně jako, zda si zadavatelé odnesou něco z diskuze. Obecně platí, čím negativnější motivaci dotyčnému poskytnete, tím méně si toho odnese. A to není dobré ani pro ty zadavatele a už vůbec ne pro ty jejich psy.

Podívejte, rady jsou na začátku a jsou tam docela téměř skoro vždy v každém vlákně.
A pak se diskuze, protože to je diskuze, rozvíjí a odklání, a
jestli to odporuje pravidlům, tak takové fórum pro mě nemá smysl a nebudu tam chodit. Popisujete vyplňování kolonek, křížkování, držení se osnov. (Nuda, nuda, nuda, nuda.) Ale tohle není křížovka, přijímací test na pozici efektivní manažer, nýbrž diskuze.
A je to tak dobře, že jeden má sarkastické poznámky, jeden úplně na hlavu, další jede striktně skrz tabulky, jiný bravurně užívá cizí termity, další je samá legrace a zbytek něco mezi tím vším.
Protože člověk s vlastním názorem se rodí tak, že si probere všechny tyto a něco (či nic) si z nich vybere.
Když budu chtít čistě rady bez emočního zabarvení, pořídím si encyklopedii, když chci číst rady, které chci číst, nedávám dotaz do diskuze, ale spíše začnu pracovat na sobě, pokud chci odborné rady z oblasti výcviku a výchovy, sáhnu po odborné publikaci a kurzu.
Efektivita - vím, co chci. Položím dotaz - zjistím, čeho jsem schopna, ale musím být ochotná naslouchat, ne si vybrat jen to, co se mi hodí.
To je život. Pro kočku :-)

Moloku, nevadí, že Vaši psi nekousali do noh, do něčeho si kousli určitě, jak jste to řešil? Poraďte.
Co děláte, dyť se teď zadavatelka musí prokousávat příspěvky, které nejsou k tématu :-) :-)

molok napsal(a):
No, ale já nejsem tak zkušený chovatel, abych radil s podobnými projevy, se kterými jsem se například u žádného z mých psů nikdy nesetkal (žádný nekousal do noh a to ani jako štěně). Sem chodím, abych načerpal informace a rady k různým psím tématům a trochu mně mrzí, že se musím vždycky prokousávat tou negativní interakcí. Samozřejmě můžete říci, no vidíte, poradit zadavatelům neumíte, tak nechte na ostatních, jakým způsobem budou radit oni, což pochopitelně nechávám, ale možná je to i mé profesní postižení (moje práce se týká zlepšování procesů a efektivity) a tak cítím, jak moc by se zvedla kvalita, přehlednost a výstup tohoto fóra, kdyby si mnozí odpustili to, co se odpustit dá, takže radím alespoň v tom, co umím sám. Jestli si někdo z toho něco málo odnese je ve hvězdách, stejně jako, zda si zadavatelé odnesou něco z diskuze. Obecně platí, čím negativnější motivaci dotyčnému poskytnete, tím méně si toho odnese. A to není dobré ani pro ty zadavatele a už vůbec ne pro ty jejich psy.

cítím, jak moc by se zvedla kvalita, přehlednost a výstup tohoto fóra, kdyby si mnozí odpustili to, co se odpustit dá

Nijak by se nezvedla. Diskuze by umřela a s ní i celá ifauna.
Já Vás chápu. Ale je nereálné, aby nastal Vámi opěvovaný a požadovaný ideál. Na zavedení příliš mnoho pravidel zemřely i navštěvovanější fóra.

Megí, mým štěňatům vždy fungovala obyčejná hra s hračkami, přetahovaná, honěná, aportování, což zadavatelka píše, že její štěně zajímá daleko více trhání chodidel než odvedení pozornosti na hračky- Malého zarputilého útočníka na lidské končetiny jsem doma ještě neměl, takže nevím a proto neradím. Ano jsem si vědom, že jsem zavedl flame od tématu, ale pokud to jenom trošinku zlidští a zpřehlední jiná témata, tak mi to za pokus to stojí. A možná ten flame může pomoci zadavatelce si to nebrat osobně, protože tímto upalováním si tu prochází skoro každý a přimějete jí to se začít více v klidu do těch neosobních částí vět, které nesou návod na řešení situace

A možná dochází i k Vašemu nepochopení. Já jsem neříkal, že diskuze nemůže a nesmí obsahovat emoce, srandu atd. myslím, že mám docela rozumnou sociální inteligenci, abych věděl, že mnozí lidé by pak úplně ztratili zájem zde radit, pomáhat, diskutovat a bavit se s starými diskuzními známými, když by šlo je o technický odborný přepis a popis. Já jsem jen naznačoval, že těch příspěvků typu "Ale já se chtěla jen poradit, proč na mne tak útočíte" nebo "Ale tím, že se tady ptám snad ukazuju, že to mám zájem řešit, tak proč mi všichni nadáváte", tak že těch reakcí je tady takové množství, že to je prostě silně viditelné pro kohokoliv, kdo se tu jenom chvilku pohybuje. Je možné, že Vám to absolutně nevadí, přizpůsobila jste se tomu a už to vůbec nevnímáte nebo Vás to dokonce takto přesně baví, podle mne ale prostě není od věci podotknout, že to tak takto přesně fungovat nemusí a že to má v důsledku úplně opačný efekt na dotazující se a především jejich psy, alespoň o které bych doufal, že diskutérům půjde.

Varaxi napsal(a):
cítím, jak moc by se zvedla kvalita, přehlednost a výstup tohoto fóra, kdyby si mnozí odpustili to, co se odpustit dá

Nijak by se nezvedla. Diskuze by umřela a s ní i celá ifauna.
Já Vás chápu. Ale je nereálné, aby nastal Vámi opěvovaný a požadovaný ideál. Na zavedení příliš mnoho pravidel zemřely i navštěvovanější fóra.

No, a hlavně se kvalita DISKUZE (nikoliv poradny) může jen těžko držet na vysoké společenské úrovni, když ty vstupy zadavatelů často hraničí s absolutní hloupostí a ignorantstvím.

molok napsal(a):
A tak vy jste taky jedna z mála těch rozumnějších a vyvinutějšími návyky empatického sdělení ... o Vás jsem také nepsal. Já to jenom celé vidím, pořídíme mimču štěně, kdy jindy než teď, ať můžou spolu vyrůstat, však já jsem také vyrůstal s Alíkem a byla to legrace, ty kámoši jak mají toho staforda, to jsou perfektní dětské chůvičky a s čivavou teda na procházky chodit nebudu. No dobrá, dobrá, psa máš ale na starosti ty a já dítě. Lup a mají malého draka, Alík rozhodně nekousal krvavě do nohou, co s tím, ten můj Janek to vůbec neřeší, budu to muset zase vzít do rukou já, no nic, jdu zjišťovat, jak se k tomu postavit a co dělat ať se tady nějak porovnáme všichni až přijde na svět to malé. A lup, je na Ifauně, slétnou se na ni jak slepice po flusu, ti slušnější jí řeknou, že to nezvládne a totálně skončila a zničila život sobě i děcku, ostatní pak, že je zlá a špatná osoba podporující množitele a zřejmě její pes bude zabíjet jiné psy a když se špatně vyspí, tak i děti. Rady, co fakticky s tím kousáním, jsou tady tak dvě.

Já to ale chápu, psí výchova je rozhovor a lidský rozhovor je slet vosích žihadel. Možná příliš fantazíruju, ale přijde mi řádově rozumnější, normálnější a faktičtější dát konkrétní radu, odkaz na předchozí diskuzi, kde je to nejlépe dopodrobna vysvětleno jak na štěněcí nezřízené kousání. Ignorovat dotaz je přece jednoduché, ale chápu, že stoupnout si do řady na výdej basebalových pálek, jak dorazit ženskou před porodem, je pro mnohé lákavé.

No koukám, že jsem opět sepsala román....takže to ani nemusíte číst, ale pokud se ještě nakoukne zadavatelka, tak si to prosím přečtěte. Je spousta věcí, které člověk, když je mladý bere na lehkou váhu, jakože já to zkusím a nějak to dopadne, případně "já to dám" nebyla jsem jiná, ale časem, věkem, zkušenostmi zjistí, že pokud to dobře dopadlo, tak jen proto, že měl z pr.dele kliku a ne proto, že by to byla vysloveně jeho zásluha.

No dobrá, dobrá, psa máš ale na starosti ty a já dítě.

Tohle vytrhnu z kontextu a jen zopakuji.....pokud partner zadavatelky chodí do práce, tak povětšinu dne bude ta péče o štěně na bedrech zadavatelky.

Jsem jedna z těch, co by mohla napsat, že tříleté dítě, roční batole a štěně k tomu je pohodička, že je ženská doma na mateřský a tak to pofackuje všechno najednou.
Ale řeknu to tady na rovinu....pokud bychom nebydleli v baráku se zahradou, kde mi stačilo, když chtělo štěndo ven čůrat, otevřít dveře a vypustit na zahradu, pokud bych bydlela někde v bytovém domě, tak bych si štěně k takhle malým dětem nepořizovala a to z jednoho prostého důvodu.....klasická situace...štěně potřebuje ven čůrat a vy nemůžete doma nechat batole a malé dítě samotné byť na 10-15 minut, alespoň já bych si to teda nelajzla...takže to znamená oblíknout děti, sebe a vypravit se komplet rodina na venčení a než se vypravím, tak už může být pozdě a štěně to pustí.
Pořídila bych si k takhle malým dětem třeba německého ovčáka?? Nee....protože vím, že pokud budu chtít mít psa vychovaného a vycvičeného dle svých představ, tak to obnáší hodně práce.....a o ten čas logicky ochudím děti....takže štěně ano, ale plemene, kde stačí výchova za pochodu a dá se to pofackovat s dětmi.
A další věc...co třeba si myslím, že by mohla nastat....děcko bude batole, poleze následně začne s vratkou chůzí a kolem bude lítat buldozer...a dítě je snadno povalitelné a zašlápnutelné. Jo je možný, že v tý době bude pes klidný, vychovaný a pro dítě bezpečný, ale co když ne....a to je pravděpodobné.
Já měla k dětem afgána....když zazvonila pošťačka a pes letěl ke dveřím, tak synovi stojícímu v cestě se v letu elegantně vyhnul a o kousek dál sedící dceru přeskočil....v životě se mi nestalo, že by mi byť nedopatřením povalil dítě, protože je to prostě afgán a jeho manévrovací schopnosti i ve velkých rychlostech mě nikdy nepřestaly udivovat. Ale už když jsme afgána kupovali, tak jsem o téhle schopnosti věděla a i chovatelka mi to potvrdila....měla zrovna dcerku v batolecím věku a k tomu několik afgánů různého věku....nikdy se nestalo, že by některý pes byť nedopatřením malou povalil a nebo přišlápl.
Ta samá situace s mými berbery....no nevím...kolem čtvrtého měsíce věku začali venku zásadně brzdit o mě a trvalo to, než s tím přestali, divím se, že jsem neměla zlomený obě nohy v kolenou...byli to buldozeři totální a nevěřím, že by nezvalchovali děcko, co by jim stálo v cestě.

Možná se pletu, ale zadavatelka mi připomíná vojáka řítící se odvážně do bitvy a nevidí, že za horizontem je velká přesila nepřítele.

Další věc je celkově osobnost člověka a jak to zvládá....vím podle sebe, že když toho má člověk až nad hlavu, tak bývá prchlivější, stane se že vybuchne i kvůli blbosti, prostě proto, že to byla ta pověstná poslední kapka. Což taky není dobré pro nikoho. A pokud chci být pohodová maminka, tak si toho nesmím nakládat hodně...prostě nemůžu být zároveň dokonalá matka, panička, uklízečka, kuchařka, milenka a k tomu všemu upravená krasavice, klidná a příjemná a neustále usměvavá...jestli tohle někdo zvládá, tak je dle mého mimozemšťanka.

Nevím, jestli tady můžu vůbec někomu radit, protože s bull psy zkušenosti nemám....ale vím, že se může stát, že pes jednoho krásného dne začne být agresivní na ostatní psy....no a potom procházka s takovým psem a s malým děckem, no to bude super.
Neumím si představit, že bych svojí radikální Sáru v jejím nejhorším období procházkovala s děckem v kočárku, na odstrkovadle nebo prostě jdoucí, když musím všechnu svojí pozornost věnovat tomu, aby mého psa nenapadaly nějaké bejkárny, protože ta potvora přesně ví, kdy se na ní soustředím a kdy je bez mého mentálního dozoru.......při představě, že bych měla děcko, svojí baskervillskou psici, byť na vodítku a s košem a přiřítil sel k nám cizí pes, štěkající......fuj, je mi z toho špatně, protože může vzniknout taková mela, že mi psi, byť nechtěně můžou dítě poranit......

Jsem člověk, který je v zásadě pro to, aby děcko vyrůstalo se psem všemi deseti, klidně i se štěnětem, ale ne za každou cenu a v tomhle případě z toho nemám prostě dobrej pocit.
Když to řeknu na rovinu....mám zkušenosti se psy, celý život se o ně intenzivně zajímám, přečetla jsem stohy literatury, článků i těch diskuzí, mám doma hromady časopisů pes přítel člověka a svět psů, protože v době před internetové to bylo jediné, kde si člověk mohl přečíst nějaké články, samozřejmě i ty praktické zkušenosti se psem mám letité....jsem máma dvou dětí. Po té, co jsem měla Sáru, jsem se naučila mít sebevědomí nahnané na max....prostě já jsem Bůh a zvládnu všechno. Ne že bych byla tak namachrovaná, ale se Sárou každé zaváhání, každá nejistota, každá nesoustředěnost byla cesta do pekel, takže tohle se naučit byla prostě nutnost....
Takže vím, co obnáší mít děti, vím co obnáší mít psa, se kterým se musí intenzivně pracovat...psa náročného na čas...teď mám na mysli spíš mojí ovčandu.
A do téhle kombinace...dítě a štěně hodně aktivního a ne úplně jednoduchého plemene.....bych nešla. Navíc to štěně je bez PP, takže musíme počítat i s tím, že nebude mít povahu typickou pro plemeno, ale že to bude ten jedinec, o kterých nakonec čteme na internetu, které vidíme ve zprávách, že mají na triku nějaké napadení......prostě vořech typu bull....

Prostě mi to přijde celé jako hurá akce.....naprostá nezodpovědnost......
Jsem známá tím, že moc nemusím děti, ale otevírá se mi kudla v kapse, když čtu,jak lehkovážní jsou budoucí rodiče.
Doprčic, když už se rozhodnu pořídit si k miminu štěně a nemám zkušenosti a nebo jen malé, tak mám kurňa nastudováno a hlavně opravdu pečlivě vybrané plemeno a i když nejsem PP fanatik, tak tady jedině z dobré chovky s důrazem na povahu.
Co já vím, třeba to dopadne dobře a bude to super.....ale nemyslím si, že dítě a štěně jsou vhodné objekty na takový experiment...

Edit: a čistě a stručně k dotazu....u štěňat zakusujících se do nohou nám pomohlo něco za sebou tahat...u ovčandy koště, u Giny plyšák na provázku.

Zrovna já, co se každého chudáka zastane :D
Se podívejte, co odpověděla na mých 125 rad v 10.5.2021 15:09.
Až pak jsem si i jí přestala krátit život.
Když jsme u chcípání fór.. tyhle dotazy beztak tvoří někdo na zakázku, protože jinak ..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zrovna já, co se každého chudáka zastane :D
Se podívejte, co odpověděla na mých 125 rad v 10.5.2021 15:09.
Až pak jsem si i jí přestala krátit život.
Když jsme u chcípání fór.. tyhle dotazy beztak tvoří někdo na zakázku, protože jinak ..

No hele já teď tu diskuzi sjela znovu až k vámi uváděnému příspěvku zadavatelky a defakto musím říct, že první ostrý a nekorektní a dalo by se říct urážlivý příspěvek je až ten od ní.

Jinak předtím normálně rady, odkaz na podobné diskuze zde a teda některé si dovolili zmínit, že vzít si štěně z takových podmínek je podpora množitelů...což pokud štěně za štěně zaplatili, tak je to bohužel pravda, i když to možná zadavatelka nechtěla slyšet....no a jedna z nás si dovolila sdělit názor na to, že štěně a mimino teda nevidí jako dobrý nápad.

Takže lesnížínko a chameleonHugo...ty ty ty, to se dělá, být takhle ošklivé , píšu vám na nástěnku černý puntík a příště prosím své názory nepište tak ostře ......na to se vás zadavatelka neptala

Takže tady nevidím, že bychom se do zadavatelky nějak ostře pustili a ona se musela bránit.
Navíc když si zpětně přečtu příspěvky zadavatelky, tak asi myslím, že se nám snaží sdělit, že to určitě zvládne a jediný problém je to kousání do nohou....takže to bude asi v poho.

Takže zadavatelce držím palečky, aby to vyšlo....co víc k tomu říct.

Megí, mým štěňatům vždy fungovala obyčejná hra s hračkami, přetahovaná, honěná, aportování, což zadavatelka píše, že její štěně zajímá daleko více trhání chodidel než odvedení pozornosti na hračky

Tak taky záleží, jak to odvedení pozornosti probíhá - jestli dají štěněti hračku, tumáš, hrej si, tak je jasné, že to nefunguje. S tou hračkou je třeba si hrát, aktivně se na hře podílet, aby to štěněti připadalo zajímavé a zábavné. Zadavatelka nic neupřesnila, tím pádem si můžeme domýšlet všelicos.
A ano, jsou štěněcí kousači, u kterých nefunguje lautr nic a musí se to prostě přečkat. Ale s tím si to štěně pořizuji, že prostě může nastat tato varianta, i když je vzácná (a u stafů až tak vzácná ani není).
Doporučím Vám mrknout na tato vlákna:
https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/detail/3805466/kolik-unese-ovce-beran-koza-kozel?
https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/detail/3694477/co-je-to-a-kdy-je-cas-utratit
S tímto se tu běžně setkáváme; člověk si pořídí zvíře, o kterém lautr nic neví, neumí se o něj starat, nemá nejmenší zájem ani sympatie pro toho chudáka, kterého si pořídil. Nebo nepořídil a nedovoleně s ním manipuluje.
Na základě podobných příspěvků si budeme domýšlet všechno, co zadavatel nesdělí a neupřesní.
A časem, když sem budete chodit pár let, na tom budete stejně.

Molok má málo zkušeností s kousavými štěnaty ,tak neradí, co s nimi. Je to psycholog, tak radí, jak se mají diskutující chovat, aby nám slunce neodešlo z duší.😂

Z mého okolí :
Nord byl černý NO, Janička vyrostla na cvičáku. V podstatě na hromadě stavebního písku, kde jí občas některá teta utřela nudli. Když šla v šesti letech k zápisu, neuměla mluvit. Ale abych mamince nekřivdila - Nord byl vycvičený perfektně.

Druhý případ, podobnější tomuto. Těhotná si pořídila psa velmi temperamentního plemene. Aby se na procházkách s kočárem nenudila. Ze psa, celkem bez socializace na psy, vyrostl rváč ( tam kde víc psů pohromadě, je víc rachotu, štěkání a dítě teď usnulo ). Tak procházky směřovaly stranou psů, ale i dětí ( na hřiště mezi děti psa nepustíte a uvázaný stranou u lavičky, vytrvale štěkal ). Dítě, bez socializace mezi dětmi, se dětí extrémě bálo. Když jsem si jednou půjčila kočárek na procházku, vyndala dítě z kočárku, aby ťapalo - velký údiv sousedek. "My jsme myslely, že je postižené, že neběhá, nikdy jsme ho venku z kočárku neviděly".

Možná molok pochopí, proč doporučuji, dát štěně do vhodnějších podmínek.

"A časem, když sem budete chodit pár let, na tom budete stejně."
Si domýšlím od hned, když tazatelé vyrábí tohle:
"zkusili jsme vše a nic nefunguje".
Tak např. tady zkusili akorát odstrčit a nahradit hračkou. A kde je ta práce s tím psem?
Je jedno, jestli je to stafford, vlčák, pudl, dvouměsíční miminko po procházce, přetahování a papání prostě spí.
Příčina těchto problémů je v lenosti páníčka
a omlouvat se za to nebudu, to páníček by se měl omluvit psovi.

Polednice například. Taky málo času na vše. hrej si - tu máš kohouta!“ -
A ty konce.

Agnes1 napsal(a):
Polednice například. Taky málo času na vše. hrej si - tu máš kohouta!“ -
A ty konce.

Přesně. Ty konce. Stafford zabije kohouta. Na hraní nic nezbyde, i začne kousat do noh, až se prokouše až k Polednici, co byla za...
(pokračuje Varaxi)

... za císaře pána krasavicí, ale mnoho a mnoho let již tomu. A tak se prokousaná Polednice rozhodne, že takhle to dál nejde, a nabídne stafforda Megí. Ta ale pokčivše rameny praví: Na co stafford bez PP (prokousané Polednice)? I dá stafforda sousedovi.
Soused dá stafforda na dvorek. A od té doby se Megí i její majitelce krásně spí, protože u souseda nekejhá už ani jedna husa.
A zazvonil zvonec, pohádce o staffordovi v peřince z husího peří je konec.

(Edit: Jsem střízlivá, přísahám.)

Varaxi napsal(a):
... za císaře pána krasavicí, ale mnoho a mnoho let již tomu. A tak se prokousaná Polednice rozhodne, že takhle to dál nejde, a nabídne stafforda Megí. Ta ale pokčivše rameny praví: Na co stafford bez PP (prokousané Polednice)? I dá stafforda sousedovi.
Soused dá stafforda na dvorek. A od té doby se Megí i její majitelce krásně spí, protože u souseda nekejhá už ani jedna husa.
A zazvonil zvonec, pohádce o staffordovi v peřince z husího peří je konec.

(Edit: Jsem střízlivá, přísahám.)

Mohlo tam být za lednicí, ale tohle je také parádní ukázka, co se dá dělat střízlivá v práci :-)

A jak dopadl soused?😀
Ráno jsem vstala v pět. Věděla jsem, že budu muset v půl osmé odjet a manžel přijede ve 14. Feny jsou na dvoře. Společně jsme obstaraly zvířenu a na hodinu vyrazily do lesů a luk. Svižně, prokládaly jsme hrou a procvičováním. Pak snídaně pro feny. Já nestihla ani kafe. 😀štěndová bude mít 6 měsíců, už lecos pochopila, přezubila. 🥰

Agnes1 napsal(a):
A jak dopadl soused?😀
Ráno jsem vstala v pět. Věděla jsem, že budu muset v půl osmé odjet a manžel přijede ve 14. Feny jsou na dvoře. Společně jsme obstaraly zvířenu a na hodinu vyrazily do lesů a luk. Svižně, prokládaly jsme hrou a procvičováním. Pak snídaně pro feny. Já nestihla ani kafe. 😀štěndová bude mít 6 měsíců, už lecos pochopila, přezubila. 🥰

Soused visí na švestce... ⚰️🕯️

Švestka je malinká. Ale po několika letech začala plodit, z toho jsem úplně mimo, 5 let jsem nevěděla, že to v rohu zahrady je švestka. Jsem zahradník hvězda, no. Se psy mi to jde lépe.
A kocour zlatej? Záleží, co si představujete pod "zlatej". Že nám všem rozkazuje, organizuje celý život, že mi sežere i to, co nemá rád, že mi nadává, když psovi stříhám drápky, jako bych byla tyran největší, že přijde o dva dny později, než jsme se domluvili, že ani po dvou letech intenzivního odborného výcviku neumí "čekej" a "místo", že si sem vodí kočky, když moc dobře ví, že mám alergii a že na alíky nemá? Tak ano, je zlatej.

Já ten svůj výkřik pak smazala :-) Kocour zlatej, protože se zdá, že jeho výchova je o mnoho jednodušší, než výchova psa, a co je pro mě zásadní - nemusí chodit ven (panelák). Prostě na psa jsem líná si udělat čas :-) Takže si psa nepořizuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z mého okolí :
Nord byl černý NO, Janička vyrostla na cvičáku. V podstatě na hromadě stavebního písku, kde jí občas některá teta utřela nudli. Když šla v šesti letech k zápisu, neuměla mluvit. Ale abych mamince nekřivdila - Nord byl vycvičený perfektně.

Druhý případ, podobnější tomuto. Těhotná si pořídila psa velmi temperamentního plemene. Aby se na procházkách s kočárem nenudila. Ze psa, celkem bez socializace na psy, vyrostl rváč ( tam kde víc psů pohromadě, je víc rachotu, štěkání a dítě teď usnulo ). Tak procházky směřovaly stranou psů, ale i dětí ( na hřiště mezi děti psa nepustíte a uvázaný stranou u lavičky, vytrvale štěkal ). Dítě, bez socializace mezi dětmi, se dětí extrémě bálo. Když jsem si jednou půjčila kočárek na procházku, vyndala dítě z kočárku, aby ťapalo - velký údiv sousedek. "My jsme myslely, že je postižené, že neběhá, nikdy jsme ho venku z kočárku neviděly".

Možná molok pochopí, proč doporučuji, dát štěně do vhodnějších podmínek.

No vidíte a já zase znám několik případů, kdy dítě "vyrostlo" na cvičáku, klidně i stejně staré se štěnětem a je naprosto bezproblémové, jak dítě, tak pes. Nebyl zanedbán ani jeden z nich. Doteď nám na cvičák chodí maminy s dětmi, s miminy.. Naopak ty děti jsou hodně společenské, protože jsou zvyklé že je pochová nebo pohoupe ve vajíčku kde kdo... A po tom co začnou ťapat a mluvit, tak i na tom cvičáku s tím děckem lidi mluví.. Ale samozřejmě cvičák není jediné místo, kam se s děckem chodí...

Ale ve většině případů jsou to teda zkušení pejskaři, kteří mají několikátého psa, nebo jich mají víc. Nejsou to lidi, kteří by se ptali na to, co dělat když štěně kouše... Ale taky jsme tam měli maminu, která měla prvního psa, a zrovna štěně aktivního plemene a pár měsíců na to mimino, po asi dvou letech čekala druhé mimčo a rovnou si pořídila i druhé štěně, opět stejného aktivního plemene. Na cvičáku jsem ji vídala minimálně dvakrát týdně - většinou i s dětma, občas bez dětí když hlídal táta. Dneska už jsou oba psi dospělí a děti odrostlé. Psi jsou vychovaní, vycvičení, fungující v běžném životě, a děti jsou taky naprosto v pohodě.

Takže ne že by to nešlo, ale dá to práci a zabere to spoustu času.. No a pak to taky chce takový ten "cit pro psy"...

marcelaamax napsal(a):
No vidíte a já zase znám několik případů, kdy dítě "vyrostlo" na cvičáku, klidně i stejně staré se štěnětem a je naprosto bezproblémové, jak dítě, tak pes. Nebyl zanedbán ani jeden z nich. Doteď nám na cvičák chodí maminy s dětmi, s miminy.. Naopak ty děti jsou hodně společenské, protože jsou zvyklé že je pochová nebo pohoupe ve vajíčku kde kdo... A po tom co začnou ťapat a mluvit, tak i na tom cvičáku s tím děckem lidi mluví.. Ale samozřejmě cvičák není jediné místo, kam se s děckem chodí...

Ale ve většině případů jsou to teda zkušení pejskaři, kteří mají několikátého psa, nebo jich mají víc. Nejsou to lidi, kteří by se ptali na to, co dělat když štěně kouše... Ale taky jsme tam měli maminu, která měla prvního psa, a zrovna štěně aktivního plemene a pár měsíců na to mimino, po asi dvou letech čekala druhé mimčo a rovnou si pořídila i druhé štěně, opět stejného aktivního plemene. Na cvičáku jsem ji vídala minimálně dvakrát týdně - většinou i s dětma, občas bez dětí když hlídal táta. Dneska už jsou oba psi dospělí a děti odrostlé. Psi jsou vychovaní, vycvičení, fungující v běžném životě, a děti jsou taky naprosto v pohodě.

Takže ne že by to nešlo, ale dá to práci a zabere to spoustu času.. No a pak to taky chce takový ten "cit pro psy"...

mno, ale asi nešlo o amstafy (psy s naprogramovanou vnitrodruhovou "konfrontací" -min se stejným pohlavím)
což s kočárkem vidím dost "nepraktickou" obtížnou kombinaci

lupus4 napsal(a):
mno, ale asi nešlo o amstafy (psy s naprogramovanou vnitrodruhovou "konfrontací" -min se stejným pohlavím)
což s kočárkem vidím dost "nepraktickou" obtížnou kombinaci

Ano znám i takové AST a dokonce i APBT . Takové, se kterýma se normálně chodí s kočárkem.. I na závody v bull sportech nám jezdí lidi s těmito psy a s miminy.

Edit.: sama mám psa, který nesnese ostatní psy a chodila jsem s ním s kočárkem, později s chodícím děckem... Ale je pravda, že nebydlím ve městě a nezažívám denně situace, kdy by k nám přibíhal nějaký pes...

marcelaamax napsal(a):
Ano znám i takové AST a dokonce i APBT . Takové, se kterýma se normálně chodí s kočárkem.. I na závody v bull sportech nám jezdí lidi s těmito psy a s miminy.

Edit.: sama mám psa, který nesnese ostatní psy a chodila jsem s ním s kočárkem, později s chodícím děckem... Ale je pravda, že nebydlím ve městě a nezažívám denně situace, kdy by k nám přibíhal nějaký pes...

jj, ale odhadnete % takhle zvládnutých a pak těch "ostatních" ? Já mám zatím "štěstí" na ty "ostatní"

lupus4 napsal(a):
jj, ale odhadnete % takhle zvládnutých a pak těch "ostatních" ? Já mám zatím "štěstí" na ty "ostatní"

jo, chápu .

Když já se pohybuju právě mezi bullama, se kterýma majitelé něco dělají, sportují, věnují se jim, takže já mám spíš zkušenosti s těma "zvládnutýma". Možná proto na to mám trochu jiný pohled. Ale chápu, že ostatní lidi můžou mít úplně opačné zkušenosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No hele já teď tu diskuzi sjela znovu až k vámi uváděnému příspěvku zadavatelky a defakto musím říct, že první ostrý a nekorektní a dalo by se říct urážlivý příspěvek je až ten od ní.

Jinak předtím normálně rady, odkaz na podobné diskuze zde a teda některé si dovolili zmínit, že vzít si štěně z takových podmínek je podpora množitelů...což pokud štěně za štěně zaplatili, tak je to bohužel pravda, i když to možná zadavatelka nechtěla slyšet....no a jedna z nás si dovolila sdělit názor na to, že štěně a mimino teda nevidí jako dobrý nápad.

Takže lesnížínko a chameleonHugo...ty ty ty, to se dělá, být takhle ošklivé , píšu vám na nástěnku černý puntík a příště prosím své názory nepište tak ostře ......na to se vás zadavatelka neptala

Takže tady nevidím, že bychom se do zadavatelky nějak ostře pustili a ona se musela bránit.
Navíc když si zpětně přečtu příspěvky zadavatelky, tak asi myslím, že se nám snaží sdělit, že to určitě zvládne a jediný problém je to kousání do nohou....takže to bude asi v poho.

Takže zadavatelce držím palečky, aby to vyšlo....co víc k tomu říct.

..tak to jste mi tedy dala, takhle byt na mně v diskuzi zla....černy puntík....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..tak to jste mi tedy dala, takhle byt na mně v diskuzi zla....černy puntík....

Já Vám dám hvězdičku za perfektní ukázku toho, jak špatně napsané mě/mně mění význam věty.
Je to lepší?

..takhle vypadá ditě, které přišlo do rodiny, kde už psi byli a jsou...bydli ale na vesnici, před domem zahrada a dcera tou dobou měla starou vychovanou fenu....když potřebovala fenu vyvencit a malý spal, vyběhla s ni před barák, dveře otevrene aby slyšela kdyby malý plakal.....mít ale v bytě novorozeně a stene, se kterým se musí co chvíli ven a zbavovat ho, vychovávat a cvičit, to si opravdu nedokážu představit....ja jsem dost velkej blázen, ale prvního psa jsem měla až když byl dceři rok, ale byla fajn a samostatná na svůj věk, takže to šlo.....kdyby to rak nebylo psa bych si byka byvala porizovala později, byly to ale krasne časy....jo vnuk sice vyrůsta na cvičáku, ale venuji se mu naší mladi jinak moc.....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z mého okolí :
Nord byl černý NO, Janička vyrostla na cvičáku. V podstatě na hromadě stavebního písku, kde jí občas některá teta utřela nudli. Když šla v šesti letech k zápisu, neuměla mluvit. Ale abych mamince nekřivdila - Nord byl vycvičený perfektně.

Druhý případ, podobnější tomuto. Těhotná si pořídila psa velmi temperamentního plemene. Aby se na procházkách s kočárem nenudila. Ze psa, celkem bez socializace na psy, vyrostl rváč ( tam kde víc psů pohromadě, je víc rachotu, štěkání a dítě teď usnulo ). Tak procházky směřovaly stranou psů, ale i dětí ( na hřiště mezi děti psa nepustíte a uvázaný stranou u lavičky, vytrvale štěkal ). Dítě, bez socializace mezi dětmi, se dětí extrémě bálo. Když jsem si jednou půjčila kočárek na procházku, vyndala dítě z kočárku, aby ťapalo - velký údiv sousedek. "My jsme myslely, že je postižené, že neběhá, nikdy jsme ho venku z kočárku neviděly".

Možná molok pochopí, proč doporučuji, dát štěně do vhodnějších podmínek.

vzdycky, kdyz vas ctu, vzpomenu si na film At ziji duchove a "Cernou kroniku"

Varaxi napsal(a):
Já Vám dám hvězdičku za perfektní ukázku toho, jak špatně napsané mě/mně mění význam věty.
Je to lepší?

....no nevím, ten černý puntik je velký šrám na me křehké duši....no s tím mě/mně bojuju porad....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....no nevím, ten černý puntik je velký šrám na me křehké duši....no s tím mě/mně bojuju porad....

Pamatujte si Vaška a chybu už neuděláte.

Dej to mně (Vaškovi - tři slabiky, tři písmena - mně).
Viděl mě (Vaška - dvě slabiky, dvě písmena - mě).

Já to taky nemohla po češtinsku udržet v hlavě, ale Vašek to zachránil a proto u mě (Vaška) absentují černé puntíky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pamatujte si Vaška a chybu už neuděláte.

Dej to mně (Vaškovi - tři slabiky, tři písmena - mně).
Viděl mě (Vaška - dvě slabiky, dvě písmena - mě).

Já to taky nemohla po češtinsku udržet v hlavě, ale Vašek to zachránil a proto u mě (Vaška) absentují černé puntíky

..diky, snad si vždycky vzpomenu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....no nevím, ten černý puntik je velký šrám na me křehké duši....no s tím mě/mně bojuju porad....

Černé puntíky jsou super. Co by si bez nich počal takový Ferda Mravenec. Asi by nepočal, no.
Nebo sluníčko sedmitečné, dalmatin, český strakáč...
Máte puntíky sbírat, ne se z nich hroutit.
:)

Švestky kam se podíváš. Plno placu. 😂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Varaxi napsal(a):
Černé puntíky jsou super. Co by si bez nich počal takový Ferda Mravenec. Asi by nepočal, no.
Nebo sluníčko sedmitečné, dalmatin, český strakáč...
Máte puntíky sbírat, ne se z nich hroutit.
:)

takhle propagovat křížení

Varaxi napsal(a):
Černé puntíky jsou super. Co by si bez nich počal takový Ferda Mravenec. Asi by nepočal, no.
Nebo sluníčko sedmitečné, dalmatin, český strakáč...
Máte puntíky sbírat, ne se z nich hroutit.
:)

..diky za tento uhel pohledu, přestala jsem se hroutit a začínám být pyšná...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
takhle propagovat křížení

Křížení? Já se snažím chameleonHugo povzbudit, ne křížit. :)
Ale dobře jsem se do toho zamotala. To jo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..diky za tento uhel pohledu, přestala jsem se hroutit a začínám být pyšná...

To je ten pravý bojovný duch!

Nesbírejte puntíky. Já sbírala ve školce a paní učitelka si dávala hlavu do dlaní a říkávala "mě vomejou" a maminka pak doma říkala "mě vomejou, dones mně proutek".
Dodnes nevím, kde má to plýtvání vodou původ.

Tak teď nevím ...chtěla jsem černý puntíky smazat, jakože trest skončil a teď nevím, když jsou vlastně za odměnu, jestli je na té nástěnce nemám nechat a nebo jak??

Ohledně toho MNĚ...MĚ já vím, že už jsme to tady probírali....
já mám naučeno, že když se zeptám koho, tak píšu krátké MĚ...mám tu poučku naučenou doslova i s tím slovem krátké.

Moje kamarádka zase zkusí, jestli může říct mne...pokud ano, tak píše MĚ, pokud to nejde, tak píše MNĚ

Já se z černých puntíků nehroutím a není mým posláním, být tu za tu hodnou. Já jsem ta, co píše, co si myslí, i když to zrovna není v kurzu. A to, že kombinace dítě-pes je pro mě ee, se tu myslím ví dávno. Vidím kolem sebe jen mladé matky, které jsou z dětí potento (asi tak, jako já ze psů ) a nehnou se od nich ani na sekundu. Takže nevím, kde je ten čas pro štěně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak teď nevím ...chtěla jsem černý puntíky smazat, jakože trest skončil a teď nevím, když jsou vlastně za odměnu, jestli je na té nástěnce nemám nechat a nebo jak??

Ohledně toho MNĚ...MĚ já vím, že už jsme to tady probírali....
já mám naučeno, že když se zeptám koho, tak píšu krátké MĚ...mám tu poučku naučenou doslova i s tím slovem krátké.

Moje kamarádka zase zkusí, jestli může říct mne...pokud ano, tak píše MĚ, pokud to nejde, tak píše MNĚ

Já taky - koho co = mě, komu čemu = mně (mi). A mumlám si to pokaždé, než něco napíšu.

Já mám teda děti tři a psi byli vždy pořízeni, až byly děcku tak tři roky. Neumím si vůbec představit mít štěně zároveň s miminem. Už proto, že cítím jako povinnost věnovat se jak dítěti, tak psovi na 200 procent, a to bych prostě nemohla zvládnout.
Ale zadavatelku nechci odradit, ať si to zkusí, třeba to zvládne.

lesnížínka napsal(a):
Já se z černých puntíků nehroutím a není mým posláním, být tu za tu hodnou. Já jsem ta, co píše, co si myslí, i když to zrovna není v kurzu. A to, že kombinace dítě-pes je pro mě ee, se tu myslím ví dávno. Vidím kolem sebe jen mladé matky, které jsou z dětí potento (asi tak, jako já ze psů ) a nehnou se od nich ani na sekundu. Takže nevím, kde je ten čas pro štěně...

No to je ono....některá matka je matkou na plný úvazek, další to klidně i se psem zvládne a pro další matku je pes životní styl a jak už bylo psáno výše, tak děti odmalička navštěvují s maminou a se psem cvičák.

Znám všechny 3 kategorie.......jen u té druhé, kdy matka tak nějak zvládá domácnost s dítětem i se štěnětem, jsou bohužel takové, které prostě nechají štěně vyrůstat jako dříví v lese. Dítě je na prvním místě a pejsek z jejich pohledu tolik péče a cicmání nepotřebuje. To, že to v těhle případech funguje je z velké části zásluhou těch psů, protože někteří jsou opravdu exempláře samovychovávací a není s nimi problém...možná i správným výběrem plemene a štěstím na konkrétního jedince a další kategorií jsou pidipsi, kdy je třeba takový nevychovaný, ale taková čivava mě nikam neodtáhne a nikoho nezahrdlí, možná je otravná, ale fyzicky jí zvládají takže co...že pejsíček celou procházku táhne jak čert...nevadí, kam mě dotáhne dvoukilový pes?? Nikam.

Ono prostě všechno jde, když se chce, ale musí se předtím přemýšlet a mít dost elánu a talentu a organizačních schopností, aby se to zvládlo.

já si přeříkávám pády
2. (bez koho čeho) a 4. (koho co) pád je mě
3. (komu čemu) a 6. (o kom o čem) pád je mně
ale zde zmíněné pomůcky také fungují :)

Myslím, že některá vyprávění zdejších rozumných pejskařů, by se měla vydat knižně nebo jako e-book na téma "potřebujete nutně psa a myslíte si, že to zvládnete? přečtěte si, jak je to doopravdy"

No a pak to taky chce takový ten "cit pro psy"...

.....a pro děti.

A abych nebyla jen za "černou kroniku", tak přidám jeden příběh z tábora se psy. Tam mamina chodila na stopy s velkým psem a miminem v nosítku.
Ale to byl úplně jiný typ než zadavatelka.

Přesně, a 2.4. Je nižší takže kratší mě a 3.6. Je vyšší takže delší mně😀

Koukám, že na mě/ mně máte pestré a někdy složité poučky. A přitom je to tak jednoduché : tobě=mně, tebe=mne, tě=mě, ti=mi

(petra si laskavě všimne pozitivní zprávy)

Hm, já si doteď pamatuji odstrašující příklad z českobudějovického sídliště. Mladá matka, za jednu ruku držela řvoucí, asi tříleté dítě, v druhé ruce svirala vodítko, na kterém se zmitalo s bídou tříměsíční štěně černého pudla. Matka evidentně pospichala, dítě s řevem jakž tak šlo, štěně se vzpíral tahu a lehalo si, vypadalo, že je na vodítku asi prvně. A jak to matka vyřešila? Najednou se otočila a štěně vodítkem seřezala. Chtěla jsem zakročit, ale nějak mi bylo všech líto, nebyla jsem taky sama, no, pamatuji si to dodnes.

Tak ještě jednu historku ze sídliště :
Těhotná paní si pořídila štěně jezevčíka, krásné, šlapalo si na uši, nosila ho na rukách, pusinkovala. Když se narodilo mimino, už jenom vystrčila psíka do sídliště. Nebylo to nic hrozného, je tam dost prostoru, v létě tam bylo vždycky dost maminek s dětmi, dětí a ženských se psy.
Horší to bylo v zímě, kdy ho v rozsolené břečce tahala u kočáru. U supáče nechala sedět v rozbředlém sněhu, pes se klepal. Jednou jsem s ním chodila půl hodiny dokola, za tu dobu se majitelka neobjevila, šoupla jsem ho aspoň do vstupní chodby.
Naštěstí to byl jen jezevčíček a ne bull.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ještě jednu historku ze sídliště :
Těhotná paní si pořídila štěně jezevčíka, krásné, šlapalo si na uši, nosila ho na rukách, pusinkovala. Když se narodilo mimino, už jenom vystrčila psíka do sídliště. Nebylo to nic hrozného, je tam dost prostoru, v létě tam bylo vždycky dost maminek s dětmi, dětí a ženských se psy.
Horší to bylo v zímě, kdy ho v rozsolené břečce tahala u kočáru. U supáče nechala sedět v rozbředlém sněhu, pes se klepal. Jednou jsem s ním chodila půl hodiny dokola, za tu dobu se majitelka neobjevila, šoupla jsem ho aspoň do vstupní chodby.
Naštěstí to byl jen jezevčíček a ne bull.

A posledni priklad z budejek. Stene velke cernobile hunate. 3 nebo 4mesicni.pani nemuze se osem. Na prochajdu a pak zblst do kramu psa chlap nepohlida dite taky ne proste musi to vzit pri kednom protoze dite vickrat ne to ci ono. Pes ukradenej z před kramu. Buhvi jak skoncil ale. Pokud ho nesezrali hadam ze se ma. Lip. Ono byt 2+1 dvakrat denne na pět. Minut vycurat a jedna dlouha (skoro pulhodinova) prochazka ke kramu a zpet vedle kocaru... To snad i nonstop dvur je lepsi

Napíšu ještě jednu věc.......pokud bych já byla těhotná a před porodem, tak bych si štěně v žádném případě nepořídila a to ne z toho důvodu, že bych se bála, že to nezvládnu, ale co já vím....při porodu můžou nastat komplikace jak u dítěte, tak u mě.
Jako prvorodička nevím do čeho jdu, jak mi to s miminkem půjde, jestli budu mít kapacity a energii na štěňátko.

Já štěně k dětem pořídila, když byly synovi 4 roky a dceři rok, ve chvíli, kdy jsem věděla, že ty kapacity mám.
Ale já jsem asi taková rozvážnější a v životě hraju spíš tak nějak na jistotu.

"Ale já jsem asi taková rozvážnější a v životě hraju spíš tak nějak na jistotu."

To je přece v pořádku, tak by to mělo být. Všechno dělat s rozmyslem, aby člověk nemusel pak případně řešit problémy, když to nezvládá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A posledni priklad z budejek. Stene velke cernobile hunate. 3 nebo 4mesicni.pani nemuze se osem. Na prochajdu a pak zblst do kramu psa chlap nepohlida dite taky ne proste musi to vzit pri kednom protoze dite vickrat ne to ci ono. Pes ukradenej z před kramu. Buhvi jak skoncil ale. Pokud ho nesezrali hadam ze se ma. Lip. Ono byt 2+1 dvakrat denne na pět. Minut vycurat a jedna dlouha (skoro pulhodinova) prochazka ke kramu a zpet vedle kocaru... To snad i nonstop dvur je lepsi

a bydlite s nimi nebo jste toho psa ukradla?

sorry, ale dalsi, co "uplne presne vi", co se se s cizim psem deje....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a bydlite s nimi nebo jste toho psa ukradla?

sorry, ale dalsi, co "uplne presne vi", co se se s cizim psem deje....

Paní to sama v komentech priznala. Pes se nenasel. Naky dalsi hejt?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Paní to sama v komentech priznala. Pes se nenasel. Naky dalsi hejt?

muzete mi ty komenty sem zkopirovat? kde pise, ze pes chodil na 2x denne 5 minut ven treba...

Taky ze sídliště - pospíchám, už nevím proč. Podél silnice parčíkem jde navolno štěně, směje se na mě, tak se taky zazubím. Páníka nevidno. Štěně hned rozkývalo chvost a že se budeme kamarádit. Tak přidám do kroku, dělám, že nevidím, nevím, kde je páník, nestojím o to, aby štěně vběhlo do silnice za mnou. A najednou slyším "Punťo Punťo" ("Alíku, Alíku"...), a vidím za mnou mladou paní, jak na štěně volá. Štěně v parčíku zrovna něčím zaujato. Paní dojde do parčíku, vyvleče štěně na silnici, zavelí "k noze". Celou dobu se snažím tvářit, že mě štěně nezajímá, a v tuhle chvíli jsem už pár desítek metrů od dvojice.

A najednou slyším rozhořčené "zastavte se!". Tak se zastavím, o co jde. Štěně letí za mnou, paní letí za štěnětem "Punťo, Punťo". Štěně nezájem, směje se, pacičky od bahna (a kdoví čeho) mi utírá o kalhoty. Snažím se držet od štěněte dál tašku a snažím se uhýbat, aby mě moc nepoťapalo (marně).

A paní "to nemůžete zastavit, když vidíte, že za vámi běží?!"
A já "zaprvé koukám dopředu, za druhé proč si psa nehlídáte? Nemám čas čekat, než si ho chytíte."
A paní "no to snad nemyslíte vážně, vždyť je to ještě štěně!"
A já "aha. Slyšela jste už o vodítku?"
A paní, držíc štěně za kůži na krku "nechte si ty chytrý řeči a radši už běžte, neskutečný, tohle"

(přepis rozhovoru je volná interpretace, už si to doslova nepamatuju)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
muzete mi ty komenty sem zkopirovat? kde pise, ze pes chodil na 2x denne 5 minut ven treba...

Si to najdete. Me stacilo ze ja jsem byla svine kdyz jsem. Ji rekla ze s malym. Stenetem se nechodi vencit na chodnik ke kramu a ona ze psa nechat doma nemuze, dite ji nikdo nepohlida aby sla se psem zvlast tak to musi delat. Takhle. Takze ne fakt se stenetem nelitala venku v parku, znalo voditko kocar a chodnik.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky ze sídliště - pospíchám, už nevím proč. Podél silnice parčíkem jde navolno štěně, směje se na mě, tak se taky zazubím. Páníka nevidno. Štěně hned rozkývalo chvost a že se budeme kamarádit. Tak přidám do kroku, dělám, že nevidím, nevím, kde je páník, nestojím o to, aby štěně vběhlo do silnice za mnou. A najednou slyším "Punťo Punťo" ("Alíku, Alíku"...), a vidím za mnou mladou paní, jak na štěně volá. Štěně v parčíku zrovna něčím zaujato. Paní dojde do parčíku, vyvleče štěně na silnici, zavelí "k noze". Celou dobu se snažím tvářit, že mě štěně nezajímá, a v tuhle chvíli jsem už pár desítek metrů od dvojice.

A najednou slyším rozhořčené "zastavte se!". Tak se zastavím, o co jde. Štěně letí za mnou, paní letí za štěnětem "Punťo, Punťo". Štěně nezájem, směje se, pacičky od bahna (a kdoví čeho) mi utírá o kalhoty. Snažím se držet od štěněte dál tašku a snažím se uhýbat, aby mě moc nepoťapalo (marně).

A paní "to nemůžete zastavit, když vidíte, že za vámi běží?!"
A já "zaprvé koukám dopředu, za druhé proč si psa nehlídáte? Nemám čas čekat, než si ho chytíte."
A paní "no to snad nemyslíte vážně, vždyť je to ještě štěně!"
A já "aha. Slyšela jste už o vodítku?"
A paní, držíc štěně za kůži na krku "nechte si ty chytrý řeči a radši už běžte, neskutečný, tohle"

(přepis rozhovoru je volná interpretace, už si to doslova nepamatuju)

To jste dopadla dobře. Já jednou dostla sprďáka od paní, která venčila způsobem, že psa převedla přes silnici do venčícího prostoru a šla si po svém. A já si dovolila odvést ho až k nám do sídliště. "To jste tam s ním nemohla počkat?" Nemohla, někdy bych i počkala, bývali jsme tam až do večera, ale ten den jsem měla jiný program.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jste dopadla dobře. Já jednou dostla sprďáka od paní, která venčila způsobem, že psa převedla přes silnici do venčícího prostoru a šla si po svém. A já si dovolila odvést ho až k nám do sídliště. "To jste tam s ním nemohla počkat?" Nemohla, někdy bych i počkala, bývali jsme tam až do večera, ale ten den jsem měla jiný program.

Tak koukám, že se nám rozmohl nový nešvar. Lidi si pořídí štěně a chtěli by, aby mu čas věnovali i cizí lidi a ještě zadarmo.

juhaj napsal(a):
Hm, já si doteď pamatuji odstrašující příklad z českobudějovického sídliště. Mladá matka, za jednu ruku držela řvoucí, asi tříleté dítě, v druhé ruce svirala vodítko, na kterém se zmitalo s bídou tříměsíční štěně černého pudla. Matka evidentně pospichala, dítě s řevem jakž tak šlo, štěně se vzpíral tahu a lehalo si, vypadalo, že je na vodítku asi prvně. A jak to matka vyřešila? Najednou se otočila a štěně vodítkem seřezala. Chtěla jsem zakročit, ale nějak mi bylo všech líto, nebyla jsem taky sama, no, pamatuji si to dodnes.

Něco podobného jsem zažila nedávno ve veterinární čekárně. Byla jsem tam se psem, stáli jsme trochu stranou. Přišla tam paní s portugalským vodním psem, byl po úrazu. Vypadali oba dost pohodově, jako dobrý tým, ale když ho šla paní zvážit a míjela nás, její pes na mého vystartoval. Bylo na něm vidět, že je v tunelu, byl úplně mimo, stres evidentně na maximu. Ale nic se nestalo, oba psi byli na vodítkách, mezi námi asi tři metry volného prostoru. Můj pes na to nereagoval, takže ta situace ani negradovala, naopak jsme udělali ještě dva kroky zpátky, abychom toho portugalce zbytečně nedráždili. Paní ale předvedla naprosto nepřiměřenou reakci, a psa švihala vodítkem a křičela na něj jak pominutá. Já byla naprosto v šoku, nebyla jsem schopná žádné reakce. Když odešli od váhy do protilehlého rohu oproti nám, začal její pes na mého vrčet. Ale zase - o nic nešlo. Já mám salámistu, bylo mu to jedno, nereagoval, negradovalo to. Ale paní toho psa zmlátila znovu. Psa po úrazu. Nemůžu to dostat z hlavy. Slyšela jsem ho pak z ordinace - asi to byl stresař, při ošetření usedavě plakal.

juhaj napsal(a):
Hm, já si doteď pamatuji odstrašující příklad z českobudějovického sídliště. Mladá matka, za jednu ruku držela řvoucí, asi tříleté dítě, v druhé ruce svirala vodítko, na kterém se zmitalo s bídou tříměsíční štěně černého pudla. Matka evidentně pospichala, dítě s řevem jakž tak šlo, štěně se vzpíral tahu a lehalo si, vypadalo, že je na vodítku asi prvně. A jak to matka vyřešila? Najednou se otočila a štěně vodítkem seřezala. Chtěla jsem zakročit, ale nějak mi bylo všech líto, nebyla jsem taky sama, no, pamatuji si to dodnes.

Mnoho mladých maminek si to maluje na růžovo, jak to bude s dítětem a pejskem na mateřské krásné.......A pak v jedné ruce dítě, v druhé pes......třetí ruka na telefon není....a je stres. A přitom by to lehko vyřešil kočárek. Dítě na kočár, pes do košíku pod kočárem.....
(Přítomným maminkám se omlouvám, vím, že jsou i schopné maminy)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mnoho mladých maminek si to maluje na růžovo, jak to bude s dítětem a pejskem na mateřské krásné.......A pak v jedné ruce dítě, v druhé pes......třetí ruka na telefon není....a je stres. A přitom by to lehko vyřešil kočárek. Dítě na kočár, pes do košíku pod kočárem.....
(Přítomným maminkám se omlouvám, vím, že jsou i schopné maminy)

No já kolikrát koukám na maminy, co nosí děti v těch šátcích....asi to je teď trendy, protože to vídám častěji než třeba před několika lety......a přiznám se, že mě jako první napadne "no to by se mi chtělo takhle tahat s děckem....zlatej kočárek"

Ale já už se ani v tomto neberu moc vážně, protože zjišťuji, že čím jsem starší, tak jsem větší konzerva....takže moje názory na ty "novoty" nejsou objektivní.

Trochu to připomíná klokany. 🙂

zase s dítětem v šátku se dá asi úspěšně trajdat i s aktivním psem po polích a lukách, lozit do lesa, do skal... s kočárkem asi daleko komplikovanější

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já kolikrát koukám na maminy, co nosí děti v těch šátcích....asi to je teď trendy, protože to vídám častěji než třeba před několika lety......a přiznám se, že mě jako první napadne "no to by se mi chtělo takhle tahat s děckem....zlatej kočárek"

Ale já už se ani v tomto neberu moc vážně, protože zjišťuji, že čím jsem starší, tak jsem větší konzerva....takže moje názory na ty "novoty" nejsou objektivní.

Šátek nebo nosítko jsou neuvěřitelný pomocník. Když má člověk dobře uvazano nebo nastaveno tak i víc jak deset kilo není problém. A opravdu to ten život usnadní. Není kvůli rychlému venčení dítě oblékat do x vrstev. Prostě dám dítě do šátku, to je akce na minutku, když to má člověk v ruce, bundu přes oba, vemu psa a jdu. Na procházce nemusím řešit terén. V MHD nemusím hledat eskakatory ani výtah. Venčení s kočárkem byl opruz pro mě i pro psa. Nošení nám to vážně usnadnilo. Teď nosit nesmím že zdravotních důvodů a ten hroznej vehikl bych nejraději odhodila do škarpy. Akorát zabírá místo, překáží a omezuje. Jenže dítě toho ještě neujde tolik, aby zvládlo cestovat po svých celou dobu. A to na svůj věk ujde fakt hodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
zase s dítětem v šátku se dá asi úspěšně trajdat i s aktivním psem po polích a lukách, lozit do lesa, do skal... s kočárkem asi daleko komplikovanější

Asi bych s dítětem na hrudi do skal lézt nechtěla 🤔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já kolikrát koukám na maminy, co nosí děti v těch šátcích....asi to je teď trendy, protože to vídám častěji než třeba před několika lety......a přiznám se, že mě jako první napadne "no to by se mi chtělo takhle tahat s děckem....zlatej kočárek"

Ale já už se ani v tomto neberu moc vážně, protože zjišťuji, že čím jsem starší, tak jsem větší konzerva....takže moje názory na ty "novoty" nejsou objektivní.

Tak určitě má nošení v šátku i svoje výhody. Všude kočárek není praktickej, řekla bych, že to není jenom móda "protože to tak maj ostatní" .
Mlhavě si pamatuju, že se mi kdysi dávno občas nehodilo tahat kočár, tak jsem radši nesla mimino v náručí. Případně jsem kočár tlačila a mimino jsem nesla - prckové byli spokojenější, když mohli koukat na svět - ono pokud nesedí, z kočáru nevidí skoro nic. A já jsem se držela doporučení neposazovat, dokud to dítě neumí samo, tudíž mi děti dřív lezly a stály u opory než seděly.
Pamatuju se, že nějaké primitivní klokanky na děti existovaly už tenkrát, ale já jsem zrovna narazila na jakousi nepraktickou, nějak mě neoslovila.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Asi bych s dítětem na hrudi do skal lézt nechtěla 🤔

Tak určitě Buggyra neměla na mysli přímo lezení po skalách
ale třeba taková pohodlně turisticky přístupná skalní města v Českém ráji i jinde jsou pro kočárek vopruz, protože jsou po šutrech.
S dítětem v šátku úplně v pohodě.

Jinak k tématu. Mít před porodem, tak si štěně nepořizuju. Ještě pořád mám šestinedělí v živé paměti a díky za dospělého spolehlivého psa. A to syn byl vcelku nízkoúdržbové mimino a nyní je nadprůměrně spolupracující batole. O tom že těhotenství, porod i šestinedělí se mohou nehezky zkomplikovat ani nepíšu. S malým štěnětem nebo psím puberťákem. No nic moc.

šavlozubka napsal(a):
Šátek nebo nosítko jsou neuvěřitelný pomocník. Když má člověk dobře uvazano nebo nastaveno tak i víc jak deset kilo není problém. A opravdu to ten život usnadní. Není kvůli rychlému venčení dítě oblékat do x vrstev. Prostě dám dítě do šátku, to je akce na minutku, když to má člověk v ruce, bundu přes oba, vemu psa a jdu. Na procházce nemusím řešit terén. V MHD nemusím hledat eskakatory ani výtah. Venčení s kočárkem byl opruz pro mě i pro psa. Nošení nám to vážně usnadnilo. Teď nosit nesmím že zdravotních důvodů a ten hroznej vehikl bych nejraději odhodila do škarpy. Akorát zabírá místo, překáží a omezuje. Jenže dítě toho ještě neujde tolik, aby zvládlo cestovat po svých celou dobu. A to na svůj věk ujde fakt hodně.

Záda? Já jen čtu ty řádky o šátku a už mě bolí.

No tak já s miminem nikam nelozila...po polňačkách jsme to dali v pohodě s kočárkem.

Ono na jednu stranu je to pravda, šátek praktičtější je, ale na druhou stranu já mám vždycky velký psy, navíc tak nějak počítám s tím, že se může něco semlít, může na nás vystartovat cizí pes, nebo jen nějakej dotěrnej psí otrava, co sice neútočí na přímo, ale lítá okolo a naznačuje nebo co já vím a prostě mi přijde, že miminko v kočárku, ve chvíli, kdy musím něco řešit, je bezpečnější počin, než ho mít v šátku bez možnosti ho odložit.

Žádnými echt terény nelozím, vybírala jsem schůdné trasy....,kde se mi dobře jelo s kočárkem, kde se psy vylítali a třeba malý syn mohl okolo jezdit na kole.....a na složitější terén jsem s povděkem odložila děcka u babiček a šla si se psem vyčistit hlavu sama se psem.

Prostě každému vyhovuje něco jiného.

Případně jsem kočár tlačila a mimino jsem nesla - prckové byli spokojenější

a k tomuto....já měla obě děcka jako mimina...naložím do kočáru a za chvíli spinkaj, takže defakto celou prochajdu chrněly..

Třeba já, kdybych byla omezená na kočár, tak nemám pomalu kam jít. Do obchodu a zpátky možná tak. A na cyklostezku zavazet cyklistům a uskakovat před nimi.
Kolem dokola jsou lesy, louky, potůčky, ale cesty jsou ztěží sjízdné za dobrého počasí. Teď, když napršelo (i když jen trochu), tak prostě s kočárem nikam nedojedu.
Nevím, děti nemám, uvidíme, jak to budu jednou řešit. Ale zatím se mi nechce šátek zamítat, když jsem ho ještě nevyzkoušela.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Asi bych s dítětem na hrudi do skal lézt nechtěla 🤔

Ve skalách se dítě uváže k borovici u paty skály. Má tam písek, šišky.......zabaví se.
Nebijte mě, já to nepraktikovala, jen viděla.

a k tomuto....já měla obě děcka jako mimina...naložím do kočáru a za chvíli spinkaj, takže defakto celou prochajdu chrněly..

tak to samozřejmě, ale někdy je výlet delší, mimino větší, v takových osmi měsících už ho baví koukat a nespí tak často a dlouho.
Těmi místy, kam mi kočár přišel nepraktickej, jsem měla na mysli hlavně různý zařizování, běhání po doktorech, úřadech, cestu MHD...dneska už s kočárem můžete všude a i do hromadný dopravy jsou vlezy bezbariérový. Ale v době, kdy jsem měla malý děti, to byl ještě vopruz, kočár byl často přítěž.

Taky vím, že šátky využívají koňařky, když běhají kolem koní, po jízdárnách, stájích...trenérky psů...ono občas se hodí do toho uvázat i batole, když se nehodí, aby se motalo kolem vás po zemi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Záda? Já jen čtu ty řádky o šátku a už mě bolí.

Naštěstí ne. Zada by po víc než roce každodenního tréninku odnesly mamuta. :D

Varaxi napsal(a):
Třeba já, kdybych byla omezená na kočár, tak nemám pomalu kam jít. Do obchodu a zpátky možná tak. A na cyklostezku zavazet cyklistům a uskakovat před nimi.
Kolem dokola jsou lesy, louky, potůčky, ale cesty jsou ztěží sjízdné za dobrého počasí. Teď, když napršelo (i když jen trochu), tak prostě s kočárem nikam nedojedu.
Nevím, děti nemám, uvidíme, jak to budu jednou řešit. Ale zatím se mi nechce šátek zamítat, když jsem ho ještě nevyzkoušela.

U nás stejně, proto jsem zmiňovala ty, pro některé, extrémní terény

šavlozubka napsal(a):
Naštěstí ne. Zada by po víc než roce každodenního tréninku odnesly mamuta. :D

Tak to jste šťastná žena.

Varaxi napsal(a):
Třeba já, kdybych byla omezená na kočár, tak nemám pomalu kam jít. Do obchodu a zpátky možná tak. A na cyklostezku zavazet cyklistům a uskakovat před nimi.
Kolem dokola jsou lesy, louky, potůčky, ale cesty jsou ztěží sjízdné za dobrého počasí. Teď, když napršelo (i když jen trochu), tak prostě s kočárem nikam nedojedu.
Nevím, děti nemám, uvidíme, jak to budu jednou řešit. Ale zatím se mi nechce šátek zamítat, když jsem ho ještě nevyzkoušela.

Ja teda mela pitomej polskej kocar. Za 6tis. Ale projela sem s nim. I zasnezenym polem, pres potucek, bahnem, vysokou travou.. Ten daval vsecko. Cilene sem vybirala kola na "mini pneu" ne ty pidikolecka co jsou v mode ted. A slouzil skvěle na tri decka celkem.

ne - nedá se kočárkem projet všude... a ne vždy si člověk schůdnost trasy pro kočár uvědomí. A pak to taky dopadne tak, že jsme přenášeli ve dvou kočár s minivnučkou, manžel měl navíc v krosně na zádech dvouletého vnuka a kolem nás nadšeně poskakovala (a rozstřikovala bahno na všechny strany) doga Beta... Ta bažinka opravdu projet nešla... i když tam cesta byla. Holt nám nedošlo, že ten úsek vždy chodíme po hraně lesa mezi stromy a balvany. Ale zbrázdili jsme hodně cest. Podvozek kočárku jsme pak vždy museli uvést do stavu vhodného pro vinohradské parky Přesto víkendy v lese na čerstvém vzduchu vyhovovaly dítkům i jejich klidně dospávajícím rodičům.


JInak synovcova rodinka momentálně šátkuje - a spokojenost veliká. Je to věc zvyku a názoru. Ale jejich desitiměsíční synek je spokojené usměvavé miminko, přestože kočár skoro nezná. A i v Jizerkách s námi byl u mamky pod bundou. Takže je fajn, že je možnost volby - a každý ať si přemisťuje mimčo tak, jak mu vyhovuje.

K tématu,ale trošku jinak. Jako chovatel bych těhotné ženě nebo mamině s malým děckem štěně neprodala. Prodala jen dobré kamarádce,o které bych věděla,že to zvládne. Nebo by to muselo být rodinné rozhodnutí a musela bych vidět,že partner o štěně stojí stejně, ne-li víc než mamina. Těch event. průšvihů je tam strašně moc. Teď mi jde štěndo do rodiny,kde je 1,5 roční děcko a 2 měsíční mimino. Tam je situace jiná, štěně je parťák do rodiny,ale páníček bude mužskej,myslivec,takže pes bude makat. Stejně jsme ale řešili milion věcí okolo, jestli paní opravdu psa taky chce, řešili jsme ohrádku pro štěně, když bude paní vařit, kojit,starat se o děcka (když bude pán v práci), řešili jsme, že musí štěně od mala učit samostatnosti stejně jako kdyby chodili do práce oba apod. S pánem si píšu rok a jen díky tomu mu štěně prodám

Šátkování propagovala paní Pavla Dandová, přezdívka Jantar...
Hrozný příběh - měla dvojčata holčičky, pak čekala chlapečka. V těhotenství nádor u páteře, rozhodování koho budou zachraňovat - dítě nebo matku... No, šla na potrat. Pak statečně bojovala, a to i s pojišťovnou za proplacení biologické léčby...a stejně boj prohrála. Moc smutný příběh, medializovaný...možná jste někdo o této mladé paní četli.

Přidám sem taky příběh. Nejde tolik o situaci na ulici, ale o psa mé nevlastní sestry. K vánocům pořídila 11 měsíční dceři štěně výmara x frbula. Rozhodnutí hurá akce u vína s manželem a vybrání nejroztomilejšího psa i bazoše. Tak si přivezli 6 týdenní kuličku neštěstí z druhýho konce republiky, protože bylo jen za 500. Zanedlouho se objevil první problém - pes nepochopitelně vyvádí, když ho zavřou na chodbě, aby se dítě mohlo v klidu najíst / vyhrát / vyspat / (..doplňte si cokoli dalšího). Tak taťko, kouknem co nám radí Google a koupíme protištěkací obojek. Problem solved! Akorát po něm začal všude značkovat, nejvíc v pelechu. Tak když si toho neváží, tak pelech mít nebude. Zbytek pořeší čůrací podložky. Na neštěstí pro psa se mu v povaze víc prosadil ten výmar. Jak povyrostl, tak z nevybití energie dokázal návštěvy klidně 2 hodiny v kuse okusovat, skákat po všech a všem, za což všechno byl rázně "usměrňován." Od půl roka je na marketovkách pro dospělé psy, páč štěněcí granule jsou moc drahý....

Mno po několika snahách vysvětlování a rad, mi bylo vždy odpovězeno "Ale prosimtě, taťka (chápejte manžel) to se psama umí. On už dřív psa měl. A to že ten tvůj je klidnej, je jenom štěští." Nakonec jsme rozhádaly a já jsem za špatnou, že se "kvůli blbýmu psoj" s nima nechci dál stýkat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přidám sem taky příběh. Nejde tolik o situaci na ulici, ale o psa mé nevlastní sestry. K vánocům pořídila 11 měsíční dceři štěně výmara x frbula. Rozhodnutí hurá akce u vína s manželem a vybrání nejroztomilejšího psa i bazoše. Tak si přivezli 6 týdenní kuličku neštěstí z druhýho konce republiky, protože bylo jen za 500. Zanedlouho se objevil první problém - pes nepochopitelně vyvádí, když ho zavřou na chodbě, aby se dítě mohlo v klidu najíst / vyhrát / vyspat / (..doplňte si cokoli dalšího). Tak taťko, kouknem co nám radí Google a koupíme protištěkací obojek. Problem solved! Akorát po něm začal všude značkovat, nejvíc v pelechu. Tak když si toho neváží, tak pelech mít nebude. Zbytek pořeší čůrací podložky. Na neštěstí pro psa se mu v povaze víc prosadil ten výmar. Jak povyrostl, tak z nevybití energie dokázal návštěvy klidně 2 hodiny v kuse okusovat, skákat po všech a všem, za což všechno byl rázně "usměrňován." Od půl roka je na marketovkách pro dospělé psy, páč štěněcí granule jsou moc drahý....

Mno po několika snahách vysvětlování a rad, mi bylo vždy odpovězeno "Ale prosimtě, taťka (chápejte manžel) to se psama umí. On už dřív psa měl. A to že ten tvůj je klidnej, je jenom štěští." Nakonec jsme rozhádaly a já jsem za špatnou, že se "kvůli blbýmu psoj" s nima nechci dál stýkat.

No koukám některá štěňata si to umí "pěkně" vylosovat.....mě je z toho úplně zle, štěně nic nechápe a místo, aby se mu někdo věnoval, zahrnul ho láskou a laskavě a klidně vychovával, tak mu provedou toto.....

Tady platí to stále omílané...."to fakt musí mít každej nutně psa??"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No koukám některá štěňata si to umí "pěkně" vylosovat.....mě je z toho úplně zle, štěně nic nechápe a místo, aby se mu někdo věnoval, zahrnul ho láskou a laskavě a klidně vychovával, tak mu provedou toto.....

Tady platí to stále omílané...."to fakt musí mít každej nutně psa??"

Ve mě se vřela krev, jenom co jsem zjistila, že si pořídila psa. Oni to jsou totiž takoví ti chovatelé všeho, co se na ně "usměje" ve zveráku nebo v inzerátu, a po pár měsících / letech to jde z domu. Už měla kočku, želvu, několikrát v zavařovačce rybičky, potkana a jednou málem králíka. Ten ale se zachránil, protože se na ně ve zveráku "divně tvářil". Upřímně se nestačím divit, že takto se chovající třicátník může být furt považován za svéprávného.

Nicméně po prvních náznacích mého nesouhlasu se se mnou o těchhle věcech odmítala bavit a tak už se jen dozvídám o něm jen z doslechu. Teď mu táhne na 2 roky a když přijedou k naší babičce na zahradu, všichni si musí psy přivázat nebo schovat, aby je tohle hovádko nezakouslo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ve mě se vřela krev, jenom co jsem zjistila, že si pořídila psa. Oni to jsou totiž takoví ti chovatelé všeho, co se na ně "usměje" ve zveráku nebo v inzerátu, a po pár měsících / letech to jde z domu. Už měla kočku, želvu, několikrát v zavařovačce rybičky, potkana a jednou málem králíka. Ten ale se zachránil, protože se na ně ve zveráku "divně tvářil". Upřímně se nestačím divit, že takto se chovající třicátník může být furt považován za svéprávného.

Nicméně po prvních náznacích mého nesouhlasu se se mnou o těchhle věcech odmítala bavit a tak už se jen dozvídám o něm jen z doslechu. Teď mu táhne na 2 roky a když přijedou k naší babičce na zahradu, všichni si musí psy přivázat nebo schovat, aby je tohle hovádko nezakouslo.

Znáte to:"Kdo chce kam...."
Tady je smutné, že to nejvíce odnáší ten pes. Už ta věta, že pořídili psa 11měsíční dceři...děs!!!