Ach ta reaktivita na vodítku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dle mého skromného názoru by bylo dobré najít si trenéra a věnovat se tomu problému cíleně a pod dohledem - potřebujete být tvůrcem situací, simulovat je.
Obecná rada asi bude vrátit se o krok zpět co do kritérií, a posilovat správné chování, následně kritéria začít opatrně navyšovat (a to vždy jen jedno kritérium, nikoli více současně).
Nevím, zda ta “Vaše” socializační procházka je někým vedená nebo je to jen sídlištní punk, ale chci k tomu jen říct, že i ty socializační procházky se musí umět a musejí probíhat řízeně, aby to mělo nějaký pozitivní efekt (kvantita vs. kvalita). Slyšela jsem dost chvály na komunikačky od Lenky Blachové.

Děkuju, bohužel Ostrava je od nás lán cesty, nějaký tip na trenéra v Brně byste neměli ?

Joohana napsal(a):
Děkuju, bohužel Ostrava je od nás lán cesty, nějaký tip na trenéra v Brně byste neměli ?

V Brně bych šla do Just Dog, ale nejsem tamní - Brňáci Vám tady určitě dají víc tipů, a třeba i nějaké osobní reference.

Souhlasím s Odettou a ještě poradím zkusit se dostat na nějakou dobrou socializační víkendovku, to může udělat taky hodně.
Určitě bych psovi nerušila kontakt se psy, to by mohlo být kontraproduktivní.

A ještě mi přijde dobrý hodit se trochu do pohody a netrápit se tím, že "dneska zase vystartoval a je to celý v čudu". Možná se mi to říká snadno, přeci jen jsme s mým psem měli poslední dva tři roky těhlech incidentů naprostý minimum. Ale přišlo mi, že když jsem přestala brát ty nepovedené momenty za "naprostý selhání" a začala to brát spíš jako "njn, prostě se někdy nepodaří, co se dá dělat, tak zas třeba příště", bylo nám líp. Taky na to určitě koukám jinak, když to, že pes už jen jednou za čas na někoho vystartoval při úzkém míjení se, bylo u nás zlepšení situace o 80 %

Ja se s dovolenim prifarim, at nemusim zakladat nove tema ...

Nejaky typ na zkuseneho a rozumneho kohokoliv, kdo zvladne strachovou zdrojarku a je v okoli Sokolova?
Zatim je to v zakladu, jen vyvrkavani a schovavani, ale rodina ma trochu tendence resit to na silu, takze otazka casu kdy se to pos... definitivne :(

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlasím s Odettou a ještě poradím zkusit se dostat na nějakou dobrou socializační víkendovku, to může udělat taky hodně.
Určitě bych psovi nerušila kontakt se psy, to by mohlo být kontraproduktivní.

A ještě mi přijde dobrý hodit se trochu do pohody a netrápit se tím, že "dneska zase vystartoval a je to celý v čudu". Možná se mi to říká snadno, přeci jen jsme s mým psem měli poslední dva tři roky těhlech incidentů naprostý minimum. Ale přišlo mi, že když jsem přestala brát ty nepovedené momenty za "naprostý selhání" a začala to brát spíš jako "njn, prostě se někdy nepodaří, co se dá dělat, tak zas třeba příště", bylo nám líp. Taky na to určitě koukám jinak, když to, že pes už jen jednou za čas na někoho vystartoval při úzkém míjení se, bylo u nás zlepšení situace o 80 %

No jo, já se asi nechala trochu ukolébat tím, že s tím vyjížděním přestal. Připadalo mi, že se trochu zklidnil, že hry fungují a tak. No a v sobotu krásná procházka lesem s kamarádkou a jejím GR (starší pes, už si nehraje, ale respektují se), hra se štěnětem JRT, míjení se s šeltiím klukem, všechno ok.

No a v závěru jsme potkaly fenku staforda, na tu začal řvát. A u baráku ještě středního psa (asi mix labradora), opět řev. Je mi jasné, že už byl unavený a bylo toho na něj asi moc, ale od té doby není procházka, na níž by ten řev vynechal. Včera dokonce vyrazil se štěkotem na jakéhosi psa na louce v šeru (zapomněl, že je na stopovačce, takže udělal solidní salto).

Joohana napsal(a):
No jo, já se asi nechala trochu ukolébat tím, že s tím vyjížděním přestal. Připadalo mi, že se trochu zklidnil, že hry fungují a tak. No a v sobotu krásná procházka lesem s kamarádkou a jejím GR (starší pes, už si nehraje, ale respektují se), hra se štěnětem JRT, míjení se s šeltiím klukem, všechno ok.

No a v závěru jsme potkaly fenku staforda, na tu začal řvát. A u baráku ještě středního psa (asi mix labradora), opět řev. Je mi jasné, že už byl unavený a bylo toho na něj asi moc, ale od té doby není procházka, na níž by ten řev vynechal. Včera dokonce vyrazil se štěkotem na jakéhosi psa na louce v šeru (zapomněl, že je na stopovačce, takže udělal solidní salto).

Ono je na tom dost blbý to, že ten stres má tendenci se střádat. Třeba mu už nebyl příjemný ten šeltiák. Nebo tak něco a u té stafordky došla už jenom taková ta pověstná poslední kapka. A jakmile se ten pes takhle rozjede, tak už pak vyjede i po psech, na které by normálně jindy nevyjel, protože už má tu hladinu stresu tak vyšponovanou. A může se to táhnout dny, kdy prostě nebude pokoj. Je dobrý na to myslet. Že to není jenom jeden konkrétní pes a jeden konkrétní den. Je to dlouhodobý problém, který nemá spouštěč jenom v tom jednom jediném momentu.

Mně nejvíc vždycky pomohlo to, když se fena unavila psychicky i fyzicky. Popřemýšlela jsem nad tím podle sebe - co je pro mě přínosné, když mě něco štve a mám pak tendenci být napružená i na okolí, který za to nemůže... Zaměřit se na nějakou činnost, u které nepřemýšlím o tom, co mi vadí a kdo všechno mě štve a i si dát fyzicky do těla. A zjistila jsem, že to platí i na psa.

https://soundcloud.com/sarah-stremming/a-dogs-emotional-cup-with-sarah-owings?fbclid=IwAR2SGUaTfFKd5lMtn-itRCSBOAEQ0hL9J2pb4qqYKZ-tISBunh73oxfUfL0

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Joohana napsal(a):
No jo, já se asi nechala trochu ukolébat tím, že s tím vyjížděním přestal. Připadalo mi, že se trochu zklidnil, že hry fungují a tak. No a v sobotu krásná procházka lesem s kamarádkou a jejím GR (starší pes, už si nehraje, ale respektují se), hra se štěnětem JRT, míjení se s šeltiím klukem, všechno ok.

No a v závěru jsme potkaly fenku staforda, na tu začal řvát. A u baráku ještě středního psa (asi mix labradora), opět řev. Je mi jasné, že už byl unavený a bylo toho na něj asi moc, ale od té doby není procházka, na níž by ten řev vynechal. Včera dokonce vyrazil se štěkotem na jakéhosi psa na louce v šeru (zapomněl, že je na stopovačce, takže udělal solidní salto).

Chápu, to se prostě může stát... a naprosto souhlasím s tím, co píšou ostatní. V psovi se sčítají emoce, napětí, události, zážitky, a najednou je z toho nečekaná reakce na něco zdánlivě nesouvisejícího. Pes do toho "konečnýho" vystartování dává energii a emoce, co v něm zůstaly z něčeho předtím a ještě se nestihly uvolnit.

Blbý samozřejmě je, že si tu reakci snadno zapamatuje jako skvělý způsob, jak ze sebe něco dostat, a jak píšete, najednou to zkouší znovu i tam, kde už byl v pohodě.
Prostě vytrvejte a hledejte dál způsoby a možnosti, jak s ním pracovat.

arosek napsal(a):
Ja se s dovolenim prifarim, at nemusim zakladat nove tema ...

Nejaky typ na zkuseneho a rozumneho kohokoliv, kdo zvladne strachovou zdrojarku a je v okoli Sokolova?
Zatim je to v zakladu, jen vyvrkavani a schovavani, ale rodina ma trochu tendence resit to na silu, takze otazka casu kdy se to pos... definitivne :(

Určitě bych zkusila zde:
http://kdyzpespomahazit.cz/kontakt/

Vím, že mne asi odsoudíte, ale tyhle prapodivné metody, kdy psovi trvá týdny než pochopí co má a nemá a mezitím si to špatné akorát zafixuje, jsou jak vidno k ničemu. Je to spíš jen polidšťování psa. Kdysi by kynolog použil tenký proutek, aby to pes neviděl a použil ho v pravý čas. Jen štípnutí, ne mlácení, aby bylo jasno.Jsou psi, kterým to docvakne až jednu slíznou.Hodně mi to připomíná dnešní výchovu nevycválaných děcek.Někdy holt musí nastoupit Igor Hnízdo...

Mí napsal(a):
Vím, že mne asi odsoudíte, ale tyhle prapodivné metody, kdy psovi trvá týdny než pochopí co má a nemá a mezitím si to špatné akorát zafixuje, jsou jak vidno k ničemu. Je to spíš jen polidšťování psa. Kdysi by kynolog použil tenký proutek, aby to pes neviděl a použil ho v pravý čas. Jen štípnutí, ne mlácení, aby bylo jasno.Jsou psi, kterým to docvakne až jednu slíznou.Hodně mi to připomíná dnešní výchovu nevycválaných děcek.Někdy holt musí nastoupit Igor Hnízdo...

Vídám pejskaře s proutkem, ale nikdy jsem nepochopila, k čemu to má sloužit. Že by ti psi fungovali, jsem neviděla. Ale samozřejmě pokud někdo dokáže proutek použít ve správný čas a tak, že pes pochopí, co se mu tím chce říct (to ale nevím, jak je), tak asi za mě ok.
Nejsem zastánce nevýchovy ani metod typu "celý svět se točí kolem našeho jemnocitného psího génia". Ale taky mám zkušenost s tím, že moje nevhodný zákroky vedly k tomu, že se pes naučil startovat ještě rychleji a ještě víc bez varování.

Joohana napsal(a):
No jo, já se asi nechala trochu ukolébat tím, že s tím vyjížděním přestal. Připadalo mi, že se trochu zklidnil, že hry fungují a tak. No a v sobotu krásná procházka lesem s kamarádkou a jejím GR (starší pes, už si nehraje, ale respektují se), hra se štěnětem JRT, míjení se s šeltiím klukem, všechno ok.

No a v závěru jsme potkaly fenku staforda, na tu začal řvát. A u baráku ještě středního psa (asi mix labradora), opět řev. Je mi jasné, že už byl unavený a bylo toho na něj asi moc, ale od té doby není procházka, na níž by ten řev vynechal. Včera dokonce vyrazil se štěkotem na jakéhosi psa na louce v šeru (zapomněl, že je na stopovačce, takže udělal solidní salto).

Píšete, že tam vyjel po psovi za šera a v jiném případě, že celý den v pohodě až na konci procházky opět po psech začal vyjíždět. Jenom teoretizuju, ale nemůže ten návrat chování dost souviset s aktuální roční dobou a jiným chováním resp. větším strachem za šera nebo za tmy?

Mí napsal(a):
Vím, že mne asi odsoudíte, ale tyhle prapodivné metody, kdy psovi trvá týdny než pochopí co má a nemá a mezitím si to špatné akorát zafixuje, jsou jak vidno k ničemu. Je to spíš jen polidšťování psa. Kdysi by kynolog použil tenký proutek, aby to pes neviděl a použil ho v pravý čas. Jen štípnutí, ne mlácení, aby bylo jasno.Jsou psi, kterým to docvakne až jednu slíznou.Hodně mi to připomíná dnešní výchovu nevycválaných děcek.Někdy holt musí nastoupit Igor Hnízdo...

agrese plodí jen agresi

samozřejmě jde psa "udrilovat" že jde a nereaguje (ač to v něm vře, ale je v silné nepohodě)

pozitivkou to trvá déle, ALE zase mám u sebe raději psa, co je v pohodě

tož Mí zkuste poštudovat vše od Šusty

Argument, že něco se nějak dřív dělalo, pro mě není argument. Stejně tak nevidím žádné polidšťování na tom, když uznám, že pes je taky bytost, která pociťuje stres a nepohodu a hodlám s tím pracovat adekvátně osobnosti toho psa. Když uznám, že některý potřebuje dodat trochu víc sebevědomí, jiný zase víc prostoru a klidu a další k pohodě potřebuje občas upustit páru vhodnějším způsobem než machrováním na ostatní psy.
Nenarodila jsem se ve středověku, tak ani nevidím důvod uplatňovat středověký metody.

joohano, ten pes má 10 měsíců
už a zároveň jen 10 měsíců
není štěně, není dospělý, je to puberťák
i to samo o sobě ke zhoršení stavu stačí
+ další vlivy výše uvažované

bych vytrvala v úsilí
nevím, jak se se psy míjíte, samozřejmě řeším vzdálenost a bych si psa posadila, a možná posadila mezi nohy, patrně máš naučený mechanismus něco jako na povel "pejsek" klidný pohled na psa.......jako některý pes toto lépe zvládne v pohybu, jiný potřebuje statiku

kontakt se známými psy ano

a samozřejmě zaměstnání psa, tedy přiměřený výcvik
dobrá práce zvedá sebevědomí

Joohana napsal(a):
Tož jsem tu znovu, stále se nám nedaří zatočit s reaktivitou na vodítku. Psovi je teď 10 měsíců, řvát na vodítku na procházející neznámé psy začal v půl roce. Začali jsme hrát hru "podívej se na", psy obcházet, začali jsme hrát další hry na upevnění vztahu od Kristýny Dostálkové. Taky chodíme jeden víkendový den na socializační procházky s bandou sídlištních psů - směska všeho věku. Zdálo se mi, že se pesan hodně zklidnil, psů venku si všímal, ale žádné řvaní.

No a najednou jsme tam zase. Když procházíme kolem neznámého psa moc blízko (míjení na chodníku), vyjede po něm. Ne vždy, jen občas a nikdy neodhadnu předem, na jakého psa zareaguje.

Tak jdu o radu. Mám holt brát všechny psy obloukem? Jako že neumíš se chovat slušně ke všem, žádné čuchání nebude?

C.

Porozhlédněte se po FB. Známá mi kdysi říkala, že objevila FB skupinu s názvem Žiji s reaktivním psem nebo Život s reaktivním psem nebo tak nějak. Jsou v ní majitelé podobných psů a navzájem si radí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vídám pejskaře s proutkem, ale nikdy jsem nepochopila, k čemu to má sloužit. Že by ti psi fungovali, jsem neviděla. Ale samozřejmě pokud někdo dokáže proutek použít ve správný čas a tak, že pes pochopí, co se mu tím chce říct (to ale nevím, jak je), tak asi za mě ok.
Nejsem zastánce nevýchovy ani metod typu "celý svět se točí kolem našeho jemnocitného psího génia". Ale taky mám zkušenost s tím, že moje nevhodný zákroky vedly k tomu, že se pes naučil startovat ještě rychleji a ještě víc bez varování.

To máte samozřejmě pravdu.Je třeba znát povahu svého psa trochu rozumět tomu proč pes něco dělá,nebo nedělá.Jsou psi na které se stačí jen zamračit a pak jsou dubové palice, které chtějí mít za každou cenu navrch.

Vídávám často, většinou malí psi (taky mám malého...)jak se rozkřikují na všechny psy které potkají. A co dělají majitelé? Většinou nic.Předem vědí, že je pes stejně neposlechne, tak hrají mrtvého brouka.To se musí řešit hned napoprvé, už od štěněte.Pes musí mit jasné mantinely.
Co nechci aby mi pes dělal v budoucnu,nesmím dovolit nikdy.Jiná situace je samozřejmě u starších adoptovaných psů.Ale i tam se vlastně začíná jako u štěněte.

Mí napsal(a):
To máte samozřejmě pravdu.Je třeba znát povahu svého psa trochu rozumět tomu proč pes něco dělá,nebo nedělá.Jsou psi na které se stačí jen zamračit a pak jsou dubové palice, které chtějí mít za každou cenu navrch.

A pak jsou ti, a těch bude, troufám si řící, většina, kteří se tak chovají z nejistoty, až ze strachu. Na to bude jistě prut dobrý, na vyhánění toho strachu........jo?

molok napsal(a):
Píšete, že tam vyjel po psovi za šera a v jiném případě, že celý den v pohodě až na konci procházky opět po psech začal vyjíždět. Jenom teoretizuju, ale nemůže ten návrat chování dost souviset s aktuální roční dobou a jiným chováním resp. větším strachem za šera nebo za tmy?

To netuším. To vystartování za šera by tomu odpovídalo, ale ten řev na konci procházky bych viděla spíš na únavu - měl už za sebou interakci se psy a cca 8km.

Jinak chodíme na tréninky záchranařiny, které v tomto ročním období začínají už za tmy a pes se nebojí, normálně letí do tmy hledat figuranta. To ale není jiný neznámý pes.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
joohano, ten pes má 10 měsíců
už a zároveň jen 10 měsíců
není štěně, není dospělý, je to puberťák
i to samo o sobě ke zhoršení stavu stačí
+ další vlivy výše uvažované

bych vytrvala v úsilí
nevím, jak se se psy míjíte, samozřejmě řeším vzdálenost a bych si psa posadila, a možná posadila mezi nohy, patrně máš naučený mechanismus něco jako na povel "pejsek" klidný pohled na psa.......jako některý pes toto lépe zvládne v pohybu, jiný potřebuje statiku

kontakt se známými psy ano

a samozřejmě zaměstnání psa, tedy přiměřený výcvik
dobrá práce zvedá sebevědomí

Díky, já vím že je to jen psí puberťák, ale mám obavu, jak s ním co nejlíp pracovat, abych něco nezkazila, no.

Se psy se snažíme hrát "podívej se na", ale poslední dobou nám to moc nejde, pes se zafixuje pohledem na psa a neumí se odpoutat, i když jsme 100m. Psy míjíme chůzí, což ale poslední dobou moc nejde, on se zastaví a nehnu s ním. Když potkáme někoho překvapivě na úzkém prostoru, posadím ho mezi nohy, hlavně kvůli stabilitě a držím ho za postroj a druhou rukou za hrudník (nemůžu mu dovolit ke psovi se dostat). Povel máme "klid", normálně funguje vcelku dobře, v této situaci samozřejmě vůbec.

"on se zastaví a nehnu s ním"

Asi nemá víc jak 30 kg, tak jaké "nehnu s ním" :)
Na psovi je spousta "chytů" (obojek, čumák, kožich, ocas, ...), za který můžu vzít a hnu s ním. Já teda nikdy v takových situacích nepracovala se psem na postroji, zásadně na pevným širokým obojku. Zírání na psy, zastavování a tuhnutí, číhání, to je prostě pro takovýho psa přísně zakázáno a udělám cokoliv, třeba i nesluníčkářskýho, abych mu to neumožnila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"on se zastaví a nehnu s ním"

Asi nemá víc jak 30 kg, tak jaké "nehnu s ním" :)
Na psovi je spousta "chytů" (obojek, čumák, kožich, ocas, ...), za který můžu vzít a hnu s ním. Já teda nikdy v takových situacích nepracovala se psem na postroji, zásadně na pevným širokým obojku. Zírání na psy, zastavování a tuhnutí, číhání, to je prostě pro takovýho psa přísně zakázáno a udělám cokoliv, třeba i nesluníčkářskýho, abych mu to neumožnila.

Ale jo, jako můžu ho odtáhnout stylem pes zapřený všemu čtyřmi do země fixíruje druhého psa, já zbrocená potem ho táhnu kolem, on řve...Jen mi to nepřipadá moc užitečné řešení situace.

Joohana napsal(a):
Ale jo, jako můžu ho odtáhnout stylem pes zapřený všemu čtyřmi do země fixíruje druhého psa, já zbrocená potem ho táhnu kolem, on řve...Jen mi to nepřipadá moc užitečné řešení situace.

Já bych asi netáhla psa se zapřenýma tlapama, zírajícího na nepřítele. První bych si psa otočila někam jinam. Mám 50 kg i s postelí, můj pes měl 30 kg a byl to magor, ale otočit si ho do směru, kterej chci, a donutit k pohybu vpřed, jsem se prostě naučila.
Faktem je, že v určitých dobách jsem si pomáhala halti ohlávkou anebo přidržením za náhubek. Pes byl velmi impulzivní a uměl startovat s úctyhodnou razancí.

Proč ho učíte, aby se díval na psa, když to ještě nemůže umět? Ať se dívá na Vás se zakousnutou hračkou. Pes ať kouše. Dejte mu úkol. Co má dělat místo koukání na psa. Já vidím psa, a než se můj pes dostane do stavu, kdy už vnímat a poslechnout nelze, velím: u mě, hlídej míček a jdeme!
A tak myslím, že to je ok, protože můj bojový pes už hodně dlouho nikoho ne že nesnědl, ale nechtěl sníst. A když nevyjede ani po našich úhlavních nepřítelkách - retrívřici a kolii, tak asi dobré.
A má postroj. Ale já na začátku neměla problém toho psa otočit, zvednout a zařvat, jestli je normální, že musí furt dělat ostudu. A ten pes říkal - no jo, ale co mám dělat, když to ve mně bublá?
Se třeba pos.r.
Ale jiný úkol vypadá na veřejnosti lépe, a tak provozujeme ten.

Mí napsal(a):
To máte samozřejmě pravdu.Je třeba znát povahu svého psa trochu rozumět tomu proč pes něco dělá,nebo nedělá.Jsou psi na které se stačí jen zamračit a pak jsou dubové palice, které chtějí mít za každou cenu navrch.

Jo, ale právě u těch dubových palic prutem nic nepořídíte. Resp. možná jo, ale v tom případě pro psa nebudete kámoš, nýbrž protivník, se kterým touží mít co nejmíň společnýho.
Dubový palice pro vás musejí chtít pracovat dobrovolně a pak to jsou skvělí parťáci.

Jako další z mnoha doporučení, aktuálně od pondělka 8.11. běží pětidenní "výzva" Jak zvládnout život s reaktivním psem na pozitivka.cz/reaktivci. Je k tomu i FB skupina "Se psem na pozitivní vlně", tam nejsem, neb nemám FB a nechci ho, ale po přihlášení do výzvy mi chodí videa na mail, je to určitě zajímavé, a dá se stále přihlásit a kouknout zpětně. Jen je to přístupné jen do pondělka 15.11.

manitschka napsal(a):
Jako další z mnoha doporučení, aktuálně od pondělka 8.11. běží pětidenní "výzva" Jak zvládnout život s reaktivním psem na pozitivka.cz/reaktivci. Je k tomu i FB skupina "Se psem na pozitivní vlně", tam nejsem, neb nemám FB a nechci ho, ale po přihlášení do výzvy mi chodí videa na mail, je to určitě zajímavé, a dá se stále přihlásit a kouknout zpětně. Jen je to přístupné jen do pondělka 15.11.

Super tip, děkuju ! Mrknu na to

manitschka napsal(a):
Jako další z mnoha doporučení, aktuálně od pondělka 8.11. běží pětidenní "výzva" Jak zvládnout život s reaktivním psem na pozitivka.cz/reaktivci. Je k tomu i FB skupina "Se psem na pozitivní vlně", tam nejsem, neb nemám FB a nechci ho, ale po přihlášení do výzvy mi chodí videa na mail, je to určitě zajímavé, a dá se stále přihlásit a kouknout zpětně. Jen je to přístupné jen do pondělka 15.11.

Tohle by mě taky zajímalo. Jak se na to dá po přihlášení kouknout zpětně prosím? Fb taky nevedu.

Atheira napsal(a):
Tohle by mě taky zajímalo. Jak se na to dá po přihlášení kouknout zpětně prosím? Fb taky nevedu.

No mně přišel po přihlášení do mailu odkaz, chodí to večer, přednáška je vždy v šest tuším. Můžu kdyžtak přeposlat, jestli chcete, hoďte mi mail do SZ.

manitschka napsal(a):
No mně přišel po přihlášení do mailu odkaz, chodí to večer, přednáška je vždy v šest tuším. Můžu kdyžtak přeposlat, jestli chcete, hoďte mi mail do SZ.

Včera jsem se stihla zaregistrovat tak akorát, že mi do pár minut přišlo včerejší video a přes to jsem se proklikala k těm předchozím. Dneska budu pokračovat. Hodně mě zaujal ten trénink s plyšákem. Myslím, že by nám to mohlo do budoucna dost dát a rozhodně to mám v plánu zkusit.
Většinu věcí znám, snažím se praktikovat a u některých detailů mi zase přijde, že úplně nesedí na naši konkrétní situaci, ale jsem za takovou věc fakt ráda a získávat informace v tomhle směru se určitě hodí. To s tím plyšákem jsem ale včera slyšela poprvé a hned jsem měla takový ten pocit jako "jo! to je ono, to potřebujem"
V některých situacích totiž pořád Laře úplně nedochází, že, jak je tam přímo řečeno "je možnost se psa zbavit tím, že odejdu, ne jenom tím, že ho zabiju" (u nás navíc v takové situaci nehraje roli vodítko, jako u některých psů, který když pustíte ze šňůry, tak jsou víc v pohodě. Bez něj by to byl průser.) a tím, že je tam ta proměnná toho, že druhou stranu nemám šanci nijak plánovat/ovládat, jsou výsledky taky dost proměnlivý. Plyšák nebude tak nevypočitatelnej, takže jsem na to hodně zvědavá.

Joohana

Řešila jsem se psem to samé, myslím, že i v podobném věku jako je váš pes. Nejvíc mi pomohlo se hodit do klidu, nejprve to totiž bylo "a jéje pes, to zase bude průser, to bude startovat, ostuda", no a taky to tak bylo. Pak jsem to přehodnotila, začala si věřit a prostě jsem šla s tím, že kolem toho psa projdeme v klidu. A ono to najednou bylo hrozně znát i na mém psovi. Další, co nám hodně pomáhalo, byl balónek. Nejprve jsem to dělala tak, že když jsem viděla psa, tak jsem mému psovi do huby vrazila balónek na šňůrce (v momentě, kdy mě ještě pes vnímal a nebyl v rauši), ten jsem chytla za druhý konec, se psem se tahala a svižnější chůzí jsme takto prošli kolem psa, v klidu. Časem pak stačilo jen to, že pes měl balonek v tlamě a mohl si ho žvejkat.

Joohana napsal(a):
Tož jsem tu znovu, stále se nám nedaří zatočit s reaktivitou na vodítku. Psovi je teď 10 měsíců, řvát na vodítku na procházející neznámé psy začal v půl roce. Začali jsme hrát hru "podívej se na", psy obcházet, začali jsme hrát další hry na upevnění vztahu od Kristýny Dostálkové. Taky chodíme jeden víkendový den na socializační procházky s bandou sídlištních psů - směska všeho věku. Zdálo se mi, že se pesan hodně zklidnil, psů venku si všímal, ale žádné řvaní.

No a najednou jsme tam zase. Když procházíme kolem neznámého psa moc blízko (míjení na chodníku), vyjede po něm. Ne vždy, jen občas a nikdy neodhadnu předem, na jakého psa zareaguje.

Tak jdu o radu. Mám holt brát všechny psy obloukem? Jako že neumíš se chovat slušně ke všem, žádné čuchání nebude?

C.

Já jsem to řešila škubnutím a povelem ne a stačilo to takhle udělat třikrát a fena si psů nevšímá.

Vricedo napsal(a):
Já jsem to řešila škubnutím a povelem ne a stačilo to takhle udělat třikrát a fena si psů nevšímá.

Nebylo to příliš rázné až brutální?

Vricedo napsal(a):
Já jsem to řešila škubnutím a povelem ne a stačilo to takhle udělat třikrát a fena si psů nevšímá.

No, tohle asi nebude ta pravá rada. Ne, že bych si myslela, že je to až tak brutální, ale...
...pokud má pes problém s cizími psy, škubnutí určitě jeho problém nevyřeší. Resp. potlačí jeho reakci v případě, že strach ze škubnutí bude silnější než negativní pocity, které zažívá při těch setkáních. Může to zafungovat tehdy, pokud pes není přetočený a o cizího psa se pouze zajímá.
Kdyby na přetočené reaktivce fungovalo trhnutí v kombinaci s povelem, nebylo by potřeba psát dotazy na fóra. To je totiž to první (a často i jediný) co 90% majitelů takových psů zkusí.
Přetočenej reaktivec to buď vůbec nevnímá, ale často ho to vytočí ještě víc. Jestli vám něco říká kumulace stresových faktorů...

Může to zafungovat tehdy, pokud pes není přetočený a o cizího psa se pouze zajímá.
Kdyby na přetočené reaktivce fungovalo trhnutí v kombinaci s povelem, nebylo by potřeba psát dotazy na fóra. To je totiž to první (a často i jediný) co 90% majitelů takových psů zkusí.
Přetočenej reaktivec to buď vůbec nevnímá, ale často ho to vytočí ještě víc. Jestli vám něco říká kumulace stresových faktorů...

přesně tak

rapotacka11 napsal(a):
Nebylo to příliš rázné až brutální?

Brutální? určitě ne

Psala jsem to ironicky.
Měla jsem to stejně.
NO se opravdu rychle učí.
Fakt stačilo 3x.
Labradorce stačilo někdy jen 1x vysvětlit co chci.
Snad byla bystřejší, ale paličatější.
Na NO nedám dopustit.

pokud má pes problém s cizími psy, škubnutí určitě jeho problém nevyřeší.

samotne skubnuti ne -a ani o tom ta rada nebyla.

ale povel pred tim a vynuceni si povelu, ktery pes zna a jen ignoruje - to uz ano.

jo, neni na to webinar a naprava netrva nekolik let - tak to neni in.
Ale - funguje to.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
pokud má pes problém s cizími psy, škubnutí určitě jeho problém nevyřeší.

samotne skubnuti ne -a ani o tom ta rada nebyla.

ale povel pred tim a vynuceni si povelu, ktery pes zna a jen ignoruje - to uz ano.

jo, neni na to webinar a naprava netrva nekolik let - tak to neni in.
Ale - funguje to.

Přesně, jak jsem psala - zafungovat to může.
Pokud si chcete u psa cokoliv vynutit silou, musí vaše hrozba být silnější než emoce vůči tomu, na co reaguje. Jednoduchá rovnice....stejný, jako když kůň nechce přejít vodu a vy mu pomůžete bičem. Klapne to pouze v případě, že se bojí biče víc než vody.
A ještě nechápu tohle:

Píšete, že řeč nebyla o škubnutí a o kus níž

ale povel pred tim a vynuceni si povelu

...a to vynucení si povelu, tím teda myslíte co?

rapotacka11 napsal(a):
Psala jsem to ironicky.
Měla jsem to stejně.
NO se opravdu rychle učí.
Fakt stačilo 3x.
Labradorce stačilo někdy jen 1x vysvětlit co chci.
Snad byla bystřejší, ale paličatější.
Na NO nedám dopustit.

Přesně co nechci aby mi pes dělal, to mu prostě v žádném případě netoleruju

Vricedo napsal(a):
Přesně co nechci aby mi pes dělal, to mu prostě v žádném případě netoleruju

Njn, kéž by to bylo vždycky tak jednoduchý :) Jsou i "pitomější" povahy psů a ne tak šikovný psovodi, aby dokázali psa pouhým škubnutím vodítka přesvědčit, aby toho nechal. Mně by to na mýho psa nefungovalo zaručeně, teda určitě ne v době, kdy jsme s tím fakt bojovali.
Pozdějc, když už byl problém hodně zpracovanej a byli jsme se psem mnohem líp domluvený, by klidně škubnutí stačilo - ale stejně tak stačilo zahučet "nes*er" a nemuselo se vůbec škubat. Ale to asi nebudu radit někomu, kdo to se psem ještě domluvený nemá :)