Agresivni NO

Nechodíme po špickach a neni nikde zavreny beha s nama po zahradě. Umí základní povely.z misky ji normálně necha si tam i sahnout. Jen ho nemůžeme dostat k veterinari kvuli usim ktere ho trapi zkouseli jsme vsechno kapky pudr do usi nenecha na sebe sahnout.

Tak ho naučte na náhubek a sebe naučte, jak psa držet, když vet ošetřuje. Víte příčinu těch trablů s ušima?
Lepší přístup je tudy https://www.pejskarium.cz/jak-naucit-psa-zvladat-veterinarni-osetreni/

Poprve kdyz byl u veterinare a uspavali ho mel tam nejakou bakterii,bohuzel se mu to zase vratilo zpatky a od te dobo mu te kosik proste nenasadim :-( .

Vůbec si nedovedu představit, že bych svému psu nedokázala nasadit náhubek. To je základ, stejně jako obojek a vodítko. Nedovedu si představit, že bych se psem nemohla manipulovat. To je přece běžná součást života se psem. Nedovedu si představit, že bych psa nechala dva roky nemocného, bez ošetření, bez adekvátní léčby.
Vím, že to, co jsem napsala, zadavatelce nepomůže řešit problém, ale zamyslet se nad tím může.

Chudák pes!

Baruska26 napsal(a):
Poprve kdyz byl u veterinare a uspavali ho mel tam nejakou bakterii,bohuzel se mu to zase vratilo zpatky a od te dobo mu te kosik proste nenasadim :-( .

Náhubek jsme nasazovali vždy, když se vycházelo ven.
Pes do něj sám rval hlavu, jak se těšil .

A co zkusit vyhledat trenéra, který učí ošetření se souhlasem?

On vám takhle stejně nikdo moc neporadí, když toho psa nezná a nevidí, jak to všechno probíhá...

Tady evidentně nefunguje vzájemná důvěra. Pes zadavatelce nevěří, protože spolu nemají vybudovaný vztah.

Fascinuje mě "trenér, který učí ošetření se souhlasem". To jako na všechno musí být trenér?
Trenér na nasazování obojku, trenér na nasazování náhubku, trenér pro pití vody z misky, atd...

Jestli mu ten košík rvou přes uši,tak ho to musí bolet jak svině. Jen senějak rozchází informace, nejdřív startuje i na tříletou dceru, v další odpovědi najednou pes v pohodě,až na nasazování košíku. Každopádně jestli má chronické bolesti, tak pak stačí,když se dítko o psa otře. Ale jinak souhlasím,tady není problém košík, ale všechno ostatní. Jinak by byl pes třeba nezvladatelný u veta,ale od majitele by se doma nechal normálně ošetřit.
Zadavatelko,domluvte se s vetem, ať k vám dojede, psa uspěte,utlumte, uši vyčistěte a nasaďte přípravek,který působí měsíc, a začněte pracovat na vašem vztahu, na důvěře,ale také poslušnosti a ovladatelnosti. Ten pes by měl mít nonstop couračku a košík, pokud si nechcete vykoledovat velkej průšvih. V případě,kdy by byl agresivní opravdu pouze při nasazování košíku, řekla bych,začněte pracovat na tom, ale nějak pochybuju,že mu to tříleté dítko nasazovalo košík

Jde o to ze on ma svou hlavu nesahne na nej nikdo natoz mi a vzajemna duvera opravdu nefunguje .kdyz byl stěně pokousal pulku rodiny od te doby mu nevěřím .

V tomhle případě bych tedy skutečně uvažovala o tom, psa přenechat někomu, kdo bude mít zájem se mu věnovat

Baruska26 napsal(a):
Jde o to ze on ma svou hlavu nesahne na nej nikdo natoz mi a vzajemna duvera opravdu nefunguje .kdyz byl stěně pokousal pulku rodiny od te doby mu nevěřím .

To je ale vaše vizitka, vaší rodiny. Pes za to nemůže.

Baruska26 napsal(a):
Jde o to ze on ma svou hlavu nesahne na nej nikdo natoz mi a vzajemna duvera opravdu nefunguje .kdyz byl stěně pokousal pulku rodiny od te doby mu nevěřím .

pes ve "správných" rukách , OMG
udejte se za týrání zvířat , což 2 roky neléčení naprosto splňují...

jako tohle by chtělo asi celkový restart....

já bych opět vzala klikr a psa učila a učila, i to, co už umí, jako štěně - prosím učila zásadně tzv. "po dobrém", neboli za odměny, neboli pozitivním posilováním

a v rámci toho učení bych učila i věci pro daný problém užitečné
jak - člověk nalezne zde :

https://www.koira.cz/project/videoteka/

budovat vztah, oboustrannou důvěru

pokud je majitel ochoten a schopen....pes má 7 let, to optimizmu nedodá

také jezdím se psem kvůli uším na veterinu (bakterie+kvasinky)
3x jednorázové ošetření a cca rok má klid, tohle jediné mu zabere
bojí se, bolí ho to, řve u toho jako tur, ale ustojí to

Znám takového jacka :-) Tři lidi ho drží, aby mu vyčistili uši, a stejně jednoho pokousal :-) je to legrační, pro dokonalé kynology nepochopitelné, ale stává se.
Ošetření se souhlasem, trenér,... se vám zdá jako pro lidi ze zvláštní školy, no každý se nenarodil učený, na to asi máme učení... Je to úplně obyčejné učení na košík, akorát pomalejší a podrobnější. Tato majitelka (jste vůbec majitelka, pořizovatelka? zdá se, že ne) nemá základy, takže jí je někdo bude muset předvést.
Jakmile člověk řekne, že psovi nevěří, je konec. Člověk selhal, psa dá pryč. Nebo začne pracovat. Ale když nevěří...
Ob dvě vesnice měli takového "kavkazáka", pán mu doslova zakroutil krkem. Taky se rodině nechtělo makat.
To je lepší psa darovat.

hmn_ pěkná videa!

To snad neni pravda, nasadit náhubek,zavázat tlamu,zavolat si veterináře domů,ten může i trochu psa přispat a ošetřit ho. Měla jste někdy zánět ucha ? Po dvou letech trápení bych taky kousala...Ale divné je že píšete o kapkách a pudru do uší,to jste dělali jak?

Já nevim, nejdřív bych asi zapracovala na těch uších a to i klidně přes sílu, klidně ho nechat přispat. Základ je, aby měl ušiska v pořádku. Když bude přispanej, tak se mu tam může vet vrtat jak bude potřeba, pořádně vyšetřit, zaléčit, bez toho, aby byl pes ve stresu.

No a co se toho vztahu týče, tak nevím, zkraje bych řekla, že to je těma ušiskama, že ho to prostě bolí, že se o sebe bojí a tak se brání útokem.

Po přečtení tohoto kdyz byl stěně pokousal pulku rodiny od te doby mu nevěřím ....co na to říct, my jsme taky pokousaní celá rodina od štěněte a teď nemám na mysli takové to sice bolestivé, ale roztomiloučké kousáníčko, ale štěněcího ďábla, co vás chce roztrhat na cucky...vzteklina jedna, potvora kousavá
Pokud se pejskovi už jako malému štěníku přestalo věřit, tak ten pes to určitě vycítí a jak má potom věřit svým lidem.

Jak psáno výše, ztráta důvěry. Chce to pomoc naživo.
Předchozí hovawartka trpěla vleklým záněty uší. Nesnášel A ošetření uší u veterináře, ale dala to a držela jsem si jí sama.
A domácí ošetření uší taky nemusela, ale to už jsem mohla dělat sama, držela, ani se nehnula.

On se právě od nás nenecha.a to uz jsme zkoušeli opravdu všechno.zkousela jsem mu do tech usi sahat ja ode me se aspon pred tim nechal ale tedka uz vubec :-(

No jo, není se co divit, že teď se už ani od vás nenechá, když ho uši bolí a nebyly pořádně doléčené. Může tam mít klidně i zapíchnutou osinu, kdy to pudr ani kapky nevyřeší a jeho ta manipulace bolí čím dál víc. Prostě bez veterináře se neobejdete. I za cenu sedace, aby mohl být řádně vyšetřen. Nacvičovat TEĎ nasazení košíku, když ho bolí uši, je k ničemu. To už měl dávno umět. Takže nejdřív vyřešit, ať ho uši nebolí a pak naučit, protože to v budoucnu budete určitě zase potřebovat.

Baruska26 napsal(a):
On se právě od nás nenecha.a to uz jsme zkoušeli opravdu všechno.zkousela jsem mu do tech usi sahat ja ode me se aspon pred tim nechal ale tedka uz vubec :-(

Já měla zánět v uchu před dvěma lety a bolí to děsně a sahat mi do toho někdo, když bych nevěděla proč, tak taky koušu, ostatně když mi na orl tahal z ucha zaschlou krev, tak měl doktor kliku, že mi bylo trochu blbý ho kousnout. Asi u vás je jediná cesta ho nějak přispat a pak ty uši ošetřit. Na náhubek jsem učila mého psa hned jako štěně a dávala jsem jí tam pamlsky. Nedá se říct, že by náhubek milovala, ale nechá si ho nasadit a pak teda čeká ty dobroty.

Dekuji za radu zacneme usima :-) a pak koupime nový kosik a pres pamlsky treba to zabere .

Začnete ušima?
Prvního?

Podivejte se posledni antibioticke kapky mel pred mesicem a jak rikam vidi kosik a zacina kousat nejsem odbornik abych si s nim poradila .proto sem sla na radu sem .

Rozhodně pokud ho dostanete k tomu veterináři, nechte udělat veterináře seškrab a nechat identifikovat původce. Širokospektrál evidentně nezabírá, takže bude třeba cílená léčba, dva roky trvající zánět je fakt průšvih, trojklanný nerv vévodí žebříčku bolestivosti...

Ja vím ze je to prusvih a rikam tahne se to dva roky kdy byl na uspani ,v pohode mu to vycistil poslal na rozbor co mu tam dela potize nasadil kapky chvili ok a pak se to rozjelo znova ale s nim i to ze po nas startuje ja vim moc dobře ze ta bolest musi byt silena ja se to opravdu snazim resit .

no, u mého psa se zánět uší "radikalizoval" po výplachu, dokonalém vyčištění uší a atb léčbě (v rámci narkózy při operaci lokte)

Ono to může být tak, že teď už je to jiný původce, než prve. Uvolněné prostředí zabrala jiná breberka. Proto je po tak dlouhé době dobré udělat rozbory znovu - a testy citlivosti na atb.

hmn_: to se samozřejmě může stát, ale to je bohužel riziko. Pokud bude pod stálým veterinárním dohledem a léčba bude cílená, rozhodně je větší šance na úspěch, než nechat to být (což vy samozřejmě neradíte, já vím). A jo, někdy se stane, že infekci na uzdě drží jiná breberka (třeba i přirozeně se vyskytující), která je citlivá na atb, a když ji těmi atb vymlátíme, tak patologická necitlivá breberka zajásá, nastěhuje se, vdá se, má malá plísňata.... Proto to chce, aby toho veta neviděl pes po dvou letech.

Tak snad se zadaří.

Urcite mate pravdu a verte mi ze se snazim udelat maximum abych mu od toho pomohla.

Je to pouze o vašem přístupu ke psovi. Můj pes (taky NO) je poděs a také jsme měli potíže s ošetřováním (což se mu po devíti operacích není co divit), ale prostě jsme na tom pracovali, dokud jsme nenašli přístup, který mu bude vyhovovat. Na našeho psa se třeba nesmí tlačit, vše musí jít po dobrém. A pak se nechá v klidu ošetřit.

Co byste dělala, kdybyste musela 2x denně ošetřovat tohle?

Změňte přístup a začnětě se svým psem pracovat na vzájemné důvěře a vztahu. Včera bylo pozdě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rapotacka11 napsal(a):
Náhubek jsme nasazovali vždy, když se vycházelo ven.
Pes do něj sám rval hlavu, jak se těšil .

..no já jsem teď motyla na jeho stara kolena ucila na zkoušku nosit košík...no trvalo to cca 14 dní...to že do košíku strčí hlavu a strpi ho anebo že mi ho přinese, to bylo hned....ale setrvalejší nošení se neobešlo bez tance svatého Víta, a tak jsme nasazovi každou chvilku kdykoli a kdekoli a chodil v něm pár metrů nejprve pak se to vše prodluzovalo....dneska zvládá radostně nošení košíku v rozsahu zkoušky ZKO...takže ono to opravdu jde...

PumaCZ napsal(a):
Je to pouze o vašem přístupu ke psovi. Můj pes (taky NO) je poděs a také jsme měli potíže s ošetřováním (což se mu po devíti operacích není co divit), ale prostě jsme na tom pracovali, dokud jsme nenašli přístup, který mu bude vyhovovat. Na našeho psa se třeba nesmí tlačit, vše musí jít po dobrém. A pak se nechá v klidu ošetřit.

Co byste dělala, kdybyste musela 2x denně ošetřovat tohle?

Změňte přístup a začnětě se svým psem pracovat na vzájemné důvěře a vztahu. Včera bylo pozdě.

..Kriste co to zas vyvádět nebo je to staršího data ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..Kriste co to zas vyvádět nebo je to staršího data ?

Udělala se mu začátkem ledna na lokti boule, praskla, nehojila se, lehce se to zvětšovalo a vetovi se to nelíbilo, tak navrhl vyříznutí. Za deset dní se vytáhly stehy, ale dva dny na to mu to takhle celé puklo :( Holt blbé místo.. Zobá Wobenzym a hodně se mu to zlepšuje, už tam má jen malou dirku, tak to snad bude dobré. Dneska jsou to dva týdny, co vypadal viz foto.
On prostě nemůže mít chvilku pokoj :(

Jo a samozřejmě ho to bolí, protože mu musím 2x denně strhávat a lepit novou náplast, takže kromě té samotné rány má hrozně iritovanou kůži. Taky se snažil po pár dnech protestovat, když jsem mu tu náplast sundavala (prostě ho to bolelo), tak jsem mu to před sundáním začala ledovat a dobrý.
To jen že je to fakt o tom, aby člověk přišel se způsobem, jak psa ošetřit, aniž by se ho snažil přeprat, protožee to se čtyřiceti kilovým hovadem stejně nepůjde.

Pardon, nějak mě vnitřně hrozně naštvalo, když jsem četla úvodní příspěvek, kde nechají psa trpět jen proto, že se pes snaží bránit, místo toho, aby hledali způsob, jak si ke psovi najit cestu..

Vy si opravdu myslíte že toho psa nechám trpět schválně ? a že proto nic nedělám ?Jako pardon ale nejsem sakra tyran psů .Kdyby mi to bylo jedno nehledám radu tady ,ale i přesto děkuju.

Baruska26 napsal(a):
Vy si opravdu myslíte že toho psa nechám trpět schválně ? a že proto nic nedělám ?Jako pardon ale nejsem sakra tyran psů .Kdyby mi to bylo jedno nehledám radu tady ,ale i přesto děkuju.

A co pro to děláte? Objednala jste ho alespoň už na tu veterinu a domluvila zákrok s přispáním?

Ano včera jsem s panem Veterinářem mluvila.

Baruska26 napsal(a):
Vy si opravdu myslíte že toho psa nechám trpět schválně ? a že proto nic nedělám ?Jako pardon ale nejsem sakra tyran psů .Kdyby mi to bylo jedno nehledám radu tady ,ale i přesto děkuju.

Tak co jste za ty dva roky udělala? Nebo spíš za celých sedm let? Psovi nenasadíte náhubek, nezvládnete ho ošetřit, nemůžete na něj sáhnout!, nevěříte mu a bojíte se ho, bojíte se, že napadne vaši dcerku,...

Baruska26 napsal(a):
Ano včera jsem s panem Veterinářem mluvila.

No hurá. Škoda, že jste to nezvládla v uplynulých dvou letech… Jako odstrašující příklad toho, kam až mohou vyeskalovat neřešené záněty v uších, posílám malého Zora.

https://www.darujme.cz/projekt/1206101

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No hurá. Škoda, že jste to nezvládla v uplynulých dvou letech… Jako odstrašující příklad toho, kam až mohou vyeskalovat neřešené záněty v uších, posílám malého Zora.

https://www.darujme.cz/projekt/1206101

To by člověk brečel...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To by člověk brečel...

Co teprv ten pes…

PumaCZ napsal(a):
Udělala se mu začátkem ledna na lokti boule, praskla, nehojila se, lehce se to zvětšovalo a vetovi se to nelíbilo, tak navrhl vyříznutí. Za deset dní se vytáhly stehy, ale dva dny na to mu to takhle celé puklo :( Holt blbé místo.. Zobá Wobenzym a hodně se mu to zlepšuje, už tam má jen malou dirku, tak to snad bude dobré. Dneska jsou to dva týdny, co vypadal viz foto.
On prostě nemůže mít chvilku pokoj :(

Jo a samozřejmě ho to bolí, protože mu musím 2x denně strhávat a lepit novou náplast, takže kromě té samotné rány má hrozně iritovanou kůži. Taky se snažil po pár dnech protestovat, když jsem mu tu náplast sundavala (prostě ho to bolelo), tak jsem mu to před sundáním začala ledovat a dobrý.
To jen že je to fakt o tom, aby člověk přišel se způsobem, jak psa ošetřit, aniž by se ho snažil přeprat, protožee to se čtyřiceti kilovým hovadem stejně nepůjde.

Pardon, nějak mě vnitřně hrozně naštvalo, když jsem četla úvodní příspěvek, kde nechají psa trpět jen proto, že se pes snaží bránit, místo toho, aby hledali způsob, jak si ke psovi najit cestu..

..to je mi lito, tak snad už má definitivně vybráno držím palce aby už byl klid.....nejsou a nebudou jediní s tímto přístupem.....bohužel

PumaCZ napsal(a):
Udělala se mu začátkem ledna na lokti boule, praskla, nehojila se, lehce se to zvětšovalo a vetovi se to nelíbilo, tak navrhl vyříznutí. Za deset dní se vytáhly stehy, ale dva dny na to mu to takhle celé puklo :( Holt blbé místo.. Zobá Wobenzym a hodně se mu to zlepšuje, už tam má jen malou dirku, tak to snad bude dobré. Dneska jsou to dva týdny, co vypadal viz foto.
On prostě nemůže mít chvilku pokoj :(

Jo a samozřejmě ho to bolí, protože mu musím 2x denně strhávat a lepit novou náplast, takže kromě té samotné rány má hrozně iritovanou kůži. Taky se snažil po pár dnech protestovat, když jsem mu tu náplast sundavala (prostě ho to bolelo), tak jsem mu to před sundáním začala ledovat a dobrý.
To jen že je to fakt o tom, aby člověk přišel se způsobem, jak psa ošetřit, aniž by se ho snažil přeprat, protožee to se čtyřiceti kilovým hovadem stejně nepůjde.

Pardon, nějak mě vnitřně hrozně naštvalo, když jsem četla úvodní příspěvek, kde nechají psa trpět jen proto, že se pes snaží bránit, místo toho, aby hledali způsob, jak si ke psovi najit cestu..

U dětí mi pomohlo tu náplast potřít olejem a nechat nějakou dobu vsáknout, jde pak sundat lehce. Otázkou ale je, jestli by pak na kůži držela další. Přeci jen kůže se dá otřít, ale když je tam i srst, tak nevím. Tak spíš jen nápad pro jednorázové sundání Držím palce, ať se to pořádně zahojí. Takové fakt blbé místo.

PumaCZ napsal(a):
Je to pouze o vašem přístupu ke psovi. Můj pes (taky NO) je poděs a také jsme měli potíže s ošetřováním (což se mu po devíti operacích není co divit), ale prostě jsme na tom pracovali, dokud jsme nenašli přístup, který mu bude vyhovovat. Na našeho psa se třeba nesmí tlačit, vše musí jít po dobrém. A pak se nechá v klidu ošetřit.

Co byste dělala, kdybyste musela 2x denně ošetřovat tohle?

Změňte přístup a začnětě se svým psem pracovat na vzájemné důvěře a vztahu. Včera bylo pozdě.

Chudák malej....to je furt něco....

Tak doufejme, že se vše v dobré obrátí a že už to bude jen dobrý.

PumaCZ - a nezkoušela jste samofixační obinadlo? Jinak na tuhle ránu bych dávala potencovaný med, ale teď už to máte asi vyřešené.

Díky všem za rady :)
Ona už ta rána není tak hrozná, fotka je z doby před dvěma týdny. Teď už je rána skoro zatažená (ještě tam má malou dírku, ale pomalu se zaceluje i ta).

Jinak k oleji, ten jsme zkoušeli, ale pak ta náplast vůbec nedržela. Musel by se otřít alkoholem, což by ho zase bolelo. Led ale fungoval krásně a náplast jsme se mu pak snažila dávat co nejníž, aby ji měl co nejméně tam, kde má v podpaždí jemnou kůžičku.

Co se týče samofixačního obinadla, tak to bylo na loket úplně na prd. Po operaci mu ho moc utáhli, že tam neměl pořádně ani krevní oběh, takže mu noha druhý den natekla, ač jsem si toho všimla asi dvě hodiny po příjezdu domů a obinadlo mu zavázala znova (měli jsme dvě role od veta). Jenže pak to z toho lokte neustále sjíždělo. Takže v době stehů měl jen rukáv a potom, co se mu ta rána otevřela, rukáv s touhle speciální náplastí. Loket je prostě blbé místo na cokoli :/

Každopádně mockrát děkujeme za rady a přání, vážíme si toho :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady evidentně nefunguje vzájemná důvěra. Pes zadavatelce nevěří, protože spolu nemají vybudovaný vztah.

Fascinuje mě "trenér, který učí ošetření se souhlasem". To jako na všechno musí být trenér?
Trenér na nasazování obojku, trenér na nasazování náhubku, trenér pro pití vody z misky, atd...

Když mě zase fascinuje, že lidi mají potřebu hodnotit a shazovat věci, o kterých ví málo či spíš nic.
Ošetření se souhlasem je tréninkový koncept, který u nás propaguje zejména Radka Spudilová, bývalá veterinární sestra. Není to spešl trenérka na nasazování náhubku, je to trenérka psů pracující pozitivním posilováním a na problematiku veterinárního ošetření se specializuje.
Nepřijde mi to zrovna jako nějaká okrajová záležitost. Psů, kteří mají problémy s veterinářem jsou mraky a majitelů, kteří nezvládnou vyndat klíště nebo nakapat do očí, bohužel taky.
Tohle je postup, který zvíře nestresuje a opravdu funguje. Slyšela jsem pozitivní reference i od chlapů, kteří mají tendenci podobné metody spíš shazovat.
Metoda vychází z toho, že u většiny psů není hlavním problémem fyzická bolest při ošetření - ta kolikrát ani není přítomna. Mnohem hůř psi snášejí ztrátu kontroly nad situací, fyzické omezení, strach z neznámého, nemožnost celou akci zastavit apod.
Není pes jako pes, psi mají různě odolnou psychiku, různý temperament, různé zkušenosti, různou minulost. To, co je pro někoho banalita, může být pro řadu majitelů obří problém a silové řešení překvapivě nevede ke zlepšení, nýbrž celou situaci postupně zhoršuje až do nezvládnutelna.
Stejný koncept se s úspěchem používá i u koní - nespolupracující kůň je o trochu větší noční můra než nespolupracující pes.
Není třeba z principu lpět na padesát a víc let starých postupech. Ony možná fungujou, ale jestli k oboustranné spokojenosti, to je poněkud diskutabilní.

Ilustrační video: https://www.instagram.com/reel/Ca42Mqbjd3d/?utm_medium=copy_link

To, co je pro někoho banalita, může být pro řadu majitelů obří problém a silové řešení překvapivě nevede ke zlepšení, nýbrž celou situaci postupně zhoršuje až do nezvládnutelna.

Hele já bych jen k tomuhle řekla, že to taky neplatí na všechny psy. Můj pes má problém se stříháním drápů. Nemá problém s ošetřením mnou, rukou, s prohlídnutím. Ale jakmile vezmu nějaký "nástroj" tak to problém je. Zkoušela jsem to ošetření se souhlasem... a upřímně mě přijde, že pes na tom byl potom ještě hůř. U něj celkově když se v něčem "nimrám" a něco řeším, tak o to víc to řeší pes.

To samé jsme měli s nasazením náhubku, které mu nebylo příjemné, ale čím víc se to řešilo a zkoušelo se to pozitivně, s pamlsky, s pochvalou, prostě se kolem toho dělalo divadýlko, tak o to horší to pak bylo. Kdežto prostě když dám psovi sedni a beze slov ten košík nandám, neřeším, tak to tak hrozné není.

Třeba u feny to funguje skvěle, tu jsem takhle naučila pomocí klikru, aby sama dávala čumák do náhubku, ale u psa se mi to fakt neosvědčilo.

Potvrzuji slova Terven - mám vyzkoušeno s mojí mladou, lehce hysterickou a na sebe háklivou, kobylkou. Některé úkony nebylo možno uplatit pamlsky, prostě to nešlo. Trošku jsem postudovala, pročetla a nechala si ukázat a najednou to šlo. U některých zvířat je totiž tzv. kontrola prostředí jedním ze základních motivátorů, stojícím vysoko nad pamlsky, hrou apod. Když kobyla zjistila, že cokoliv jí nepříjemného (v našem případě tenkrát nasazování deky) může kdykoliv "vypnout", nastal výrazný zvrat v jejím chování, hysterie zmizela a byla ochotna si nechat líbit víc a víc.

marcelaamax napsal(a):
To, co je pro někoho banalita, může být pro řadu majitelů obří problém a silové řešení překvapivě nevede ke zlepšení, nýbrž celou situaci postupně zhoršuje až do nezvládnutelna.

Hele já bych jen k tomuhle řekla, že to taky neplatí na všechny psy. Můj pes má problém se stříháním drápů. Nemá problém s ošetřením mnou, rukou, s prohlídnutím. Ale jakmile vezmu nějaký "nástroj" tak to problém je. Zkoušela jsem to ošetření se souhlasem... a upřímně mě přijde, že pes na tom byl potom ještě hůř. U něj celkově když se v něčem "nimrám" a něco řeším, tak o to víc to řeší pes.

To samé jsme měli s nasazením náhubku, které mu nebylo příjemné, ale čím víc se to řešilo a zkoušelo se to pozitivně, s pamlsky, s pochvalou, prostě se kolem toho dělalo divadýlko, tak o to horší to pak bylo. Kdežto prostě když dám psovi sedni a beze slov ten košík nandám, neřeším, tak to tak hrozné není.

Třeba u feny to funguje skvěle, tu jsem takhle naučila pomocí klikru, aby sama dávala čumák do náhubku, ale u psa se mi to fakt neosvědčilo.

Myslela jsem, že když píšu pro řadu majitelů, logicky z toho plyne, že ne pro všechny
Ale asi ne, no...

Terven napsal(a):
Myslela jsem, že když píšu pro řadu majitelů, logicky z toho plyne, že ne pro všechny
Ale asi ne, no...

Já reagovala spis na to, ze silové řešení nevede ke zlepšení, naopak situaci zhoršuje do nezvladatelna.

Protože zrovna u meho psa to vidím obráceně - je to relativně v klidu, pokud ho proste pridrzim a provedu co potrebuju, a zhoršuje se to, když to hrotim a zkousim to nějak nacvicit.

Ano tak mam pocit u nas cim vic se snazim ho donucovat ke kosiku prijde mi to horsi :-)

marcelaamax napsal(a):
Já reagovala spis na to, ze silové řešení nevede ke zlepšení, naopak situaci zhoršuje do nezvladatelna.

Protože zrovna u meho psa to vidím obráceně - je to relativně v klidu, pokud ho proste pridrzim a provedu co potrebuju, a zhoršuje se to, když to hrotim a zkousim to nějak nacvicit.

To silové řešení patřilo k té "řadě majitelů"

však pastevec taky, když jsem obrátila pořadí "já ti ošetřím hotspot" na "přijď si ošetřit hotspot", hned to šlo.....

ale ty uši

Baruska26 napsal(a):
Ano tak mam pocit u nas cim vic se snazim ho donucovat ke kosiku prijde mi to horsi :-)

Jenomže o nucení tady nikdo nemluví, to jste si z toho zase vzala něco, co nikdo neříká a nedoporučuje.

marcelaamax napsal(a):
Já reagovala spis na to, ze silové řešení nevede ke zlepšení, naopak situaci zhoršuje do nezvladatelna.

Protože zrovna u meho psa to vidím obráceně - je to relativně v klidu, pokud ho proste pridrzim a provedu co potrebuju, a zhoršuje se to, když to hrotim a zkousim to nějak nacvicit.

Ještě to doplním - tzv. "zaplavení" opravdu u hodně psů funguje, prostě si nakonec zvyknou.
Ale u části psů naopak dochází k postupnému zhoršování až do nezvládnutelna - je to podle typu nervové soustavy, předchozích zkušeností apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenomže o nucení tady nikdo nemluví, to jste si z toho zase vzala něco, co nikdo neříká a nedoporučuje.

A hlavně, můžu k něčemu dotlačit psa (pokud není zbytí), který má ke mě důvěru,ne psa,se kterým nemám vztah a důvěra chybí

Děkuji za vysvětlení .

Holky, já se tu s vámi nechci hádat, zvlášť, jak napsala správně Terven, když o té metodě vím prd. Teda dovedu si představit o čem je. Ale mám pocit, že se kolem psů dělá v posledních desetiletích zbytečný cirkus u věcí, u kterých ani není nutný. Proto jsem napsala ironicky "trenér pro pití z misky". Myslím, že i z nasazování náhubku se dělá zbytečný problém. Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi. Až do stádia náhubek rovná se vycházka, tak hurá sám do něj strčím hlavu, abychom už byli venku.

Když vezmu všechny psy, co jsme za můj život měli v rodině, tedy já plus naši, tak to není velký počet, dohromady sedm. Syn má dvě bišonky, předtím měli jednu, takže dohromady deset psů různých plemen. Tři psi přišli víc jak roční, zbytek štěňata. Ale ani jeden z nich neměl problém s veterinářem v tom smyslu, že by se nenechal ošetřit. Že pes "zaroste" na veterině do podlahy nepovažuji za problém. Až na výjimky při charakteru ošetření nemívali a nemívají nasazený náhubek, nevrčí, a nechají se sebou manipulovat. Nikdo je to nijak zvlášť neučil. Myslím, že klíčová je důvěra psa ve svého pána a vzájemná láska. Pak jde pes s pánem kamkoliv a nepřemýšlí, jestli je to pro něj výhodné.
Kdyby nebylo důvěry psa ve svého pána, jakýkoliv nácvik s jakýmkoliv trenérem se mine účinkem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky, já se tu s vámi nechci hádat, zvlášť, jak napsala správně Terven, když o té metodě vím prd. Teda dovedu si představit o čem je. Ale mám pocit, že se kolem psů dělá v posledních desetiletích zbytečný cirkus u věcí, u kterých ani není nutný. Proto jsem napsala ironicky "trenér pro pití z misky". Myslím, že i z nasazování náhubku se dělá zbytečný problém. Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi. Až do stádia náhubek rovná se vycházka, tak hurá sám do něj strčím hlavu, abychom už byli venku.

Když vezmu všechny psy, co jsme za můj život měli v rodině, tedy já plus naši, tak to není velký počet, dohromady sedm. Syn má dvě bišonky, předtím měli jednu, takže dohromady deset psů různých plemen. Tři psi přišli víc jak roční, zbytek štěňata. Ale ani jeden z nich neměl problém s veterinářem v tom smyslu, že by se nenechal ošetřit. Že pes "zaroste" na veterině do podlahy nepovažuji za problém. Až na výjimky při charakteru ošetření nemívali a nemívají nasazený náhubek, nevrčí, a nechají se sebou manipulovat. Nikdo je to nijak zvlášť neučil. Myslím, že klíčová je důvěra psa ve svého pána a vzájemná láska. Pak jde pes s pánem kamkoliv a nepřemýšlí, jestli je to pro něj výhodné.
Kdyby nebylo důvěry psa ve svého pána, jakýkoliv nácvik s jakýmkoliv trenérem se mine účinkem.

Tohle je všechno sice pěkné, ale jen do té doby, než se Vám do rukou dostane pes, který není na jakoukoliv manipulaci zvyklý. Sama mám psa z útulku a kdybych k němu přistupovala Vaší metodou už nejsem mezi živými :D
Tyhle metody prostě mají své, velmi důležité, místo ve výcviku psů. To, že je Vy nepotřebujete je věc druhá :)

Kdyby nebylo důvěry psa ve svého pána, jakýkoliv nácvik s jakýmkoliv trenérem se mine účinkem.

To právě není pravda, díky tomuto výcviku lze ošetřit například i zvířata v ZOO.

baba_yaga napsal(a):
Tohle je všechno sice pěkné, ale jen do té doby, než se Vám do rukou dostane pes, který není na jakoukoliv manipulaci zvyklý. Sama mám psa z útulku a kdybych k němu přistupovala Vaší metodou už nejsem mezi živými :D
Tyhle metody prostě mají své, velmi důležité, místo ve výcviku psů. To, že je Vy nepotřebujete je věc druhá :)

Jistě, já - my jsme je nepotřebovali. Bylo to štěstí? Nebo dobrý výběr psů? Nebo náš přístup ke psům? Nevím...


Sama mám psa z útulku a kdybych k němu přistupovala Vaší metodou už nejsem mezi živými :D
Popravdě, nevím, co, jakou metodu, myslíte. Přistupujeme ke psům jako ke psům, jasná pravidla, důslednost, a hlavně láska a důvěra. Žádné násilí, ona to skladba plemen v podstatě vylučuje. S násilím se u pastevce se zlou potážete...

7 let, 2 roky bolave usi - a zacit TEĎ s ucenim osetreni souhlasem - vazne vam to prijde jako realna rada???

Bych mu dala treba domosedan - ale hlavne ho zacala lecit...
jo, neni to in rada - ale je potreba vyresit usi.
ne se zavrit do knihovny a zacit sledovat yt.

a obecne - pes je zvire, co se mnou zije v domacnosti, ne divoka antilopa. Uceni se souhlasem samo funguje, ale je to jako jit s kulometem na vrabce.
Proto porad xy lidi nechape, proc. Ani ja ne.
Tim nepopiram, ze to nekdy nekdo obcasne a vyjimecne vyuzit u psa muze a bude to fungovat.
Jako prvni volba mi to prijde ne uplne normalni - u psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jistě, já - my jsme je nepotřebovali. Bylo to štěstí? Nebo dobrý výběr psů? Nebo náš přístup ke psům? Nevím...


Sama mám psa z útulku a kdybych k němu přistupovala Vaší metodou už nejsem mezi živými :D
Popravdě, nevím, co, jakou metodu, myslíte. Přistupujeme ke psům jako ke psům, jasná pravidla, důslednost, a hlavně láska a důvěra. Žádné násilí, ona to skladba plemen v podstatě vylučuje. S násilím se u pastevce se zlou potážete...

Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi

Tuhle metodu jsem myslela. Souhlasím s Vámi, že důvěra je to na čem to celé stojí a padá.
Problém nastává, když důvěra není a potřebujete toho psa nechat ošetřit. Neříkám, že máte špatný přístup ke psům. Jen není univerzální pro všechny :)

Chápu, že ten trénink ošetření se souhlasem funguje na koně, zvířata v ZOO a tedy i na psy. Třeba ho jednou budu potřebovat taky v duchu hesla - "odříkaného největší krajíc".
Ale stojím si za tím, že se z mnoha věcí kolem psů dělá zbytečná věda.

@petrahei A četla jste tu diskuzi vůbec? Několikrát v ní totiž bylo zmíněno, že je neodkladně potřeba vyřešit akutní problém, tedy ty uši - i kdyby to bylo v sedaci -, a následně že by bylo vhodné (pro budoucí užití) zapracovat na důvěře a nějakých dlouhodobých strategiích.

Nezlobte se ale dva roky trvá co má tyhle problémy ne že s tím dva roky nic nedělám :-) před měsícem měl od vet poslední antibiotika ,které mu prý měli zabrat .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky, já se tu s vámi nechci hádat, zvlášť, jak napsala správně Terven, když o té metodě vím prd. Teda dovedu si představit o čem je. Ale mám pocit, že se kolem psů dělá v posledních desetiletích zbytečný cirkus u věcí, u kterých ani není nutný. Proto jsem napsala ironicky "trenér pro pití z misky". Myslím, že i z nasazování náhubku se dělá zbytečný problém. Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi. Až do stádia náhubek rovná se vycházka, tak hurá sám do něj strčím hlavu, abychom už byli venku.

Když vezmu všechny psy, co jsme za můj život měli v rodině, tedy já plus naši, tak to není velký počet, dohromady sedm. Syn má dvě bišonky, předtím měli jednu, takže dohromady deset psů různých plemen. Tři psi přišli víc jak roční, zbytek štěňata. Ale ani jeden z nich neměl problém s veterinářem v tom smyslu, že by se nenechal ošetřit. Že pes "zaroste" na veterině do podlahy nepovažuji za problém. Až na výjimky při charakteru ošetření nemívali a nemívají nasazený náhubek, nevrčí, a nechají se sebou manipulovat. Nikdo je to nijak zvlášť neučil. Myslím, že klíčová je důvěra psa ve svého pána a vzájemná láska. Pak jde pes s pánem kamkoliv a nepřemýšlí, jestli je to pro něj výhodné.
Kdyby nebylo důvěry psa ve svého pána, jakýkoliv nácvik s jakýmkoliv trenérem se mine účinkem.

To, že pes na veterině "zaroste" do země, je reakce na stres.
Zvířata reagujou na překročení únosné míry stresu třemi různými způsoby - zamrznutím, útokem nebo útěkem. Závisí to na jejich temperamentu, typu nervové soustavy, předchozích zkušenostech apod.
Je pravda, že zamrzání je na veterině celkem praktické, i když pes se cítí mizerně.
Ne úplně zanedbatelná část psů volí raději ten útok, čili boj, případně útěk. A nemusí to být chybou majitelů, to jen neměli takové štěstí jako vy.
A pro tyhle majitele a jejich psy je tahle metoda požehnáním. Pro ty zamrzající psy by byla taky, jen holt to majitele netlačí a tudíž nenutí řešit.

Baruska26 napsal(a):
Nezlobte se ale dva roky trvá co má tyhle problémy ne že s tím dva roky nic nedělám :-) před měsícem měl od vet poslední antibiotika ,které mu prý měli zabrat .

To z toho úvodního příspěvku asi nikdo nepochopil…

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@petrahei A četla jste tu diskuzi vůbec? Několikrát v ní totiž bylo zmíněno, že je neodkladně potřeba vyřešit akutní problém, tedy ty uši - i kdyby to bylo v sedaci -, a následně že by bylo vhodné (pro budoucí užití) zapracovat na důvěře a nějakých dlouhodobých strategiích.

cetla. a v prvnich 5ti ? odpovedich byla tahle rada nekolikrat...

a druhy muj point - zacinat celkovou zmenu pristupu k psovi opravou problemovym chovanim je pro nekoho, kdo nechape princip temer nemozne.

baba_yaga napsal(a):
Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi

Tuhle metodu jsem myslela. Souhlasím s Vámi, že důvěra je to na čem to celé stojí a padá.
Problém nastává, když důvěra není a potřebujete toho psa nechat ošetřit. Neříkám, že máte špatný přístup ke psům. Jen není univerzální pro všechny :)

Neříkám, že máte špatný přístup ke psům. Jen není univerzální pro všechny :)

To ale není žádná metoda.

Jsem říkala, ať se naučí psa držet, aby ho mohli ošetřit... na to stačí kouknout na obrázek, nebo se zeptat veterináře...
Taky někdy ten pes spí, uši má velké, to se snad dá... Ale mám pocit, že zadavatelka neříká vše, maluje to na růžovo, ta moje lopata nebude daleko od pravdy.
A z čeho má dva roky problémy s ušima, nikoho nezajímá, jen se plácají ATB dokola?
Živě vidím, jak mu dělali stěry :-)
Ale to už jednou debata byla, jak lidé svého psa neumí držet a chudák veterinář.
Taky mě dva pokousali, bolí, no, ale stejně ten košík dostali.
Takže tento pes je divoká šelma vypuštěná v zahradě, co na něj všici kašlali, proto to tak dopadlo.
Mám den upřímnosti.

@balu **Myslím, že i z nasazování náhubku se dělá zbytečný problém. Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi. Až do stádia náhubek rovná se vycházka, tak hurá sám do něj strčím hlavu, abychom už byli venku.**

No, to je ono! Vaši psi mají spojený košík s potěšením a radostí. Pes zakladatelky má košík jen k veterináři, ošetřování nebo na očkování na náměstí. To bych taky hryzala kolem sebe, kdybych viděla nástroj spojený vždy s bolestí.

odberryho napsal(a):
@balu **Myslím, že i z nasazování náhubku se dělá zbytečný problém. Jdeme ven, tak nasadím u dveří náhubek a jdeme. Takhle prostě a jednoduše se to naučili všichni psi. Až do stádia náhubek rovná se vycházka, tak hurá sám do něj strčím hlavu, abychom už byli venku.**

No, to je ono! Vaši psi mají spojený košík s potěšením a radostí. Pes zakladatelky má košík jen k veterináři, ošetřování nebo na očkování na náměstí. To bych taky hryzala kolem sebe, kdybych viděla nástroj spojený vždy s bolestí.

Ano, jistě. Ale právě od toho je majitel, aby s tím něco udělal. Měli na to dva roky od návštěvy veterináře a sedm let od pořízení psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jistě, já - my jsme je nepotřebovali. Bylo to štěstí? Nebo dobrý výběr psů? Nebo náš přístup ke psům? Nevím...


Sama mám psa z útulku a kdybych k němu přistupovala Vaší metodou už nejsem mezi živými :D
Popravdě, nevím, co, jakou metodu, myslíte. Přistupujeme ke psům jako ke psům, jasná pravidla, důslednost, a hlavně láska a důvěra. Žádné násilí, ona to skladba plemen v podstatě vylučuje. S násilím se u pastevce se zlou potážete...

Když jsem svému prvnímu psu nasadila poprvé náhubek, tak jsem vůbec nepřemýšlela nad tím, že by to měl být problém, ale on nebyl rád a zkoušel ho dostat dolů, kámoška ho taky bez keců nasadila svému psu a ten ryl hubou zem a zkoušel se ho zbavit. Byl to děsněj tyátr a podruhé bych to zažít nechtěla, ale naši psy taky náhubek nenosili, nebyl důvod, dokud to najednou nenařizovala vyhláška. Můj druhý pes na sobě nikdy náhubek neměl, nebyl důvod, ale u Maliny jsem se už snažila nic neopomenout, aby jí to pak nepřekvapilo. Takže nedjřív jsem jí do toho dala pákrát nějakou dobrotu a pak šla s tím rovnou do tramvaje, protože zas rychlý nápad a najednou dvě nové věci. Takže taky žádné extra kecy kolem toho, jen jsem jí nejdřív s tím náhubkem seznámila a pak ho rovnou dostala, ale nedáváme ho prostě denně. Je jasné, že cokoliv, co se děje denně, tak ten pes asi neřeší vůbec, takže bych nesrovnávala každodenní činnost s nějakou příležitostnou. Zrovna zadavatelčin pes má určitě spojení náhubek = nepříjemné vyšetření. Takže nyní je asi zbytečné říkat, že ho měl dostávat každý den, teď je asi potřeba aby si to spojil s nějakou příjemnou činností a zkusit dát mu do toho nějakou extra ňamku a pak třeba ani nenasadit nebo mu začít dávat pořád, aby si zvyknul...
Já osobně si nedovedu představit důvod dávat svému psovi náhubek denodenně, vy ho používáte stejně jako objek.

Já osobně si nedovedu představit důvod dávat svému psovi náhubek dennodenně, vy ho používáte stejně jako obojek?

Žijeme v přelidněným městě
a někteří lidé se psů bojí ...
Z domu jsme vycházeli s košem.
Sundali jsme ho po chvíli na vhodných místech.
Všichni jsme nuceni přijímat
nejrůznější omezení, tedy i psi.

Trickyvoo - Já osobně si nedovedu představit důvod dávat svému psovi náhubek denodenně, vy ho používáte stejně jako objek.

To je jednoduché - žijeme na okraji města, kde platí vyhláška, že pes může být na volno pouze s náhubkem a bylo to tak i v minulosti. Máme a měli jsme velké psy a vždycky bylo a je bezpečnější, když mají náhubek, jsou-li na volno na veřejnosti. Správně zvolený náhubek psa nijak neomezuje, jak si na něj zvykne, bere ho jako samozřejmou součást vycházky, stejně jako obojek.
Dalším důvodem je, že jsem se psy často jezdila MHD, schválně, prostě jsme se vydali někam ven, šli jsme jak se říká za nosem, lesy okruhem do jiné městské části, a pak jsme se vraceli MHD.
Vždycky se vyplatí, když je pes na náhubek zvyklý a bere ho jako samozřejmost. Nikdy nevíte, do jaké situace se dostanete.

Já osobně si nedovedu představit důvod dávat svému psovi náhubek denodenně, vy ho používáte stejně jako objek.

Náhubek jsem používala na dva psy....na ovčandu v civilizaci, pokud byla na volno, ne že by s ní byl problém, ale vím, že lidi se cítí tak nějak jistěji a pak taky většinou se nikdo nehrne k psovi, co má košík. Dřívávějc to bylo spíš takový znamení, že pes kouše a proto má košík.

No a pak ho nosila Sára, resp. nosila ho taky v civilizaci, když začala mít extrémní problém se psy a vlastně ani ne tak kvůli ní, ale kvůli tomu, abych já byla víc v klidu.

Navíc takový koš, pokud má člověk velké plemeno je naprosto multifunkční záležitost, dají se do něj nasbírat i houby, které člověk náhodně najde na prochajdě v lese.

Tak já náhubek dávám Malině jen tak cvičně jednou za 14 dní či jednou za týden. Ze stejného důvodu jedu vlakem či busem, prostě aby jsme potrénovali. Snad to bude stačit. K veterináři ho asi příště dám taky, v lednu se už po něm ohnala. Ona má nedůvěru k chlapům, tak to by příště už mohl být problém.