Psi napadli moje stěně

Mně předchozí fenku napadli dva greyové, byla tehdy možná také čtyřměsíční, možná mladší. Batolila se v louce, oni zahlédli pohyb a tak vystartovali. Bohužel utíkala od nás pryč, ale naštěstí věděla, co má dělat. Když ji doháněli ( v minutě ), hodila se na záda a začla neskutečně ječet. Asi : " vy volové, já nejsem zajíc, já jsem pes - i když ještě psí nedochůdče". Ke cti greyů musím říct, že to zapíchli na místě a ani packou do ní nešťouchli. Zato jejich majitelka z toho měla málem smrt, když konečně doběhla a já pochopitelně taky.
Na fence to žádné následky nezanechalo, psů se nebála, nikdy sama nenapadla......skoro. Ale výjimka potvrzuje pravidlo :-)).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No pokud u štěnda nepozorujete nějaké strachové reakce při setkání se psy, tak by to nemuselo nechat následky. Stýkat se intenzivněji s hodnými psy....

Jestli neutrpěla fyzickou újmu, tak to možná bude ok....pesani jí asi nechtěli ublížit, ale jak začala utíkat, navíc oni ve dvojici, tak klasika...hrrr za ní...

Jak se feňule tvářila po "útoku"??

No hned jak po ní vystartovali jsem za ní běžela, abych ji mohla vzít do náruče. Chvilku na ně štěkala, vrčela, a strachy se počůrala. Pak jsem jí domu nesla v náruči.

Hhhhhhhh napsal(a):
No hned jak po ní vystartovali jsem za ní běžela, abych ji mohla vzít do náruče. Chvilku na ně štěkala, vrčela, a strachy se počůrala. Pak jsem jí domu nesla v náruči.

No uvidíte....ale hlavně se do klidu hoďte VY....chápu, že člověk má o štěně strach, ale může se stát, že jakmile uvidíte, že se blíží jakýkoliv pes, tak i když ne na venek, tak vnitřně tam bude obava, aby se něco nestalo a preventivně budete štěně brát do ruky a nebo prostě budete nejistá a psi to bohužel cítí a můj názor je ten, že tohle by vám mohlo vyrobit psí holku, co bude preventivně po psech startovat.....

Co máte za plemeno, jestli se můžu zeptat....ono samozřejmě se člověk víc bojí o pidi pejsky, než o medvědy....

Hhhhhhhh napsal(a):
No hned jak po ní vystartovali jsem za ní běžela, abych ji mohla vzít do náruče. Chvilku na ně štěkala, vrčela, a strachy se počůrala. Pak jsem jí domu nesla v náruči.

Já bych vám teď doporučila co nejvíce mezi psy. Ale mezi ty prověřené, pohodové, kde se nic nestane. A asi bych volila i klidnější, aby na štěndo nebyli moc hr.

Jak velká je fenka? Jak velcí byli ti psi?

Mě psa jako štěně kousl jiný pes do ucha - prý to ani nebyl úplně zlý úmysl, ale pro to plemeno je typické štípání, jenže zrovna štípnul tak blbě, že prokousl ucho. Pes začal ječet, běžel ke mě, celý krvavý a vyděšený. No a potom se docela bál psů - ale jen takových, kteří měli stejnou barvu a vypadali stejně. Takže my jsme pak hledali hlavně černé střední psy a zjišťovali, že jsou v pohodě. Nakonec na to zapomněl a bylo po problému. Teď už je dospělý a je všechno zase jinak, ale to už je věc jiná...

Ono dost záleží na nátuře psa, kdyby se tohle stalo mojí feně, tak to bude úplně jiné. Nebo třeba známí mají psa, který nikdy žádnému psovi neublížil, ale sám je často terčem toho, že si do něj nějaký pes kousne - a s tím psem to nic nedělá, on se tomu tlemí. Byla jsem u toho, když mu dvakrát tak velký pes visel na krku a nechtěl pustit, a on nic, jen co psa odtrhli, šel by si s ním hrát znovu.... Prostě každej pes to snáší jinak..

Ale určitě bych se psům teď nevyhýbala..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No uvidíte....ale hlavně se do klidu hoďte VY....chápu, že člověk má o štěně strach, ale může se stát, že jakmile uvidíte, že se blíží jakýkoliv pes, tak i když ne na venek, tak vnitřně tam bude obava, aby se něco nestalo a preventivně budete štěně brát do ruky a nebo prostě budete nejistá a psi to bohužel cítí a můj názor je ten, že tohle by vám mohlo vyrobit psí holku, co bude preventivně po psech startovat.....

Co máte za plemeno, jestli se můžu zeptat....ono samozřejmě se člověk víc bojí o pidi pejsky, než o medvědy....

Je to border kolie. Děkuji za radu, protože se mi tohle ještě nikdy nestalo, takže jsem ještě trochu vystresovaná.

Já bych pejska do náruče nebrala, radši ať je tlapkami na zemi. V případě potřeby ochránit ho nebo udržet nějakýho psa v patřičný vzdálenosti si ke štěněti dřepnu.

Teď bych doporučila:
Pořídit vodítko a obojek, ze kterýho se vám štěně nevyvlíkne.
Normálně pokračovat v poctivý socializaci, jako by se nic nestalo - aby se štěně seznámilo a kontaktovalo s co nejvíc hodnýma psama. A mohlo vidět, že máte situaci pod kontrolou a dokážete ho ochránit.

Edit: U borderky socializace tím spíš, ať z toho není hysterická netýkavka. Určitě víte, jak na to, když jste si tak náročný plemeno pořídila :)

Je to střední plemeno, ale ještě není úplně tak velká. Jeden ten pes byl nejspíš sheltie, a ten druhý byl o něco větší, ale rozhodně to nebylo velký plemeno. Děkuji za radu, určitě jí vezmu za nějakými psy.

Jen k tomu braní do náruče - když ono je to takový instinktivní. Taky vím, že se to dělat nemá, ale po tom, co psovi ten druhý pes prokousl ucho, jsem ho taky do náruče vzala. On se toho vyloženě dožadoval a škrábal se mi tam.

Ale to bylo až potom, vy máte asi na mysli preventivní zvedání psa? Což taky nedoporučuju. Už jen z toho důvodu, že mám zkušenost takovou ,že i když psa druhý menší pes vlastně až tak nezajímá, tak ve chvíli, kdy páníček hned plaší a psa bere do náruče, tak spoustu psů ten pes v náruči teprve zajímat začne.

Ale zase na druhou stranu chápu, že u malých psů je to to první, co mě napadne udělat.

Hele já se teď obecně a mimo téma (omlouvám se zadavatelce, že jí do toho lezu) zeptám....jak vaši psi reagujou na bordery.
Samozřejmě asi reakce psa, co bordery zná, co se s nima stýká bude jiná, než nějaká náhodná setkání, ale....pokud se k nám přibližovala bordera na volno, tak moji psi z toho byli dost ve střehu...možná tím, jak se pohybují, tak jako přikršeně, plíživě nebo jak to mám popsat......
Nevím jestli je to jen můj dojem, protože moc jedinců tohodle plemene nepotkávám, ale ta úvodní komunikace...řeč těla...je jiná než u normálních psů...nebo alespoň mě to tak přijde.
Tak si říkám, jak na borderky reagují jiní psi...jestli jsou ti moji pesani jen divní a nebo zrovna ty bordery, co jsme potkali se chovali netypicky....

Na borderku se mi moc netvářil ani můj pes, který jinak psy miluje.

marcelaamax napsal(a):
Jen k tomu braní do náruče - když ono je to takový instinktivní. Taky vím, že se to dělat nemá, ale po tom, co psovi ten druhý pes prokousl ucho, jsem ho taky do náruče vzala. On se toho vyloženě dožadoval a škrábal se mi tam.

Ale to bylo až potom, vy máte asi na mysli preventivní zvedání psa? Což taky nedoporučuju. Už jen z toho důvodu, že mám zkušenost takovou ,že i když psa druhý menší pes vlastně až tak nezajímá, tak ve chvíli, kdy páníček hned plaší a psa bere do náruče, tak spoustu psů ten pes v náruči teprve zajímat začne.

Ale zase na druhou stranu chápu, že u malých psů je to to první, co mě napadne udělat.

Mně to přijde zaprvé absurdní a zadruhé, to se ten pes nemá bát, když je zvednutej do vzduchu?

Něco jinýho je, když se vám do náruče pes po konfilktu sám hrnul. Něco jinýho je, když mi můj bl.b tuhle nečekaně prchnul "neškodně" (ano, já vím, že to vím já, ale druhý psovod to neví) pozdravit kolemjdoucího jorkšíra, načež jorkšír byl za postroj vyzvednut do výše. Takže někde zhruba metr nad zemí tam visel v těch kšírečkách... kam by na něj samozřejmě můj pes pohodlně dosáhnul

Prostě když si představím, že psovi zmizí půda pod nohama a octne se v náruči psovoda, kterej doteď netušil, jak svýho psa ochránit, a ani nadále to tušit nebude a navíc mu nezbyde žádná volná ruka... jen ze svýho psa udělá daleko zajímavější lákadlo, zatímco nebohý pes nemá, jak se bránit, utéct, atd ... :)

Daleko účinnější by bylo si k mrňousovi dřepnout a příchozí psa nenechat přijít na kontakt - obvykle na to stačí gesto. Kdyby to všichni ti lidé aspoň jednou zkusili, možná by zjistili, že to není tak složitý, jak si mysleli. A z mých zkušeností to ten malej pejsek nebo štěně vnímá daleko líp a bezpečnějc.

Mně se třeba tuhle štěně kamarádky taky "škrábalo do náruče", když jsem si k němu dřepla a pomáhala jsem mu zvládnout přiběhnutí neškodný smečky pejsků. Ale neberu to, jakože chtělo do náruče, ale jakože si uvědomilo, že to tam řídím, tak se ke mně pro jistotu ještě více přiblížilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hele já se teď obecně a mimo téma (omlouvám se zadavatelce, že jí do toho lezu) zeptám....jak vaši psi reagujou na bordery.
Samozřejmě asi reakce psa, co bordery zná, co se s nima stýká bude jiná, než nějaká náhodná setkání, ale....pokud se k nám přibližovala bordera na volno, tak moji psi z toho byli dost ve střehu...možná tím, jak se pohybují, tak jako přikršeně, plíživě nebo jak to mám popsat......
Nevím jestli je to jen můj dojem, protože moc jedinců tohodle plemene nepotkávám, ale ta úvodní komunikace...řeč těla...je jiná než u normálních psů...nebo alespoň mě to tak přijde.
Tak si říkám, jak na borderky reagují jiní psi...jestli jsou ti moji pesani jen divní a nebo zrovna ty bordery, co jsme potkali se chovali netypicky....

Na borderku se mi moc netvářil ani můj pes, který jinak psy miluje.

Můj pes a cokoliv, co má v sobě kolii, jsou z jiný planety, z nějaký úplně na opačným konci vesmíru. Nepotkala jsem kolii (jakoukoliv - borderu, normální, kraťandu, šeltii), která by se s ním chtěla byť jen pozdravit.
Ale ano, bordery jsou z nich nejvíce "divné" :) Prostě magoři, mají jiný svět. Proto si je určitě pořizují jen lidé, kteří přesně vědí, proč a na co a jak na to, ne?..... stejně jako třeba výmary, shiby, a další oběti módy

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj pes a cokoliv, co má v sobě kolii, jsou z jiný planety, z nějaký úplně na opačným konci vesmíru. Nepotkala jsem kolii (jakoukoliv - borderu, normální, kraťandu, šeltii), která by se s ním chtěla byť jen pozdravit.
Ale ano, bordery jsou z nich nejvíce "divné" :) Prostě magoři, mají jiný svět. Proto si je určitě pořizují jen lidé, kteří přesně vědí, proč a na co a jak na to, ne?..... stejně jako třeba výmary, shiby, a další oběti módy

Tak ono asi bordera bude pes par excellence jako pomocník u stáda neocenitelný pracant, bohužel v normálním světě se může jevit jako magor....

Gina si teda myslí, že mají o kolečko víc....ale ono to bude asi vyrovnané skóre, bordera si o Gině určitě myslí, že má naopak o kolečko míň, prostě trubka, co ani neběží pro míček a když už běží a dokonce ho i sebere, tak ho nenese paničce, někam utíká, pak jí něco zaujme, balónek vyplivne a jde si po svých....takže to označení "magor" je asi relativní

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ono asi bordera bude pes par excellence jako pomocník u stáda neocenitelný pracant, bohužel v normálním světě se může jevit jako magor....

Gina si teda myslí, že mají o kolečko víc....ale ono to bude asi vyrovnané skóre, bordera si o Gině určitě myslí, že má naopak o kolečko míň, prostě trubka, co ani neběží pro míček a když už běží a dokonce ho i sebere, tak ho nenese paničce, někam utíká, pak jí něco zaujme, balónek vyplivne a jde si po svých....takže to označení "magor" je asi relativní

Tak rozhodně, můj pes je taky magor. Prostě jeho způsob komunikace a preferovaný hry je magořina zase pro borderu. Nejlíp si, co se týče hry, rozuměl třeba s RR nebo něčím buloidním, s boxerem, velkým kníračem... ideálně drsná hra s velkým řevem a skákáním po sobě. Na to bordery asi fakt nejsou :)

Já s tím braním do náruče souhlasím. Jen jsem chtěla říct, že ale i chápu tu druhou stranu - majitele malých psů, kteří instinktivně psa zvednout do náruče, pokud k ním běží velký pes a oni nevědí, jestli je hodný... I když mi to přijde jako blbost, tak se dokážu vžít do toho, proč to ten člověk udělá..


A k borderám - předešlý pes, který neměl za celý svůj život konflikt s žádným psem, tak borderám se vyhýbal. On byl hodně submisivní, ale i hravý. S jiným psem si šel hrát, ale borderu prostě obloukem odešel, bez jakékoli agrese, prostě ignor. Měli jsme jednu ve venčící smečce - magor, co pásl úplně všechno - někdy i ostatní psy. Kdykoliv se jen podívala na mého psa, tak ji uhýbal pohledem a šel jiným směrem.

Aktuální psi - pes si hrával s kříženkou bordery - ale chováním je jako bordera, taky ta přikrčená chůze atd.. a bylo to bez problémů. Ale není tak jeblá, a nikdy ho nepásla. Jinak když potkáme někde na ulici borderu, tak to neřeší nijak zvlášť, ne jinak než ostatní psy. O dost víc mu vadí třeba čau-čau, anglickej buldok, bordeauxská doga a podobní psi, kteří chrochtají....Ale zas za mlada si hrozně vyhrál s boxerem, to byla dvojka k pohledání. Fena na ulici nereaguje na bordery nijak, ale ona většinou ignoruje úplně všechny psy. Nikdy se nedostala do užšího kontatku s borderou, takže nevím.

Já to vidím u nás v psí školce. Psi se tam malinko cvičí a pak si spolu hrají. Pouští se k sobě štěňata podobné velikosti, nebo třeba bojácný velký jde k menším, prostě i podle povahy.
Vypustíme štěňata a ta se rozdělí prakticky podle plemen. NO, BŠO, RR a spol se "rvou" uprostřed, berňáci sedí a koukají na to, zatímco bordery lítají v kruzích kolem , nebo pasou čuchající ohaře 🤦🤷

Megí miluje border kolie. Od té doby, co jí jedna prokousla rameno, jde zabít vše, co je střapato strakaté, a to prosím rozpoznala kolii v v červeno flekaté, i když ji dvakrát kousla černobílá!
:-)
Ale. Přijela sem na chalupu nějaká mladá fena, vyběhla ze zahrady, já to nečekala, myslela jsem, že tam nikdo nebydlí (od toho dne psa zapínám na vodítko na konci louky), možná od té chvíle vím, jak vypadá infarkt, tohle bych nezastavila po dobrým, ani po zlým,
jenže kolie se přikrčila, zalehla, megí, jak to nezná, tak se zasekla, lehla taky a koukaly na sebe, kolie začala kníkat, megí začala kníkat a odběhly do zahrady a hrály si jako nejlepší kamarádky?!
Já letěla za nimi, tušila jsem krev, tam v křesílku paní, úsměv z Prahy, chytla jsem megí za obojek a paní "nechte ji"..
tak si říkám, tak je to kluk borderák, dyť to není možný.. no a bylo to možný, fena a fena, prostě hrály na kolie :-)
No a to bylo naposled, co jsme byly za normální, nemáme ty příležitosti, no.

Ale aby v tom kolie nebyly samy.. tak to bude podobně u všech plemen, která mají tak úzkou specializaci. A nás nenávidí všichni :-) Noviny, televize, kočky, psi, a to i samečci, ty poslední moc nechápu, myslela jsem, odjakživa, že pes na fenu ošklivý není.
Zajímavé je, že nejlepší kamarádi megí jsou voříšci, ale totální vesničtí. Malý špicoidní Vořech, pak jemu podobný černý, který už tu je třetí den a pořád nevíme majitele, blond vysoký Jack, co denně utíká k nám a na náves, a ráda má ještě Márlyho - zlatý retrívr 15,5 let - a pinče (nevím, je zrzavý, mini a podobný dobrmanovi) a yorka, který neumí štěkat, a ten ale na ni vrčí a za dvě vteřiny zdrhá a to dělá téměř denně :-)
Jak se vypravíme do města, tak je jednodušší, když půjdeme kanálem, všecko na nás vrčí a vzteká se už z protějšího chodníku.
No co, ve městě je to stejně hnusný.

Téma.. především se musím uklidnit já jako majitel napadeného, jinak to nepůjde. Dělat, že se nic nestalo a lépe monitorovat okolí, stačí mít psa ne před sebou, ale vedle.

MajkaP napsal(a):
Já to vidím u nás v psí školce. Psi se tam malinko cvičí a pak si spolu hrají. Pouští se k sobě štěňata podobné velikosti, nebo třeba bojácný velký jde k menším, prostě i podle povahy.
Vypustíme štěňata a ta se rozdělí prakticky podle plemen. NO, BŠO, RR a spol se "rvou" uprostřed, berňáci sedí a koukají na to, zatímco bordery lítají v kruzích kolem , nebo pasou čuchající ohaře 🤦🤷

uprostřed, berňáci sedí a koukají na to

To mě pobavilo.......
Zároveň teda čumim, že se to až takhle selektuje.
Tak je pravda, že některým plemenům vyhovuje určitý druh hry.

No až nadejde čas, tak prostě budu muset Gině nějakého vyhovujícího psího kámoše koupit....škoda, že mám chovatelku tak daleko, tam by se vyřádila mezi svými

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
uprostřed, berňáci sedí a koukají na to

To mě pobavilo.......
Zároveň teda čumim, že se to až takhle selektuje.
Tak je pravda, že některým plemenům vyhovuje určitý druh hry.

No až nadejde čas, tak prostě budu muset Gině nějakého vyhovujícího psího kámoše koupit....škoda, že mám chovatelku tak daleko, tam by se vyřádila mezi svými

NO u nás ve školičce to je tak, že se všichni psi pouští na volno, ve dvou skupinách - štěňata a pokročilí. A obě skupiny jsou ještě rozdělené na extrémně malé nebo bázlivé psy, kteří jsou oddělení v takové ohrádce.

A teda musím říct, že se to tam taky dost dělí do skupinek. Ale ne úplně výhradně podle plemen. Třeba NO si tam takhle hodně hrávali spolu a k nim ještě čsv, nebo labradoři. Můj pes si úplně nejradši hrál s boxerem, protože to byl stejnej blázen. Ale občas prohnal nebo zvalchoval (v dobrým) i labradora. Samojed si rád hrál s RR. Bylo tam třeba i 30 psů najednou a nikdy to nebylo tak, že by si třeba 10 psů hrálo spolu. Vždycky to byly malé skupiny, myslím max po 5ti psech, ale hodně často jen dvojice. A pravidelně ty skupiny nebo dvojice bývaly stejné. Prostě podle stylu hry.

A třeba fena si tam moc hrát nechtěla vůbec a když už, tak s dospělýma labradorama. Štěňata jí prostě otravovala a neměla zájem . Ale dospělý holky labradorský byli super, protože s ní lítali velká kola . A vlastně ze štěňat tam přeci jen měla jednu oblíbenkyni a to goldenku. Je ale pravda, že bullové tam nebyli v tu dobu žádní, jinak by si nejspíš hrála s nima. To jsem viděla i na výstavě - do té doby cizí psy spíš ignorovala, i štěnda, hrát si až tak moc nechtěla, nebo jen chvíli, ale jakmile jsme byli na výstavě, kde byli jen SBT, tak tam teda řádila

Mně se třeba tuhle štěně kamarádky taky "škrábalo do náruče", když jsem si k němu dřepla a pomáhala jsem mu zvládnout přiběhnutí neškodný smečky pejsků. Ale neberu to, jakože chtělo do náruče, ale jakože si uvědomilo, že to tam řídím, tak se ke mně pro jistotu ještě více přiblížilo.

vam vsem taky tohle prijde jako OK "socializace" , jo?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně se třeba tuhle štěně kamarádky taky "škrábalo do náruče", když jsem si k němu dřepla a pomáhala jsem mu zvládnout přiběhnutí neškodný smečky pejsků. Ale neberu to, jakože chtělo do náruče, ale jakože si uvědomilo, že to tam řídím, tak se ke mně pro jistotu ještě více přiblížilo.

vam vsem taky tohle prijde jako OK "socializace" , jo?

Já bych teda jen dodala, že něco trochu jinýho je řízená socializace např. v psí školce, se známými psy, popř. se psem, kterého potkám a po domluvě s majitelem.....a něco trošku jiného je praxe při venčení resp.procházce.....a tam se prostě může stát, že se nějaká smečka psů...nebo spíš bych řekla skupina...dostane do blízkosti štěněte, že se psi přiběhnout zvědavě podívat.......a co v takovém případě dělat?? I když třeba já vím, že psi jsou neškodní, ale na štěně to je hrrr, je nejisté nebo se vysloveně projevuje bázlivě, tak ho v tom plácat nenechám....já osobně bych si k němu taky dřepla a jako s děckem "hele Punťo, kdo se to na nás jde podívat...to jsou hodní pejsci, řekneme jim ahoj" a snažila se ostatní psy trochu krotit, aby nebyli moc hrrr. a přestože cizí psy nehladím, tak bych je klidně pohladila a mluvila na ně....přitom se klidně může stát, že se mi bojácné štěně bude snažit vyškrábat do náruče.......

Já teda nevím, ale jak by taková situace měla správně probíhat?
V praxi se mi to ještě nestalo, ale představu mám takovou, jak jsem výše popsala.

Sardullah, díky, je to přesně tak.
Petrahei, to jsem ráda, že z mých dvou vět přesně víte, jak konkrétně to probíhalo :)

Takováhle smečka čtyř-pěti pejsků je asi trochu podobná situace, jako stokrát omílaný vypouštění "chůviček" u Desenskýho v tom televizním pořadu. Spousta lidí se tady shodne, že takový vypuštění chůviček je nepřirozený a v běžným životě se takhle psi nepotkávají.
Ale já zrovna tady občas potkávám skupinku hodných pejsků, jsou prostě veselí, jeden nebo dva štěkají, někdy se přihrnou jako velká voda. Mám je ráda, pro mýho psa je to vždycky skvělý setkání. Pro štěně, který nebylo moc socializovaný, to holt chtělo trochu podpory, ale jinak to zvládlo krásně. A doufám, že pro jeho paničku to byla ukázka, že nemusím jen tak bezmocně stát a nechat svýho psa na druhým konci vodítka, aby si všechno vyřešil sám...

Mě se teda tohle nikdy nestalo, že by k nám přiběhla smečka psů....

Ale jako přijde mi lepší způsob řešení si ke štěněti dřepnout, pokud vím, že ti psi jsou přátelští a ukázat mu, že o nic nejde. Než ho zběsile brát do náruče a vlastně mu dávat důvod se bát.
Možná ještě úplně nejlepší by mi přišlo dát štěně za sebe. A třeba moje fena to tak dělá sama, doteď. Nebojí se psů, ale když už jí nějaký pes moc otravuje, tak hledá útěchu u mě a to tím stylem, že si zezadu vleze mezi moje nohy a já k ní toho otravu nepustím. Když na něj nemá náladu fakt hodně, tak pak chodí nalepená na mě, a mým úkolem je opět to, aby se k feně pes nedostal, pokud ona je u mě a nechce.

Něco jiného by bylo, kdybych nevěděla, jestli jsou ti psi hodní, nebo kdyby vyloženě jako hodní nevypadali. Ale keriton je nejspíš znala.

Možná ještě úplně nejlepší by mi přišlo dát štěně za sebe.

A bylo by tohle vůbec reálné, když přiběhne víc psů?? Je to funkční??

Ne že by se mi to stalo v reálu s cizími psy, ale když jsme jezdili s kámoškama na procházky a už čekali na tu poslední, pesani už se šmrdolili na volno okolo, tak jakmile vylezli z auta, tak je "smečka" běžela přivítat.....a pobíhali okolo, různě okolo, zdravili se se psím kámošem....chci říct, že pokud člověk stojí ve volném prostoru, tak způsob "za sebe" není ten nej.

Štěně pod sebe...mezi nohy...to je klasika....

No je fakt, že ve skolicce jsem taky drepla a stenda měla mezi nohama. Vždycky když tam přijde někdo nový, tak se na něho běží smečka podívat, a to je cca 20 psů třeba. A takhle nejak to tam dělalo všichni a přišlo mi to bylo pohodě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sardullah, díky, je to přesně tak.
Petrahei, to jsem ráda, že z mých dvou vět přesně víte, jak konkrétně to probíhalo :)

Takováhle smečka čtyř-pěti pejsků je asi trochu podobná situace, jako stokrát omílaný vypouštění "chůviček" u Desenskýho v tom televizním pořadu. Spousta lidí se tady shodne, že takový vypuštění chůviček je nepřirozený a v běžným životě se takhle psi nepotkávají.
Ale já zrovna tady občas potkávám skupinku hodných pejsků, jsou prostě veselí, jeden nebo dva štěkají, někdy se přihrnou jako velká voda. Mám je ráda, pro mýho psa je to vždycky skvělý setkání. Pro štěně, který nebylo moc socializovaný, to holt chtělo trochu podpory, ale jinak to zvládlo krásně. A doufám, že pro jeho paničku to byla ukázka, že nemusím jen tak bezmocně stát a nechat svýho psa na druhým konci vodítka, aby si všechno vyřešil sám...

to jsem ráda, že z mých dvou vět přesně víte, jak konkrétně to probíhalo



na stene se zadna skupina cizich psu takhle nevypousti - nikdy.
a ne, nedeje se to ani na vychazkach. takze neni treba na to "trenovat".

kdyz uz je problem s kontaktem - ma si to resit panecek. treba i s radou od nekoho, kdo poradit umi. a ne, ze to resi cizi clovek. protoze nevyresil nic, jen uhasil neco, co panecek/radce dopustil.

v cem to bylo jinak, nez jsem si myslela z vaseho popisu?

že nemusím jen tak bezmocně stát a nechat svýho psa na druhým konci vodítka, aby si všechno vyřešil sám


nejlepsi rada by byla, at to tomu steneti nenecha delat

Něco jiného by bylo, kdybych nevěděla, jestli jsou ti psi hodní, nebo kdyby vyloženě jako hodní nevypadali. Ale keriton je nejspíš znala.

jeste k tomuhle teda musim.
i kdybyste vedeli, ze psi jsou hodni - to stene to nevi!
pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.

porad se tu pise, jak mate predvidat, jak mate psovi rikat, co ma delat, jak ho to ucit postupne - a ted, najednou - to neplati?
hodite ho do vody a postarej se o sebe?
jo, ono to stene prezije, nejak se tim vyrovna, ale taky to nemusi byt pak podle vasich predstav

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco jiného by bylo, kdybych nevěděla, jestli jsou ti psi hodní, nebo kdyby vyloženě jako hodní nevypadali. Ale keriton je nejspíš znala.

jeste k tomuhle teda musim.
i kdybyste vedeli, ze psi jsou hodni - to stene to nevi!
pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.

porad se tu pise, jak mate predvidat, jak mate psovi rikat, co ma delat, jak ho to ucit postupne - a ted, najednou - to neplati?
hodite ho do vody a postarej se o sebe?
jo, ono to stene prezije, nejak se tim vyrovna, ale taky to nemusi byt pak podle vasich predstav

Ale. Tady se řeší to, když už se na stene ta smečka podívat jde. A ne to, že jsem ho že situaci vystavila záměrně. Takže co byste teda dělala vy v takové situaci?

Myslím, že se mluvilo o tom, že se ta situace obejít nedá, že už je prostě jasné, že smečka pribehne. Není to situace, kterou bych mu záměrně pripravila.

Ale zas na druhou stranu v té skolicce to i záměrně je a rozhodně z toho mi psi nemeli trauma. Prostě byli pod mýma nohama, já a panicci jsme případně korigovali ostatní. Když byl někdo moc hr, tak jsem ho prostě rukou odstrcila. Po pár minut si tam moje štěňata hrála s ostatními. U někoho to trvalo dýl, ale fakt mi to neprošlo jako nic hrozného. Jak byste to řešila vy?

A právě to, ze mám štěně mezi nohama, pod sebou a ostatní psy koriguju, případně rukou odsunu, tak mi to teda nepřijde, jakože štěně hodim do vody a postarej se. To bych spíš řekla, kdyby majitel nedrepnul, štěně se k němu schovávalo a on mu pořád uhýbal a chodil pryč od něj, to už jsem taky viděla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco jiného by bylo, kdybych nevěděla, jestli jsou ti psi hodní, nebo kdyby vyloženě jako hodní nevypadali. Ale keriton je nejspíš znala.

jeste k tomuhle teda musim.
i kdybyste vedeli, ze psi jsou hodni - to stene to nevi!
pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.

porad se tu pise, jak mate predvidat, jak mate psovi rikat, co ma delat, jak ho to ucit postupne - a ted, najednou - to neplati?
hodite ho do vody a postarej se o sebe?
jo, ono to stene prezije, nejak se tim vyrovna, ale taky to nemusi byt pak podle vasich predstav

i kdybyste vedeli, ze psi jsou hodni - to stene to nevi!
pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.

Jsou situace, které se obejít nedají....nemusí se nutně jednat o nějakou velkou smečku, myslím, že je ale běžné potkat dva...tři psy....

A je opravdu rozdíl, když vím, že ti psi jsou hodní...jasně, že v tom štěně nenechám, ale tam jde opravdu o to, jen být pro štěně oporou........zatímco pokud psy neznám, nevím, jak se budou chovat....tak tam nevím, zda už štěně nebudu muset třeba bránit.
A nemusí to být ausgerechnet pes, který jde štěně "sežrat"....

Chci tím prostě říct, že štěně sice neví...ale je rozdíl, jestli já VÍM a nebo ne.

"Tady se řeší to, když už se na stene ta smečka podívat jde. A ne to, že jsem ho že situaci vystavila záměrně"

tak ja reagovala na to "zamerne" - i jsem kopirovala citaci kvuli tomu.
Ze jde diskuze dal - za to nemuzu :-)

se priznam, ze me proste asi nejvice nadzvedlo, ze cizi clovek "vi, ze psi jsou hodni" a jde "pomahat" steneti. pro me je v tom tolika problemu do budoucnosti, ze me to donutilo reagovat.
jinak se tady k tomu moc nevyjadruji...

skolka - stejne stara stenata, jinak reagujici stene nez strachem, panecek, co to ridi - pro me je to rozdil, nez ze se stene strachy drape do naruce cizimu cloveku po setkani v parku.

porad -co bych delala ja. vsak to tu pisu. nedovolila bych tohle.

moje zkusenost je, ze parkrat takhle nechate na tvrdaka stene, at si poradi a jo, stene si nejak poradi. parkrat ho nekdo naroluje pod sebe, parkrat pred nekym utece, parkat lehne na zada.

a pak dospeje - a zacne to resit razantneji a lidem se to nelibi. vystekavani na dalku, hysterie na voditku, kousani bez varovani. tak treba takhle to mohlo zacit.
ne nedostatek socializace, ale spis socializece s nasledky po stretech, ktere nebyly nutne.

Ale vždyť vy ho přece nenecháváte, ať si poradí? . Vždyť vy jste od začátku u toho, chráníte ho, korigujete ty ostatní psy...

Možná myslíme každá úplně jinou situaci. Ale dám příklad - půjdu někde s novým stendem po louce a budou se k nám řítit třeba dva labradori, kteří jsou z dejme tomu z vesnice, nebo jsem je pravidelně potkávala s předešlým psem a vím, že jsou nekonfliktní a přátelští. No tak si drepnu, stendo mezi nohy, labiky rukama zastavím tak, aby nebyli hr a steneti dám prostor se rozkoukat, a až samo bude mít zájem, tak pustím labiky blíž a nebo půjde stene samo za nima. Když neberu v potaz to, že ti psi tam sami nemají co dělat, tak v tom žádný problém nevidím.

V situaci, kdy bych ty psy neznala, bych asi reagovala jinak. Ale nedokážu říct přesně jak, asi podle toho, jak by vypadali psi. Možná bych na ně zkusila zařvat a zastrašit. Ale nedělala bych to právě v tom prvním případě, kdy psy znám a vím že v poho, protoze bych tím dala štěněti zbytečně najevo, že se něco děje.

A to ještě zdůraznim, že fakt nejsem zastáncem toho, že by ke komukoli měli pribihat psi bez panička, a že by se pes musel s každým seznamovat a hrát si s ním. Resim situace, ke kterym už dojde.

A myslim, že i v tom popisu od Keriotin šlo o náhodnou situaci a nebylo to záměrné .

na stene se zadna skupina cizich psu takhle nevypousti - nikdy.
a ne, nedeje se to ani na vychazkach. takze neni treba na to "trenovat".

Já ještě musím k tomuhle - já si ale myslím, že ta skupina psů na štěně nebyla vypuštěná schválně, ale prostě se to náhodně stalo. Nešlo o žádný trénink. Nejspíš šlo o to, že Keriotin se zrovna vyskytla v situaci, kdy se ke štěněti přibližovala smečka psů, které ona znala a věděla, že jsou hodní a podle toho reagovala... A to je asi to celé nedorozumění mezi námi .

Ale teda zase si nemyslím, že je úplně nemožné a výjimečné, že by se tohle normálně dělo někdo v běžném životě. U nás na vesnicích teda ne, ale v nějakých psích parcích, nebo prostě na přelidněném sídlišti to nevidím jako nic nemožného.

pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.


ta situace ale asi nebyla připravená

A i když teda vezmu cílené seznamování (štěněte) - ať už s jedním psem nebo s vícero psy, tak to dělám úplně stejně. Jen s tím rozdílem, že je tam i druhý páníček, který koriguje svého psa, takže je to jednodušší. Ale ten postup štěně mezi nohama je stejný.

Petrahei, myslím, že jsme už v minulosti došly opakovaně k tomu, že se na některých věcech v otázce socializace psů poněkud neshodneme, ačkoliv nám jistě jde oběma především o ochranu vlastního psa. V určitý fázi nemá diskuze smysl, zejména pokud trváte na svým a já zase na svým

Tady je trochu rozdíl v tom, že vy teoretizujete a hledáte v mojí historce něco, co si myslíte, že tam bylo, zatímco já mluvím o praxi a o tom, co se skutečně stalo nebo nestalo. Rozebírat to znovu a znovu a vysvětlovat vám, jak přesně to bylo, když tam chcete vidět svoji písničku, mi připadá zbytečný.

Takže bych to srhnula tak, že podle mýho byla situace zcela v pořádku a příště bych to nechala taky tak. Možná s jediným rozdílem, že bych podporu štěněti dala o půl vteřiny dřív.

marcelaamax napsal(a):
na stene se zadna skupina cizich psu takhle nevypousti - nikdy.
a ne, nedeje se to ani na vychazkach. takze neni treba na to "trenovat".

Já ještě musím k tomuhle - já si ale myslím, že ta skupina psů na štěně nebyla vypuštěná schválně, ale prostě se to náhodně stalo. Nešlo o žádný trénink. Nejspíš šlo o to, že Keriotin se zrovna vyskytla v situaci, kdy se ke štěněti přibližovala smečka psů, které ona znala a věděla, že jsou hodní a podle toho reagovala... A to je asi to celé nedorozumění mezi námi .

Ale teda zase si nemyslím, že je úplně nemožné a výjimečné, že by se tohle normálně dělo někdo v běžném životě. U nás na vesnicích teda ne, ale v nějakých psích parcích, nebo prostě na přelidněném sídlišti to nevidím jako nic nemožného.

pripravujete mu zbytecne stresujici situaci, bez ktere se da obejit.


ta situace ale asi nebyla připravená

A i když teda vezmu cílené seznamování (štěněte) - ať už s jedním psem nebo s vícero psy, tak to dělám úplně stejně. Jen s tím rozdílem, že je tam i druhý páníček, který koriguje svého psa, takže je to jednodušší. Ale ten postup štěně mezi nohama je stejný.

Díky, myslím, že jste napsala vše potřebné, co bych k tý situaci chtěla dodat :)

Jinak "běžně" nemám problém dělat oporu něčímu psovi, pokud vidím, že psovod se k tomu nemá a jsem u toho. Stejně jako koriguju ostatní psy, jak se chovají k mýmu psovi, tak koriguju svýho psa, jak se chová k druhým (a v tu chvíli jsem třeba oporou tomu druhýmu psovi). Tak stejně tak je pro mě naprosto přirozený vyřešit naznačovanou situaci za kámošku, když netušila, která bije. V tu chvíli jsem vyhodnotila, že to bude jednodušší a účinnější, než se jí snažit vysvětlit, že a jak by mohla svoje štěně podpořit (než bych skončila s výkladem, byli by pejskové dávno v čudu). Myslím si, že někdy ukázání vysvětlí věc tisíckrát líp.