Jak se vysmutnit?

Ach jo, Jani, moc mě to všechno mrzí. Je to hrozné čtení. Drž se…

marcelaamax napsal(a):
Jani to je šílené chování, to nikdy nepochopím. Bohužel jsem na vlastní oči byla svědkem ještě horšího chování ke psovi, bylo mi z toho opravdu zle a vlastně je mi špatně ještě teď, když si na to vzpomenu. Takže chápu, jak se cítíš.

A pak i to chování k Tobě, to je taky hrozné. Jak už tu psaly holky, prostě bych se s nimi nadobro přestala vídat. Tetu si můžeš vzít někdy k sobě, nebo na chalupu, ale k nim už bych nevkročila. No a jinak teda chudák pes a chudák teta, která tam s nimi žije .

Ano Marci, ukončila jsem snahy o vídání se. Teta je teď v nemocnici v Brně (to je to, co jsem zařizovala, více teď nechci specifikovat), a to je ten kámen úrazu. Ona bydlí ve stejném domě jako oni. Je to dům, který ještě stavěl i můj táta... Ona (píp) je nic, je přítelkyně bratrance. A když budu chtít tetu vídat, netuším, jak to budu dělat...
SMS, které jsem od ní obdržela, zde ani nechci publikovat...
Od tety vím, že to zmlácení pejsy rozhodně nebylo poprvé...
A pro Alenku: Ali, moje chalupa je v jiné vesnici, cca 4km od té jejich.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ach jo, Jani, moc mě to všechno mrzí. Je to hrozné čtení. Drž se…

Milá "Odetto", DĚKUJI z celého srdce . Až budu mít sílu, napíšu Ti k tomu více - SZ.
Od úterý prakticky nefunguji. Já znám ty rady mých přátel i vás zde, ale jak to mám udělat, když moje povaha nějak neumí vytěsnit křivdu a ublížení...?

fikovnice napsal(a):
Děkuji "Orionko", vážím si Vás. Nevím, je to pravděpodobně moje chyba, že si věci beru příliš k srdci a samozřejmě se to těžce podepisuje i na mém zdraví. Četla jsem tu o lécích, které bere "Turistka" ; já se k mé medikaci raději ani nevyjadřuji. Je to divný rok, pro mě přímo hrůzný. O to víc myslím teď na Fločka - obyčejňák a přece pes mého života. Každého miloval a každý měl rád jeho. A když jsme šly třeba s tetou na houby a rozdělily se, tak on šel se mnou, přestože více žil u tety. Myslím, že každý máme toho jediného a jedinečného psa za život.

Fíkovnice, je mi to všechno kolem Vás tak moc líto...
Mám pocit, že jsme si hodně podobné, ve spoustě věcí jako bych poznávala sebe a svoje prožitky. Teď mám pocit, že svým odchodem mi Popelka asi ukázala směr, kterým mám jít a který skvěle vystihla 'Orionka'.
Moc na Vás myslím a přeju si, aby ten Váš hrůzný rok skončil a Vy našla klid a spřízněnou duši, kterou potřebujete a která bude potřebovat Vás.

K chování Vaší příbuzné k psovi i Vám raději komentovat více nebudu, asi znám málo synonym ke sprostým slovům

Dříve jsem řešila, že si tuto diskuzi třeba najdou, psala jsem občas v jinotajích....ale teď přetekl pohár a je mi to už jedno - když se zde poznají.

turistka napsal(a):
Fíkovnice, je mi to všechno kolem Vás tak moc líto...
Mám pocit, že jsme si hodně podobné, ve spoustě věcí jako bych poznávala sebe a svoje prožitky. Teď mám pocit, že svým odchodem mi Popelka asi ukázala směr, kterým mám jít a který skvěle vystihla 'Orionka'.
Moc na Vás myslím a přeju si, aby ten Váš hrůzný rok skončil a Vy našla klid a spřízněnou duši, kterou potřebujete a která bude potřebovat Vás.

K chování Vaší příbuzné k psovi i Vám raději komentovat více nebudu, asi znám málo synonym ke sprostým slovům

Moc Vám, "Turistko", děkuji . Víte, já trpím opravdu velkým množstvím onemocnění - nevím, proč to osud (?) tak zařídil. Vím, že jsem měla úžasné mládí, opravdu skvělé. A pak se to zlomilo, a s tím zlomem začala chodit i jedna nemoc za druhou. Ano, máme mnoho společného. Asi rozumíte...
A i já Vám přeji jen vše dobré nebo alespoň únosné! A je dobře, že máte svůj směr!
Já se řídím tím, že se snažím ke všem chovat slušně, a asi proto mě mrzí, když pak někdo na slušnost zareaguje zlem.

turistka napsal(a):
Velice děkuji za tento příspěvek, za pochopení i nasměrování. Ač jsem dlouho takové myšlenky odmítala, taky jsem za posledních pár měsíců náhle pochopila, že spousta věcí se neděje jen tak, bez příčiny... Snad máte pravdu s tím útulkáčkem, otevřu oči a zkusím jej víc vnímat. Ano, pořizovala jsem ho jako parťáka k ovčačce a bylo to jedno z nejlepších mých rozhodnutí, ona se obrovsky změnila a to jednoznačně k lepšímu. Rita je velmi silná a komplikovaná osobnost a cesta k její duši byla a je velmi složitá (vedla dokonce i přes rozhodnutí přenechat ji někomu, kdo lépe využije její potenciál, nakonec ale její velké zdravotní problémy rozhodly, že zůstane doma a tu cestu k sobě prokopeme třeba krumpáčem). S příchodem Ronyho ale začala být šťastnější, vyrovnanější a hlavně vstřícnější. Její snaha utěšit mě mě tenkrát neskutečně překvapila, v té chvíli mi byla blízká jako nikdy. Oba jd miluju a dýchala bych za ně, jen ještě musím překonat to, co mi brání si je k sobě naplno pustit, to, že jim nemůžu mít za zlé, že nejsou tak 'dokonalí', jako byla Popelka...

Jsem moc ráda, Turistko, že jste vnímla takhle dobře, to co jsem měla na mysli. Moc bych Vám přála, aby se to setřepalo. Teď to bude znít kýčovitě, ale není to tak - Věřte opravdu, že Popelka by byla nejšťastnější, kdyby se vám ulevilo, kdyby vás její odchod netížil tolik, právě proto, že jsou to milující bytosti. Možná kvůli ní najdete v sobě sílu - pokud to jde, já to nevím, neumím si představit tu tíhu, co máte - ale třeba najdete sílu se zase na ty nohy pořádně postavit a rozkročit se.
Vidíte, že i Rita v sobě má něco, co Vám má pomoci :-) , právě proto jste se předtím zakousla a ona zůstala doma? :-) Právě proto k sobě hledáte cestu? A možná právě proto tak komplikovaně? To nevíte, vy nevíte, proč a máte to zjistit. :-) Možná je v ní ukryto mnohem víc, než si umíte představit.

Jestli je rozstřelená jako naše madam Flekatá, tak se svým vnímáním světa byla tak trochu opuštěná, protože člověk jí nerozumí tak dobře jako psí parťák. Udělala jste moudrý rozhodnutí, který jí pomohlo a....... teď naopak tohle rozhodnutí pomůže vám. Ať už v tom, že je tam Rony, nebo právě Rita, či k překvápku, který nečekáte a teď si neumíte představit třeba dokonce i oba - aby se doplňovali a dali vám "kompletní sestavu"
Dokonalí jsou všichni. Teď to tak není, chápu to, ale věřte mi, že tu dokonalost najdete - jinou, než měla Popelka, ale najdete. U některých psů ji máme "zadarmo", u některých ji musíme hledat. A já vim, že najdete.

Zrzavci napsal(a):
Jsem moc ráda, Turistko, že jste vnímla takhle dobře, to co jsem měla na mysli. Moc bych Vám přála, aby se to setřepalo. Teď to bude znít kýčovitě, ale není to tak - Věřte opravdu, že Popelka by byla nejšťastnější, kdyby se vám ulevilo, kdyby vás její odchod netížil tolik, právě proto, že jsou to milující bytosti. Možná kvůli ní najdete v sobě sílu - pokud to jde, já to nevím, neumím si představit tu tíhu, co máte - ale třeba najdete sílu se zase na ty nohy pořádně postavit a rozkročit se.
Vidíte, že i Rita v sobě má něco, co Vám má pomoci :-) , právě proto jste se předtím zakousla a ona zůstala doma? :-) Právě proto k sobě hledáte cestu? A možná právě proto tak komplikovaně? To nevíte, vy nevíte, proč a máte to zjistit. :-) Možná je v ní ukryto mnohem víc, než si umíte představit.

Jestli je rozstřelená jako naše madam Flekatá, tak se svým vnímáním světa byla tak trochu opuštěná, protože člověk jí nerozumí tak dobře jako psí parťák. Udělala jste moudrý rozhodnutí, který jí pomohlo a....... teď naopak tohle rozhodnutí pomůže vám. Ať už v tom, že je tam Rony, nebo právě Rita, či k překvápku, který nečekáte a teď si neumíte představit třeba dokonce i oba - aby se doplňovali a dali vám "kompletní sestavu"
Dokonalí jsou všichni. Teď to tak není, chápu to, ale věřte mi, že tu dokonalost najdete - jinou, než měla Popelka, ale najdete. U některých psů ji máme "zadarmo", u některých ji musíme hledat. A já vim, že najdete.

Já se velkou část života řídím tím, že věci se skutečně nedějí náhodně. Přijímám stále pokorně další a další rány, ale snižuje se kapacita s tím takto žít. Snažím se hledat něco milého už v úplných maličkostech, snažím se skutečně o pokoru, ale mám pocit, že to takto nejde donekonečna.

fikovnice napsal(a):
Moc Vám, "Turistko", děkuji . Víte, já trpím opravdu velkým množstvím onemocnění - nevím, proč to osud (?) tak zařídil. Vím, že jsem měla úžasné mládí, opravdu skvělé. A pak se to zlomilo, a s tím zlomem začala chodit i jedna nemoc za druhou. Ano, máme mnoho společného. Asi rozumíte...
A i já Vám přeji jen vše dobré nebo alespoň únosné! A je dobře, že máte svůj směr!
Já se řídím tím, že se snažím ke všem chovat slušně, a asi proto mě mrzí, když pak někdo na slušnost zareaguje zlem.

Jak já Vás chápu a jak moc mě to bolí za Vás... Jste mi tak blízká, ačkoliv Vás vlastně neznám, ale spousta věcí je v mém životě jak přes kopírák... Ano, 'hlava' si vybírá svou daň, já strávila celý podzim na asi tisíci vyšetřeních, aby se zjistilo, že ačkoliv mi papírově vlastně asi nic není, je mi úplně všechno, tělo se seklo a začalo stávkovat
Já se vždy řídila tím, co Vy, a taky za to dostala nesčetněkrát 'přes hubu', a stejně jsem to příště udělala zase. Věřím, že i k Vám už se blíží ten impuls, to 'něco', co řekne 'dost!' a Vy spoustu těchto trápení hodíte za hlavu. U mě to jde pomalinku, ale jde...

turistka napsal(a):
Jak já Vás chápu a jak moc mě to bolí za Vás... Jste mi tak blízká, ačkoliv Vás vlastně neznám, ale spousta věcí je v mém životě jak přes kopírák... Ano, 'hlava' si vybírá svou daň, já strávila celý podzim na asi tisíci vyšetřeních, aby se zjistilo, že ačkoliv mi papírově vlastně asi nic není, je mi úplně všechno, tělo se seklo a začalo stávkovat
Já se vždy řídila tím, co Vy, a taky za to dostala nesčetněkrát 'přes hubu', a stejně jsem to příště udělala zase. Věřím, že i k Vám už se blíží ten impuls, to 'něco', co řekne 'dost!' a Vy spoustu těchto trápení hodíte za hlavu. U mě to jde pomalinku, ale jde...

fikovnice napsal(a):
Milá "Odetto", DĚKUJI z celého srdce . Až budu mít sílu, napíšu Ti k tomu více - SZ.
Od úterý prakticky nefunguji. Já znám ty rady mých přátel i vás zde, ale jak to mám udělat, když moje povaha nějak neumí vytěsnit křivdu a ublížení...?

Zkuste je prostě odříznout. V sobě, v reálu, úplně. Neexistujou. Proč mít ve své blízkosti někoho a něco, co vám ubližuje. Jim je to jedno, oni jsou v pohodě, ubližuje to vám a to není ani trochu spravedlivý. Nešlo by zkusit přistoupit k tomu pragmaticky jako "ke cvičení"? Přijde myšlenka (a že voni mrchy choděj furt) , tak si říct, " a to ne, jdi pryč šmejde " a cíleně se přesměrovat jinam-nevim, třebas jít drhnout dlaždičky, nebo zmlátit boxovací pytel (víte jak to myslím), prostě si říct, že takovej šmejd mě nesmí sežrat /a ono to člověka žere, chování takových šmejdů/. prostě to cvičit, cvičit a on si to pak třebas mozek zautomatizuje sám, jen ho k tomu přinutit. A pak bude prostor pro to hojit duši, která dostala na frak. Začít ale musí mozkovna, která se dá oblafnout (duše ne ) . Musela jsem řešit vztahy se sestrou, který ze hezkých staly velmi nehezkými. Trvalo to, trvalo ale pak se to povidlo, protože - doopravdy je to o tom, že ten kdo ubližuje, tomu se nic neděje a je mu to fučík, tak proč to dopustit, abych na to doplatil já. Odříznu, nacvičim mozek, hojim duši - dejte si to jako "stranickej úkol" pro příští pětiletku :-) . Když dokážete bojovat s nemocí, tak se šmejdem to zmáknete taky.

(jsem dneska nějak radivá, tak já už mlčim)

Jani, já to vidím jako Zrzavci. Myslím si, že jediná cesta je naučit se to vědomě pouštět.

fikovnice napsal(a):
Já se velkou část života řídím tím, že věci se skutečně nedějí náhodně. Přijímám stále pokorně další a další rány, ale snižuje se kapacita s tím takto žít. Snažím se hledat něco milého už v úplných maličkostech, snažím se skutečně o pokoru, ale mám pocit, že to takto nejde donekonečna.

No já nevím, jak s tou pokorou - to jako velmi vznětlivá osoba nemám ešče vybádaný . Já si myslím, že všeho s mírou i tý pokory. Pokora k životu, k osudu asi ano (ale přiznám se, že se stejně vždycky vzpěčuju, nejsem zrovna moudrej člověk, který umí přijímat to, co se postaví do cesty, snažím se to vždycky zmydlit a .... , možná je to můj způsob jak se s věcmi vyrovnat, nevím), ale pokora v tom smyslu, že lidi nechám nakládat ještě větší nálož do osudu, který mám, tak to ne.
Nenechte jim - komukoliv - nakládat víc, než máte. To nemusíte.

edit aha- nemlčim, pardon

fikovnice napsal(a):
Oni se zachovali hrozně zle vůči mně... Jak se říká Pro dobrotu na žebrotu. Myslím, že v té osobě, o níž píšu, je zakořeněné zlo. Takže strašně moc teď ublížili mně...
Ale jsme na psí diskuzi, takže jsem chtěla napsat i to chování vůči psovi. Bylo mi divné, že spal celou noc se mnou v posteli v zavřeném pokoji...a že netíhne k nim. Permanentní hlad, neustále mi lezl do tašek, teta jej TAJNĚ krmí - taky se těch blbů bojí. A to zmlácení probíhalo tak, že pesan se šel schovat do postele za mě, ona jej přesto vytáhla - za kůži jej vyvlekla tak, že byl kus nad zemí a následovalo to zmlácení . Taková malost a ubohost se opravdu vidí málokdy...

Já bych se asi neudržela a došlo by k fyzickému střetu mezi námi dvěma.

Já pokoře a altruismu fandím, ale nikdy by to nemělo být na úkor sebe sama (v sebedestruktivním smyslu slova).

Zrzavci napsal(a):
Zkuste je prostě odříznout. V sobě, v reálu, úplně. Neexistujou. Proč mít ve své blízkosti někoho a něco, co vám ubližuje. Jim je to jedno, oni jsou v pohodě, ubližuje to vám a to není ani trochu spravedlivý. Nešlo by zkusit přistoupit k tomu pragmaticky jako "ke cvičení"? Přijde myšlenka (a že voni mrchy choděj furt) , tak si říct, " a to ne, jdi pryč šmejde " a cíleně se přesměrovat jinam-nevim, třebas jít drhnout dlaždičky, nebo zmlátit boxovací pytel (víte jak to myslím), prostě si říct, že takovej šmejd mě nesmí sežrat /a ono to člověka žere, chování takových šmejdů/. prostě to cvičit, cvičit a on si to pak třebas mozek zautomatizuje sám, jen ho k tomu přinutit. A pak bude prostor pro to hojit duši, která dostala na frak. Začít ale musí mozkovna, která se dá oblafnout (duše ne ) . Musela jsem řešit vztahy se sestrou, který ze hezkých staly velmi nehezkými. Trvalo to, trvalo ale pak se to povidlo, protože - doopravdy je to o tom, že ten kdo ubližuje, tomu se nic neděje a je mu to fučík, tak proč to dopustit, abych na to doplatil já. Odříznu, nacvičim mozek, hojim duši - dejte si to jako "stranickej úkol" pro příští pětiletku :-) . Když dokážete bojovat s nemocí, tak se šmejdem to zmáknete taky.

(jsem dneska nějak radivá, tak já už mlčim)

Ano , chtěla jsem napsat něco podobného, ale nevěděla jsem, jak na to, aby to nepůsobilo necitlivě.
JJ, život mám jen jeden a nehodám si ho užírat nějakým nervováním, kterým si stejně nepomůžu. Většina z vás tady ví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano , chtěla jsem napsat něco podobného, ale nevěděla jsem, jak na to, aby to nepůsobilo necitlivě.
JJ, život mám jen jeden a nehodám si ho užírat nějakým nervováním, kterým si stejně nepomůžu. Většina z vás tady ví.

Ono totiž - je fakt těžká pravda, že rozčilovat se (či nervovat se) kvůli tomu, jak se kdo jinej chová, znamená ničit si zdraví pro blbost jiných. Je to tak. Ten kdo nás rozčílil, toho se to nedotkne, nerozhodí ho to, nebuší mu srdce, nehrozí, že ho flákne - to paradoxně hrozí nám. On je cajk. Takže není to škoda humřít proto, že je někdo jinej úbližnej šmejd? Člověk se má mít rád a ne si sám ubližovat. Já jsem hrozná vzteklina, trvalo mi stopadesát a půl roku, než mi dokapalo do mozkovny, že to tak fakt je.Že ten někdo, kdo to kdysi vyřkl, rozuměl životu hrozně moc. Pravda, eeešče něěkdy ujedu, protože blbost lidská se mi špatně kouše, ale! Snažim se. Minimálně se pak dokážu už zastavit a nerozjíždět to v sobě jak Pendolíno.

Zrzavci napsal(a):
Ono totiž - je fakt těžká pravda, že rozčilovat se (či nervovat se) kvůli tomu, jak se kdo jinej chová, znamená ničit si zdraví pro blbost jiných. Je to tak. Ten kdo nás rozčílil, toho se to nedotkne, nerozhodí ho to, nebuší mu srdce, nehrozí, že ho flákne - to paradoxně hrozí nám. On je cajk. Takže není to škoda humřít proto, že je někdo jinej úbližnej šmejd? Člověk se má mít rád a ne si sám ubližovat. Já jsem hrozná vzteklina, trvalo mi stopadesát a půl roku, než mi dokapalo do mozkovny, že to tak fakt je.Že ten někdo, kdo to kdysi vyřkl, rozuměl životu hrozně moc. Pravda, eeešče něěkdy ujedu, protože blbost lidská se mi špatně kouše, ale! Snažim se. Minimálně se pak dokážu už zastavit a nerozjíždět to v sobě jak Pendolíno.

Já bych jen dodala, že mně hodně pomohlo nedusit to v sobě, ale dostat to ven, třeba si i zařvat, pěkně od plic někde, kde mě nikdo nevidí a třeba i neslyší. I když takový místo dnes najít je hodně těžký. Ale člověk to pak rychleji hodí za hlavu.

fikovnice napsal(a):
Jani, a víš, co je hrozný???! Že ona s ním chodí na cvičák a myslí si, že se k němu chová správně! Vždyť je to ještě psí dítě!!! Nikdo si s ním za dobu, co jsem tam byla, nepohrál. Jen já. Chtěl se přetahovat o jakousi provizorní "hračku". V noci jsem nespala a koukala na něj, jak neskutečně blaženě leží po mém boku, pak se odstěhoval k nohám, při mazlení mručel blahem. Byla to úžasná noc...vy všichni, co toto můžete zažívat denně, moc vám to přeji a važte si toho.

Mám bezmocnej vztek...už se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Samozřejmě tohle není jediný pes, se kterým je nepřiměřeně zacházeno, jsou na tom psi i hůř, ale na ty člověk zbaběle nemyslí.
Je mi vždycky moc líto takových psích dušiček, o to víc, že já se s pesanama crcám. Ve své podstatě se hlídáme navzájem, stačí abych řekla "holky, nese.rte mě, běžte lítat ven, tady není hřiště" a už manžel z kuchyně volá "co jsi na ně zase zlá, vždyť jsou malý"

Proto bych nikdy nemohla být chovatelkou....odchovávat štěňata, protože bych se bála, že se můj odchov, moje vymazlený miminečko dostane k někomu takovýmu a že já nemám šanci tohle dopředu poznat.

Ve své podstatě, kdyby v tom nebyl ten pes, tak takových lidí, jako je tvoje příbuzná, je mi defakto líto, protože bejt zlej, to není žádná výhra.....myslím, že takový člověk nemůže být nikdy opravdu šťastnej, protože ta jeho zlost mu to nedovolí. A tím, že tou svojí zlostí ubližuje svému okolí, tak ho nikdo nemá rád.

Zrzavci napsal(a):
Jsem moc ráda, Turistko, že jste vnímla takhle dobře, to co jsem měla na mysli. Moc bych Vám přála, aby se to setřepalo. Teď to bude znít kýčovitě, ale není to tak - Věřte opravdu, že Popelka by byla nejšťastnější, kdyby se vám ulevilo, kdyby vás její odchod netížil tolik, právě proto, že jsou to milující bytosti. Možná kvůli ní najdete v sobě sílu - pokud to jde, já to nevím, neumím si představit tu tíhu, co máte - ale třeba najdete sílu se zase na ty nohy pořádně postavit a rozkročit se.
Vidíte, že i Rita v sobě má něco, co Vám má pomoci :-) , právě proto jste se předtím zakousla a ona zůstala doma? :-) Právě proto k sobě hledáte cestu? A možná právě proto tak komplikovaně? To nevíte, vy nevíte, proč a máte to zjistit. :-) Možná je v ní ukryto mnohem víc, než si umíte představit.

Jestli je rozstřelená jako naše madam Flekatá, tak se svým vnímáním světa byla tak trochu opuštěná, protože člověk jí nerozumí tak dobře jako psí parťák. Udělala jste moudrý rozhodnutí, který jí pomohlo a....... teď naopak tohle rozhodnutí pomůže vám. Ať už v tom, že je tam Rony, nebo právě Rita, či k překvápku, který nečekáte a teď si neumíte představit třeba dokonce i oba - aby se doplňovali a dali vám "kompletní sestavu"
Dokonalí jsou všichni. Teď to tak není, chápu to, ale věřte mi, že tu dokonalost najdete - jinou, než měla Popelka, ale najdete. U některých psů ji máme "zadarmo", u některých ji musíme hledat. A já vim, že najdete.

Herdek Vy jste moudrá ženská, Vy byste měla být psycholog... Ale vážně, ve Vašich radách je tolik pro mě dosud neobjevených mouder a pravd, číst Vaše příspěvky je opravdu povzbuzující a já Vám za to všechno moc děkuji. A nejen příspěvky mířené na mě, ale i na 'Fíkovnici', snad i ona si v těch Vašich (teda nejenom Vašich) slovech najde nit, které se chytí a postupně po ní bude šplhat výš
Jen co se Rity týče, tam ten důvod, proč zůstala, je prozaičtější: když jsem zahájila kroky, které měly vést k jejímu umístění v 'lepším' domově, nechávala jsem jí dělat RTG. A výsledky byly dost šokující: naše fena s PP z výběrového chovu a špičkové CHS má DKK 3. stupně Což rozhodlo, protože najít DOBRÝ domov takovému zvířeti by bylo nemožné: kdo by ji asi chtěl, do sportu to nebylo, do služby to nebylo, do chovu už vůbec ne. Takže by si ji vzal nějaký množitel, co by na ní produkoval 'štěňátka po PP rodičích', dokud by nepadla Ale je pravda, že to pro mě na druhou stranu bylo hodně osvobozující, já jsem si vůbec nedokázala představit, že dám pryč PSA, bylo to něco absolutně nemyslitelného, jenže jsme měli strach o děti, do kterých nám pořád kousala (zatím teda ve hře). Prostě jsme to MUSELI zvládnout. A Rony nám s tím moc pomohl... Mmch, jak vážné její postižení je, se ukázalo už za 3/4 roku - začala odlehčovat levou zadní, veterinář zkonstatoval, že má výraznou atrofii svalstva na postižené noze a že je třeba začít s léčbou bolesti. A máme začít šetřit na totální endoprotézu Naštěstí je na trhu nová biologická léčba, která zasahuje jen do pohybového aparátu a nezatěžuje organismus tak jako podobné chemické preparáty. Jen ta cena je vskutku na omytí Ale po čtvrt roce léčby má fena postiženou nohu opět plně osvalenou a bez bolestí. A všechno nám to stonásobně vrací tím, jaká je, kdo by ji znal před rokem, by ji dnes nepoznal, i zkušená kynoložka nad ní zlomila hůl a teď jen zírá

turistka napsal(a):
Herdek Vy jste moudrá ženská, Vy byste měla být psycholog... Ale vážně, ve Vašich radách je tolik pro mě dosud neobjevených mouder a pravd, číst Vaše příspěvky je opravdu povzbuzující a já Vám za to všechno moc děkuji. A nejen příspěvky mířené na mě, ale i na 'Fíkovnici', snad i ona si v těch Vašich (teda nejenom Vašich) slovech najde nit, které se chytí a postupně po ní bude šplhat výš
Jen co se Rity týče, tam ten důvod, proč zůstala, je prozaičtější: když jsem zahájila kroky, které měly vést k jejímu umístění v 'lepším' domově, nechávala jsem jí dělat RTG. A výsledky byly dost šokující: naše fena s PP z výběrového chovu a špičkové CHS má DKK 3. stupně Což rozhodlo, protože najít DOBRÝ domov takovému zvířeti by bylo nemožné: kdo by ji asi chtěl, do sportu to nebylo, do služby to nebylo, do chovu už vůbec ne. Takže by si ji vzal nějaký množitel, co by na ní produkoval 'štěňátka po PP rodičích', dokud by nepadla Ale je pravda, že to pro mě na druhou stranu bylo hodně osvobozující, já jsem si vůbec nedokázala představit, že dám pryč PSA, bylo to něco absolutně nemyslitelného, jenže jsme měli strach o děti, do kterých nám pořád kousala (zatím teda ve hře). Prostě jsme to MUSELI zvládnout. A Rony nám s tím moc pomohl... Mmch, jak vážné její postižení je, se ukázalo už za 3/4 roku - začala odlehčovat levou zadní, veterinář zkonstatoval, že má výraznou atrofii svalstva na postižené noze a že je třeba začít s léčbou bolesti. A máme začít šetřit na totální endoprotézu Naštěstí je na trhu nová biologická léčba, která zasahuje jen do pohybového aparátu a nezatěžuje organismus tak jako podobné chemické preparáty. Jen ta cena je vskutku na omytí Ale po čtvrt roce léčby má fena postiženou nohu opět plně osvalenou a bez bolestí. A všechno nám to stonásobně vrací tím, jaká je, kdo by ji znal před rokem, by ji dnes nepoznal, i zkušená kynoložka nad ní zlomila hůl a teď jen zírá

Pokud něco z těch mých románů pomůže k nadechnutí se, bude to prima. Mně se kdysi dostalo taky moudrých slov a tak tu svou zkušenost a zjištění posílám dál. Člověk musí dojít k vnitřnímu přesvědčení, musí se ty slova trefit do toho správnýho času. Pokud se to trochu povedlo a něco z toho pomůže, tak hurá, pozitivno vzrostlo a to je dobře.
Prozaičtější, neprozaičtější - nedala jste ji. Někdo by to neřešil, psa by umístil. Vy jste se rozhodla zodpovědně. A je to jen dobře, protože si tak myslím, že byste si to potom hodně moc vyčítala, neuměla byste to přijmout a byla by to další věc, která by Vás zevnitř ukusovala. A prostě to tak mělo být, je to dobře. I když se někdy třeba zaklopýtá. A teď na sebe můžete být pyšná, že jste to zvládli. Mně trenér kdysi říkal, když už si myslíš, že nemůžeš, tak věř že ještě ze tří čtvrtin můžeš . Zatím se ukázalo vždycky, že měl pravdu i v životě.
Rony bude třebas moudrá psí duše,psí učitel?
Je to děs, kam se chov psů vč. jejich zdraví posunul.

Republika je strašně malá, a současně příliš veliká...
Vím o psovi, který je permanatně zavřený v kotci na opuštěném pozemku. Majitelé si ho pořídili (netuším proč a na co) a zavřeli ho do kotce. Je tam sám, opuštěný, mladý, nevyřáděný... Ničemu nerozumí a je smutnej. Fíkovnice by pro něj byla dar z nebes. Ale je to daleko na nějaké dojíždění.
P.S. Klidně ho dojdu ukrást, ale nechat si ho nemůžu. :-(

turistka napsal(a):
Tady je jedna 'antistresová' fotka útulkáčka pro odlehčení těchto smutných témat:

No tak ten je boží! Jak se krásně směje 👍❤ byla jsem pár hodin mimo signál, byly tu malé cácorky - vnučky...

Dasvo napsal(a):
Republika je strašně malá, a současně příliš veliká...
Vím o psovi, který je permanatně zavřený v kotci na opuštěném pozemku. Majitelé si ho pořídili (netuším proč a na co) a zavřeli ho do kotce. Je tam sám, opuštěný, mladý, nevyřáděný... Ničemu nerozumí a je smutnej. Fíkovnice by pro něj byla dar z nebes. Ale je to daleko na nějaké dojíždění.
P.S. Klidně ho dojdu ukrást, ale nechat si ho nemůžu. :-(

Na Bazoši je teď jeden voříšek k darování z důvodu chemoterapie paničky, která to nezvládá… Hned jsem si na Janičku vzpomněla, že by si s paní mohly vzájemně vypomoct, ale bohužel je taky daleko. :-(

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/138803126/daruji-krizence.php

fikovnice napsal(a):
Já se velkou část života řídím tím, že věci se skutečně nedějí náhodně. Přijímám stále pokorně další a další rány, ale snižuje se kapacita s tím takto žít. Snažím se hledat něco milého už v úplných maličkostech, snažím se skutečně o pokoru, ale mám pocit, že to takto nejde donekonečna.

To máte pravdu, opravdu to takto nejde donekonečna, jak píšete... Udělejte pomyslný čistý řez, jak tu už zaznělo a ať se škorpí oni sami mezi sebou a netrápí Vás děvče, Vy už máte naloženo až dost...jen je mi opravdu moc líto toho pejska, uplně ho zkazí tím, jak se k němu chovají a ještě má chudák hubenej hlad 😪

fikovnice napsal(a):
Já se velkou část života řídím tím, že věci se skutečně nedějí náhodně. Přijímám stále pokorně další a další rány, ale snižuje se kapacita s tím takto žít. Snažím se hledat něco milého už v úplných maličkostech, snažím se skutečně o pokoru, ale mám pocit, že to takto nejde donekonečna.

V rámci Vašeho duševního (možná i fyzického) zdraví Vám dám jednu radu - nechte to "ležet" a jděte dál, čím víc se v tom hov.ně šťouráte, tím víc smrdí.

U BOCáka to jiné nebude a Vy s tím nenaděláte nic, kdybyste se rozkrájela. Kdybyste ho z nich vymandelila (což nechcete), pořídili by si časem jiného a chovali se k němu stejně.

Spíš mne zajímá text toho Vašeho inzerátu. Asi mi to uniklo a celé vlákno číst nechci. Jakou nabízíte pomoc?

Fiona.Praha napsal(a):
V rámci Vašeho duševního (možná i fyzického) zdraví Vám dám jednu radu - nechte to "ležet" a jděte dál, čím víc se v tom hov.ně šťouráte, tím víc smrdí.

U BOCáka to jiné nebude a Vy s tím nenaděláte nic, kdybyste se rozkrájela. Kdybyste ho z nich vymandelila (což nechcete), pořídili by si časem jiného a chovali se k němu stejně.

Spíš mne zajímá text toho Vašeho inzerátu. Asi mi to uniklo a celé vlákno číst nechci. Jakou nabízíte pomoc?

Hezký den! Psala jsem, že zadarmo a na vlastní náklady nabízím víkendové pobyty psovi u mě na chalupě. Jde o to, že můj pesan v lednu umřel a pro mě tím chalupa ztratila smysl. Nejde o to, že bych se tam bála (i když, pravda, jde o obrovskou zemědělskou usedlost z 19. stol.), ale nechci tam být sama. Nabízela jsem, že si pro psa přijedu v rámci Brna autem, zajistím krmení, na něž je zvyklý, se mnou pobyde dva dny na chalupě a já jej zase vrátím až k páníčkům domů...

Jinak děvčata (a Dalibore), moc děkuji za vaše příspěvky . Já se pořád opakuji, ale tady je to pro mě bezpečný přístav s vlídnými lidmi, a tady vždy načerpám sílu...
Ty lidi, o nichž jsem psala, klidně odříznu definitivně...ale má to velký háček - bydlí v jednom domě s mojí tetou - jedinou mojí OPRAVDOVOU příbuznou. Ta teď leží po těžké operaci v Brně, ale po návratu domů bude logicky zase s nimi... Odříznutí znamená odříznout se i od ní.

fikovnice napsal(a):
Jinak děvčata (a Dalibore), moc děkuji za vaše příspěvky . Já se pořád opakuji, ale tady je to pro mě bezpečný přístav s vlídnými lidmi, a tady vždy načerpám sílu...
Ty lidi, o nichž jsem psala, klidně odříznu definitivně...ale má to velký háček - bydlí v jednom domě s mojí tetou - jedinou mojí OPRAVDOVOU příbuznou. Ta teď leží po těžké operaci v Brně, ale po návratu domů bude logicky zase s nimi... Odříznutí znamená odříznout se i od ní.

Fíkovnice- ne, nemusíte se odřezávat od tety. Nejde o fyzické odříznutí, vy to musíte fiknout v hlavě, to že je potkáte to neva. Já se se sestrou taky občas potkám, když dorazím za synovcema na nějakou akcičku, ale mám "postavenou" barikádu, kterou k sobě toho člověka nepustím. Jsem slušná, pozdravím, usměju se, ale vevnitř je to prázdný, nebo jak to říct, jako bych potkala cizího, no. Finta je v tom, že to musíte naštelovat v sobě, voblafnout ten mozek. Nevěřila bych, ale jde to. A pak máte dobrej pocit, že jste se "zachránila" protože prostě k sobě nic špatnýho nepustíte.

Zrzavci napsal(a):
Fíkovnice- ne, nemusíte se odřezávat od tety. Nejde o fyzické odříznutí, vy to musíte fiknout v hlavě, to že je potkáte to neva. Já se se sestrou taky občas potkám, když dorazím za synovcema na nějakou akcičku, ale mám "postavenou" barikádu, kterou k sobě toho člověka nepustím. Jsem slušná, pozdravím, usměju se, ale vevnitř je to prázdný, nebo jak to říct, jako bych potkala cizího, no. Finta je v tom, že to musíte naštelovat v sobě, voblafnout ten mozek. Nevěřila bych, ale jde to. A pak máte dobrej pocit, že jste se "zachránila" protože prostě k sobě nic špatnýho nepustíte.

Máte pravdu, moji přátelé mi říkají totéž:"Budeš jezdit prostě jen za tetou..." Jenže povahy lidí jsou různé a já po té úterní smršti dotyčné vůbec nechci vidět. Ale vím jak to myslíte - umět je pozdravit, ale myslet si třeba něco o hov.u. Kéž bych se to nějak naučila! Zatím mě moc bolí ta křivda! A nutno dodat, že nejen přátelé, ale ještě i sestřenice mi napsala cca:"Jani, chci Tě podpořit v tom, co se stalo." Atd., atd. A ta bydlí ve stejné vesnici, jen o kus dál, takže za ní asi jezdit budu.

Zrzavci napsal(a):
Fíkovnice- ne, nemusíte se odřezávat od tety. Nejde o fyzické odříznutí, vy to musíte fiknout v hlavě, to že je potkáte to neva. Já se se sestrou taky občas potkám, když dorazím za synovcema na nějakou akcičku, ale mám "postavenou" barikádu, kterou k sobě toho člověka nepustím. Jsem slušná, pozdravím, usměju se, ale vevnitř je to prázdný, nebo jak to říct, jako bych potkala cizího, no. Finta je v tom, že to musíte naštelovat v sobě, voblafnout ten mozek. Nevěřila bych, ale jde to. A pak máte dobrej pocit, že jste se "zachránila" protože prostě k sobě nic špatnýho nepustíte.

A klidně raďte, já jsem za to ráda a vděčná!
Víte, když jsem byla mladá (a blbá :-)), měla jsem velmi impulsivní období. Opravdu hodně. Roky jsem na sobě tvrdě dřela a dopracovala jsem se zřejmě k úplnému opaku - teď myslím tu pokoru. Hodně tuto vlastnost uznávám, ale opět - všeho moc škodí.

...a jinak, stejně, když jsem tehdy zmizela, tak při pátrání po mně děvčata zde zjistila skoro všechno o mně... Takže to sem písnu - zítra mám oslavit velmi významné životní jubileum , a budu s přáteli, ne s pseudorodinou - i to o něčem svědčí. Přátelé řekli:"V tento den Tě nenecháme samotnou..."

fikovnice napsal(a):
...a jinak, stejně, když jsem tehdy zmizela, tak při pátrání po mně děvčata zde zjistila skoro všechno o mně... Takže to sem písnu - zítra mám oslavit velmi významné životní jubileum , a budu s přáteli, ne s pseudorodinou - i to o něčem svědčí. Přátelé řekli:"V tento den Tě nenecháme samotnou..."

Janinko, tak to přeju všechno nejlepší.

Připojuji se.

Moc děkuji, jste první gratulantky! Vlastně ještě teta mi dopředu gratulovala, ta je opravdu moc hodná, je to taková moje náhradní máma.

Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

fikovnice napsal(a):
...a jinak, stejně, když jsem tehdy zmizela, tak při pátrání po mně děvčata zde zjistila skoro všechno o mně... Takže to sem písnu - zítra mám oslavit velmi významné životní jubileum , a budu s přáteli, ne s pseudorodinou - i to o něčem svědčí. Přátelé řekli:"V tento den Tě nenecháme samotnou..."

Vše nej... a nej... a nej... a přestaňte se mučit s pseudorodinou a radujte se s kamarády z toho, že máte narozeniny a máte je s kým slavit.

Moje sestřenka zítra oslaví taky kulaté jubileum (polovinu stovky).

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Já už jsem v této kategorii 2 roky a ačkoliv jsem měla nejprve stejné pocity, tak zatím mi to vůbec nepřijde, protože povětšinou se pohybuju mezi lidmi, kteří jsou mladší. Jak v práci, tak vůbec co se týká přátel kolem psů. Jiné nemám. Takže ten věk mně vlastně až tak nepřijde. Jen občas, když se podívám do zrcadla. Takže se dívám jen po ránu.

fikovnice napsal(a):
Hezký den! Psala jsem, že zadarmo a na vlastní náklady nabízím víkendové pobyty psovi u mě na chalupě. Jde o to, že můj pesan v lednu umřel a pro mě tím chalupa ztratila smysl. Nejde o to, že bych se tam bála (i když, pravda, jde o obrovskou zemědělskou usedlost z 19. stol.), ale nechci tam být sama. Nabízela jsem, že si pro psa přijedu v rámci Brna autem, zajistím krmení, na něž je zvyklý, se mnou pobyde dva dny na chalupě a já jej zase vrátím až k páníčkům domů...

Nestála by o takovou pomoc nějaká dočaska/útulek/azyl/depozitum v okolí Brna nebo chalupy?
Nějaký starší "nehezký" pejsek, kterého nikdo nechce, z nějakého psího zařízení by Vás "neuspokojil"? (Snad se chápeme )

fikovnice napsal(a):
Hezký den! Psala jsem, že zadarmo a na vlastní náklady nabízím víkendové pobyty psovi u mě na chalupě. Jde o to, že můj pesan v lednu umřel a pro mě tím chalupa ztratila smysl. Nejde o to, že bych se tam bála (i když, pravda, jde o obrovskou zemědělskou usedlost z 19. stol.), ale nechci tam být sama. Nabízela jsem, že si pro psa přijedu v rámci Brna autem, zajistím krmení, na něž je zvyklý, se mnou pobyde dva dny na chalupě a já jej zase vrátím až k páníčkům domů...

Napadlo mě, že hodně lidí v letním období shání nějaký psí hotel nebo podobné "hlídání". Co kdybyste to zkusila formulovat přímo jako hlídání v době dovolených? Třeba by se vám tam i pár pohodových pejsků sešlo. A já vím, že lepší by pro vás bylo asi něco dlouhodobého, ale ono i třeba těch občasných čtrnáct dnů je lepší než nic?
Tady u nás jedna paní zrovna plánuje nechat psa tři měsíce v psím hotelu - tom, co je zařízením vlastně spíš útulek, ale jmenuje se hotel...

fikovnice napsal(a):
Máte pravdu, moji přátelé mi říkají totéž:"Budeš jezdit prostě jen za tetou..." Jenže povahy lidí jsou různé a já po té úterní smršti dotyčné vůbec nechci vidět. Ale vím jak to myslíte - umět je pozdravit, ale myslet si třeba něco o hov.u. Kéž bych se to nějak naučila! Zatím mě moc bolí ta křivda! A nutno dodat, že nejen přátelé, ale ještě i sestřenice mi napsala cca:"Jani, chci Tě podpořit v tom, co se stalo." Atd., atd. A ta bydlí ve stejné vesnici, jen o kus dál, takže za ní asi jezdit budu.

No ano, pojedete za tetou, čistě za tetou. Myslet si něco o hou..nu to je ten první krok, tam ještě pořád máte emoci, ale už ne tu úplně bolavou, a ten další krok je o tom, že ani na to hou.... no pak nepřijdou myšlenky. Že vám právě vnitřně budou totál fučík, ukradený, jako kdybyste na schodech ve vile potkala Nováka z Prahé. Taky vám bude šumák. Tudy běžte, tam směřujte. To, co vám udělali je prasárna, ale už ji nejde změnit, a oni se taky nezmění, oni ne -budou pořád stejní. Takže jediný s čím v týhle rovnici můžete hnout je to, že změníte sebe :-) . A když Vy dokážete změnit směr svých myšlenek - a to dokážete (ne hned, trvá to a je to stejný, jako když čoklida něco učíme - jdeme poooomaličku, protože chceme aby to bylo trvalý), děsně se Vám uleví, budete lehká jako píííírkooooooooooo vod andulky.

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Jéé tak to se též připojuji ke gratulatům 🌷s přáteli si to užijte a buďte hodně zdravá a taky šťastná 🙂 věk je jen číslo 😉

fikovnice napsal(a):
...a jinak, stejně, když jsem tehdy zmizela, tak při pátrání po mně děvčata zde zjistila skoro všechno o mně... Takže to sem písnu - zítra mám oslavit velmi významné životní jubileum , a budu s přáteli, ne s pseudorodinou - i to o něčem svědčí. Přátelé řekli:"V tento den Tě nenecháme samotnou..."

No bať, však přítel může a leckdy i bývá víc, než přibuzenstvo. Tvrzení, že krev není voda, není pravdivý. Proč trvat na vztahu, který mi ubližuje jen proto, že sourozenci, rodiče nebo jiný příbuzenstvo? Když to ubližuje, není to zdravej vztah. A ty, které v životě potkáme jsme si vybrali my sami proto, že jsme si něčím blízký, můžem se na sebe spolehnout.
Takže hezkou oslavu a ........ ježiš ne, nebudu vzpomínat na tu svou kulatou , honila jsem tramvaj, rozbila žaluzie.......... ale bylo to bááááječný. Tak si t užijte a pořádně to roztočte, a´t máte na co vzpomínat

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Janinko, všechno nej nej nej....hlavně hodně zdravíčka a málo trápení

A s tím -cet/-sát bych se netrápila. Mě to za dva roky čeká taky, tak třeba se stane zázrak a stane se ze mě seriózní dáma

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Přeji všechno nejlepší!

Změna z -cet na - sát není žádná tragédie. Vůbec to nepoznáte. Je to jen v hlavě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přeji všechno nejlepší!

Změna z -cet na - sát není žádná tragédie. Vůbec to nepoznáte. Je to jen v hlavě.

No přesně! A pokud si člověk v hlavě zařídí průvan, tak tam ta informace nedoputuje

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Vše nej, nej k narozeninám a ze -sát si nic nedělejte, mě bylo- sát už dávno a vůbec mi to nepřijde, taky už mám vrásky a postavu NEmodelky. na světě jsou důležitější věci, než řešit věk. já sem často moc nepíšu, spíš čtu, taky mám starosti se psem, nevím, jak se rozhodnout, není to jednoduché, už jsem přemýšlela nad tím, že se tady poradím, přece jen, většina těch skalních fauňáků jsou fajn lidi a snad by poradili, ale nevím, jak to řešit

turistka napsal(a):
Napsala jste to nádherně, výstižně, citlivě... a já tu brečím u čtení jak želva a snažím se, aby si toho manžel nevšiml...

Popelka byla Sára a Jack dohromady, oba v jednom, mé první dítě a opatrovník zároveň, mé druhé já. Prožily jsme toho spolu opravdu moc. Už 15 let jsem na antidepresivech, před 4 lety jsem měla velmi těžkou ataku nemoci, nedokázala jsem vydržet sama se sebou, nemohla jsem k sobě pustit děti, muže, jen ji, s ní mi bylo líp. Od té doby polykám denně 5 druhů léků 'na hlavu'... Vím, že poslední měsíce tady zůstávala kvůli mně, procházela jsem horším obdobím a ona mě tu nechtěla nechat, bohužel věk se zastavit nedal... Nikdy nezapomenu na její poslední pohled, když odcházela, ty hasnoucí oči říkaly "promiň, že Tě opouštím, ale už musím jít". Nedovedu si představit, že bych ještě někdy našla bytost, kterou bych milovala takovým způsobem jako JI...

Ach děvče, Vy máte opravdu hodně naloženo😔 a ono se to mnohdy nedá ani unést viďte....když Vám bude úzko a půjde to, pište sem, zprávy SZ jednotlivcům, nebo jak budete chtět....lepší asi je se o trápení a starosti atd. podělit, je to pak o fous lepší....ale záleží samozřejmě, jak to vnímáte v tu určitou chvíli Vy...tady Vás v tom nikdo nenechá, však víte...🌷

Fiona.Praha napsal(a):
Vše nej... a nej... a nej... a přestaňte se mučit s pseudorodinou a radujte se s kamarády z toho, že máte narozeniny a máte je s kým slavit.

Moje sestřenka zítra oslaví taky kulaté jubileum (polovinu stovky).

Děkuji Vám moc , takže stejně jako já!

Fiona.Praha napsal(a):
Nestála by o takovou pomoc nějaká dočaska/útulek/azyl/depozitum v okolí Brna nebo chalupy?
Nějaký starší "nehezký" pejsek, kterého nikdo nechce, z nějakého psího zařízení by Vás "neuspokojil"? (Snad se chápeme )

Ano, ty snahy již proběhly... Mezitím se mi nabídla Pegy - a s tou to nedopadlo...takže se zřejmě budu vracet zase k mým původním nápadům, ten Váš nevyjímaje...

"Atheiro", ono je to "komplikované" tím, že mám poměrně malý byt a 3 kočky. Takže já potřebuju odjíždět opravdu jen na víkend, řekněme maximálně na 3 dny. Zrovna nedávno jsem musela odmítnout hlídání AUO - ozvali se mi na ten můj inzerát. Potřebovali asi 12 dní a to je prostě moc. Nechci působit, že si nevážím nabídek, ale fakt kočkám nemůžu a nechci udělat to, že by byly samy. A psa přivést ke mně do bytu - to si neumím představit. Moje kočky, tedy hlavně nejstarší kocour, který chodí na noc ven, před psy panicky prchá. Takže je to taková blbá situace, no...

Edit: Toto je logicky odpověď na příspěvek "Atheiry". Nevložila jsem citaci.

Zrzavci napsal(a):
No ano, pojedete za tetou, čistě za tetou. Myslet si něco o hou..nu to je ten první krok, tam ještě pořád máte emoci, ale už ne tu úplně bolavou, a ten další krok je o tom, že ani na to hou.... no pak nepřijdou myšlenky. Že vám právě vnitřně budou totál fučík, ukradený, jako kdybyste na schodech ve vile potkala Nováka z Prahé. Taky vám bude šumák. Tudy běžte, tam směřujte. To, co vám udělali je prasárna, ale už ji nejde změnit, a oni se taky nezmění, oni ne -budou pořád stejní. Takže jediný s čím v týhle rovnici můžete hnout je to, že změníte sebe :-) . A když Vy dokážete změnit směr svých myšlenek - a to dokážete (ne hned, trvá to a je to stejný, jako když čoklida něco učíme - jdeme poooomaličku, protože chceme aby to bylo trvalý), děsně se Vám uleví, budete lehká jako píííírkooooooooooo vod andulky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jéé tak to se též připojuji ke gratulatům 🌷s přáteli si to užijte a buďte hodně zdravá a taky šťastná 🙂 věk je jen číslo 😉

Opět moc moc děkuji!

Zrzavci napsal(a):
No bať, však přítel může a leckdy i bývá víc, než přibuzenstvo. Tvrzení, že krev není voda, není pravdivý. Proč trvat na vztahu, který mi ubližuje jen proto, že sourozenci, rodiče nebo jiný příbuzenstvo? Když to ubližuje, není to zdravej vztah. A ty, které v životě potkáme jsme si vybrali my sami proto, že jsme si něčím blízký, můžem se na sebe spolehnout.
Takže hezkou oslavu a ........ ježiš ne, nebudu vzpomínat na tu svou kulatou , honila jsem tramvaj, rozbila žaluzie.......... ale bylo to bááááječný. Tak si t užijte a pořádně to roztočte, a´t máte na co vzpomínat

No, přátelé mě chtějí odvézt až někam na hranici s Polskem...tak nevím...
A obávám se, že mi bude hooodně špatně . A to jsem na dnešek už na první drink pozvaná.

No a samozřejmě zase moc děkuji za blahopřání!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janinko, všechno nej nej nej....hlavně hodně zdravíčka a málo trápení

A s tím -cet/-sát bych se netrápila. Mě to za dva roky čeká taky, tak třeba se stane zázrak a stane se ze mě seriózní dáma

Milá Janinko, moc Ti děkuji a povím Ti, že ze mě seriózní dáma nebude nikdy... Ještě tak možná při výuce a zkoušení, ale jinak opravdu ne.

A teď mi pověz: proč vy - tak fajn lidi - jste skoro všichni z druhého konce republiky?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přeji všechno nejlepší!

Změna z -cet na - sát není žádná tragédie. Vůbec to nepoznáte. Je to jen v hlavě.

Milá "Balu", Vy víte, že si Vás vážím... O to víc děkuji také Vám za blahopřání!

A jinak - vím, že zahlcuji vlákno, ale já opravdu chci odpovědět každému zvlášť, tedy odpovědět - hlavně poděkovat.

Jejda, Vás jsem zde skutečně již dlouho neviděla... Moc děkuji za blahopřání...a NIKDY nezapomenu, že konkrétně Vám se moc líbil Floček!

A určitě se zde zeptejte - vždyť je tu řada velmi zkušených kynologů. Já třeba stran výcviku apod. nemůžu radit téměř nic, ale třeba medicínské problémy, vím-li odpověď, tak občas písnu. Myslím, že právě těm skalním iFAUŇákům můžete stoprocentně věřit, že poradí se svým nejlepším vědomím a svědomím.

fikovnice napsal(a):
Milá Janinko, moc Ti děkuji a povím Ti, že ze mě seriózní dáma nebude nikdy... Ještě tak možná při výuce a zkoušení, ale jinak opravdu ne.

A teď mi pověz: proč vy - tak fajn lidi - jste skoro všichni z druhého konce republiky?

No jestli to není jinak....proč ty, fajn člověk jsi z druhého konce republiky

fikovnice napsal(a):
Jejda, Vás jsem zde skutečně již dlouho neviděla... Moc děkuji za blahopřání...a NIKDY nezapomenu, že konkrétně Vám se moc líbil Floček!

A určitě se zde zeptejte - vždyť je tu řada velmi zkušených kynologů. Já třeba stran výcviku apod. nemůžu radit téměř nic, ale třeba medicínské problémy, vím-li odpověď, tak občas písnu. Myslím, že právě těm skalním iFAUŇákům můžete stoprocentně věřit, že poradí se svým nejlepším vědomím a svědomím.

Tak nevím, nevkládají se mi citace !
Tento příspěvek (výše) byl pro "Anet10".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jestli to není jinak....proč ty, fajn člověk jsi z druhého konce republiky

Máš pravdu...ale já vím co...jednou uskutečníme setkání někde na půlce cesty. Každej vezme své pesany (to bude tóčo! ), ubytujeme se někde třeba na dvě noci a zplkneme a poznáme se i osobně... Jen, aby to nepřekazil COVID; musíme doufat, že ne a že se to setkání někdy uskuteční!

Fikovnice
Vše nejlepší k narozeninám, připojuji se do zdejší fronty. Ač se moc nezúčastňuji diskuzí, z Vašeho písemného projevu sálá vzdělanost, kultivovanost, dobrota, pozitivní energie atd. Moc Vám přeji co největší psychickou pohodu, absolutní minimum srážek s blbci a hlavně zdraví!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fikovnice
Vše nejlepší k narozeninám, připojuji se do zdejší fronty. Ač se moc nezúčastňuji diskuzí, z Vašeho písemného projevu sálá vzdělanost, kultivovanost, dobrota, pozitivní energie atd. Moc Vám přeji co největší psychickou pohodu, absolutní minimum srážek s blbci a hlavně zdraví!

Milá "Plako", děkuji z celého srdce . Stydím se - tolik superlativ si nezasloužím...
Mám Vás ráda - mnohokrát jsem si vzpomněla, jak jste se mi tehdy snažila pomoct, když to vypadalo, že mi umře ten můj nejmilovanější kocour na panleukopenii.

fikovnice napsal(a):
Tak nevím, nevkládají se mi citace !
Tento příspěvek (výše) byl pro "Anet10".

ano, vím, že to bylo na mě. Nejedná se o výcvik, ale o zdravotní problém. je to složitý, rozhodnout se nevím, každý vet říká něco jiného. A co se týká toho setkání fauňáků, to by bylo moc fajn, nějak to zorganizovat. Já bych jela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fikovnice
Vše nejlepší k narozeninám, připojuji se do zdejší fronty. Ač se moc nezúčastňuji diskuzí, z Vašeho písemného projevu sálá vzdělanost, kultivovanost, dobrota, pozitivní energie atd. Moc Vám přeji co největší psychickou pohodu, absolutní minimum srážek s blbci a hlavně zdraví!

A víte - já opravdu dobrotu a altruismus uznávám, možná proto, že ne vždy jsem se chovala vzorňácky .
O to víc mě pak mrzí, když za to dobro sklidím zlou reakci. Neumím se od toho oprostit. Ale vím - toto je moje chyba.

Fikovnice, připojuji se ke gratulantům a přeji v první řadě zdraví a v druhé hodně fajn lidí v okolí. A připojuji se k názoru, že krev sice není voda, ale bez vody by nebylo života. Jako adoptovaná velmi dobře vím, že biologické příbuzenství zase tak důležité není.
Jak řekla snad sentimentálně, ale pravdivě jedna malá holčička, když se jí ptali, co to znamená být adoptovaná: "Znamená to, že jsem mamince vyrostla v srdci místo v bříšku."
Myslím, že s přáteli, které jsme si zvolili, je to podobné.

Připojuju se ke gratulantům, fakt ta padesátka nebolí, já bych řekla, že je to fajn věk.
Mně teda zatím každej věk, kterým jsem prošla, připadal fajn a jako ten nej...jsem docela zvědavá, kdy se to zlomí a už mi to fajn připadat nebude

,Janinko i já se přidávám s přáním od srdce především zdraví a pak osobní i pracovní spokojenosti a ať se Ti splní alespoň jedno jediné velké prani....

Jani také přeju všechno nejlepší

Taktéž se připojuji ke gratulantům do zástupu. Ať se ve tvém životě brzo ukáže ta správná psí dušička, Žofka ať na chatě nevystrkuje na tebe čumec a promenáduje se jen v tvé nepřítomnosti atd atd. A oslav to pořádně. 😉😊🎈

Janičko, i ode mne přijmi nejupřímnější gratulace. Přeji Ti pevné zdraví, věrné přátele a krásné nové začátky. Snad se k nim brzy přidá i budování vztahu s novým víkenďáčkem. Moc si to dneska užij, doufám, že Ti přátelé připravili nezapomenutelné narozeniny!

Gerhild napsal(a):
Fikovnice, připojuji se ke gratulantům a přeji v první řadě zdraví a v druhé hodně fajn lidí v okolí. A připojuji se k názoru, že krev sice není voda, ale bez vody by nebylo života. Jako adoptovaná velmi dobře vím, že biologické příbuzenství zase tak důležité není.
Jak řekla snad sentimentálně, ale pravdivě jedna malá holčička, když se jí ptali, co to znamená být adoptovaná: "Znamená to, že jsem mamince vyrostla v srdci místo v bříšku."
Myslím, že s přáteli, které jsme si zvolili, je to podobné.

Krásně napsáno...děkuji!

Terven napsal(a):
Připojuju se ke gratulantům, fakt ta padesátka nebolí, já bych řekla, že je to fajn věk.
Mně teda zatím každej věk, kterým jsem prošla, připadal fajn a jako ten nej...jsem docela zvědavá, kdy se to zlomí a už mi to fajn připadat nebude

Moc děkuji "Terven"!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
,Janinko i já se přidávám s přáním od srdce především zdraví a pak osobní i pracovní spokojenosti a ať se Ti splní alespoň jedno jediné velké prani....

Evinko, moje oblíbenkyně, děkuji Ti!

marcelaamax napsal(a):
Jani také přeju všechno nejlepší

Marci, děkuji a upřímně Tobě přeji splnění všech Tvých přání, byť třeba teď nemáš narozeniny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taktéž se připojuji ke gratulantům do zástupu. Ať se ve tvém životě brzo ukáže ta správná psí dušička, Žofka ať na chatě nevystrkuje na tebe čumec a promenáduje se jen v tvé nepřítomnosti atd atd. A oslav to pořádně. 😉😊🎈

"Leithian", moc moc Ti děkuji...a prosím, neměň se - klidně piš sprostě , hlavní je, že máš srdce na pravém místě a vlastníš empatii!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janičko, i ode mne přijmi nejupřímnější gratulace. Přeji Ti pevné zdraví, věrné přátele a krásné nové začátky. Snad se k nim brzy přidá i budování vztahu s novým víkenďáčkem. Moc si to dneska užij, doufám, že Ti přátelé připravili nezapomenutelné narozeniny!

Milá "Odetto", mám Tě moc ráda, ale to Ty víš. Děkuji za krásné přání!
Víš, já nakonec ten pobyt vzdala, je to několik hodin cesty - to nebyla akce jen pro mě, to bylo/bude setkání více lidí (které já ani neznám). Přiznám se - včera jsem byla pozvaná na první drink v rámci oslavy, no a on nebyl jeden... Takže hlava bolí jako střep a představa několikahodinové jízdy mě prostě odrovnala. Zítra je návrat kolem 8.h ráno...tak jsem si říkala, že když dnes nejsem fit, budu se trmácet tak dlouho a za chvíli je zase návrat zpět...

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Připojuji se a přeji vše nej, hlavně zdraví . A to s ei hodí zrekapitulovat které lidi ve svém životě mít a které nechat a vůbec je neřešit. Ono je to fakt to nejlepší. Já odešla z domova v 19, doma peklo a ta úleva byla neskutečná. Nic se nezměnilo a vidět je nechci stále. K životu je nepotřebuji a až s vlastními dětmi jsem si řekla co to je za lidi nemá cenu se trápit, oni se nezmění a rozhodně si neřeknou že je chyba u nich. Já co se dozvěděla po letech co říkali sousedům že mne dlouho neviděli A přitom žijeme ve stejném městě. Blbě se přiznává že dcera od nich raději utekla.nelituji ani jednoho dne kdy tam nejsem

Markéta80 napsal(a):
Připojuji se a přeji vše nej, hlavně zdraví . A to s ei hodí zrekapitulovat které lidi ve svém životě mít a které nechat a vůbec je neřešit. Ono je to fakt to nejlepší. Já odešla z domova v 19, doma peklo a ta úleva byla neskutečná. Nic se nezměnilo a vidět je nechci stále. K životu je nepotřebuji a až s vlastními dětmi jsem si řekla co to je za lidi nemá cenu se trápit, oni se nezmění a rozhodně si neřeknou že je chyba u nich. Já co se dozvěděla po letech co říkali sousedům že mne dlouho neviděli A přitom žijeme ve stejném městě. Blbě se přiznává že dcera od nich raději utekla.nelituji ani jednoho dne kdy tam nejsem

Moc Vám děkuji a obdivuji Vaši odvahu. Vy to tak možná neberete, ale já ano - mám na mysli, že vnímám Váš odchod z domova jako akt odvahy. Já jsem v tomto srabík, ale prostě ten střih už udělat musím! Děkuji ještě jednou!

fikovnice napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!

Che, to nic není! Pamatuju si, jak jsem si kdysi dávno říkala - v roce 2000 mi bude 36, to je strašné! A není, ani v roce 2021. Naopak objevuji jen výhody - už dokážu říct, že se mi něco nelíbí a nebudu to dělat. Všechno nejlepší k narozeninám

fikovnice napsal(a):
...a jinak, stejně, když jsem tehdy zmizela, tak při pátrání po mně děvčata zde zjistila skoro všechno o mně... Takže to sem písnu - zítra mám oslavit velmi významné životní jubileum , a budu s přáteli, ne s pseudorodinou - i to o něčem svědčí. Přátelé řekli:"V tento den Tě nenecháme samotnou..."

Protože jsme spolu taky párkrát konverzovali na diskuzi, dovolte mi take popřát všechno něj...🌹.
A sát už jsem měla dávno, opravdu to není žádná změna, věk je fakt jen číslo!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Che, to nic není! Pamatuju si, jak jsem si kdysi dávno říkala - v roce 2000 mi bude 36, to je strašné! A není, ani v roce 2021. Naopak objevuji jen výhody - už dokážu říct, že se mi něco nelíbí a nebudu to dělat. Všechno nejlepší k narozeninám

Teď jste mi pobavila, já to měla taky tak 😁. Moje kamarádka byla dokonce tak radikální, že se hodlala v roce 2000 zabít, neboť už bude stará páka. No, bylo nám 20 let, když to prohlásila. Teď spokojeně žije, chová kočku ( kromě rodiny) a věk už neřeší! 😎

fikovnice napsal(a):
Moc Vám děkuji a obdivuji Vaši odvahu. Vy to tak možná neberete, ale já ano - mám na mysli, že vnímám Váš odchod z domova jako akt odvahy. Já jsem v tomto srabík, ale prostě ten střih už udělat musím! Děkuji ještě jednou!

To nebyla odvaha,ale jediná možnost . Dostala jme na výběr a jen blázen by tam zůstal. Jako jo, byl to risk Ale zůstat tam tak bych přežívala a tím že mne ta vůbec nic nedrželo a v tu dobu přítel pro mne měl za rok vztahu mnohem větší smysl tak jsem. si vybrala a šla . Byl to šok z baráku do garsonky,ale ten klid. žádné buzení brzo ráno a já byla tak zblblá že jsme brzo vstala a v tu dobu přítel co se děje . Zvyknout si na lepší šlo fakt rychle . Tím v čem jsme žila jsme byla hodně samostatná,spoléhala jen na sebe takže šlo vše tak nějak samo. jen vím že nikdy nechci aby se mne vlastní dítě bálo když si představím sebe v jejich věku a jaký jsem k rodičům měla vztah Naštěstí je to vzdálená minulost a nikdy více. naštěstí se mne ani nesnažili kontaktovat tak mám svatý klid Opravdu nemá cenu se zabývat lidmi co za to nestojí, jen ubírají energii

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Che, to nic není! Pamatuju si, jak jsem si kdysi dávno říkala - v roce 2000 mi bude 36, to je strašné! A není, ani v roce 2021. Naopak objevuji jen výhody - už dokážu říct, že se mi něco nelíbí a nebudu to dělat. Všechno nejlepší k narozeninám

Moc děkuji "Kometo"!

juhaj napsal(a):
Protože jsme spolu taky párkrát konverzovali na diskuzi, dovolte mi take popřát všechno něj...🌹.
A sát už jsem měla dávno, opravdu to není žádná změna, věk je fakt jen číslo!

I Vám upřímně děkuji!
Přiznávám, že mě gratulace od tolika lidí moc těší!

...tak včera bylo repete předchozího večera. Akorát jsem byla posedět s někým jiným, se sousedkou - starala se o mě též v době COVIDu...
Když došlo na alkoholický drink, tak sousedka povídá:"Tak Jano, na tykání!" Byla jsem za to moc ráda, protože si vykáme roky, a já jako o dost mladší jsem tykání navrhnout nemohla. No a když jsme pily 3. drink, tak já povídám:"Mám pro Tebe takovou novinku, pořídíme si společně psa!!!" Sousedce trochu zaskočilo pití a pak váhavě povídá:"No to bychom ale musely pečlivě vybrat plemeno. Rozhodně nic velkého..." Já na to:"Třeba takový papillon to je zajímavé plemeno!" A sousedka:"Ten se mi zrovna líbí... I čivavy se mi líbí!" No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

fikovnice napsal(a):
...tak včera bylo repete předchozího večera. Akorát jsem byla posedět s někým jiným, se sousedkou - starala se o mě též v době COVIDu...
Když došlo na alkoholický drink, tak sousedka povídá:"Tak Jano, na tykání!" Byla jsem za to moc ráda, protože si vykáme roky, a já jako o dost mladší jsem tykání navrhnout nemohla. No a když jsme pily 3. drink, tak já povídám:"Mám pro Tebe takovou novinku, pořídíme si společně psa!!!" Sousedce trochu zaskočilo pití a pak váhavě povídá:"No to bychom ale musely pečlivě vybrat plemeno. Rozhodně nic velkého..." Já na to:"Třeba takový papillon to je zajímavé plemeno!" A sousedka:"Ten se mi zrovna líbí... I čivavy se mi líbí!" No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

To ale vůbec nezní jako odmítnutí! Držím palce. Jen to proberte i bez pitíček…

Fikovnice, i já se připojuji ke gratulantům k Vašim narozeninám. Přeji osobní pohodu, spoustu dobrých a laskavých lidí ve Vaší blízkosti a hlavně zdraví ,zdraví a zase zdraví. Užijte si oslavy a ať se nějaký pejsan brzo objeví.

fikovnice napsal(a):
...tak včera bylo repete předchozího večera. Akorát jsem byla posedět s někým jiným, se sousedkou - starala se o mě též v době COVIDu...
Když došlo na alkoholický drink, tak sousedka povídá:"Tak Jano, na tykání!" Byla jsem za to moc ráda, protože si vykáme roky, a já jako o dost mladší jsem tykání navrhnout nemohla. No a když jsme pily 3. drink, tak já povídám:"Mám pro Tebe takovou novinku, pořídíme si společně psa!!!" Sousedce trochu zaskočilo pití a pak váhavě povídá:"No to bychom ale musely pečlivě vybrat plemeno. Rozhodně nic velkého..." Já na to:"Třeba takový papillon to je zajímavé plemeno!" A sousedka:"Ten se mi zrovna líbí... I čivavy se mi líbí!" No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

Teda.....až mi to nahnalo slzy do očí.
Mám asi podobnou sousedku (cca o 25let starší než já), včera mi bylo dost blbě po 2.dávce očkování, ona volala a starala se, jak mi může ulevit. Dnes mi volala zas, aby mne zkontrolovala a zjistila, jak na tom jsem.

Nic se neděje bez příčiny. Držím pěsti vám oběma i tomu zatím viruálnímu psovi. Ideálnější řešení by nikoho z nás nenapadlo. Prostě existuje něco mezi nebem a zemí a Vaše přání Vám splní (to asi k těm narozeninám, za odměnu )

To musíte kout želízko se sousedkou ✊🌷 to vypadá s pejskem na střídačku nadějně a reálně!!! Držím palce!!!

fikovnice napsal(a):
...tak včera bylo repete předchozího večera. Akorát jsem byla posedět s někým jiným, se sousedkou - starala se o mě též v době COVIDu...
Když došlo na alkoholický drink, tak sousedka povídá:"Tak Jano, na tykání!" Byla jsem za to moc ráda, protože si vykáme roky, a já jako o dost mladší jsem tykání navrhnout nemohla. No a když jsme pily 3. drink, tak já povídám:"Mám pro Tebe takovou novinku, pořídíme si společně psa!!!" Sousedce trochu zaskočilo pití a pak váhavě povídá:"No to bychom ale musely pečlivě vybrat plemeno. Rozhodně nic velkého..." Já na to:"Třeba takový papillon to je zajímavé plemeno!" A sousedka:"Ten se mi zrovna líbí... I čivavy se mi líbí!" No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

No tak třeba ještě nějaká ta lahvinka a je ruka v rukávu

evra napsal(a):
Fikovnice, i já se připojuji ke gratulantům k Vašim narozeninám. Přeji osobní pohodu, spoustu dobrých a laskavých lidí ve Vaší blízkosti a hlavně zdraví ,zdraví a zase zdraví. Užijte si oslavy a ať se nějaký pejsan brzo objeví.

Moc Vám děkuji!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, myslím, že dnes toho rozhovoru trochu lituje, ale já budu kout železo, dokud je žhavé...

No tak třeba ještě nějaká ta lahvinka a je ruka v rukávu

To je ta sousedka, o níž jsem zde již psala - že jsme úplně jiné - ona typ "skřivan", já typ "sova". Ona dělá překladatelku - tedy zásadně z domu... Vše se jeví jako ideální.
Ale před cca 3 lety se stala strašlivá věc - při autonehodě přišla o jedinou dceru...a tak zůstala sama - jako já. Nicméně posléze dala pryč jak kočky, tak psa té dcery. Takže to mluví proti tomu všemu. Tak jsem i začala teď ten náš rozhovor - že mě mrzí, že dala tehdy pryč toho psa a zda se smím zeptat, proč to udělala... Ale to byl kóliák - velice akční, a prý by zde neměl vyžití...což je asi pravda.

fikovnice napsal(a):

To je ta sousedka, o níž jsem zde již psala - že jsme úplně jiné - ona typ "skřivan", já typ "sova". Ona dělá překladatelku - tedy zásadně z domu... Vše se jeví jako ideální.
Ale před cca 3 lety se stala strašlivá věc - při autonehodě přišla o jedinou dceru...a tak zůstala sama - jako já. Nicméně posléze dala pryč jak kočky, tak psa té dcery. Takže to mluví proti tomu všemu. Tak jsem i začala teď ten náš rozhovor - že mě mrzí, že dala tehdy pryč toho psa a zda se smím zeptat, proč to udělala... Ale to byl kóliák - velice akční, a prý by zde neměl vyžití...což je asi pravda.

..moc držím palce aby jste se děvčata domluvila...a motýl správná volba, ten se vám bude holky líbit, si užijete legrace....

Fíkovnice, moje žena bude mít stejné narozeniny za tři týdny a je to ta nejhezčí baba na světe. Takže vůbec nechápu, co řešíte?! :-) :-) Samozřejmě přeju hlavně zdraví a věřím, že na Vás nějaký ten osudový pes někde čeká. Je to jen otázka času!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..moc držím palce aby jste se děvčata domluvila...a motýl správná volba, ten se vám bude holky líbit, si užijete legrace....

No musím říct, že do motýlů se zamilovala i moje dcera....prej jestli někdy malýho psa, tak jedině motýla

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No musím říct, že do motýlů se zamilovala i moje dcera....prej jestli někdy malýho psa, tak jedině motýla

....jo jo, je to takový sranda pes, že dceru pozdravuju

Dasvo napsal(a):
Fíkovnice, moje žena bude mít stejné narozeniny za tři týdny a je to ta nejhezčí baba na světe. Takže vůbec nechápu, co řešíte?! :-) :-) Samozřejmě přeju hlavně zdraví a věřím, že na Vás nějaký ten osudový pes někde čeká. Je to jen otázka času!

Děkuji "Dasvo", i Vás mám moc ráda . Popravdě - já fakt i přes ten monitor vnímám pozitivní emoce, když zde čtu gratulace od mému srdci milých lidí!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....jo jo, je to takový sranda pes, že dceru pozdravuju

To stejné řekla ta sousedka, cca:"Je fakt, že s motýlem snad ani nemůže být žádné trápení. Na něj se člověk podívá a hned má dobrou náladu!"

fikovnice napsal(a):
To stejné řekla ta sousedka, cca:"Je fakt, že s motýlem snad ani nemůže být žádné trápení. Na něj se člověk podívá a hned má dobrou náladu!"

...souhlasím....

Dobrý den,
dnes v 5:30 mi v 12,5 letech odešel můj nejlepší kamarád Ben. Mám pocit, že mi puklo srdce. Bylo to strašně rychlí. Včera dopoledne ještě běhal po dvorku. Večer už byl apatický a zvracel. Rychle jsme jeli na veterinu. Paní doktorka dělala, co mohla. Ráno jsem ji volala a Beník to nezvládl. Nejvíc si vyčítám, že se možná trápil. Jestli jsem ho neměla ušetřit trápení hned včera. Je mi hrozně. Omlouvám se, ale potřebuji si někde popovídat. Doma jsme všichni špatní, byl to rodinný miláček.

Dasvo napsal(a):
Fíkovnice, moje žena bude mít stejné narozeniny za tři týdny a je to ta nejhezčí baba na světe. Takže vůbec nechápu, co řešíte?! :-) :-) Samozřejmě přeju hlavně zdraví a věřím, že na Vás nějaký ten osudový pes někde čeká. Je to jen otázka času!

Já vaší ženě blahopřeju...nejenom k narozeninám

BenaBak napsal(a):
Dobrý den,
dnes v 5:30 mi v 12,5 letech odešel můj nejlepší kamarád Ben. Mám pocit, že mi puklo srdce. Bylo to strašně rychlí. Včera dopoledne ještě běhal po dvorku. Večer už byl apatický a zvracel. Rychle jsme jeli na veterinu. Paní doktorka dělala, co mohla. Ráno jsem ji volala a Beník to nezvládl. Nejvíc si vyčítám, že se možná trápil. Jestli jsem ho neměla ušetřit trápení hned včera. Je mi hrozně. Omlouvám se, ale potřebuji si někde popovídat. Doma jsme všichni špatní, byl to rodinný miláček.

To je mi líto. Všichni jsme si tím prošli, škoda, že život psa je tak krátký. Dělali jste to nejlepší, co jste mohli. Teď už má klid. A vy spoustu krásných vzpomínek, teď to tak nevidíte, ale za čas ( delší), vám ty vzpomínky vzbudí úsměv, jak bylo krásně.

Moc děkuji za útěchu. Vím, že ta největší bolest odezní, ale je to hrozný. Mám ještě 2 psy, jsou skvělí, ale Ben byl prostě PAN PES. Vidím jeho hračky, pelech a zase bulím. Má hrob na svým oblíbeným místě pod vínem. Kéž by se ti naši 4-nozí kamarádi dožívali daleko víc let...
Věřím, že je nějaké misto, kde se ti naši miláčci prohání a čekají na nás. Tajně v to doufám...

BenaBak napsal(a):
Moc děkuji za útěchu. Vím, že ta největší bolest odezní, ale je to hrozný. Mám ještě 2 psy, jsou skvělí, ale Ben byl prostě PAN PES. Vidím jeho hračky, pelech a zase bulím. Má hrob na svým oblíbeným místě pod vínem. Kéž by se ti naši 4-nozí kamarádi dožívali daleko víc let...
Věřím, že je nějaké misto, kde se ti naši miláčci prohání a čekají na nás. Tajně v to doufám...

Určitě ano. Všichni si to myslíme, nebo spíš v to věříme.

BenaBak napsal(a):
Moc děkuji za útěchu. Vím, že ta největší bolest odezní, ale je to hrozný. Mám ještě 2 psy, jsou skvělí, ale Ben byl prostě PAN PES. Vidím jeho hračky, pelech a zase bulím. Má hrob na svým oblíbeným místě pod vínem. Kéž by se ti naši 4-nozí kamarádi dožívali daleko víc let...
Věřím, že je nějaké misto, kde se ti naši miláčci prohání a čekají na nás. Tajně v to doufám...

Co se dá na to napsat....držte se a ať je k vám čas milostivý a co nejdřív tu bolest otupí.

Už nebudete brečet několikrát denně, pak už nebudete brečet každý den........

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co se dá na to napsat....držte se a ať je k vám čas milostivý a co nejdřív tu bolest otupí.

Už nebudete brečet několikrát denně, pak už nebudete brečet každý den........

Bude líp, už se netrápí. Nejvíc mě na tom zasáhlo, že to bylo tak strašně rychle. Dnes jsem poprvé viděla svého tátu plakat (v 61 letech). Tak hrozně nás to semlelo. S přítelem jsme vzpomínali, když jsme si pro něj jeli. Malá koule, co zbyla jako poslední a čekala na nás. Říkali jsme, že je potomkem satana😊 v bytě nám udělal škody, že bychom za to měli 3 bordery. Nezničitelný hyperaktivní blázen. Ale nedali bychom ho ani za všechny peníze světa. Moc mi pomáháte, děkuji moc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je opravdu smutné téma, ale vlastně jsem za to ráda.

Obzvlášť u členů zdejšího psího klubu, kteří sem chodí pravidelně a delší dobu, tak nějak za internetové přátele považuji. Myslím, že když se nám "ztratila" Fíkovnice tak bylo vidět, že to tady není jen nějaká anonymní banda tlachalů a byť jsem neměla šanci nijak pomoct, tak ten upřímný fauňácký zájem a starost mě zahřál u srdíčka.
Jo kolikrát se tady porafeme jak běsný feny, ale když dojde na lámání chleba tak jdou všechny ty dohady stranou.
Další skupinu fauňáků a fauňaček považuju minimálně za "známé"

Nemám ve svém okolí žádného blázna přes psy jako jsem já....nevěřím, že by to někdo vydržel poslouchat...nebo poslouchat ano, ale pak by přišel dom a říkal by si "bože, ta Jana mlela zase dvě hodiny jenom o psech..."

A obzvlášť, když nastane těžké období, když je pejsek nemocný nebo dokonce odejde do psího nebíčka, tak vím, že slova podpory jsou upřímná, protože většina z vás opravdu ví, co prožívám a já vím, co prožíváte vy.....

Tady vím, že mí fauňáci mi rozumnějí.

Jj, napsala jste to tak pěkně, že mne to dojalo...taky jsem schopná mluvit dloouze o psech jako Vy a mnozí další...neumím si bez nich představit pěkný den ani život...
ten dnešní odchod pejska mne zase dostal a nevidím pořadně na psaní...všichni víme, jak těžké to je.....je mi to strašně líto, ale chlupáčovi už je dobře a nic ho nebolí...🌷 soucítím s paničkou...🌷

🐶💕💕🐾

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, napsala jste to tak pěkně, že mne to dojalo...taky jsem schopná mluvit dloouze o psech jako Vy a mnozí další...neumím si bez nich představit pěkný den ani život...
ten dnešní odchod pejska mne zase dostal a nevidím pořadně na psaní...všichni víme, jak těžké to je.....je mi to strašně líto, ale chlupáčovi už je dobře a nic ho nebolí...🌷 soucítím s paničkou...🌷

🐶💕💕🐾

Já si taky neumím představit život bez psů. Teď tedy momentálně život bez mého Bena. Už je mu dobře, nic ho netrápí. Snad měl krásnej život. Ruku na něj nikdo nikdy nevztáhl a dělali jsme, co jsme mohli. Jen ten konec mohl mít jinej... Život bez psů si neumím představit. Vzhledem k tomu, co jsem si v životě zažila, jsou pro mě zvířata ti nejupřímější tvorové. Smrt zvířete mě zasáhne víc než smrt člověka. Je to blbý, že to říkám, ale je to tak.

Jo vážení, je to tak....když řeknu někomu z mých známých a přátel "umřel mi pes", tak přesně to a doslova to pro něj znamená, takže mě polituje, zeptá se tak max co se stalo a tím to defakto hasne.....jako chápe, že brečím, že mi umřel někdo koho mám ráda, ale pořád je to "umřel pes"
Prostě nemám ve svém okolí stejného pacienta, snad krom jedné mojí kamarádky, která svoje zvířata taky miluje a tak ví, jak mi je, když jí něco takového řeknu

Ale defakto tady se schází skupina lidí, z nichž mnozí jsou se svojí láskou ke psům a jiným zvířatům na tom stejně jako já.
Takže tady si vzájemně rozumíme, že to není "umřel jen pes", že víme jaké to je, víme jak je to hrozné.

Ono možná slova útěchy jsou neobratná a vypadají jako totální neustále omýlané fráze....ale to naše "je mi to líto a držte se" tady píšou lidi, co vědí, že "držet se" je hlavně zkraje hodně těžké.......píšou to lidi, které už opustil jejich nejlepší přítel, jejich spřízněná duše, jejich soukromé štěstíčko......a věřte, že je jim to opravdu líto, protože i když se vzájemně neznáme, tak ale moc dobře víme, jakou bolest člověk cítí, když ho navždy opustí jeho psí (zvířecí, protože máme i jiná zvířátka) přítel.

Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo vážení, je to tak....když řeknu někomu z mých známých a přátel "umřel mi pes", tak přesně to a doslova to pro něj znamená, takže mě polituje, zeptá se tak max co se stalo a tím to defakto hasne.....jako chápe, že brečím, že mi umřel někdo koho mám ráda, ale pořád je to "umřel pes"
Prostě nemám ve svém okolí stejného pacienta, snad krom jedné mojí kamarádky, která svoje zvířata taky miluje a tak ví, jak mi je, když jí něco takového řeknu

Ale defakto tady se schází skupina lidí, z nichž mnozí jsou se svojí láskou ke psům a jiným zvířatům na tom stejně jako já.
Takže tady si vzájemně rozumíme, že to není "umřel jen pes", že víme jaké to je, víme jak je to hrozné.

Ono možná slova útěchy jsou neobratná a vypadají jako totální neustále omýlané fráze....ale to naše "je mi to líto a držte se" tady píšou lidi, co vědí, že "držet se" je hlavně zkraje hodně těžké.......píšou to lidi, které už opustil jejich nejlepší přítel, jejich spřízněná duše, jejich soukromé štěstíčko......a věřte, že je jim to opravdu líto, protože i když se vzájemně neznáme, tak ale moc dobře víme, jakou bolest člověk cítí, když ho navždy opustí jeho psí (zvířecí, protože máme i jiná zvířátka) přítel.

Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé.

Ani nevíte, jak rozumím. Nejhorší pro mě je, že mi před 5 lety odešla fenka krizenec labrador a bull. Bylo to taky náhle a během chvíle (podělaná rakovina). Obrečím každé zvíře, ale ten pes je pro mě člen mé rodiny, dá se říct, že nejdůležitější. Kdybych neměla na jídlo, tak těm psům vždy dopřeji. Bydlím na vesnici, bohužel přístup ke zvířatům je zde stále jako ke spotřebnímu zboží. Pro mě ne a nikdo to nedokáže pochopit. Dusím to v sobě, protože nejsem zvědavá na hloupý řeči. Jsem ráda, že alespoň tady mají lidé pochopení jaké to je a jak hrozně to bolí. Děkuji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo vážení, je to tak....když řeknu někomu z mých známých a přátel "umřel mi pes", tak přesně to a doslova to pro něj znamená, takže mě polituje, zeptá se tak max co se stalo a tím to defakto hasne.....jako chápe, že brečím, že mi umřel někdo koho mám ráda, ale pořád je to "umřel pes"
Prostě nemám ve svém okolí stejného pacienta, snad krom jedné mojí kamarádky, která svoje zvířata taky miluje a tak ví, jak mi je, když jí něco takového řeknu

Ale defakto tady se schází skupina lidí, z nichž mnozí jsou se svojí láskou ke psům a jiným zvířatům na tom stejně jako já.
Takže tady si vzájemně rozumíme, že to není "umřel jen pes", že víme jaké to je, víme jak je to hrozné.

Ono možná slova útěchy jsou neobratná a vypadají jako totální neustále omýlané fráze....ale to naše "je mi to líto a držte se" tady píšou lidi, co vědí, že "držet se" je hlavně zkraje hodně těžké.......píšou to lidi, které už opustil jejich nejlepší přítel, jejich spřízněná duše, jejich soukromé štěstíčko......a věřte, že je jim to opravdu líto, protože i když se vzájemně neznáme, tak ale moc dobře víme, jakou bolest člověk cítí, když ho navždy opustí jeho psí (zvířecí, protože máme i jiná zvířátka) přítel.

Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé.

"Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé"

To bylo opravdu hodně necitlivé....když mi bylo 12 let, chovala jsem několik let morčátka a s láskou na ně vzpomínám dodnes... i na další mé lásky, korely...s morčátky už je to 43 let....moje mamča se mnou tehdá soucítila...
Vzpomínáme na všechna naše zvířátka, máte pravdu 💕

Omlouvám se, že tady tak vypisuju, ale musím. Ráno, když jsem veterinářce volala a ona mi řekla, že to nezvládl, jsem neskutečně brečela. Dopoledne jsme si pro něj jeli a já myslela, že to zvládnu v klidu. Obrovský omyl! Vidět ho na stole a vědět, že je to pravda, že už opravdu není, byla tak krutá rána... Ja hloupá, jsem si pořád naivně namlouvala, že je to jen zlý sen. Psychicky jsem to opravdu nezvládla.

BenaBak napsal(a):
Já si taky neumím představit život bez psů. Teď tedy momentálně život bez mého Bena. Už je mu dobře, nic ho netrápí. Snad měl krásnej život. Ruku na něj nikdo nikdy nevztáhl a dělali jsme, co jsme mohli. Jen ten konec mohl mít jinej... Život bez psů si neumím představit. Vzhledem k tomu, co jsem si v životě zažila, jsou pro mě zvířata ti nejupřímější tvorové. Smrt zvířete mě zasáhne víc než smrt člověka. Je to blbý, že to říkám, ale je to tak.

Tak pokud vas smrt vaseho osa nezasahne víc nez smrt manzela nebo ditete furt dobry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pokud vas smrt vaseho osa nezasahne víc nez smrt manzela nebo ditete furt dobry.

Tak dítě mi ještě neumřelo a doufám, že se tak za mého života nestane.
A manžel, to je sporný, záleží na tom jakej, já si s tím svým zažila svoje.....nikdo mě v životě tak psychicky neranil jako on....

A pak další věc, lidé jsou různé, já jsem člověk, co si obecně lépe rozumí se zvířaty,, resp. jako extrovert mi zvíře 24ˇ7 nevadí, kdybych takhle měla fungovat s lidma, tak se zblázním.
Už jako dítě jsem si raději vyprávěla s tetinou německou ovčandou, než se svými vrstevníky ve školce.
Už jako dítě jsem čas raději trávila se zvířaty, než s lidmi. To, že jsem se naučila nakonec sociální dovednosti nebo jak to nazvat je z části toho, co jsem asi odkoukala, z části díky tomu, že jsem byla hezká....tám myslím, že jsem neměla žádný handicap, třeba brýle, pro který bych byla třeba terčem posměchu, z části proto, že jsem byla chytrá a z velké části proto, že když se snažím, tak vyjdu s každým, nejsem konfliktní typ a ve své podstatě spoustě lidem připadám, že jsem jejich krevní skupina, že dokážu být oporou, nad věcí, pomoct........
Ale je to fuška a vyčerpává mě to....a pes mě naopak energií doníjí.

Někdo má asi to štěstí, že je "normální" a najde sbojí opravdovou polovičku...manžela, přítele, někoho, s kým dojde k souznění duší. Já takového člověka za celý svůj život nepotkala, ale měla jsem to štěstí, že takovou duší pro mě byla fena.........je to nenormální?? Možná.....
V každém pčípadě vím, že kdybych dostala ultimátum "buď já nebo pes", tak bych zvolila psa.
A to z jednoho prostého důvodu, protože pes má ten ohromný dar mě milovat i když jsem ošklivá, špinavá, když mi naskáčou bradavice, bude mě milovat i když budu chodit fakt příšerně nemoderně oblečená, prostě i když budu vypadat jako tlustá Jeřibaba, tak pro něj budu svatej obrázek, ke kterému vzhlíží a hlavně bude mě milovat láskou upřímnou věrnou a bez přetvářky.

Každý to máme jinak, pro někoho je pes členem rodiny, pro mě byla moje Sára VŠECKO, ať si o tom myslí kdo chce, co chce......

A upřímně občas už začínám být trochu háklivá na to, když někdo podotkne, že kdo to má takhle podobně jako já, tak není normální.

Vím, že jste v jádru hodná ženská, která se asi se životem moc nepáře a v mnoha ohledech, když vás tady čtu, tak jsme stejné.....ale v tomto si dovolím oponovat.

Děti jsem do své rozvahy nezahrnula, na to ani nechci myslet, asi nejhorší, co se mámě může stát je, že přežije svoje děti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak dítě mi ještě neumřelo a doufám, že se tak za mého života nestane.
A manžel, to je sporný, záleží na tom jakej, já si s tím svým zažila svoje.....nikdo mě v životě tak psychicky neranil jako on....

A pak další věc, lidé jsou různé, já jsem člověk, co si obecně lépe rozumí se zvířaty,, resp. jako extrovert mi zvíře 24ˇ7 nevadí, kdybych takhle měla fungovat s lidma, tak se zblázním.
Už jako dítě jsem si raději vyprávěla s tetinou německou ovčandou, než se svými vrstevníky ve školce.
Už jako dítě jsem čas raději trávila se zvířaty, než s lidmi. To, že jsem se naučila nakonec sociální dovednosti nebo jak to nazvat je z části toho, co jsem asi odkoukala, z části díky tomu, že jsem byla hezká....tám myslím, že jsem neměla žádný handicap, třeba brýle, pro který bych byla třeba terčem posměchu, z části proto, že jsem byla chytrá a z velké části proto, že když se snažím, tak vyjdu s každým, nejsem konfliktní typ a ve své podstatě spoustě lidem připadám, že jsem jejich krevní skupina, že dokážu být oporou, nad věcí, pomoct........
Ale je to fuška a vyčerpává mě to....a pes mě naopak energií doníjí.

Někdo má asi to štěstí, že je "normální" a najde sbojí opravdovou polovičku...manžela, přítele, někoho, s kým dojde k souznění duší. Já takového člověka za celý svůj život nepotkala, ale měla jsem to štěstí, že takovou duší pro mě byla fena.........je to nenormální?? Možná.....
V každém pčípadě vím, že kdybych dostala ultimátum "buď já nebo pes", tak bych zvolila psa.
A to z jednoho prostého důvodu, protože pes má ten ohromný dar mě milovat i když jsem ošklivá, špinavá, když mi naskáčou bradavice, bude mě milovat i když budu chodit fakt příšerně nemoderně oblečená, prostě i když budu vypadat jako tlustá Jeřibaba, tak pro něj budu svatej obrázek, ke kterému vzhlíží a hlavně bude mě milovat láskou upřímnou věrnou a bez přetvářky.

Každý to máme jinak, pro někoho je pes členem rodiny, pro mě byla moje Sára VŠECKO, ať si o tom myslí kdo chce, co chce......

A upřímně občas už začínám být trochu háklivá na to, když někdo podotkne, že kdo to má takhle podobně jako já, tak není normální.

Vím, že jste v jádru hodná ženská, která se asi se životem moc nepáře a v mnoha ohledech, když vás tady čtu, tak jsme stejné.....ale v tomto si dovolím oponovat.

Děti jsem do své rozvahy nezahrnula, na to ani nechci myslet, asi nejhorší, co se mámě může stát je, že přežije svoje děti.

Ja nerikam manzel ae kterym jste jen ze je to výhodné a mate se radi nebo ktery vam ublizil. Me taky nedojme smrt nekoho koho sice znam x let a vychazim s nim ale jinak vlastne nic. A svyho hada orvu a boli to. Tohle jr v pořádku. Ale vw chvili kdybyste mela treba to dite a presto upredbostnila psa uz by to bylo... No nevim, prostě to uz by přes caru bylo. Chápu jak to myslis u sebe a tak to smysl dava i me jakozto celkem bakvanu v jistych ohledech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo vážení, je to tak....když řeknu někomu z mých známých a přátel "umřel mi pes", tak přesně to a doslova to pro něj znamená, takže mě polituje, zeptá se tak max co se stalo a tím to defakto hasne.....jako chápe, že brečím, že mi umřel někdo koho mám ráda, ale pořád je to "umřel pes"
Prostě nemám ve svém okolí stejného pacienta, snad krom jedné mojí kamarádky, která svoje zvířata taky miluje a tak ví, jak mi je, když jí něco takového řeknu

Ale defakto tady se schází skupina lidí, z nichž mnozí jsou se svojí láskou ke psům a jiným zvířatům na tom stejně jako já.
Takže tady si vzájemně rozumíme, že to není "umřel jen pes", že víme jaké to je, víme jak je to hrozné.

Ono možná slova útěchy jsou neobratná a vypadají jako totální neustále omýlané fráze....ale to naše "je mi to líto a držte se" tady píšou lidi, co vědí, že "držet se" je hlavně zkraje hodně těžké.......píšou to lidi, které už opustil jejich nejlepší přítel, jejich spřízněná duše, jejich soukromé štěstíčko......a věřte, že je jim to opravdu líto, protože i když se vzájemně neznáme, tak ale moc dobře víme, jakou bolest člověk cítí, když ho navždy opustí jeho psí (zvířecí, protože máme i jiná zvířátka) přítel.

Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé.

Já teda kolem sebe mám lidi, pejskaře, kteří to mají stejně a smrt psa je taky zasáhne hodně...

No a pak se nám třeba stalo u známých - měli jsme přijít na grilovačku my, a ještě jedna rodina. Ti druzí se omluvili a nedorazili, protože jim umřel pes (ještě k tomu hodně mladý). No a známí z toho byli úplně rozčarovaní, a doslova řekli, že to nechápou, že nepřišli kvůli tomu, že jim chcípnul pes. A ještě jim zkoušeli volat a přemlouvat je... to mi hlava fakt nebrala... Jako chápu, že ne každý je takový milovník psů, a že někdo se do toho prostě asi nedokáže úplně vcítit, ale logicky když vidím, že je člověk z něčeho zdrcenej, tak na to má právo a já nemůžu říct, že je to jen banalita, protože každý to má jinak.

A mně třeba i od jakopejskařů dorazilo, že když jsem si o tom chtěla popovídat a potřebovala jsem to ze sebe dostat, tak mi řekli, že to nechtějí poslouchat. To mně v tu chvíli přišlo taky necitlivé. Protože sdělená bolest je poloviční bolest. A já se z toho prostě potřebuju vykecat. A sama ani nemám problém někoho vyslechnout, když si o tom potřebuje promluvit. Třeba kamarádka o tom mluví ještě i rok po nečekané a náhlé smrti pejska a přijde mně to normální. Chápu, že každej to má jinak, ale takovej ten přístup, že smrt neexistuje, když o ní nemluvím, mně prostě přijde divnej.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja nerikam manzel ae kterym jste jen ze je to výhodné a mate se radi nebo ktery vam ublizil. Me taky nedojme smrt nekoho koho sice znam x let a vychazim s nim ale jinak vlastne nic. A svyho hada orvu a boli to. Tohle jr v pořádku. Ale vw chvili kdybyste mela treba to dite a presto upredbostnila psa uz by to bylo... No nevim, prostě to uz by přes caru bylo. Chápu jak to myslis u sebe a tak to smysl dava i me jakozto celkem bakvanu v jistych ohledech.

No ono u těch dětí bych řekla, že je to trošku jiné a teď neříkám, že mám svoje psy raději než svoje děti. Spíš to pocitově vnímám, že ať už se jedná o moje dítě nebo mého psa, tak miluju všechny....ne stejně, každého svým způsobem, ale nemůžu říct, že někoho víc někoho míň.
Samozřejmě mi rozum velí, že svoje děti musím milovat víc než svoje psy, ale je to spíš o tom, že když se člověk musí rozhodnout...vybrat si mezi svým dítětem a psem...např. že by dítě mělo nějakou nemoc a nemohlo se psem sdílet domácnost, tak holt bych musela hledat psu nový domov....dítě nenacpu do babyboxu se vzkazem "nechte si ho, má silnou alergii na psy, tak my ho nechceme"

Možná to vnímám jinak, protože my jsme celá rodina dobrovolně psí "otroci", tím, že už mám děti dospělé, tak veškerá pozornost a rozmazlování se upírá na psy a to právě i ze strany dětí.....
Když to řeknu blbě, tak u nás se nerozlišuje, jestli je člen rodiny člověk a nebo pes....jsme rodina. Teda vlastně rozlišuje, protože je v naší moci činit naše psy šťastnými, což bohužel u lidí nelze, protože nežijeme v bublině, máme svoje starosti, svoje vztahy s ostatními lidmi.
Takže teď jsou naši psi v naší rodině za opečovávané děti.....ne není to situace, kdy bychom si pořizuvali psy místo dětí, kdy by psi měli nahradit děti....ale nevím k čemu jinému bych to přirovnala.

A to upřednostňování psa (zvířete) před dítětem?? Tak to vlastně asi děláme všichni, nejdřív povinnost-postarat se o zvíře...krmení, venčení popř. čištění příbytku, prostě zajištění potřeb zvířete a pak si třeba můžeme jít zahrát pexeso, jít na hřiště atd atd.
To samé je třeba s tím, co budeme dělat o prázdninách...vždycky se musí brát ohled na zvíře a pokud mi třeba vybouchne hlídání zvířete, tak se může dítě stavět na hlavu a pojedeme tak max do zadele.
Vím, že takhle to upřednostňování nebylo myšleno.

Takže kdyby bylo potřeba, tak bych dýchala za oba, za psa i za dítě a pokud by to potřebovali současně, tak v ideálním případě najít někoho, kdo bude dýchat za moje dítě nebo, kdo mi s tím dýcháním pomůže....protože na psa se mi každej vyflákne.......a když ne....k tomu doufám nikdy nedojde......

BenaBak napsal(a):
Moc děkuji za útěchu. Vím, že ta největší bolest odezní, ale je to hrozný. Mám ještě 2 psy, jsou skvělí, ale Ben byl prostě PAN PES. Vidím jeho hračky, pelech a zase bulím. Má hrob na svým oblíbeným místě pod vínem. Kéž by se ti naši 4-nozí kamarádi dožívali daleko víc let...
Věřím, že je nějaké misto, kde se ti naši miláčci prohání a čekají na nás. Tajně v to doufám...

To místo existuje, o tom nepochybujte...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pokud vas smrt vaseho osa nezasahne víc nez smrt manzela nebo ditete furt dobry.

Miluju zvířata, ale přece jen lidé by měli skutečně být na prvním místě...

fikovnice napsal(a):

Miluju zvířata, ale přece jen lidé by měli skutečně být na prvním místě...

Ach kéž bych byla správný člověk, ale jsem sobec sobecká a pouze 3 lidi na světě mají tu výsadu, že bych je upřednostnila před vlastním zvířetem.

BenaBak napsal(a):
Omlouvám se, že tady tak vypisuju, ale musím. Ráno, když jsem veterinářce volala a ona mi řekla, že to nezvládl, jsem neskutečně brečela. Dopoledne jsme si pro něj jeli a já myslela, že to zvládnu v klidu. Obrovský omyl! Vidět ho na stole a vědět, že je to pravda, že už opravdu není, byla tak krutá rána... Ja hloupá, jsem si pořád naivně namlouvala, že je to jen zlý sen. Psychicky jsem to opravdu nezvládla.

Zítra to budou přesně 2 roky, co nám umřel náš labrador...bolest byla strašná...když jsme ho vezli v autě z veteriny, jeho poslední cesta autem s námi..miloval výlety, rád jezdil v autě..připadala jsem si také jak ve zlém snu, nebyla jsem schopná ty první dny vůbec fungovat, bylo mi zle i fyzicky, špatně se mi dýchalo...manžel mě chtěl nějak rozptýlit, druhý den jsme jeli někam do vedlejšího města pro kolo, měla jsem na něj vztek, proč mě nutí někam jezdit, když mi není dobře..čas bolest zmírnil, to je pravda, teď už brečím jen vyjímečně, už to ani nejde, ale smutek mám v sobě pořád, kdykoliv sedím na zahradě poblíž jeho hrobu. Dalšího psa zatím nechci a obávám se, že už mít nikdy nebudu, další odchod bych asi nezvládla..už jsem si prožila smrt několika svých blízkých z rodiny, dost mě všechno poznamenalo a další bolest bych možná už psychicky ani fyzicky nezvládla..mám děti, malá vnoučata, ani bych asi už na dalšího pejska neměla tolik času jako na toho předešlého...byly to krásné roky, život jde dál, teď žiju zase jinou etapu svého života...ale ta se psem byla krásná...

Tak jsem tady zase. Dnes jsem bulela už jen asi 20 krát. Šla jsem uklízet jeho věci a na dvorku jsem narazila na jeho nejoblíbenější míč a bylo to v pr...
Přítel už je ze mě úplně hotovej. Jeho to taky sebralo, ale bere to tak, že už je mu dobře a lítá někde nahoře za talířem. Čas rány zahojí, vím. Jo a k těm lidem, co tohle nechápou, včera jsem od známého dostala otázku, jestli bude guláš. Neměla jsem daleko k tomu dát mu pěstí.

BenaBak napsal(a):
Tak jsem tady zase. Dnes jsem bulela už jen asi 20 krát. Šla jsem uklízet jeho věci a na dvorku jsem narazila na jeho nejoblíbenější míč a bylo to v pr...
Přítel už je ze mě úplně hotovej. Jeho to taky sebralo, ale bere to tak, že už je mu dobře a lítá někde nahoře za talířem. Čas rány zahojí, vím. Jo a k těm lidem, co tohle nechápou, včera jsem od známého dostala otázku, jestli bude guláš. Neměla jsem daleko k tomu dát mu pěstí.

, jestli bude guláš

Kdyby radši držel hubu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
, jestli bude guláš

Kdyby radši držel hubu

Po mým pohledu si asi uvědomil, že dost přestřelil. Takovejch "inteligentů" tady máme 99%. A pak se někdo diví, že mám ty psy raději.

Milí iFAUNoví kamarádi!
Já už se sem bojím cokoli napsat, abych to nezakřikla (teda "nezapísla") a také se bojím, že jsem právě měla halucinaci...
S příbuznými rozpory vyeskalovaly, celý týden a hlavně víkend byl hrozný. Včera jsem u auta potkala paní od Pegy, tak jsem šla ještě loudit a paní mi řekla, že už těžko vše zvládá, že se jí zase zhoršilo zdraví a že se domluvili, že v těch vedrech Pegy už vůbec nepřipadá do úvahy, zkrátka, že Pegy tu ASI už bývat nebude.
No, a teď - 5min zpátky jsem šla pustit ven mého milovaného kocoura a chvíli si s ním "zafilozofovat" na našem místě pod balkóny. Najednou kocour zpozorněl, já koukám, že někdo se šourá poblíž, někdo, kdo je podobný právě sousedce, a šourá se se psem!!! Ale doma jsem nechala brýle, navíc tma, tak si říkám, že je to někdo jiný. Nicméně jsem neodolala dojít na chodník se kouknout a paní už na mě:"Jani, Jani....! Odpoledne mi ji syn dovezl!" A Pegy ihned za mnou a mazlila se a mazlila... Takže, pokud se nic nestane, v úterý bude zkušební jízda na chalupu! Bohužel zrovna tento končící týden jsem měla dovolenou a ta mi dneškem skončila. Paní mi totiž chtěla Pegy dát rovnou na celé úterý, což bohužel nejde...
Takže hned jsem běžela vám to napsat a pořád si říkám, jestli jsem se fakt nedostala do nějaké psychotické ataky a zda to vše nebyl jen přelud!

fikovnice napsal(a):
Milí iFAUNoví kamarádi!
Já už se sem bojím cokoli napsat, abych to nezakřikla (teda "nezapísla") a také se bojím, že jsem právě měla halucinaci...
S příbuznými rozpory vyeskalovaly, celý týden a hlavně víkend byl hrozný. Včera jsem u auta potkala paní od Pegy, tak jsem šla ještě loudit a paní mi řekla, že už těžko vše zvládá, že se jí zase zhoršilo zdraví a že se domluvili, že v těch vedrech Pegy už vůbec nepřipadá do úvahy, zkrátka, že Pegy tu ASI už bývat nebude.
No, a teď - 5min zpátky jsem šla pustit ven mého milovaného kocoura a chvíli si s ním "zafilozofovat" na našem místě pod balkóny. Najednou kocour zpozorněl, já koukám, že někdo se šourá poblíž, někdo, kdo je podobný právě sousedce, a šourá se se psem!!! Ale doma jsem nechala brýle, navíc tma, tak si říkám, že je to někdo jiný. Nicméně jsem neodolala dojít na chodník se kouknout a paní už na mě:"Jani, Jani....! Odpoledne mi ji syn dovezl!" A Pegy ihned za mnou a mazlila se a mazlila... Takže, pokud se nic nestane, v úterý bude zkušební jízda na chalupu! Bohužel zrovna tento končící týden jsem měla dovolenou a ta mi dneškem skončila. Paní mi totiž chtěla Pegy dát rovnou na celé úterý, což bohužel nejde...
Takže hned jsem běžela vám to napsat a pořád si říkám, jestli jsem se fakt nedostala do nějaké psychotické ataky a zda to vše nebyl jen přelud!

Ty jsi pako, atako takže ji paní bude mít zase? Já myslela, že jí ji přivezli jen na ,,návštěvu". Tak jsem noc zvědavá, jestli to konečně vyjde a nebo se u nich zase něco náhle změní

lesnížínka napsal(a):
Ty jsi pako, atako takže ji paní bude mít zase? Já myslela, že jí ji přivezli jen na ,,návštěvu". Tak jsem noc zvědavá, jestli to konečně vyjde a nebo se u nich zase něco náhle změní

Já to úplně nepochopila.
Pravdou je, že cca před 10 dny jsem se se synem potkala (sousedčin syn = můj kamarád a býv. spolužák). Hned jsem mu řekla o Pegy a on, že o všem ví a kdy že chci Pegy přivézt, že se jen domluví s maminou... To jsem sem ani nepsala, protože jsem si byla stoprocentně jistá, že to nevyjde a že sousedka už Pegy nebude chtít... No, a on ji přivezl prý dnes kolem páté odpoledne. Kdybych to věděla, šla bych udělat večerní venčení.

Ta úvodní věta = nevím vůbec, na jak dlouho byla přivezena, netuším, jak to bude dál. Ale na zítra večer jsem se už přihlásila do služby...

fikovnice napsal(a):
Já to úplně nepochopila.
Pravdou je, že cca před 10 dny jsem se se synem potkala (sousedčin syn = můj kamarád a býv. spolužák). Hned jsem mu řekla o Pegy a on, že o všem ví a kdy že chci Pegy přivézt, že se jen domluví s maminou... To jsem sem ani nepsala, protože jsem si byla stoprocentně jistá, že to nevyjde a že sousedka už Pegy nebude chtít... No, a on ji přivezl prý dnes kolem páté odpoledne. Kdybych to věděla, šla bych udělat večerní venčení.

Ta úvodní věta = nevím vůbec, na jak dlouho byla přivezena, netuším, jak to bude dál. Ale na zítra večer jsem se už přihlásila do služby...

Se to snad postupně dozvíš. Držím palce, ať ti služba vyjde

No Jani, tak snad nezbývá popřát, ať to tentokrát vyjde a držet palečky, aby sousedka byla na tom se zdravím co nejdéle alespoň tak dobře, aby mohla mít Pegynku u sebe.

Víš, že ti to přeju z celého srdce...mít nového víkenďáčka, ale upřímně se nejvíc bojím toho, že to třeba rok bude bájo, že si na sebe s Pegynkou zvyknete a třeba za rok už sousedka nebude moci bydlet sama, že půjde do domova a nebo si jí vezmou děti k sobě a že tím to víkendování skončí. A že pak to bude hodně těžký, protože s čubinou už budš mít citový vztah.

Ale to maluju čerty na zeď.......takže raději začnu opravdu usilovně držetpalce a přát ti, aby to vyšlo a aby to dlouho fungovalo ke spokojenosti všech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No Jani, tak snad nezbývá popřát, ať to tentokrát vyjde a držet palečky, aby sousedka byla na tom se zdravím co nejdéle alespoň tak dobře, aby mohla mít Pegynku u sebe.

Víš, že ti to přeju z celého srdce...mít nového víkenďáčka, ale upřímně se nejvíc bojím toho, že to třeba rok bude bájo, že si na sebe s Pegynkou zvyknete a třeba za rok už sousedka nebude moci bydlet sama, že půjde do domova a nebo si jí vezmou děti k sobě a že tím to víkendování skončí. A že pak to bude hodně těžký, protože s čubinou už budš mít citový vztah.

Ale to maluju čerty na zeď.......takže raději začnu opravdu usilovně držetpalce a přát ti, aby to vyšlo a aby to dlouho fungovalo ke spokojenosti všech.

Janinko, děkuji...
Já věřím, že sousedka takto neskončí - v nějakém DD. Přímo nad ní bydlí její dcera a sousedka se ještě stará o svoji sestru, která má těžkého Alzheimera. To bylo právě včera, kdy mi říkala, že už to starání se o sestru nedává, že zestárla najednou snad o 10 let...

Jinak takový vztah jako s Flokym si myslím, že nehrozí. Už proto, že já opravdu na chalupu jezdím méně a méně - kvůli svému nedobrému zdraví i proto, že nemůžu dlouho nechávat kočeny samotné. Vycítila jsem, že sousedka by mi Pegy snad i přenechala , ale to opravdu nejde. Nezvládla bych to, navíc všechny mé kočky se psů bojí (i ty čistě bytové; ty se bojí občasného štěkotu na chodbě). A byť psy miluju neskutečně moc, tak moje kočky logicky mají před Pegy přednost. A Pegynka venku vrčela na mého kocoura, takže jí budu muset vysvětlit, že na tohoto kocoura se zkrátka nevrčí!

fikovnice napsal(a):
Jinak takový vztah jako s Flokym si myslím, že nehrozí. Už proto, že já opravdu na chalupu jezdím méně a méně - kvůli svému nedobrému zdraví i proto, že nemůžu dlouho nechávat kočeny samotné. Vycítila jsem, že sousedka by mi Pegy snad i přenechala , ale to opravdu nejde. Nezvládla bych to, navíc všechny mé kočky se psů bojí (i ty čistě bytové; ty se bojí občasného štěkotu na chodbě). A byť psy miluju neskutečně moc, tak moje kočky logicky mají před Pegy přednost. A Pegynka venku vrčela na mého kocoura, takže jí budu muset vysvětlit, že na tohoto kocoura se zkrátka nevrčí!

Hodně opožděné se připojuji ke gratulantům, zaregistrovala jsem to až teď.
Držím palce, aby to s Peggy tentokrát vyšlo a mohla ti být víkendovou psí parťačkou. No a kdy to náhodou nevyšlo, možná bych pro tebe měla tip na parťáka menšího vzrůstu 😉

"Vycítila jsem, že sousedka by mi Pegy snad i přenechala" - možná v tomhle bude háček.

Janinko, držím palečky, ať je to s Pegynkou přesně tak, jak si představuješ. A i kdyby to v dlouhodobém horizontu neklaplo, ať si spolu užijete aspoň teď pár dní na chatě.

Co ta sousedka od pitíček, kandidátka na spolumajitelství? Tam se něco nerýsuje?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janinko, držím palečky, ať je to s Pegynkou přesně tak, jak si představuješ. A i kdyby to v dlouhodobém horizontu neklaplo, ať si spolu užijete aspoň teď pár dní na chatě.

Co ta sousedka od pitíček, kandidátka na spolumajitelství? Tam se něco nerýsuje?

Moc děkuji "Odetto".
Sousedka od pití se mnou má jet na chalupu - domlouvaly jsme se tak. Ovšem ještě netuší, že jí možná na klíně bude sedět Pegy...

fikovnice napsal(a):
Moc děkuji "Odetto".
Sousedka od pití se mnou má jet na chalupu - domlouvaly jsme se tak. Ovšem ještě netuší, že jí možná na klíně bude sedět Pegy...

Ty jsi divoška. Jsem ráda, že máš želízka v ohni. Užij si to. :-) Já si včera neplánovaně pomuchlala aspoň tchynina pejska, tak jsem ráda - taky mi to chybí, to víš.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ty jsi divoška. Jsem ráda, že máš želízka v ohni. Užij si to. :-) Já si včera neplánovaně pomuchlala aspoň tchynina pejska, tak jsem ráda - taky mi to chybí, to víš.

Vím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ty jsi divoška. Jsem ráda, že máš želízka v ohni. Užij si to. :-) Já si včera neplánovaně pomuchlala aspoň tchynina pejska, tak jsem ráda - taky mi to chybí, to víš.

Vy už nemáte psa?

GAELLE napsal(a):
Vy už nemáte psa?

Bohužel jsem o něj ve druhé polovině května, po krátké, ale vážné nemoci, přišla.

To mi je ľúto

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel jsem o něj ve druhé polovině května, po krátké, ale vážné nemoci, přišla.

Tak to je mi moc líto....................

Děkuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Vycítila jsem, že sousedka by mi Pegy snad i přenechala" - možná v tomhle bude háček.

Jak to myslíte "Orionko"?

Jako příliš velký závazek?

Tak kolem 22.h vyrážíme...
Pegy prý má večerní procházky až takto pozdě...a mně to vůbec nevadí. Jen doufám, že mě nepožene jak vzedmutou kozu! :-)
No a druhá sousedka již o modifikaci zítřejšího výletu na chalupu ví, tedy, že nepojedeme dvě, nýbrž tři!!!
Žrádlo prý zatím řešit nemám - dostanu s sebou. Ale i tak zítra ještě chci koupit nějaké pamlsky - holt se budu řídit tím, co měl rád Floček...

A bylo by fajn zapracovat na tom, aby Pegy nebyla nucena chodit jen na vodítku. Zatím to tak mají. To se pak asi přijdu poradit s vámi zkušenějšími. Ona je živel a divoch, to jo, ale je hodná, neagresívní...já si třeba vůbec neumím představit, že by Flokáč býval neměl možnost být navolno.

rapotacka11 napsal(a):
Jako příliš velký závazek?

Je to možné...
Ale to se mi "Orionka" nemůže divit. Jsem sama na tři kočky, zaměstnaná, prostě psa teď vlastnit nastálo nemohu. Nebyl by šťastný ani on, ani já...

fikovnice napsal(a):
Je to možné...
Ale to se mi "Orionka" nemůže divit. Jsem sama na tři kočky, zaměstnaná, prostě psa teď vlastnit nastálo nemohu. Nebyl by šťastný ani on, ani já...

To je přesně ten důvod, proč plánuji psa až na důchod. A i tak budu hodně zvažovat.

fikovnice napsal(a):
Je to možné...
Ale to se mi "Orionka" nemůže divit. Jsem sama na tři kočky, zaměstnaná, prostě psa teď vlastnit nastálo nemohu. Nebyl by šťastný ani on, ani já...

Já se vám vůbec nedivím. Myslela jsem to tak, že s tím možná počítali ti mladí, když pejsu přivezli. Že bude spíš u vás a jen příležitostně se s ní paní pomazlí.
Že to tak nechcete vy, to úplně chápu. Však tu mockrát zaznělo, že pes na plný úvazek pro jednoho člověka, je téměř neřešitelný problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se vám vůbec nedivím. Myslela jsem to tak, že s tím možná počítali ti mladí, když pejsu přivezli. Že bude spíš u vás a jen příležitostně se s ní paní pomazlí.
Že to tak nechcete vy, to úplně chápu. Však tu mockrát zaznělo, že pes na plný úvazek pro jednoho člověka, je téměř neřešitelný problém.

Ano, máte pravdu.
Já už mám po večerním venčení - naprosto bezproblémové...ale bojím se, bojím, že tu Pegy nezůstane. Paní včera v noci opět spadla. Tentokrát za to nemůže Pegy, ale paní si stoupla na takové štokrle a to se pod ní zlomilo. Ani nevím, zda to vědí mladí...
Já nabídla, že budu venčit, co to jen půjde...ale např. u mě v bytě být nemůže (kočky) a hlavně já to časově nedám - veškerá venčení. Teď jsem paní líčila, kde všude jsme s Pegy byly a říkala, že tak dlouhou procházku už dlouho neměla. A to tedy nebylo nic závratného, co jsme teď nachodily. Nevidím to zkrátka nijak růžově, ale zítřek je stále předdomluvený a jsem zvědavá, co bude Pegy "říkat" chalupě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se vám vůbec nedivím. Myslela jsem to tak, že s tím možná počítali ti mladí, když pejsu přivezli. Že bude spíš u vás a jen příležitostně se s ní paní pomazlí.
Že to tak nechcete vy, to úplně chápu. Však tu mockrát zaznělo, že pes na plný úvazek pro jednoho člověka, je téměř neřešitelný problém.

Copak, já bych to potřebovala jako sůl - kvůli páteři chodím méně a méně, a to je špatně...
Ale jak psala "Kometa" (a i Vy) pro jednoho člověka pes...snad na důchod a i to je nejisté.
V práci si jedna moje velmi ambiciózní kolegyně pořídila psa. Je to svým způsobem chudák - vozila jej do práce, občas vyl zavřený u ní v pracovně. Pak po čtyřicítce se rozhodla pro dvě děti...a pesana už nevídám vůbec. Ono s těmi dětmi se jim jaksi nedařilo, tak myslím, že pes byl taková náhražka. A poté, co se tedy zadařilo mít dvě děti, tak se až bojím zeptat, co je s psíkem...

fikovnice napsal(a):
Ano, máte pravdu.
Já už mám po večerním venčení - naprosto bezproblémové...ale bojím se, bojím, že tu Pegy nezůstane. Paní včera v noci opět spadla. Tentokrát za to nemůže Pegy, ale paní si stoupla na takové štokrle a to se pod ní zlomilo. Ani nevím, zda to vědí mladí...
Já nabídla, že budu venčit, co to jen půjde...ale např. u mě v bytě být nemůže (kočky) a hlavně já to časově nedám - veškerá venčení. Teď jsem paní líčila, kde všude jsme s Pegy byly a říkala, že tak dlouhou procházku už dlouho neměla. A to tedy nebylo nic závratného, co jsme teď nachodily. Nevidím to zkrátka nijak růžově, ale zítřek je stále předdomluvený a jsem zvědavá, co bude Pegy "říkat" chalupě.

Jejda, to jsou změny, nestíhám to sledovat
Snad to bude s Peggy fungovat a sousedka se dá brzy dohromady, aby u ní mohla Peggy bydlet.
No ale....co v tom případě sousedka, s kterou jste načaly diskusi na téma společného psa, předvýběrem motýla? Aby neskončila nakonec Peggy u téhle sousedky

fikovnice napsal(a):

To je ale úplně jiná Peggy.
Tamta byla bígloidní, takhle se mi zdá russlíkovitá.
Už jsem zase Jelena Mimoňa

fikovnice napsal(a):

To je Pegynka, že joo??? Ta je ale kráásná!!! Ty kukadla 😚 doufám, že to s Pegy a chalupou vyjde 🍀🌷🙏 a paní ať je v pořádku 🍀

Fiona.Praha napsal(a):
Jejda, to jsou změny, nestíhám to sledovat
Snad to bude s Peggy fungovat a sousedka se dá brzy dohromady, aby u ní mohla Peggy bydlet.
No ale....co v tom případě sousedka, s kterou jste načaly diskusi na téma společného psa, předvýběrem motýla? Aby neskončila nakonec Peggy u téhle sousedky

Ne ne, ta sousedka, co jsme popíjely a já jí sdělila, že si pořídíme psa :-))), byla dnes se mnou...a k Pegy se zas až tak neměla. A ani Pegy k ní ne. Mě možná až trochu děsí, jak automaticky chodí Pegy za mnou, na chalupě jsem potřebovala na chvíli ulevit zádům, tak jsem se tam natáhla na otoman a hup - už jsem měla Pegy v posteli - viz ty fotky - ty jsou právě focené na tom otomanu. Pak se tam stočila do klubíčka a i schrupla. Ale jakmile já se pohnula, že jdu...někam...dvůr/zahrada...už měla pohotovost a hned za mnou. A mazlila se a mazlila...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je Pegynka, že joo??? Ta je ale kráásná!!! Ty kukadla 😚 doufám, že to s Pegy a chalupou vyjde 🍀🌷🙏 a paní ať je v pořádku 🍀

"Vahine", ty fotky jsou z chalupy!!!! Dnes byla premiéra!!!
A děkuji za hezká slova!

Fiona.Praha napsal(a):
To je ale úplně jiná Peggy.
Tamta byla bígloidní, takhle se mi zdá russlíkovitá.
Už jsem zase Jelena Mimoňa

Ne ne, to je stále tatáž Pegynka!
Ale vyloženě používáte moje slova. Já říkám na chalupě sousedce:"Nezdá se Ti, že je raslíkoidní?" A ona, že jo, jen prý nemá tak širokou hruď...

Možná se Vám zdá jiná, že jsem ji dnes fotila hodně zblízka. Možná to nějak zkresluje, čert ví...

fikovnice napsal(a):
"Vahine", ty fotky jsou z chalupy!!!! Dnes byla premiéra!!!
A děkuji za hezká slova!

Jéé bingo!!! 🐶😂tak to mám radost! Báječné, opravdu...no tak teď už můžu jít spát 😉🐾 já to všecičko čtu 👍🍀 je fakt moc hezká 🥰

fikovnice napsal(a):
Ne ne, ta sousedka, co jsme popíjely a já jí sdělila, že si pořídíme psa :-))), byla dnes se mnou...a k Pegy se zas až tak neměla. A ani Pegy k ní ne. Mě možná až trochu děsí, jak automaticky chodí Pegy za mnou, na chalupě jsem potřebovala na chvíli ulevit zádům, tak jsem se tam natáhla na otoman a hup - už jsem měla Pegy v posteli - viz ty fotky - ty jsou právě focené na tom otomanu. Pak se tam stočila do klubíčka a i schrupla. Ale jakmile já se pohnula, že jdu...někam...dvůr/zahrada...už měla pohotovost a hned za mnou. A mazlila se a mazlila...

Já se mezitím zorientovala. "Původní bígloidní" Peggy jsme si spojila s fotkou bígloida ir.ma Už jsem se zorientovala, že tohle je ta původní Peggy, kterou od sousedky původně odvezli a teď zase vrátili.

Nedivím se, že Peggy chodí za Vámi, jste "jistota".
Byla u paničky, pak s Vámi párkrát někde na špacíru, pak ji odvezli pro ni možná cizí lidé, pak ji zase vrátili paničce a najednou známá tvář, ale k tomu cizí tvář a cizí prostředí. Proto se Vás drží, protože jste jediný známý a pevný bod v tom současném chaosu. Jestli bude sousedka, co jste oslavovaly, bude jezdit na chalupu nebo chodit na procházky častěji, Peggy si zvykne. Chce to čas.

Raslové nemají přece širokou hruď, vždyť jsou to žížaly! (to je pracovní název pro raslice všech kamarádek )

Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

To je mně moc líto, držte se.

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Conie....hrnou se mi slzy do očí....obzvlášť u poslední fotky...smečky v pelíšku, kde je ještě i šarplaninka......
hodně sil, držte se

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Conie - držte se, člověk by chtěl napsat víc, ale ty slova prostě nikdy nic nevystihnou. Darinka byla krásná psí dáma a žila život naplno v milující a milovaný smečce, to by člověk přál každýmu psovi.

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Krásná a šikovná Darinka...taky tady utírám své dojetí a soucítím s Vámi....držte se děvče🌷, čas a smečka pomůže....ach jo 😪

Je mi to moc líto. Pes mne opustil před 3 roky a pořád to bolí ..................
Držte se

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

..je mi to strašně moc líto, držte se Vy I syn....

Conie pochopíme, hrozně moc to chápem a o to víc to bolí, i když to není náš pes. Držte se

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Milá "Conie", posílám Ti sílu, posílám Ti soucítění. A jsem si na tisíc procent jistá, že Darinka měla u Tebe ten nejlepší psí život!

fikovnice napsal(a):

Přátelé, Pegy má v srsti žíhání, to je na těch fotkách vidět. Má také různěbarevné polštářky na tlapkách - skvrnité - třeba jeden prst růžový, jeden hnědý. Fleky má též na břichu, slabinách. Já se omlouvám za vysoce pravděpodobně blbý až stupidní dotaz , ale je tady to zbarvení třeba typické pro nějaká plemena? Já samozřejmě vím, že Pegy je mix, ale tak...zajímá mě, co měla v předcích. Je nesmírně hodná, až moc. Včera na chalupě přišel soused, a to se šla schovat. Má zřejmě nedobré zkušenosti s mužskými. Jinak Flokáč měl tuším fleky třeba na patře v tlamě. Nosní houbu měl ale zbarvenou normálně a taktéž Pegy má...

fikovnice napsal(a):
Přátelé, Pegy má v srsti žíhání, to je na těch fotkách vidět. Má také různěbarevné polštářky na tlapkách - skvrnité - třeba jeden prst růžový, jeden hnědý. Fleky má též na břichu, slabinách. Já se omlouvám za vysoce pravděpodobně blbý až stupidní dotaz , ale je tady to zbarvení třeba typické pro nějaká plemena? Já samozřejmě vím, že Pegy je mix, ale tak...zajímá mě, co měla v předcích. Je nesmírně hodná, až moc. Včera na chalupě přišel soused, a to se šla schovat. Má zřejmě nedobré zkušenosti s mužskými. Jinak Flokáč měl tuším fleky třeba na patře v tlamě. Nosní houbu měl ale zbarvenou normálně a taktéž Pegy má...

Já znám s flekama na břiše jen russlíky a stafordšírské bulteriery.

Možná je Peggy jen zmatená a nejistá. Nepamatuji si kolik jí je, ale za poslední 4 měsíce měla v životě celkem chaos, takže teď v podstatě neví, čí je (doslova i obrazně ) a tak jí cizí chlap rozhodil.

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Je mi to moc líto. Držte se.

Všem děkuji, aspoň na to nejsem sama.

conie napsal(a):
Všem děkuji, aspoň na to nejsem sama.

Upřímnou soustrast, moc bolavé chvíle,hodně síly

fikovnice napsal(a):
Přátelé, Pegy má v srsti žíhání, to je na těch fotkách vidět. Má také různěbarevné polštářky na tlapkách - skvrnité - třeba jeden prst růžový, jeden hnědý. Fleky má též na břichu, slabinách. Já se omlouvám za vysoce pravděpodobně blbý až stupidní dotaz , ale je tady to zbarvení třeba typické pro nějaká plemena? Já samozřejmě vím, že Pegy je mix, ale tak...zajímá mě, co měla v předcích. Je nesmírně hodná, až moc. Včera na chalupě přišel soused, a to se šla schovat. Má zřejmě nedobré zkušenosti s mužskými. Jinak Flokáč měl tuším fleky třeba na patře v tlamě. Nosní houbu měl ale zbarvenou normálně a taktéž Pegy má...

Biígoid je také na břiše i v hubě skvrnitý, i polštářky má částečně dvojbarevné a k tomu některé drápky bílé, jiné černé.
Máma byla čistokrevná bíglice, otec černý špic.
Takže předpokládám, že by to mohlo pocházet od bíglice 😉

Žíhání v srsti nemáme, ale podsada má jinou barvu, než pesíky.

fleky na břiše i různobarevná tlapátka měla i Beta - tady coby čtyřměsíční slečna

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

conie napsal(a):
Všem děkuji, aspoň na to nejsem sama.

conie, je mi to líto. Stará smečka Vás opouští, snad se najde i nové chlupaté štěstí, které nenahradí díry v srdci, ale najdou si v něm nové místečko

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
fleky na břiše i různobarevná tlapátka měla i Beta - tady coby čtyřměsíční slečna

A co je Beta? Vy máte dogouny, že?

fikovnice napsal(a):
A co je Beta? Vy máte dogouny, že?

Beta Black Triumf - plášťová (tedy černá s typickými bílými znaky) fenka německé dogy. Na poslední fotce jí moc do osmi let nechybí... bohužel se veteránské osmičky o pár týdnů nedožila. Uvidíme, co na to Night, už mu chybí necelý půlrok...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Beta Black Triumf - plášťová (tedy černá s typickými bílými znaky) fenka německé dogy. Na poslední fotce jí moc do osmi let nechybí... bohužel se veteránské osmičky o pár týdnů nedožila. Uvidíme, co na to Night, už mu chybí necelý půlrok...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Beta Black Triumf - plášťová (tedy černá s typickými bílými znaky) fenka německé dogy. Na poslední fotce jí moc do osmi let nechybí... bohužel se veteránské osmičky o pár týdnů nedožila. Uvidíme, co na to Night, už mu chybí necelý půlrok...

Dogy i vlkodavi se mi vždy líbili a jeden čas jsem o doze i uvažovala. Ale to dožití je fakt tristní.
Mám známou ta jich snad pochovala už 8. Všechny má pohřbené na jednom místě.
Je to známá sklářská výtvarnice. Jednu dogu ztvárnila i na svém skleněném oltáři který je největší a nejtěžší na světě (to je nápověda )

GAELLE napsal(a):
Dogy i vlkodavi se mi vždy líbili a jeden čas jsem o doze i uvažovala. Ale to dožití je fakt tristní.
Mám známou ta jich snad pochovala už 8. Všechny má pohřbené na jednom místě.
Je to známá sklářská výtvarnice. Jednu dogu ztvárnila i na svém skleněném oltáři který je největší a nejtěžší na světě (to je nápověda )

Že by? Vladimíra Tesařová? Nevím jen se domýšlím, ale dogu jsem si tam nevšimla😜
Dája

Dája6 napsal(a):
Že by? Vladimíra Tesařová? Nevím jen se domýšlím, ale dogu jsem si tam nevšimla😜
Dája

Ano je to tak. Dogy jsou pohřbené nahoře u lesa nad kostelem cestou na Vintíř. Jezdili jsme k ní pravidelně na penzion. Když jsme u ní byli naposledy udělala Argovi křížek na čelo. Cestou domů z dovolené se mu udělalo zle a to byl začátek konce.
Ta doga je myslím na pravém postranním oltáři hodně dole.
Ona je hodně věřící, vyzdobila svými skleněnými plastikami hodně míst na Šumavě.
Třeba krásnou novou kapličku ve Vatěticích. Sochy pro ni dělala právě když jsme u ní byli naposledy.

GAELLE napsal(a):
Ano je to tak. Dogy jsou pohřbené nahoře u lesa nad kostelem cestou na Vintíř. Jezdili jsme k ní pravidelně na penzion. Když jsme u ní byli naposledy udělala Argovi křížek na čelo. Cestou domů z dovolené se mu udělalo zle a to byl začátek konce.
Ta doga je myslím na pravém postranním oltáři hodně dole.
Ona je hodně věřící, vyzdobila svými skleněnými plastikami hodně míst na Šumavě.
Třeba krásnou novou kapličku ve Vatěticích. Sochy pro ni dělala právě když jsme u ní byli naposledy.

Jdu mrknout jestli poznám a uvidím. Návod jste dodala👍
Dája

Conie, pokud mě uvidíte vždy Vám připomenu Vaší milovánou fenečku a to proto, že já se jmenuji Darina🐕😜.
Držte se.
Dája

GAELLE napsal(a):
Ano je to tak. Dogy jsou pohřbené nahoře u lesa nad kostelem cestou na Vintíř. Jezdili jsme k ní pravidelně na penzion. Když jsme u ní byli naposledy udělala Argovi křížek na čelo. Cestou domů z dovolené se mu udělalo zle a to byl začátek konce.
Ta doga je myslím na pravém postranním oltáři hodně dole.
Ona je hodně věřící, vyzdobila svými skleněnými plastikami hodně míst na Šumavě.
Třeba krásnou novou kapličku ve Vatěticích. Sochy pro ni dělala právě když jsme u ní byli naposledy.

https://itras.cz/skleneny-oltar-dobra-voda-u-hartmanic/

Tak jsem koukala a asi fakt tam je v pravo dole, jupí👍
Děkuji.
Dája

Dája6 napsal(a):
https://itras.cz/skleneny-oltar-dobra-voda-u-hartmanic/

Tak jsem koukala a asi fakt tam je v pravo dole, jupí👍
Děkuji.
Dája

Ano je, ale zapomněla jsem která to byla (jméno). Myslím ale že není na tom hlavním oltáři ale v kostele na pravé straně co je křížová cesta. Má důstojnou památku.

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

Moc mě to mrzí, Conie, začátkem týdne jsem na Vás myslela… Držte se.

Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

...Kriste....to je mi moc lito....co to je za strašný rok...držte se....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...Kriste....to je mi moc lito....co to je za strašný rok...držte se....

Děkuju, letošek je fakt na prd

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuju, letošek je fakt na prd

..ja už se sem bojím chodit, kdo zase nový přibyl v té strašně ztrátě....opravdu je mi to moc lito , pomocí nemohu, ale jem v duchu s vámi...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

achjo... je toho nějak moc v poslední době

Rájko........

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
achjo... je toho nějak moc v poslední době

Teď jsem to zrovna chtěla napsat....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

To je mně moc líto, držte se. 💔

Holky děkuju, fakt je mi mizerně děkuju za vaše slova, Fíkovnice má pravdu, člověk se mezi vámi cítí jak doma. Ještě jednou děkuji všem

Rájko, je mi to moc líto. Upřímnou soustrast. Umím se do Vás vcítit, úmrtí mého psa byl také šok - z plného zdraví se během pár hodin vše otočilo do fatální diagnózy, a necelé tři týdny po ní následovalo úmrtí. Brzy to budou tři měsíce, ale v šoku jsem stále. U Vás je to o to horší, že to přišlo v relativně nízkém věku, to se nemělo stát. Držte se.

Rájko,moc mě to mrzí. Asi všichni už to máme někdy za sebou (a mnozí už několikrát), a člověka to vždycky zlomí. Držte se

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky děkuju, fakt je mi mizerně děkuju za vaše slova, Fíkovnice má pravdu, člověk se mezi vámi cítí jak doma. Ještě jednou děkuji všem

Stále nevím, co na takovou tragédii napsat.....slova útěchy?? Vše mi přijde jako klišé, když vím, jakou bolest člověk zažívá, jak je to hrozné.

Rájko hodně sil a ať čas, co nejdříve tu bolest otupí. Alespoň posílám imaginární obětí na dálku od někoho, kdo VÍ

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rájko, je mi to moc líto. Upřímnou soustrast. Umím se do Vás vcítit, úmrtí mého psa byl také šok - z plného zdraví se během pár hodin vše otočilo do fatální diagnózy, a necelé tři týdny po ní následovalo úmrtí. Brzy to budou tři měsíce, ale v šoku jsem stále. U Vás je to o to horší, že to přišlo v relativně nízkém věku, to se nemělo stát. Držte se.

Děkuji Odetto za Vaše slova, je to šok, včera byla taková divná, dnes ráno jsme byly objednané k naší vet, ale už v 7 ráno měla šílenej záchvat kdy hrabala s otevřenou tlamou do zdi, takže jsem volala pet medic a pak jsme jely do Jaggy, tam ji udělali veškerá vyšetření a bylo jasno
Prý by to byla otázka max týdne na Prednisonu a ještě nějakém léku a stejně by nepřežila, nechtela jsem ji nechat se trápit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Stále nevím, co na takovou tragédii napsat.....slova útěchy?? Vše mi přijde jako klišé, když vím, jakou bolest člověk zažívá, jak je to hrozné.

Rájko hodně sil a ať čas, co nejdříve tu bolest otupí. Alespoň posílám imaginární obětí na dálku od někoho, kdo VÍ

Děkuju, člověk doufá, že tu budou mnohem déle a ten čas stejně tak rychle utíká. Je to na nic.

janaa napsal(a):
Rájko,moc mě to mrzí. Asi všichni už to máme někdy za sebou (a mnozí už několikrát), a člověka to vždycky zlomí. Držte se

Díky, mám to za sebou už po několikáté, jak říkáte, ale na tohle si člověk nikdy nezvykne, to prostě nejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

Milá "Rájko", držte se, jak už jsem několikrát psala, je to hrozný rok!
Soucítím s Vámi!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky děkuju, fakt je mi mizerně děkuju za vaše slova, Fíkovnice má pravdu, člověk se mezi vámi cítí jak doma. Ještě jednou děkuji všem

Ano, já osobně skutečně vás zde mám za svoji rodinu!

Ještě jednou Vám posílám sílu překonat ztrátu blízké a milované bytosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

Moc mě to mrzí. Držte se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rájko, je mi to moc líto. Upřímnou soustrast. Umím se do Vás vcítit, úmrtí mého psa byl také šok - z plného zdraví se během pár hodin vše otočilo do fatální diagnózy, a necelé tři týdny po ní následovalo úmrtí. Brzy to budou tři měsíce, ale v šoku jsem stále. U Vás je to o to horší, že to přišlo v relativně nízkém věku, to se nemělo stát. Držte se.

A pak jsme tu my, co máme starého psa, sledujem jak se pomalu horší a každý den čekáme, jestli ještě bude, v jakém stavu se probudí a jestli vůbec
Rájko, všechny varianty jsou na chuja, vybrat si můžem tak mezi špatnou a ještě horší variantou. Je mi to moc líto vzpomínám, jak jste řešila diety...Slova jsou asi zbytečná, tu hroznou bolest mám ještě v paměti, nedá se před ní utéct, je všudypřítomná. Držte se

Nechci tady vidět už nikoho z vás

fikovnice napsal(a):
Milá "Rájko", držte se, jak už jsem několikrát psala, je to hrozný rok!
Soucítím s Vámi!

Fíkovnice i Vám dekuji za milá slova, musí se to odžít, ale strašně to bolí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moc mě to mrzí. Držte se.

Díky, nějak musím..

lesnížínka napsal(a):
A pak jsme tu my, co máme starého psa, sledujem jak se pomalu horší a každý den čekáme, jestli ještě bude, v jakém stavu se probudí a jestli vůbec
Rájko, všechny varianty jsou na chuja, vybrat si můžem tak mezi špatnou a ještě horší variantou. Je mi to moc líto vzpomínám, jak jste řešila diety...Slova jsou asi zbytečná, tu hroznou bolest mám ještě v paměti, nedá se před ní utéct, je všudypřítomná. Držte se

Nechci tady vidět už nikoho z vás

Žínko, díky, nakonec jsme všechno vyřešily, až tuhle potvoru jsme nezvládly

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fíkovnice i Vám dekuji za milá slova, musí se to odžít, ale strašně to bolí

Vím, vím "Rájko"!
Pořád mě to bolí, a pořád strašně...
Podrží Vás Vaši blízcí a my zde!

fikovnice napsal(a):
Vím, vím "Rájko"!
Pořád mě to bolí, a pořád strašně...
Podrží Vás Vaši blízcí a my zde!

Ještě jednou Vám děkuji, musím to nějak vstřebat, nějak se z toho šoku vzpamatovat.
Všem děkuji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě jednou Vám děkuji, musím to nějak vstřebat, nějak se z toho šoku vzpamatovat.
Všem děkuji

Je mi to moc líto.................všechna slova jsou zbytečná. 9.8. před třemi lety jsme taky obdrželi diagnozu a doporučení eutanazie..........
Jediný lék je čas. Ale mně pořád není fajn.
Držte se, moc na vás myslím. 10 není žádný věk
Už je jí dobře, nic ji nebolí. Rozhodla jste se správně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji Odetto za Vaše slova, je to šok, včera byla taková divná, dnes ráno jsme byly objednané k naší vet, ale už v 7 ráno měla šílenej záchvat kdy hrabala s otevřenou tlamou do zdi, takže jsem volala pet medic a pak jsme jely do Jaggy, tam ji udělali veškerá vyšetření a bylo jasno
Prý by to byla otázka max týdne na Prednisonu a ještě nějakém léku a stejně by nepřežila, nechtela jsem ji nechat se trápit

Rájko, zvolila jste stejně jako já, a věřím, že i Vám bude, byť malou, útěchou, že ve Vás nezůstala pachuť po špatném rozhodnutí, že jste udělala vše, co bylo v lidských silách. Z celého srdce Vám přeji, aby se hrany brzy obrousily, a zůstala jen konejšivá nostalgie a milé vzpomínky.

conie napsal(a):
Milí přátelé, včera jsem se musela rozloučit s mojí 14 letou holčičkou trpasličího pinče, byla už hodně nemocná a dál by jen trpěla. I když jsem to čekala, stejně to bolí. Vy to tady pochopíte. Byla to úžasná fenka, hodně temperamentní, ale poslušná, se synem velmi úspěšně závodila v agility, ve smečce byla nekonfliktní. Prostě moje Darinka.

O jednoho báječnýho pinčíka míň...držte se

...děvčata, tento rok jste tady ztratily takových hlupatych lásek svého zivota, že já když vidím, že nový příspěvek, tak už se úplně obávám toto téma otevřít, cekam se strachem, kdo zase přišel o své štěstí tentokrát...je toho tento rok opravdu nějak moc.....všem že srdce přeji aby se ta nezměrna bolest otupila na snesitelnou míru co nejdříve a vy jste se zase mohly radovat z nového chlupateho člena rodiny, kterého vám zašlou ty, co odešli za duhový most.....

lesnížínka napsal(a):
A pak jsme tu my, co máme starého psa, sledujem jak se pomalu horší a každý den čekáme, jestli ještě bude, v jakém stavu se probudí a jestli vůbec
Rájko, všechny varianty jsou na chuja, vybrat si můžem tak mezi špatnou a ještě horší variantou. Je mi to moc líto vzpomínám, jak jste řešila diety...Slova jsou asi zbytečná, tu hroznou bolest mám ještě v paměti, nedá se před ní utéct, je všudypřítomná. Držte se

Nechci tady vidět už nikoho z vás

"...tu hroznou bolest mám ještě v paměti, nedá se před ní utéct, je všudypřítomná."

Toto je velká pravda. A platí to samozřejmě i pro ztrátu blízké lidské bytosti. Jediný útěk bývá spánek...a pak trochu čas.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rájko, zvolila jste stejně jako já, a věřím, že i Vám bude, byť malou, útěchou, že ve Vás nezůstala pachuť po špatném rozhodnutí, že jste udělala vše, co bylo v lidských silách. Z celého srdce Vám přeji, aby se hrany brzy obrousily, a zůstala jen konejšivá nostalgie a milé vzpomínky.

Děkuji

Ještě bych měla dotaz na Bodlinku nebo Kometu, je pravda, ze se rakovina může takto brutálně rozrůst za 3-4 měsíce ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě bych měla dotaz na Bodlinku nebo Kometu, je pravda, ze se rakovina může takto brutálně rozrůst za 3-4 měsíce ?

Může. Já to zažila u dvou psů. Jedno 11leta rtw. Druhý 9leta No bez pp.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě bych měla dotaz na Bodlinku nebo Kometu, je pravda, ze se rakovina může takto brutálně rozrůst za 3-4 měsíce ?

Ano, může.
Mohu se zeptat, o jaký tumor šlo? Pokud jste to psala někde výše, tak se omlouvám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě bych měla dotaz na Bodlinku nebo Kometu, je pravda, ze se rakovina může takto brutálně rozrůst za 3-4 měsíce ?

Ano, může. Zažila jsem ne teda u psa, ale u člověka - kamarádky. Rakovina plic - v životě nekouřila, jedla zdravě, hlídala si váhu, chodila na procházky se psem - a za 3 měsíce od diagnózy jsem jí byla na pohřbu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po dnešku se i já k vám přidávám, dnes jsem musela nechat odejít svojí holku na druhý břeh, nedožitých 10 let, agresivní nádor s lézemi. Do posledního dne na ní nic nebylo znát
Jediné co mě teď drží nad vodou je rodina a kocour

Bože rájko teď to čtu, rok 2011 je celý nějaký zakletý, mojí bylo v pondělí 10, taky mám s ní starosti, je to dost takový těžko řešitelný problém, nevím, jak to řešit, zítra jdu zase na veterinu. Držte se

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bože rájko teď to čtu, rok 2011 je celý nějaký zakletý, mojí bylo v pondělí 10, taky mám s ní starosti, je to dost takový těžko řešitelný problém, nevím, jak to řešit, zítra jdu zase na veterinu. Držte se

Já jsem už taky mimo, ne 2011, ale 2021

fikovnice napsal(a):
Ano, může.
Mohu se zeptat, o jaký tumor šlo? Pokud jste to psala někde výše, tak se omlouvám.

Díky za odpověď, nepsala, jelikož zatím nemám sílu koukat do papírů, ale vet mi ukazoval rentgen a říkal, že to šlo z břicha, přes plíce až do mozku, kde měla dvě ložiska, jedno velké a jedno menší.
Udivuje mě ale, že za celou dobu na ní nebylo vůbec nic znát, když si to uvědomím, tak jakou asi vnitřní sílu ti psi mají? Obrovskou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bože rájko teď to čtu, rok 2011 je celý nějaký zakletý, mojí bylo v pondělí 10, taky mám s ní starosti, je to dost takový těžko řešitelný problém, nevím, jak to řešit, zítra jdu zase na veterinu. Držte se

Díky Anet, mojí by bylo za týden 10let, to stáří stojí za pendrek. Přeju Vám i Vaší čubině, abyste to zdárně vyřešily

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, může. Zažila jsem ne teda u psa, ale u člověka - kamarádky. Rakovina plic - v životě nekouřila, jedla zdravě, hlídala si váhu, chodila na procházky se psem - a za 3 měsíce od diagnózy jsem jí byla na pohřbu.

Ca plic vzala moji známou za 6 týdnů.
Glioblastom toto umí též, tuším, že medián přežití je v ČR nějak kolem 6 měsíců, ale jsou lidi, kteří odejdou měsíc či dva po stanovení dg. To stejné šílený dětský nádor DIPG...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, může. Zažila jsem ne teda u psa, ale u člověka - kamarádky. Rakovina plic - v životě nekouřila, jedla zdravě, hlídala si váhu, chodila na procházky se psem - a za 3 měsíce od diagnózy jsem jí byla na pohřbu.

Tak to je strašný, to mě mrzí. Jak vidím, tak to máme s těmi našimi čtyřnožci stejné

Co si roste v klidu a tiše někde v břichu, tedy ve střevech, v pohlavních orgánech, ledvině nikdo nevíme. U sebe, ani u psů. Většinou se na to přijde ve chvíli, kdy nějaká meta začne dělat větší problém a to už je sakra pozdě. Nevím Rájko, proč 3-4měsíce? Ona před tou dobou někde měla diagnostikovaný nádor? Či vyšetření?m Málo které vyšetření to odhalí, ani u lidí, natož u psů

lesnížínka napsal(a):
Co si roste v klidu a tiše někde v břichu, tedy ve střevech, v pohlavních orgánech, ledvině nikdo nevíme. U sebe, ani u psů. Většinou se na to přijde ve chvíli, kdy nějaká meta začne dělat větší problém a to už je sakra pozdě. Nevím Rájko, proč 3-4měsíce? Ona před tou dobou někde měla diagnostikovaný nádor? Či vyšetření?m Málo které vyšetření to odhalí, ani u lidí, natož u psů

3-4 měsíce řekl vet, jelikož jsem s ní v listopadu min roku byla na krvi a tam se nic nezjistilo.
Takže neměla dia gnostikovaného nic, “byl” to normální zdravej pes na pohled, do předvčerejška, kdy byla jakoby apatická a včera jsem s ní chtěla jet k naši vetce, ale už jsme to nestihly…ten vet na Jaggy klinice říkal, že jí zbývá tak týden života, proto mi to přišlo zvláštní, že na ní nebylo nic poznat.

Psi mají neskutečné kompenzační mechanismy… A pak to bouchne.

Já byla se psem na veterině čistě intuitivně, protože nedojedl snídani. Nechal zlomeček porce, člověk s méně žravým psem by nad tím mávl rukou. Uprostřed povšechného vyšetření, kdy se nevědělo, co vlastně hledáme (vetka na mě koukala jak na blázna), zkolaboval, a to byl začátek konce.
Krev o půl roku dříve byla ok, rtg, kde byl i pro laika viditelný fatální problém, byl asi 3/4 roku před touto událostí čistý. Ale to, co se mu v těle dělo, se nestalo přes noc. Dlouho to byl organismus schopný kompenzovat, ale potom došlo k dekompenzaci, a o tři týdny později došlo na eutanazii.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Psi mají neskutečné kompenzační mechanismy… A pak to bouchne.

Já byla se psem na veterině čistě intuitivně, protože nedojedl snídani. Nechal zlomeček porce, člověk s méně žravým psem by nad tím mávl rukou. Uprostřed povšechného vyšetření, kdy se nevědělo, co vlastně hledáme (vetka na mě koukala jak na blázna), zkolaboval, a to byl začátek konce.
Krev o půl roku dříve byla ok, rtg, kde byl i pro laika viditelný fatální problém, byl asi 3/4 roku před touto událostí čistý. Ale to, co se mu v těle dělo, se nestalo přes noc. Dlouho to byl organismus schopný kompenzovat, ale potom došlo k dekompenzaci, a o tři týdny později došlo na eutanazii.

Neuvěřitelný Je mi to moc líto

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
3-4 měsíce řekl vet, jelikož jsem s ní v listopadu min roku byla na krvi a tam se nic nezjistilo.
Takže neměla dia gnostikovaného nic, “byl” to normální zdravej pes na pohled, do předvčerejška, kdy byla jakoby apatická a včera jsem s ní chtěla jet k naši vetce, ale už jsme to nestihly…ten vet na Jaggy klinice říkal, že jí zbývá tak týden života, proto mi to přišlo zvláštní, že na ní nebylo nic poznat.

Taky záleží, co konkrétně jí tenkrát z krve vyšetřovali - jestli přímo nádorové markery? I tak si myslím, že to je jenom pomocná metoda a všechny nádory se z krve neodhalí a určitě ne ve všech stádiích.
Nicméně, za 3-4 měsíce to asi vyrůst může.
Zas to berte jako štěstí v neštěstí, že byla do poslední chvíle zdravej pes, to je u nádorových onemocnění vzácnost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
3-4 měsíce řekl vet, jelikož jsem s ní v listopadu min roku byla na krvi a tam se nic nezjistilo.
Takže neměla dia gnostikovaného nic, “byl” to normální zdravej pes na pohled, do předvčerejška, kdy byla jakoby apatická a včera jsem s ní chtěla jet k naši vetce, ale už jsme to nestihly…ten vet na Jaggy klinice říkal, že jí zbývá tak týden života, proto mi to přišlo zvláštní, že na ní nebylo nic poznat.

A to jsem měla právě na mysli. U lidí i u psů. Choďte na pravidelné kontroly....je úplně k ho.nu. Z běžného vyšetření nezjistí nic. Byla by velká náhoda, kdyby se to někde ukázalo, snad jen u malé části nádorů. Už jsem to tu psala. Strejda byl v nemocnici, že zkolaboval. Před tím zhubnul 10kg, prostě hubnul. Udělali ne zběžné vyšetření, ale všechny krve, sono, rentgen - nezjistili nic. Měl tumor tlustého střeva. Na kolonoskopii ho neposlali, prý krev už se lepší. Teď má metastáze Takže někde něco klidně mohlo růst dávno

lesnížínka napsal(a):
A to jsem měla právě na mysli. U lidí i u psů. Choďte na pravidelné kontroly....je úplně k ho.nu. Z běžného vyšetření nezjistí nic. Byla by velká náhoda, kdyby se to někde ukázalo, snad jen u malé části nádorů. Už jsem to tu psala. Strejda byl v nemocnici, že zkolaboval. Před tím zhubnul 10kg, prostě hubnul. Udělali ne zběžné vyšetření, ale všechny krve, sono, rentgen - nezjistili nic. Měl tumor tlustého střeva. Na kolonoskopii ho neposlali, prý krev už se lepší. Teď má metastáze Takže někde něco klidně mohlo růst dávno

To je takovej častej omyl některých lidí, že preventivní prohlídka je něco jako scan celýho organismu a pokud se nic nenajde, je člověk tutově zdráv. Bylo by to krásný, kdyby něco takovýho bylo možný, ale bohužel, hodně nádorů se najde, až když se pátrá cíleně.
A nemusí to být pochybení lékařů - prostě preventivní prohlídky v takovým rozsahu, aby se objevily všechny potenciální nádorové změny, nejsou technicky proveditelné. Nebo technicky asi jo, ale organizačně a finančně nikoli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Psi mají neskutečné kompenzační mechanismy… A pak to bouchne.

Já byla se psem na veterině čistě intuitivně, protože nedojedl snídani. Nechal zlomeček porce, člověk s méně žravým psem by nad tím mávl rukou. Uprostřed povšechného vyšetření, kdy se nevědělo, co vlastně hledáme (vetka na mě koukala jak na blázna), zkolaboval, a to byl začátek konce.
Krev o půl roku dříve byla ok, rtg, kde byl i pro laika viditelný fatální problém, byl asi 3/4 roku před touto událostí čistý. Ale to, co se mu v těle dělo, se nestalo přes noc. Dlouho to byl organismus schopný kompenzovat, ale potom došlo k dekompenzaci, a o tři týdny později došlo na eutanazii.

To je "síla" ... u nás nedožírání samozřejmě nebylo signálem k ničemu, maximálně jsem si zpětně mohla říct "aha, tak možná proto žral v poslední době míň".
Preventivní veteriny jsem nedělala, pes veterinu nesnášel a ujednali jsme si, že k důchodu bude patřit veterina jen v nutných případech.
Poslední větší veterinu měl na podzim 2019, kdy se mu udělal zánět v tlapce. Kulhal (jakože déle než 1-2 dny) naposled taky v té době. Od tý doby veterina jen na očkování, jednou chytil blechy.
A pak už jen duben 2021, během půl dne se mu udělalo blbě, večer už nemohl vstát, takže proběhla na veterině diagnóza, o měsíc později jsem ho nechala uspat. Myslím si, že ten nádor na slezině mohl mít už delší dobu.

Nádory bohužel můžou vyrůst opravdu rychle,plus kompenzační mechanismus udělá,žeorgán začne kolabovat a problém se ukáže mnohdy ne za pět minut dvanáct,ale pět minut po dvanácté. Knírač byl v květnu na vyříznutí bradavic, 8,5 roku, tak se mu dělaly odběry, poslouchalo srdíčko,vše ok,kluk jako buk. V srpnu najednou začal modrat, nemohl dýchat, pohotovost, a zjistilo se,že má srdce prorostlý nádorem. Problém nastal v neděli, v úterý se pes uspával

Terven napsal(a):
To je takovej častej omyl některých lidí, že preventivní prohlídka je něco jako scan celýho organismu a pokud se nic nenajde, je člověk tutově zdráv. Bylo by to krásný, kdyby něco takovýho bylo možný, ale bohužel, hodně nádorů se najde, až když se pátrá cíleně.
A nemusí to být pochybení lékařů - prostě preventivní prohlídky v takovým rozsahu, aby se objevily všechny potenciální nádorové změny, nejsou technicky proveditelné. Nebo technicky asi jo, ale organizačně a finančně nikoli.

Však ano, já tohle vůbec neberu jako pochybení veta. Já to psala ve smyslu jak píšete vy: myslet si, že mám preventivku OK a jsem zdravá...je neskutečně naivní. U psa je to nemlich to samé.

Terven napsal(a):
To je takovej častej omyl některých lidí, že preventivní prohlídka je něco jako scan celýho organismu a pokud se nic nenajde, je člověk tutově zdráv. Bylo by to krásný, kdyby něco takovýho bylo možný, ale bohužel, hodně nádorů se najde, až když se pátrá cíleně.
A nemusí to být pochybení lékařů - prostě preventivní prohlídky v takovým rozsahu, aby se objevily všechny potenciální nádorové změny, nejsou technicky proveditelné. Nebo technicky asi jo, ale organizačně a finančně nikoli.

A tak třeba právě na Žluťáku mají poměrně dobře rozjeté preventivní programy. Např. kolonoskopii, která by odhalila nádor strýce "Lesnížínky". Pravdou je, že moje známá chodila na mamo jak se má (snad i mezitím vždy na UTZ) a Ca prsu se jí též nevyhnul. U mamo 2 roky mezi jednotl. prohlídkami je příliš dlouhá doba.

janaa napsal(a):
Nádory bohužel můžou vyrůst opravdu rychle,plus kompenzační mechanismus udělá,žeorgán začne kolabovat a problém se ukáže mnohdy ne za pět minut dvanáct,ale pět minut po dvanácté. Knírač byl v květnu na vyříznutí bradavic, 8,5 roku, tak se mu dělaly odběry, poslouchalo srdíčko,vše ok,kluk jako buk. V srpnu najednou začal modrat, nemohl dýchat, pohotovost, a zjistilo se,že má srdce prorostlý nádorem. Problém nastal v neděli, v úterý se pes uspával

Panebože, Vy jste také přišla o psa???

fikovnice napsal(a):
A tak třeba právě na Žluťáku mají poměrně dobře rozjeté preventivní programy. Např. kolonoskopii, která by odhalila nádor strýce "Lesnížínky". Pravdou je, že moje známá chodila na mamo jak se má (snad i mezitím vždy na UTZ) a Ca prsu se jí též nevyhnul. U mamo 2 roky mezi jednotl. prohlídkami je příliš dlouhá doba.

..kamarádka 15 let po agresivním Ca prsu, nyní recidiva na vaječníku a pobrišnici...když byla na pravidelné roční kontrole, napadlo ošetřujícího nasnimkovat I kousek vice než oblast hrudníku a ono ejhle nádor na mandlí....kdyby se zaměřil jen na hrudník a břicho přišlo by se na to už pozdě takhle neměla jeste problémy....zachránil ji tím život, nicméně je teď s ohledem na ten vaječník a pobrisnici v pr...., prognóza nedobra....

Dnes. Před chvílí odešel do nebe náš milovaný jorkšírek Max alias Macík. Malý tělem ale duchem udatný bojovník. 15,5 roku, mraky zdravotních problémů ale stejně Bojovník do poslední chvíle. Už to bylo zlé až moc a injekce jediná možnost jak mu neprodloužit trápení.
Měj se tam nahoře hezky Macíčku a přeper všechny brouky zlatíčko. 💔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..kamarádka 15 let po agresivním Ca prsu, nyní recidiva na vaječníku a pobrišnici...když byla na pravidelné roční kontrole, napadlo ošetřujícího nasnimkovat I kousek vice než oblast hrudníku a ono ejhle nádor na mandlí....kdyby se zaměřil jen na hrudník a břicho přišlo by se na to už pozdě takhle neměla jeste problémy....zachránil ji tím život, nicméně je teď s ohledem na ten vaječník a pobrisnici v pr...., prognóza nedobra....

To jo, zrovna Ca ovaria je poměrně hrůza, takový můj strašák...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnes. Před chvílí odešel do nebe náš milovaný jorkšírek Max alias Macík. Malý tělem ale duchem udatný bojovník. 15,5 roku, mraky zdravotních problémů ale stejně Bojovník do poslední chvíle. Už to bylo zlé až moc a injekce jediná možnost jak mu neprodloužit trápení.
Měj se tam nahoře hezky Macíčku a přeper všechny brouky zlatíčko. 💔

Neeeee! Toto už není možné!!! Kdy to skončí?!!
"Leithian", víš, že Tě mám ráda a obdivuji Tě, jak vše zvládáš! Jsi silná, zvládneš i toto... Moc na tebe myslím!

fikovnice napsal(a):
To jo, zrovna Ca ovaria je poměrně hrůza, takový můj strašák...

.moc se o ní bojím, nejen kolegyně, ale i dlouholetá úžasná kamaradka.......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnes. Před chvílí odešel do nebe náš milovaný jorkšírek Max alias Macík. Malý tělem ale duchem udatný bojovník. 15,5 roku, mraky zdravotních problémů ale stejně Bojovník do poslední chvíle. Už to bylo zlé až moc a injekce jediná možnost jak mu neprodloužit trápení.
Měj se tam nahoře hezky Macíčku a přeper všechny brouky zlatíčko. 💔

Je mi to moc líto. Držte se.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnes. Před chvílí odešel do nebe náš milovaný jorkšírek Max alias Macík. Malý tělem ale duchem udatný bojovník. 15,5 roku, mraky zdravotních problémů ale stejně Bojovník do poslední chvíle. Už to bylo zlé až moc a injekce jediná možnost jak mu neprodloužit trápení.
Měj se tam nahoře hezky Macíčku a přeper všechny brouky zlatíčko. 💔

Bože to je teda rok....jeden pejsek za druhým....

Držte se