Pes si na mě dovoluje víc a víc + hádka s přítelem

Rovnou varuji, že nejsem zkušený kynolog. Nicméně vím, že pes strach vycítí a obvykle opravdu rád šikanuje toho, kdo ho dá najevo. Zrovna minulý týden byla na chalupě návštěva a byl tam kluk, který se Maliny bál a ona ho pak s chutí honila po zahradě. Zabránila jsem jí v tom. Vyvařený NO takhle taky jednou nepustil chlapa z jídelny.
Máte kombinaci plemen a většina psů to tak má, který potřebuje seběvědomého vůdce a vaše nejistota mu příjemná není.

Když už se konečně cítím v klidu, opět po mně vystartuje jen proto, že uklízím kolem jeho kuchyňského pelechu, ve kterém leží a jako většinu dne, na mě záludně čumí.

Zaujala mě tato věta. Nezní mi to, že jste byla v pohodě, když jste měla pocit, že na vás záludně čumí. Takhle o svém psu nikdy nepřemýšlím.

Jak je na tom s poslušností? Poslouchá vás? Umí místo? Prostě bych jí vykázala do jiné mísnosti, když zametám a má s tím teda ona problém.

//Zaujala mě tato věta. Nezní mi to, že jste byla v pohodě, když jste měla pocit, že na vás záludně čumí. Takhle o svém psu nikdy nepřemýšlím. //

Protože to dělá. Prosím, aspoň Vy mi věřte. Tohle není paranoia, já si to nevymýšlím. Ona to nedělá celý den. Dělala to celou dobu, co jsem byla dnes v KUCHYNI. Já nejsem slepá, vidím to, poznám to, vycítím to. Když jsem byla kdekoliv jinde, třeba se mnou chodila, ale chovala se normálně.

Záludně čumí = bělmo, skloněná pozice těla, sevřené rty, neustálé očekávání nějaké interakce z mé strany, sklánění hlavy, když se otočím jejím směrem. Není to jen slovní obrat, není to má paranoia a nevymýšlím si to.

A ne, neposlouchá mě teď vůbec. (tak týden, dva). Jen na procházkách se řídí drobnými povely. Když jí dám příkaz jindy, jen nastraženě zírá, uši špičaté, jazyk vyplazený.

Jak jinak to nazvat, než záludně... Prostě podezíravě, divně, nejistě, výhružně.

A ano, pochopila bych to u lidí, kteří jsou na návštěvě, že se po nich pes sveze... Ale já jsem její panička. Nebo jsem si to aspoň myslela, pro ni jsem nevím co. Konkurence, no. :) A ta snaha mi dominovat je zcela zřejmá.

A jinak já mám být doopravdy v pohodě, když hned první den po tom, co se o to s vypětím sil snažím, se do mě pes stejně pustí a nenechá mě, aby se mi ulevilo a aby se to zlepšilo? Znovu opakuju, mám se kvůli tomu přestěhovat na zahradu a vrátit se, až budu v naprostém zenu?

Jako nevím, co je za zmínku, že asi nejsem "doopravdy" v pohodě... Já vím Trickyvoo, že to nemyslíte zle, ale zkuste se nad tím prosím zamyslet. Snažím se být v pohodě tak, jak mi to okolnosti dovolují a ze dne na den to nejde, to snad musí pochopit každý.

Protože to dělá. Prosím, aspoň Vy mi věřte. Tohle není paranoia, já si to nevymýšlím. Ona to nedělá celý den. Dělala to celou dobu, co jsem byla dnes v KUCHYNI. Já nejsem slepá, vidím to, poznám to, vycítím to. Když jsem byla kdekoliv jinde, třeba se mnou chodila, ale chovala se normálně

Čím je ta kuchyň tak zajímavá? Proč zrovna tam se takhle chová? Tam je její pelíšek?
Já se teda přiznám, že zrovna taky nejsem autorita, ale měla jsem a mám malé psy, takže to se prostě člověk nějakého bubu nebojí, ale prostě ono to u nich tak je. Nedat najevo strach. Kámoščin táta se prostě psů nikdy nebál, stejně jako můj táta a i ti nějvětší "zabijáci" ani necekli.
Chápu vaše rozpoložení, když na mě zavrčel 2x můj vyvařený NO, tak mě to taky rozhodilo a v prvním připadě jsem prostě toho psa asi hodinu ignorovala, ve druhém případě jsem to prostě přešla. Nakonec ke mě ten pes přišel sám a něco chtěl. Kdo mu dává jídlo? Máte nějaký rituál? No a jak to vidíte vy? Chcete jí ještě? Jestli jo, tak to asi bude chtít nějaké osobního trenéra, který i třeba uvidí chyby, co děláte a poradí vám. Kdysi tu psala Sardullah, že měla psa, u kterého si opravdu musela nastavit mysl "jsem šéf". Pro nás citlivky to není jednoduché, ale máte štěndo a pořád se s tím vším dá podle mě pracovat. Podle všeho v období puberty a při falešce to ti psi dost často zkouší, jestli už nejsou šéfové a jsou rasy, které to zkusí každý den. To NO není.
Co vlastně udělá přítel, když jí mazlí a tak a vy chcete jí taky pohladit a ona se po vás ožene? Podle mě byla správá reakce, kdyby i on to mazlení v tu chvíli ukončil, protože tohle chování on taky nechce tolerovat. Udělá to?

Kuchyň je zajímavá tím, že jsem tam neustále já. Je to takovej průchoďák, řekněme... Pelíšek jsem jí tam dala, ale ona na něm nespí ráda, radši zaleze pod gauč, nebo spí na chodbě. Poslední dny, co mě tak bedlivě monitoruje, je tam ale se mnou neustále, když tam něco dělám. A dneska celou tu dobu, co mě tak pozorovala, ležela na tom pelechu. Když už šla pod gauč spát, nechala aspoň hlavu směrem ven, aby mě měla na očích.

Nedat najevo strach psovi, který má 25 kg a vzhledem k jeho podivnému chování jeden ani neví, co od něj může a nemůže čekat... No, asi chápete. Rituál s jídlem není. Odmala to funguje tak, že jí dám papání a jí se do něj nikdy moc nechce. Většinou na mě zkoumavě kouká. Já musím několikrát říct, ať jde papat, než to fakt udělá.

Chci nechci, o tom to fakt není. Jednou je to náš pes, já ji kvůli něčemu takovému určitě nedám pryč, pořád ji mám samozřejmě ráda, svým způsobem. Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje. Nemůžu se poutat zaláskovaně ke komukoliv, kdo se mnou zametá a nebere mě vůbec jako někoho přínosného, nebo milovaného. Potřebuju si asi nějakou dobu držet odstup, abych s tím a se sebou mohla vůbec nějak pracovat.

Zklamaná ale jsem. Místo zvířátka, kterého můžu milovat a on mě, jsem dostala... No, toto, tuto situaci. Kdybych tušila, že před psem budu muset hrát někoho jiného, aby mě neohrožoval ve vlastním baráku, zatímco si bude přivlastňovat člověka, jehož miluju, dala bych si nejen facku, ale ránu pěstí. Nebo hned několik.

Ta situace s mazlením se stala jednou, ona se po mně neohnala, jen otočila hlavu a olízla si čenich, prostě varovný signál. Dál to nepokračovalo nijak, já jsem odešla dělat svoje a pes šel za mnou. Přítel se snaží mi s tím teď pomáhat, ale nadšenej z toho není.

Ironie zkrátka je, že on toho psa nechtěl. Ten pes si stejně vybral jeho. Já s tím psem aktuálně pracovat pořádně nemohu, nebo zatím nevím jak. A přítele to pochopitelně štve.

Nic ve zlém.
Psovi nerozumíte.
Místo zvířátka, kterého můžu milovat a on mě, jsem ....
co to je?
Na to e e pes.
Mladý pes potřebuje akci.
Ven, ven. Cvičák odmala. Ono ho to
tam totiž baví. Sama neumíte nic vymyslet
Není stará bába, aby jí
uspokojovaly a stačily procházky.
Nechce proležet většinu života-mládí, v kuchyni...
A když mu dáte co POTŘEBUJE,
(nemyslím plnou misku),
tak vás teprve bude milovat.
Těmi aktivitami se totiž buduje vztah.

Ubohýho psa dejte pryč a neprodlužujte trápení.
I zvíře má své potřeby.
Jo, je to prohra. Bude jich v životě víc.

dospívá. Hledá sebe sama, hýbou s ní hormony - a vy ji to neusnadňujete. Ona moc dobře cítí váš problém. A neví, jak se má chovat - proto "čumí" proto je ve střehu, protože vaše chování je najednou jiné, je doma napětí... ona v tom má zmatek. Zkouší, co s tím udělat. Jedna z možností je převzít "velení" - ale možná je její vrčení a "čumění" jen známkou obav a strach, co bude...

Můžete se hodit do klidu - ale bojím se bojím, že Vám to nepůjde. Prostě se trýzníte navzájem - totálním nepochopením z jedné i druhé strany

Nevyřešíte tím příčinu, s fenkou bude hodně práce, ale prvně bych dal pelech z kuchyně a naučil ji jinam. Psi ve smečce se mezi sebou hlídají, nejvíc u nějakého jídla a vrčí na sebe když ostatní třeba jen náznakem nerespektují "vytyčené" území, třeba kolem stolu na kterém jsou buchty. Zdá se mi, že toto (pro psy normální chování) bohužel aplikuje na vás.

Trochu mě zaráží ta volba slov… Máte odrostlé štěně a píšete, že je agresivní + po Vás vystartovalo + Vás chce vyštípat z domu. K incidentu jsme se ale dozvěděli jen to, že vrkla a štěkala na pelíšku, když jste kolem ní uklízela. Nechci to zlehčovat, chápu, že se trápíte a mrzí mě to, ale já si pod těmito pojmy představuji úplně něco jiného (což je asi tím, že se psů nebojím).
Jinak třeba to olizování čenichu bych já osobně četla spíš jako snahu o konejšení, než předzvěst útoku, řekla bych, že fena nejspíš absolutně neví, co od Vás čekat a je z toho v nervu. Souhlasím s Xerxovou, navzájem se trýzníte…
Za mě se tím obloukem vracíme k tomu, co jsem Vám psala do jednoho z prvních vláken - potřebujete někoho, kdo s Vámi bude individuálně pracovat, a naučí Vás psa číst. 🤷‍♀️

Já jsem naprostý laik, budu vycházet taky jen ze svého pocitu.

Já teda jak to čtu, taky bych milému psovi dala práci. Je ve fyzicky nejlepším stavu, potřebuje rozvíjet svůj potenciál, zkoušet hranice, trénovat svaly, koordinaci, přicházet na řešení situací, trénovat hlavu. Nějak mi zatím z vašich popisů nevyplynulo, že mu to poskytujete.

Pokud si dobře vzpomínám, cvičák jste opustili, jak jste na něj přišli, protože psina neposlouchala a pořád visela na vodítku směrem ke psům a k vám ignor. No a co. Je to "práce". Takže bych psinu vzala šup cvičák, ať visí na voďáku třeba celou dobu a ječí, ale půjdeme, kam já řeknu, a když se řekne sednout, tak se sedne, a budeme měnit směry a budeme dělat nudnou rutinu. Podesáté na cvičáku bude čuba vypadat úplně jinak než poprvé. Nebo taky ne. Ale budete se jí věnovat a pro ni to bude zábava a přesně to, co teď potřebuje.

Nebo nemusí být cvičák, ale psí park. Pochodit, počuchat, pocvičit.

Choďte na procházku s jinými psy, nechte je společně prolítat, ať si taky ty svoje sociální interakce čuba cvičí jinde a ne jen na vaší rodině. U nás se říká, že stádo vychovává. Hádám u psů to bude dost podobné - smečka vychovává. U vás to ve smečce nefunguje a pro psinu je životně důležité si místo ve smečce vyjasnit (skutečně je to pro ni priorita číslo jedna). A když ji necháte být po partnerovi nejvyšší, tak ona ráda to místo přijme. Když jí v tom budete dělat bordel, ona se bude stále ujišťovat, na které pozici teda jste vy a na které ona, a bude to nekončící souboj myslí a frustrace na obou stranách je logický výsledek. Nikdo nemá rád nejistotu, jak vidíte na sobě.

Takže v první řadě bych zapracovala na tom, abych já určovala, co se bude dělat. Pokud psová divně čumí, tak zařídím, aby divně nečuměla. Buď šup do jiné místnosti (není nutno odvést, stačí naučit vyhození ze stávající místnosti) nebo nahradit jinou aktivitou. Tak si zajdeme na zahradu a zapovelujeme si, potaháme hračku, osaháme v rámci cvičení celé tělo nebo si pohážeme míčkem třeba. Když vy budete určovat, co se bude dělat, tak jste šéf. No ale musíte samozřejmě zajistit, aby to, co zavelíte, se taky stalo.

Jste v blbém období života psa, kdy se láme chleba, a tady teď musíte zamakat, aby do budoucna bylo vše růžové.

A to naprosto odhlédám od vaší psychiky a emoční stability. Nakonec můžete být klidně vyklepaný uzlíček nervů, ale pokud zajistíte, že pes vždy udělá, co pokynete, jste šéf. Nebojte se, že by si pes na vaši emoční nestabilitu nezvyknul. Jen nesmíte emocím dovolit, aby ovlivňovaly vaše činy. Protože za vás mluví právě činy, pes vidí, co se stane, nikoli do vaší hlavy.

No ale pořád jsem laik a mám tucha, že na vašem místě bych se zachovala úplně nevhodně. Takže pokud píšu nějakou blbost, snad mě někdo opraví.

Jinak velký souhlas s tím, že potřebujete trenéra. Pokud si s takovou situací neporadíte sami, musí vám někdo říct, co je vhodné v jaké situaci za reakci.

Aliza napsal(a):
//Zaujala mě tato věta. Nezní mi to, že jste byla v pohodě, když jste měla pocit, že na vás záludně čumí. Takhle o svém psu nikdy nepřemýšlím. //

Protože to dělá. Prosím, aspoň Vy mi věřte. Tohle není paranoia, já si to nevymýšlím. Ona to nedělá celý den. Dělala to celou dobu, co jsem byla dnes v KUCHYNI. Já nejsem slepá, vidím to, poznám to, vycítím to. Když jsem byla kdekoliv jinde, třeba se mnou chodila, ale chovala se normálně.

Záludně čumí = bělmo, skloněná pozice těla, sevřené rty, neustálé očekávání nějaké interakce z mé strany, sklánění hlavy, když se otočím jejím směrem. Není to jen slovní obrat, není to má paranoia a nevymýšlím si to.

A ne, neposlouchá mě teď vůbec. (tak týden, dva). Jen na procházkách se řídí drobnými povely. Když jí dám příkaz jindy, jen nastraženě zírá, uši špičaté, jazyk vyplazený.

Souhlas s Xerxovou, Odettou a rapotackou. Problém je ve vás.

Nojo. Tohle vidím v poslední době okolo sebe často.
Mladý pár si pořídí psa, chlap to bere tak nějak sportovně, ženská začne "mamkovat" - tudíž zkoumat na psovi každý prd a hlavně aby mu nebyl zkřiven vlásek. Dost často se jedná o velkého psa. Ten pes vlastně netrpí, má se dobře, ale v lepším případě stráví venku život na vodítku nebo jen za plotem zahrady. Na volno je totiž nezvladatelný. V horším případě začne startovat - na jednoho z pánů, na děti, na jiné psy. Dost často je to způsobené. 1. nenastavením mantinelů od úplného štěňátka, 2. nedostatečná socializace, 3. nevybití a nezaměstnání dle potřeb daného plemene.
Pokud jste se dostala až do této fáze, tak si myslím, že už je diskuze na ifauně na tohle krátká. Chtělo by to zapátrat po někomu, kdo se zabývá problematickým chováním psů (A VYBÍRAT PEČLIVĚ DLE REFERENCÍ - těch rádoby psích psychologů je teď bambilion) a snažit se to její chování zarazit co nejdřív a Vás naučit, jak se psy zacházet.
Kdybyste měli čivavu nebo obecně nějakého menšího snadněji cvičitelného psa, udělali byste lépe, ale pozdě bycha honiti.

Fena dospívá a začíná aspirovat na druhé místo ve smečce, nad vámi, protože vycítila, že vy jste slabší článek. Nevím, jestli pomůže na sobě zapracovat, tedy jestli zvládnete se jako by zvednout a vydobýt si ztracenou autoritu. Fena je zamilovaná do vašeho přítele, to feny dělávají, že jim víc imponuje páník opačného pohlaví. Fena cítí, že vy se jí bojíte a přitvrzuje. Za chvíli budete mít strach doma i dýchat. Nevím, jestli to vyřeší trenér, nejspíš úplně ne, protože vy potřebujete především zvednout sebevědomí, abyste si byla sama sebou jistá, a nad věcí, aby fena neměla důvod k převzetí vašeho postu ve vaší smečce - rodině.
Nepodbízejte se jí, jednejte s ní jako se psem a ne s člověkem, povelujte ji, pamlskujte, ale nebuďte s ní moc důvěrná, spíše se dělejte vzácnou - mazlení a hraní (nehrajte si s ní pokaždé, když vám donese hračku, to, kdy si budete hrát, musíte určovat vy a někdy prostě nevyhovíte). Zaměstnejte jí hlavu, choďte na cvičák, mezi psy,...
Doma, když budete uklízet, ji vždy vykažte předtím do jiné místnosti. Klidně ji vzbuďte, pokud bude spát. Vy jste tam šéf.

Prosím, až se Vám povede se feny nějak zbavit, již nikdy, nikdy si nepořizujte dalšího psa. Dopadlo by to stejně a byl by na světě další chudák.

Caty napsal(a):
Prosím, až se Vám povede se feny nějak zbavit, již nikdy, nikdy si nepořizujte dalšího psa. Dopadlo by to stejně a byl by na světě další chudák.

Já bych tak přísná nebyla. Fenu nikdo netrápí a naopak pro zakladatelku tématu právě tohle zvíře může být velkým učitelem do budoucna, pokud se této "proměně" poddá. Ona nebude špatný člověk, jen prostě třeba nevyrůstala ze zvířaty a absolutně jim nerozumí. Ale na tomhle všem se dá pracovat. Pochopit, že pes nepotřebuje naší 100% pozornost, že je vše o podotýkám VLÍDNÉ dominanci, že to zvíře funguje na základě nějaké své přirozenosti, že potřebuje mít toho šéfa nebo začne šéfovat samo - je to jednoduché, v přírodě by jinak nepřežilo. Zakladatelka by si měla načíst dost o psech, vrátit se zpátky na cvičák a svůj vztah se psem řešit, když už ho má, jelikož to za téhle situace vůbec nemusí do budoucna dopadnout dobře. Tohle už se MUSÍ řešit....ideálně do začátku i za asistence přítele, aby se předešlo tomu, že si pes do zakladatelky kousne.

Ale opravdu si myslím, že člověk, který by neměl mít psa, tedy vypadá úplně jinak.

Aliza,
no máte to veľmi ťažké - vzhľadom k vašej povahe. No úplne sa prikláňam k názoru, že potrebujete sa poradiť so skúseným trénerom, ktorý v reále uvidí o čo ide. Proste naozaj psica dospieva a skúša... Nezaujatý odborník môže veľmi pomôcť - vlastná skúsenosť, že najčastejšie ide o úplné maličkosti, ktoré si nemôžete sama uvedomiť lebo sa nevidíte z vonku. Často ide o také blbosti ako postoj tela, držanie rúk, zbytočné pozeranie do očí (toto je silná pozícia - hľadenie do očí je pre psa prejav dominancie)... A musíte ju zamestnať - predovšetkým hlavu - čuchať, hľadať hračku preliezanie tunelov a pod. Nemusíte tomu venovať denne hodiny- stačí aj 5 minút hocikedy VÁS napadne. A s činnosťou začínate a aj ju ukončujete vy! No ak chcete zapracovať musíte pracovať so sebou v prvom rade. A to je veeeľmi ťažké, keďže musíte prekonať strach. A môj laický názor - nikdy psa nepresviedčajte aby sa chudáčik išiel napapkať ! Dám mu misku poviem vezmi - ak si vezme ok ak nie (alebo od misky odíde) misku beriem. Ďalšia bude až v ďalšom čase kŕmenia. Keď budete niečo cvičiť - pamlsky používajte megga dobroty - kľudne párok, syr, pečené kura. A základný postoj dodržujte vzpriamený postoj - na psa pozerám kútikom oka ale vytrvalo. V momente čudného zírania alebo tak podobne - vykážem psa na miesto a ak nejde dovediem ho tam - potrebuje mať teda na sebe stopovačku - aj doma - aby ste boli schopná ju tam doviesť -lebo asi priame siahanie na ňu by spustilo iba väčšiu agresiu - stále sa však presviedčajte, že ste jej šéf vy. No navonok sa prejavujte vyrovnane ale dôsledne trvajte na svojom - bez vysvetľovania, kriku - proste na miesto a basta! No zvážte určite toho trénera. Mne tiež veľmi pomohlo chodiť na lekcie na cvičáku a á moja moskováčka teda tiež stvárala prvých pár lekcií divy. Potom sa okukala, pochopila čo sa po nej chce a sám tréner minule na individuálke čumel, že tak múdreho psa vidieť málokedy - ak sa podarí jednoducho vysvetliť čo po nej chceme zvládne nové cviky na tri opakovania. Tá jej bujarosť a šialenosť niekedy až agresivita hlavne z iných psov zamestnaním hlavy pomaly ustupuje a cvičením pochopila, že veci riešim ja ak tam som a ona má byť v kľude. Vaša psica je tiež asi veľmi šikovná a tak si vymýšľa program sama - teraz je to ako si zabezpečiť presadenie sa vo svorke.

Tohle už se MUSÍ řešit....ideálně do začátku i za asistence přítele, aby se předešlo tomu, že si pes do zakladatelky kousne

Souhlasím. Myslím, že už to k tomu nemá moc daleko. A nejde to jen tak přecházet. Asi by opravdu bylo dobré najít nějakého trenéra, někoho kdo se věnuje ani ne tak výcviku, ale psychice psa. I když si úplně nejsem jistá, jestli to vyřeší situaci doma, ale minimálně se psem zadavatelka bude pracovat a i to je přínos...

Nevím, jestli už to tu padlo, ale jak vypadá takový váš běžný den? Tady popisujete většinou problémy doma, jak to vypadá venku? Co děláte venku? Jak se tam fena chová? Kolik času trávíte venku?

A jak přesně vypadalo to, jak po vás vyjela?

"zbytočné pozeranie do očí (toto je silná pozícia - hľadenie do očí je pre psa prejav dominancie)."

Spíš než projev dominance, je to výzva k boji, jestli to máte se psem rozházené. Jinak u psů pak v některých situacích pohled do očí upevňuje citové pouto.

Já tady vůbec nikde nevidím, jaké má ta čuba vlastně vyžití? A z popisu zadavatelky naprosto jasně vyplývá, že je pro ní zcela nečitelná a čubina vůbec neví, co a kdy čekat.

"Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje."

jen jeden příklad vyjadřování Alizy o svém psu

"Ale opravdu si myslím, že člověk, který by neměl mít psa, tedy vypadá úplně jinak."
jak Aliza vypadá nevím, ale takové uvažování duši kynologa fakt neukazuje.....

Aliza sem chodí už nějaký ten pátek a píše slohovky, a upřímně, pro mě - od začátku průšvih

A opět upřímně - ne že by věty "dej se do pohody a buď šéf" byly zcela mimo mísu, ale bez inteligentního vsvětlení, jak se to teda má dělat, mohou být zcela kontraproduktivní, kdy dotyčný začne jako "šéf" své zvíře b.uzerovat a "korigovat" apod.......a výsledek se brzy dostaví, jako se, domnívám se, dostavil i zde

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje."

jen jeden příklad vyjadřování Alizy o svém psu

"Ale opravdu si myslím, že člověk, který by neměl mít psa, tedy vypadá úplně jinak."
jak Aliza vypadá nevím, ale takové uvažování duši kynologa fakt neukazuje.....

Aliza sem chodí už nějaký ten pátek a píše slohovky, a upřímně, pro mě - od začátku průšvih

A opět upřímně - ne že by věty "dej se do pohody a buď šéf" byly zcela mimo mísu, ale bez inteligentního vsvětlení, jak se to teda má dělat, mohou být zcela kontraproduktivní, kdy dotyčný začne jako "šéf" své zvíře b.uzerovat a "korigovat" apod.......a výsledek se brzy dostaví, jako se, domnívám se, dostavil i zde

A opět upřímně - ne že by věty "dej se do pohody a buď šéf" byly zcela mimo mísu, ale bez inteligentního vsvětlení, jak se to teda má dělat, mohou být zcela kontraproduktivní, kdy dotyčný začne jako "šéf" své zvíře b.uzerovat a "korigovat" apod.......a výsledek se brzy dostaví, jako se, domnívám se, dostavil i zde

Bohužel si myslím, že Aliza v sobě nemá to, co většina páníků, kterým to se psem funguje. A myslím, že se to nedá naučit...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje."

jen jeden příklad vyjadřování Alizy o svém psu

"Ale opravdu si myslím, že člověk, který by neměl mít psa, tedy vypadá úplně jinak."
jak Aliza vypadá nevím, ale takové uvažování duši kynologa fakt neukazuje.....

Aliza sem chodí už nějaký ten pátek a píše slohovky, a upřímně, pro mě - od začátku průšvih

A opět upřímně - ne že by věty "dej se do pohody a buď šéf" byly zcela mimo mísu, ale bez inteligentního vsvětlení, jak se to teda má dělat, mohou být zcela kontraproduktivní, kdy dotyčný začne jako "šéf" své zvíře b.uzerovat a "korigovat" apod.......a výsledek se brzy dostaví, jako se, domnívám se, dostavil i zde

Ono je to těžké. Zakladatelka je sama celkově myslím komplikovaná, a to i sama vůči sobě, což není jednoduché. Ne že bych jí tu chtěla dělat nějakou analýzu nebo jí ponižovat, to chraň Bůh. A ten způsob, jak uvažuje sama, implementuje i na svého psa. Jenže musí pochopit, že psí myšlení je opravdu vlastně celkem jednoduché (tím nechci říci, že jsou psi hlupáci, ale snad si rozumíme :D) a jasné. A pokud ho aspoň částečně pochopím, mám vyhráno.
Každopádně kdo jsme, abychom říkali, kdo může mít psa a kdo ne. Pokud se má pes lépe, než v útulku (a to smekám před prací pracovníků útulku, j eto pro toho psa prostě vždy dobré. Tenhle zakladatelčin problém JE ŘEŠITELNÝ, pokud zakladatelka pochopí, že se musí sebrat a jít za odborníkem a měla to udělat už dávno (ty litanie jsem četla). Vlastně jen ztrácí čas a sama si pod sebou řeže větev.

Každopádně zakladatelko neobracejte svůj hněv, byť jen emočně, vůči tomu psovi. Žádný učený sice z nebe nespadl, ale za celou situaci si můžete sama svým chováním. Víte ono tím, jak zvířata opravdu jednají naprosto předvídatelně, tak nám vlastně nastavují zrcadlo. Vy sama sebe můžete sebevíc přesvědčovat, že jste šéfová, ale když tomu neuvěříte a nebudete tak vysvětlovat, tak ten pes na to prostě tak bude reagovat. Hierarchie smečky prostě funguje i v soužití člověkem, pes vycítí Vaši nejistotu. Víte ona důvěra nadřazeného zvířete ve skupině dává tomu pod šanci přežít. Tak to prostě je. A důvěry a vedení člověk může získat u zvířete i bez hrubosti (jasné, kdo někdy neplesknul svého psa po prdce, ale já mluvím o násilí). Začátek už je tam, že když jdete uklízet fena prostě odejde jinam a nebude překážet. To je základ. A opravdu předejděte tomu, aby po Vás vyjela, to je magická hranice, která se blbě narovnává. A řešte věc rychle, v reálném životě a odborně, diskuzí už jste napsala dost a evidentně Vám to moc nedává, byť rady jsou v nich dobré.

Já mám pocit, že s jiným psem by to mohlo být fajn. S nějakým tím, jak se říká ve vedlejší diskusi, "terapeutickým" :-) Nějaký věčně usměvavý salámista, který nejlépe bude dost žravý, aby se dal dobře motivovat

"Začátek už je tam, že když jdete uklízet fena prostě odejde jinam a nebude překážet."
by to trošku chtělo návod, jak na to
by mě to teda zajímalo

protože při současném stavu a "nějakém" provedení výše uvedeného se níže napsané asi nepovede....:

"To je základ. A opravdu předejděte tomu, aby po Vás vyjela"

Diskuzi jsem nečetla resp. spíš prolétla, jen vlastně úvodní dotaz, tak nevím, jestli už to nebylo řečeno.

Alizo upřímně...najděte feňulce nový domov. Je to štěndo, ona si zvykne. Já se obávám, že celková situace u vás v domácnosti je prostě cesta do pekel. Navíc si myslím, že vy NO nepotřebujete, že prostě nejste na psa takového typu ta pravá.

Vy byste potřebovala to, co mám doma já...berňušku, kluka, ten je sluníčkovej a můžete ho rozmazlinkovávat...samozřejmě nějaká základní výchova tam být musí, ale jinak to jde všechno samo. A když jste ta, co krmí, hraje si, chodí na procházky, navíc ženská, tak vás bude zbožňovat a můžete ho hladit kdykoliv projdete okolo.

Prostě to není ostuda...domluvte se s přítelem a najděte feňulce nový domov a pokud si budete chtít pořídit jiného psa, tak volte sluníčkové plemeno vhodné pro začátečníky a už si nepořizujte holku, ale psího kluka. Lépe dříve, než to řešit třeba za rok, kdy už fena bude zase starší.

Takhle se z toho zblázníte a ten vztah s fenou bude ještě horší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Začátek už je tam, že když jdete uklízet fena prostě odejde jinam a nebude překážet."
by to trošku chtělo návod, jak na to
by mě to teda zajímalo

protože při současném stavu a "nějakém" provedení výše uvedeného se níže napsané asi nepovede....:

"To je základ. A opravdu předejděte tomu, aby po Vás vyjela"

Zde by měl opět pomoct přítel...a i kdybych po tom psovi měla chlístnout kýbl vody, pokud neposlechne na povel. Není to hezké, není to fér, ale až nebude chtít zakladatelku pustit někam, kam bude opravdu potřebovat, tak to teprve skončí veškerá sranda.
Extrémní situace bohužel někdy může vyžadovat i extrémní řešení. A na prvním místě je vždy bezpečnost.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Zde by měl opět pomoct přítel...a i kdybych po tom psovi měla chlístnout kýbl vody, pokud neposlechne na povel. Není to hezké, není to fér, ale až nebude chtít zakladatelku pustit někam, kam bude opravdu potřebovat, tak to teprve skončí veškerá sranda.
Extrémní situace bohužel někdy může vyžadovat i extrémní řešení. A na prvním místě je vždy bezpečnost.

Já si myslím, že by se extrémům dalo předejít přemístěním pelechu. Fena nebude mít příležitost vrčet a štěkat a tak si na toto chování ani nezvykne. Mezitím pracovat na vzájemné důvěře a správné výchově. Nejlíp s trenérem. I kdyby to mělo skončit tak, že fenu dáte pryč, aspoň se nezkazí vystavením těmto podivným situacím.

" i kdybych po tom psovi měla chlístnout kýbl vody, pokud neposlechne na povel....

.....Extrémní situace bohužel někdy může vyžadovat i extrémní řešení. A na prvním místě je vždy bezpečnost."

ano
a - bohužel - jak jsem si to myslela.......
takové řešení bezpečnost opravdu nezaručí
bych naopak čekala že naopak

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Začátek už je tam, že když jdete uklízet fena prostě odejde jinam a nebude překážet."
by to trošku chtělo návod, jak na to
by mě to teda zajímalo

protože při současném stavu a "nějakém" provedení výše uvedeného se níže napsané asi nepovede....:

"To je základ. A opravdu předejděte tomu, aby po Vás vyjela"

Však jestli fena za ní courá celý boží den, tak stačí odejít "něco kutit" jinam, a když se vracím, prostě za sebou zavřít? To by mohlo být absolutně nekonfliktní. A ještě k tomu připojit nějaký povel, jakože "tady buď" nebo "zůstaň", "čekej".... No a když za mnou psina vycourá z místnosti, můžu provázet povelem "ven". Případně pokud ráda ten tahací provaz, tak zahodit provaz z místnosti s povelem "ven", pak povel "zůstaň", zavřít ji za dveřmi, a až dodělám, co potřebuji, tak ji vpustit s pochvalou a třeba se s ní jít hned potahat, když to tak ráda. Si tak představuji, že by mohlo fungovat?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" i kdybych po tom psovi měla chlístnout kýbl vody, pokud neposlechne na povel....

.....Extrémní situace bohužel někdy může vyžadovat i extrémní řešení. A na prvním místě je vždy bezpečnost."

ano
a - bohužel - jak jsem si to myslela.......
takové řešení bezpečnost opravdu nezaručí
bych naopak čekala že naopak

takové řešení bezpečnost opravdu nezaručí
bych naopak čekala že naopak

Myslím si to stejně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si myslím, že by se extrémům dalo předejít přemístěním pelechu. Fena nebude mít příležitost vrčet a štěkat a tak si na toto chování ani nezvykne. Mezitím pracovat na vzájemné důvěře a správné výchově. Nejlíp s trenérem. I kdyby to mělo skončit tak, že fenu dáte pryč, aspoň se nezkazí vystavením těmto podivným situacím.

Samozřejmě to, co jsem uvedla, je opravdu extrémní případ. Především plně souhlasím s tím, co jste napsala. Teď momentálně kooperace s přítelem, feně dát pelech na neutrální místo, kde nebude ničemu překážet, uklízet pod ním, když bude třeba na procházce. Venčit ideálně SPOLEČNĚ, a aktivně hledat odbornou pomoc, tam také do začátku jezdit spolu.
Tohle se dá zvládnout Pes se u nich jinak asi špatně nemá a Bůhví ke komu se dostane dál. JÁ bych to ještě nevzdávala, myslím, že šance je, ale zakladatelka se musí přestat utápět sama v sobě a internetových diskuzích.


"bych naopak čekala že naopak" - čekejte si, co chcete, s radou, že má zakladatelka psa poslat do oběhu a že rozhodně ona by psa mít neměla, asi moc užitku neuděláte a morálu rozhodně nedodáte.

s radou, že má zakladatelka psa poslat do oběhu a že rozhodně ona by psa mít neměla, asi moc užitku neuděláte a morálu rozhodně nedodáte


Naopak, psovi se tím výrazně uleví.

Já jsem tu mužský element, přezdívka možná mate . Já bych se vždy vyhnul všemu co psa stresuje a zahání do kouta. Vždycky se všechno dá vyřešit rozumně. Co se týče hierarchie, nejlepší je chovat se tak, abyste měla přirozenou autoritu. Ne si ji vymoct násilím, nějakým a ponižováním a jinými zoufalými činy atd.

Zklamaná ale jsem. Místo zvířátka, kterého můžu milovat a on mě, jsem dostala... No, toto, tuto situaci. Kdybych tušila, že před psem budu muset hrát někoho jiného, aby mě neohrožoval ve vlastním baráku, zatímco si bude přivlastňovat člověka, jehož miluju, dala bych si nejen facku, ale ránu pěstí. Nebo hned několik.


a jejda :-(
Souhlasím s Odettou ale obávám se, že ani tohle nebude řešením, protože když tak pročítám, co zadavatelka píše....tak má natolik špatné nastavení vnímání psa a toho jak to má se psem být,že to nemůže fungovat, protože to pořád bohužel svým jednáním zhoršuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já mám pocit, že s jiným psem by to mohlo být fajn. S nějakým tím, jak se říká ve vedlejší diskusi, "terapeutickým" :-) Nějaký věčně usměvavý salámista, který nejlépe bude dost žravý, aby se dal dobře motivovat

Já si myslím, že ne. Mám už dlouho labradory, od přírody totálně žravé usměvavé salámisty, naprosto bezproblémové, a i ti vždy špatně snášeli, pokud mi někdy tekly nervy. Rozhodně mě v těchto situacích nechodili utěšovat, spíš se stáhli dál ode mě. Je třeba si uvědomit, že pokud chci fungovat jako páníček, přeneseně vůdce smečky, mám být já oporou psovi a ne ten pes oporou labilní paničce.

Zrzavci napsal(a):
Zklamaná ale jsem. Místo zvířátka, kterého můžu milovat a on mě, jsem dostala... No, toto, tuto situaci. Kdybych tušila, že před psem budu muset hrát někoho jiného, aby mě neohrožoval ve vlastním baráku, zatímco si bude přivlastňovat člověka, jehož miluju, dala bych si nejen facku, ale ránu pěstí. Nebo hned několik.


a jejda :-(
Souhlasím s Odettou ale obávám se, že ani tohle nebude řešením, protože když tak pročítám, co zadavatelka píše....tak má natolik špatné nastavení vnímání psa a toho jak to má se psem být,že to nemůže fungovat, protože to pořád bohužel svým jednáním zhoršuje.

Četla jsem všechna Alizina vlákna, a s tím, jak se to dle popisů vyvíjí, bych se i já přikláněla spíš k tomu najít fence nový domov (a že nejsem žádný posílač psů dál). S Aliziným nastavením je křižovatka NO a huskyho hrozný ústřel, chybí tam taková ta esenciální povahová kompatibilita, která jinak za člověka udělá půlku práce. 🥺

Přikládám krátký textík na dodání odvahy: https://www.instagram.com/p/CW0iTReIdHH/?igshid=YmMyMTA2M2Y=

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem tu mužský element, přezdívka možná mate . Já bych se vždy vyhnul všemu co psa stresuje a zahání do kouta. Vždycky se všechno dá vyřešit rozumně. Co se týče hierarchie, nejlepší je chovat se tak, abyste měla přirozenou autoritu. Ne si ji vymoct násilím, nějakým a ponižováním a jinými zoufalými činy atd.

Jenže tohle je nepřenositelný a zadavatelka je bohužel ten jedinec, který tohle v sobě nemá, a nenajde. Já nechci být pesimistická, ale všechny ty předchozí příspěvky u předchozích témat mě k tomuhle vedou.

"Mám už dlouho labradory, od přírody totálně žravé usměvavé salámisty, naprosto bezproblémové, a i ti vždy špatně snášeli, pokud mi někdy tekly nervy. Rozhodně mě v těchto situacích nechodili utěšovat, spíš se stáhli dál ode mě"

situace - jsem evidentně nas...štvaná, psisko seřvané....odchází....ve dveřích se zastavuje, podívá se na mě svým pyrenejským kukučem, otáčí se a jako koza doskáče ke mně a vráží mi hlavu do břicha = no nemiluj ho!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Mám už dlouho labradory, od přírody totálně žravé usměvavé salámisty, naprosto bezproblémové, a i ti vždy špatně snášeli, pokud mi někdy tekly nervy. Rozhodně mě v těchto situacích nechodili utěšovat, spíš se stáhli dál ode mě"

situace - jsem evidentně nas...štvaná, psisko seřvané....odchází....ve dveřích se zastavuje, podívá se na mě svým pyrenejským kukučem, otáčí se a jako koza doskáče ke mně a vráží mi hlavu do břicha = no nemiluj ho!

Ne, tak jsem to nemyslela, naštvaná, psisko seřvané je od paničky naprosto v pořádku a srozumitelné :-) Nesrozumitelné jsou situace, kdy je panička zoufalá, bezradná, vyklepaná z nějakého stresu.

Caty napsal(a):
Já si myslím, že ne. Mám už dlouho labradory, od přírody totálně žravé usměvavé salámisty, naprosto bezproblémové, a i ti vždy špatně snášeli, pokud mi někdy tekly nervy. Rozhodně mě v těchto situacích nechodili utěšovat, spíš se stáhli dál ode mě. Je třeba si uvědomit, že pokud chci fungovat jako páníček, přeneseně vůdce smečky, mám být já oporou psovi a ne ten pes oporou labilní paničce.

Já myslím, že panička se dostala do toho labilu hlavně proto, že nerozumí svému psovi. Pes teď něco začíná chtít a ona neví, jak se k tomu postavit. Mám za to, že salámoidní pes by ne"čuměl divně" a žravý pes by čuměl na paničku v kuchyni s úplně jiným výrazem než "jseš divná, budu si na tebe dávat pozor".

Třeba by k téhle situaci ani nedošlo. Tam ten zásek si myslím vzniknul ve chvíli, kdy fena přestala být kontaktní, a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí. Což by se u psího samce salámisty žravého nemuselo vůbec stát - takže by se konfliktu naprosto vyhnuli.

No ale křišťálovou kouli nemám, že. Třeba by to Aliza vzala za špatný konec zase z jiné strany, kterou si teď ani neumím představit :-)

Naprosto výjimečně se shoduji s těmi,co navrhují feně najít nový domov. Pamatuju si diskuze od začátku, a vzpomínám si, že jsem nejdřív tipovala zadavatelku na nesebevědomé pubertální dítko, a později jí navrhovala psychoterapii. A to ne ve zlém,ale podle mě je prostě komplikovaná osobnost,která má problém s vlastní psychikou. To v kombinaci s křížencem NO a seveřana je prostě hodně velkej přešlap. NO potřebuje makat, seveřan je nezávislák, ale o to víc jede na empatii a pocitech. Psa neznám,ale ať tam převažuje cokoli, tady to neladí,ladit nebude, a do budoucna bude hůř a hůř,vzhledem k tomu,že fena dospívá. Jediná možnost by byla, kdyby roli hlavního páníka přejal mužskej,který je pro psa zjevně čitelný,ale ten se k tomu asi mít nebude. Kdyby si zadavatelka pořídila mopse nebo něco podobného společenského, tak by možná problém nebyl, a možná že jo, třeba fakt zadavatelka prostě není vhodný adept na žádného psa, někdy to tak prostě je. Jak je známo,mám smečku labíků, a troufám si tvrdit, že třetina by byla schopná se zadavatelkou nějak existovat, třetina by přepla do módu ignorace takového člověka, a mám tu i čubu,u které si jsem poměrně jistá,že byť je typický představitel plemene,u takového člověka by to mohlo skončit až zubama....Prostě mám dojem,že tohle je trápení zadavatelky i feny, která by při správném výběru nového majitele, mohla prožít naprosto spokojený život. A samozřejmě platí,čím bude starší,tím bude ta šance menší, a fena si bude fixovat špatné návyky,vzorce chování i vztah k lidem

a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí.

tady je bohužel, mimo jiné, to jádro , které jsem nechtěla zmiňovat, protože by to asi znělo moc ostře. Já chápu Zadavatelku, že je z toho nešťastná, první pes a celý úplně jinak, než si představovala........... moc velká očekávání, a zcela špatné představy o tom, o čem pes je. A už se to cyklí, cyklí a celý je to v kšá.

Řešením ale neproveditelným, podle reakcí zadavatelky by bylo , psu dát doma couračku, na to, abych mohla hladce dosáhnout toho, co jsem psu zadala, pracovat s ním - je to ale celý souhrn, soubor věcí, jak s tím psem fungovat, že to se prostě nedá tak nějak do internetový diskuze napsat. Cvičák zadavatelka opustila, protože to nevyhovovalo, tak jedině toho trenéra, který bude u nich doma a povede ji u nich doma. Pokud se mu podaří předat zadavatelce potřebné info, ale ono je to o tom jejím vnitřním nastavení, že od psa očekává nějaký hluboký lidský přístup. ten tam bude hledat marně, protože pes je takový jaký je. Aby jí pes bral, musela by se změnit z podstaty a to podle mě nejde.

Já nevím jak to máte vy ostatní, ale za mě je naprostý základ soužití se psem je důvěra. Pes mi věří, že mu neublížím NIKDY a já věřím psovi, že neublíží mě NIKDY a to i v případě, že mi fena třeba dala na jevo svou nevoli zavrčením a ruku mi opatrně podržela v tlamě, i v tuhle chvíli jsem naprosto v klidu, protože mi třeba jen řekla "auu, to bolelo" popř. "hele tak tohle je hodně nepříjemný".

Samozřejmě do toho nepočítám štěněcí piraňu.

U Alizy mi připadá, že tenhle princip nefunguje. Podle písmenek mi přijde, že Aliza se dokonce bojí, že by na nějaké kousnutí mohlo dojít a tudíž se chová z pohledu psa divně, nepřirozeně a čuba si na ní dává pozor, protože v tu chvíli je nečitelná...divná...no nevím jak to přesně popsat.

A všechny ty rady, co se tady snažíme vyprodukovat tohle nezmění.

Budu se opakovat, ale co byste udělali vy všechny, kdyby pes někde ležel, vy byste vytírali kolem něj a on by zavrčel, jako že se mu to nelíbí....samozřejmě do toho nepočítám fauňáky, kterým pes nevrčí, popř. kladli při výchově důraz i na to, že pes si nějaké vrčení nesmí dovolit.....no normálně psovi řeknete "aby se nepos.ral, když se ti to nelíbí, tak si padej lehnout někam jinam" a nebo "klid, blábolo jedna, si to tady došmrdlám a jdu, no nekoukej" a ještě na psa s úsměvem vypláznu jazyk a dodám "ty trdlo makový uvrčený" a nebo "no jó, já vím, ty jsi velkej zlej hlídací pes a děláš bububu, já to vidim"...takovým tím ironickým tńem a s úsměvem a prd si z toho děláte resp. nevnímáte to ze strany psa jako výhružku.
Pokud to ale někdo jako výhružku vnímá, pokud se opravdu bojí, že by ho pes mohl i fyzicky konfrontovat.....tak je to dle mého problém, obzvlášť, když ten pes je defakto ještě štěně.

Často tady píšu Alize, že věřím, že když na sobě zapracuje, tak to dá, ale dnešním dotazem teda můj názor změnila. Prostě nevím, jestli někdy zvládne to "hodit se do klidu", ono to zní jednoduše, ale jednoduchý to není.

Navíc si si myslím, že princezna by potřebovala víc makat nebo možná maká, ale není to zmiňováno. Možná by pomohl nějaký dobrý cvičák, teď myslím hlavně Elize.

Pes by měl být hlavně radost, určitě ne stres, určitě ne strach.

Edit: přeci nejde, abych se psem budovala vztah s vypětím všech sil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem tu mužský element, přezdívka možná mate . Já bych se vždy vyhnul všemu co psa stresuje a zahání do kouta. Vždycky se všechno dá vyřešit rozumně. Co se týče hierarchie, nejlepší je chovat se tak, abyste měla přirozenou autoritu. Ne si ji vymoct násilím, nějakým a ponižováním a jinými zoufalými činy atd.

Jenže tady ta přirozená autorita chybí. A myslím, že chybí i normální sebevědomí. Nic proti zadavatelce. Vím z vlastní zkušenosti.

"Já nevím jak to máte vy ostatní, ale za mě je naprostý základ soužití se psem je důvěra"

ano
věřím, že pes je pes
a že, dle povahy a situace, může použít i sílu a zuby
a že to ani náhodou neznamená (nemusí znamenat), že mi nedůvěřuje

"Podle písmenek mi přijde, že Aliza se dokonce bojí, že by na nějaké kousnutí mohlo dojít a tudíž se chová z pohledu psa divně, nepřirozeně a čuba si na ní dává pozor, protože v tu chvíli je nečitelná...divná.."

vidím ten sled obráceně, respektive jeho začátek takto :
zadavatelka se chovala "divně" ke štěněti od začátku
výsledkem čehož je zhoršování stavu až k fyzickému napadání

"Budu se opakovat, ale co byste udělali vy všechny, kdyby pes někde ležel, vy byste vytírali kolem něj a on by zavrčel, jako že se mu to nelíbí..."

takto izolovaně nelze na situaci pohlížet
a nelze ji "vztahovat" k ostatním
situace je důsledkem řetězení a chování konkrétních zúčastněných

Ta cuba by potřebovala makat jako sůl, a koneckonců u řady psů se teprve tou společnou prací ten vztah opravdu buduje. Zrovna teď mám mladosku,co ji přezdívam paní proč, protože od útlého věku se na každý povel posadila a cumela s výrazem, proč to mám dělat, vysvětli. Jednu dobu jsem si vážně myslela,že je hluchá 😎 teprve, když jsme začali intenzivně makat, začala opravdu spolupracovat, vnímat a brát mě Jinak. Ona je velmi samostatná a sebevědoma, klidně půjde jinam, než zbytek smečky. Jenže k tomu,aby se mnou makala a spolupracovala, pro ni musím být přirozená autorita a naprosto jasná, čitelná a taky sebevědoma. Kdyby tomu tak nebylo, tak si se mnou vytre zadek. A tak si myslím, že to nějak bude u zadavatelky a její cuby, ona s ní chtít spolupracovat nebude. Chodí ke mě na výcvik jedna paní s cubou, fena by se pro mě rozkrajela, můžu ji i dorvat, když kravi, stejně se bude lisat, zatímco s panickou prostě makat nechce. Hodně mi to připomíná tohle, jen tady je cuba klasická labina, co lecos odpustí a výsledkem je jen ignor a vysirani

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Já nevím jak to máte vy ostatní, ale za mě je naprostý základ soužití se psem je důvěra"

ano
věřím, že pes je pes
a že, dle povahy a situace, může použít i sílu a zuby
a že to ani náhodou neznamená (nemusí znamenat), že mi nedůvěřuje

"Podle písmenek mi přijde, že Aliza se dokonce bojí, že by na nějaké kousnutí mohlo dojít a tudíž se chová z pohledu psa divně, nepřirozeně a čuba si na ní dává pozor, protože v tu chvíli je nečitelná...divná.."

vidím ten sled obráceně, respektive jeho začátek takto :
zadavatelka se chovala "divně" ke štěněti od začátku
výsledkem čehož je zhoršování stavu až k fyzickému napadání

"Budu se opakovat, ale co byste udělali vy všechny, kdyby pes někde ležel, vy byste vytírali kolem něj a on by zavrčel, jako že se mu to nelíbí..."

takto izolovaně nelze na situaci pohlížet
a nelze ji "vztahovat" k ostatním
situace je důsledkem řetězení a chování konkrétních zúčastněných

Já si pořád říkám, kde se stala chyba....člověk si pořídí štěňátko a minimálně nějakou chvíli, než se malej štuc začne pouštět máminy sukně (nepočítám Ginu, ta se máminy sukně nedržela nikdy neb je samostatná jednotka asi od narození), tak je pro štěně takový táta-máma. To je chvíle, kdy se učí svému člověku věřit a následovat ho. Takový ten čas her a malin nezralých, kdy se sice na štěndo snažíme formou hry výchovně působit, ale je to opravdu spíš o tom hraní...snažíme se štěně vyblbnout, unavit, utahat, aby jsme si alespoň chvíli v klidu mohli dát kafíčko.

Co se tady pokazilo a proč??

Tyjo, pročetla jsem všechna témata a chtěla radit dítěti a ona dospělá žena.
Ale vlastně je to jedno i puberťáci mají velké psi a zvládají je.
Moje rada je cvičák, nechápu proč jste skončili, pes dostane práci a vy se sním naučíte pracovat.

My chodíme na takový sranda cvičák, ale na socializaci, základní poslušnost a vyblbnutí psa i nás stačí.
Nevím jak seveřani, ale asi všichni NO a jejich kříženci v rukách paniček se chovají podobně, jak popisujete. Milují se vzájemně, ale psi absolutně neposlouchají a nemají problém vyjet a usměrnit paničku, když uznají, že je to potřeba.
Pohodových NO jsem tam potkala hodně málo a je jedno jestli s PP nebo bezPP, proto nemám ráda, když někdo doporučuje NO jako univerzálního rodinného psa.
Buď se za ty roky ovčákům změnila povaha nebo si fauňáci rodinného psa představují jinak než zbytek národa.

Naposledy takový milovaný a milující NO táhl paničku smykem po břiše za jiným psem, chtěl se servat, panička se zmohla jen na "Bročku stůj, Bročku nesmíš, Bročíčku fuj".
Zakročil cvičitel a Bročka srovnal během pár vteřin, chvilku s nim cvičil a Broček poslouchal jako hodinky, když byl předán paničce a opět panovala anarchie a panička z toho měla akorát srandu, že Broček je osobnost.


Takže buď zkuste cvičák nebo psa někomu darujte.

"Co se tady pokazilo a proč??"

viz témata Alizy
tam se toho člověk dočte až až

Ach jo.. Tady je každá rada drahá.. Opravdu, najděte ji nový domov. Dejte jí někomu, kdo s ní bude makat a nebude chtít plyšáka.. protože takoví kříženci NO a seveřana určitě nejsou. Uleví se vám oběma.. Nebo fakt chcete žít dalších minimálně 10 let se psem, kterého nemáte ráda?

K tomu cvicaku - no, ono hodně záleží jaký cvicak. Ten na který chodili bude k nicemu, když jim tam řekli něco ve smyslu, ze to pro jejich fenu není (nepamatuju si přesně). A myslím, ze v tomhle případě by byl lepší individuální trenér, minimálně ze začátku…

Doufám, ze se zadavatelka ještě ozve… mě by fakt zajímal ten denní režim psa, vyžití. Zatímco v těch předešlých příspěvcích jsem měla pocit, ze se po feně pořád něco chce, pořád se s ní něco dělá/pracuje (i z toho důvodu se doporucovalo nechat psa chvíli psem), ale z posledních příspěvků mám pocit úplně opačný. Ale třeba to tak jen působí. Už dávno bylo doporučováno, na základě předešlých diskuzí, ze by fena měla mít nějaký režim, ze ji to chybí… Má ten režim teď?

A k te práci - třeba ji nebude úplně bavit cvičení, třeba ji bude bavit tahání, běhání, kolobka… vzhledem k tomu, ze v sobě má seveřana…

A ještě - pokaždé se to stalo při úklidu, nemůže to být reakce na koště, mop?

Kuchyň je zajímavá tím, že jsem tam neustále já. Je to takovej průchoďák, řekněme... Pelíšek jsem jí tam dala, ale ona na něm nespí ráda, radši zaleze pod gauč, nebo spí na chodbě. Poslední dny, co mě tak bedlivě monitoruje, je tam ale se mnou neustále, když tam něco dělám. A dneska celou tu dobu, co mě tak pozorovala, ležela na tom pelechu. Když už šla pod gauč spát, nechala aspoň hlavu směrem ven, aby mě měla na očích.

Umístila bych pelíšek jinam nebo v okamžiku, kdy chci něco dělat, vykázala fenu z mísnosti. Z toho čumění se snažila nic si nedělat a rozptýlit její pozornost. Hodím jí míček "přines", zkusím přivolat k sobě a dám kousek šunky nebo echt dobré dobroty. Nebo prostě vyvést ven na chodbu a zavřít dveře.

Chci nechci, o tom to fakt není. Jednou je to náš pes, já ji kvůli něčemu takovému určitě nedám pryč, pořád ji mám samozřejmě ráda, svým způsobem. Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje. Nemůžu se poutat zaláskovaně ke komukoliv, kdo se mnou zametá a nebere mě vůbec jako někoho přínosného, nebo milovaného. Potřebuju si asi nějakou dobu držet odstup, abych s tím a se sebou mohla vůbec nějak pracovat.

Ten odstup bude jen přínosný. Dokud se nenaučíte se psem pracovat, tak si ho držte. Tenhle pes není žádný ňuňánek potřebuje práci a disciplínu. Vraťe se na cvičák a choďte tam tak dlouho, dokud to nezačne být přínosné. I když ve vašem případě by byl lepší kvalitní trenér.

Zklamaná ale jsem. Místo zvířátka, kterého můžu milovat a on mě, jsem dostala... No, toto, tuto situaci. Kdybych tušila, že před psem budu muset hrát někoho jiného, aby mě neohrožoval ve vlastním baráku, zatímco si bude přivlastňovat člověka, jehož miluju, dala bych si nejen facku, ale ránu pěstí. Nebo hned několik.

Do téhle fáze tedy zvířátko, které budu moct milovat, se můžete dostat až po pořádné práci a až to začne fungovat jak má. Vybrala jste si zrovna plemeno, které potřebuje práci a šéfa, na nějaké mazlení moc nejsou. Zvažte, jestli je to to co chcete a sice to není zrovan populární řešení, ale pokud by to pro vás bylo příliš náročné a nepříjemné, je opravdu lepší mu najít jiný domov.
Já psa třeba nechtěla nikdy a nebyla jsem vůbec ráda, když ho brácha domů přinesl a možná už to původní nastavění bez pozitivního očekávání způsobilo, že to nakonec byl ten pan pes, který si mě totálně omotal kolem packy a já jeho.

To že toho psa nezvládáte není vaše osobní selhání a nejste méně hodnotný člověk, jen možná nejste ten typ pro psa. Promyslete si to, zda jste schopná tomu psu dát, co potřebuje, zaměstnání, výchovu a být mu pánem, pokud dostane, co potřebuje, odměna pro vás se dostaví.

Omlouvám se pokud to vyznívá stroze, vím, že jste chytrý a vnímavý člověk, to si tu myslím uvědomuje každý, kdo vám odpověděl a všichni vám chtějí pomoct. Nechci vás totiž strašit, ale velký špatně vedený pes, to je opravdu problém. Proto dobrý cvičák a nejlépe osobní trenér.

Janae. napsal(a):
Tyjo, pročetla jsem všechna témata a chtěla radit dítěti a ona dospělá žena.
Ale vlastně je to jedno i puberťáci mají velké psi a zvládají je.
Moje rada je cvičák, nechápu proč jste skončili, pes dostane práci a vy se sním naučíte pracovat.

My chodíme na takový sranda cvičák, ale na socializaci, základní poslušnost a vyblbnutí psa i nás stačí.
Nevím jak seveřani, ale asi všichni NO a jejich kříženci v rukách paniček se chovají podobně, jak popisujete. Milují se vzájemně, ale psi absolutně neposlouchají a nemají problém vyjet a usměrnit paničku, když uznají, že je to potřeba.
Pohodových NO jsem tam potkala hodně málo a je jedno jestli s PP nebo bezPP, proto nemám ráda, když někdo doporučuje NO jako univerzálního rodinného psa.
Buď se za ty roky ovčákům změnila povaha nebo si fauňáci rodinného psa představují jinak než zbytek národa.

Naposledy takový milovaný a milující NO táhl paničku smykem po břiše za jiným psem, chtěl se servat, panička se zmohla jen na "Bročku stůj, Bročku nesmíš, Bročíčku fuj".
Zakročil cvičitel a Bročka srovnal během pár vteřin, chvilku s nim cvičil a Broček poslouchal jako hodinky, když byl předán paničce a opět panovala anarchie a panička z toho měla akorát srandu, že Broček je osobnost.


Takže buď zkuste cvičák nebo psa někomu darujte.

Nevím jak seveřani, ale asi všichni NO a jejich kříženci v rukách paniček se chovají podobně, jak popisujete. Milují se vzájemně, ale psi absolutně neposlouchají a nemají problém vyjet a usměrnit paničku, když uznají, že je to potřeba.

Promiňte, ale co je toto za ptákovinu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím jak seveřani, ale asi všichni NO a jejich kříženci v rukách paniček se chovají podobně, jak popisujete. Milují se vzájemně, ale psi absolutně neposlouchají a nemají problém vyjet a usměrnit paničku, když uznají, že je to potřeba.

Promiňte, ale co je toto za ptákovinu?

Není kravina, to je zkušenost z konkrétního cvičáku na který dochází asi 5 let.
Snad tam nebyl jediný normální NO. Všechno neposlušní hajzlící, co cvičí s celou rodinou.

Janae. napsal(a):
Není kravina, to je zkušenost z konkrétního cvičáku na který dochází asi 5 let.
Snad tam nebyl jediný normální NO. Všechno neposlušní hajzlící, co cvičí s celou rodinou.

Zvláštní. Jestli ono to nebude tím cvicakem 🤔

Ale už cítím, že se od ní radši oddaluju, jelikož mi její manýry a mamvpiči*mus + agresivita ohledně mé osoby ubližuje. Nemůžu se poutat zaláskovaně ke komukoliv, kdo se mnou zametá a nebere mě vůbec jako někoho přínosného, nebo milovaného.

mamvpiči*mus - vy fakt toho psa berete, že jste jeho mamka? , že jste do psa zaláskovaná?

Hele, zas - neberte si to osobně - já jsem tohle prve přehlídla - opravdu, věřte ostatním, že nejlépe bude, když feně najdete nový domov ještě v době, kdy je štěně a zvládne to. Věřte tomu, že vy tu situaci nejste schopná narovnat. Stejně jako Odetta jsem nahlídla do těch Vašich předchozích příspěvků - stupňujete to. kdybyste měla společenské plemeno, ten pes to asi třeba ustojí, ale tady to prostě fungovat nemůže z principu věci. Souhlasím, že to zní hrozně - není to odsouzení vás, je to čisté bezemoční konstatování

Janae. napsal(a):
Není kravina, to je zkušenost z konkrétního cvičáku na který dochází asi 5 let.
Snad tam nebyl jediný normální NO. Všechno neposlušní hajzlící, co cvičí s celou rodinou.

Já teda docela čumim. Je fakt, že za mých mladých let byl jeden NO...ne pracovní a exteriérový. Ale byl to opravdu univerzální pes a opravdu s ním na cvičáku cvičily třináctileté holky.
Já teda na cvičák nechodím, v mém okolí bydlí asi 3 NO a všichni na pohodu, normální poslušní psi.

marcelaamax napsal(a):
Zvláštní. Jestli ono to nebude tím cvicakem 🤔

V tom případě je zvláštní, že jiní psi většinou problém nemají. Já mám VK a není problém.
Ale možná máte pravdu, dost možná NO potřebují jiný přístup než nabízí sranda cvičák na malém městě, ale to jsme u toho, že to nejsou univerzální rodinný psi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda docela čumim. Je fakt, že za mých mladých let byl jeden NO...ne pracovní a exteriérový. Ale byl to opravdu univerzální pes a opravdu s ním na cvičáku cvičily třináctileté holky.
Já teda na cvičák nechodím, v mém okolí bydlí asi 3 NO a všichni na pohodu, normální poslušní psi.

No jo, ale asi se to nestalo samo od sebe. Moje zkušenost s NO, které celý život vídám u táty své kamarádky, je ten, že cvičák nepotřebuje, pokud má pána, který ho to dokáže vést a ty 13-ti leté holky podle mě si zas nechaly poradit a nechaly se naučit ho vést.
Já měla jen vyvařené NO, ale s povahou NO a nestyděla jsem se trvat na svých povelech.

Díky všem za reakce.

A nejvíc ze všeho Buggyře, protože mi připadá, že ta jediná mě a můj problém chápe na 100%. Viz i toto //Já myslím, že panička se dostala do toho labilu hlavně proto, že nerozumí svému psovi.// ANO! Už několikrát jsem zmiňovala, že nejsem běžně žádnej podělanej uzel nervů, jsem taková v téhle situaci, která je pro mě extrémně složitá a bolestivá. Zatímco jiní si mě malují jako věčně ubuleného labila, jelikož mě znají jen z těchhle vláken, která zakládám vždy v momentě, kdy se něco s psiskem nedaří. A ano, pro mě je ten pes důležitej, záleží mi na tom a na něm, proto to tak těžce nesu a vám tady se otvírám naprosto komplet.

//Třeba by k téhle situaci ani nedošlo. Tam ten zásek si myslím vzniknul ve chvíli, kdy fena přestala být kontaktní, a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí.// Další amen. Nemám zato, že jsem až takové poleno, aby mě nemohl mít rád žádný pes.

Jinak aktuality z dnešního dopoledne: Vylezu a ona najednou vrtí ocasem, má radost, žene se za mnou a prakticky mě porazí, aby se pomazlila - prostě přesně to chování, jaké mívala dřív běžně. Takže ne, nevyznám se v ní.

rapotacka11:
Nerozumím jí a vím to. Vy a jiní jste od přírody psí lidé, umíte se na ně navázat a asi se k nim ani citově neupínáte. Vaše poselství chápu a souhlasím, zas ale nepřehánějte s "ubohým" psem, tady z toho drama děláte Vy, jak kdyby se se mnou pes měl nejhůř, jak je to možné.

Jinak dodatek k tomu, že pes potřebuje víc aktivit: Já to tady asi kolikrát špatně pochopím, když jsem třeba ze startu psala, jak se jí snažím vymýšlet zábavu a tak dále, tak jste mě zpražili, ať kolem psa nešaškuju, že pes není de*il a nestojí o nějaké variace, atd. A pak tady zase čtu, že ji musím stimulovat, vymýšlet, bla bla. V tomhle se to tady asi dost rozchází.

Taky dodávám, že ten poslední týden u ní poklesla energie a chuť na aktivity, pomalu jsme ji ani nemohli vytáhnout se projít, nechtělo se jí a nejraději spala u sklepa. Jak chcete víc motivovat a vybít psa, se kterým zrovna mlátí hormony a nemá na nic chuť a energii? Než přišlo tohle období, vypadala šťastná a využitá adekvátně, dyť jsem to psala. Proto jsem si tady ani neměla na co stěžovat, všechno vypadalo ok a to i pocitově.

Xerxová:
Souhlasím s každým písmenkem a vysvětlovalo by to mnohé, viz i ty změny nálad a přístupu ke mně. Kombinace frustrace z nedostatku nějakých aktivit a iritace z mé nálady a slabosti. Budu za to muset vzít, vodítko a stopovačka doma asi zase začne být pravidlem.

Dennc:
Popřemýšlím, kde pelech nechat, ale není na něj jinde moc místo. Prozatím začnu tím, že ji holt nebudu nechávat tam, kde zrovna něco dělám, tečka.

Odetta:
Volba slov je způsobená tím, že jsem v ten moment, kdy to píšu smutná, naštvaná a bezradná. A opravda: Ona vlastně ani nevrčela, prostě jen zírala, jak už jsem psala dřív. Když jsem se pak přiblížila k pelechu a sbírala nějaké smetí okolo pelechu, prostě jen JEDNOU vyštěkla vysokým hlasem a lehce se u toho nadzvedla, prostě mě chtěla v ten moment odehnat, opět si bránila zdroj (pelech). A to přišlo po většině dne, kdy mě monitorovala. Chápu, že mi to možná nevěříte a myslíte si, že jsem jen paranoidní, ale tak jako ona pozná rozdíly v mém chování, tak to funguje i naopak.

To, že ode mě neví, co čekat, je trefa a věřím tomu taky. Jenže nejdivnější na tom je, že nechápu, co si asi myslí, že jí chci utrhnout hlavu jen proto, že jsem smutná? Chápu, že se známe teprve nějakých osm měsíců a asi se pořád poznáváme a nějak si to mezi sebou ujasňujeme. Ale zkrátka takovéhle chování bych čekala od psa, který se bojí majitele, který ho třeba fyzicky týrá nebo trestá bitím.

Buggyra:
Viz to, co jsem psala výše - na jednu stranu nemám psa přehlcovat stimuly a variacemi, na druhou to zase potřebuje. V tomhle případě chce asi víc úkolovací práce. To je něco, co by jí skutečně tady mohlo scházet. Ačkoliv s ní se pracuje hůř, protože zkrátka není pamlsková, ale pokud to pomůže, s pomocí trenéra bych mohla zkusit víc čistého trénování povelů.

Procházky s jinými psy - nikoho neznám, známí psy nemají. Já bych tohle někdy moc ráda, ale sousedi tady v okolí nejsou vstřícní. Jen asi dvakrát se stalo, že jsme narazili na někoho na procházce a šli jsme pak společně. Zkusila jsem si v minulosti i dát inzerát, ale nikdo se na něj neozval. Mrzí mě to kolikrát kvůli ní, že nemá psí kámoše a kamarádit se musí s některými jen přes plot.

Máte pravdu, musím to teď podchytit, aby to nezašlo ještě dál. Volat ke každému incidentu přítele to taky nevyřeší. //Jen nesmíte emocím dovolit, aby ovlivňovaly vaše činy. // Tomu právě nerozumím. Včera v té kuchyni jsem dělala všechno tak, jako kdykoliv jindy. Možná jsem měla jiný výraz v obličeji, nic jiného mě nenapadá...

kometa:
Když si chránila to místo u sklepa, vyjela pak i po příteli úplně stejně, jako po mně. Akorátže on si z toho asi nic moc nedělal, prostě sebral ten smetáček a lopatku, které jsem tam já z obav nechala ležet. Nevím, jak udělat, abych se jí nebála, když už se to nepodaří podchytit a ona po mně vyjede. Mě z toho vždycky leknutím bodne u srdce, kéž bych uměla to, co tady psali jiní, když by na ně jejich pes vrčel, nebo si dovoloval - prostě je s klidem v duši poslat do háje a dát najevo, že na ty jeho blbosti nejsem zvědavá. Nevím, jestli se to mohu naučit.

Jana:
Ty mantinely jsem se domnívala fungovaly dobře, ona fakt to své chování otočila dost za poslední cca týden. A dneska ráno zase byla jak vyměněná. To nevybití je něco, na co vsázím, musím to začít dělat jinak. A socializaci myslíte s jinými psy či lidmi?

Já jsem chtěla velkého psa, bohužel... Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že když se budu snažit a mít psa ráda a budu na něj laskavá, že se budu muset potýkat s něčím takovým. Těchle rizik jsem si nebyla vědomá.

Jinak jak se ukázalo, psi jsou asi jediná zvířata, kterým přirozeně nerozumím. Jinak jsem naopak odjakživa zvířomil. S kočkami si rozumím nejlépe, ale to bude asi tím, že jsem jich už měla několik a prakticky už odmala.

Tu vlídnou dominanci zjevně nemám přirozeně v krvi, ale doufám, že je možné se aspoň naučit, jak být psovi autoritou. S tou mou komplikovaností jste to vystihla a ano, je to neskutečně na ho*no.

Spousta lidí mi říkala, že tohle plemeno (navíc ze čtvrtiny prsknuté huskym) není pro začátečníky a že s tím bude ještě časem p*del... No, já si neuměla ani představit, jak moc na jejich slova dojde a vážně jsem pevně věřila tomu, že to zvládnu. To, že mě můj pes bude zastrašovat a dělat si nároky na mé místo v rodině, by mě nenapadlo fakt ani v nejhorším snu.

Já vůči ní nic obracet nechci, vím že za to nemůže. Je to srdečné a hodné zvíře a vím, že si nemůže pomoct s tím, co dělá a jak se ke mně chová. Že je na mně, abych jí v tom zabránila a byla pro ni tou autoritou, ze které nebude cítit smutek a frustraci.

Vyjela po mně doposud jen 3x a nevyjela JEN po mně. Snad je ještě cesty zpět. Udělám proto vše, co budu moct.

balu:
No už jen to, jak se o tom bavíme, ve mně dmýchá potřebu se příště otočit a říct "co si na mě dovoluješ...?" Já už teď vidím, že jsem ji po tom vystartování a štěknutí měla okamžitě vyhnat a utnout ten její patos, ale mě prostě tak vylekala, že jsem se jen zasekla, odstoupila a šla za přítelem...

Jinak konečně mi někdo tady potvrdil, že to není jen o otom, že bych byla já nějakej citečkovej lempl, ale že mi to neulehčuje ani fakt, že ve mně tu konkurenci vidí a je zamilovaná do mého přítele, takže se mi o to hůř bude nějak kočírovat a zvládat, a budovat si u ní respekt, když s ní mlátí ty hormony.

//jednejte s ní jako se psem a ne s člověkem// Opět toto. Můžete uvést příklad chování obou případů? Já stále nevím, co si pod tím představit. S tím hraním, ano, to jsem se rozhodla už včera, že se nebudu podřizovat jejím náladám na hraní. Do té doby jsem to ale brala tak, že musím využívat každé situace, kdy si s ní mohu upevnit vztah a když s tou hračkou přijde sama, být ráda, že mě úplně nezavrhla a zkrátka si s ní hrát. No, to bylo zřejmě špatně.

A ano, rozhodně v sobě nemám přirozenej cit pro psí duši. Anebo konkrétně pro toto plemeno a konkrétně pro tuto osobnost, kterou mám doma. Jak už bylo zmíněno dále, rozhodně by se našli psi, kteří by mě takovou, jaká jsem a s tímhle přístupem a mírou aktivit a tak dále, zkrátka milovali a bylo by jim fajn. Že jim bych "stačila", když to řeknu hodně nesebevědomě a blbě.

Caty:
V rámci aktuálních zkušeností jsem si prakticky jistá, že pejska už riskovat znovu nebudu. Čekala jsem, že to půjde hladce, ale prostě nejsem psí osoba. Nicméně viz to, co jsem psala zezačátku - nedramatizujte. Pes se s námi špatně nemá, ačkoliv uznávám, že by se měl lépe s lidmi, kteří už mají nějaké zkušenosti se psy a mají pro ně více pochopení.

K Vašemu druhému postu: Já nechápu, proč ona, když ze mě má blbej pocit, se drží poblíž mě a monitoruje mě, namísto aby se teda někam zdejchla... TOHLE bych pochopila. Tak mě ještě napadlo nedávat psovi možnost muset mě v mých náladách snášet. Prostě se mnou v jedné místnosti nebude, když bych to pak na ni mohla přenášet.

eena:
Díky, ano, pokusím se na těchhle věcech máknout. Každopádně mně ta důslednost a přímost fungovala prakticky celou dobu, už jsem nad tím ani nepřemýšlela - myslím když jsem chtěla, ať pes uhne, odejde, jde na místo, atd. Znejistěla jsem ale s tou její změnou chování, tzn podařilo se jí mě zastrašit, když to zkusila a dařilo se jí mě pasivně agresivně zastrašovat celý včerejšek. Ona to zkouší a já jí ukazuju, že to zabírá... Tohle musí přestat.

S tím pamlskováním to zkusím, ale jak jsem už psala, ona bohužel na to skutečně moc není.

marcelaamax:
Venku s ní denně strávíme 2 - 3 hodiny, z toho cca hodinka na zahradě, kde už bývá delší dobu na volno, jen jí nechávám stopovačku, kdyby se rozhodla běžet k sousedovic bráně, skrz kterou může zdrhnout (ano, stále tam není plot a kdo ví kdy bude) Venku se většinou prostě procházíme, vezmu ji za oblíbenými psy, aby si poběhala s nimi u plotu, často se stavíme na nákup.

Na zahradě si pes čmuchá a dělá si své, někdy si vezme ven hračku, tak si hážeme. Jinak si ale hrajeme především doma, ji nejvíc ze všeho baví přetahování nebo hra na honěnou (na což bych venku opravdu neměla fyzické kapacity ani kondici). Donedávna mi přišla spokojená, nebylo na co si stěžovat.

Poslední ten týden ale nic moc dělat nechce, nebo spíš nárazovitě ano, chce si hrát jak šílenec, pak se sebere a jde spát, spíš třeba dvě hodiny v kuse a i víc. Prostě je teď roztěkaná. Jen toho tréninku povelů je málo, musím toho zřejmě znovu zapojit víc a vymyslet, jaké pamlsky na ni budou zabírat. Asi jí teď vážně chybí víc směrování a jasně řečených signálů, co má dělat. Aby tedy z nudy nedělala to, co nemá...

Jak to vypadalo, když po mně vyjela, jsem už popsala výše. Předcházelo tomu dopolední a večerní zírání a sledování mě při práci v kuchyni - to bylo to varování. Pak jsem se evidentně až moc přiblížela k jejímu pelechu, kde byly zbytky od klacku a nějakej karton, + její hračky. Ano, to jsem předtím nezmínila - nejprve jsem uklidila dvě její hračky, co se válely okolo... Pak jsem se vrátila a sehnula se pro to smetí a v ten moment prostě hlasité ŇAF!!! a přitom lehce škubla tělem, jak se při tom napůl posadila - nevím, nesledovala jsem ji, fakt jsem si jí nevšímala a o to víc mě tím vyděsila.

Jinak ozvat se snažím, ale vy to tu všichni spamujete rychlostí blesku a já se snažím reagovat na vše. A ke koštěti - ano, v obou případech to asi minimálně podpořilo to koště. Ale to už to bylo vyeskalované.

hmn_:
To vyjadřování připište psychické nepohodě a stresu v afektu, kdy je člověk smutnej, nasranej a bezradnej. :) Všude jinde se vyjadřuju normálně a snad každý vidí, že s citem ke svému psovi. Ale Vy si musíte vypíchnout ten jeden moment, kdy použiju nevhodná a citově negativně zabarvená slova, navíc v momentě, kdy si brečím do klávesnice. Pokud to není jen trollení, tak se kapku zamyslete.

Ano, slohovky píšu. Všechno moc řeším, nad vším moc přehnaně dumám, všechno analyzuju a jak se ukázalo, u psa je to všechno jen kontraproduktivní. No, být šéfem jsem se snažila od startu a snad i zdárně, nebo to vypadalo, že zdárně, ale možná jsem neodhadla tu hranici mezi buzerací a korigováním, nebo mi pes prostě moje lídrování nikdy pořádně nevěřil a nejsem pro něj dostatečná autorita, ať už bych dělala sebevíc.

sardullah:
Ne, že by mě to už nenapadlo. Ale jen proto, že já si aktuálně pořádně nevím rady, bych ji měla tak moc ranit a odtrhnout od lidí, se kterými žije celý svůj zatím krátký život? To jí nemůžu udělat. Přece to musí nějak jít, já ten způsob chci najít.

A i kdyby, je sice krásná, ale není ani čistokrevná. Nemyslím to zle, ale kdo by ji chtěl... Ještě si to nechám hodně projít hlavou. Ať je to jak chce, mám ji ráda, oba máme.

Jinak přítel s ní moc pracovat neumí, ten jí nerozumí vůbec, ale ona ho zbožňuje pro jeho klid a stabilitu. Jí toto stačí. Já vím, že začátek je nebrat si všechno tak k srdci a přestat být úzkostlivá. Tím musím začít.

Zrzavci:
// a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí. // Proč byste to neměšla chtít zmiňovat? Mně naopak pomáhá, když mi vy tady napíšete, jak to je. Když mi pomáháte si uvědomit, kde to vězí a vtloukáte mi to do hlavy. Už několikrát mi totéž odtud pomohlo a spousta věcí se zlepšila, ale bohužel nové situace přichází a ještě jich pár bude. Proto vás tady žádám o pomoc, vaše názory a směrování mi pomáhá v tom, abych se sebrala. Jinak bych tady slovy neplýtvala.

Jinak pes mě "bral" do doby zhruba před týdnem, no...

A ještě ke cvičáku, před začátkem šesté lekce stejně začala hárat, tudíž by to byl šlus tak jako tak. Nicméně důvod k ukončení to nebyl. Myslím si ale, že víc ji utahat a zaměstnat, i když se zdá, že se jí do toho nechce, by mohlo pomoct. Ona nebude mít čas se doma válet a zkoumat mé rozpoložení...

A znovu dodávám. Ona nechňapla jen po mně, udělala to i příteli, též několikrát, i když málokrát za celou dobu, co ji máme. V tomto ohledu není vysazená jen na mě, ale já to holt schytala tentokrát, jelikož se kolem ní pohybuju nejvíc a taky je tady u ní ten boj o převahu, plus úbytek respektu.

// proto nemám ráda, když někdo doporučuje NO jako univerzálního rodinného psa// Jo no... těchhle mouder je všude šest půlek... Měli by k tomu dodávat, že všichni v té rodině musí být komplet sebevědomí, klidní, jednoduší, autoritativní, systematičtí jedinci, včetně kojenců asi.

marushka:
Já ji ráda mám. Moc. A proto mě to tak trápí. Spousta lidí zde vyvozuje hodně hloupě dle mých negativně použitých slov v afektu pitomosti.

Trickyvoo:
Ty mlsky jsem jí dát zkusila, lehce nedůvěřivě si pro ně přišla a zas se vrátila a v zírání pokračovala. To s tím míčkem trochu fungovalo v to dopoledne. Já nevím, jako by na mě možná byla naštvaná, že s ní nic nedělám v době, kdy je vzhůru a já zrovna mám na starosti úklid celé kuchyně a vaření. To by mohlo souviset i s tím nedostatečným využitím.

Jsem ráda, že jste ten odstup pochopila správně - tím nemyslím začít na psa kašlat a přestat ho mít ráda, jen se od něho odpoutat a nestavět na jeho validaci mé osoby své štěstí a pohodu. Ono teď není divu, že jsem z toho v háji, když tomu přikládám takovou důležitost a sama se v tom zacykluju.

Určitě popřemýšlím o všech variantách, včetně nového domova. Každopádně lidi, k tomu mamvpi*ismu a dalším výrazům - šmankote, byla jsem vystreslá, ubulená a v háji, když jsem to psala. Ano, asi se k psovi upínám až nezdravě, čímž je asi neustále myšleno to, že ho mám za mimino.

Za mě určitě zaměstnat psovi hlavu. Nevím, jestli spíš tíhne k NO, tedy jestli zkusit třeba stopy, nebo by ji třeba bavilo tahání? Potřebuje se vybít, utuží to vztah. Ideálně doma většinu času jen prospat.

balu:
No už jen to, jak se o tom bavíme, ve mně dmýchá potřebu se příště otočit a říct "co si na mě dovoluješ...?" Já už teď vidím, že jsem ji po tom vystartování a štěknutí měla okamžitě vyhnat a utnout ten její patos, ale mě prostě tak vylekala, že jsem se jen zasekla, odstoupila a šla za přítelem...

Jinak konečně mi někdo tady potvrdil, že to není jen o otom, že bych byla já nějakej citečkovej lempl, ale že mi to neulehčuje ani fakt, že ve mně tu konkurenci vidí a je zamilovaná do mého přítele, takže se mi o to hůř bude nějak kočírovat a zvládat, a budovat si u ní respekt, když s ní mlátí ty hormony.

//jednejte s ní jako se psem a ne s člověkem// Opět toto. Můžete uvést příklad chování obou případů? Já stále nevím, co si pod tím představit. S tím hraním, ano, to jsem se rozhodla už včera, že se nebudu podřizovat jejím náladám na hraní. Do té doby jsem to ale brala tak, že musím využívat každé situace, kdy si s ní mohu upevnit vztah a když s tou hračkou přijde sama, být ráda, že mě úplně nezavrhla a zkrátka si s ní hrát. No, to bylo zřejmě špatně.

A ano, rozhodně v sobě nemám přirozenej cit pro psí duši. Anebo konkrétně pro toto plemeno a konkrétně pro tuto osobnost, kterou mám doma. Jak už bylo zmíněno dále, rozhodně by se našli psi, kteří by mě takovou, jaká jsem a s tímhle přístupem a mírou aktivit a tak dále, zkrátka milovali a bylo by jim fajn. Že jim bych "stačila", když to řeknu hodně nesebevědomě a blbě.

Alizo, proboha, to není o tom, co psovi řeknete, ale o tom, jak se chováte a jak celkově působíte. A ona ví, že jste nejistá, nemáte sebevědomí, dokonce se jí bojíte a proto aspiruje na to, posunout se v hierarchii nad vás. To, že feny víc milují jako páníky muže a psi ženy, hraje jen malou roli. Vykašlete se na její hormony, tohle je především o vás. Ona z vás nabyla dojmu, že vy jste už slabší než ona a může si dovolit zabojovat o lepší místo ve smečce.
Popravdě si myslím, že budete mít problém s každým psem. Někomu prostě není daná přirozená autorita a cit pro zvířata. S tím se podle mého názoru nedá nic moc dělat. Jen se s tím smířit. Feně bych našla jiný domov, kde může šlapat jako hodinky a nebudou tam s ní mít takové problémy jako vy. Ona bude šťastná a vy byste měla být taky, protože si nedokážu představit, jak bude vaše soužití vypadat, když budete s fenou bojovat do konce jejího života.

Aliza

Já to tady asi kolikrát špatně pochopím, když jsem třeba ze startu psala, jak se jí snažím vymýšlet zábavu a tak dále, tak jste mě zpražili, ať kolem psa nešaškuju, že pes není de*il a nestojí o nějaké variace, atd. A pak tady zase čtu, že ji musím stimulovat, vymýšlet, bla bla. V tomhle se to tady asi dost rozchází.

S tím špatným pochopením velmi souhlasím, viz i to, že z těch rad, co padly naposled jste si vydedukovala přístup, kdy psa de facto trestáte odpíráním své osoby. To, zda jste nebo nejste ubulená, labilní či jaká v jiných situacích, zde není vůbec relevantní.
Vy jste labilní a ubulená vůči tomu psu. Neumíte s ním fugnovat, neumíte mu dát režim, neumíte mu být autoritou - přirozenou, ne vynucenou, neumíte mu být vůdcem - který je ovšem vůdcem ve smyslu rodiče - ovšem ne lidskýho rodiče, kdy si psa zaměňujeme za dítě , ale rodiče psího - tedy učitele a vůdce. Vy se pro psa chováte začasto z jeho pohledu jako blázen a on se podle toho zařídí.

Cvičák, ukončovala proto, že píšete:

, byli jsme doposud na polovině z nich a s přítelem jsme se oba shodli, že tohle už pro nás aktuálně vážně nemá cenu.

nikoliv kvůli hárání - nevím proč by s háráním měl být šlus, na dobrém cvičáku se dá cvičit i s háravou fenou - a já osobně takovou možnost vítám, protože pes se naučí vnímat i když tam je háravka. Sice třeba blbě, a aspoň nějak. Já sama jsem vám tehdy psala, že kde jinde, než tam můžete natrénovat to, co vás tolik trápí vč. vysvětlení, proč se z vašeho pohledu pořád děje to stejné cvičení

, pomalu jsme ji ani nemohli vytáhnout se projít, nechtělo se jí a nejraději spala u sklepa. Jak chcete víc motivovat a vybít psa

To vyžití - pracovní se netýkalo a netýká posledního týdne, ale obecně, aby pes měl ten režim a vyžití, pracovní, aby se tvořil mezi vámi vztah. Poslední týdny je takový vedro, že i kdyby neměla po hárání, tak je dost pochopitelný, že má laxní přístup k aktivitě

, co si asi myslí, že jí chci utrhnout hlavu jen proto, že jsem smutná?

ONA SI NEMYSLÍ NIC. Ona vás nechápe. Tečka. Chováte se z jejího pohledu naprosto podivně. Je to drámo, pardon, ale děláte drámo.
Věřte tomu, že pokud byste byla někdo jiný a ona s vámi neměla tu zkušenost, kterou si prochází, a byla byste smutná třeba z toho, že vám zemřel kamarád, tak ten pes se s největší pravděpodobností bude reagovat jinak, protože tam bude čistý smutek a ne to, že dramatizujete to, co kolem ní prožíváte. Ona není blbá, vnímá, že krom toho, že je to labilní masakr, se to vztahuje k ní.

Spousta lidí zde vyvozuje hodně hloupě dle mých negativně použitých slov v afektu pitomosti.
a vy se divíte? Přečtěte si to po sobě s odstupem

třebas tady:

Ono teď není divu, že jsem z toho v háji, když tomu přikládám takovou důležitost a sama se v tom zacykluju.

a bohužel ale blbý je, že vy se v ten moment chováte tak, jak píšete, a proto jste tam, kde jste. Musela byste začít OD ÚPLNÉ NULY, bezemočně a to teda já osobně nevidím. Vždyť vy se bojíte vlastního psa.


Ano, asi se k psovi upínám až nezdravě, čímž je asi neustále myšleno to, že ho mám za mimino.
No.... podle toho co jsem četla a na co jsem se ptala??? Nikdy, když jsem kvůli naší flekatý byla v hájí by mě nenapadlo to vnímat v tomhle smyslu , který jste zmiňovala výše. Miluju svoje psy ale rozhodně se nepovažuju za jejich mamku.

Aha, tak to já si pod pojmem “vyjela po mně” představovala úplně něco jiného. Ne “jen” vyštěknutí…

Co se tyče te prace, ze vám tady bylo doporučeno ubrat, a pak zase přidat, a ze tomu teda nerozumíte. Vy jste totiž dříve popisovala situace, kdy vy skáčete , jak si pes píská - vy pracujete, pes začne otravovat a tak mu hodíte hračku nebo jdete na hodinu ven, kdykoli, kdy si pes řekne. Na to tu bylo naráženo, ze v tomhle to chce ubrat, ze se mu nemusíte věnovat 24/7 kdykoli si vzpomene, a nemusí vám to být líto, a jsme opět u toho, ze pes potřebuje režim. A ze ten režim, to, co se kdy dělá a nedělá určuji já, ne pes. Navíc nějaké tahani se o hračku nebo prochazka, kde si pes jen tak čuchá - nezlobte se, ale to není práce. Jo, takže já myslím, ze ta prace chybí. A nemusí to být jen o povelech dokola, pokud to fenu nebaví…. Můžete zkusit třeba nějaké stopy, nebo domácké čuchání, schovávat pamlsky nebo hračky a nechat hledat… hra na schovku…Má rada uzel - tak cvičte na uzel, však nemusíte odmenovat zradlem. To, co je odměna, rozhoduje pes…. Nebo můžete zkusit to tahání, chůzi v postroji v sedáku, učit strany, zastavení, zrychlení, zpomalení..později třeba běh nebo kolobezku, kolo…Udělejte si nějaký rituál, rozlišujte kdy se pracuje a kdy ne. Práce není jen o tom dělat dokola “sedni” a “lehni”…

a utnout ten její patos,

PO-MOCT!! tohle je mocinky moc. Tady máte Alizo třeba nápovědu k tomu na co se ptáte Balu

jednejte s ní jako se psem a ne s člověkem// Opět toto. Můžete uvést příklad chování obou případů?

Pes a patos??? Věřte mi, že já moc dobře vím, že pes není tupé zvíře plné pudů a hormonů, že vím jak rozvinutý tvor - mentálně, duševně , to je , ale patos, patos teda nene, to fakt nene. Ona se chovala naprosto přirozeně - z jejího pohledu.

ak bude vaše soužití vypadat, když budete s fenou bojovat do konce jejího života.

což bude třeba patnáct let

Ještě k tomuhle:

Ale zkrátka takovéhle chování bych čekala od psa, který se bojí majitele, který ho třeba fyzicky týrá nebo trestá bitím.

Ono vaše chování pro ní prostě tím trestem může být a podle všeho je. Je z vás nejistá, ve stresu, zároveň vnímá, že na to nemáte, panuje zmatek, nervy, chaos. Pro psa slušný teda.

Víte co? Teď se omlouvám mužům, ale doufám, že to pochopí, že to není žádný feminismus, ale to, že muže dobře znám.
Pes stejně jako muž je nekomplikovaný - myslím tím, to, že na rozdíl od žen furt něco neřeší, nedělají ze všeho vědu, fungují v módu nula-jednička, když to tak zjednoduším. Není to zesměšňování, není to ironie, je to jednodušším životě, kterej my ženy bohapustě závidíme. zkuste to stejně. jinak nejste v zadeli, ale mnohem dál, a hlavně ten pes tam v tý zadeli bude a to asi nechcete.

Pro zadavatelku:
Pokud si nejste jista (eufemistické vyjádření pro strach ) při pobytu s pubertální fenou křižovatky NO v uzavřeném prostoru, nechte jí košík a courací vodítko.
Takové opatření by vás mělo zklidnit, dodat vám pocit bezpečí.

Největší problém vidím ale výhradně ve vaší hlavě. Projektujete si do feny své domněnky, které s objektivní realitou komunikace mezi vámi a fenou nemají nic společného.

O psech jako zvířecím druhu nic nevíte a uvažujete o nich víceméně jako o hloupějších chlupatých lidech na čtyřech nohách - to je samozřejmě kravina.
Pokud jste do bydlení se psem v jedné domácnosti šla s vizí, že vy budete mít ráda jeho a on bude milovat vás, tak to je představa holšišky zhruba tak ve věku 10 let - ekvivalent myšlenkového postupu chci/pořídím si koníška, bude mne milovat a budeme spolu vzájemně šťastní a bude nám to spolu slušet.

Jestliže jste dospělá, zdravá a svéprávná žena, pokuste se nejprve "opravit" své myšlení a vystupování v kontaktu se zvířetem.
Věnujte svůj čas tomu, že si o psu domácím něco nastudujete - jste na diskuzi o psech, vhodné literatury je tu v diskuzních vláknech doporučeno zhruba tak bžilion.
Zkuste zapátrat.

Dále se zkuste vrátit na cvičák, protože pokud není vyslovně k ničemu ve smyslu bijí tam psy, nemají rozumný systém výcviku a výchovy (ne že vy byste to dokázala poznat tedy), je to momentálně váš jediný záchytný bod v komunikaci se psem, který vám může pomoci posunout se dál.
Poohlédněte se po dalších možnostech - parťáci na venčení v místě bydliště, psí hřiště, společné vycházky s fenou do cizího prostředí.

Ale hlavně se vy co nejrychleji více vzdělejte a s fenou odteď komunikujte primárně laskavě, nekonfliktně a účelově budujte vzájemnou důvěru bez svého projektování "pitomostí", které jste tu obsáhle vyjmenovala, do jejího chování.

Není zač

kalypes:
Taháme se doma neustále, ale chce to vymyslet něco víc. Nedovedu si zas ale představit být s ní veškerý její bdělý čas někde venku. Ale asi i kdyby jen na zahradě a se správným zaměstnáním její hlavy, mohlo by to fungovat.

balu:
Vždycky jsem zvířata milovala, snad všechny tolik k "citu" ke zvířatům. To, že nemám přirozenou schopnost číst konkrétně psí chování správně, je věc druhá. S tou autoritou souhlasím, bohužel i když nechci, nesu si s sebou stále následky psychické šikany a nepřijetí ze strany vrstevníků, které mě pronásledovaly prakticky celé dětství a dospívání. Člověk si v sobě třeba leccos vyřeší postupem času, ale v dospělosti leccos může jen zkrátka potlačit a nakonec se to projeví jinde. Když bych se naučila na psovi tak nelpět, vše by bylo hned lepší. Jsem vůči němu tak zranitelná proto, že je to pro mě důležité. Je to celé blbě.

Je škoda, že se nechce víc zapojovat přítel. Jak jsem psala, změnu domova zvažuju, jen to nechci tak lehko vzdát kvůli tomu, že mám teď špatné období. Co když si to prostě urovnám, vše se zlepší a já zas budu o něco moudřejší? Myslíte, že něco takového se stát nemůže? Já bych naopak řekla, že spousta z vás vyvozuje z jednoho mého zhroucení to, že už se nikdy neseberu a na bázi toho mi radíte psa dál netrápit svým vlastnictvím. Pokroky za dobu, co jsme si ji přivezli nevidíte a ani vidět nemůžete, jelikož mě znáte jen z depresivních a elaborovaných textů, které píšu tady.

Ano, uznávám, že některé věci se mi vrací a potřebuju na nich zapracovat. Ale je to skutečně důvod to celé vzdát?

Zrzavci:
Tak ten patos a drámo plyne ode mě, a ona mi holt oplácí stejnou mincí, protože se jí to nelíbí a je z toho nesvá, já to nepopírám.

Stejně tak i Vám - to, že mám zrovna blbé období znamená, že neexistuje možnost, že si to v sobě vyřeším? A proč začít od nuly? Že by nešlo se postupně dávat do kupy a v rámci toho najíždět na nový a efektivnější režim v rámci fungování se psem? Dneska jsem došla přeci k tomu, jak zamezit situacím, které zapříčiňují mou nervozitu ze psa. Tzn já z ní nebudu nervózní, ona nebude mít důvod být nervózní ze mě. A odtud dál můžeme začít s tím zbytkem, ne?

//Ano, asi se k psovi upínám až nezdravě, čímž je asi neustále myšleno to, že ho mám za mimino.// To jste mě špatně pochopila. Tady OSTATNÍ stále narážejí na to, že mám toho psa jaké své mimino a že ho tak beru, zatímco já stále nechápu, co je tím myšleno.

Mé chování je pro psa trestem... No, to je paráda. Uvidím, co se s tím bude dát dělat a pokud nic, přenechám to někomu kompetentějšímu. Snad i bez pocitů viny, že jsem svého psa i přes snahu jen týrala a měl se se mnou zle.

marcelaamax:
Díky, zkusím si najít něco o tom, jak pracovně zaměstnat ovčáka, aniž by člověk kvůli tomu musel valit peníze do nějakých agilit, a podobně. Vlastní zahrádka na to snad bude dost, popřípadě nějaké aktivity na těch procházkách, aj.

Mohla byste mi jen poradit, jak trénovat s tím uzlem na provazu? Jako že se například taháme, já dám povel "pusť" a přidám třeba sedni/lehni a za odměnu se zase budeme třeba minutu tahat? Nejsem si jistá, jak si to mám představit.

Repta a repta:
Je to pravda, asi svému psu často přisuzuju lidské myšlení, motivy, aj. Neřekla bych, že o psech nevím vůbec nic, ale nevím o nich to podstatné, s čím mám aktuálně problémy.

Že jsem si to tedy představovala moc pohádkově, je zcela zjevné. Pokud mít psa neznamená, že on má rád vás a vy jeho, tak o čem to vlastně je? Když tam nic takového dle nejen vašich slov není a vidí to takhle jen děcka? Já chápu, že to nejde bez úsilí, snahy a nějaké práce... Ale ano, nečekala jsem, že to bude mět být spíš nějaký "kolegiální" vztah, kdy se jeden psovi věnovat musí v také míře a takovými způsoby, jak preferuje on, a když je něco trochu jinak, tak se vše podělá a pak bude těžší vedle zvířete i jen existovat. A pokud tyhle podmínky nesplním a nebudu schopna udělat vše, co by pejsek rád, když mu to z očí nejsem schopná vyčíst, tak na to doplatím.

Ale děkuju, přivzdělat se určitě nebude od věci. Jinak laskavá jsem k ní furt, nikdy jsem na ni nebyla zlá ani náznakem, ale pocitům jsem včera poručit nedokázala. Nezlobila jsem se na ni, byla jsem z toho všeho jen nešťastná, a tady podle slov to může působit všelijak.

K tomu trávení času - kvalita vs. kvantita. A je dobré zařadit kromě hraní, fyzické aktivity a mentální práce i enrichment. Ke zbytku už se raději vyjadřovat nebudu.

Alizo, nevzdávejte to. Já Vám držím palce a rozhodně si nemyslím, že je potřeba dávat psa pryč. Ale už se rozhodně odlepte od té obrazovky. Najděte si opravdu kvalitní cvičák, klidně jich vyzkoušejte víc, co vám sedí, pokud nechcete děti, nepečujete o blízkého nemocného nebo nežijete od výplaty k výplatě, tak ten čas a prostředky prostě investujte do psa...je to velký pes, potřebuje to. nejdříve jděte na klasický výcvik a pak třeba vyberte nějaký psí sport, stopy, poslušnost blablabla, dnes se tohle dělá v každém větším městě. Ale prostě se tolik a jí neanalyzujte a běžte s ní ten život prožít, ono se tu "psí řeč" časem aspoň trochu naučíte, seznamte se s jinými majiteli, od těch taky okoukáte moc, poznáte jiné typy psů a jejich problémy...výlevy na ifauně opravdu nic nevyřešíte.

Možná se stane, že ten pes opravdu půjde i přes veškerou snahu více za přítelem, ale s tím se budete muset smířit. Teď je hlavně důležitý ten respekt. Řešení existuje, ale už je to hodně za 5 minut 12.

Držím Vám palce.

Vždycky jsem zvířata milovala, snad všechny tolik k "citu" ke zvířatům. To, že nemám přirozenou schopnost číst konkrétně psí chování správně, je věc druhá

Alizo, cit pro zvířata neznamená v tomhle kontextu lásku, ke které se tady pořád obracíte a řešíte. Věřte, že naprostá většina nás zde tady své psy také miluje, to jen pro doplnění, protože mám z některých vašich slov pocit, že si myslíte, že vám tu lidi radí, abyste ji měla méně ráda. Cit pro zvířata nemá co dělat s tím, jak moc je zbožňujete, milujete a chcete opečovávat. Je to schopnost s nimi komunikovat, aniž byste řekla slovo (protože tomu stejně sami od sebe nerozumí), je to určitý druh pochopení jejich podstaty a schopnost s nimi pracovat na základě tohoto pochopení, které bývá oboustranné, protože stejně jak umíte s takovým citem rozumět zvířatům, jste čitelná lépe i pro ně vy sama.

Aliza napsal(a):
Díky všem za reakce.

A nejvíc ze všeho Buggyře, protože mi připadá, že ta jediná mě a můj problém chápe na 100%. Viz i toto //Já myslím, že panička se dostala do toho labilu hlavně proto, že nerozumí svému psovi.// ANO! Už několikrát jsem zmiňovala, že nejsem běžně žádnej podělanej uzel nervů, jsem taková v téhle situaci, která je pro mě extrémně složitá a bolestivá. Zatímco jiní si mě malují jako věčně ubuleného labila, jelikož mě znají jen z těchhle vláken, která zakládám vždy v momentě, kdy se něco s psiskem nedaří. A ano, pro mě je ten pes důležitej, záleží mi na tom a na něm, proto to tak těžce nesu a vám tady se otvírám naprosto komplet.

//Třeba by k téhle situaci ani nedošlo. Tam ten zásek si myslím vzniknul ve chvíli, kdy fena přestala být kontaktní, a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí.// Další amen. Nemám zato, že jsem až takové poleno, aby mě nemohl mít rád žádný pes.

Jinak aktuality z dnešního dopoledne: Vylezu a ona najednou vrtí ocasem, má radost, žene se za mnou a prakticky mě porazí, aby se pomazlila - prostě přesně to chování, jaké mívala dřív běžně. Takže ne, nevyznám se v ní.

rapotacka11:
Nerozumím jí a vím to. Vy a jiní jste od přírody psí lidé, umíte se na ně navázat a asi se k nim ani citově neupínáte. Vaše poselství chápu a souhlasím, zas ale nepřehánějte s "ubohým" psem, tady z toho drama děláte Vy, jak kdyby se se mnou pes měl nejhůř, jak je to možné.

Jinak dodatek k tomu, že pes potřebuje víc aktivit: Já to tady asi kolikrát špatně pochopím, když jsem třeba ze startu psala, jak se jí snažím vymýšlet zábavu a tak dále, tak jste mě zpražili, ať kolem psa nešaškuju, že pes není de*il a nestojí o nějaké variace, atd. A pak tady zase čtu, že ji musím stimulovat, vymýšlet, bla bla. V tomhle se to tady asi dost rozchází.

Taky dodávám, že ten poslední týden u ní poklesla energie a chuť na aktivity, pomalu jsme ji ani nemohli vytáhnout se projít, nechtělo se jí a nejraději spala u sklepa. Jak chcete víc motivovat a vybít psa, se kterým zrovna mlátí hormony a nemá na nic chuť a energii? Než přišlo tohle období, vypadala šťastná a využitá adekvátně, dyť jsem to psala. Proto jsem si tady ani neměla na co stěžovat, všechno vypadalo ok a to i pocitově.

Xerxová:
Souhlasím s každým písmenkem a vysvětlovalo by to mnohé, viz i ty změny nálad a přístupu ke mně. Kombinace frustrace z nedostatku nějakých aktivit a iritace z mé nálady a slabosti. Budu za to muset vzít, vodítko a stopovačka doma asi zase začne být pravidlem.

Dennc:
Popřemýšlím, kde pelech nechat, ale není na něj jinde moc místo. Prozatím začnu tím, že ji holt nebudu nechávat tam, kde zrovna něco dělám, tečka.

Odetta:
Volba slov je způsobená tím, že jsem v ten moment, kdy to píšu smutná, naštvaná a bezradná. A opravda: Ona vlastně ani nevrčela, prostě jen zírala, jak už jsem psala dřív. Když jsem se pak přiblížila k pelechu a sbírala nějaké smetí okolo pelechu, prostě jen JEDNOU vyštěkla vysokým hlasem a lehce se u toho nadzvedla, prostě mě chtěla v ten moment odehnat, opět si bránila zdroj (pelech). A to přišlo po většině dne, kdy mě monitorovala. Chápu, že mi to možná nevěříte a myslíte si, že jsem jen paranoidní, ale tak jako ona pozná rozdíly v mém chování, tak to funguje i naopak.

To, že ode mě neví, co čekat, je trefa a věřím tomu taky. Jenže nejdivnější na tom je, že nechápu, co si asi myslí, že jí chci utrhnout hlavu jen proto, že jsem smutná? Chápu, že se známe teprve nějakých osm měsíců a asi se pořád poznáváme a nějak si to mezi sebou ujasňujeme. Ale zkrátka takovéhle chování bych čekala od psa, který se bojí majitele, který ho třeba fyzicky týrá nebo trestá bitím.

Buggyra:
Viz to, co jsem psala výše - na jednu stranu nemám psa přehlcovat stimuly a variacemi, na druhou to zase potřebuje. V tomhle případě chce asi víc úkolovací práce. To je něco, co by jí skutečně tady mohlo scházet. Ačkoliv s ní se pracuje hůř, protože zkrátka není pamlsková, ale pokud to pomůže, s pomocí trenéra bych mohla zkusit víc čistého trénování povelů.

Procházky s jinými psy - nikoho neznám, známí psy nemají. Já bych tohle někdy moc ráda, ale sousedi tady v okolí nejsou vstřícní. Jen asi dvakrát se stalo, že jsme narazili na někoho na procházce a šli jsme pak společně. Zkusila jsem si v minulosti i dát inzerát, ale nikdo se na něj neozval. Mrzí mě to kolikrát kvůli ní, že nemá psí kámoše a kamarádit se musí s některými jen přes plot.

Máte pravdu, musím to teď podchytit, aby to nezašlo ještě dál. Volat ke každému incidentu přítele to taky nevyřeší. //Jen nesmíte emocím dovolit, aby ovlivňovaly vaše činy. // Tomu právě nerozumím. Včera v té kuchyni jsem dělala všechno tak, jako kdykoliv jindy. Možná jsem měla jiný výraz v obličeji, nic jiného mě nenapadá...

kometa:
Když si chránila to místo u sklepa, vyjela pak i po příteli úplně stejně, jako po mně. Akorátže on si z toho asi nic moc nedělal, prostě sebral ten smetáček a lopatku, které jsem tam já z obav nechala ležet. Nevím, jak udělat, abych se jí nebála, když už se to nepodaří podchytit a ona po mně vyjede. Mě z toho vždycky leknutím bodne u srdce, kéž bych uměla to, co tady psali jiní, když by na ně jejich pes vrčel, nebo si dovoloval - prostě je s klidem v duši poslat do háje a dát najevo, že na ty jeho blbosti nejsem zvědavá. Nevím, jestli se to mohu naučit.

Jana:
Ty mantinely jsem se domnívala fungovaly dobře, ona fakt to své chování otočila dost za poslední cca týden. A dneska ráno zase byla jak vyměněná. To nevybití je něco, na co vsázím, musím to začít dělat jinak. A socializaci myslíte s jinými psy či lidmi?

Já jsem chtěla velkého psa, bohužel... Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že když se budu snažit a mít psa ráda a budu na něj laskavá, že se budu muset potýkat s něčím takovým. Těchle rizik jsem si nebyla vědomá.

Jinak jak se ukázalo, psi jsou asi jediná zvířata, kterým přirozeně nerozumím. Jinak jsem naopak odjakživa zvířomil. S kočkami si rozumím nejlépe, ale to bude asi tím, že jsem jich už měla několik a prakticky už odmala.

Tu vlídnou dominanci zjevně nemám přirozeně v krvi, ale doufám, že je možné se aspoň naučit, jak být psovi autoritou. S tou mou komplikovaností jste to vystihla a ano, je to neskutečně na ho*no.

Spousta lidí mi říkala, že tohle plemeno (navíc ze čtvrtiny prsknuté huskym) není pro začátečníky a že s tím bude ještě časem p*del... No, já si neuměla ani představit, jak moc na jejich slova dojde a vážně jsem pevně věřila tomu, že to zvládnu. To, že mě můj pes bude zastrašovat a dělat si nároky na mé místo v rodině, by mě nenapadlo fakt ani v nejhorším snu.

Já vůči ní nic obracet nechci, vím že za to nemůže. Je to srdečné a hodné zvíře a vím, že si nemůže pomoct s tím, co dělá a jak se ke mně chová. Že je na mně, abych jí v tom zabránila a byla pro ni tou autoritou, ze které nebude cítit smutek a frustraci.

Vyjela po mně doposud jen 3x a nevyjela JEN po mně. Snad je ještě cesty zpět. Udělám proto vše, co budu moct.

balu:
No už jen to, jak se o tom bavíme, ve mně dmýchá potřebu se příště otočit a říct "co si na mě dovoluješ...?" Já už teď vidím, že jsem ji po tom vystartování a štěknutí měla okamžitě vyhnat a utnout ten její patos, ale mě prostě tak vylekala, že jsem se jen zasekla, odstoupila a šla za přítelem...

Jinak konečně mi někdo tady potvrdil, že to není jen o otom, že bych byla já nějakej citečkovej lempl, ale že mi to neulehčuje ani fakt, že ve mně tu konkurenci vidí a je zamilovaná do mého přítele, takže se mi o to hůř bude nějak kočírovat a zvládat, a budovat si u ní respekt, když s ní mlátí ty hormony.

//jednejte s ní jako se psem a ne s člověkem// Opět toto. Můžete uvést příklad chování obou případů? Já stále nevím, co si pod tím představit. S tím hraním, ano, to jsem se rozhodla už včera, že se nebudu podřizovat jejím náladám na hraní. Do té doby jsem to ale brala tak, že musím využívat každé situace, kdy si s ní mohu upevnit vztah a když s tou hračkou přijde sama, být ráda, že mě úplně nezavrhla a zkrátka si s ní hrát. No, to bylo zřejmě špatně.

A ano, rozhodně v sobě nemám přirozenej cit pro psí duši. Anebo konkrétně pro toto plemeno a konkrétně pro tuto osobnost, kterou mám doma. Jak už bylo zmíněno dále, rozhodně by se našli psi, kteří by mě takovou, jaká jsem a s tímhle přístupem a mírou aktivit a tak dále, zkrátka milovali a bylo by jim fajn. Že jim bych "stačila", když to řeknu hodně nesebevědomě a blbě.

Caty:
V rámci aktuálních zkušeností jsem si prakticky jistá, že pejska už riskovat znovu nebudu. Čekala jsem, že to půjde hladce, ale prostě nejsem psí osoba. Nicméně viz to, co jsem psala zezačátku - nedramatizujte. Pes se s námi špatně nemá, ačkoliv uznávám, že by se měl lépe s lidmi, kteří už mají nějaké zkušenosti se psy a mají pro ně více pochopení.

K Vašemu druhému postu: Já nechápu, proč ona, když ze mě má blbej pocit, se drží poblíž mě a monitoruje mě, namísto aby se teda někam zdejchla... TOHLE bych pochopila. Tak mě ještě napadlo nedávat psovi možnost muset mě v mých náladách snášet. Prostě se mnou v jedné místnosti nebude, když bych to pak na ni mohla přenášet.

eena:
Díky, ano, pokusím se na těchhle věcech máknout. Každopádně mně ta důslednost a přímost fungovala prakticky celou dobu, už jsem nad tím ani nepřemýšlela - myslím když jsem chtěla, ať pes uhne, odejde, jde na místo, atd. Znejistěla jsem ale s tou její změnou chování, tzn podařilo se jí mě zastrašit, když to zkusila a dařilo se jí mě pasivně agresivně zastrašovat celý včerejšek. Ona to zkouší a já jí ukazuju, že to zabírá... Tohle musí přestat.

S tím pamlskováním to zkusím, ale jak jsem už psala, ona bohužel na to skutečně moc není.

marcelaamax:
Venku s ní denně strávíme 2 - 3 hodiny, z toho cca hodinka na zahradě, kde už bývá delší dobu na volno, jen jí nechávám stopovačku, kdyby se rozhodla běžet k sousedovic bráně, skrz kterou může zdrhnout (ano, stále tam není plot a kdo ví kdy bude) Venku se většinou prostě procházíme, vezmu ji za oblíbenými psy, aby si poběhala s nimi u plotu, často se stavíme na nákup.

Na zahradě si pes čmuchá a dělá si své, někdy si vezme ven hračku, tak si hážeme. Jinak si ale hrajeme především doma, ji nejvíc ze všeho baví přetahování nebo hra na honěnou (na což bych venku opravdu neměla fyzické kapacity ani kondici). Donedávna mi přišla spokojená, nebylo na co si stěžovat.

Poslední ten týden ale nic moc dělat nechce, nebo spíš nárazovitě ano, chce si hrát jak šílenec, pak se sebere a jde spát, spíš třeba dvě hodiny v kuse a i víc. Prostě je teď roztěkaná. Jen toho tréninku povelů je málo, musím toho zřejmě znovu zapojit víc a vymyslet, jaké pamlsky na ni budou zabírat. Asi jí teď vážně chybí víc směrování a jasně řečených signálů, co má dělat. Aby tedy z nudy nedělala to, co nemá...

Jak to vypadalo, když po mně vyjela, jsem už popsala výše. Předcházelo tomu dopolední a večerní zírání a sledování mě při práci v kuchyni - to bylo to varování. Pak jsem se evidentně až moc přiblížela k jejímu pelechu, kde byly zbytky od klacku a nějakej karton, + její hračky. Ano, to jsem předtím nezmínila - nejprve jsem uklidila dvě její hračky, co se válely okolo... Pak jsem se vrátila a sehnula se pro to smetí a v ten moment prostě hlasité ŇAF!!! a přitom lehce škubla tělem, jak se při tom napůl posadila - nevím, nesledovala jsem ji, fakt jsem si jí nevšímala a o to víc mě tím vyděsila.

Jinak ozvat se snažím, ale vy to tu všichni spamujete rychlostí blesku a já se snažím reagovat na vše. A ke koštěti - ano, v obou případech to asi minimálně podpořilo to koště. Ale to už to bylo vyeskalované.

hmn_:
To vyjadřování připište psychické nepohodě a stresu v afektu, kdy je člověk smutnej, nasranej a bezradnej. :) Všude jinde se vyjadřuju normálně a snad každý vidí, že s citem ke svému psovi. Ale Vy si musíte vypíchnout ten jeden moment, kdy použiju nevhodná a citově negativně zabarvená slova, navíc v momentě, kdy si brečím do klávesnice. Pokud to není jen trollení, tak se kapku zamyslete.

Ano, slohovky píšu. Všechno moc řeším, nad vším moc přehnaně dumám, všechno analyzuju a jak se ukázalo, u psa je to všechno jen kontraproduktivní. No, být šéfem jsem se snažila od startu a snad i zdárně, nebo to vypadalo, že zdárně, ale možná jsem neodhadla tu hranici mezi buzerací a korigováním, nebo mi pes prostě moje lídrování nikdy pořádně nevěřil a nejsem pro něj dostatečná autorita, ať už bych dělala sebevíc.

sardullah:
Ne, že by mě to už nenapadlo. Ale jen proto, že já si aktuálně pořádně nevím rady, bych ji měla tak moc ranit a odtrhnout od lidí, se kterými žije celý svůj zatím krátký život? To jí nemůžu udělat. Přece to musí nějak jít, já ten způsob chci najít.

A i kdyby, je sice krásná, ale není ani čistokrevná. Nemyslím to zle, ale kdo by ji chtěl... Ještě si to nechám hodně projít hlavou. Ať je to jak chce, mám ji ráda, oba máme.

Jinak přítel s ní moc pracovat neumí, ten jí nerozumí vůbec, ale ona ho zbožňuje pro jeho klid a stabilitu. Jí toto stačí. Já vím, že začátek je nebrat si všechno tak k srdci a přestat být úzkostlivá. Tím musím začít.

Zrzavci:
// a panička si vybájila, že ji fena nemá ráda nebo že se jí za něco asi jako odplácí. // Proč byste to neměšla chtít zmiňovat? Mně naopak pomáhá, když mi vy tady napíšete, jak to je. Když mi pomáháte si uvědomit, kde to vězí a vtloukáte mi to do hlavy. Už několikrát mi totéž odtud pomohlo a spousta věcí se zlepšila, ale bohužel nové situace přichází a ještě jich pár bude. Proto vás tady žádám o pomoc, vaše názory a směrování mi pomáhá v tom, abych se sebrala. Jinak bych tady slovy neplýtvala.

Jinak pes mě "bral" do doby zhruba před týdnem, no...

A ještě ke cvičáku, před začátkem šesté lekce stejně začala hárat, tudíž by to byl šlus tak jako tak. Nicméně důvod k ukončení to nebyl. Myslím si ale, že víc ji utahat a zaměstnat, i když se zdá, že se jí do toho nechce, by mohlo pomoct. Ona nebude mít čas se doma válet a zkoumat mé rozpoložení...

A znovu dodávám. Ona nechňapla jen po mně, udělala to i příteli, též několikrát, i když málokrát za celou dobu, co ji máme. V tomto ohledu není vysazená jen na mě, ale já to holt schytala tentokrát, jelikož se kolem ní pohybuju nejvíc a taky je tady u ní ten boj o převahu, plus úbytek respektu.

// proto nemám ráda, když někdo doporučuje NO jako univerzálního rodinného psa// Jo no... těchhle mouder je všude šest půlek... Měli by k tomu dodávat, že všichni v té rodině musí být komplet sebevědomí, klidní, jednoduší, autoritativní, systematičtí jedinci, včetně kojenců asi.

marushka:
Já ji ráda mám. Moc. A proto mě to tak trápí. Spousta lidí zde vyvozuje hodně hloupě dle mých negativně použitých slov v afektu pitomosti.

Trickyvoo:
Ty mlsky jsem jí dát zkusila, lehce nedůvěřivě si pro ně přišla a zas se vrátila a v zírání pokračovala. To s tím míčkem trochu fungovalo v to dopoledne. Já nevím, jako by na mě možná byla naštvaná, že s ní nic nedělám v době, kdy je vzhůru a já zrovna mám na starosti úklid celé kuchyně a vaření. To by mohlo souviset i s tím nedostatečným využitím.

Jsem ráda, že jste ten odstup pochopila správně - tím nemyslím začít na psa kašlat a přestat ho mít ráda, jen se od něho odpoutat a nestavět na jeho validaci mé osoby své štěstí a pohodu. Ono teď není divu, že jsem z toho v háji, když tomu přikládám takovou důležitost a sama se v tom zacykluju.

Určitě popřemýšlím o všech variantách, včetně nového domova. Každopádně lidi, k tomu mamvpi*ismu a dalším výrazům - šmankote, byla jsem vystreslá, ubulená a v háji, když jsem to psala. Ano, asi se k psovi upínám až nezdravě, čímž je asi neustále myšleno to, že ho mám za mimino.

Ad já - možná se to můžete naučit, možná ne. Mám totéž v bleděmodrém se svojí kobylou - něco se pokazilo (ve mně), začala jsem se na ní bát jezdit. Prodej se nezdařil. Kamarádka nakonec sehnala mladou slečnu, která to dává, trénuje a občas vyrazí na hobby závody. Já za kobčou jezdím do stáje s mrkví, podrbu za uchem, na závodech funguju jako "držič" a mám radost, jak to holkám spolu jde.

Alizo, nejsem psycholog, a nemám s tím žádné zkušenosti, ale myslím si, že psychické lability se jen tak nelze zbavit. Zkuste zajít za psychologem, zjistit, jestli se s tím dá něco dělat, jak vám pozvednout sebevědomí, abyste byla vyrovnanější a sebevědomější především při vystupování směrem k feně.
Já být vámi, tak se netrápím a netrápím ani fenu. Nebudete mít spokojený život, budete pořád ve střehu, ve strachu. Má to smysl? Možná, až dáte fenu pryč, až se časem zkonsolidujete, a pod vedením psychologa se zlepší váš psychický stav, tak byste mohla pomýšlet na pořízení jiného psa. Nevím. Ale rozhodně ne křížence takových plemen.

Pro zadavatelku:
Jsou psi, kteří jsou nadšení z člověka, rádi mu vyhoví, těší je, když se jim věnujete. Tam máte vztah víceméně zadarmo. Někomu ale může vadit, že takový vztah mají s každým - někomu zas ne, jak je komu libo.
Ale pokud se domníváte, že toto je standarní vlastnost psa, tak není - vztah se psem musíte vy aktivně budovat, být pro psa čitelná a vlídná.
Na rovinu - pokud si ale nesrovnáte svou vlastní hlavu, nikam se neposunete.

Aliza napsal(a):
//Zaujala mě tato věta. Nezní mi to, že jste byla v pohodě, když jste měla pocit, že na vás záludně čumí. Takhle o svém psu nikdy nepřemýšlím. //

Protože to dělá. Prosím, aspoň Vy mi věřte. Tohle není paranoia, já si to nevymýšlím. Ona to nedělá celý den. Dělala to celou dobu, co jsem byla dnes v KUCHYNI. Já nejsem slepá, vidím to, poznám to, vycítím to. Když jsem byla kdekoliv jinde, třeba se mnou chodila, ale chovala se normálně.

Záludně čumí = bělmo, skloněná pozice těla, sevřené rty, neustálé očekávání nějaké interakce z mé strany, sklánění hlavy, když se otočím jejím směrem. Není to jen slovní obrat, není to má paranoia a nevymýšlím si to.

A ne, neposlouchá mě teď vůbec. (tak týden, dva). Jen na procházkách se řídí drobnými povely. Když jí dám příkaz jindy, jen nastraženě zírá, uši špičaté, jazyk vyplazený.

"Alizo", včera se mi stala velmi závažná osobní věc. Jak jsem psala, neumím nějak jednat s lidmi (vyloženě ale jen selektivně s některými, s naprostou většinou ano a v obecné rovině mám ráda nejen zvířata, ale i lidi ). Nechci psát veřejně co se stalo, ale dostalo mě to ne na kolena, ale na lopatky...a rozhodně z toho nejsem venku.

No a když jsem byla večer takto na dně, servali se mi kocouři! Poměrně fest. Oni (zvířata) vycítí každý náš emoční výkyv, změnu nálady, atd. atd.

Není to rada, jen taková malá zkušenost. Vím, že jste psala, že nechcete číst o Vašich emocích. Já ani toto vlákno nečetla (popravdě neměla jsem sílu a chuť jít na diskuzi - ne kvůli Vám nebo komukoli jinému, ale kvůli mé nenáladě). Takže ani nevím, co Vám lidé napsali. Dle mě to chce hodit se NĚJAK do klidu. Každý už máme (přinejmenším v určitém věku) nějaké rituály, jak to udělat. A když nezabírá nic, tak jak jsem také psala, tak mít terapeuta není ostuda. Přeji, ať se u Vás situace zlepší!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Alizo, nejsem psycholog, a nemám s tím žádné zkušenosti, ale myslím si, že psychické lability se jen tak nelze zbavit. Zkuste zajít za psychologem, zjistit, jestli se s tím dá něco dělat, jak vám pozvednout sebevědomí, abyste byla vyrovnanější a sebevědomější především při vystupování směrem k feně.
Já být vámi, tak se netrápím a netrápím ani fenu. Nebudete mít spokojený život, budete pořád ve střehu, ve strachu. Má to smysl? Možná, až dáte fenu pryč, až se časem zkonsolidujete, a pod vedením psychologa se zlepší váš psychický stav, tak byste mohla pomýšlet na pořízení jiného psa. Nevím. Ale rozhodně ne křížence takových plemen.

Koukám, že "Balu" napsala něco podobného jako já.

ona mi holt oplácí stejnou mincí,

ne, neoplácí stejnou mincí, tohle pes prostě nedělá. ach jo.


zrovna blbé období znamená, že neexistuje možnost, že si to v sobě vyřeším? A proč začít od nuly?
já se bojím, že ne, nemyslím to špatně, ale vy na psa prostě nehledíte jako na psa, furt dokola jedete nějaký lidský pocity, ten pes je nemá, může mít pes smutek, lásku, věrnost, empatii a spoooustu jiných věcí, ale ne to všechno co v něm hledáte vy. NENÍ TO ČLOVĚK, není to partner - jo je to par´ták, ale pořád je to pes, pes, pes.
Proč od nuly - no musela byste prostě zapomenout na to, jak na věci nahlížíte, jak je děláte, celá se překopat a přistoupit k tomu psu zcela jinak, třeba jo když si člověk přivede psa z útulku, kdy neví, co za sebou má a začíná s ním právě od té nuly. ale to by dokázal se svým psem asi málokdo.

Mé chování je pro psa trestem... No, to je paráda
no zní to hrozně, ale prostě to tak je. Ten emoční gejzír je na ní hrozně moc, věřte mi. Ona sama je ještě nedospělá, nedozrálá, jak si s tím má poradit. Vezměte si, jak kolikrát s dětmi zatočí, když se rodiče rozvádí, oba jsou v nervech, doma husto a ony to děti logicky nedokážou pobrat. Takhle nějak bych to připodobnila. Ona vůbec, vůbec nechápe a neví, jak se má zachovat.


Pokud mít psa neznamená, že on má rád vás a vy jeho, tak o čem to vlastně je

Ale je to o tom, že se máte vzájemně rádi, ale není to jako vztah mezi lidmi. Je to jiné. Vy si ten vztah nemůžete vynutit, vyplakat, můžete si ho možná odmakat to ano (když vezmu svého současného ohaříka, tak ten byl venku poměrně nezávislý a já si to musela odpracovat, aby měl zájem se mnou být - nejen doma, ale i venku) . Víte ta fena, kterou jsme si nedávno přivezli - je přesnou kopií mojí osudový předchozí útulkový ohařky, jsou opravdu jako dvojčata, vzhledem, povahou, chováním. A když jsme pro ni do toho útulku přijeli a přivedli nám ji, tak se neřítila v prvním momentu vůbec za mnou, který to celý zpunktovala a jela si pro ni, ale za mým mužem a dělala, jak kdyby to byl on, kdo ji tam nechal, opustil a na koho čekala. Rozplakalo mě to, bylo moc hezký se na ni dívat, jak je š´tastná, že se "zase našli". Od prvního momentu bylo jasný, že je prostě jeho, on je její velký guru a ona ščastně dýchá stejný vzduch jako on. Moc hezky se mi na to kouká. Proč to tady vypisuju - no abyste viděla, že prostě netřeba se hroutit, když nejsem No. 1 v životě toho psa, že důležitý je, abychom byli fšicí spokojený, zdravý, ščastný , užívali si společný život - vsaďte na altruismus.

Alizo ještě chci napsat, že mi je líto co musíte číst, zw to pro Vás je slušnej nářez, ale nikdo z nás to nepíše ve zlém, Fakt je mi líto, comprouivatw a že vám to.moc nepomáhá, co čtěte.
zkuste poprosit přítele, zda nemuze teď fungovat chvíli on a vy jen tak koexistovat. já vím že to bolí je to vas prvni pes, moc jste si ho přála, je to těžké. Nicméně zkuste chvíli prostě jen tak být a ať se stane cokoliv tak to neprozivejte. ani to pozitivní a ani to druhé. Jako by to byl příteluv pes, ne váš Víte je dobré od psa nic neočekával. Aspoň já to tak dělám, jedu do útulku a nečekám nic, počítám s tím že pes mě třeba do konce života do toho svého nepustí, protože si něčím prošel , a pak k sobě hledáme cestu.najit ji ale nemusíme. píšu z mobilu, takže jako čuně, omlouvám se.

//Jen nesmíte emocím dovolit, aby ovlivňovaly vaše činy. // Tomu právě nerozumím. Včera v té kuchyni jsem dělala všechno tak, jako kdykoliv jindy. Důvěra se zpět získává velmi těžce. Bude to proces. A bude se to zlepšovat nejspíš až bude psici zase dobře (hormony, vedra...). Teď bych asi okamžitě nestartovala nějaké velké fyzické nároky, pouze zkusit najít třeba psí kamarády na procházky, ale třeba nejít rovnou mordovat psa, kterému samotnému není dobře, na cvičák. Já na to pořád nějak zapomínám, že je teď taky určitě fena zmatená sama ze sebe a taky si to může promítat do vás, prostě najednou se jí zvýšila ta nejistota i vnitřně, těmi tělesnými pochody, a umocnilo to tu (do této doby třeba stravitelnou) nečitelnost vaší.

Takže obě jsme zmatené z pokynů "dejte feně víc prostoru" x "dejte feně víc podnětů" - to souhlas A já bych to viděla právě tak, že zachovat co možná domácí a režimovou rutinu teď, když je psice nenaložená, a až se srovná, můžete se rozhlédnout, co by se jí tak mohlo líbit za volnočasovou kratochvíli.

Pořád jsem nepsíčkař. Takže pořád si to tak nějak popisuju podle svého pocitu - radši se na moje "já bych to udělala takhle" moc nesoustřeďte, spíš jen třeba pro inspiraci.

Nepročítala jsem už , co psali ostatní, tak se omlouvám, pokud se budu opakovat...ale...

Taháme se doma neustále, ale chce to vymyslet něco víc. Nedovedu si zas ale představit být s ní veškerý její bdělý čas někde venku. Ale asi i kdyby jen na zahradě a se správným zaměstnáním její hlavy, mohlo by to fungovat.


Tahání se o hračku není pro psa práce.. Ono nejde o to, že byste s ní měla být venku veškerý její bdělý čas - fakt to neznamená, že čím víc minut/hodin, tím víc psovi zaměstnám hlavu. Například když půjdu se psy na procházku, která bude trvat třeba 4-5 hodin, kde si budou moci dělat, co chtějí, občas se s nima potahám atd. - tak nebudou tak unavení, jako když přijedeme ze cvičáku, kde jsme udělali s každým dvě kola obran (přičemž jedno to kolo má max. 20 minut, spíš méně), a s každým sólo 10 minut pocvičím poslušnost. Jo je důležité nechat psa i vyběhat, fyzicky unavit, ale na to, aby doma padnul a nic neřešil je potřeba především zaměstnat tu hlavu.... A jak už jsem psala, nemusí to být jen cvičení povelů, můžou to být různé pachové práce, tahání, ale klidně i socializace v rámci pro psa "neobvyklých" míst, věcí, lidí, situací....

Díky, zkusím si najít něco o tom, jak pracovně zaměstnat ovčáka, aniž by člověk kvůli tomu musel valit peníze do nějakých agilit, a podobně. Vlastní zahrádka na to snad bude dost, popřípadě nějaké aktivity na těch procházkách, aj.

No, já si myslím, že u vás by se opravdu vyplatilo valit peníze do kvalitního trenéra, do někoho, kdo vám se psem pomůže. A to vůbec nemyslím špatně. Ale ono by to mohlo dost hnout i celkově s tím vaším vztahem. Není nic špatného na tom mít trenéra, on člověk kolikrát ty vlastní chyby prostě nevidí, nevidí, co dělá špatně, proč to nejde... A ten trenér vám může otevřít oči, nasměrovat vás, ono to pak najednou půjde, a to neskutečně žene dál...


Mohla byste mi jen poradit, jak trénovat s tím uzlem na provazu? Jako že se například taháme, já dám povel "pusť" a přidám třeba sedni/lehni a za odměnu se zase budeme třeba minutu tahat? Nejsem si jistá, jak si to mám představit.

Ono se to těžko popisuje, fakt by bylo lepší, kdyby vám to někdo předvedl osobně. Tam záleží i na tom načasování, namotivování, ale v podstatě je to stejné jako s pamlskem, ale místo pamslku odměním hračkou....Plus to chce fakt zjistit/zhodnotit, jestli tu fenu vůbec cvičení poslušnosti jako takové bude bavit, jestli pro ni nebude lepší to čuchání, nebo tahání...

Myslím, že ta absence práce nebude jediný problém, že problém je především v té vaší nejistotě (nic ve zlém), v tom, že feně nerozumíte a ona naopak nedokáže číst vás... Ale podle mě by ta práce (s trenérem) mohla pomoct, on by vás navedl, pomohl by vám to celé pochopit, fena by byla utahaná, přidala byste k tomu nějaký režim a doma by padla, a nebylo by co řešit. Navíc někteří trenéři často pořádají i společné hromadné procházky/tréninky, což by vám taky jistě prospělo (po několika individuálních lekcích). Toho trenéra tady radilo víc lidí, k tomu jste se nevyjádřila - o tom by se nedalo uvažovat? Případně napište odkud jste, třeba tady někdo doporučí někoho konkrétního...

Jana:
I přes veškerá ponoukání to neudělám. Vím, že je to myšleno dobře, stejně jako vnitřně vím, že to změnit můžu, když přestanu fňukat a začnu na tom opravdu pracovat.

Dá se na to nahlížet jako na prohru a vzdát to, jak tady někdo navrhoval, nebo jako na příležitost se profackovat, vylézt z ulity zapracovat na sobě. A můj pes mi k tomu může pomoct právě proto, že je takový, jaký je. A mně to může pomoct naučit se najít ten styl komunikace a konsenzu se zvířetem.

K čemu by mi bylo se psa teď vzdát, pak se konejšit a nakonec si pořídit psa jiného, který už bude méně náročný? Nenaučím se o komunikaci se psem nic, jelikož ten méně náročný bude zkrátka méně náročný. A já se ani nenaučím postavit se tomu strachu a nejistotě v podobných situacích. Nehledě na to, že jiného psa nechci, já chci ji, mám ji ráda. A dokud neuvidím, že nezafungovalo nic z toho, co se zkusí a že ona není šťastnější, hledat jí nový domov nebudu.

To, koho bude či nebude mít radši je mi aktuálně jedno. Já chci jen, aby nám to klapalo v pohodě, od přehnaných ambic už jsem upustila jelikož vím, že tohle si zkrátka vydupat nelze, jak v závěru psala Zrzavci... A nevadí mi to. Dneska je pesa jak vyměněná, komunikuje se mnou skvěle, blbneme, hrajeme si ona visí na mém hlasu, nadšeně za mnou lítá jako dřív. Naprosto něco jiného než včera. Tohle ještě asi párkrát zahapruje, ale když už vím, jak na to, věřím, že to půjde.

Atheira:
Já jsem asi vnitřně věděla, co je tím myšleno... Spíš jsem si zas trošku fňukla, že ač člověk chce sebevíc, tak leckdy bezpodmínečně milovat nestačí. Někdo pro ten cit má lepší vlohy, někoho to naučí až zkušenost. Pravda je ale prostě taková, že já mám se svým psem co dohánět.

kometa:
U koníčků to asi bude složitější, předpokládám... Asi ne úplně jiné, ale jezdit na koni, který cítí nervozitu jeho člověka by mohl být opravdu hazard se zdravím obou z nich. Ale chápu. Prostě když bychom se měly společně navzájem jen deprimovat a málo užitku z toho, je lepší dát všem stranám novou šanci na lepší shodu s někým jiným.

balu:
Tak ona ta labilita a tendence se hroutit v rámci věcí, které jsou pro člověka důležité, tam pořád někde bude, ale lze se naučit s tím pracovat. A přitom stejně cokoliv, co děláme, včetně terapií, je jen potlačování toho, co v sobě máme. Ono to nikam zmizet nemůže, může se to jen přeskládat a upozadit tak, aby to už člověka neotravovalo. A naučit se to zkrátka zvládat. To s tím sebevědomím je fakt, tohle lze zlepšit.

A že bych byla ve střehu a stresu pořád, o tom taky řeč být nemůže. Doposud to tak nebylo, pak to takhle týden bylo a dnes už jsme zase úplně jinde. Otázka teď zní, jestli se to bude vracet, jak často se to bude vracet, zda to zvládnu ukočírovat a zapracovat na tom, aby se to vůbec nedělo. Flintu do žita ještě nehážu.

A dovolím si nesouhlasit s tím, že zbavit se stresoru, který mě může motivovat v tom se konečně pohnout a něco s tím dělat, řeší nějakou příčinu. Řeší to jen symptom. Tím, že zmizí to, co mě nervuje, nezmizí můj problém. Ten tam bude furt, jen se nebude projevovat a i proto je tohle blbost. Nehledě na to, že pes fungoval jako stresor pouze předešlých pár dní, zatímco celých x měsíců předtím jsme měli super soužití.

Repta a repta:
Upřímně, zrovna otázka toho, koho bude pes mít radši, je teď pro mě naprosto nepodstatná. V době, kdy mi bylo zle a ona zdravila a vítala všechny, zatímco ke mně byla pasivně nepřátelská, jsem to nesla těžce. Ale takhle je to zase něco jiného. Mně stačí to, že mě bere, že je zas v pohodě a máme to tak, jako dřív (alespoň dneska až doteď). Prevenci toho, co se dělo včera ale držet budu tak jako tak. Cítím se lépe a pes evidentně taky.

No... vlídná k ní jsem odjakživa až až, ta čitelnost je horší. Zatím. A taky vím, že se musím nějak přenastavit sama v sobě.

fikovnice:
Díky a nápodobně! Každopádně chápu...Něco podobného mám já s tou tetou mého přítele. Když člověk vychází dobře naprosto s každým, ale v některých případech se prostě může na hlavu stavět, a s odmítavým přístupem nepohne.

Nevím o co jde, to je jen příměr, ale kometa to minule napsala hezky. Pořád si vtloukat do hlavy, že zavděčit se každému nelze a najdou se entity (lidi i zvířata), co Vás zkrátka nebudou muset a je naprosto jedno proč. Každopádně se držte! A zkuste se v tom nenimrat tak, jako to dělám já. Ne každému tov pomáhá, někdy je lepší se spíš zaměřit na něco jiného a nechat to odplout.

A věřím, zvířata jsou na tohle hodně citlivá. Můj kocour jednou v noci zalezl za peřiňák, kam nikdy dřív nechodil a mňoukl několikrát. Asi půl minuty potom dostal můj ex přítel epileptický záchvat. Zvířata zkrátka vnímají některé věci mnohem líp, než my.

Ale to ne, že bych nechtěla číst o svých emocích. Myslela jsem to tak, aby lidé tady věnovali pozornost i těm ostatním detailům, a neposílali mě neustále k psychologovi. Několikrát totiž pomůže si díky názorům druhým dát dohromady 2+2, přičemž pak jde to dávání se dohromady mnohem lépe.

Zrzavci:
Ale to byl jen slovní obrat, tady jsem to rozhodně nemyslela tak, že se mi mstí, nebo něco takového. Prostě mi jako to zrcadlo NEÚMYSLNĚ vrací to, co ode mě vnímá, nějak to zrcadlí. Pro Vás jsem asi ztracenej případ často jen kvůli nějakému slovnímu nedorozumění. Slova jsou omezená, člověk pro spoustu z nich často má trochu jinou definici a mohou být zavádějící.

Pointa byla, že pes to ze mě cítí, tak tu nepříjemnou energii automaticky přirozeně ventiluje opět směrem na mě, protože ho to stresuje a ten jeho stresor jsem já.

Domnívám se, že lidi často přisuzují psů lidské emoce, když se snaží komunikovat a vysvětlit druhým lidem, jaký mají z toho psa pocit, nebo aspoň já to tak dělám. Jak bych Vám jinak popsala, jak mi pes přijde, než když bych to přirovnala k něčemu, co lidé znají.

Každý není veterinář, kynolog či zkušený chovatel, aby už nemusel taková přirovnání a závěry používat. Pokud tomu člověku porozumět chcete, porozumíte mu, pokud se budete chtít chytat slov (i třeba neúmyslně), ta debata nepovede k ničemu, maximálně k nějakým ne úplně trefným závěrům.

Já nejsem idi*t avím, že psi jsou mnohem méně emočně komplikovaní, než lidé. Pokud ale rozumíte zvířatům, zkuste to i s lidmi, a to myslím dobře - když člověk něco napíše v afektu, nemusí to znamenat, že je o tom přesvědčenej a bere to tak. Když něco k něčemu přirovná, nemusí to znamenat, že si myslí, že to tak je... Já už jinak nevím, jak bych to vysvětlila.

A ano, berete to zdravě - pes je šťastný, co na tom záleží proč a s kým? A i když to nejsem já? Je to jedno. Chtít po psovi, aby miloval nás a být na houby z toho, že je mu lépe s někým jiným je sobecké a pošetilé. A já to vím, vím to už delší dobu. Byla jsem naprosto ok celých x měsíců, než se zkrátka před týdnem odtažitost mého psa ke mně zhoršila. A to je to, co tu řeším celou dobu.

A jinak děkuji, jse hodná, ale nemusí Vám to být líto. Kdybych já ty věci tu číst nechtěla, nepíšu sem. Psala jsem, že mi to pomáhá a každý člověk tady mi za poslední dny dal něco důležitého k dobru. Je jedno, jakou formou je to podáno, ale píšu sem proto, abych dostala pomoc a odezvu. Jak vstřebám a využiju ty informace, už je jen na mně.

Buggyra:
Vidíte, dneska jak jsem psala, je zas úplnej miláček i na mě. Ale beru to rezervovaně, že to ještě bude chvíli haprovat, dokud se důvěra nevybuduje a hormony neuklidní.

Jinak berete to sice selským rozumem, ale stále rozumně a věcně. Souhlasím s tím, já zapojím nějaké další aktivity, ale nebudu ji přetahovat, to nemá smysl. Spíš se budu soustředit na nastolení opravdu fungujícího režimu, ať pes ví, co čekat a nečekat a budu předcházet situacím, ve kterých by mohlo docházet k tomu resourcingu.

marcelaamax:
Ten trenér je něco jiného, to samozřejmě s přítelem proberu. Já v tom problém nevidím, jediný problém jsou skutečně finance. To ne, že bych se za trenéra styděla.

S tím načasováním je to opravdu ošidné, toho jsem si už všimla, když trénujeme... člověk něco udělá moc rychle, nebo je tam prodleva a pes už ztratí momentum. Vím, co máte na mysli. :)

To čuchání tady už navrhovalo více lidí... Musím si o tomhle zjistit více, zní to jako něco, co by ji fakt mohlo bavit. Když byla menší, schovávala jsem jí pamlsky do různých krabic nebo krabiček a ona se k tomu musela dostat. Postupem času už ji to omrzelo, chtělo by to vymyslet nové zajímavější varianty a asi i použít lákavější pamlsky.

Pro info, žijeme v Havířově. Myslím, že uživatelka Fatia? nebo někdo jiný mi tu navrhoval Ostravu. Cvičák nebyl v Havru nic moc, ale měli jsme tu čest se dvěma trenéry. Jeden byl takovej drilmástr, co ty psy honil jak nadmuté kozy, i když neměli vůbec žádnou kázeň... A druhý, starší člověk, naprosto paráda - jelo se pozvolna, v klídku, formou zábavy, trpělivě. S takovým člověkem bych si ty soukromé lekce klidně vyzkoušela.

@marcelaamax Aliza se k trenérovi vyjadřovala v jiných vláknech - v jednom bylo něco v tom smyslu, že jí přítel dal na výběr mezi individuálkami a novým zahradním nábytkem, a že chce ten nábytek. Ve druhém vlákně bylo něco v tom smyslu, že přítel individuálky zavrhl, protože by to stálo moc peněz, takže budou chodit na klasický cvičák (kde nechali polovinu zaplacených lekcí propadnout). 🤷‍♀️

A v Ostravě jsme určitě doporučovaly Koiru.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@marcelaamax Aliza se k trenérovi vyjadřovala v jiných vláknech - v jednom bylo něco v tom smyslu, že jí přítel dal na výběr mezi individuálkami a novým zahradním nábytkem, a že chce ten nábytek. Ve druhém vlákně bylo něco v tom smyslu, že přítel individuálky zavrhl, protože by to stálo moc peněz, takže budou chodit na klasický cvičák (kde nechali polovinu zaplacených lekcí propadnout). 🤷‍♀️

A v Ostravě jsme určitě doporučovaly Koiru.

To je pravda. Přítel na to prostě pohlíží moc pragmaticky a jelikož se do ničeho skoro nezapojuje, nepřikládal moc důležitost tomu, co jste mi tu poradili vy všichni, ohledně toho trenéra. Na vlastní kůži pochopil až pak, když viděl, v čem jsou hromadné lekce horší... Že se pes nesoustředil a trojčil, a tak dále.

Pokud na to ale dupnu a řeknu, že to prostě potřeba je, tak se to zařídí a trenér bude. Minimálně od dalšího měsíce to realizovatelné určitě bude, ačkoliv věčně poslouchám nadávání na inflaci, a jak vše zdražuje, aj... No, v tomhle případě se nebude dát nic dělat, potřeba to je.

Jinak Odetto, přítel mě bohužel nepodpořil v tom, abychom v těch lekcích pokračovali, dělalo to mezi námi jen zle. Já bych ji hodinu vkuse zkrátka při neustálém tahání z hlediska fyzické síly nezvládala, on ano, ale prostě ho to štvalo a viděl v tom méně užitku než přínosu.

Ještě přidám jeden pohled na celou tu věc....

Já mám pocit, že se to mění ze dne a den, z minuty na minutu. Že by si to chtělo v první řadě všechno nějak srovnat v hlavě. Vy jste tady založila téma s problémem, kde jste to líčila hrozně, že vás fena nevítá, nechce si s vámi hrát, nechce s vámi ven, a prostě že vás nemá ráda, možná, že jste to i obrečela. Po pár příspěvcích se to uklidnilo s tím, že vlastně budou hrát roli ty hormony, že to, že fena někde leží a pořád za vámi neběhá, nemusí být nic divného, najednou to bylo všechno dobrý, uklidnila jste se, že o tak moc nejde. Pak vám někdo na jiném fóru řekl, že NO musí být takový a takový, že jste dělala všechno špatně - a najednou zas obrat o 180% stupňů, že teda všechno špatný, že jste všechno pokazila a pes vás nesnáší... Během pár reakcí se to zase uklidní... No a na to další den přijdete s tím, že po vás fena vyjela, a že jste z toho fakt špatná... Ještě ten samý den se to odpoledne otočí a je to zase všechno v pohodě....

Mně to přijde celé hrozně zmatečné, nedokážu si moc představit, co se vám všechno během dvou dnů honilo v hlavě, a pak je otázka, co tohle rozpoložení může udělat se psem..

Na jednu stranu to na mě působí tak, jakože vás fena nechápe, že je pro ni těžké vás nějak číst, neví co po ní chcete... Na stranu druhou mi to pak chvilkama zase přijde jakože to moc hrotíte a reálně tam vlastně žádný skutečný problém ani není - krom hormonů, tepla...Fakt nevím.

marcelaamax napsal(a):
Ještě přidám jeden pohled na celou tu věc....

Já mám pocit, že se to mění ze dne a den, z minuty na minutu. Že by si to chtělo v první řadě všechno nějak srovnat v hlavě. Vy jste tady založila téma s problémem, kde jste to líčila hrozně, že vás fena nevítá, nechce si s vámi hrát, nechce s vámi ven, a prostě že vás nemá ráda, možná, že jste to i obrečela. Po pár příspěvcích se to uklidnilo s tím, že vlastně budou hrát roli ty hormony, že to, že fena někde leží a pořád za vámi neběhá, nemusí být nic divného, najednou to bylo všechno dobrý, uklidnila jste se, že o tak moc nejde. Pak vám někdo na jiném fóru řekl, že NO musí být takový a takový, že jste dělala všechno špatně - a najednou zas obrat o 180% stupňů, že teda všechno špatný, že jste všechno pokazila a pes vás nesnáší... Během pár reakcí se to zase uklidní... No a na to další den přijdete s tím, že po vás fena vyjela, a že jste z toho fakt špatná... Ještě ten samý den se to odpoledne otočí a je to zase všechno v pohodě....

Mně to přijde celé hrozně zmatečné, nedokážu si moc představit, co se vám všechno během dvou dnů honilo v hlavě, a pak je otázka, co tohle rozpoložení může udělat se psem..

Na jednu stranu to na mě působí tak, jakože vás fena nechápe, že je pro ni těžké vás nějak číst, neví co po ní chcete... Na stranu druhou mi to pak chvilkama zase přijde jakože to moc hrotíte a reálně tam vlastně žádný skutečný problém ani není - krom hormonů, tepla...Fakt nevím.

No mám z toho podobný pocit.....po přečtení úvodních příspěvků jsem na férovku napsala, že bych čubině raději zkusila najít nový domov a teď je vše zase ve své podstatě na pohodu.

Prostě někdy mi přijde, že to půjde, že to Aliza dá a druhý den mi zase přijde, že to nedá a že to zavání průšvihem.

Když ono takhle po písmenkách je to těžký.

Však to jsem psala už dávno předtím. Ono je něco pár dní blbě, a já se hned bojím, že už to tak zůstane. A pak se něco samo od sebe vyřeší, vše je v pohodě. Ale jako ne, není vyřešené vše. Na těch věcech, které jsme tu dnes probírali, stejně zamakat musím. Protože ty kořeny toho chování ona v sobě opravdu má, stejně jako já tu nejistotu a to se musí změnit.

No navíc si nejsem úplně jistá, jestli ty rady, co tady Aliza dostává, správně chápe, nebo jestli se tím vůbec řídit chce...

Viz toto:

Jinak Odetto, přítel mě bohužel nepodpořil v tom, abychom v těch lekcích pokračovali, dělalo to mezi námi jen zle. Já bych ji hodinu vkuse zkrátka při neustálém tahání z hlediska fyzické síly nezvládala, on ano, ale prostě ho to štvalo a viděl v tom méně užitku než přínosu.

Už tenkrát jsem vám tady psali, že nechat se hodinu na tom cvičáku vláčet když vás pes ani nevnímá je stejně špatně, a opravdu to nemá žádný přínos.... Doporučovali jsme vám na to jít jinak, jít si bokem, dál od psů, i kdyby za plot. Přibližovat se postupně, vždy jen když bude povolené vodítko... Prostě se nenechat tahat...Atd... Myslím, že těch rad tam bylo spoustu. Tím, že jste tam přestali chodit se ten problém nevyřešil. Ačkoli tady za to asi dostanu "čočku", tak bych v tomhle případě klidně doporučila i ohlávku - pokud to vyřeší to, že psa udržím, a že mě nebude vláčet, a začne konečně vnímat, že na druhém konci vodítka jsem já..... Prostě pokud to jinak nejde, tak za mě lepší jít se psem s ohlávkou, než mezi ty psy úplně přestat chodit...

Ten cvičák jste řešila v květnu, to je tři měsíce zpátky - a je to předpokládám pořád stejné? Nebo respektive jste přestali chodit mezi psy, ale pokud byste mezi psy šli, tak ten problém bude stejný. Nebo už vlastně možná horší - té feně bude rok, bude dospívat, ono se to samo nespraví.... Bude se nabalovat jedno na druhé....

Já bych v tuhle chvíli fakt viděla ideální řešení v tom kvalitním trenérovi... který s vámi nejdřív bude pracovat individuálně, a postupně třeba ve dvojici, ve skupince, v parku atd... Ono to bude fungovat i jako taková motivace - prostě bude dohodnutá lekce, tak tam budete muset, nevyhnete se tomu, pak se udělá nějaký pokrok, ten vás zase bude motivovat jít dál. Já chápu, že je to těžké, ještě i třeba vzhledem k tomu, že přítel se nějak zapojovat nechce, že ho ty pokroky asi ani moc zajímat nebudou. Myslím, že bude mnohem lepší i pro vás, že to budete mít s kým sdílet, že z toho kromě vás bude mít radosti i ten trenér, že vás podpoří....

Edit.: a ještě jedno malé doporučení na doma - vzhledem k tomu, jak jste psala, že si fena hlídá hračky, tak bych jí doma žádné hračky nenechávala volně k dispozici, pokud si je hlídá, tak ne. Tím taky preventivně předejdete problémům. A třeba feně pak budou hračky i vzácnější a bude mít o to větší radost ze hry s vámi . Plus bych začala učit vyměňování jedné hračky za jinou, nebo za pamlsek. Aby fena pochopila, že když ji něco seberete, tak je to pro ni vlastně výhodné.

Tady je docela pěkná infografika ke zdrojaření: https://www.instagram.com/p/Cgz7_A-r7V_/?igshid=YmMyMTA2M2Y=

marcelaamax:
A já jsem snad myslím psala, že na cvičáku si nás trenér stejně bral často jako příklad, abychom ostatním ukázali, jak na to. Dokonce řekl, že přítel je s ní s prominutím neohrabaný a že já zjevně vím, jak na to - upoutat pozornost psa, přimět ho mě sledovat. Nebylo to stoprocentní, jako třeba ten Eli, toho jiní psi nevzrušovali. Ale ty skupinky a oddělené cvičení jsme dělali - že jsme si popošli, a nebyli jsme jediní. Ale nebylo to o tom, že by mě pes někde vláčel. Zkrátka ale vodítko bylo téměř vždy napjaté, svaly musí pracovat a držet a do toho hodinu vkuse snaha udržet psovu pozornost tam, kde chcete. Nejhorší slalom chození kolem jiným majitelů a jejich psů, ale to tam nedával skoro žádný pes v pohodě.

Nejsem si tedy jistá, jestli jsem to tady psala, ale píšu to teď. Odetto, díky moc za link, přečtu si to, až bude čas. Teď jdeme na špacír.

Aliza napsal(a):
marcelaamax:
A já jsem snad myslím psala, že na cvičáku si nás trenér stejně bral často jako příklad, abychom ostatním ukázali, jak na to. Dokonce řekl, že přítel je s ní s prominutím neohrabaný a že já zjevně vím, jak na to - upoutat pozornost psa, přimět ho mě sledovat. Nebylo to stoprocentní, jako třeba ten Eli, toho jiní psi nevzrušovali. Ale ty skupinky a oddělené cvičení jsme dělali - že jsme si popošli, a nebyli jsme jediní. Ale nebylo to o tom, že by mě pes někde vláčel. Zkrátka ale vodítko bylo téměř vždy napjaté, svaly musí pracovat a držet a do toho hodinu vkuse snaha udržet psovu pozornost tam, kde chcete. Nejhorší slalom chození kolem jiným majitelů a jejich psů, ale to tam nedával skoro žádný pes v pohodě.

Nejsem si tedy jistá, jestli jsem to tady psala, ale píšu to teď. Odetto, díky moc za link, přečtu si to, až bude čas. Teď jdeme na špacír.

Hele já už fakt nevím . Prolítla jsem to vlákno se cvičákem, kde popisujete, jak se fena škrtila na obojku, nebyla schopná se soustředit, jediné co ji zajímalo byli ostatní psi.. Bylo to pro vás demotivující, přítel vás musel jistit, abyste fenu udržela. No a teď je z toho to, že vás trenér bral často jako příklad ostatním? Že víte jak upoutat pozornost psa a jak přimět ho vás sledovat? Já se omlouvám, ale opravdu už tomu asi přestávám rozumět.

Zkrátka ale vodítko bylo téměř vždy napjaté, svaly musí pracovat a držet a do toho hodinu vkuse snaha udržet psovu pozornost tam, kde chcete. Nejhorší slalom chození kolem jiným majitelů a jejich psů, ale to tam nedával skoro žádný pes v pohodě.

I ta snaha udržet psovu pozornost hodinu v kuse je u takového psa podle mě špatně, to je prostě moc. Hodinu v kuse vám nebude efektivně cvičit ani pes, který už má nějaký trénink za sebou...Nebo minimálně ho to nebude tu hodinu v kuse tak bavit, což je pro ty začátky základ... Ono pokud jste se snažila udržet hodinu v kuse pozornost feny a něco po ní chtít, tak třeba i to může být důvodem toho, že se jí cvičit moc nechce, je špatně motivovatelná a nebaví jí to, prostě se jí to zprotivilo.

Nejhorší slalom chození kolem jiným majitelů a jejich psů, ale to tam nedával skoro žádný pes v pohodě.


Já bych to s takovým psem ani nešla zkoušet... Pokud úplně nedává přítomnost ostatních psů, nesoustředí se, tak nemá smysl zkoušet nějaký slalom mezi dalšími psy. Myslím, že jsem to psala už i v tom předešlém vlákně, ale nejsem si jistá - řídím se na cvičáku podle svých psů, a klidně řeknu výcvikáři, že to a to s mým psem dělat teď nebudeme... A pokud na tom cvičáku dělá trenéra někdo, kdo nechá chodit psovody slalom mezi psy s tím, že to skoro žádný pes nedává, asi jen proto aby splnil jakýsi plán či co - no tak to podle mě není dobrý trenér. Logicky, co z toho ti psi mají? Že je tam majitelé tak nějak přiškrcené prosmýknou?

a klidně řeknu výcvikáři, že to a to s mým psem dělat teď nebudeme..

No tohle je takové.....přijdu jako totál začátečník a když mi instruktor řekne dělej to a to, tak a tak, no tak to tak dělám, protože to neumim, nevim....samozřejmě teď se nebavím o nějakých brutus tvrdých metodách, to asi pozná i začátečník, že takhle ne...ale jinak.

Já třeba cvičitel nejsem, ale přesně jak jste psala. Vidím, že to moje štěndo nedává, no tak co, jsem tam poprvé, i kdybych si tam měla chodit kolem plotu a nacvičovat klidný pozorování pejsků, aby se štěndo rozkoukalo....ale pochybuju, že začátečník, co je tam na první lekci řekne "hele tohle nemá smysl, tak my se jdeme támhle procházet a třeba ve větší vzdálenosti něco pocvičíme a uvidíme jak to půjde, kdyžtak se připojíme později".........
A to stejný slalom mezi psy. Jako my víme, že to je kravina dělat tohle se psem, který to nedává, že by bylo lepší začít pěkně krůček po krůčku učit to chození kolem pejsků, ale začátečník...ten si může myslet, že právě takhle se to pesan naučí a proto to dělají na tom cvičáku.

@Aliza
Uf, konečně jsem se pročetla na konec vlákna...

Nebudu opakovat, co tady psali jiní. Taktéž si myslím, že jste pro fenu špatně čitelná. A je to hlavně o vašem sebevědomí, fena z vás, coby svého psovoda, potřebuje cítit klidnou sílu, máte být její pevný bod ve vesmíru, o který se může opřít. Místo toho jste pro ni zdrojem nejistoty. Ne na základě toho, co aktuálně řeknete nebo uděláte, ale jaký "oblak emocí" vás obklopuje.

Napadají mě 2 věci, které tu ještě nezazněly:
1. Nemůžete na pár dní odjet a nechat fenu na starost příteli? Uklidníte se, srovnáte si myšlenky a pocity, budete se na fenu těšit a ona na vás... Od toho se pak můžete odpíchnout.
2. Neumožnil by vám cvičák účast na lekcích bez psa? Mohla byste v klidu sledovat, jak se psem správně pracovat, odměňovat apod. Hodně věcí jde i tzv. "nakoukat", mohlo by vám to pomoct k větší sebejistotě při kontaktu s vaší fenkou.

Jinak se též přimlouvám za osobního trenéra, jakmile to bude možné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a klidně řeknu výcvikáři, že to a to s mým psem dělat teď nebudeme..

No tohle je takové.....přijdu jako totál začátečník a když mi instruktor řekne dělej to a to, tak a tak, no tak to tak dělám, protože to neumim, nevim....samozřejmě teď se nebavím o nějakých brutus tvrdých metodách, to asi pozná i začátečník, že takhle ne...ale jinak.

Já třeba cvičitel nejsem, ale přesně jak jste psala. Vidím, že to moje štěndo nedává, no tak co, jsem tam poprvé, i kdybych si tam měla chodit kolem plotu a nacvičovat klidný pozorování pejsků, aby se štěndo rozkoukalo....ale pochybuju, že začátečník, co je tam na první lekci řekne "hele tohle nemá smysl, tak my se jdeme támhle procházet a třeba ve větší vzdálenosti něco pocvičíme a uvidíme jak to půjde, kdyžtak se připojíme později".........
A to stejný slalom mezi psy. Jako my víme, že to je kravina dělat tohle se psem, který to nedává, že by bylo lepší začít pěkně krůček po krůčku učit to chození kolem pejsků, ale začátečník...ten si může myslet, že právě takhle se to pesan naučí a proto to dělají na tom cvičáku.

Jo, souhlasím, že pro začátečníka je těžké poznat, co je správně a co ne, a že prostě věří tomu výcvikáři... Já už ani na ten cvičák nechtěla reagovat, ale nedalo mi to, protože z toho mám opět pocit, že ty rady minule (v tom vlákně o cvičáku) nebyly pochopeny... Když bylo doporučeno to, co bylo doporučeno, a zadavatelka na to teď reaguje tím, že by pro ní bylo stejně těžké udržet psovu pozornost hodinu atd...

marcelaamax:
Tak škrtila se proto, že byla zprvu na postroji, což nám tam zakázali a řekli, ať psa přepneme na obojek. A ona na to nebyla zvyklá, plus pud jít se bratříčkovat byl silnější. Nejhorší to bylo první a druhou lekci s tím drilmástrem, ty zbylé už byly fajn. Jak tu už bylo psáno, asi se lehce oťukala a už to pro ni nebyla taková novinka.

A ano, jistit mě přítel musel, střídali jsme se. Když už jsme ale dělali cvik, tu pozornost se celkem dařilo získat, mně holt lépe. Když ale třeba trenér něco vysvětloval, psi byli neklidní a rozhlíželi se, tak jsem Cressidu aspoň povelovala na sed, leh, a tak.

Ale při každé příležitosti se škrtila, ale zkrátka jen mezi ostatními, v těsnější blízkosti, snad mě chápete. Nebo třeba když jsme chodili jeden naproti druhému se psem tak, aby se míjeli, to bylo hrozné. Povely se mnou zkrátka zvládala dobře, jakmile jsem ji už odtáhla od ostatních a oddělily jsme se, bo umím upoutat pozornost a říct jí, co po ní chci, aspoň v těch jednoduchých věcech. I překážky a kladinu zvládala skvěle, aj., proto pán často demonstroval s námi nebo s tou paní s Eliáškem.

Vám se to tu asi těžko věří, ale na světě jsou i větší jelita jakožto páníčci, než jsem já, tam jsem zjevně byla jako jednooký král mezi slepými.

A k tomu slalomu - ano, mně to taky přišlo jako totální hovadina, ten první člověk dělal věci jak podle manuálu, 9 z 10 psů tam trojčilo a nemělo vůbec žádnou kázeň a soustředění, ale stejně se dělali asi ty cviky a procedury, které byly předepsané. Až po těch dvou lekcích si nás rozdělili do dvou skupin, bo asi někomu došlo, že s touhle partou psů to takhle nepůjde... A ten další starší pán byl naprosto super.

Učil nás tam třeba i to, jak psa nechat vyšetřit u veterináře, aby si nechal sáhnout do tlamy, rozevřít čelisti, prohlédnout uši, prohmatat břicho, obnažit drápky, aj (ergo věci, na které je ta naše normálně zvyklá odmala), ale skutečně tam byli i psi, kteří svým pánům nevěřili natolik, aby si to od nich nechali líbit.

Já z toho nejvíc ocenila tu informaci, že když se pes během výcviku zaměří na to, na co nemá, je potřeba ho odvést, změnit směr, prostě zrušit ihned to soustředění na tu špatnou věc, aby se znovu zaměřil na úkol, který má vykonat.

A celkově si nemyslím, že to byly vyhozené peníze, byla to v lecčem přínosná zkušenost. Jen je škoda, že jsme fenku adopotovali přesně ve dnech, kdy končil podzimní trénink, takže jsme museli čekat tak dlouho, než vyrostla natolik, že to s ní už bylo zkrátka moc náročné. Být Cressida menší, mileráda bych tam s ní chodila sama, takhle jsme na to byli dva a generovalo to příšerné dusno, nu. Podle toho, co ale píšešte, to stejně nebyl moc kvalitní cvičák...

My jsme holt nevěděli, řídili jsme se pokyny autority. A ti psi nebyli nijak deprimovaní, spíš jim šlo o to se kámošit, poznat, sopcializovat. Ale ten první drilmástr tohle zarazil při první známce, že se toto děje a přikázal psy rozdělit s tím, že tady se teď trénuje nesocializuje. To už jsem taky psala dřív.

Jinak čekala bych, že v tomhle počasí bude při procházce zdechlá, ale má energie za dvacet. Dneska má vyloženě výbornou náladu, tak ještě blbneme na zahradě.

ir.ma:
Díky moc, zkusím tu možnost dát si oraz zvážit. :) Není to vůbec špatný nápad. A to by určitě šlo, s tím cvičákem - lidi tam běžně chodí na soukro lekce. Ale spíš bych to viděla na někoho úplně odjinud, klidně za větší peníze. Začátkem dalšího měsíce

Znovu říkám, že ne, že by to nedávala. Naopak si vedla na tamější poměry té dané skupiny, ve které jsme byli dobře.

Nedával to tam vyloženě jeden pes - problémovej kříženec němečáka (myslím že to byl němečák + belgičák), co vysokým hlasem neustále štěkal, vyhazoval, vyskakoval... Prostě totálně nezvladatelnej. Byl tam s ním pán, chlap jako hora a jeho přítelkyně. Pes nebyl vůbec agresivní, jen prostě hodně afektovanej a oproti ostatním tam svými projevy hodně vyčníval. První dvě lekce po celou dobu ňafání, štěkání. Pak mu jeden z těch lídrů doporučil soukro lekce, protože ti ostatní psi z něho byli nervní o to víc.

Jinak každý z těch psů se třeba ve dvou třetinách každé lekce trochu vyklidnil a už se líp soustředili, taky především proto, že byli vyhládlí a šli po pamlscích, nebo se zkrátka adaptovali.

“Znovu říkám, že ne, že by to nedávala. Naopak si vedla na tamější poměry té dané skupiny, ve které jsme byli dobře.”

Tak já pak tedy asi vůbec nechápu to založené vlákno o cvicaku, a to, proč jste to nedochodili, když to bylo vlastně fajn a vedla si dobre. Zas tady vidím to “skákání” z černého na růžové…Predtim jste to popisovala jako totální katastrofu, a dneska to popisujete jako pohodu…Nebo to tak působí alespoň na mě.

marcelaamax napsal(a):
“Znovu říkám, že ne, že by to nedávala. Naopak si vedla na tamější poměry té dané skupiny, ve které jsme byli dobře.”

Tak já pak tedy asi vůbec nechápu to založené vlákno o cvicaku, a to, proč jste to nedochodili, když to bylo vlastně fajn a vedla si dobre. Zas tady vidím to “skákání” z černého na růžové…Predtim jste to popisovala jako totální katastrofu, a dneska to popisujete jako pohodu…Nebo to tak působí alespoň na mě.

Aliza to sama napsala - pomaha ji vypsat se z problemu. Takze podle me hazi vsechny sve pocity do tech slohovek tak, jak to k ni zrovna prichazi. Pusobi to pak trochu zmatecne, chvilku je vsechno cerne a za chvilku zase ruzove. Ona se v tom orientuje, protoze zpetnou vazbu dostava na vsechno. Pro ostatni to tak prehledne neni.

Mate nejakou kamaradku Alizo? (opet nic ve zlem) 🌺

https://m.youtube.com/watch?v=MfqZwbNXOJ0
Nejsem žádný zkušený chovatel, mám svýho první osobního psa ale podle mě je
pes v podstatě jednoduchý stvoření. Potřebuje žrádlo,potřebuje zaměstnat mozek, protože od něčeho ten mozek má, potřebuje pohyb, protože má čtyři nohy a svaly a k pohybu je stvořenej, potřebuje kvalitní psí kontakty, protože je pes, potřebuje režim, protože v režimu je jistota, potřebuje svůj klid a potřebuje majitele, který chápe a respektuje, že má vedle sebe zvíře a ne člověka nebo panenku. A taky společný zážitky, který oba baví a vytvařej vztah. To nezní zas tak strašně složitě, ne? V některých vašich dřivějších příspěvcích jsem viděla samu sebe před pár lety. Měli jsme se se psem fajn, ale bylo tam to ALE, a tak jsem musela začít přemýšlet co s tím. Zkráceně - nakonec jsme odešli ze cvičáku, protože můj pes není d.e.b.i.l, kterej musel tři hodiny dělat sedni, lehni atd. ( přesto ten základ a socializaci nám to dalo, ale dál jsme si to zařídili jinak ). Našli jsme se v čmuchačkách, prakticky hned jsem viděla uvolnění a chuť do toho jít. Dopracovali jsme jestě nějaký nedostatky a teď máme v podstatě takovej obyčejnej ale spokojenej lidskopsí život, jednou to a jindy ono. Sebe a svýho přítele znáte jen vy, jestli se umíte zabejčit a zůstat v tom no tak jo. Já třeba nerozumím, že na internetu do atomu analyzujete to či ono, ale nezeptáte se třeba na tipy na nějaký psí zaměstnání. Nebo jestli někde není venčíci skupina, to by byl přínos nejen pro psa ale i pro vás, najít si někoho s kým můžete sdílet věci okolo psa, nechat si poradit, nebo se inspirovat. Nebo třeba zkusit freečka pod dohledem odborníka treba R. Desenský aj. A jestli to je z ruky, tak si třeba najít ubytování, udělat si prodlouženej víkend a máte kupu zážitků. Jako většina problémů se psy pramení z frustrace, nevýchovy, nejistoty a ne z toho, že pes v sobě má cosi. Držím vám palce, ale pokud budete cítit, že to nedáte, tak jí najděte jiný domov, dokud z ní není nějaký el nino a má větší šanci najít správný páníky.

marcelaamax napsal(a):
“Znovu říkám, že ne, že by to nedávala. Naopak si vedla na tamější poměry té dané skupiny, ve které jsme byli dobře.”

Tak já pak tedy asi vůbec nechápu to založené vlákno o cvicaku, a to, proč jste to nedochodili, když to bylo vlastně fajn a vedla si dobre. Zas tady vidím to “skákání” z černého na růžové…Predtim jste to popisovala jako totální katastrofu, a dneska to popisujete jako pohodu…Nebo to tak působí alespoň na mě.

To proto, že vytrhávate z kontextu jednotlivé věci, které píšu, nebo popřípadě nečtete celé diskuze či příspěvky. Pokoušela jsem se vysvětlit jasně důvod, proč jsme skončili. Nedávala jsem to FYZICKY na sílu a přítel tam chtěl skončit, bo ho to štvalo kvůli jiným psům a tomu, že se náš pes nesoustředil. Bez něho bych tam asi vypustila duši. Pes byl v sedmi měsících už moc těžké a silné hovádko, které mělo tendence neustále táhnout za jinými psy, vodítko stále napjaté.

I přesto se mi dařilo provádět s ní správně cviky, když jsme se odtrhli od zbytku a okolo ní nebyli další psi, takže se mi podařilo takhle upoutat vždy její pozornost a přimět jí poslouchat a dělat to, co se po ní chce. To, že si vede dobře, jsem myslela tak, že umělá udělat, co se po ní chce. A to se nerovná to, že netahala celou dobu jak blázen a že byla zvladatelná.

marcelaamax napsal(a):
“Znovu říkám, že ne, že by to nedávala. Naopak si vedla na tamější poměry té dané skupiny, ve které jsme byli dobře.”

Tak já pak tedy asi vůbec nechápu to založené vlákno o cvicaku, a to, proč jste to nedochodili, když to bylo vlastně fajn a vedla si dobre. Zas tady vidím to “skákání” z černého na růžové…Predtim jste to popisovala jako totální katastrofu, a dneska to popisujete jako pohodu…Nebo to tak působí alespoň na mě.

No… proto tady někteří Alizu netaktně “obviňují” z lability. Mně už to místy přijde skoro jako trollení (Alizo, nic osobního, ale je to s Vámi náročné a neustále ode zdi ke zdi), ale asi za to mohly momentální emoce a zpětně to vnímá jinak…

A k tomu slalomu - ano, mně to taky přišlo jako totální hovadina

Někdy někomu dojde
po absolvování kurzu,
že ty "hovadiny"
tam patří. Všechno souvisí se vším.
I když člověk zkraje nechápe proč,
nakonec mu dojde. Ale musí vytrvat,
když už musel mít nutně toho psa.

//nezeptáte se třeba na tipy na nějaký psí zaměstnání// Ronjo, ptala jsem se hned v jednom ze svých úvodních příspěvků. Dostala jsem od jedněch zpraženo, ať psovi nevymýšlím blbosti, že není de*il a nechce šaškovánía nějaké speciality. Jiní mi poradili puzzle hry a hračky, někdo zase starou mikinu na přetahování, další honění se s hračkou, víc procházek... Ale rozhodně jsem toto zjišťovala už když byla maličká.

Poslední příspěvek Odetty mě přiměl taky trošku přitvrdit.

Ženské, vy mi připadáte trošku jako nemocné s tou svou paranoiou, že jsou lidé trollové a fejkaři a kdoví co, jen proto, že se s těmi lidmi někde nepochopíte. Viz chudák ten chlápek, co se mu udusil pes. Vlákno jsem četla a kolikrát jsem si ťukala na čelo.

Čtěte pořádně co píšu. Čtětě i diskuze a vše v nich, pokud se chcete vměšovat a analyzovat validitu mých výroků, nebo mi předhazovat nějakou jejich domnělou spornost.

Co vám není jasné, na to se doptejte, ale vy*erte se s prominutím na tyhle závěry, nebo na mě zkrátka nereagujte. Nejsem fejk, nejsem troll. Nejsem ale ani univerzálně dokonale komunikující člověk, kterej vycítí na hony daleko, jaká slova v čem u koho použít a jak cokoliv všem podat co nejsrozumitelněji, aby na tom nenašli nějakou kravinu, která podle všeho nesedí.

Nebo se taky zamyslete nad tím, že je asi lehce normální, že člověk ve stresu, který se domnívá, že jeho aktuální problém je hodně špatný, bude o dané situaci psát jinak, než tentýž člověk, co se na to vyspal, zlepšila se mu nálada i vyhlídky a navíc zjistil, že se situace v pár věcech zlepšila sama.

Aliza napsal(a):
Poslední příspěvek Odetty mě přiměl taky trošku přitvrdit.

Ženské, vy mi připadáte trošku jako nemocné s tou svou paranoiou, že jsou lidé trollové a fejkaři a kdoví co, jen proto, že se s těmi lidmi někde nepochopíte. Viz chudák ten chlápek, co se mu udusil pes. Vlákno jsem četla a kolikrát jsem si ťukala na čelo.

Čtěte pořádně co píšu. Čtětě i diskuze a vše v nich, pokud se chcete vměšovat a analyzovat validitu mých výroků, nebo mi předhazovat nějakou jejich domnělou spornost.

Co vám není jasné, na to se doptejte, ale vy*erte se s prominutím na tyhle závěry, nebo na mě zkrátka nereagujte. Nejsem fejk, nejsem troll. Nejsem ale ani univerzálně dokonale komunikující člověk, kterej vycítí na hony daleko, jaká slova v čem u koho použít a jak cokoliv všem podat co nejsrozumitelněji, aby na tom nenašli nějakou kravinu, která podle všeho nesedí.

Nebo se taky zamyslete nad tím, že je asi lehce normální, že člověk ve stresu, který se domnívá, že jeho aktuální problém je hodně špatný, bude o dané situaci psát jinak, než tentýž člověk, co se na to vyspal, zlepšila se mu nálada i vyhlídky a navíc zjistil, že se situace v pár věcech zlepšila sama.

Nedivte se. Vy jste trochu nekonečný příběh. Omlouvám se, končím.

Odetto, tak ještě speciálně pro Vás a ostatní, co mě obviňují z přeskakování a sporností, když nečtou celé diskuze a jen se v nich vyjádří jednou za čas, aniž by četli cokoliv, co bylo aktualizováno či vysvětleno:

Cvičák jsme opustili, protože: Nedávala jsem to FYZICKY na sílu a přítel tam chtěl skončit, bo ho to štvalo kvůli jiným psům a tomu, že se náš pes nesoustředil. Bez něho bych tam asi vypustila duši. Pes byl v sedmi měsících už moc těžké a silné hovádko, které mělo tendence neustále táhnout za jinými psy, vodítko stále napjaté.

Psovi se na něm ale ""dařilo"", protože: I přesto se mi dařilo provádět s ní správně cviky, když jsme se odtrhli od zbytku a okolo ní nebyli další psi, takže se mi podařilo takhle upoutat vždy její pozornost a přimět jí poslouchat a dělat to, co se po ní chce.

To, že si vede dobře, jsem myslela tak, že uměla udělat, co se po ní chce. A to se nerovná to, že netahala celou dobu jak blázen a že byla zvladatelná. Nebyla zvladatelná a to byl důvod, proč jsme odešli.

Alizo, když musíte dávat cvičák na sílu, tak to znamená, že…

Já jsem poctivě četla všechna Vaše vlákna a opakovaně se Vám snažila, stejně jako spousta jiných, radit. Berte, nebo nechte být.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Alizo, když musíte dávat cvičák na sílu, tak to znamená, že…

Já jsem poctivě četla všechna Vaše vlákna a opakovaně se Vám snažila, stejně jako spousta jiných, radit. Berte, nebo nechte být.

Tak nějak. Tady je každá dobrá rada ne drahá, ale marná. Nemůžeme suplovat psychoterapeuta.

Dobrá, poslední ujasnění pro slovíčkaře:

Pes si ve skutečnosti na cvičáku nevedl vůbec dobře. Byl pouze jedním z těch nejšikovnějších mezi nevychovanými a nezpůsobilými psy, proto si ho a mě vybírali na předvádění. Pardon za mystifikaci.

Alizo, já to opravdu nemyslím nijak špatně proti vám….

Ale tak schválně, přečtěte si sama cele to vlákno o cvicaku (já ho četla cele), a pak řeknete, jestli z toho mate pocit, ze jste neměla problém s pozorností feny, tu se vám podařilo vždy upoutat, ze udělala vlastně vše, co jste po ni chtěla, vždy poslechla? Nikam vás nevláčela… proste se vám s ni pracovalo docela dobre… Tak, jak píšete dnes. Opravdu to tak na vás působí?

Marcelo, nikam mě nevláčela, ale já ji stále musela držet na napjatém vodítku (popř přítel)...

Nevláčela, jakože jsem za ní neběhala, zatímco ona by mě táhla za sebou. Ale prostě táhla vůlí stále k vedlejším psům okolo nás, pokud jsme nepopošli před ně. Když byli blízko nás, nebo jsme je míjeli při úkonu, bylo to fakt náročné na sílu. I když člověk střídal ruce. Když už se mi ale konečně povedlo upoutat její pozornost, měla jsem ji a uměla jsem si ji udržet. To ale nešlo v bezprostřední blízkosti jiných psů. V bezprostřední...blízkosti.

I tak jsem s ní dokázala víc, než naprostá většina těch ostatních pejskařů. Mít o 10 kg svalů víc, ten cvičák bych s ní dochodila. Dvakrát se mi po té lekci stalo, že mě přepadla hypoglykemie jak kráva, byla jsem zdechlá a pak jsem třeba dvě hodiny spala. Bylo to prostě moc na utáhnutí. Přítel by to na sílu dával, ale cítil se tam jako pitomec a štvalo ho to tam.

//proste se vám s ni pracovalo docela dobre… // v momentě, kdy jsem měla už její pozornost a nebyli jsme v blízkosti jiných psů, SI VEDLA DOBŘE při plnění cviků a úkonů - lépe než jiní psi. Ne, že se mi s ní pracovalo dobře a ne, že celej cvičák komplet dávala dobře. To je něco jiného.

Ale Vy to pochopíte po svém, nebo si tam dosadíte slova, která pro Vás znamenají něco jiného a hned z toho je zas nějaká moje labilita nebo trollení, nebo nevím co.

A dodatek: Ano, cvičák nebyl nic moc, proto jsme ho taky nedochodili. Hrůza to byla v tom, že to bylo hodně náročné a málo užitku z toho. Ale to neznamená, že to člověk nemůže brát v něčem jako přínosnou věc. Nerozumím tomu, proč to některým zde připadá jako protiklad. Dozvěděla jsem se tam v praxi, jak trénovat psa na povely doma, jak zaujmout jeho pozornost a základy toho, jak s ním pracovat. A bylo to jiné, než na to koukat na Youtube nebo si o tom číst.

Něco přínosného mi to dalo, něco jsem si z toho vzala a zbytečné to nebylo. Nebylo to ale natolik přínosné a ok, abychom v tom pokračovali i nadále, těch negativ okolo toho bylo víc. Zas taková věda to není a kdo v tom rozpory hledat nechce, ten je v tom vidět nebude.

Přítel by to na sílu dával, ale cítil se tam jako pitomec a štvalo ho to ...

Každý nováček tam vypadá jako pitomec. Každý.
Holt se to musí překonat.

rapotacka11 napsal(a):
Přítel by to na sílu dával, ale cítil se tam jako pitomec a štvalo ho to ...

Každý nováček tam vypadá jako pitomec. Každý.
Holt se to musí překonat.

Já vím. Zlobila jsem se na něj za to, ale neřekla jsem mu to. Musela jsem to brát jako fakt, protože pravdou zůstává, že on si nevymyslel, že budeme mít psa. A snažit se ho do toho nutit a muset trpět, jak se tam furt tváří jako bubák... To radši nic.

Jinak znovu díky všem, že přispěli svou trochou. Právě si čtu doporučený článek o psí agresi vůči majiteli a je tu hezká věta (volně přeloženo mnou):

"Umístěte psa s genetickou predispozicí k agresi do domova s láskou na rozdávání, ale zároveň tam, kde jeho chování není pochopeno nebo je špatně řízeno - a máte zaděláno na problém". Tak vím, nebo jsem se spíš ujistila, na čem krom svého sebevědomí a sebejistoty pracovat dál.

A tady už bych to uzavřela.

Tady to asi dokáží spravit.
https://www.facebook.com/Stafordi-spol-2068766243219904

Ale já radím, zkuste dát psa pryč.

Další kousek z onoho textu...

//Jsem frustrovaný, že milovníci psů rychle obviňují majitele, stávají se odsuzujícími a občas přímo zlými. „Měl jsi to udělat…“ nebo „Kdybys udělal jen to…“ nebo „Tohle je tvoje chyba…,“ Ale ve skutečnosti je vypořádání se s agresí těžké – někdy neřešitelné. Možná majitel neudělal všechno správně, ale možná prostě nic lepšího neznal. A možná se pro ně tento pes nehodí.//

No, čas ukáže. Rozhodně podám report.

Odetta:

Tak ono už je jedno, zda je to resource guarding, nebo něco jiného... V případě toho chránění zdrojů se taky projevovala agresivně, i když lehce a ve vyeskalované situaci. Je úplně jendo, o jaké sklony v povaze jde, či jaké nežádoucí chování nebylo správně podchyceno - pointa zůstává. Ale Vy ji nevidíte, bo se zase chytáte slovíček.

No nic, tak taky ach jo, ať nejsem pozadu.

Tak já nevim....Eliza se prostě bude snažit být čitelná a zároveň se zamyslet, proč to a nebo ono fena dělá....jako proč si na mě teď dává majzla?? Ne protože mě chce vyštípat z domácnosti, ale že se chovám z jejího pohledu podezřele.
Hračky spíše na příděl, jak psala Marcela a naučit čubinu odevzdávat věci výměnným způsobem a hlavně v případě, pokud taková věc bude kořist...což může být klidně někde nalezený, ukradený papír, ponožka...cokoliv.

A co my víme....až čubinu přejde faleška a nebudou takový vedra, tak se to možná zlepší už samo o sobě a to následně pomůže i Elize zbavit se nejistoty.

Jinak Elizo, fakty se na zdejší osazenstvo nezlobte. Já většinou čtu všechno nebo diskuzi pročtu zpětně. Chápu, že člověk v tu chvíli, kdy z něj nějaká emoce prýští a napíše něco s horkou hlavou, tak za chvíli zjistí, že to zas tak vypjatý nebylo....jenže my tady přečteme, že je všechno špatně a horší a horší......dle toho se snažíme poradit a nebo říct svůj názor.......a pak, jak vy "vychládáte" a vydíte danou situaci s odstupem, tak pak se dovídáme, že to vlastně taková hrůza není.

Proto se taky stane, že vám večer napíšu, že věřím, že to dáte, že se mi zdá, že se to zlepšuje a druhý den v jiné diskuzi vám napíšu, ať dáte čubu pryč, že to nepůjde,

Někdo tady zmiňoval fríčko u R.Desenského....pokud je to možný, tak tam zajeďte, myslím, že by to pro vás mohlo být přínosný.

sardullah:
To je přesně to - já z toho jsem v jeden den špatná a napíšu o tom sem dřív, než stihnu vychladnout. A pak se navíc náhodou pes probudí s dobrou náladou, hormony se na chvíli ustálí a je všechno najednou ještě lepší. Ono to fakt může znít jako blbej vtip, ale to je tím, že o situaci podávám info neustále.

Dneska mě fena například taky pronásleduje, ale naprosto jiným stylem - tohle je zkrátka "paničko, věnuj se mi, co budeme dělat teď??" Zatímco včera to bylo "kdo sakra jsi, co po mně chceš a co mi chceš udělat...?".

Jinak jo, hračky už jsem odebrala a při dnešním hraní doma jsem průběžně dávala příkazy. Plnila je bez rozmyšlení, naprosto nadšeně. Bylo vidět, že ji baví vyloženě instruování a poslouchání toho, co má dělat.

Mimochodem, taky jsem ji už před časem mimoděk naučila jeden nesmyslnej příkaz, kterej zní "běž na slepičky"... Sousedovic slepice u plotu, který sousedí s naším.

Ona je ráda sleduje a hlídá, ale nelíbí se jí, když jim hážu trávu. No a když ji mám na zahradě, tak ať jsme kdekoliv, stačí říct "běž" nebo "slípky", a nabere takové bomby, že to svět neviděl. Akorát když jsme moc daleko, tak se občas ohlíží, že ji jdu sledovat, jestli opravdu jde na slepičky. A pak ji pochválím a je šťastná. Akorát nevím, jestli tenhle návyk není něčím blbej. Vlastně jsem ji to naučila jen náhodou, když se mi snažila proklouznout pod bránou a já bych ji už nechytla, řekla jsem "kde jsou slepičky?" Okamžitě zbystřila a nabrala směr zpátky.

Pokud to čte nějaký kynolog a je na tom něco blbě, nebo tak, ocením odezvu.

Už dřívě mě napadlo něco takového:

https://naschov.cz/vycvik-psa-pro-paseni-zvirat/

Jelikož si chceme časem pořídit znovu vlastní slepice a husy, a problém je, že slípky dřív nikdy nemohly chodit volně bez hlídání, jelikož hrabaly do záhonků. Třeba by tu naši mohlo toto bavit a navíc by se zabily dvě mouchy jednou ranou. Ale to je skutečně výhledové, spíše na příští rok, pokud vůbec.

Mýho NO jsme na pasení "necvičili".
Hejno našich kuřat rád "stěhoval" po zahradě.
Moc ho to bavilo. Chvíli jsem ho nechala, ale
jen chvíli. Nenechal by je nažrat.
Byl jak borderka u stádečka ovcí.

Když k nám vlítla slípka od sousedů, honil ji,
nechtěl ji u nás.

rapotacka11 napsal(a):
Mýho NO jsme na pasení "necvičili".
Hejno našich kuřat rád "stěhoval" po zahradě.
Moc ho to bavilo. Chvíli jsem ho nechala, ale
jen chvíli. Nenechal by je nažrat.
Byl jak borderka u stádečka ovcí.

Když k nám vlítla slípka od sousedů, honil ji,
nechtěl ji u nás.

Tak já vážně nevím, ale i jako myšlenka mi to připadá mnohem víc sympatické a přirozené, než nějaké ty agility a psí tančení, a podobné věci... Prostě pes může dělat to, co má v krvi a pán mu může pomoci ho lépe nasměrovat. Toto by mě lákalo i jako volnočasová aktivita a nevadilo by mi za to nějakou tu kačku dát.

Samozřejmě až jak bude pořešený ten zbytek, teďka je ještě na čem pracovat.

Jo a ano, vypadá to taky tak, že si ty sousedovic slepice hlídá proto, že ji štvou. Ale nahání a je prostě ráda, dle možností.

Já jenom k tomu cvičáku. Když jsem kdysi chodila na svazarmovský, měli jsme přísně zakázáno, aby se psem i do začátečníků chodilo více osob. Dokonce, pokud se členové rodiny přišli podívat, museli stát tak, aby je pes neviděl.
Nyní do socializace chodí víc lidí, občas, nevím, jak se na to instruktorky dívají, ale myslím, že tehdy měli pravdu.
Pro zadavatelku. Myslela jsem, že po letech se psy( fenami, měla jsem za sebe vždy feny), něco o psech vím, ale poslední fena mi otevřela oči. Sebevědomá, akční, rok, možná víc, jsme byly na cvičáku za šaška, páč na mě kašlala zvysoka. První pes, kterého jsem rok a půl vláčela na stopovačce, protože mě měla v paži i venku. Ale daly jsme to. Na cvičáku jsme za hvězdy , jak skvělé spolupracuje a venku odvolám i od srny.
A ano, taky jsem jí měla plné zuby a má přes 40 kg a dali jsme to. Člověka to potěší.
Nechci dávat rady, ty tu padly, jen že žádný boj není předem prohraný, pokud člověk chce.

// a venku odvolám i od srny. // No... to už je kapku jinej level.

Mohu se zeptat, s jakými odměnami jste fenku trénovala? My už jsme zvládly veškeré příkazy i v rozrušeném stavu, samozřejmě krom přivolání. Když nás na procházce skrze les a pole vyrušil jelínek, který vylezl z křoví asi 10 m od nás, tak jsme chvíli všichni tři zírali z jednoho na druhého, ale Créssa se vzpamatovala jako první a hotovson. Nechala jsem ji běžet i se stopovačkou, okolí bylo ok, ten den skutečně nikde nikdo. A taky jsem věděla, že se vrátí - vrátila se asi po minutě. Tak se ptám: ,,Chytlas ho?" Vím, že v těchhle situacích je naprosto zbytečné ji přivolávat, alespoň zatím, jelikož nic na světě není zajímavější, než neznámá zvěř, kterou může nahánět. To je zkrátka asi poslední level ke zdolání.

Nechala jsem ji běžet i se stopovačkou, okolí bylo ok, ten den skutečně nikde nikdo

nechala? jako opravdu nechala?

Zrzavci napsal(a):
Nechala jsem ji běžet i se stopovačkou, okolí bylo ok, ten den skutečně nikde nikdo

nechala? jako opravdu nechala?

Áno.

Znám ji, když běží za zajícem, nebo srnkou, zpravidla skrze pole. A vím, co mohu čekat, navíc v okolí, kde není kam zběhnout, kde se jí nemůže nic stát, když v okolí kilometrů není absolutně nic. Ve chvíli, kdy ten "hon vzdá", se vždy obratem vrací ke mně. Párkrát, když byla v dohledu cesta (silnice) a objevilo se nějaké zvíře tam, jsem ji samozřejmě nepustila.

*teď bude dav bouřit, ale budiž*

Tak jako tak, odnadchněte se, prosím, a nemudrujte. To, že jsou věci, ve kterých svého psa neznám a nevím, jak s ním jednat neznamená, že jsem totální mentál, který nemá očíhnutou situaci, než učiní podobné rozhodnutí.

Tak jako tak, odnadchněte se, prosím, a nemudrujte.

tak to jako moc nejde se odnadchnout, protože přesně kvůli takovýmhle pejskařům jako jste vy, máme my slušný problémy s myslivci. A co hlavně pro tu zvěč - je to surová prasárna, hnusná prasárna.

takže pardon, ale končím.

Aliza napsal(a):
Áno.

Znám ji, když běží za zajícem, nebo srnkou, zpravidla skrze pole. A vím, co mohu čekat, navíc v okolí, kde není kam zběhnout, kde se jí nemůže nic stát, když v okolí kilometrů není absolutně nic. Ve chvíli, kdy ten "hon vzdá", se vždy obratem vrací ke mně. Párkrát, když byla v dohledu cesta (silnice) a objevilo se nějaké zvíře tam, jsem ji samozřejmě nepustila.

*teď bude dav bouřit, ale budiž*

Tak jako tak, odnadchněte se, prosím, a nemudrujte. To, že jsou věci, ve kterých svého psa neznám a nevím, jak s ním jednat neznamená, že jsem totální mentál, který nemá očíhnutou situaci, než učiní podobné rozhodnutí.

Aby ti ji nekdo jednou neodprasknul nebo ti ji nesezral jinej pes. Ale treba budes mit kliku.

Ještě pro Zrzavci... Normální člověk, který nemá potřebu dělat patosy, by napsal: No, tak to děláte opravdu blbě, nedělejte to proto a proto.

Váš projev aktuálně značí, že vás baví drama potřebujete se vyjadřovat pasivně agresivně. Rovněž nic ve zlém, ale tahle diskuze byla až doposud pohodová. A to, že tady jiný pejskař udělá či občas dělá něco, co Vám připadá kvůli něčemu špatné, i klidně nemyslitelné neznamená, že tady musíte, či máte právo rozpoutávat emocionální humus.

Pokud máte co dát k dobru, nechte si ty svoje multiplied šokované smajlíky a dejte mi sem něco, co bude předmětem normální diskuze, a ne jen pokus o rozputání nějaké negativní blbosti.

leithian:
Já si začínám říkat, jestli tady lidem v tuhle noční dobu nezačíná lehce hrabat. Těchhle případů bylo všehovšudy pět za celej její psí život.. Tohle není běžná praxe na každé vycházce... A vůbec, proč to vlastně vysvětluju lidem s podobným smýšlením.

Zrzavci napsal(a):
Tak jako tak, odnadchněte se, prosím, a nemudrujte.

tak to jako moc nejde se odnadchnout, protože přesně kvůli takovýmhle pejskařům jako jste vy, máme my slušný problémy s myslivci. A co hlavně pro tu zvěč - je to surová prasárna, hnusná prasárna.

takže pardon, ale končím.

Nemyslím to zle, Zrzavci, ale Vy máte rovněž solidní vnitřní problém se vztekem, že Vás vytriggří něco takového. Jak jsem toto měla vědět?

Jak jsem psala dalšímu člověku níže, toto NENÍ BĚŽNÁ SITUACE, STALO SE TO ASI 5X ZA CELÝ ŽIVOT MÉHO PSA...Tzn 8 měsíců. Hej?

A pardon, o tomhle nic nevím, místo svého útočného sebestředně agresivního bordelu a nenávistného přístupu jste mi třeba mohla napsat, proč to příště, až se to náhodou stane a naskytne, nemám dělat... heh? Chováte a vyjadřujete se nepříčetně a agresivně. Nevím, proč konkrétně, mate mě to. Vy asi taky nebudete úplně v pohodě.

Pokud máte co dát k dobru,

asi už nemám milá Alizo, nemám. Měla jsem snahu celou dobu, ale pokud na to nahlížíte takhle přemoudřele, tak nemám. Protože skutečný pejskař, milovník psů, kynolog,nazvěte si to jak chcete, nenechá svého psa štvát zvěř. Je to prasárna skutečnýho kalibru a pokud tohle uděláte v zimě, tak vaší přecitlivělé duši sděluji, že ten kus může krásně uhynout na zápal plic, pokud necháte svého psa, kterého neovládáte a vy ho neovládáte, tohle udělat na jaře, může to mít zcela jiné fatální následky, Ale to je pravděpodobně zcela zbytečné vám vysvětlovat, podle vaší reakce. A tím já nehodlám ztrácet čas. Jen se mi chce blejt velebnosti.

naskytne, nemám dělat... heh?

heh? neměla byste to jako dospělý člověk vědět tak nějak sama od sebe přirozeně, není to logické?

Vy asi taky nebudete úplně v pohodě.
stoprocentně nejsem :-)

Aliza napsal(a):
Nemyslím to zle, Zrzavci, ale Vy máte rovněž solidní vnitřní problém se vztekem, že Vás vytriggří něco takového. Jak jsem toto měla vědět?

Jak jsem psala dalšímu člověku níže, toto NENÍ BĚŽNÁ SITUACE, STALO SE TO ASI 5X ZA CELÝ ŽIVOT MÉHO PSA...Tzn 8 měsíců. Hej?

A pardon, o tomhle nic nevím, místo svého útočného sebestředně agresivního bordelu a nenávistného přístupu jste mi třeba mohla napsat, proč to příště, až se to náhodou stane a naskytne, nemám dělat... heh? Chováte a vyjadřujete se nepříčetně a agresivně. Nevím, proč konkrétně, mate mě to. Vy asi taky nebudete úplně v pohodě.

Proč byste to neměla dělat? Třeba kvůli té zvěři? Ten pes na ní dovede napáchat škody i když ji nedožene... Napadlo vás to?

Ne, nenapadlo mě to.

Vždycky vidím, že pes absolutně neudrží tempo, aby vůbec mohl tu srnu někam dohnat. Nikdy by mě nenapadlo, že to tomu zvířeti může ublížit, zvlášť když to to mé štěně krucinál vzdá po půl minutě, v průměru.

Ne, nenapadlo mě to. Ne, nevěděla jsem to. Ano, podceňovala jsem to.

Atheira napsal(a):
Proč byste to neměla dělat? Třeba kvůli té zvěři? Ten pes na ní dovede napáchat škody i když ji nedožene... Napadlo vás to?

Nenapadlo, páč kdyby jo, tak to neudělá. Ale ona se fenka přece pěkně proběhla, pak se nakonec vrátila............. a že ta srna dopadla stejně jako ta, kterou prohnal labrador u nás v polích a já ji pak našla uhynulou............. to už není podstatný, bych řekla - já co mám problém s agresivitou, podle psíchologickýho rozboru zadavatelky

Aliza napsal(a):
Ne, nenapadlo mě to.

Vždycky vidím, že pes absolutně neudrží tempo, aby vůbec mohl tu srnu někam dohnat. Nikdy by mě nenapadlo, že to tomu zvířeti může ublížit, zvlášť když to to mé štěně krucinál vzdá po půl minutě, v průměru.

Ne, nenapadlo mě to. Ne, nevěděla jsem to. Ano, podceňovala jsem to.

Víte co? vy furt něco s tím psem podceňujete.
Já jsem sice agresivní, podle vašeho psíchologickýho rozboru :D, ale snažím se přemýšlet o tom, aby můj pes - resp. psi, neotravovali okolí -ať už lidi, nebo zvířata. Proto je mám vychované, proto chodím na cvičák, aby se naučili ovladatelnosti, která vám přišla divná, že se pořád opakuje, atd, atd.

Zrzavci:
Nevím, jak dlouho ten Váš pes musel nahánět zvěř, aby z toho nakonec uhynula. A zda vůbec uhynula právě proto.

Moje štěně se vždy rozeběhne za králíkem, či jiným zvířetem, a brzy to vzdá, protože mu nestačí. Srna či jelen neutíká o nic rychleji, než když je vyruší v lese člověk a oni se snaží dostat z jejich dosahu.

Teď mě napadáte za něco, co mohu odpřísáhnout nevím a ani by mě to nenapadlo řešit. Kdybych neviděla psa, jak nahání srnu 10 minut v kuse, nenapadlo by mě řešit něco takového.

Brala jsem to zkrátka tak, že zvěř zdrhne, štěně má vzrušení, proběhne se za ní a po chvilce se vrátí.

A ano, já podceňuju všechno, tak si klidně myslete, že jsem nejhorší člověk na světě.

Nebo si radši krom poučování lidí na internetu zapracujte na vlastních nesrovnalostech, protože chovat se takhle k lidem jen proto, že ve Vás něco spustilo vztek a nenávist, sakra není v pohodě.

Aliza napsal(a):
Zrzavci:
Nevím, jak dlouho ten Váš pes musel nahánět zvěř, aby z toho nakonec uhynula. A zda vůbec uhynula právě proto.

Moje štěně se vždy rozeběhne za králíkem, či jiným zvířetem, a brzy to vzdá, protože mu nestačí. Srna či jelen neutíká o nic rychleji, než když je vyruší v lese člověk a oni se snaží dostat z jejich dosahu.

Teď mě napadáte za něco, co mohu odpřísáhnout nevím a ani by mě to nenapadlo řešit. Kdybych neviděla psa, jak nahání srnu 10 minut v kuse, nenapadlo by mě řešit něco takového.

Brala jsem to zkrátka tak, že zvěř zdrhne, štěně má vzrušení, proběhne se za ní a po chvilce se vrátí.

A ano, já podceňuju všechno, tak si klidně myslete, že jsem nejhorší člověk na světě.

Nebo si radši krom poučování lidí na internetu zapracujte na vlastních nesrovnalostech, protože chovat se takhle k lidem jen proto, že ve Vás něco spustilo vztek a nenávist, sakra není v pohodě.

Nevím, jak dlouho ten Váš pes musel nahánět zvěř, aby z toho nakonec uhynula. A zda vůbec uhynula právě proto.

můj pes žádnou zvěř rozhodně nikdy nenaháněl, zkuste lépe číst. Právě proto, že se mi tohle hnusí, učím všechny své psy -i ty, co přijdou jako dospělci, že zvěř se NEHONÍ., Pokud je pes v kondici - a to pes žijící doma, s dobrou stravou a spánkem na gauči, odpočinutý, mívá slušnou, tak té srně - leckdy třeba březí, dá slušně na frak a pokud prožene srnu v zimě a ta pak udýchaná, upocená zalehne na studenou zem, či sníh......... zápal plic............ smrt. Tolik můj přemoudřelý, ,agresivní, sebestředný nebo jak jste to tak znalecky popsala, pohled.

Víte to? Než si něco pořídím, tak bych měla vědět, jak to "funguje". Tedy, že můj pes bude mít velký lovecký pud a jak s tím pracovat, ale to bych asi předpokládala moc.

Nebo si radši krom poučování lidí na internetu zapracujte na vlastních nesrovnalostech, protože chovat se takhle k lidem jen proto, že ve Vás něco spustilo vztek a nenávist, sakra není v pohodě.

:-) a to je dobrý, tohleto, to si musím zapamatovat do budoucna. :-D . Vězte, že vaše příspěvky jsou to poslední co by spustilo v mé vznětlivé osobě vztek a nenávist. Jestli něco není v pohodě, tak pak je to, že necháte svého psa štvát zvěř.

Mimochodem nevyžádaná rada od někoho nenávstiného -vězte, že pokud pes letí se stopovačkou - -může se vám s ní kdekoliv- neznámo, kde -zaseknout. Vy nebudete vědět, kde pes je-protože ani nepípne a pěkně tam chudera chcípne. Tak tolik ode mne aresivní a sebestředné.

Už jste dopila, že jste najednou tak ostrá?

Zrzavci:
No jo, je to děsná legrace. Víc smajlíků by to chtělo.

Ne, nevím to.

Něco jsem se právě dozvěděla a naučila se, z Vašeho ač sarkastického příspěvku.

Ano, příště už to neudělám, doteď jsem fakt byla blbá a takhle jsem nepřemýšlela.

Aliza napsal(a):
Zrzavci:
No jo, je to děsná legrace. Víc smajlíků by to chtělo.

Ne, nevím to.

Něco jsem se právě dozvěděla a naučila se, z Vašeho ač sarkastického příspěvku.

Ano, příště už to neudělám, doteď jsem fakt byla blbá a takhle jsem nepřemýšlela.

, doteď jsem fakt byla blbá a takhle jsem nepřemýšlela.

ano, toho jsem si již ráčila, dle vašich reakcí, všimnout. POkud jde o mne je to naprosto jedno, pokud jde o psa a nebo jeho chování, je to tristní.

Ok.

Vam nedoslo ze oes navolno letici kamsi je blbe a může se mu něco stát? Ty vie to by napadlo i mojí 12letou dceru.
Psa někomu dejte a už si proboha žádný zvíře neporizujte když neumite a nevite ani naprosto prazakladni věci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vam nedoslo ze oes navolno letici kamsi je blbe a může se mu něco stát? Ty vie to by napadlo i mojí 12letou dceru.
Psa někomu dejte a už si proboha žádný zvíře neporizujte když neumite a nevite ani naprosto prazakladni věci.

Co na to napsat, byla jsem hloupá. Beze vší ironie by mě skutečně nikdy nenapadlo, že něco takového může napáchat takovou škodu, jako popisovala Zrzavci.

Zvířata miluju, ale že by zvěř mohla něco utrpět jen z krátkého úprku před neohrabanným štěnětem, to mě fakt nenapadlo.

Psa žel komu dát nemám a zkusím to s ním, nicméně děkuju za přínosnou radu. Jindy bych na podobné rady cizích lidí z internetu bezpochyby dala, ale dneska mám asi vzdorný den.

Můžete nicméně doufat za mě i se mnou, aby se můj pes kvůli mé nekompetenci někde neoběsil, či si nestrhl vaz.

Aliza napsal(a):
Ok.

Zrzavci Vám to napsala ještě jemně, nevšimla jsem si žádné agrese, nenávisti a nevím co ještě, já bych Vám to napsala rozhodně ostřeji. A když je Vám jedno co zvěř, legrace, že se psina proběhla, tak věřte, že už teď máte zaděláno na solidní problém, nechejte si jí rozlovit a pak to tu můžete řešit v dalším vlákně. Jinak slušná schíza a obrat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zrzavci Vám to napsala ještě jemně, nevšimla jsem si žádné agrese, nenávisti a nevím co ještě, já bych Vám to napsala rozhodně ostřeji. A když je Vám jedno co zvěř, legrace, že se psina proběhla, tak věřte, že už teď máte zaděláno na solidní problém, nechejte si jí rozlovit a pak to tu můžete řešit v dalším vlákně. Jinak slušná schíza a obrat.

No, rozhodně se zde nebudu dělit o své aktuality se semeništěm toxických a zlých jedinců, co se pasou na lidech, kteří udělali něco blbě a mrzí je to, zatímco multinicky a náhlý "zástup" souhlasících uživatelů se do nich pouští rovněž.

A jestliže jste real všichni, tak se vezměte za ruku, poplácejte se vzájemně po zádech, jak jste vyčinili dalšímu neskutečně zlému člověku, doufejte, že brzo zdechne a odejděte společně za září slunce. A nezapoměňte se těšit na to, až se zase objeví člověk, kterému budete moct ublížit a vypustit své vlastní nejistoty, u kterých předstíráte, že neexistují. To vám jistě udělá dobře, jelikož tím, popř. očekáváním toho žijete.

Pokud tady ještě něco budu sdílet, bude to s lidmi, kteří nemají přístup, jako vy. Ještě že existují soukromé zprávy.

Adios

Aliza napsal(a):
No, rozhodně se zde nebudu dělit o své aktuality se semeništěm toxických a zlých jedinců, co se pasou na lidech, kteří udělali něco blbě a mrzí je to, zatímco multinicky a náhlý "zástup" souhlasících uživatelů se do nich pouští rovněž.

A jestliže jste real všichni, tak se vezměte za ruku, poplácejte se vzájemně po zádech, jak jste vyčinili dalšímu neskutečně zlému člověku, doufejte, že brzo zdechne a odejděte společně za září slunce. A nezapoměňte se těšit na to, až se zase objeví člověk, kterému budete moct ublížit a vypustit své vlastní nejistoty, u kterých předstíráte, že neexistují. To vám jistě udělá dobře, jelikož tím, popř. očekáváním toho žijete.

Pokud tady ještě něco budu sdílet, bude to s lidmi, kteří nemají přístup, jako vy. Ještě že existují soukromé zprávy.

Adios

Teda, co k tomu napsat. Vážně jste tohle napsala? Jestli můžu poradit, přečtěte si to zítra a třeba i vícekrát. Ono to o Vás dost vypovídá, problém s vaší fenou není v ní, ale v tom jak přemýšlíte a jste vztahovačná. Myslete si co chcete, ale tohle je rada míněná v dobrém.

Jste sebestredna. A ne nejde o zver ale i o to ze az vam priste fena zdrhne za srnou a praskne po ni oprávněne myslivecka straz vy budete pak bulet jak zelva a pes bude mrtvej.
Delejte si co chcete. Chvili tu brecite a zebrate o rady a kdyz tk neni to co chcete slyset a nejste litovana jaka jste chudinka otovka o 180 a dstite siru. Vite my jsme tu jaci jsme. Kazdy jiny a s jinou povahou ale nikdo tu nejsme jebnutej labil kterej neunese kritiku a sklada se z ni.

A ze jsem zla? Jo jsem. Kdyz to co tu vy tvorite clovek vidi uz po tisici fakt nemá nervy placat vas po ramenou jak jste skvela.

Aliza napsal(a):
Co na to napsat, byla jsem hloupá. Beze vší ironie by mě skutečně nikdy nenapadlo, že něco takového může napáchat takovou škodu, jako popisovala Zrzavci.

Zvířata miluju, ale že by zvěř mohla něco utrpět jen z krátkého úprku před neohrabanným štěnětem, to mě fakt nenapadlo.

Psa žel komu dát nemám a zkusím to s ním, nicméně děkuju za přínosnou radu. Jindy bych na podobné rady cizích lidí z internetu bezpochyby dala, ale dneska mám asi vzdorný den.

Můžete nicméně doufat za mě i se mnou, aby se můj pes kvůli mé nekompetenci někde neoběsil, či si nestrhl vaz.

Nedivím se vám, že vás to nenapadlo, mě to taky udivuje. Pořád nechápu, že se zvěř nechá uštvat po pár metrech. Jak je to s vlky, bafnou na stádo srnek a pak jdou jen posbírat, které to nepřežily? No a co hony, stačí střílet do vzduchu, nechat zaštěkat psa a pak to taky jít posbírat? Prostě to nechápu taky, že tvor, který vypadá jako dobře uzpůsobený na rychlý úprk, není na něj uzpůsobený vůbec. Jak vůbec mohly srny a zající přežít doby, kdy byli lesy plné predátorů.
Neříkám tím, že je v pořádku nechat běhat psa po lese za srnkama. Jen mě prostě udivuje jejich křehkost.

Trickyvoo napsal(a):
Nedivím se vám, že vás to nenapadlo, mě to taky udivuje. Pořád nechápu, že se zvěř nechá uštvat po pár metrech. Jak je to s vlky, bafnou na stádo srnek a pak jdou jen posbírat, které to nepřežily? No a co hony, stačí střílet do vzduchu, nechat zaštěkat psa a pak to taky jít posbírat? Prostě to nechápu taky, že tvor, který vypadá jako dobře uzpůsobený na rychlý úprk, není na něj uzpůsobený vůbec. Jak vůbec mohly srny a zající přežít doby, kdy byli lesy plné predátorů.
Neříkám tím, že je v pořádku nechat běhat psa po lese za srnkama. Jen mě prostě udivuje jejich křehkost.

Ja treba netvrdim ze srna zdechne. Ale. Neohleduplne a pitome to je tak jako tak. At si dotycna dela co chce. Ale jednou taky muze sbirat mrtvolku misto psa.

Aliza napsal(a):
Ještě pro Zrzavci... Normální člověk, který nemá potřebu dělat patosy, by napsal: No, tak to děláte opravdu blbě, nedělejte to proto a proto.

Váš projev aktuálně značí, že vás baví drama potřebujete se vyjadřovat pasivně agresivně. Rovněž nic ve zlém, ale tahle diskuze byla až doposud pohodová. A to, že tady jiný pejskař udělá či občas dělá něco, co Vám připadá kvůli něčemu špatné, i klidně nemyslitelné neznamená, že tady musíte, či máte právo rozpoutávat emocionální humus.

Pokud máte co dát k dobru, nechte si ty svoje multiplied šokované smajlíky a dejte mi sem něco, co bude předmětem normální diskuze, a ne jen pokus o rozputání nějaké negativní blbosti.

leithian:
Já si začínám říkat, jestli tady lidem v tuhle noční dobu nezačíná lehce hrabat. Těchhle případů bylo všehovšudy pět za celej její psí život.. Tohle není běžná praxe na každé vycházce... A vůbec, proč to vlastně vysvětluju lidem s podobným smýšlením.

Jedinej, komu tady od začátku evidentně hrabe, jsi ty. Já se nechtěla nějak zapojovat ale člověk tvého ražení by psa opravdu mít neměl.

A neprskej, že ti tykám. Lidi tvého formátu si úctu s vykáním nezaslouží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jste sebestredna. A ne nejde o zver ale i o to ze az vam priste fena zdrhne za srnou a praskne po ni oprávněne myslivecka straz vy budete pak bulet jak zelva a pes bude mrtvej.
Delejte si co chcete. Chvili tu brecite a zebrate o rady a kdyz tk neni to co chcete slyset a nejste litovana jaka jste chudinka otovka o 180 a dstite siru. Vite my jsme tu jaci jsme. Kazdy jiny a s jinou povahou ale nikdo tu nejsme jebnutej labil kterej neunese kritiku a sklada se z ni.

Psa by mi bylo líto, ale aspoň se tím vyřeší věčný zakládání ubulených témat. 🤷🏻‍♀️

Alizo, lidi zde se vám pokoušeli poradit a pomoct. Ale to, co předvádíte od včerejšího odpoledne mě přivádí na myšlenku, že snad trpíte schizofrenií. Takovým lidem by pes do rukou patřit neměl. Je mi vaší feny líto. Mnohem lépe by jí bylo u člověka vyrovnaného, který to má v hlavě v pořádku. Zkuste o tom popřemýšlet, až budete mít jasnou chvilku.

Aliza napsal(a):
Už dřívě mě napadlo něco takového:

https://naschov.cz/vycvik-psa-pro-paseni-zvirat/

Jelikož si chceme časem pořídit znovu vlastní slepice a husy, a problém je, že slípky dřív nikdy nemohly chodit volně bez hlídání, jelikož hrabaly do záhonků. Třeba by tu naši mohlo toto bavit a navíc by se zabily dvě mouchy jednou ranou. Ale to je skutečně výhledové, spíše na příští rok, pokud vůbec.

Ta fena je kříženec NO a huskyho, pokud jsem dobře zaznamenala? No tak tu to bude bavit určitě.

Chování psa po pokusu zachránit cizí kočku

Ten nadpis!
Už to je blbost.
Psovi vůbec nerozumíte.
Vymýšlíte důvody.
Dejte ho pryč.
Nikdo ho nechce?
Už jste dala inzeráty?!

Trickyvoo napsal(a):
Nedivím se vám, že vás to nenapadlo, mě to taky udivuje. Pořád nechápu, že se zvěř nechá uštvat po pár metrech. Jak je to s vlky, bafnou na stádo srnek a pak jdou jen posbírat, které to nepřežily? No a co hony, stačí střílet do vzduchu, nechat zaštěkat psa a pak to taky jít posbírat? Prostě to nechápu taky, že tvor, který vypadá jako dobře uzpůsobený na rychlý úprk, není na něj uzpůsobený vůbec. Jak vůbec mohly srny a zající přežít doby, kdy byli lesy plné predátorů.
Neříkám tím, že je v pořádku nechat běhat psa po lese za srnkama. Jen mě prostě udivuje jejich křehkost.

Tak jinak

-srna nezdechne po tom, co na ní bafne pes, ale
!! víte, kolik takových tupců chodí po lese a nechá toho psa zvěř honit?

Nemá vás udivovat jejich křehkost, ale lidská blbost. Jednou je nad slunce jasné, že pes nesmí honit zvěř, tak to nedovolím a je jedno, jak daleko za ní běží.
Když mu to budu tímhle způsobem umožňovat, tak se nsvíc rozloví a odnaučit lovení je docela těžká disciplína sama o sobě, nedovedu si alizu představit, jak do toho všeho ještě dává rozlovenýho psa.

Když k tomu přičtěte způsob, jakým tu zadavatelka vystupuje, tak aby se prase vyznalo v tom, jak to teda je. Ona může dnes přijít a říct, že se to nestalo vůbec. Dá se pak věřit, že se vrátí hned oblouke po deseti metrech, a nebo ten pes lítá po lese a vrátí se za deset, patnáct minut?

Zrzavci napsal(a):
Nechala jsem ji běžet i se stopovačkou, okolí bylo ok, ten den skutečně nikde nikdo

nechala? jako opravdu nechala?

a jak jinak by ji naučila lovit?! logicky

vy tady taky furt něco máte.......

Atheira napsal(a):
Tak jinak

-srna nezdechne po tom, co na ní bafne pes, ale
!! víte, kolik takových tupců chodí po lese a nechá toho psa zvěř honit?

Nemá vás udivovat jejich křehkost, ale lidská blbost. Jednou je nad slunce jasné, že pes nesmí honit zvěř, tak to nedovolím a je jedno, jak daleko za ní běží.
Když mu to budu tímhle způsobem umožňovat, tak se nsvíc rozloví a odnaučit lovení je docela těžká disciplína sama o sobě, nedovedu si alizu představit, jak do toho všeho ještě dává rozlovenýho psa.

Když k tomu přičtěte způsob, jakým tu zadavatelka vystupuje, tak aby se prase vyznalo v tom, jak to teda je. Ona může dnes přijít a říct, že se to nestalo vůbec. Dá se pak věřit, že se vrátí hned oblouke po deseti metrech, a nebo ten pes lítá po lese a vrátí se za deset, patnáct minut?

Já to chápu, že by to neměl dělat, ale přišlo mi nepochopitelné, že to tu zvěř hned zabije.
Jinak ano psovi roste sebevědomí a začnou ty vzdálenosti být delší až se prostě vrátí po delší době. V případě Alizy hrozí, že se jí pes sekne na stopovačce, hrozí, že ho zraní nebo usmrtí divočák a nebo myslivec nebo že mu to jednou přepne a zkusí zvěř dohnat a ulovit. Husky to v povaze myslím má a i toho NO to nakonec může začít bavit. I když můj vyvařený NO to prostě nedělal a v lese jsme chodili navolno celý jeho 14 ti letý život.
Ze zákona je zakázáno nechat psa běhat po lese. Stejně jako musí mít v hromadné dopravě košík, taky nikoho nezajímá, že ještě nikoho nekousnul.
Nebo ve městě vodítko a ani tady nikoho nezajímá, že mám psa perfektně zvládnutého a nepotřebuje vodítko.
Nemám problém s tím Alize věřit, že nám nelže. Nicméně nelze přehlédnout , že večer je přecitlivělá a ráno je to klidný, racionální člověk a přijde mi to divný. Já jsem taky přecitlivělá, ale dělá mi to celý den. Nicméně diagnózu si teda stanovit neodvážím a ani to jestli na psa má nebo nemá.

Má.

Ale mohla by to zkusit u toho
R. Desenskýho.
Kdyby si ji vzal, domov by jí našel.

Trickyvoo napsal(a):
Já to chápu, že by to neměl dělat, ale přišlo mi nepochopitelné, že to tu zvěř hned zabije.
Jinak ano psovi roste sebevědomí a začnou ty vzdálenosti být delší až se prostě vrátí po delší době. V případě Alizy hrozí, že se jí pes sekne na stopovačce, hrozí, že ho zraní nebo usmrtí divočák a nebo myslivec nebo že mu to jednou přepne a zkusí zvěř dohnat a ulovit. Husky to v povaze myslím má a i toho NO to nakonec může začít bavit. I když můj vyvařený NO to prostě nedělal a v lese jsme chodili navolno celý jeho 14 ti letý život.
Ze zákona je zakázáno nechat psa běhat po lese. Stejně jako musí mít v hromadné dopravě košík, taky nikoho nezajímá, že ještě nikoho nekousnul.
Nebo ve městě vodítko a ani tady nikoho nezajímá, že mám psa perfektně zvládnutého a nepotřebuje vodítko.
Nemám problém s tím Alize věřit, že nám nelže. Nicméně nelze přehlédnout , že večer je přecitlivělá a ráno je to klidný, racionální člověk a přijde mi to divný. Já jsem taky přecitlivělá, ale dělá mi to celý den. Nicméně diagnózu si teda stanovit neodvážím a ani to jestli na psa má nebo nemá.

Ono ne, že hned zabije, ale nevíme, co ta konkrétní srna už má ten den za sebou, co když se za ní takhle proběhlo víc psů? Co když v úprku někde blbě skočí, někam spadne, narve to do oplocenky atd atd...
A co když to nebude dospělá srna, co když se tam objeví srnče, které utéct nezvládne... co když to bude divočák, který si spočítá, že utéct nepotřebuje nebo bude bránit mladé?

Taky tvrzení, že nikdo nikde kolem nebyl je trochu hloupé. Jak to kdo může vědět? Z vlastní zkušenosti vím, že lidi si na hodně místech myslí, ze nikde nikdo není nebo tam ani nikdo nechodí a pak se při nejmenším diví.

Trickyvoo napsal(a):
Nedivím se vám, že vás to nenapadlo, mě to taky udivuje. Pořád nechápu, že se zvěř nechá uštvat po pár metrech. Jak je to s vlky, bafnou na stádo srnek a pak jdou jen posbírat, které to nepřežily? No a co hony, stačí střílet do vzduchu, nechat zaštěkat psa a pak to taky jít posbírat? Prostě to nechápu taky, že tvor, který vypadá jako dobře uzpůsobený na rychlý úprk, není na něj uzpůsobený vůbec. Jak vůbec mohly srny a zající přežít doby, kdy byli lesy plné predátorů.
Neříkám tím, že je v pořádku nechat běhat psa po lese za srnkama. Jen mě prostě udivuje jejich křehkost.

S těma lesama plnýma predátorů to nebylo tak žhavý. Predátoři schopní ulovit srnu mívají poměrně veliká teritoria, nemohou se hemžit na malé ploše, to by se neuživili.
Navíc takový predátor loví jenom když má hlad a zvěř se naučí číst jeho chování a znát jeho zvyky.
Dnešní lesy, zejména příměstské, jsou plné vycházkujících psů, různě nevychovaných, nevypočitatelných...spousta srn se díky nim proběhne i vícekrát za den.
To opravdu není normální stav. Každou takovou honičkou se vysiluje, zejména v zimě, svou roli hraje i téměř setrvalý stres.
Jako by nestačilo, že té zvěři ukrajujeme pořád víc a víc přirozenýho prostředí, takže v některých lokalitách už se prakticky nemá kam vrtnout. Staví se nový a nový obchvaty, montážní haly, zábavní parky...lidi se rozpínají až hrůza a ještě nechají pejsky, ať se proběhnou, vždyť přece stejně neuloví.

A co se týče psů - není až takový problém naučit klid a odvolání od zvěře psa, kterej si tu honičku nikdy nezkusil.
Pes, kterému se už podařilo proběhnout se za zvěří, tzn. je rozlovený, představuje větší problém. A s každým takovým dalším lovem je situace horší a horší, protože to chování je velmi samoodměňující. Pro většinu psů je to úplně nejvíc.

rapotacka11 napsal(a):
Má.

Ale mohla by to zkusit u toho
R. Desenskýho.
Kdyby si ji vzal, domov by jí našel.

Ruda by si ji bohužel nevzal, má plno. Ale Aliza by se dozvěděla to samé, co jí tady říkaj lidi a kdyby mu tam vykládala, jak nechá čubu vyběhnout za zvěří a se stopkou, tak by jí to vysvětlil hodně nepříjemně. A další osoba by odjížděla s brekem a jak je Ruda zlej

Aliza napsal(a):
Raději jsem založila nové téma, aby ty aktuality nezapadly. Prosím všechny, aby furt všechno nesváděli na mou slabost a emoční nestabilitu, jelikož i když jsem se dnes večer cítila v pohodě a na žádné blbosti jsem nemyslela, pes na mě byl znovu agresivní.

Zcela upřímně, já už fakt nemůžu. Snažím se adaptovat na nové podmínky, snažím se fungovat, ale ten pes mě prostě nenechá. Když už se konečně cítím v klidu, opět po mně vystartuje jen proto, že uklízím kolem jeho kuchyňského pelechu, ve kterém leží a jako většinu dne, na mě záludně čumí.

Připadá mi, že se mě snaží odtud vyštípat, jinak už ničemu nerozumím. Prostě mě nemá ráda, nechce mě tu a zastrašuje mě vrčením a štěkáním. Předtím to bylo o místu u sklepa, teď už je to i u místa v kuchyni? Co přijde dál? Nemám se rovnou odstěhovat na zahradu?

Přítel se k tomu celému postavil super podporujícím způsobem. Prakticky mi vyčetl, že ho s tím opruzuju a když teda furt hledám informace, kde, co a jak ohledně psa, proč si to nevyřeším sama a volám jeho. Nechápe, že z toho zvířete začínám mít opravdu strach, a že ho nemůžu fyzicky konfrontovat a odvést ho z toho místa v tu chvíli, kdy mi dává varovné signály a je agresivní. Pohádali jsme se a já si teď připadám jako jediný problémíčkář, zatímco všichni jsou super v pohodě.

Prosím o pomoc.

Nečetla jsem to celý, ale co jsem četla sem tam příspěvky od Alizy mi bohatě stačilo. Holka, ten největší problém jsi ty, ne ta čuba. Po tvejch popiscích feny, ty nikdy nebudeš mít buňky na to, aby sis s tou čubinou sedla. Prostě na to nemáš. A nemyslím to zle, prostě některý lidi na to nejsou založený. Ty toho psa naprosto polidšťuješ, děláš chyby, kde se člověk jen podívá. A když ti člověk řekne, co děláš blbě, tak se vztekáš. Dám příklad třeba u tý stopovačky. Ta stopovačka je právě na to, aby pes pokaždý poslechl, kdy si to stopkou vynutíš splnění povelu. Nějak jsem nepochopila proč si ji pustila. Ale řeknu ti tohle. Člověk, kterej chce psa naučit odvolání od zvěře se snaží, aby se psu nikdy nepovedlo za tou zvěří vyběhnout. Protože, když se mu to povede, tak zjistí, že to je výborná zábava a potvrdí to jeho loveckej instinkt. No a za každým vyběhnutím se tohle posiluje. Četla jsem, že máš křížence NO s huskym. No tak tam sis to už uzavřela úplně. A člověk by mohl v těch tvejch chybách jen pokračovat. Moje rada zní, dej čubinu někomu, kdo chce nezávislýho psa na výlety do hor, protože k tobě se prostě nehodí mix pracovních plemen. A pokud chceš mermomocí psa, tak si pořiď třeba kavalírka, ten se s tebou bude mazlit na gauči. Ale nezapomeň, že je to pořád pes, který má svý potřeby být pořád psem.

Máme dva puberťáky barzoje, ještě k tomu bráchy - vlastně od mala smečka 😁. Proto mají opravdu striktně od štěněte zákaz cokoliv honit, a věřte, nebylo ani není to jednoduché. Ze začátku chtěli běžet za čímkoliv - hmyz, ptáci, kočky, srnky, auta....., proto se na volno venčili jen na ohrazených pozemcích (výhoda vlastních velkých koňských výběhů). Honit se mohli prostě pouze spolu, s kamarády nebo s námi. Teď jsme ve stádiu, že srnčí se pase s koňmi a oni jen koukají, stejně tak kočky, zajíci...., dopravní prostředky snad už jsme taky zvládli 😁. Díky výchově mají tu výsadu, že mají spousty volného pohybu v přírodě . Možná ze satanů rostou šlechtici. Ale taky si teď hodně rozmýšlíme, jestli je můžeme nechat si zaběhnout coursing, aby pudy potom zas nezvítězily.

Trickyvoo napsal(a):
Nedivím se vám, že vás to nenapadlo, mě to taky udivuje. Pořád nechápu, že se zvěř nechá uštvat po pár metrech. Jak je to s vlky, bafnou na stádo srnek a pak jdou jen posbírat, které to nepřežily? No a co hony, stačí střílet do vzduchu, nechat zaštěkat psa a pak to taky jít posbírat? Prostě to nechápu taky, že tvor, který vypadá jako dobře uzpůsobený na rychlý úprk, není na něj uzpůsobený vůbec. Jak vůbec mohly srny a zající přežít doby, kdy byli lesy plné predátorů.
Neříkám tím, že je v pořádku nechat běhat psa po lese za srnkama. Jen mě prostě udivuje jejich křehkost.

No jako ona to žádná trága být nemusí, srnka určitě neumře poté, co někam popoběhne....ano je na to určitě uzpůsobená, protože její jediná obrana je útěk, ale.......myslím, že já jako majitel psa nejsem schopen dohlédnout důsledky, že je rozdíl, když můj pes prožene srnu v kondici v období, kdy je dostatek potravy, kdy není březí a podobně......navíc když tohle necháme psa dělat, tak to bude dělat pořád.....i když bude ta srna ve vysokém stupni březosti, i když bude zvěř v zimě hladová a tu energii, kterou vydá na ten zbytečný útěk, který je pro mého psa příjemné rozptýlení, jí pak bude chybět. Navíc, když tohle udělá víc psů.
Ono jasně, srny si běhají i jen tak....kolikrát vidím, jak přes louku běží stádečko, ale nikdo je nehoní, takže tam není ten stres, adrenalin.
Vždyť to vemte z lidského pohledu....budete chodit rekreačně běhat, no tak to bude pohodička, relax, ale ve chvíli, kdy vás bude někdo honit...někdo o kom víte, že vás honí proto, že vám chce ublížit, tak vlastně běžíte stejně, ale už to nebude relax a pohodička a je úplně jedno, že běžíte defakto stejně jako při tom vašem rekreačním běhání. Budete běžet o život, což běží defakto i ta srna, protože jí honí predátor.
Já mám třeba Ginu nonstop na vodítku, Mates se drží u mě, srnky ho vůbec netankujou a když přijdem k louce, kde vidím, že se pase nějaká ta srna, tak je obejdu obloukem ve vzdálenosti, kde vím, že nás tak max budou pozorovat, ale nebudou utíkat.

Navíc já to upřímně nechápu, tím že nechám mladého psa, ať prožene srnku, mu vlastně dávám najevo, že je to v pořádku a když vezmu v potaz fenu Alizy, tak teď je ještě mladá za srnami jen popoběhne, ale dospěje, ten lovec se v ní probudí naplno a pak srnu klidně uhoní nebo i strhne, když se zadaří.

A teď čistě z výchovného pohledu...Aliza má fenu na stopovačce..proč?? Já myslela, že na psa připnu couračku, protože nemá spolehlivé přivolání a já mám nástroj, jak zajistit, aby pes přišel na přivolání a když se dílo zadaří, tak jednou budu mít psa, který může chodit bez stopovačky......ale v případě, že fena vyběhne za srnou, tak jí nechám, protože to nemá cenu, stejně neposlechne?? No od toho má tu stopku.
Navíc, jak už tady bylo zmiňováno...nechat utéct psa se stopovačkou.....když se Gině povedlo jednou se stopkou "zdrhnout" tak přestože to bylo na louce, kde jsem na ní celou dobu viděla, než jsem k ní doběhla, přestože nikoho neohrožovala, žádné zvíře nehonila, tak jsem se bála, aby nezaběhla do lesa a někde se nezamotala......jak může Aliza vědět, že se její fenka jednou za srnou nepustí dál, že někam nezaběhne a že se někde nezamotá?
No a další věc je to riziko zastřelení mysliveckou stráží.

Prostě tohle se nedělá a basta fidli.

No to samý vidím s tou ideou, že její fenka by mohla "pást" slepice, když úplně opomenu to, že nikdo neví, jestli nějakou slepici nepřihryzne, tak to opravdu nebude fungovat tak, že slepice budou moci být "na volno" a fena bude hlídat, aby nelezly do záhonů...spíš je bude honit v houfu z místa na místo, takže možná super zábava a zaměstnání pro fenu, ale myslí někdo i na ty slepice, pokud bude mít sklony k pasení.

Jako nechci být hnusná, ale prostě to nechce koukat jen na mého psa, ale vidět to i z pohledu toho druhého zvířete. Z pohledu kohokoliv, já jako majitel musím zajistit, aby můj pes nikoho neohrožoval, neomezoval.....a musím říct, že my takoví majitelé psů, co se opravdu ze všech sil snažíme jsme vysloveně alergičtí na ty, kteří nám to "kazí", protože veřejnost pak ty "čoklaře" samozřejmě hází do jednoho pytle, pak se vymýšlejí omezení a zákazy a nařízení, právě kvůli těm nezodpovědným (viz totální zákaz vstupu psů do našeho multifunkčního parku, protože už došla trpělivost s lidma, co psy pouštěli na volno, přestože je nařízeno vodítko a nesbírali exkrementy a pouštěli psy na dětská hřiště) a každýmu je jedno, že já mám psy na vodítkách, všechno seberu, nikomu se nepletu atd atd...jsem tím zákazem postižena taky. Přestože do parku chodím minimálně, tak jsem na ty nezodpovědné taky naštvaná.

Vždycky mě fascinuje, jak se tady musí zlehýnka našlapovat, aby se člověk náhodou někoho nedotknul, protože v tu chvíli jsme tady banda čarodějnic, chápu, že komentáře některých fauňaček jsou ostřejší, někdy i zbytečně na můj vkus, prtože já jsem prostě taková hodná a všechno po dobrém, ale nejsou ostřejší proto, že je píšou zlé ženské, spíš je to dle hesla "chytrému napověz, hloupého trkni " no bohužel někdy to trknutí je na místě, protože ta nápověda nezabrala.
Už jsem to tady psala několikrát........chodím sem už několik let....a když mi tady napíšete Sardullah no to jsi teda pos.rala, tak vím, že jsem to popo... a že už se to stalo a pokud mi tady vynadáte do bezvědomí, tak si to prostě zasloužím, protože mi nebudete nadávat proto, že jste zlé ženské, ale s ohledem na mého psa. Protože tak to je, jsme tady na psí diskuzi a tak ty rady jsou samozřejmě zaměřené pro dobro psa.

Vždycky mě fascinuje, jak se tady musí zlehýnka našlapovat,
aby se člověk náhodou někoho nedotknul, protože ...

Jsme už nový lidi.
Převychovaný, tzv. korektní.
Nelze mluvit, jak nám zobák narost,
třeba jak bych to řekla narovinu
svým blízkým.
Ne, ne, musí se hezky sluníčkářsky
a podívejte, co z toho roste.
Nečtou, o přírodě ví prd.

Já jsem vůbec nepochopila ten obrat zadavatelky! A to jsem nečetla vše!

Taky aktuálně řeším hodně velký problém, a ne jeden (osobní, zdravotní), ale nebudu se zde utrhovat kvůli tomu na lidi, kteří ten problém nezpůsobili, ba naopak se mi snaží pomoct!

Ta moje opakovaná rada zadavatelce najít si terapeuta je zdá se hodně na místě.

Takováhle vysvětlení, co jste tu všechny napsaly, už dávají smysl a přijde mi to lepší než někomu jen vynadat a nevysvětlit. Já se snažím většinou opatrně volit slova, protože mě to pak mrzí, když jsem na někoho ostrá a nemám ráda, když je někdo ostrý na mě, ale pokud mě někdo sjede, tak většinou si to líbit nenechám a myslím, že to asi u mě dost překvapí. Hodně lidí si o mě myslí, že se neumím rozčílit.
Například paní u výjezdu z nemocnice nezaplatila parkovné, což zjistila až u závory. Stává se to tam často a každý odcouvá a jde studovat automat. Auto tam nechala stát a šla si studovat automat. Už to mi přišlo celkem neohleduplný vůči ostatním. Já měla už zaplaceno a když jsem jí viděla, jak se u toho automatu trápí a neví, zeptala jsem se, jestli chce pomoct. Automat ale nebral kartu a neměla drobné, tak že půjde na vrátnici rozměnit, tak jsem jí slušně požádala, jestli by nám ostatním mohla uvolnit výjezd, že by nám taky mohla skončit platnost toho zplaceného lístku a ona mi řekla "abyses nepos.ala" nooo tak nepos.ala, ale nas.ala jsem se solidně a taky jsem jí pak teda tykala a myslím, že to vůbec nečekala, že si to nenechám líbit.

Trickyvoo napsal(a):
Takováhle vysvětlení, co jste tu všechny napsaly, už dávají smysl a přijde mi to lepší než někomu jen vynadat a nevysvětlit. Já se snažím většinou opatrně volit slova, protože mě to pak mrzí, když jsem na někoho ostrá a nemám ráda, když je někdo ostrý na mě, ale pokud mě někdo sjede, tak většinou si to líbit nenechám a myslím, že to asi u mě dost překvapí. Hodně lidí si o mě myslí, že se neumím rozčílit.
Například paní u výjezdu z nemocnice nezaplatila parkovné, což zjistila až u závory. Stává se to tam často a každý odcouvá a jde studovat automat. Auto tam nechala stát a šla si studovat automat. Už to mi přišlo celkem neohleduplný vůči ostatním. Já měla už zaplaceno a když jsem jí viděla, jak se u toho automatu trápí a neví, zeptala jsem se, jestli chce pomoct. Automat ale nebral kartu a neměla drobné, tak že půjde na vrátnici rozměnit, tak jsem jí slušně požádala, jestli by nám ostatním mohla uvolnit výjezd, že by nám taky mohla skončit platnost toho zplaceného lístku a ona mi řekla "abyses nepos.ala" nooo tak nepos.ala, ale nas.ala jsem se solidně a taky jsem jí pak teda tykala a myslím, že to vůbec nečekala, že si to nenechám líbit.

Jak jsem psala zde někde nedávno: Každý z nás jsme jiný. Je zajímavé, jak už lze poznat, kdo zrovna co píše - ani bych nemusela vidět profilovku.
Já jsem také mírná - troufám si říct ;-), ale vím, že mám v krvi impulsivitu. A na té jsem musela zamakat. A tvrdě zamakat. Cca 20 let. A narovinu píšu, že ta práce na sobě samé strašně bolela. Kdysi jsem měla desítky a desítky přátel, bylo to až nenormální. Jenže, když přišlo blbé období, a právě ta impulsivita způsobila, že jsem na někoho vyjela, tak to ty lidi samozřejmě netěšilo. Pak mi řada i zmizela z očí, odstěhovali se, založili rodinu...
ALE: Zůstali ti nejlepší z nejlepších, a ti mě, pevně věřím, nikdy nenechají úplně padnout.

Takže oslím můstkem - pokud chce zadavatelka něco změnit, musí změnit sebe samu. A opravdu zdůrazňuji, že to bolí. Ale stojí to za to.

Je hezké, že se chcete rozvíjet a pracovat na sobě. ALE, na to není pes, ale psycholog. Měla byste si sehnat terapeuta a zpracovávat spolu s ním svá traumata. Když si zlomíte nohu, tak se to taky nebudete snažit rozchodit doma.
Nebo můžete toho psa brát jako motivaci, abyste začala na tu terapii chodit. Už jen to, jak otáčíte z černé do bílé a naopak. Je to buď vše v háji, nebo je to vlastně v pohodě. Že s vámi hází emoce dokážu pochopit. Ale potom je zbytečné psát hned na ifaunu. Je lepší si sednout, rozdýchat to a napsat dotaz až, když už má člověk uklidněné emoce. Dostanete přesnější rady a nebudete se muset rozčilovat, že lidi nechápou, že jste byla jen rozčílená.
Když se srovnáte sama, tak ten pes taky. Proto doporučuji psychologa.

Osobně jsem normálně proti zbavování psů, ale tady mi to přijde jako poměrně jasná volba. Psa sama nezvládáte ani fyzicky. Přítel psa nechtěl a nemůžete očekávat, že vám bude asistovat. To je přeci hloupost. Musíte se smířit s tím, že jste a vše sama a tenhle pes potřebuje investici času i peněz. Když jste začátečník a máte velké plemeno, tak vám přeci muselo být jasné, že cvičák a třeba i individuální trenér bude potřeba.
Pokud na toto nemáte finance, tak by bylo lepší se psa vzdát a pořídit si menší společenské plemeno, které fyzicky zvládnete (a opravdu společenské alá čínský chocholatý pes, kavalír) a to až na tom budete finančně lépe a budete si moc takového psa dovolit.

Není nic horšího než být při výchově psa být závislý na dalších lidech finančně i fyzickou silou.

Já chápu, že máte představu, že by přítel mohl pomoc. No, možná mohl, ale nechce. Lepší je se smířit s realitou.

Pokud se psa vzdáte teď tak má vysoké šance, že najde vhodný a dobrý domov. Čím bude starší, tak vaše chyby půjdou hůře napravit a tomu psovi to značně sníží šance na nový domov.

Pokud si psa budete i tak chtít nechat, doporučuji si koupit nějakou základní literaturu o psech ve stylu Konejšivé signály, nějaké knížky od Šusty třeba. Najděte si psychoterapeuta, se kterým budete pracovat na seberozvoji. Ten psychoterapeut se dá sehnat i přes pojišťovnu. Pomůže vám překonat traumata se šikanou a nasměruje vás kam potřebujete. Dobrý psycholog či psychoterapeut dokáže hodně zrychlit váš osobní růst.

Nečetla jsem to celé. Ale můj pocit je ten :
"Nikdo mě nemá rád. Pořídím si psa a ten mě bude bezvýhradně milovat a hlavně bude bezvýhradně přijímat projevy mé lásky". ( Je to hodně zjednodušené ).
A vy jste si vybrala špatné plemeno, špatného jedince. Kdyby to bylo jiné plemeno, malý mazlík ( nebo odstrčený útuláček ), bylo by vaší touze pravděpodobně vyhověno.
Pozor na partnera!
A hlavně naučte se mít ráda sama sebe, přesvědčte sama sebe o své ceně.

pro Trickyvoo: srna by určitě těch pár metrů běhu zvládla, ale představte si, co lidí se pohybuje po lese, kolik z nich má neukázněné psy......a není to pár mtrů a je z toho kilometr ( try ). A když čeká chvíli klidu, zas vypálí další, protože páníček si (ne)myslí.

fikovnice napsal(a):
Já jsem vůbec nepochopila ten obrat zadavatelky! A to jsem nečetla vše!

Taky aktuálně řeším hodně velký problém, a ne jeden (osobní, zdravotní), ale nebudu se zde utrhovat kvůli tomu na lidi, kteří ten problém nezpůsobili, ba naopak se mi snaží pomoct!

Ta moje opakovaná rada zadavatelce najít si terapeuta je zdá se hodně na místě.

Bylo by krásné žít v ideálním světě a mít k dispozici terapeuta, kdykoliv ho člověk potřebuje.

Netroufám si spekulovat, jak to se zadavatelkou a jejím psem dopadne. Tedy - asi to zde všichni víme, že červená knihovna to úplně nebude.

I když by se zadavatelka nakonec odhodlala terapeuta vyhledat, termín dostane nejdříve za půl až třičtvrtě roku, a pokud navíc začne komunikaci slovy "Můj problém je, že mi můj pes nerozumí a dostatečně mne nemiluje", šťastný konec tam prostě stejně úplně nevidím.

I když by se zadavatelka nakonec odhodlala terapeuta vyhledat, termín dostane nejdříve za půl až třičtvrtě roku, a pokud navíc začne komunikaci slovy "Můj problém je, že mi můj pes nerozumí a dostatečně mne nemiluje", šťastný konec tam prostě stejně úplně nevidím.


Možná že nejlepší cvičitel i terapeut by pro ni byla Frýbová ( Robin ). Je to Rúth
( pamatuju si to jméno dobře ? ) jak višitá !

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I když by se zadavatelka nakonec odhodlala terapeuta vyhledat, termín dostane nejdříve za půl až třičtvrtě roku, a pokud navíc začne komunikaci slovy "Můj problém je, že mi můj pes nerozumí a dostatečně mne nemiluje", šťastný konec tam prostě stejně úplně nevidím.


Možná že nejlepší cvičitel i terapeut by pro ni byla Frýbová ( Robin ). Je to Rúth
( pamatuju si to jméno dobře ? ) jak višitá !

Višitá?

Terven napsal(a):
Višitá?

Višitá x vyšitá. S tím tvrdým to vypadá blbě. :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Višitá x vyšitá. S tím tvrdým to vypadá blbě. :-))

Je pravda, že hrubky vypadají občas roztomile

Terven napsal(a):
Je pravda, že hrubky vypadají občas roztomile

A není višitá od slova višně ? Dělala jsem džem z kýblu višní - mám nárok vidět je všude )

Tvl, teď čtu NO x husky. Minimálně u husky člověk nemůže být nečitelný labil se sebevědomím na nule, navíc ženská vs. ženská, když je "ve smečce" silnější chlap. Okamžitě pro dobro všech pryč od sebe.

Jo Frybova..
To by měla být povinná četba už na školách. Rozhodně uzitecnejsi jak tuna jinych ptakovin.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bylo by krásné žít v ideálním světě a mít k dispozici terapeuta, kdykoliv ho člověk potřebuje.

Netroufám si spekulovat, jak to se zadavatelkou a jejím psem dopadne. Tedy - asi to zde všichni víme, že červená knihovna to úplně nebude.

I když by se zadavatelka nakonec odhodlala terapeuta vyhledat, termín dostane nejdříve za půl až třičtvrtě roku, a pokud navíc začne komunikaci slovy "Můj problém je, že mi můj pes nerozumí a dostatečně mne nemiluje", šťastný konec tam prostě stejně úplně nevidím.

Záleží, odkud je a jak to tam s nabídkou terapeutů je. V Brně jsou k sehnání ihned. A musela by řešit skutečně sebe samu, nikoli vztah se psem. Ale to by zkušený terapeut měl poznat - prostě pracovat na osobnosti dotyčné. Jaký směr? Asi psychodynamická psychoterapie...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A není višitá od slova višně ? Dělala jsem džem z kýblu višní - mám nárok vidět je všude )

Teda "Orionko"... A mně vyčítáte Kromcl...

fikovnice napsal(a):
Záleží, odkud je a jak to tam s nabídkou terapeutů je. V Brně jsou k sehnání ihned. A musela by řešit skutečně sebe samu, nikoli vztah se psem. Ale to by zkušený terapeut měl poznat - prostě pracovat na osobnosti dotyčné. Jaký směr? Asi psychodynamická psychoterapie...

Edit: Nemám na mysli terapeuty na pojišťovnu. Ti se asi fakt nedají sehnat. Mám na mysli placená sezení. Ceny jsou různé. V Praze údajně i 1500,- Kč/hod a více.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Alizo, lidi zde se vám pokoušeli poradit a pomoct. Ale to, co předvádíte od včerejšího odpoledne mě přivádí na myšlenku, že snad trpíte schizofrenií. Takovým lidem by pes do rukou patřit neměl. Je mi vaší feny líto. Mnohem lépe by jí bylo u člověka vyrovnaného, který to má v hlavě v pořádku. Zkuste o tom popřemýšlet, až budete mít jasnou chvilku.

Jenom si dovolím vsuvku: Schizofrenie fakt ne. Tady budu bránit lidi s psychotickým onemocněním. Jejich symptomatika je hodně jiná.
Někde jsem psala, že jsem se desetiletí zabývala "behaviourem". V případě "Alizy" jde celkem jasně o osobnostní problematiku a osobnostní vybavení.

"Alizo", nemyslím to zle! Pracovat s tím lze, ale to bych se už po x-té opakovala.

Aliza
je jaká je. Myslím, že by jí pomohlo
zbavit se psa.(ale jak)
V baráku jí nadšeně nevítali,
ale ona jim tam nasadila ještě
"pejska", kterého nezvládá,
nerozumí mu.
Věčné depky. Jak ten vztah asi dopadne?
Jen jsem to suše rozebrala, to všechno ona už ví.
Nepomohu a psycholog taky ne, leda by
si psa vzal a to asi ne.....

rapotacka11 napsal(a):
Aliza
je jaká je. Myslím, že by jí pomohlo
zbavit se psa.(ale jak)
V baráku jí nadšeně nevítali,
ale ona jim tam nasadila ještě
"pejska", kterého nezvládá,
nerozumí mu.
Věčné depky. Jak ten vztah asi dopadne?
Jen jsem to suše rozebrala, to všechno ona už ví.
Nepomohu a psycholog taky ne, leda by
si psa vzal a to asi ne.....

A tak to já Vám budu oponovat .
Máte pravdu, že psycholog nevyřeší TEĎ, zda si psa nechat nebo nenechat. Ale SNAD vyřeší normální fungování "Alizy" do budoucna, aby u ní nebyly takové emoční veletoče, jí samotné bude lépe...a bůhví, třeba pak s jiným psem bude vše dobré (a když se stane zázrak, tak i s tím současným). Mimochodem, myslím, že jde o velmi chytrou osobu, jen ty emoce nějak dostat pod kontrolu . Ne psí emoce.

Jo a není depka jako depka...

Snad.

rapotacka11 napsal(a):
Aliza
je jaká je. Myslím, že by jí pomohlo
zbavit se psa.(ale jak)
V baráku jí nadšeně nevítali,
ale ona jim tam nasadila ještě
"pejska", kterého nezvládá,
nerozumí mu.
Věčné depky. Jak ten vztah asi dopadne?
Jen jsem to suše rozebrala, to všechno ona už ví.
Nepomohu a psycholog taky ne, leda by
si psa vzal a to asi ne.....

Jinak, ona ta rada zbavit se psa je asi správná . Přinejmenším jde o altruismus vůči tomu psu. Jenže, když se do toho člověk vžije: Nechtěla bych být v zadavatelčině situaci.
Ona má toho psa ráda, problém je, že jej nevnímá jako psa, a neumí s ním po psovsku zacházet.

Ničit ji bude, když si psa nechá
a zrovna tak, když ho dá pryč.

Pak už snad nebude vymýšlet blbosti
a rozhodně si do stávajících
podmínek žádné zvíře nepořídí.
Může trávit víc času s partnerem.

Jo a do inz. bych uvedla jen: kříženec

rapotacka11 napsal(a):
Ničit ji bude, když si psa nechá
a zrovna tak, když ho dá pryč.

Pak už snad nebude vymýšlet blbosti
a rozhodně si do stávajících
podmínek žádné zvíře nepořídí.
Může trávit víc času s partnerem.

Jo a do inz. bych uvedla jen: kříženec

Když bude bez psa, může se stát, že samou láskou bude dusit partnera. Zcela submisivní zavislý psík to jistí.
Znovu připomenu Frovýbou.

Když bude bez psa, může se stát, že samou láskou bude dusit partnera. Zcela submisivní zavislý psík to jistí.
Znovu připomenu Frýbovou.

Trickyvoo napsal(a):
Já to chápu, že by to neměl dělat, ale přišlo mi nepochopitelné, že to tu zvěř hned zabije.
Jinak ano psovi roste sebevědomí a začnou ty vzdálenosti být delší až se prostě vrátí po delší době. V případě Alizy hrozí, že se jí pes sekne na stopovačce, hrozí, že ho zraní nebo usmrtí divočák a nebo myslivec nebo že mu to jednou přepne a zkusí zvěř dohnat a ulovit. Husky to v povaze myslím má a i toho NO to nakonec může začít bavit. I když můj vyvařený NO to prostě nedělal a v lese jsme chodili navolno celý jeho 14 ti letý život.
Ze zákona je zakázáno nechat psa běhat po lese. Stejně jako musí mít v hromadné dopravě košík, taky nikoho nezajímá, že ještě nikoho nekousnul.
Nebo ve městě vodítko a ani tady nikoho nezajímá, že mám psa perfektně zvládnutého a nepotřebuje vodítko.
Nemám problém s tím Alize věřit, že nám nelže. Nicméně nelze přehlédnout , že večer je přecitlivělá a ráno je to klidný, racionální člověk a přijde mi to divný. Já jsem taky přecitlivělá, ale dělá mi to celý den. Nicméně diagnózu si teda stanovit neodvážím a ani to jestli na psa má nebo nemá.

Agresívní Aliza má jinou IP adresu. Třeba náhoda, no.

fikovnice napsal(a):
Jenom si dovolím vsuvku: Schizofrenie fakt ne. Tady budu bránit lidi s psychotickým onemocněním. Jejich symptomatika je hodně jiná.
Někde jsem psala, že jsem se desetiletí zabývala "behaviourem". V případě "Alizy" jde celkem jasně o osobnostní problematiku a osobnostní vybavení.

"Alizo", nemyslím to zle! Pracovat s tím lze, ale to bych se už po x-té opakovala.

Díky za korekci. Jak jsem psala, nemám z oblasti psycho- znalosti, mám vzdělání z naprostto odlišného oboru a ani jsem se nikdy o tuto oblast nepotřebovala zajímat.

Tímto se omlouvám Alize za to podezření. Fakt nejsem odborník.

Pro vsechny diskutujici - znate Čtyři dohody?

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_dohody

Velmi inspirativni pro etickou diskuzi

Džamila se svými diagnózami, tu snad není.


4 dohody
Kdysi jsem to měla v ruce,
některé pasáže se mi nelíbily.
Jestli to najdu, mrknu znovu,
někdy tomu porozumím (později)
zase trochu jinak ...
Neměla jsem z ní dobrý pocit ...
Mladí z ní byli nadšeni.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za korekci. Jak jsem psala, nemám z oblasti psycho- znalosti, mám vzdělání z naprostto odlišného oboru a ani jsem se nikdy o tuto oblast nepotřebovala zajímat.

Tímto se omlouvám Alize za to podezření. Fakt nejsem odborník.

rapotacka11 napsal(a):
Džamila se svými diagnózami, tu snad není.


4 dohody
Kdysi jsem to měla v ruce,
některé pasáže se mi nelíbily.
Jestli to najdu, mrknu znovu,
někdy tomu porozumím (později)
zase trochu jinak ...
Neměla jsem z ní dobrý pocit ...
Mladí z ní byli nadšeni.

Jak Džamilu téměř vůbec nemusím, myslím, že tehdy všechny ty dg. byly pravdivé.
A tuším, že se mnou asi nebudete souhlasit, tak to berte prosím jen jako můj názor dle toho, co bylo veřejně dostupné.

Ťapinka
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_dohody

Výborné.

V té knize mi vadilo,
asi,
už si to moc nepamatuji,
příliš svobody?

Zdravím semeniště toxických a zlých jedinců :-) :-) - to je nádherná formulka, stejně jako ty patosy

Trickiwoo - já se přiznám, že mě zase - bez nějakýho rejpání - třeba překvapí, že když nejste v majetku prvního psa, že to nechápete. Že to prostě lidi nenapadne obecně, že to pro to štvané zvíře není zrovna dobrá zábava. Co když je to matka od koloucha? Vlítne při tý honičce pod auto? Nemusí zdechnout zrovna na zápal plic v zimě - nicméně, jak tu psali ostatní - když je to kolikátý pes podobnýho ražení, který se pěkně proběhne a na rozdíl od srny jde posléze domů k plný misce, na gauč, zatímco srna už za ten den poněkolikátý vydejchává běh o život...

Lidi si tak nějak neuvědomují, že zvěři se neustále zmenšuje a zmenšuje její prostředí k životu, že sehnat v zimě žrádlo není úplně vždycky brnkačka a když se pak lesama pohybujou podobní majitelé psů, jako Aliza apod. tak je to - kdyby i nic jiného, neohleduplný vůči tý zvěři, něco jiného je, když zvěř odběhne, protože nás, či cokoliv jiného vidí, něco jiného je, když musí makat, aby unikla. Stačí, aby si vyrobila úraz, zbytečně. Ono to zkrátka není zakázáno zcela zbytečně. Nesnáším neohleduplnost lidí zvláště vůči přírodě, a i přes to jsem se ve svém projevu vůči Alize krotila, páč to má v hlavě evidentně dost rozdaný, tak co jí ještě přidávat, že jo.
Každopádně přesně kvůli takovýmhle jedincům má slušný majitel psa potíže s myslivci. Protože bezmozek vypustí svého psíčka proběhnout A těch smajlíků sem dám zadavatelce svááálně několik mnoho a ešče trochu

Zrzavci napsal(a):
Zdravím semeniště toxických a zlých jedinců :-) :-) - to je nádherná formulka, stejně jako ty patosy

Trickiwoo - já se přiznám, že mě zase - bez nějakýho rejpání - třeba překvapí, že když nejste v majetku prvního psa, že to nechápete. Že to prostě lidi nenapadne obecně, že to pro to štvané zvíře není zrovna dobrá zábava. Co když je to matka od koloucha? Vlítne při tý honičce pod auto? Nemusí zdechnout zrovna na zápal plic v zimě - nicméně, jak tu psali ostatní - když je to kolikátý pes podobnýho ražení, který se pěkně proběhne a na rozdíl od srny jde posléze domů k plný misce, na gauč, zatímco srna už za ten den poněkolikátý vydejchává běh o život...

Lidi si tak nějak neuvědomují, že zvěři se neustále zmenšuje a zmenšuje její prostředí k životu, že sehnat v zimě žrádlo není úplně vždycky brnkačka a když se pak lesama pohybujou podobní majitelé psů, jako Aliza apod. tak je to - kdyby i nic jiného, neohleduplný vůči tý zvěři, něco jiného je, když zvěř odběhne, protože nás, či cokoliv jiného vidí, něco jiného je, když musí makat, aby unikla. Stačí, aby si vyrobila úraz, zbytečně. Ono to zkrátka není zakázáno zcela zbytečně. Nesnáším neohleduplnost lidí zvláště vůči přírodě, a i přes to jsem se ve svém projevu vůči Alize krotila, páč to má v hlavě evidentně dost rozdaný, tak co jí ještě přidávat, že jo.
Každopádně přesně kvůli takovýmhle jedincům má slušný majitel psa potíže s myslivci. Protože bezmozek vypustí svého psíčka proběhnout A těch smajlíků sem dám zadavatelce svááálně několik mnoho a ešče trochu

V zásadě s vámi souhlasím, ale i tak jsem došla k závěru, že slušný člověk má s myslivci problémy, protože polovina z nich jsou idioti 😅

marushka napsal(a):
V zásadě s vámi souhlasím, ale i tak jsem došla k závěru, že slušný člověk má s myslivci problémy, protože polovina z nich jsou idioti 😅

Ale tak dá se na to tak nahlížet, ale ........ já teď měla "debatu" s jedním v místě, kam jsme se my nedávno přistěhovali. Pán si mě vyčíhl, aby mi sdělil, že tady ruším zvěř, že mě delší dobu pozoruje .... atd, atd. Tak jsem ho nechala vymluvit a posléze jsem mluvila já a sdělila mu, že pokud mě delší dobu pozoruje, tak musí jasně vidět, že psy mám ovladatelné a zvěř rozhodně nehoní, jsou stále v mém dosahu, ba naopak zvěř v klidu pozorujeme při pastvě, v zimě chodím dávat do krmelce, mám rozmístěný v remízkách krmítka atd. atd. , že nejsem Pražák hovado, který si myslí, že si všichni z jeho čoklů sednou na zadnici, nakonec z toho byl celkem normální rozhovor, kdy mi bylo jasný, z čeho jeho prvotní nástup vychází - donedávna tu bydlela dáma, s pěti psy, který si tak jako volno-volně venčila a navíc, je chodila vyčesávat přímo pod posed. Což je mi jasný, že se pak dá předpokládat, že tam za zvěř - a především černá - nepřijde, když je to všude napachovaný od psů. A my si pak stěžujeme, že divočáci se málo střílí. Já rozhodně myslivce úplně nemusím, ale sama za sebe úplně všechny negativní zkušenosti nemám. Pán se pak nakonec uklidnil a já doufám, že když nás tuhle viděl zase na loukách a viděl, že nově příchozí čubina se pohybuje se stopovačkou, tak ten názor na mě přehodnotil. Ale chápu, že prostě když se po lesích kolikrát pohybujou volně ložený čokle - páč co, má přece GPS, tak vim kde je ne?? - tak že jsou prostě vysazený.

Aliza napsal(a):
// a venku odvolám i od srny. // No... to už je kapku jinej level.

Mohu se zeptat, s jakými odměnami jste fenku trénovala? My už jsme zvládly veškeré příkazy i v rozrušeném stavu, samozřejmě krom přivolání. Když nás na procházce skrze les a pole vyrušil jelínek, který vylezl z křoví asi 10 m od nás, tak jsme chvíli všichni tři zírali z jednoho na druhého, ale Créssa se vzpamatovala jako první a hotovson. Nechala jsem ji běžet i se stopovačkou, okolí bylo ok, ten den skutečně nikde nikdo. A taky jsem věděla, že se vrátí - vrátila se asi po minutě. Tak se ptám: ,,Chytlas ho?" Vím, že v těchhle situacích je naprosto zbytečné ji přivolávat, alespoň zatím, jelikož nic na světě není zajímavější, než neznámá zvěř, kterou může nahánět. To je zkrátka asi poslední level ke zdolání.

Ten Vás pes zvládá všechny příkazy krom přivolání. Hm. Ale víte, že ten pes nemusí umět nic, ale přivolání je ultra bazální a že kdyby opravdu neměla znát nic, tak tohle ano?
Takže sumasumárum máte nevychovaného psa.
A máte psa na stopovačce a prostě ho necháte běžet? Přijde vám to normální? Na tohle bylo napsáno stohy článku, proč tohle nedělat a proč je to pro vysokou škodlivé.....pes, který nelze odvolat, co lesa nepatří! a lovecký pud LZE zvládnout, pohybuji se v myslivecké komunitě a pokud je možné to naučit ohaře i jezevčíka, tak to dokáže jakýkoli jiný pes...a pokud ne, patří na špagát.

Osobnost myslivců je věc druhá, ale to je na jinou debatu.

Já se vůbec divím, že se vám tu ještě někdo snaží radit. Tolik času, cenných rad a zkušeností na vaší miliardu založených diskuzí, stejně jste nic doposud nezměnila a pravděpodobně nezměníte a jen se nakonec urážíte a děláte ze zdejších diskutních b.lbečky. Pro vás je opravdu každá rada drahá.

Zrzavci napsal(a):
Zdravím semeniště toxických a zlých jedinců :-) :-) - to je nádherná formulka, stejně jako ty patosy

Trickiwoo - já se přiznám, že mě zase - bez nějakýho rejpání - třeba překvapí, že když nejste v majetku prvního psa, že to nechápete. Že to prostě lidi nenapadne obecně, že to pro to štvané zvíře není zrovna dobrá zábava. Co když je to matka od koloucha? Vlítne při tý honičce pod auto? Nemusí zdechnout zrovna na zápal plic v zimě - nicméně, jak tu psali ostatní - když je to kolikátý pes podobnýho ražení, který se pěkně proběhne a na rozdíl od srny jde posléze domů k plný misce, na gauč, zatímco srna už za ten den poněkolikátý vydejchává běh o život...

Lidi si tak nějak neuvědomují, že zvěři se neustále zmenšuje a zmenšuje její prostředí k životu, že sehnat v zimě žrádlo není úplně vždycky brnkačka a když se pak lesama pohybujou podobní majitelé psů, jako Aliza apod. tak je to - kdyby i nic jiného, neohleduplný vůči tý zvěři, něco jiného je, když zvěř odběhne, protože nás, či cokoliv jiného vidí, něco jiného je, když musí makat, aby unikla. Stačí, aby si vyrobila úraz, zbytečně. Ono to zkrátka není zakázáno zcela zbytečně. Nesnáším neohleduplnost lidí zvláště vůči přírodě, a i přes to jsem se ve svém projevu vůči Alize krotila, páč to má v hlavě evidentně dost rozdaný, tak co jí ještě přidávat, že jo.
Každopádně přesně kvůli takovýmhle jedincům má slušný majitel psa potíže s myslivci. Protože bezmozek vypustí svého psíčka proběhnout A těch smajlíků sem dám zadavatelce svááálně několik mnoho a ešče trochu

Proč to nechápu?
Protože můj první pes srny v lese nehonil a ani jinou zvěř a to chodil celý život v lese navolno. Přitom měl silný lovecký pud, tedy nachytal tolik myší, že by strčil do kapsy drtivou většinu koček, možná všechny. Měl skvělý čuch, takže musel srnky a ostatní zvěř v lese cítit, ale nikdy se za nimi nevydal. No a pak mi poví kolegyně v práci, že její muž myslivec, tyhle psy bez milosti střílí. Když se jí zeptám proč, prý plaší zvěř. Vlastně můžu být ráda, že nezastřelí i mě. Tak se zeptám proč mu vlastně vadí, že plašíme zvěř. Tak mi odpoví, že je v lese zvěře málo. Aha a nebylo by lepší je přestat teda na podzim střílet, nebylo by jí pak víc? Odpověděla mi, že je přemnožená.
Další myslivec mi zase se smíchem vyprávěl, že když se mu v lese ztratí pes, tak tam nechá bundu a jde domů. Aha, takže běhající pes po lese není problém?
Nedávno srazil můj brácha na silnici srnku, tak pak zemřela v hrozných bolestech přímo u silnice, kolem její mrtvoly jsme jezdili několik měsíců. Shodou okolností jel s ním syn myslivce a ten se divil, že u silnice nejsou modrá odrazka. Jeho táta to ve svém revíru všude dal a prý už tam auta srnky nesráží.
Mně z toho všeho vyplývá, že myslivci o zvěř ani tak nejde, když může modrými odrazky zabránit tomu, aby srna umírala v bolestech, neudělá nic. Jak pak mám věřit tvrzení, že uhyne srna poté, co se proběhne po lese? Spíš mi z toho vyplývá, že je to člověk, co rád střílí a čím víc toho může střílet, tím líp.
Neříkám, že je správný nechat v lese psy honit srny, ale nevěřím tomu, že je to zabije. To, že se tak stane, čtu až tady na fauně. Třeba, že po prohnání jste našla srnu mrtvou. A jste si tím jistá a viděla jste, jak ta konkrétní srna padla mrtvá k zemi? Nebyla to nějaká, co jí srazilo auto a jen došla dál od silnice, než zemřela?
Neschvaluji to, už z toho důvodu, že psů a lidí je hodně a už tak je opruz jít do lesa si užít ticho a tu tam blafou dva nebo kolik psů, jinde řvou "máňo, našel jsem houbu, pojďte honem sem". Kdyby se tam takhle choval každý, jak by to vypadalo a jsou lidi, kteří prostě slušnost k ostatním nemají a tak je třeba postrašit, že jim nimrod zastřelí psa, ale abych se bála, že když můj pes skáče po louce a loví myši, že mi ho nimrod zastřelí, to mi prostě přišlo děsný.
No pes číslo dvě, o tom jsem si myslela, že je taky stoprocentně poslušný a když mi poprvé zmizel v lese, byla jsem z toho v šoku. To mi ten první nikdy neudělal. Vlastně nevím, co tam dělal, trvalo víc jak půlhodiny než se vrátil a mě se hlavou honilo spousta myšlenek. Chodil pak na vodítku poměrně dlouho, pak bez vodítka a vypadalo to, že to byl jediný incident z mladické nerozvážnosti. No nebyl udělat to ještě 3x za svůj pětiltetý život, další 4 roky až do své smrti trávil v lese na flexině. Nevěřím, že by couračka něco vyřešila, byl prostě rychlý. Ani v jednom případě jsem neviděla, že něco zvětřil, zrychlil z nuly na sprint tak rychle, že jsem nestačila ani mrknout.
Takže v podstatě souhlasím s vámi, i když těm důvodům, že zvěř zemře, moc nevěřím, není správné psa nechat běhat po lese. Pes, který jednou zažil radost z běhu za zvěří, toho to už člověk asi neodnaučí. Je lepší, když to ten pes neudělá nikdy.
Takže se oklikou dostávám k tomu, co jsem také chtěla říct, Aliza dělala špatně, když to tomu psu dovolovala, jak to pes zkusí, už ho to těžko člověk odnaučí a je lepší si v lese užívat házení klacků a pobíhání psa na volno (v rozumém rádiusu kolem mé osoby), než mít psa na flexině, protože se mu prostě už nedá věřit.
Myslím si, že se jí to ale mělo vysvětlit. Je to mladá holka a třeba taky dostává spoustu nelogických tvrzení z různých stran. Od toho jsme na diskuzním fóru, abysme tu diskutovali a ne si navzájem nadávali a osočovali se. Byla bych ráda, kdyby to tak bylo a velmi si vážím všech, kteří to dokáží. Važím si i těch, kteří to tak nedělají, ale mrzí mě to u nich.
Já třeba ani v reálném životě nemám ve zvyku urážet lidi, i když dělají blbosti. Třeba v práci jsem zaučovala x lidí a i když to dělali blbě, trpělivě jsem každému zvlášť vysvětlovala, proč tak a ne jinak. Protože to, že jsem to vysvětlila už deseti lidem před tím člověkem, tak nějak neudělalo chytřejším toho jedenáctého, protože u toho nebyl.

Trickywoo - já vám asi nerozumím, z toho Vašeho příspěvku mi prostě nejde pochopit, co máte na mysli, první pes nelovil, druhý lovil, utíkal, myslivci co nedávají modré odrazky............. já to z toho nevypreparuju. Já prostě nepochopím, že člověku nedojde, že pes lítající po lese je špatně pro tu zvěř. Bez ohledu na myslivce a jich postoj k pejskařům či modrým odrazkám, či houbařům atd. Prostě že někomu nedojde, že díky poletujícímu, štvoucímu a lovícímu psu se může zvěři něco stát. O tohle jde, o nic jinýho, nejde o zákazy, myslivce, či chování houbařů.

Já jsem se primárně milé Alizy zcela jednoduše zeptala, zda opravdu skutečně udělala to, co udělala a posléze ji stručně napsala, že je to čistá prasárna a hnusárna. A to je , to je neoddiskutovatelný fakt, že to tak je. V dalším příspěvku jsem jí i napsala proč. Rozdováděla se posléze především ona, já u sebe zatáhla za brzdu, protože jak říkám, má to v hlavě evidentně rozdaný, tak co jí ještě přidávat.

Zrzavci napsal(a):
Trickywoo - já vám asi nerozumím, z toho Vašeho příspěvku mi prostě nejde pochopit, co máte na mysli, první pes nelovil, druhý lovil, utíkal, myslivci co nedávají modré odrazky............. já to z toho nevypreparuju. Já prostě nepochopím, že člověku nedojde, že pes lítající po lese je špatně pro tu zvěř. Bez ohledu na myslivce a jich postoj k pejskařům či modrým odrazkám, či houbařům atd. Prostě že někomu nedojde, že díky poletujícímu, štvoucímu a lovícímu psu se může zvěři něco stát. O tohle jde, o nic jinýho, nejde o zákazy, myslivce, či chování houbařů.

Já jsem se primárně milé Alizy zcela jednoduše zeptala, zda opravdu skutečně udělala to, co udělala a posléze ji stručně napsala, že je to čistá prasárna a hnusárna. A to je , to je neoddiskutovatelný fakt, že to tak je. V dalším příspěvku jsem jí i napsala proč. Rozdováděla se posléze především ona, já u sebe zatáhla za brzdu, protože jak říkám, má to v hlavě evidentně rozdaný, tak co jí ještě přidávat.

Tak nevím, přišlo mi to jasné, asi mi to vysvětlování fakt nejde.
Tak shodneme se na tom, že není v pořádku nechat psa honit zvěř po lese, protože za a) neznáme harmonogram konkrétní srny
za b) jsme u nich doma na návštěvě a mě by se taky nelíbilo, kdyby mě nepozvaný host 20x vyhodil za gauče, když si chci odpočinout

Takže ano, i když si úplně jistá nejsem tím, že to rovnou konkrétní zvíře zabije, věřím, že to nepříjemné a vyčerpávájící je, když vás nenechají odpočinout a není v pořádku, to dělat.

Takže ano, i když si úplně jistá nejsem tím, že to rovnou konkrétní zvíře zabije

no nezabije pokaždé, ale někdy se to stane. A nejsou tam jen srny, jsou tam i položená mláďata, na která pak, když ten rozběhaný pes narazí, tak nemají šanci. A to mi, jako milovníku přírody , přijde tak nějak zkrátka logický bez toho, že by mi to nemělo dojít. Nedožene tuhle, nezabije ji běh, ale při vracečce najde třeba její mládě, nebo schovaného zajíčka,ten rozhodně kramle nevezme, tam je to rychlý. A proč by se měla zbytečně z hnízda zvedat sedící koroptev, bažantí slepice a nechat vejce napospas do doby, kdy se vrátí? Je tam toho v tý přírodě dost, co může pes ohrozit svým nekontrolovaným pohybem. Celoročně.

Tak oni jsou i psi, co zvěř doženou (a strhnou)… A pokud to neudělají (nezvládnou udělat), není to omluva. Nicméně nechat vědomým rozhodnutím štvát zvěř psem se stopovačkou, který má navíc geny seveřana… ach jo. Někteří lidé pro oči nevidí.

Nenechat psa honit zvěř po lese má své důvody. Prostě i zvířata mají své cykly. Koncem zimy a na jaře až do června jsou zvířata březí, kladou mláďata. To znamená velký energetický výdej a rychlé vyčerpání. Pes nemusí zvíře strhnout, ale může ho úprkem vyčerpat, může odehnat matku od mláděte, to samé se děje v zimě, kdy je málo potravy anebo v době říje, kdy samci ztrácejí ostražitost a tolik nežerou. Prostě není OK nechat psy běhat za srnkama, v lese má být klid a my se v tom lese máme chova jako to zvířata - žij a nech žít. Pokud to nedokážu, tak tam nepatřím a mám si dřepě na sídlišti nebo u baráku na zahrádce. Příroda nevznikla a není tu primárně proto, abychom se do ní my chodili milostivě rekreovat, nekoukaje doleva doprava.

Sice starší články, ale platí pořád

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-krkonosich-narustaji-pocty-ustvane-zvere.kriticke-obdobi-ale-teprve-zacina

https://www.praha12.cz/o-zivote-nebo-smrti-zvere-rozhoduji-i-pejskari/d-61110

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak oni jsou i psi, co zvěř doženou (a strhnou)… A pokud to neudělají (nezvládnou udělat), není to omluva. Nicméně nechat vědomým rozhodnutím štvát zvěř psem se stopovačkou, který má navíc geny seveřana… ach jo. Někteří lidé pro oči nevidí.

Šak co, pes se přece jen proběhl a vrátil......... A co se dělo mezi tím? Koho to jako zajímá?
Viděla jsem před časem u nás na chalupě - polem letící srnu a za ní dva čokle - z toho jeden jortkmut a nebyl zrovna pomalej, to jen pro představu těch, kteří nechápou, že pes štvoucí zvěř může tu zvěř zabít, zranit, psi řvali jak prokopnutý, srna letěla......směr železniční trať......... jel vlak? nejel vlak? Hádejmež. Když jel - stihla to? Nestihla? Hádejmež........Majitel nikde. Od vesnice je to značně vzdáleno, ne pár desítek metrů. My sousedy nemáme. Jestli se čokle pak vrátili k majiteli? Nevíme. Ta srna měla dole v remízku koloucha.

Tohle ten, kdo napíše, že nechápe, co jako pes může srně udělat tím, že ji prožene, už nevidí, protože......... se kolem sebe nekouká? nezajímá ho to? Nevidí to? Nevím, ale ....... no nic.

Psi bez pána, to je taky kapitola, a ještě víc lidi, kterým to přijde úúúúplně normální. V zimě se na FB několikrát objevovaly fotky psa, který se prý potuluje kolem Pusteven, a když tam jeden turista napsal, že ho s sebou vzal, naložil ho a odvezl do útulku, tak mu tam ještě bylo spíláno, co se do toho se.e, když ten pes se takhle normálně venčí.

... "Tohle ten, kdo napíše, že nechápe, co jako pes může srně udělat tím, že ji prožene, už nevidí, protože......... se kolem sebe nekouká? nezajímá ho to? Nevidí to? Nevím, ale ....... no nic." ...

Spíš to nedomyslí. Má pocit, že malý pes nemá jak srně ublížit, když ji ani nedožene .... a už mu nedojde to ostatní.
Tím to chování neobhajuji, jen vysvětluji. Asi by byla v tomhle ohledu prospěšná osvěta.

Zrzavci napsal(a):
Šak co, pes se přece jen proběhl a vrátil......... A co se dělo mezi tím? Koho to jako zajímá?
Viděla jsem před časem u nás na chalupě - polem letící srnu a za ní dva čokle - z toho jeden jortkmut a nebyl zrovna pomalej, to jen pro představu těch, kteří nechápou, že pes štvoucí zvěř může tu zvěř zabít, zranit, psi řvali jak prokopnutý, srna letěla......směr železniční trať......... jel vlak? nejel vlak? Hádejmež. Když jel - stihla to? Nestihla? Hádejmež........Majitel nikde. Od vesnice je to značně vzdáleno, ne pár desítek metrů. My sousedy nemáme. Jestli se čokle pak vrátili k majiteli? Nevíme. Ta srna měla dole v remízku koloucha.

Tohle ten, kdo napíše, že nechápe, co jako pes může srně udělat tím, že ji prožene, už nevidí, protože......... se kolem sebe nekouká? nezajímá ho to? Nevidí to? Nevím, ale ....... no nic.

Vím teď z nedávna o srně, co skončila nedaleko zahrádkářské kolonie s potrhaným krkem…

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vím teď z nedávna o srně, co skončila nedaleko zahrádkářské kolonie s potrhaným krkem…

na to asi víc napsat nejde, abych zůstala slušná.

Trickyvoo napsal(a):
Tak nevím, přišlo mi to jasné, asi mi to vysvětlování fakt nejde.
Tak shodneme se na tom, že není v pořádku nechat psa honit zvěř po lese, protože za a) neznáme harmonogram konkrétní srny
za b) jsme u nich doma na návštěvě a mě by se taky nelíbilo, kdyby mě nepozvaný host 20x vyhodil za gauče, když si chci odpočinout

Takže ano, i když si úplně jistá nejsem tím, že to rovnou konkrétní zvíře zabije, věřím, že to nepříjemné a vyčerpávájící je, když vás nenechají odpočinout a není v pořádku, to dělat.

Jen bych ještě toho nepozvanýho hosta vyměnila za jiný ekvivalent. Nepozvanej host je pořád vám víceméně rovný člověk, kterýmu když řeknete - hele, štveš mě, jeď domů, tak v nejhorším nafoukne hubu a už nikdy nepřijede. Tohle se dá přirovnat spíš k tomu, když ležíte u telky a do baráku vám vtrhne vyšinutej vězeň, co seděl za vraždu a dal by si ji ještě. Ta srna ví, že je to predátor a ta reakce a vnímání rozhodně nejde srovnat s tím, když vás někdo jenom prudí doma.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
... "Tohle ten, kdo napíše, že nechápe, co jako pes může srně udělat tím, že ji prožene, už nevidí, protože......... se kolem sebe nekouká? nezajímá ho to? Nevidí to? Nevím, ale ....... no nic." ...

Spíš to nedomyslí. Má pocit, že malý pes nemá jak srně ublížit, když ji ani nedožene .... a už mu nedojde to ostatní.
Tím to chování neobhajuji, jen vysvětluji. Asi by byla v tomhle ohledu prospěšná osvěta.

...... a už mu nedojde to ostatní......

Bylo mi sedmnáct, když jsem dostala svýho prvního psa
Nebyl internet, abych mohla někde sbírat informace
Nejsem z myslivecký rodiny, abych tam mohla načerpat informace

A přes to, že nejsem žádnej lumen, jsem svýho prvního psa, ani jakožto osmáctiletý tele nenechala honit zvířata, ač pes nebyl velký vzrůstem (srdcem a odvahou ano, páč to byl teroš) . Takže ono to jde, aby to lidem došlo, jen nesmím vidět jen sebe a tu přírodu mít opravdu rád. A možná ani to ne, stačí mozek v hlavě - má drahá polovina nebyl nikdy pejskař, ani trempík, čistě městký člověk, ale když chtěl Murphy vystřelit za srnou, zařval tak, že nás oba zapikolikoval do země . Prostě nechtěl, aby pes honil zvěř, protože prostě normální to není a věděl to i ten "blbej Pražák" tak nějak sám od sebe, bez osvěty. Asi že je empatickej, nebo jak.

Edit - srna nemohla mít v remízku koloucha , to jsem napsala naprostou blbost.Se omluvuju. jak sem se rozvášnila - páč tohle je pro mě ožehavý a citlivý téma, tak jsem to přehlídla. I když - třeba laň byla kukaččí matka a srně ho podstrčila

Zrzavci napsal(a):
Edit - srna nemohla mít v remízku koloucha , to jsem napsala naprostou blbost.Se omluvuju. jak sem se rozvášnila - páč tohle je pro mě ožehavý a citlivý téma, tak jsem to přehlídla. I když - třeba laň byla kukaččí matka a srně ho podstrčila

Ja to četla a nechtěla prudit 😀
Jinak před třemi lety jsme tu měli čtyři srnci sirotky , dvě mámy ustvane od psů, stoprocentně. Velmi smutný pohled😭 jedna z nich byla zkušená zasloužila matka, každý rok dvě srncata, říkali jsme ji Kvetomila, pac nám chodila žrát kytky den po rozkvětu.

Hele znám pár lidí, kterým to taky přijde úplně normální, že pes lítá někde po lese a oni ani neví, co tam dělá... Já to taky nechápu, přitom jsou to dospělí, vzdělaní lidi.

Jedni z nich mají malého psa, ale teriéra, v lese ho pouští na volno tím stylem, že pes si může dělat, co chce. No a několikrát se stalo, že v průběhu procházky, kdy si psa nikdo nevšímá (majitelé třeba sbírají houby) tam najednou pes není. Dokážu si představit, jak bych byla v tu chvíli v prd.... Oni naprosto v klidu, párkrát na psa zavolají, když nic, tak se vydají k autu s tím, že pes tam nějak taky dojde, no zatím vždycky došel. Na otázku, jestli jim nevadí, že vůbec neví, co v tu dobu pes kde dělá, co by se mohlo stát, odpoví, že nejspíš někde prohání srnu nebo zajíce, že se vždycky vrátí úplně vyřízenej . A těm lidem to prostě přijde normální, ještě mají radost, že je pes vyběhaný. A je malej, takže neublíží.... A můžete se snažit s vysvětlováním jak chcete, oni si stejně pojedou svojí, že ten jejich jeden malej pes opravdu zvíře nezabije, nijak neublíží, nedožene, to ostatní nechápou, nebo nechtějí pochopit... A takových lidí je...

Co se týče Alizy, tak ona to pochopila, uznala, že to byla blbost, už to dělat nebude. Tak si myslím, že reakce k tomuhle na její osobu už by stačily. Jo, chápu, že prostě nám je těžko pochopit, že to někomu nedojde hned, ale stalo se, a buďme rádi, že to bylo pochopeno a už se to snad dít nebude. A ruku na srdce, určitě nám všem pes někdy vyvedl něco, za co jsme se styděli (ať už rovnou, nebo s odstupem času), viz vlákno o vylomeninách, zpětně se tomu člověk třeba zasměje, ale v tu chvíli to většinou příjemné není a upřímně, kdyby tady polovinu těch věcí z toho vlákna napsal někdo "cizí", v jiném kontextu, tak myslím, že se tady pochopení nedočká, a nikomu to ani vtipné nepřijde .

janaa napsal(a):
Ja to četla a nechtěla prudit 😀
Jinak před třemi lety jsme tu měli čtyři srnci sirotky , dvě mámy ustvane od psů, stoprocentně. Velmi smutný pohled😭 jedna z nich byla zkušená zasloužila matka, každý rok dvě srncata, říkali jsme ji Kvetomila, pac nám chodila žrát kytky den po rozkvětu.

Nepiště to , nepiště to, nebo dostanu hroznýho vzteka A to maj u mě vroubek, že nám před lety zničily 20 čerstvě zasazených stromků, sviňuchy parožnatý. To je hrozný takhle to číst. Jak dopadli ti sirotci? Já bych za tohle minimálně haxny zpřerážela násadou vod lopaty, fakt, fakt, že jo.
Sem se vytočila tetkon tak, že budu schopná napsat, že srna měla v remízku podsvinče!

Zrzavci napsal(a):
Nepiště to , nepiště to, nebo dostanu hroznýho vzteka A to maj u mě vroubek, že nám před lety zničily 20 čerstvě zasazených stromků, sviňuchy parožnatý. To je hrozný takhle to číst. Jak dopadli ti sirotci? Já bych za tohle minimálně haxny zpřerážela násadou vod lopaty, fakt, fakt, že jo.
Sem se vytočila tetkon tak, že budu schopná napsat, že srna měla v remízku podsvinče!

Jedno to nedalo, jedno se dozilo dospělosti, dvě se musela na podzim odstřelit, protože sice přežila, ale byla tak slabá,že by zimu u nás nedala. Bohužel

marcelaamax napsal(a):
Hele znám pár lidí, kterým to taky přijde úplně normální, že pes lítá někde po lese a oni ani neví, co tam dělá... Já to taky nechápu, přitom jsou to dospělí, vzdělaní lidi.

Jedni z nich mají malého psa, ale teriéra, v lese ho pouští na volno tím stylem, že pes si může dělat, co chce. No a několikrát se stalo, že v průběhu procházky, kdy si psa nikdo nevšímá (majitelé třeba sbírají houby) tam najednou pes není. Dokážu si představit, jak bych byla v tu chvíli v prd.... Oni naprosto v klidu, párkrát na psa zavolají, když nic, tak se vydají k autu s tím, že pes tam nějak taky dojde, no zatím vždycky došel. Na otázku, jestli jim nevadí, že vůbec neví, co v tu dobu pes kde dělá, co by se mohlo stát, odpoví, že nejspíš někde prohání srnu nebo zajíce, že se vždycky vrátí úplně vyřízenej . A těm lidem to prostě přijde normální, ještě mají radost, že je pes vyběhaný. A je malej, takže neublíží.... A můžete se snažit s vysvětlováním jak chcete, oni si stejně pojedou svojí, že ten jejich jeden malej pes opravdu zvíře nezabije, nijak neublíží, nedožene, to ostatní nechápou, nebo nechtějí pochopit... A takových lidí je...

Co se týče Alizy, tak ona to pochopila, uznala, že to byla blbost, už to dělat nebude. Tak si myslím, že reakce k tomuhle na její osobu už by stačily. Jo, chápu, že prostě nám je těžko pochopit, že to někomu nedojde hned, ale stalo se, a buďme rádi, že to bylo pochopeno a už se to snad dít nebude. A ruku na srdce, určitě nám všem pes někdy vyvedl něco, za co jsme se styděli (ať už rovnou, nebo s odstupem času), viz vlákno o vylomeninách, zpětně se tomu člověk třeba zasměje, ale v tu chvíli to většinou příjemné není a upřímně, kdyby tady polovinu těch věcí z toho vlákna napsal někdo "cizí", v jiném kontextu, tak myslím, že se tady pochopení nedočká, a nikomu to ani vtipné nepřijde .

No tož já už jsem na Alizu nereagovala, jsem se právě podivovala, jak to, že to nechápe Trickywoo - že prostě nemá prvního psa a přes to nevidí, kde je problém. Pro mě je to prostě nepochopitelný. Bez rejpání.

oni si stejně pojedou svojí, že ten jejich jeden malej pes opravdu zvíře nezabije, nijak neublíží, nedožene, to

pak nemám mít vzteka takovýho, že dám koloucha pod srnu.

Ono je něco jinýho, když se stane přešlap - a něco jinýho je, když to někdo dělá opakovaně.

janaa napsal(a):
Jedno to nedalo, jedno se dozilo dospělosti, dvě se musela na podzim odstřelit, protože sice přežila, ale byla tak slabá,že by zimu u nás nedala. Bohužel

chudery malý. Do.,... háje!

Já jsem kdysi viděla jednoho takovýho opuštěnýho prďolu, jak se s podzimem snažil připojit k jednomu stádečku a říkala jsem si, že se mu to snad podaří, jenže právě .... co ta zima. Snad měl tolik štěstí, jako ten jedinej šťastlivec u vás.
Se mnou tyhle věci cloumaj- stejně tak kosení - když jsme si přivezli BubiZwei, tak první co na louce našla byl malinkatej rozsekanej prďola.

Mě fascinuje, že takový lidi nenapadne, že by se ten jejich pes mohl zranit. Odhlédnu-li od zvěře (ta mě osobně nezajímá), tak prostě nenechám svého psa bez dozoru a bez možnosti ovlivnit, co se s ním děje, během pár vteřin, protože prostě za něj mám odpovědnost. Nechápu, že jim nepřijde na mysl, že půjde tím lesem člověk s jakopitbulem navolno. Nebo člověk, jehož psík má strachové agresivní reakce. Nebo kupa dětí, které mého hodného psa odchytí a budou ho týrat. Nebo že ho někdo sebere třeba do množky nebo na prodej (nebo odveze do útulku, žejo). Silnice, divočák, zelený mozek a další by mi už přišly jako nepodstatné detaily.

Zrzavci napsal(a):
Edit - srna nemohla mít v remízku koloucha , to jsem napsala naprostou blbost.Se omluvuju. jak sem se rozvášnila - páč tohle je pro mě ožehavý a citlivý téma, tak jsem to přehlídla. I když - třeba laň byla kukaččí matka a srně ho podstrčila

Pokud si dobře vzpomínám, co tady rozpoutalo tuhle debatu o srně, co umře na leknutí, tak jen připomínám, že ta srna je původně "jelínek" Takže kdo ví, co to vlastně bylo.

Atheira napsal(a):
Pokud si dobře vzpomínám, co tady rozpoutalo tuhle debatu o srně, co umře na leknutí, tak jen připomínám, že ta srna je původně "jelínek" Takže kdo ví, co to vlastně bylo.

Bambi

A mimochodem - lidstvo se rozněžňuje nad animovaným Bambim a pak v reálu - skutek utek.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Ten Vás pes zvládá všechny příkazy krom přivolání. Hm. Ale víte, že ten pes nemusí umět nic, ale přivolání je ultra bazální a že kdyby opravdu neměla znát nic, tak tohle ano?
Takže sumasumárum máte nevychovaného psa.
A máte psa na stopovačce a prostě ho necháte běžet? Přijde vám to normální? Na tohle bylo napsáno stohy článku, proč tohle nedělat a proč je to pro vysokou škodlivé.....pes, který nelze odvolat, co lesa nepatří! a lovecký pud LZE zvládnout, pohybuji se v myslivecké komunitě a pokud je možné to naučit ohaře i jezevčíka, tak to dokáže jakýkoli jiný pes...a pokud ne, patří na špagát.

Osobnost myslivců je věc druhá, ale to je na jinou debatu.

Já se vůbec divím, že se vám tu ještě někdo snaží radit. Tolik času, cenných rad a zkušeností na vaší miliardu založených diskuzí, stejně jste nic doposud nezměnila a pravděpodobně nezměníte a jen se nakonec urážíte a děláte ze zdejších diskutních b.lbečky. Pro vás je opravdu každá rada drahá.

Já bych byla ještě přísnější. Pes bez odvolání patří na špagát úplně všude.

"Ale víte, že ten pes nemusí umět nic, ale přivolání je ultra bazální a že kdyby opravdu neměla znát nic, tak tohle ano?"

můj pes přivolání jako ultra bazální ani náhodou nemá
ne že by to zcela neznal

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych byla ještě přísnější. Pes bez odvolání patří na špagát úplně všude.

Pyrenejka chodí zásadně na špagátě, protože přivolání má, ale tak na devadesát procent...čili nemá... Mates zatím na volno, protože zatím...a doufám, že to tak zůstane se drží pár metrů a lovecký pud u něj nula....když teda nepočítám myši a ani tu myš nezabije, ale přinese si jí živou.

Zrzavci napsal(a):
No tož já už jsem na Alizu nereagovala, jsem se právě podivovala, jak to, že to nechápe Trickywoo - že prostě nemá prvního psa a přes to nevidí, kde je problém. Pro mě je to prostě nepochopitelný. Bez rejpání.

oni si stejně pojedou svojí, že ten jejich jeden malej pes opravdu zvíře nezabije, nijak neublíží, nedožene, to

pak nemám mít vzteka takovýho, že dám koloucha pod srnu.

Ono je něco jinýho, když se stane přešlap - a něco jinýho je, když to někdo dělá opakovaně.

Ve vší úctě Zrzavci, ale najděte mi, kde píšu, že je to v pořádku, aby pes honil po lese zvěř. Jen jsem se podivila, že by ta srnka měla po pár metrech zemřít. Marně to hledám, kde jsem to napsala. Nakonec se tu všichni pustili do vysvětlování, co všechno se může stát, když honí pes zvěř po lese, což je v pořádku, ale můj názor, že není v pořádku nechat běhat psa po lese a něco honit, to nezměnilo. Ten jsem měla přece od začátku.
Skoro mám pocit a snad mylný, že někde píši, můj pes vyběhl za srnou a byla to děsná sranda. Aliza je extrémně citlivý člověk a dost jí to vyděsilo, proto jsem psala to, co jsem psala. Ty ostatní věci, co tu kdo psal, už dávají smysl a nemám problém konkrétním případům věřit. Rozebrání jednotlivých sitauací do detailu, co se může a nemůže stát, mi přijdou už rozumné, ale tvrdit, že srna hned zemře, už moc ne.
Snad to nepíšu zas blbě a nesrozumitelně a omlouvám se všem, kterých jsem se svými otázkami dotkla. Hlavně vám, nechtěla jsem vás rozčílit.

Vidím, že tohle téma ještě žije, tak pár finálních dodatků ode mě.

Nechtěla jsem sem už nic psát, bo jak už bylo podotknuto, potřebuju se dát do kupy a rozhodla jsem se, že bude lepší si od těchhle diskuzí dát oraz.

Zpětně mi došlo, že jsem se k uživatelce Zrzavci zachovala po její první reakci na zmínku o jelenovi nevhodně. Ona zareagovala na mou zprávu ostře, protože jak později zmínila, je to pro ni bolavé téma. Já na druhou stranu jsem se už v ten moment snažila dávat do kupy, diskuze byla fajn, já se snažila cítit lépe a najednou bum - zas se na mě někdo za něco zlobí, odpovídá mi nicneříkajícími šokovanými zprávami a já nechápu, co se děje.

Ono to na první pohled může působit, že jsem potom vzteklá nebo uražená, ale tak to fakt není. Pak přijdou další a přisadí si, co jsem to za hloupou zrůdu, která si dle jejich slov nezaslouží ani základy slušného chování vůči druhému člověku.

A to jsou překvapivě věci, které jeden nepotřebuje slyšet v době, kdy se snaží se hodit do pohody - tedy žádné urážení se, zkrátka opatření, aby mě zbytečně nerozptylovaly další věci, když se potřebuji soustředit na sebe a svého psa.

Tímto pardon, Zrzavci.

Psala jste taky, že když někdo pustí psa za zajícem nebo zvěří "pochybením", je to něco jiného, než to dělat záměrně. Tak já jsem to bohužel několikrát udělala s naprostým nevědomím, co to může napáchat a zjevně jsem tady ani nebyla jediná, koho to překvapilo.

Okolnosti nebyly tak horké, jak to tady někteří vykreslili - jakože pes lítá hodinu sám někde po lese se stopovačkou, zatímco já nemám ponětí, kde je a absolutně si ho nehlídám, nebo že někde nahání těhotnou srnu, zatímco já stojím u pole, sleduju to a tleskám do toho. Nemá cenu to tady vysvětlovat - kdo v tom horor vidět nechce, ten ho v tom neuvidí, a naopak. Princip toho, že jsem to psa nechala párkrát udělat i na sebekratší dobu byl špatně, a já už to vím. Proto už taky nenechám psa ani kousek popoběhnout za čímkoliv.

To, že Vy máte konkrétně toto srovnané už od svých sedmnácti a u Vás v rodině to byla věc selského rozumu ještě neznamená, že to přirozeně musí dojít každému. Jen proto, že se ostatním nesvěřujeme se vším, možná ani nevíte, pro co všechno byste pro jiné lidi byla hloupá naopak Vy, jelikož pro ně je zrovna ta konkrétní věc samozřejmá, zatímco Vám holt nedojde. Neznalost sice neomlouvá, ale ani něco takového nedává nikomu právo nechat se unášet emocemi a útočit s pocitem, že si to druhá strana zaslouží. A pak se ještě divit, že se ten druhý člověk brání a nešoupe jen nohama, když je napadán. Ani to, že je to "jen internetová diskuze", nikoho neopravňuje nechat se unášet a napadat druhé - bohužel mnozí toho, že se mohou schovat za obrazovkou počítače zneužívají.

Za uplakanej výlev o semeništi toxických a zlých jedinců se rovněž omlouvám, holt afektovaná obrana v momentu zmaru. Najde se tady pár vznětlivých lidí, kteří pro cit ke zvířatům někdy zapomínají na to, jak se chovat k lidem a mají to holt jinak, těch je ovšem minimum. Téměř každý tady mi poradil něčím přínosným.

K debatám ohledně mého psychického zdraví, které jsou pro mě lehce úsměvné - asi takhle. Mám veliké problémy se sebevědomím a jsem cíťa, terapeut by mi rozhodně prospěl a zvažuju ho. A taky mám ten pitomý zvyk každou volovinu řešit za horka.

Nemám holt tu schopnost nechat věci vychladnout a řešit je až s odstupem času a bez emocí a co hůř, ještě o tom píšu na internet. Tolik k té předešlé radě, naučit se rozhodnout se, co patří na net a co do šuplíčku. Když potom vidím ten cirkus, začínám chápat, co dělám blbě. Pak se člověk snaží najet na pozitivní vlnu, začít k věcem přistupovat pohodově, sdílet každý drobný pokrok a změnu k lepšímu, a je "obviněn" ze schízy... No, pointa je snad jasná.

Myslím, že tady nechtěl vytočit nikdo nikoho, ale jsme jen lidi. Takže pokud by to zapadlo, ještě jednou všem díky.

Aliza - máte u mě 👍👍👍👍👍 za upřímnost a sebereflexi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aliza - máte u mě 👍👍👍👍👍 za upřímnost a sebereflexi.

Ode mě také!

Trickyvoo napsal(a):
Ve vší úctě Zrzavci, ale najděte mi, kde píšu, že je to v pořádku, aby pes honil po lese zvěř. Jen jsem se podivila, že by ta srnka měla po pár metrech zemřít. Marně to hledám, kde jsem to napsala. Nakonec se tu všichni pustili do vysvětlování, co všechno se může stát, když honí pes zvěř po lese, což je v pořádku, ale můj názor, že není v pořádku nechat běhat psa po lese a něco honit, to nezměnilo. Ten jsem měla přece od začátku.
Skoro mám pocit a snad mylný, že někde píši, můj pes vyběhl za srnou a byla to děsná sranda. Aliza je extrémně citlivý člověk a dost jí to vyděsilo, proto jsem psala to, co jsem psala. Ty ostatní věci, co tu kdo psal, už dávají smysl a nemám problém konkrétním případům věřit. Rozebrání jednotlivých sitauací do detailu, co se může a nemůže stát, mi přijdou už rozumné, ale tvrdit, že srna hned zemře, už moc ne.
Snad to nepíšu zas blbě a nesrozumitelně a omlouvám se všem, kterých jsem se svými otázkami dotkla. Hlavně vám, nechtěla jsem vás rozčílit.

Taky ve vší úctě - pořád nemůžu dohledat, kde kdo napsal, že srna po pár metrech zemře.
Jen prostě, když je to pár desítek až stovek metrů několikrát denně, v zimě, v době březosti... k tomu jako bonus setrvalej stres, možnost úrazu, pokud to v panice někam napere...
Vy jste se divila, jak to, že srna je tak křehká...když to kolikrát vidím, spíš bych řekla, že vydrží sakra hodně.
U nás pod špitálem uvízla srna po prohnání pejskem zapasovaná v plotu, naštěstí ji zachránili lidi ze záchranný stanice. Křehká určitě nebyla, když to přežila.

Trickyvoo, a tohle jste četla?

https://cnn.iprima.cz/pes-stval-jelena-ten-spadl-ze-srazu-a-zabil-se-1528
Já z toho tehdy byla úplně v šoku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pyrenejka chodí zásadně na špagátě, protože přivolání má, ale tak na devadesát procent...čili nemá... Mates zatím na volno, protože zatím...a doufám, že to tak zůstane se drží pár metrů a lovecký pud u něj nula....když teda nepočítám myši a ani tu myš nezabije, ale přinese si jí živou.

Pyrenejka 90 %? Dobrý. Mně se jednou podařilo odvolat joudu z dráhy od střapce se staffíkem, nějaký záchvat demence (mé, chtěla jsem ho vyfotit a jen zaklekla vodítko, protože normálně při čekání na cizí GO jen lehce trhne). Na xtý pokus po cca 50 m, ale i tak jsem na něj byla hrdá. I tak to beru jako přivolání nula. Buď 100 % nebo nic.

Pro ty, kdo nechají své psy jen tak z plezíru startovat za divokými zvířaty - pokud chci svému psovi dopřát lov, tak slušní lidé k tomu volí coursing nebo ovál.

Terven napsal(a):
Taky ve vší úctě - pořád nemůžu dohledat, kde kdo napsal, že srna po pár metrech zemře.
Jen prostě, když je to pár desítek až stovek metrů několikrát denně, v zimě, v době březosti... k tomu jako bonus setrvalej stres, možnost úrazu, pokud to v panice někam napere...
Vy jste se divila, jak to, že srna je tak křehká...když to kolikrát vidím, spíš bych řekla, že vydrží sakra hodně.
U nás pod špitálem uvízla srna po prohnání pejskem zapasovaná v plotu, naštěstí ji zachránili lidi ze záchranný stanice. Křehká určitě nebyla, když to přežila.

Aliza psala, že pes za srnou běžel 30 metrů, načež Zrzravci později napsala, že může srna uhynout, ale nebylo z toho jasné, za jakých okolností, jestli těch 30 metrů je pro ni v zimě tak fatálních.
Nebo už špatně vidím a všichni tu čteme věci, co nikdo nenapsal. Vzhledem k tomu, že se nám do lesů vrací vlci, tak úkaz uhnané srny prostě vídat budeme i v zimě. Já tedy ne, mrtvou srnu jsem viděla jen když jí srazil brácha.

Jednou jsme šli s Malinou a mužem v zimě v lese a srny nám přeběhli přes cestu několikrát. Když jsme pak došli dál, našli jsme zdupanou zem, hodně zdupanou, pak jakoby nějaké poházené dobroty, pak stopy krve, které mířili do lesa a zas o kousek dál, stopy tažené zvěře po zemi a až k obtiskům kol teréního vozu a pak už jen stopy toho teréního vozu. Docela mi to šrotovalo, takže někdo střílí srnky v zimě. Pytlák? Myslivec? Je možné v našich lesích ještě pytlačit? Hlavně to bylo celé velmi malý kousek od vesnice, cca kilometr.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Trickyvoo, a tohle jste četla?

https://cnn.iprima.cz/pes-stval-jelena-ten-spadl-ze-srazu-a-zabil-se-1528
Já z toho tehdy byla úplně v šoku.

Nečetla, drsný no.

Mně to teda holky nedá a ještě se tak nějak zeptám. Myslíte, že ty hony jsou pro tu zvěř méně stresující a proč se pořadají, když se ví, že se může stát cokoliv? Nebo se to už nedělá? Ještě, když byl pes číslo dvě tak dvouletý, tak jsme šli kolem rybníků po vyznačené turistické stezce a pořád poslouchali střelbu. Pes z toho měl trauma a bál se tak týden se mnou na procházku a raději běhal vedle kola po městě s tátou,. Bude to tak 7 let.

Trickyvoo napsal(a):
Aliza psala, že pes za srnou běžel 30 metrů, načež Zrzravci později napsala, že může srna uhynout, ale nebylo z toho jasné, za jakých okolností, jestli těch 30 metrů je pro ni v zimě tak fatálních.
Nebo už špatně vidím a všichni tu čteme věci, co nikdo nenapsal. Vzhledem k tomu, že se nám do lesů vrací vlci, tak úkaz uhnané srny prostě vídat budeme i v zimě. Já tedy ne, mrtvou srnu jsem viděla jen když jí srazil brácha.

Jednou jsme šli s Malinou a mužem v zimě v lese a srny nám přeběhli přes cestu několikrát. Když jsme pak došli dál, našli jsme zdupanou zem, hodně zdupanou, pak jakoby nějaké poházené dobroty, pak stopy krve, které mířili do lesa a zas o kousek dál, stopy tažené zvěře po zemi a až k obtiskům kol teréního vozu a pak už jen stopy toho teréního vozu. Docela mi to šrotovalo, takže někdo střílí srnky v zimě. Pytlák? Myslivec? Je možné v našich lesích ještě pytlačit? Hlavně to bylo celé velmi malý kousek od vesnice, cca kilometr.

Ano, pes běžel 30 metrů, ale byl navolno, bezprizorní a Aliza naprosto nemohla ovlivnit, jestli poběží 30 nebo 300 metrů. O to tu šlo....že prostě pes navolno bez vlivu majitele pronásleduje srnu.
A jak se vám tu mnozí včetně mě snaží namluvit, i 30 metrů několikrát za den je stres jako kráva. Nejde o metry, ale o strach o život.
A že přijdou vlci a srny budou umírat tak jako tak, to má dle vás jako ospravedlňovat volně lovící psy v lese?
Ten vlk bude lovit proto, aby přežil, aby přežila jeho mláďata. Naši rozcapení gaučoví mazlíci přežijou i bez toho.
A ty příklady různých zhovadilostí, na který poukazujete -viz pytlák apod. - to je sice hezký, ale netuším, jak to souvisí.

Trickyvoo napsal(a):
Ve vší úctě Zrzavci, ale najděte mi, kde píšu, že je to v pořádku, aby pes honil po lese zvěř. Jen jsem se podivila, že by ta srnka měla po pár metrech zemřít. Marně to hledám, kde jsem to napsala. Nakonec se tu všichni pustili do vysvětlování, co všechno se může stát, když honí pes zvěř po lese, což je v pořádku, ale můj názor, že není v pořádku nechat běhat psa po lese a něco honit, to nezměnilo. Ten jsem měla přece od začátku.
Skoro mám pocit a snad mylný, že někde píši, můj pes vyběhl za srnou a byla to děsná sranda. Aliza je extrémně citlivý člověk a dost jí to vyděsilo, proto jsem psala to, co jsem psala. Ty ostatní věci, co tu kdo psal, už dávají smysl a nemám problém konkrétním případům věřit. Rozebrání jednotlivých sitauací do detailu, co se může a nemůže stát, mi přijdou už rozumné, ale tvrdit, že srna hned zemře, už moc ne.
Snad to nepíšu zas blbě a nesrozumitelně a omlouvám se všem, kterých jsem se svými otázkami dotkla. Hlavně vám, nechtěla jsem vás rozčílit.

Trickywoo - já vím, že si nemyslíte, že je to v pořádku, o tom žádná, vím, že jste to psala a to hned v úvodu. Jen mě, jak jsem psala já, udivuje, že někdo nechápe proč, co to jako může způsobit. O tom je celý můj údiv. Rozhodně jsem nedošla k názoru, že si myslíte, že je sranda, že pes vyběhl za srnou. Já jsem také neřekla nikde, že srna hned zemře. Nezemře rozhodně hned, nemusí zemřít vůbec, ale také může. A uštvaná březí srna, to je vůbec lahůdka. Věřte mi, že takhle poletující psi - jak sama vidíte - nejsou nic výjimečného.
Ne, nedotkla jste se mě, vůbec, mě to opravdu jen překvapuje, když má prostě někdo už několikátého psa a udiví ho to. Že tím pádem nad tím vůbec neuvažuje, nic se z okolí za ty roky soužití se psem o tom nedozvěděl a přijde mu podivný, že to zvěři může vadit. Nechtěla jsem se dotknout ani já vás, prostě mě to udivuje a jak vidíte horlím za to, aby lidi používali mozek a nebyli sobečtí uživatelé přírody.

Trickyvoo napsal(a):
Nečetla, drsný no.

Mně to teda holky nedá a ještě se tak nějak zeptám. Myslíte, že ty hony jsou pro tu zvěř méně stresující a proč se pořadají, když se ví, že se může stát cokoliv? Nebo se to už nedělá? Ještě, když byl pes číslo dvě tak dvouletý, tak jsme šli kolem rybníků po vyznačené turistické stezce a pořád poslouchali střelbu. Pes z toho měl trauma a bál se tak týden se mnou na procházku a raději běhal vedle kola po městě s tátou,. Bude to tak 7 let.

Hony jsou pro zvěř stres jako kráva.
Právě proto by nemělo být tak těžký soudnýmu člověku vysvětlit, že netřeba jí k tomu přidávat stresy další a další.
Se omlouvám, asi jsem trochu alergická na jev, kdy někdo ospravedlňuje nějakou zhovadilost tím, že jinde se dějou věci ještě horší.

Terven napsal(a):
Ano, pes běžel 30 metrů, ale byl navolno, bezprizorní a Aliza naprosto nemohla ovlivnit, jestli poběží 30 nebo 300 metrů. O to tu šlo....že prostě pes navolno bez vlivu majitele pronásleduje srnu.
A jak se vám tu mnozí včetně mě snaží namluvit, i 30 metrů několikrát za den je stres jako kráva. Nejde o metry, ale o strach o život.
A že přijdou vlci a srny budou umírat tak jako tak, to má dle vás jako ospravedlňovat volně lovící psy v lese?
Ten vlk bude lovit proto, aby přežil, aby přežila jeho mláďata. Naši rozcapení gaučoví mazlíci přežijou i bez toho.
A ty příklady různých zhovadilostí, na který poukazujete -viz pytlák apod. - to je sice hezký, ale netuším, jak to souvisí.

Děkuji za pochopení

Terven napsal(a):
Hony jsou pro zvěř stres jako kráva.
Právě proto by nemělo být tak těžký soudnýmu člověku vysvětlit, že netřeba jí k tomu přidávat stresy další a další.
Se omlouvám, asi jsem trochu alergická na jev, kdy někdo ospravedlňuje nějakou zhovadilost tím, že jinde se dějou věci ještě horší.

Ano, taky mi to nedává smysl.

Trickywoo - jistě, že to stres je, ale proč by to proboha mělo ovlivňovat to, jak se chovám já se svým psem?

Aliza napsal(a):
Vidím, že tohle téma ještě žije, tak pár finálních dodatků ode mě.

Nechtěla jsem sem už nic psát, bo jak už bylo podotknuto, potřebuju se dát do kupy a rozhodla jsem se, že bude lepší si od těchhle diskuzí dát oraz.

Zpětně mi došlo, že jsem se k uživatelce Zrzavci zachovala po její první reakci na zmínku o jelenovi nevhodně. Ona zareagovala na mou zprávu ostře, protože jak později zmínila, je to pro ni bolavé téma. Já na druhou stranu jsem se už v ten moment snažila dávat do kupy, diskuze byla fajn, já se snažila cítit lépe a najednou bum - zas se na mě někdo za něco zlobí, odpovídá mi nicneříkajícími šokovanými zprávami a já nechápu, co se děje.

Ono to na první pohled může působit, že jsem potom vzteklá nebo uražená, ale tak to fakt není. Pak přijdou další a přisadí si, co jsem to za hloupou zrůdu, která si dle jejich slov nezaslouží ani základy slušného chování vůči druhému člověku.

A to jsou překvapivě věci, které jeden nepotřebuje slyšet v době, kdy se snaží se hodit do pohody - tedy žádné urážení se, zkrátka opatření, aby mě zbytečně nerozptylovaly další věci, když se potřebuji soustředit na sebe a svého psa.

Tímto pardon, Zrzavci.

Psala jste taky, že když někdo pustí psa za zajícem nebo zvěří "pochybením", je to něco jiného, než to dělat záměrně. Tak já jsem to bohužel několikrát udělala s naprostým nevědomím, co to může napáchat a zjevně jsem tady ani nebyla jediná, koho to překvapilo.

Okolnosti nebyly tak horké, jak to tady někteří vykreslili - jakože pes lítá hodinu sám někde po lese se stopovačkou, zatímco já nemám ponětí, kde je a absolutně si ho nehlídám, nebo že někde nahání těhotnou srnu, zatímco já stojím u pole, sleduju to a tleskám do toho. Nemá cenu to tady vysvětlovat - kdo v tom horor vidět nechce, ten ho v tom neuvidí, a naopak. Princip toho, že jsem to psa nechala párkrát udělat i na sebekratší dobu byl špatně, a já už to vím. Proto už taky nenechám psa ani kousek popoběhnout za čímkoliv.

To, že Vy máte konkrétně toto srovnané už od svých sedmnácti a u Vás v rodině to byla věc selského rozumu ještě neznamená, že to přirozeně musí dojít každému. Jen proto, že se ostatním nesvěřujeme se vším, možná ani nevíte, pro co všechno byste pro jiné lidi byla hloupá naopak Vy, jelikož pro ně je zrovna ta konkrétní věc samozřejmá, zatímco Vám holt nedojde. Neznalost sice neomlouvá, ale ani něco takového nedává nikomu právo nechat se unášet emocemi a útočit s pocitem, že si to druhá strana zaslouží. A pak se ještě divit, že se ten druhý člověk brání a nešoupe jen nohama, když je napadán. Ani to, že je to "jen internetová diskuze", nikoho neopravňuje nechat se unášet a napadat druhé - bohužel mnozí toho, že se mohou schovat za obrazovkou počítače zneužívají.

Za uplakanej výlev o semeništi toxických a zlých jedinců se rovněž omlouvám, holt afektovaná obrana v momentu zmaru. Najde se tady pár vznětlivých lidí, kteří pro cit ke zvířatům někdy zapomínají na to, jak se chovat k lidem a mají to holt jinak, těch je ovšem minimum. Téměř každý tady mi poradil něčím přínosným.

K debatám ohledně mého psychického zdraví, které jsou pro mě lehce úsměvné - asi takhle. Mám veliké problémy se sebevědomím a jsem cíťa, terapeut by mi rozhodně prospěl a zvažuju ho. A taky mám ten pitomý zvyk každou volovinu řešit za horka.

Nemám holt tu schopnost nechat věci vychladnout a řešit je až s odstupem času a bez emocí a co hůř, ještě o tom píšu na internet. Tolik k té předešlé radě, naučit se rozhodnout se, co patří na net a co do šuplíčku. Když potom vidím ten cirkus, začínám chápat, co dělám blbě. Pak se člověk snaží najet na pozitivní vlnu, začít k věcem přistupovat pohodově, sdílet každý drobný pokrok a změnu k lepšímu, a je "obviněn" ze schízy... No, pointa je snad jasná.

Myslím, že tady nechtěl vytočit nikdo nikoho, ale jsme jen lidi. Takže pokud by to zapadlo, ještě jednou všem díky.

Hele, Alizo - mi je úplně buřtik, jak to zrovna točíš, jestli do pozitivna, nebo uplakánkova. Ten výtrysk se semeništěm a další poznámky je vůči zdejším píšícím - na mě ohledy neberme, já z toho cos mi adresovala za výlevy, mám max. zábavu - docela nehezkej a hezky rozkryl kartičky, takže myslím, že není o čem debatovat. Téma pro mě rozhodně není bolestné - nehraju na "patosy" . Psala jsem, že je citlivý, to proto, abych nemusela vulgárně napsat, jak mě točí každej takovej jedinec, kterej si pouští pejska, aby se proběhnul za zvěří. Nic víc, nic míň. Já v tom horory nehledám, já čistě pragmaticky píšu, že to je prasárna a humus. A to prostě je. Tečka. Opět nic víc nic míň.
Já doufám, že se mi Trickywoo podařilo vysvětlit co a jak a proč a ostatní je mi, jak píšu výše, buřtik, protože debata s Tebou nemá takříkajíc smysl.

"že pes za srnou běžel 30 metrů"

jj. a z tech 30ti metru ( coz jsou 3 stopovacky ) - se vracel necelou minutu....
to jsou takove rybarske miry buhvi, jak to opravdu bylo.


Ale o "ruseni" zvere psy mam svoje predstavy - ne ty dojmy, co se pise, rika
vsak - kdo to tu nechava vyhanet psy srnky z luk pred secenim, aby je zachranil ?
Trickyvoo ma docela logicke otazky

kdyz pak chodite par let na stopy a obcas vas oslovi myslivec s tremi psy na volno, co litaji po louce a zacne vam vykladat, ze vasi psi v aute, az je vytahnete a na voditku provedete stopou rusi zver -taky zacnete pochybovat :-)
btw. myslivecka straz takove reci nema

Ale faktem je, ze 90% psu v prirode je nevychovanych a dela zle.
Tak jako delaji zle psy v parcich, kdyz obtezuji jine psy ci lidi.

Pes ma byt vychovany a nema se prohanet bez dozoru po polesí. Tecka.