Oceňovací lístek

K čemu oceňovací lístek slouží?

Oceňovací lístek potvrzuje kvalitu králíka, stejně jako rodokmen. Jsou to úřední doklady potřebné při registraci mláďat, soutěžících, při výstavách apod., ale také v případě sporů při nákupu zvířat a všude tam, kde je třeba prokazovat hodnotu zvířete (při krádeži, znehodnocení chovu apod.). Také při klasifikaci ostatních druhů zvířat se používá obdobný oceňovací lístek, který se liší jen některými údaji. Oceňovací lístek se vyhotovuje při posouzení zvířat buď na výstavách nebo stolních oceňováních. Organizace pořádající tyto akce si musí být vědoma důležitosti tohoto dokladu a přidělit posuzovateli hbitého a čitelně píšícího zapisovatele. Povinností posuzovatele je seznámit ho, jak se lístek správně vyplňuje a stále kontrolovat jeho práci aby byl lístek vypsán ve všech kolonkách, bez přepisování. Oceňovací lístek musí srozumitelnou formou udávat chovnou hodnotu zvířete, vyjádřenou buď bodově, nebo tzv. predikátem. Při výluce nebo není-li zvíře klasifikováno, nutno uvést důvod a jiné podrobnosti. Posuzovatel diktuje zapisovateli nejprve číslo klece (při stolním oceňování pořadové číslo), plemeno a barvu, hmotnost, čísla tetování a pohlaví. Zapisovatel dopíše do záhlaví lístku dále datum posouzení a místo výstavy, kde se koná. Při vlastní klasifikaci vyjádří posuzovatel kvalitu zvířete bodovým oceněním, aniž by se nechal kýmkoliv ovlivnit. Za nedostatky nebo nedokonalosti zvířete v jednotlivých pozicích sráží body (diferencovaně podle velikosti nebo závažnosti vady). 

Práce posuzovatele

Práce posuzovatele se tak zkvalitňuje, ale je i zároveň náročnější. V některých případech se stává, hlavně pokud jde o tvar těla a typičnost, že srážkou dvou bodů chce posuzovatel vyjádřit několik drobných vad, které nelze všechny podrobně vypsat. Měl by proto volit tu nejzávažnější i když třeba nepatrnou, nicméně důležitou pro orientaci chovatele. Snahou posuzovatelů bylo, je a bude, aby správným posouzením exteriéru zvířat přispívali ke stálému zkvalitňování našich chovů. Je třeba vyvrátit zastaralý názor, že poznámky v oceňovacím lístku činí zvíře méně hodnotným nebo že zvíře s poznámkou (kromě péče) nesmí dostat čestnou cenu. Vždyť při srážce dvou bodů v jedné pozici může zvíře dosáhnout i klasifikace „výborný“ (96 bodů), při srážce dvou bodů ve třech pozicích i velmi dobrý (93 bodů). 

Pozor na délku poznámek

Poznámky poukazují nejen na drobné nedostatky a vady, ale musí se objevit i při udělení plného počtu bodů v té které pozici, vyjadřují tedy i přednosti zvířete. Stylizace poznámek musí být co možná nejstručnější, aby se vešly do příslušné kolonky: stručnost ale nesmí být na újmu výstižnosti, samozřejmostí je použití správné odborné terminologie. Oceňovací lístek by měl být vizitkou posuzovatele a zapisovatele, kteří jsou na něm podepsáni (nestačí razítko). Oceňovací lístky se vypisují s kopií, která je při ztrátě originálu jediným dokladem pro vyhotovení duplikátu. S oceňovacím lístkem je třeba zacházet jako s úředním dokladem. Pokud nemá přepravka přihrádku na tiskoviny, doporučuji pořadatelům, aby při odesílání zvířat z výstavy nevkládali oceňovací lístek ke zvířatům, ale zaslali je raději poštou.

Poznámka Milana Jedličky

Posuzovatel plně odpovídá za výroky vyjádřené na oceňovacím lístku. Lístek vyjadřuje hlavně hodnotu exteriéru, protože se na výstavách hodnotí exteriér. V jednotlivých pozicích musí být vyjádřeny jak vady, tak i přednosti. Je smutné dívat se na lístek bez poznámky a k tomu ještě s výrokem napsaným šikmo z rohu do rohu nebo: „ Ve všech pozicích vyrovnaný 95 bodů.“ Lístek je obrazem posuzovatele. Prázdný pro chovatele nemá žádnou cenu. Bohužel i takové jsou mnohdy k vidění. Není však povinnost vypisování kopií, je ale dobré tyto dělat. Nedovedu si představit zasílání lístků poštou, kde by se již dost vysoké náklady ještě zvýšily. Mělo by být samozřejmostí aby přepravka měla přihrádku na dokumenty( veter. potvrzení,rodokmeny atp.) Navíc je snad samozřejmostí aby chovatel také výstavu osobně navštívil.