Cílem každého dobrého chovatele je kromě dosažení chovatelských úspěchů také zachování zdraví u svých papoušků. V Loro Parque, kde žije v současné době okolo třech tisíc papoušků a k nimž každoročně přibývá přibližně 800 mláďat, je to úkol velmi zodpovědný. Takové množství druhů totiž vyžaduje v mnoha případech speciální přístup a bohatou zkušenost.
Proto je přímo v areálu parku klinika, kde pracuje tým veterinárních lékařů a biologů. V době svého působení v Loro Parque jsem čerpala informace od MVDr. Franka Enderse, který vystudoval ornitologické lékařství na univerzitě v Giessenu a nasbíral ve svém oboru mnoho cenných zkušeností. V Loro Parque působil šest let. Po jeho odchodu na konci minulého roku se stal novým vedoucím kliniky Dr. Lorenzo Crosta, který je zároveň prezidentem European Association of Avian Veterinarians. Druhým veterinářem je Dr. Marcellus Bürkle a veterinární asistentkou kurátora se stala Dr. Linda Timossi, která se bude starat také o savce v Loro Parque.
Klinika je výborně přizpůsobena pro provádění veškerých chirurgických zákroků, což umožňuje především moderně zařízený operační sál. Každý rok se zde provádí téměř 500 určení pohlaví pomocí endoskopie. K narkózám se používá sice drahý, ale pro papoušky velmi dobře snesitelný plyn isofluran. Narkóza trvá deset minut.
V laboratorním oddělení se uskutečňuje většina mikrobiologických a krevních vyšetření. Denně se vyhodnocují bakteriální a plísňové kultury, parazitologické stěry z volete, včetně vyšetření výkalů. Pitvy se provádějí u všech zemřelých zvířat s následným laboratorním vyšetřením ke zjištění příčiny smrti. Časté jsou zde operace po zraněních, zlomeninách nebo vnitřních chorobách.
V rentgenovém oddělení je ročně zhotovováno cca 700 rentgenových snímků. Jedná se především o pacienty s frakturami, podlitinami a o pacienty s vnitřními chorobami, především jater, ledvin nebo dýchacích orgánů.
Zvířata, která vyžadují každodenní medikamentózní léčbu jsou umístěna ve dvou nemocničních místnostech. V té první jsou lehké a nenakažlivé případy, v té druhé jsou zvířata podezřelá z nakažlivé choroby. Jsou zde klece pro 25 nemocných papoušků. Nacházejí se ve speciálně zkonstruovaných digestořích, které umožňují oddělené větrání a odvětrávání jako prevenci proti vzájemnému nakažení ptáků. Poznatky a údaje o jednotlivých případech se ukládají do speciálního počítačového programu. Vedení záznamů je důležité pro každého chovatele, ať už se jedná o chovné zařízení menšího typu nebo o instituci jako je Loro Parque. Pomáhá to řešit mnoho otázek, vzniklých problémů a hlavně umožňuje rychlý přístup k datům. Ke konci každého roku, dělají v Loro Parque statistické vyhodnocení.
Průběžná zdravotní kontrola je zajišťována díky každodenním vizitám kurátora jeho asistentů. Ve volné přírodě jsou papoušci potenciální kořistí velkého množství predátorů a tak musí své symptomy chorob co nejdéle skrývat. Podobně se projevují v zajetí a často je obtížné včas rozeznat blížící se nemoc. Proto jsou při sebemenších náznacích onemocnění papoušci ihned přemísťováni na kliniku. Zde je pak provedeno úplné klinické vyšetření, odebrán stěr z kloaky za účelem bakteriologického a mykologického vyšetření ve vlastní laboratoři, provedena kontrola váhy a případně i rentgenové vyšetření. Za drobným poraněním se může často skrývat vážné onemocnění, které způsobilo oslabení ptáka. Další léčba se vždy provádí na základě příslušných výsledků vyšetření.
Kromě léčby nemocných zvířat uskutečňují zdejší veterináři preventivní zdravotní program, který zahrnuje například pravidelné odebírání vzorků výkalů z voliér s následným mikrobiologickým a případně i parazitologickým vyšetřením.
Každoročně na konci září, tedy po ukončení hlavní chovné sezóny, se odborníci zabývají zdravotní kontrolou celého stavu ptáků. Rok od roku se výzkumný program rozšiřuje o důležité novinky. Posuzuje se celkový stav výživy u jednotlivých ptáků, zaznamenává se přesná tělesná váha, stejně jako stav opeření podle schématu vyvinutého ve spolupráci s konzultující veterinářkou Dr. Susan Clubb. Každý pták s poruchou opeření prodělává další vyšetření, aby byly zjištěny příčiny. Toto vše je sice velmi náročná práce, ale pro budoucí výzkum a odstraňování problémů je to velmi důležité.
Zdejší odborníci také neustále usilují o zlepšení výživy chovaných zvířat. Mnoho otázek týkajících se správného a vyváženého krmení je zatím nedořešeno a tak Loro Parque Fundation podporuje četné výzkumy v této oblasti.
Se zdravím zvířat úzce souvisí i stav a vybavení chovatelských zařízení. Aby se předešlo problémům nohou, hrany bidélek jsou zakulaceny. Je také častěji používáno přírodní dřevo, které je nutno přísně kontrolovat, aby nebylo napadáno plísněmi. U větších druhů papoušků, například arů, kakaduů, amazoňanů, se zde velmi osvědčila lana, kterých ptáci plně využívají. K obohacení klecí přispívají také jedlové šišky, kusy kůry, roličky z tvrdého papíru, kalciové kameny se sépiovou kostí a podobně. Prostor kolem jednotlivých voliér je osázen rostlinami, které vytvářejí stín, ale i bariéru šíření choroboplodných zárodků. K prevenci slouží i karanténní stanice. Loro Parque importuje ročně kolem 200 papoušků, kteří absolvují nejméně 6 týdnů uzavřenou karanténu a po celý další rok jsou ptáci drženi odděleně, aby se v chovu zábránilo umístění ptáků, kteří mohou být nositeli latentních virových infekcí.
Mezi další projekty, které klinika uskutečňuje, patří například výzkumy poruch opeření, srovnání rychlosti růstu mláďat, která jsou odchována ručně a vlastními rodiči, zaznamenávání parametrů EKG u velkých papoušků jako základ pro zjišťování srdečních vad.
Významný je i podíl na výzkumu PDD ( Provenrticular Dilatation Disease) , neuropatické dilatace žaludeční žlázy.
Tyto výzkumy budou určitě cenné a poskytnou užitečné informace i jiným chovatelům papoušků a veterinárním lékařům zabývajícím se tímto oborem.