MOS k zákonu o myslivosti

Moravský ornitologický spolek vítá celonárodní diskuzi k návrhu nového zákona o myslivosti a věří, že pouze takto může vzniknout zákon, který bude vyhovovat nejen myslivcům, ale i „zvěři“, ostatním živočichům (nezvěři), přírodě a životnímu prostředí.

Jako ochranáři máme mnoho připomínek, ale snad nejvíce nám vadí, že si myslivci přivlastňují i druhy, které nemají s myslivostí nic společného a o něž se vůbec nestarají ve smyslu proklamované péče.

Jde například o dropa velkého (Otis tarda), který již prakticky vyhynul. Ani při jeho případné reintrodukci nebo repatriaci do naší přírody by neměl být myslivecky obhospodařovaný. Není to predátor. Z celoevropského hlediska jde o ohrožený druh.

Dalšími druhy, jejichž lov je naprosto neopodstatněný, jsou lyska černá (Fulica atra), bekasina otavní (Gallinago gallinago), holub doupňák (Columba oenas), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), kvíčala (Turdus pilaris). Nejsou to ani predátoři jiných druhů zvěře, nepřinášejí lovci ani „zvěřinu“ („zvěřina“ žádná nebo zcela nepatrná) ani trofej. Myslivci je nejsou schopni nijak „chovat“.

Další druhy, které nemají s myslivostí nic společného, jsou potápka roháč (Podiceps cristatus), volavka popelavá (Ardea cinerea), racek chechtavý (Larus ridibundus). Nejsou to predátoři jiných druhů zvěře, „zvěřina“ z nich se nekonzumuje, není z nich ani trofej. Myslivci je nejsou schopni nijak „chovat“. Pokud už se těmito druhy chce někdo zabývat, nechť se o ně zajímají orgány ochrany přírody a případně rybáři.

Jako ochranáři nemůžeme souhlasit ani se zařazením dalších druhů ptáků mezi zvěř i přesto, že jsou predátory jiných druhů zvěře. Myslivci je opět nejsou schopni nijak „chovat“.

Jde o všechny druhy orlů. Ti jsou vzhledem ke své početnosti naprosto nepodstatnými predátory zvěře; toto bude platit i při případném zvýšení jejich početnosti, neboť v současné krajině našeho státu jejich populace může dosahovat několika nebo nanejvýš několika desítek jedinců, což je ve srovnání se stovkami, tisíci až desetitisíci kusy jiných druhů zvěře zanedbatelné množství. Orlovec říční není predátor zvěře, nemá s myslivostí nic společného (viz výše - potápky, volavka, racek). Krahujec obecný a poštolky nejsou predátory zvěře. Motáci, káně lesní a káně rousná nejsou predátoři zvěře nebo jen zcela ojediněle, jejich vliv na populace některých druhů drobné zvěře byl, je a velmi pravděpodobně i nadále bude naprosto mimimální. Naše druhy sov s výjimkou výra nejsou predátory zvěře. Výr velký je částečně predátorem drobné zvěře. Výrů velkých je v ČR 600-950 párů, zatímco bažantů je 260 000 - 600 000 a zajíců 365 000. V ČR musí být v životaschopných populacích zachovány všechny původní druhy zvěře, tedy i výr velký. Jeho populace nikdy nedosáhnou tisíců párů. Vzhledem k jeho hustotě hnízdění v naší krajině nebyl, není a nebude významným predátorem zvěře. Jeho lov a tedy i zařazení mezi zvěř nemá opodstatnění.