Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Viděli jsme v holubářské Evropě
Sdílet:

Viděli jsme v holubářské Evropě

Přestože se oslavy konce druhého tisíciletí konaly až 31. prosince 2000, pro evropské holubáře začaly již začátkem prosince, kdy proběhla Evropská v...

Přestože se oslavy konce druhého tisíciletí konaly až 31. prosince 2000, pro evropské holubáře začaly již začátkem prosince, kdy proběhla Evropská výstava ve Welsu (6.000 holubů) a kulminovaly o čtrnáct dní později, kdy se konala mezinárodní Celoněmecká výstava holubů a drůbeže v Norimberku, na které bylo předvedeno téměř 45.000 holubů. Tyto výstavy znamenaly pro naše holubáře nejen možnost vidět špičkové holuby, ale i organizační dovednosti zahraničních pořadatelů. A zde především nalézáme určité mezery ve vzájemném porovnávání našich národních a velkých evropských výstav. Je pravda, že naše finanční možnosti jsou v porovnání se zahraničními velmi omezené, většina rozdílů mezi našimi výstavami však spočívá v maličkostech a zažité tradici.

V zahraničí jsou výstavy brány nejen jako příležitost získat některý ten pohár nebo cenu (a že jich tam mají požehnaně), ale především jako setkání s přáteli, kteří mají společný koníček. Z toho důvodu je vždy jedna středně velká hala věnována občerstvení s rozsáhlým posezením, kde tráví většina chovatelů spoustu času při přátelských rozmluvách o našem zajímavém a pestrém hobby, když prohlídce výstavy věnovali zpravidla první den jejího konání.

Další pozitiva v uspořádání zahraničních výstav nalézáme na samotné výstavní ploše. Plemena jsou ustájena v klecích, které odpovídají jejich velikosti. Tzn., že římani, maďarští obři a staroněmečtí voláči pobývají ve větších klecích, španělští voláči, kteří se zde běžně vystavují, mají v kleci kulovitý špalek, na kterém se předvádějí, amsterodamští balonoví voláči mají ve výstavní kleci polokruhovou výseč z lepenky, aby netrávili většinu dne v zadních rozích, ale předváděli svoji typickou figurantnost při dokonale kulatém utváření jejich těla.

Značná péče se věnuje hygieně. Podlaha klecí je pokryta pásem z vroubeného kartonu, který výborně saje po celou dobu výstavy a po jejím skončení se jednoduše vyhodí. Jako podestýlky bylo v Rakousku použito hoblin, praktičtější se však jevil jemný štěrk na výstavě v SRN (u nás jsme na CV dali na plechové, či dřevěné dno klecí písek bez savé, izolační podložky). Misky s krmením a vodou jsou zavěšeny uvnitř klecí v dostatečné výši, aby nedocházelo k jejich znečištění.


• norvičský voláč modrý

Holubi jsou rozděleni na menších výstavách na holuby(1,0) a holubice(0,1). Na větších výstavách probíhá dělení i na mladé holuby a holubice a staré holuby a holubice, neboť si západoevropští chovatelé uvědomili, že se holubice většinou nevyrovnají v kvalitě holubům a holub vypadá jinak jako výletek a jako starší. Díky tomuto rozdělení dostávají holubice a výletci stejné body jako holubi a starší jedinci.

Jestliže chovatel vystavuje více jedinců jednoho rázu, jsou tito rozděleni a po 2 - 4 jedincích promícháni s holuby ostatních vystavovatelů. Je to jistě z důvodu větší objektivity, podobně jako fakt, že nárok na vysoké body mají nejen holubi velcí, či holubi posuzovatelů jak je tomu u nás, ale plemena všechna. Již za účast dostane holub minimálně 90 bodů, přičemž bodová stupnice končí až 97 body, mimořádně ceněno je však i ocenění 96 body. Při rozhovorech rakouských, německých, holandských a jiných chovatelů, kdy se tito chlubí, kolikrát již dostali jejich svěřenci 97 bodů, čeští chovatelé jen koukají, neboť u nás je šampionům udělováno maximálně 95 bodů, ojediněle i 96 b.


•norvičský voláč

Propastný rozdíl je v poměru počtu vystavovaných zvířat a udělených čestných cenách a pohárech. Na výstavě v Rakousku připadala cena na každého 5. - 6. holuba, v SRN dokonce na každého 2. - 3. jedince, přičemž oceněný holub mohl obdržet vždy jen jednu cenu, či pohár. Na naší CV Brno 2000 připadala čestná cena, titul šampion, či pohár na každého 22. vystavovaného holuba! A bylo běžné, že nejlepší holub v plemeni obdržel nejen titul národní šampion, ale i čestnou cenu a pohár -- tento systém vedl k tomu, že oceněný byl až každý cca třicátý holub! Např. u norvičských voláčů a kudrnáčů, kde bylo vystaveno po 42 jedincích se na tento počet holubů udělila jen jediná cena. Při tomto systému se nedivím chovatelům, kteří si méně věří, že tuto nákladnou výstavu neobešlou, protože tuší, že by si žádnou cenu neodnesli... A přitom by stačilo zavést „menší“ čestnou cenu, jak je to běžné v Evropské unii - třeba ve formě pěkného, barevného diplomu (s pořizovacími náklady 10 - 15 Kč), aby se výstava zatraktivnila a byla se zájmem obeslána více chovateli.

Velké mezery je možno nalézt i v uspořádání našich a zahraničních katalogů. Již v jejich úvodu nalezneme samostatný přehled zvířat oceněných titulem šampion, čestnou cenou a pohárem i přehled holubů oceněných 97 a 96 body. Stránky katalogu jsou očíslovány z důvodu snadného nalezení plemen, jejichž přehled je uveden rovněž v úvodní části katalogu spolu s počtem vystavovaných jedinců a čísel klecí, ve kterých jsou holubi dotyčných plemen umístěni. V případě ukázkových expozic je v katalogu poděkováno chovatelským klubům, či konkrétním chovatelům, za jejich uspořádání a je zde přesně uveden majitel a barevný ráz zde propagovaných plemen. Velmi sympaticky a hlavně prakticky působí uvádění telefonního čísla u adresy každého vystavovatele a rovněž i přehled plemen, které vystavuje.

Vyjmenovaných rozdílů mezi našim a zahraničním vystavovatelstvím je dost, ale naprostá většina z nich spočívá v maličkostech, které se nám jistě během pár let podaří napravit. Osobně vidím hlavní rozdíl v udělování cen -- u nás každému 20. - 30. zvířeti, v zahraničí každému 3. - 6. zvířeti. Návod jak toto napravit, jsem nastínil výše a když se nám podaří udělovat cenu alespoň na každé cca 10. zvíře, stane se CV atraktivnější pro všechny a tedy nejen pro vyvolené chovatele. Další podstatný rozdíl lze vidět v uspořádání katalogu a samotné výstavy. Do budoucna budeme muset trvat na dělení holubů na 1,0 a 0,1 a zajistit takové odborníky, kteří budou schopni toto dělení, ale i některé další pro nás nadstandardní záležitosti, zpracovat i do katalogu výstavy. Nelze samozřejmě přebírat zahraniční zvyklosti bezhlavě, u nás máme jinou tradici a jiné finanční možnosti, když však zlepšíme hygienu a podmínky pro naše zvířata a zlepšíme služby poskytované organizátory za námi zaplacené klecné, tak jak jsme to viděli v prosinci v zahraničí, budeme se jistě na naše výstavy více těšit a hojněji je obesílat.

Autor textu: Mgr. Bc. Alexandr Veselý
Autor fotografií zdroj: Mgr. Bc. Alexandr Veselý
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru