Briard

O plemenu

Francouzský zástupce dlouhosrstých ovčáckých plemen je svalnatý, atletický pes obdélníkového tělesného rámce, který by však neměl vzbuzovat dojem nízkých nohou.  

Hlava je mohutná a protáhlá, pokrytá dlouhou srstí i v obličejové partii.

Vysoko nasazené ušní boltce nejsou příliš dlouhé, ani by neměly těsně přiléhat k hlavě. V některých státech se dosud provádí také jejich kupírování.

Historie

Briard je starobylé francouzské plemeno, mezi jehož chovatele patřili osobnosti světového významu, jako Napoleon Bonaparte, markýz de Lafayette či Thomas Jefferson, který se zasloužil o rozšíření briardů na americkém kontinentě.  

Pod názvem briard bychom ho však ve starých záznamech hledali marně, většinu své historie prožil pod názvem „francouzský nížinný ovčák“. Název „ovčák z Brie“ se poprvé objevuje až počátkem 19. století, ačkoliv pravděpodobně ze známé sýrařské oblasti ve skutečnosti nepochází.  

Větší pozornosti se briardům dostalo až po předvedení na výstavě roku 1863, poté co byl jejich vzhled zušlechtěn přikřížením beaucerona (charakteristické zdvojené paspárky mohou pocházet právě od něj) a pro zlepšení srsti také pudla.  

Vedle pastevecké práce se výborně uplatnil i v ozbrojených složkách a u záchranářů. Briardi působili v obou světových válkách, jejich práce obnášela hlídání objektů, vyhledávání raněných a také přepravu zpráv mezi jednotkami.  

V současné době můžeme briarda potkat jako psa ovčáckého, služebního, i jako aktivního rodinného společníka. 

Povaha

Briard vyniká vysokou inteligencí, pracovním nasazením a je-li třeba, i odvahou.  

Je  vynikající hlídač, při obraně své rodiny či domova postupuje neohroženě a velmi razantně. K cizím lidem je odtažitý a nedůvěřivý. Na své rodině však velmi lpí, není to plemeno vhodné pro chov venku.  

Jeho vztah k dětem není jednoznačný. Na jedné straně je zahrnuje do „své smečky“ a oddaně je brání, na straně druhé to není pes, který by toleroval nemotorné dětské hry a obtěžování při jídle nebo odpočinku. Hodí se tedy spíše ke starším dětem, které mu poskytnou prostor a nebudou ho dráždit. 

Výcvik

Samostatného a sebevědomého briarda nelze doporučit začínajícímu chovateli. Potřebuje nad sebou cítit autoritu a pevné, důsledné vedení.  

Jako většina psů, také briard nesnese hrubé zacházení, takže najít rovnováhu mezi přísností a laskavou trpělivostí vyžaduje zkušenosti s výchovou a výcvikem.  

Při správném  vedení je to vyrovnaný pes vhodný pro služební kynologii i pro mnoho sportů (obedience, mondioring, agility atd.).

Zdraví / nemoci

Zdraví briarda lze popsat jako středně dobré. V chovu se řeší zejména dysplazie kyčelních a loketních kloubů, která se nevyhýbá snad žádnému velkému plemeni. Mírně častěji se také setkáváme se zhoubnými nádory kostí, obvykle jde o osteosarkomy postihující kosti končetin.  

Z interních onemocnění byl zaznamenán zvýšený výskyt onemocnění štítné žlázy (konkrétně hypotyreózy) a von Willebrandovy choroby (porucha krevní srážlivosti podobná hemofilii).  

Významné jsou také dědičné choroby očí - pro briardy typická kongenitální stacionární noční slepota (CSNB) a progresivní retinální atrofie sítnice (PRA). 

Krmení

Briardovi bude svědčit jak BARF (syrová strava), tak i kvalitní granule.  

Důraz je nutné klást na kvalitní suroviny a dobře sestavený jídelníček v případě BARFu a na pečlivý výběr značky a produktové řady v případě, že dáváte přednost pohodlnějšímu krmení granulemi.

Levné granule plné obilí či „masový odpad“ nejsou vhodné pro žádného psa. Kvalitní strava pro velká a obří plemena představuje nezanedbatelnou finanční zátěž, se kterou je třeba počítat po celý jeho život.

Chovatelské stanice

• Badria´s Darling
• Brikasta
• Dante de Brie
• Velmond
• Brikam
• Od Labíčka