Německý špic malý

O plemenu

Velikostní rázy špiců se mohou do určité míry překrývat, jejich rozdělení se může lišit i v závislosti na kynologické organizaci, pod kterou se chová a posuzuje.

Malý špic má nádhernou hustou srst odstávající od těla díky mimořádně bohaté podsadě, pouze obličej je krytý kratičkou a přiléhající srstí. Celkový výraz hlavy s úzkým čenichem a špičatýma ušima připomíná malou roztomilou lištičku. 

Historie

Historie německých špiců sahá až do doby kamenné, kdy žil jeho přímý předek, pes rašelinný (Canis Familaris palustris). Díky práci archeologů se podařilo zrekonstruovat podobu nevelkého psa s klínovitou hlavou, která je dodnes typickým znakem špicovitých plemen. I další znaky tohoto dávného psíka připomínají moderní špice, zejména drobné uši trojúhelníkovitého tvaru a bohatě osrstěný ocas překlopený na hřbet. 

Pokračovatelem linie psa rašelinného byli špicové provázející lidi kultury tzv. kolových staveb. Špicům tedy pravděpodobně patří titul nejstaršího psího plemene ve střední Evropě a možná i na světě. Již koncem 19. století byl v Německu založen chovatelský klub špiců, který se významně zasloužil o definitivní ustálení barev a velikostí moderního špice.

Ze špiců byla vyšlechtěna řada dalších plemen, z nichž u mnohých se ani odborníci neshodují, zda jde již o samostatné plemeno, či o pouhou varietu nějakého z typů špice. Zvláště naléhavá a rozpory vzbuzující je otázka odlišení pomeraniana a trpasličího, případně malého špice a také oficiální oddělení keeshonda od vlčích špiců. 

Povaha

Malý špic zůstává veselým, hravým a aktivním psem až do pokročilého stáří. Velmi dobře hlídá, nevýhodou však může být jeho hlučnost. Špic štěká rád, hodně a z mnoha příčin - když vítá návštěvu, zahání vetřelce, když má radost a někdy také, když se bojí. 

Při správné výchově se výborně hodí k dětem, se kterými si rád hraje, je k nim něžný a trpělivý. Pozor při kontaktu s velmi malými dětmi, aby ho omylem nešetrnou manipulací neporanily, či ho nadměrně neobtěžovaly. S ostatními psy vychází většinou bez problémů, pouze při nedokonalé socializaci se může projevovat nejistota a strach při setkání s velkým psem, nebo naopak přehnaná dominance a konfliktnost.

Výcvik

I když vypadá jako roztomilý skřítek, nechybí mu sebedůvěra a tvrdohlavost, nehodí se tedy pro naprosté začátečníky. Vyžaduje pevné a důsledné vedení a především ukázněnost celé rodiny - pokud se jednou stanoví nějaké pravidlo či zákaz, je nezbytné, aby na něm trvali všichni členové rodiny.  

Doménou malého špice jsou sporty náročné na hbitost, šikovnost a rychlost. Má výborné předpoklady pro agility a flyball, oblíbený je také mezi cvičiteli tance se psem - dogdancingu. 

Zdraví / nemoci

Malí špicové bývají zdraví a aktivní až do vysokého věku. Přesto mohou trpět vrozenou luxací pately a během života jsou náchylní k tvorbě zubního plaku a kamene a souvisejícím stomatologickým potížím.  

Mírně častěji se u nich vyskytují potravinové alergie projevující se buď opakovanými průjmy nebo kožní svědivostí, ztrátou srsti a vyrážkou.

Krmení

Většina chovatelů malých plemen dává nadále přednost granulím a pro občasné zpestření sahá po masových kapsičkách. Při volbě kvalitní značky s dobrým složením je to spolehlivý a jednoduchý způsob, jak psovi zajistit každodenní vyváženou porci živin a energie.  

Pozor  na překrmování, špic má jídlo rád a zejména ve starším věku může mít sklony k nadváze, která negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav.