Irský teriér

O plemenu

Irský teriér  je nejpůvodnějším ze čtyř teriérů pocházejících ze „Smaragdového ostrova“. Další jeho irští příbuzní jsou kerry blue teriér, glen of Imaal teriér a jemnosrstý pšeničný teriér.  

Irčan by měl působit dojmem hbitého, silného atleta. Hlava je dlouhá a úzká, uši malé, tvaru písmene V a překlopené dopředu k lícím. Oči jsou rovněž malé, tmavé a s živým, jiskrným výrazem.

Historie

Již v 16. a 17. století se objevují kusé zmínky o irských teriérech, avšak patrně šlo o označení čistě geografické, protože popisovalo psy široké škály barev, velikostí i vlastností.

Počátky čistokrevného chovu irských teriérů spadají do 70. let 19. století, kdy se opakovaně spářil chovný pes Kiliney Boy a fena Erin. Většina jejich štěňat měla tmavočervenou barvu a tvrdou, kratší srst, což se ujalo jako žádoucí typ plemene. Původní barva teriérů, černá s tříslovým pálením, byla z chovu vyřazována jako nežádoucí, i když takto zbarvená byla i matka Kiliney Boye. 

Navzdory snahám chovatelů se ale černé pálené štěně tu a tam narodí dodnes. Roku 1879 byl v Dublinu založen klub irského teriéra, roku 1881 pak vznikl první standard plemene, který ještě připouštěl šedé zbarvení a bílé znaky na nohou. O šest let později však byly šedé odstíny i bílé znaky ze standardu vyškrtnuty a nadále byli žádoucí pouze „zrzci“. 

Povaha

Irský teriér představuje typ odvážného, temperamentního teriéra, proslulého velkou odvahou a nebojácností. Má tak trochu pověst potížisty a rváče, ale z velké části nezaslouženě. Konflikty totiž nijak nevyhledává, jiné psy sám od sebe nenapadá, avšak je pravdou, že je-li vyprovokován, reaguje nekompromisně, tvrdě a se značnou razancí a přezíravostí vůči vlastním zraněním.  

Svému pánovi je však oddaným a laskavým společníkem, velmi přizpůsobivým  a dokonce i mazlivým.  

Jeho vztah k dětem je spíše rezervovaný, i když vůči nim vykazuje jistou trpělivost a shovívavost, jejich společnost nevyhledává a může ji shledávat až obtěžující.  

Soužití s ostatními zvířaty vyžaduje pečlivou socializaci a včasnou výchovu, problémy mohou nastat také při chovu více psů stejného pohlaví.

Výcvik

Irský teriér potřebuje dostatek zaměstnání a pohybu, ačkoliv se rád poválí na gauči, dlouhodobě mu zahálka nesvědčí a může vést k nežádoucímu chování, jako je ničení vybavení bytu či nadměrný štěkot.  

Vedle myslivecké práce nachází irský teriér uplatnění v mnoha odvětvích sportovní kynologie, zejména v agility a flyballu, velmi vhodný je pro něj i pokročilý výcvik poslušnosti.  

Výchova irčana vyžaduje trpělivost, důslednost a především schopnost získat si u psa autoritu bez nadměrných trestů a křiku. Není tedy vhodný pro začátečníky, spíše si porozumí se zkušenějším kynologem, který si bude vědět rady s jeho paličatostí a temperamentem. 

Zdraví / nemoci

Irský teriér je houževnaté plemeno s nízkou nemocností. Vyskytnout se mohou různé druhy alergií zejména s kožními projevy, vzhledem k jeho temperamentu jsou časté také úrazy.  

Ve starším věku hrozí kardiovaskulární onemocnění a relativně častěji se vyskytuje také diabetes či funkční poruchy štítné žlázy.

Krmení

Vhodným krmivem pro irské teriéry mohou být granule i domácí strava, zejména BARF (syrové maso s přílohou).  

Granule jsou vhodnou volbou, preferujete-li rychlou a snadnou přípravu krmné dávky a bezproblémové skladování. Při výběru značky a produktu dbejte na kvalitní složení a vhodný obsah živin. „Výhodné“ granule ze supermarketu se mohou tvářit líbivě v reklamách, z výživového hlediska ale bývají propadák.  Rovněž není vhodné časté střídání značek a typů, zvolte proto s rozmyslem a pokud pes prospívá, krmení neměňte.

Chovatelské stanice

• Z Kavčího hnízda
• Irish avalanche
• Zdenard