Německý špic velký

O plemenu

Velký špic je druhým největším velikostním rázem špiců, vycházejícím z nejpůvodnějšího, středního špice. V roce 2003 získalo toto úžasné plemeno v rázu středním a velkém svůj řádek v červené knize německých plemen psů ohrožených vyhynutím. Zde byl velký špic zařazen mezi nejohroženější druhy domácích zvířat vyhynutím do první kategorie, což je velmi vysoké riziko, že tyto rázy vymizí v historickém propadlišti kynologických dějin. Byla by velká škoda a nenahraditelná ztráta o tyto akční, veselé a stále usměvavé krasavce přijít.

Německý špic velký je dnes skoro neznámý. Velká většina veřejnosti zná špice jako „malou bílou, nebo černou uštěkanou kouli chlupů“ nebo bílého středně velkého psíka u chalupy. Málokdo už ví, že špiců je 5 velikostních rázů, velice oblíbeným rázem je nejmenší ráz Pomeranian">Německý špic trpasličí/pomeranian, dále malý špic, střední, velký, vlčí špic/keeshond. Vysoce ohroženými rázy je velikostní ráz špiců střední, jedná se o malé plemeno o kohoutkové velikosti 34 cm +/- 4 cm váhy cca 5–9 kg, ve zbarvení černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná. Druhým a mnohem více extrémně vysoce ohroženým rázem vyhynutím je ráz velký, jedná se o středně velké psí plemeno s kohoutkovou výškou 46 cm +/- 4 cm, váhou 14–22 kg, v barvě černá, hnědá, bílá.

Historie

Špicové patří k jedněm z nejstarších psích plemen, zmínky o nich sahají až do doby kamenné, ze které byly nalezeny nástěnné malby psů špicovitého typu.

V dřívějších dobách byli špicové viděni v každé vesnici, hlídali usedlosti, doprovázeli své pány na cestách i při denních činnostech, ve volných chvílích zpříjemňovali lidem denní strasti života.

Velký černý špic byl hlavně v jihozápadním Německu znám jako skvělý hlídač vinic. Vinice chránil jak ve dne před ptačími milovníky bobulí, různými divokými zvířaty, tak v noci před lapky a poberty. Díky své sytě černé barvě není ve tmě vidět, tudíž ani zloději z lidských řad neměli šanci tohoto pozorného a stále bystrého psa překvapit a přelstít. Dnes už ale technika nahradila i tyto hlídače a lidé si myslí, že již nemají využití.

Chov v České republice

Zakladatelkou chovu velkého špice v barvě černé byla fena Bennetta Stříbrný stín (r. 1967), dcera importované vlčí feny Carmelitty v. Esper Ort a otce se zahraničním vlčím psem Kuno v. Ligusterhecke. Prapředky vybraného psa byli jak vlčí špicové, tak černí a hnědí. Benetta odchovala druhý vrh v roce 1970, celočerný vrh po otci Axel v. Weissen Stein. Tím začal chov velkých černých špiců, bohužel už tehdy byla jejich genetická základna velmi úzká, využilo se tedy k chovu širší genetické základny vlčích špiců, kterých bylo a je více.

Kvůli rozšíření genofondu byl učiněn také pokus o vrh mezi bílými a černými, toto spojení se ale neosvědčilo, neboť vznikali jedinci nežádoucích barev – například bílé skvrny, náprsenky apod. Postupem doby se upustilo od barevného spojování mezi vlčími a černými a oba rázy se začaly chovat odděleně. Vlčí špic na okamžik pozvedl také výšku jedinců, množství srsti, ale nešlo o razantní změnu od standardu, tedy většiny.

Hnědá barva se vyskytovala pouze výjimečně. Pro toto zbarvení je velmi důležité, aby měli oba rodiče vlohu, jinak není šance na hnědá štěňátka. V ČSSR se poslední jedinec v hnědém zbarvení narodil v roce 1988, ani tento jedinec nezasáhl do chovu, sourozenci ano, ale přesto linie zanikla. V roce 2012 v ČR byla velká černá fenka připuštěna středním hnědým psem, bohužel potomci do chovu nezasáhli.

Od roku 2015 klub ČR zavedl povinné vyšetření velkých a vlčích špiců na dysplazii kyčelního kloubu, vyšetření předtím nebylo nutné, tudíž ani považované za důležité, a výsledky se teď projevují. Jelikož je základna v chovu černých špiců tak malá, bylo by vhodné vyšetřit i již uchovněné jedince, o což se i několik chovatelů zasloužilo. 

Vzhled

Německý špic velký se dle uznaného standardu číslo 097 FCI „vyskytuje“ pouze ve třech barvách – bílá, černá a hnědá. Samozřejmě mohou se narodit z experimentálních krytí jedinci se znaky, ale tomu se snažíme vyhýbat. Výška velkého špice je 46 cm +/-4 cm. U vlčího špice, který je používán do experimentálních vrhů, je 49 +/- 6. Hmotnost se pohybuje kolem 20 kg. I velký špic vyniká krásnou hustou dvojitou srstí, která jej v létě do jisté míry chrání před teplem a v zimě naopak chrání před chladem. Srst je velmi bohatá díky podsadě a pesíkům odstávajícím od těla. U všech špiců roste srst „obráceně“, proto je nutno je tak hladit i česat, jinak se srst zbytečně láme a vytahává. Pejsek pak není tak nádherně načechraný. Srst by také měla být krásně lesklá. Špičatý čumák a uši mu dodávají bystrý liščí vzhled s typickým radostně milujícím špicím úsměvem.

Povaha

Německý špic velký je dokonalým ochráncem a hlídačem, potřebuje k tomu jen milující rodinu, a hlavně jednoho a stálého pána, ke kterému velmi přilne. Svůj domov a své lidičky si velmi chrání a hlídá! Potřebuje ale velmi dobrou socializaci (socializace je základ!), jinak se v cizím prostředí může projevovat poněkud bázlivěji, to pramení z jeho přirozené nedůvěřivosti a ostražitosti. Pokud ale má kontakt s lidmi, s pánečky objevuje nová místa, různá prostředí a není zavřen jen na dvoře, nebo nedej bože v kotci, je to skvělý sebevědomý pes i mimo své teritorium. 

Výcvik

Špicové jsou obecně velmi chytří. Opět u nich záleží hlavně na vztahu s pánem, jsou velmi lehce vycvičitelní, mrštní, vhodní k různým psím sportům a aktivitám, zejména agility. Jsou jedinci i se zkouškami poslušnosti, canisterapie, agility, obrany, záchranářského výcviku, tance se psem a další. Ve smečce jsou to dokonalá zvířata, zbytečně nevyvolávají konflikty, jen si musí urovnat své hierarchické postavení, které je běžné pro jakékoliv jedince rodu canis familiaris. Absence loveckého pudu z nich činí perfektního parťáka na procházky do přírody i bez vodítka. Samozřejmě se mu jako každému psímu plemeni musím majitel věnovat a vychovávat jej k obrazu svému. Velkou výhodou je jejich chytrost, chuť k práci a k pohybu, akčnost a neustálá veselost.

Zdraví / nemoci

Špicové patří ke zdravým a dlouho žijícím psům. Achillovou patou jinak zdravého plemene bývají zuby, které jsou náchylné k tvorbě kamene a následně zánětu dásní až paradontózy.  U velkých a vlčích špiců je zapotřebí myslet také na možnost dysplazie kyčelních kloubů.

Péče

Péče o špice se může zdát velmi těžká a náročná, hlavně co se srsti týče, ale není tomu tak. Srst je samočisticí, není dobré ani časté vyčesávání – 4× za měsíc je tak akorát a někdo řekne, že i to je hodně. Jen je třeba dát pozor, na kterou stranu se pejsek češe a hladí – „proti srsti“! V opačném případě se srst zbytečně ničí, láme a vytahává. Samozřejmě něco jiného je rozčesávání podsady.

Velcí špicové jsou vhodní jak do bytu, tak na zahradu, většinou nevyužívají zateplené boudy, jelikož mají svůj nádherný kožich, v posteli pod peřinou také nevydrží celou noc. Jedná se o dlouhověké plemeno, kdy nejsou výjimkou jedinci s věkem 16–19 let, pokud má pejsek vše, co potřebuje – láskou počínaje, skvělým krmivem konče.

Krmení

Odolný a vcelku nenáročný špic nemá na potravu zvláštní nároky. Jako u všech psů, také u něj však platí, že kvalitní strava je nezbytná pro dlouhý a zdravý život. Věnujte proto pozornost tomu, co psovi předkládáte do misky. 

Obvyklou volbou bývají granulovaná krmiva, která se jednoduše skladují i podávají. Při výběru značky a typu věnujte pozornost složení a použitým surovinám - základní složkou by mělo být čisté maso (pozor na formulaci „ostatní výrobky živočišného původu“), naopak chybět by měla přidaná sůl, barviva a dochucovadla. Vhodné, ale ne nezbytné, jsou bezobilné granule, které se svým složením co nejvíce blíží přirozené potravě psů. 

Máte-li již nějaké zkušenosti a především znalosti o výživě psů, můžete klidně krmit doma připravovanou stravou, ovšem ani v tomto případě se neobejdete bez kvalitních surovin. Stále větší oblibě se těší tzv. barfování, tedy krmení syrovou stravou, která věrně napodobuje přirozenou potravu psovitých šelem. 

Chovatelské kluby

V České republice zastřešují čistokrevný chov německých špiců dva kluby: Klub chovatelů špiců a Klub chovatelů německých špiců.