Slovenský čuvač

O plemenu

Mohutně stavěný pes horského typu, dokonale přizpůsobený drsným podmínkám slovenských Tater a okolních hor. Má mírně obdélníkový tělesný rámec, poměrně dlouhé nohy, dobře vyvinuté svaly a pevnou, odolnou kostru. Jak napovídá název (slovensky „čuvat“ znamená „slyšet“), čuvač je ostražitý hlídač, k tomu statečný a věrný. 

Historie

Již staří Římané radili svým ovčákům používat ke strážení stád psy bílé barvy, aby nedocházelo k jejich záměně za škůdce, zejména vlky. Této zásady se po generace drželi i slovenští pastevci, i když zmiňovaný římský spisek patrně nikdy nečetli.

Vedle stád dobytka střežili odnepaměti slovenští horalé se svými psy také zemské hranice. Podobně jako západočeští Chodové, i tito slovenští strážci požívali mnoha privilegií, především byli vyňati z robotní povinnosti a byli osobně svobodní, nikoliv nevolníci.

Na přelomu 19. a 20. století začal kvést turistický ruch a mnoho zámožných lidí objevilo krásu tatranské přírody.  Nápadní bílí psi některé z nich zaujali natolik, že si roztomilá štěňata odváželi domů,  kde pokračovali v chovu. Ve 30. letech 20. století byla zásluhou Prof. MVDr. Antonína Hrůzy  založena Ústřední kniha tatranských čuvačů,  ve Svitavách u Brna pak byla založena první chovatelská stanice „Ze zlaté studny“.

Povaha

Čuvač je dokonalým hlídacím psem. Jakéhokoliv „vetřelce“ včas ohlásí a pokud je třeba, dokáže i razantně zakročit.  

Vůči neznámým lidem se chová s odstupem a dlouho mu trvá, než si k někomu vybuduje vztah. I když hájí a respektuje celou svou rodinu, vždy si zvolí jednoho pána, který je pro něj opravdovým vůdcem a autoritou.  

Ke starším dětem se chová ohleduplně, musí ale mít čas se s nimi postupně seznámit a ony zase musí respektovat, že i pes má rád svůj klid. Při kontaktu s malými dětmi je na místě opatrnost.  

Domácí zvířata snáší velmi dobře, lovecký pud má mírný a snadno zvladatelný. Při setkání s jiným psem stejného pohlaví může přestavovat problém čuvačův sklon k dominantnímu chování. 

Výcvik

Slovenský čuvač potřebuje důsledné vedení a pečlivou socializaci. Při ne zcela podařené výchově může být vůči neznámým lidem nadměrně ostrý, další jeho slabou stránkou je až přílišná nezávislost a tvrdohlavost.

Pokud se výchova podaří, získáte výborného rodinného psa, ideálním životním prostředím je pro něj dům se zahradou a aktivní majitelé. Čuvač je výborným společníkem na dlouhé tůry náročným terénem, obstojí i v mnoha sportovních disciplínách, někteří psi mají složeno i několik zkoušek z poslušnosti.

Zdraví / nemoci

Pro toto odolné, mohutné plemeno představuje nejcitelnější problém dysplazie kyčelních a loketních kloubů nebo degenerativní onemocnění chrupavky. 

Ke snížení rizika rozvoje ortopedických onemocnění přispívá vhodná výživa a především správná pohybová aktivita. Psy minimálně do jednoho roku věku nepouštíme do velké zátěže, zejména prudké změny směru a pohyb na kluzkém povrchu významně přispívají k poškození kloubů a vazů. Štěně klouzající za míčkem po plovoucí podlaze vypadá sice roztomile, ale jeho vyvíjející se klouby tím značně trpí. 

Krmení

Velká plemena potřebují velmi hodnotnou stravu, v období růstu pak více než kdy jindy. Čuvač není výjimkou, na kvalitní výživě se nevyplatí šetřit.

Mnoho chovatelů si oblíbilo krmení syrovou stravou (BARF), které představuje návrat k původnímu typu stravy. BARF, je-li správně prováděn, představuje výbornou alternativu ke granulovaným krmivům. 

Pokud dáváte přednost suchým krmivům, věnujte pozornost složení (co nejméně obilovin, kvalitní maso) a volte granule s ohledem na velikost, věk a míru fyzické zátěže vašeho psa. 

Chovatelské stanice

• Z Hanácké stráně
• Beskydská vločka
• Podunajský strážca
• Bílé království
• Winter Sunny Sami
• Čuvač v srdci
• Orlický talisman