Maďarský ohař krátkosrstý
Sháníte maďarského ohaře krátkosrstého nebo máte štěňata maďarského ohaře krátkosrstého na prodej?
Základní informace
| FCI | Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi), Sekce 1.1 - kontinentální ohaři typu braky, Číslo standardu FCI: 57 |
|---|---|
| Alternativní názvy plemene | Vizsla |
| Velikostní zařazení | Velká plemena |
| Země původu | Maďarsko |
| Kohoutková výška | 54-64 cm |
| Hmotnost v dospělosti | 22-30 kg |
| Věk | 12-13 let |
| Typ srsti | krátká, rovná |
| Náročnost na výchovu | střední |
| Povaha | přátelská, učenlivá, aktivní |
Charakteristika plemene
O plemenu
Maďarský ohař patří mezi elegantní lovecké psy s všestrannou upotřebitelností a ceněnými povahovými vlastnostmi.
Má atletické tělo lehké stavby, avšak s dobrým osvalením, délka trupu jen mírně převyšuje kohoutkovou výšku. Suchá a ušlechtile modelovaná je také hlava, jejíž obličejová část vyniká výmluvnou mimikou.
Existuje také drátosrstá verze s vlastním standardem (pod číslem FCI 239), na rozdíl od populárního „kraťase“ se však chová o poznání vzácněji.
Historie
Kočovné kmeny, které se ještě na počátku středověku potulovaly dnešním Maďarskem, používaly k lovu středně velké hbité psy. Nejstarší dochované vyobrazení a písemný popis plemene však pocházejí až ze 14. století. Období slávy loveckých ohařů a zároveň období rozvoje „vyžly“ začalo v 18. století, kdy se zdokonalily střelné zbraně, což umožnilo změnu z kontaktního lovu s kopím, sítěmi a tesákem na lov s účinnými puškami.
Zatímco pro starý způsob se více hodili statní psi typu býkohryzů a vlkodavů, nové postupy si žádaly psy zcela jiného typu - hbitá, rychlá a velmi inteligentní zvířata schopná všestranné práce v rozmanitém terénu.
O století později se již v Uhrách, jak se tedy Maďarsko nazývalo, pořádaly soutěže ohařů, na kterých vynikali žemlově zbarvení hladkosrstí ohaři. Čistokrevný chov v dnešním slova smyslu se zrodil po první světové válce a roku 1936 byl maďarský krátkosrstý ohař uznán FCI jako samostatné plemeno.
Povaha
Příjemná povaha a všestranné sportovní nadání dělají z maďarských ohařů nejen výborné lovecké psy, ale i vyhledávané rodinné společníky.
Na své rodině vyžly velice lpí a potřebují strávit co nejvíce času poblíž svého pána. Doslova srší energií a až do vysokého věku si rádi hrají. Děti milují, protože v nich mají ideální parťáky pro hry a běhání venku, avšak lépe se hodí až ke školákům, menší dítě by v zápalu hry mohli povalit a nechtěně zranit.
Maďarští ohaři obvykle také rádi a dobře plavou, někteří psi s úspěchem absolvují i výcvik vodních záchranářů.
Kontakt s jinými psy je obvykle bezproblémový, maďaři nepatří mezi konfliktní či přehnaně dominantní plemena. Opatrnost je na místě při soužití se zvířaty jiného druhu, zejména s kočkami a drobnými hlodavci.
Výcvik
Maďarští ohaři jsou inteligentní a učenliví, bez sklonu k agresivitě či nervozitě. Vzhledem k jejich temperamentu a nárokům na pohyb a zaměstnání se však nehodí pro naprosté začátečníky.
Výchova musí být založena na včasné socializaci a dále vedena především pomocí pozitivních motivačních metod, bez křiku a pokud možno i bez fyzických trestů.
Vedle myslivosti se vyžly uplatňují v široké paletě sportů, od canicrossu přes agility až po pachové práce.
Zdraví / nemoci
Maďarský ohař patří mezi zdravá plemena bez významných genetických dispozic k chorobám.
Vyskytnout se mohou dědičné oční vady, jako PRA (progresivní retinální atrofie) či katarakta, dále onemocnění štítné žlázy nebo epilepsie.
Z ortopedických problémů stojí za zmínku dysplazie kyčelních či loketních kloubů, zejména ve vyšším věku může hrozit také výskyt spondylózy (srůstů obratlů).
Krmení
Temperamentní a pracovití ohaři potřebují vyváženou stravu bohatou na energii, aby si uchovali zdraví a správný exteriér až do vysokého věku.
Jsou- li respektovány a naplněny jejich výživové potřeby, je lhostejné, zda budete podávat granule (odpovídající kvality a typu) nebo doma připravovanou stravu včetně BARFu.
Maďarský ohař má hluboký hrudník a dlouhé nohy, je tedy ve zvýšeném riziku torze žaludku - akutní břišní příhody projevující se náhlým zvětšením v krajině břišní, sliněním, zástavou odchodu plynů, apatií a bolestivostí. Bez urgentní operace končívá smrtí, proto v případě podezření na torzi neotálejte s návštěvou veteriny - lépe vyjet zbytečně, než promeškat čas potřebný k záchraně. Důsledně dodržujte preventivní opatření - rozdělení krmení do dvou denních dávek, podávání namočených granulí a především klidový režim minimálně hodinu a půl po jídle.
