Norský lundehund

O plemenu

Na první pohled je lundehund obyčejný psík menšího vzrůstu, který nepůsobí nijak výjimečným dojmem. Při bližším seznámení však zjistíme, že jde o unikátní plemeno hned s několika anatomickými zvláštnostmi - Má šest plnohodnotných prstů (nikoliv paspárků) na každé z tlapek, uzaviratelné ušní boltce a extrémně pohyblivý krk a přední končetiny. Jako jediný ze psů má vyvinuté klíční kosti, které mu umožňují abdukci (upažení) předních nohou, což je pohyb, jakého není žádný jiný pes schopen. 

Tyto zvláštnosti se vyvinuly díky stovky let trvajícímu izolovanému vývoji v severní Skandinávii, kde se lundehundi tradičně používali k lovu papuchalků - rackům podobným ptákům obývající skalnaté mořské pobřeží. Drobní psíci šplhali po strmých skalách, pronikali i do hnízdních dutin a dokázali polapit a přinést i nezraněného, živého ptáka. 

Pro moderní kynologii lundehundy objevili manželé Cristieovi, kteří také mají hlavní zásluhu na jeho záchranně po druhé světové válce, kdy bylo plemeno téměř vyhubeno epidemií psinky. Ačkoliv dnes jsou papuchalkové chráněným druhem a jejich lov je tudíž zakázán, lundehundi jsou ve své domovině pokládáni za národní poklad. 

Lundehund má přátelskou, živou a energickou povahu. Je trochu samorost, avšak vlídný, kamarádský a hravý.