Několik poznámek k zákonu o myslivosti
Poněkud ve stínu emotivních diskuzí o tom, jak má vypadat nový zákon o bojových plemenech psů, probíhá na úrovni zainteresovaných také příprava nového zákona o myslivosti. Zatím, co chov psů, zejména ve velkých městech, se každého z nás nějak dotýká, u zákona o myslivosti se můžeme mylně domnívat, že se týká jen těch „okolo“ myslivosti a lesa.
Nejsem podrobně seznámen s návrhem nového zákona, ani s argumentací jeho odpůrců, ale chtěl bych se dotknout problému, který již dlouhou dobu trápí tu část široké veřejnosti, která se zabývá chovatelstvím domácích zvířat.
• 1.0 český stavák žlutý bělopruhý
• tohoto vzácného rázu není dnes již na světě více než 60 až 70 ks !
Jde o problém přemnožení některých druhů pernatých dravců ve volné přírodě, zejména jestřábů a krahujců. Původní snahy ochranářů z dob, kdy následkem masového používání pesticidů v zemědělství (zejména DDT) v padesátých a šedesátých letech, došlo k podstatnému poklesu stavů většiny pernatých dravců, vedly nakonec k opačné situaci, která trvá již nejméně 15 let. Přemnožení pernatí dravci, kteří nemají v přírodě dostatek přirozené kořisti, soustřeďují se na zpěvné ptactvo, koroptve (již tak dost ohrožené) a zejména po ztrátě respektu z člověka doslova likvidují vše živé na venkovských i městských dvorech.
Rád bych široké veřejnosti přiblížil neutěšený stav na konkrétních případech. Nejmarkantnější je tato záležitost v chovech holubů a drůbeže. Existuje přes dvacet ušlechtilých plemen holubů českého původu, z nichž mnohá vznikala prokazatelně již ve středověku a patří nesporně do kulturního dědictví naší země. Celá řada těchto českých plemen holubů má i několik desítek barevných a kresebných rázů. Tím patří české holubářství mezi nejpestřejší a zároveň nejvyspělejší na světě. Bohužel, existují i některá česká plemena, nebo jejich jednotlivé rázy, která jsou dnes v rukou třech nebo čtyřech chovatelů, mnohdy ve věku okolo 80 let a jejich budoucnost je velmi ohrožená. Navíc, dnes již původní středověká plemena, ze kterých vznikla, neexistují nebo je ani neznáme. Takže nejen u nás, ale i v celé Evropě jedinců těchto vzácných plemen a jejich rázů je jen několik desítek kusů. Pro porovnání, pandy velké je ve volné přírodě ještě asi 600 kusů! Jestřábí pár nebo samice krahulce, zejména v období, kdy odchovávají mláďata, velmi rychle rozpoznají, že nejsnadnější kořistí jsou volně chovaná domácí zvířata, která mají mnohem méně vyvinuté obranné a útěkové reflexy, než zvířata divoká. Takový jeden pár pernatých dravců dokáže v okruhu mnoha kilometrů zčásti nebo zcela zlikvidovat většinu volně chovaných ušlechtilých chovů holubů a drůbeže, a to během velmi krátké doby. U vzácných plemen jsou to ztráty nenahraditelné a mohou snadno vést i k zániku plemene, tak jako se v minulosti stalo u pražského voláče, holandského tleskače a dalších plemen.
Tato nepřijatelná situace vede k tomu, že si chovatelé pomáhají sami v současné době nezákonnou likvidací pernatých dravců, kteří si již navykli lovit cestou nejmenšího odporu domácí zvířata. A to mnohdy v součinnosti s tou „rozumnější“ částí myslivců - ti bývají mnohdy zároveň také chovateli domácích zvířat. A nelze se jim za současného stavu legislativy vůbec divit.
• 1.0 Moravský pštros modrý černopruhý běloocasý
• tohoto rázu není v evropské populaci více než 100 ks
Sám chovám holuby v Praze většinu času ve voliéře, ale už se několikrát stalo, že na pletivo voliéry zaútočil jestřáb nebo samice krahulce, protože tenké pletivo uviděli zřejmě až v poslední chvíli. Ve dvou případech měli tito dravci na nohou sokolnická poutka, šlo tedy o uprchlé cvičené dravce. Znám i několik případů, kdy jestřáb proniknul i dovnitř holubníku nebo kurníku.
Z existujících více než dvaceti původních domácích českých plemen holubů je dnes vážně ohroženo zánikem 8 (!) a i u těch nejrozšířenějších plemen je dnes vážně ohroženo vždy několik barevných a kresebných rázů. V některých zahraničních zoologických zahradách jsou založena oddělení ohrožených domácích plemen. Pokoušel jsem se o něco podobného už v polovině osmdesátých let i u nás. Mnohdy jsem našel pochopení i u vedení ZOO, na příklad u Dr. Z. Veselovského, ale vše ztroskotalo na banalitě v podobě směrného čísla v systemizaci ZOO na krmiče- - ošetřovatele.
• 1.0 český voláč sivý kapratý bělohrotý
• holubů tohoto rázu není v současné evropské populaci cca více než 100 ks
Tato neutěšená situace trvá již řadu let za okázalého nezájmu ochránců přírody, Českého svazu chovatelů, myslivců i ministerstva kultury. Je nejvyšší čas řešit tuto situaci v rámci nového zákona o myslivosti.
