Podhalaňský ovčák

O plemenu

Podhalaňský ovčák je polským zástupcem velkých bílých pasteveckých psů, vyskytujících se především ve východní Evropě. 

Mezi jeho příbuzné patří maďarský kuvasz, slovenský čuvač nebo italské plemeno maremmansko-abruzský pastevecký pes.

Všechno to jsou mohutně stavění psi s hustou bílou či krémovou srstí, výborní strážci a ochránci. 

Čuvač a maremma jsou menší než podhalaňský ovčák a maďarský kuvasz. Kuvasze od ostatních plemen spolehlivě rozlišují kudrny v srsti. 

Zařazení FCI: Skupina 1 - ovčáčtí a honáčtí psi, Sekce 1 - ovčáci, číslo standardu: 252

Historie

Již dávní antičtí autoři doporučovali pastevcům pracovat se světlými, nejlépe bílými, psy. Jejich zbarvení totiž pomáhalo k rychlému rozpoznání strážícího psa od útočícího vlka či medvěda, a to i ve tmě či šeru. Nehrozilo tak, že ovčák omylem zraní svého psa nebo hůř, že si pustí vlka či medvěda ke stádu, protože ho bude považovat za svého čtyřnohého pomocníka. 

Že si tuto radu vzali k srdci nejen Římané je patrné z existence hned několika podobných, na sobě nezávisle vzniklých plemen. 

Psi podobné dnešním podhalaňským ovčákům můžeme nalézt v záznamech a vyobrazeních z hlubokého středověku. Nelze však s jistotou tvrdit, že šlo o předky právě podhalaňců. O přímých předcích tohoto polského pasteveckého plemene lze hovořit až od 17. století. 

Po staletí měl podhalaňský ovčák jasně rozdělenou práci s polským nížinným ovčákem. Podhalaněc pracoval v horském terénu a jeho úkolem byla výhradně ochrana stád před vlky, medvědy či lidskými zloději. Naopak aktivní práce se stádem (naháňka, usměrňování zvířat atd.) byla doménou nížinného ovčáka. 

Plemeno se začalo rozvíjet především mezi světovými válkami, kdy byl vedoucí osobností chovu podhalaňských ovčáků Mauryc Trybulski, který vytvořil první plemenný standard.

Roku 1944 Trybulski bohužel padl, jeho spolupracovníci však pokračovali v chovu. Horší rána na podhalaňce teprve čekala. V polovině 50. let byl založen Tatranský národní park, což znamenalo konec pastevectví v horách a podhalaňci tak ztratili práci. 

Naštěstí se dokázali uplatit i jako hlídači domů a hospodářství, či jako společníci. FCI podhalaňské ovčáky definitivně uznala roku 1963. 

Mimo zemi původu nejsou příliš rozšíření, několik chovatelských stanic však funguje i v České republice. 

Povaha

Podhalaňský ovčák má odvážnou, vyrovnanou a samostatnou povahu. Je vynikajícím hlídačem, který samostatně vyhodnocuje situaci a v případě potřeby přiměřeně zasáhne. 

Dobře vychovaný podhalaňský ovčák je výborným psem k rodinnému domu či k hospodářství. Do bytu se nehodí. Má-li dostatečný kontakt s rodinou, hodí se i k celoročnímu ubytování venku. Neměl by však být dlouhodobě omezen na malý kotec. 

Na domácí zvířata neútočí, vztahy s ostatními psy záleží na sympatiích. Dobře sestavená smečka je schopná velmi propracované kooperace při hlídání či obraně. 

Vůči dětem bývají tito bílí obři jemní a tolerantní, vzhledem k jejich velikosti je však na místě opatrnost a bedlivý dozor dospělého.

Výcvik

Podhalaňský ovčák není tak ostrý jako mnozí jiní pastevci, přesto patří pouze do zkušených rukou. 

Základem je dobře zvládnutá socializace a klidné, důsledné vedení. 

Jako všichni pastevci, ani podhalaněc nemá vlohy k bezpodmínečné poslušnosti a k preciznímu plnění pokynů psovoda. Sice je velice bystrý a chápavý, ale má také vlastní hlavu. 

Ve správných rukou se bez problémů naučí základní poslušnost, vždy ale zůstává do značné míry nezávislým.

Krmení

Výživa velkých a obřích plemen představuje citelnou položku v rodinném rozpočtu, se kterou je třeba počítat po celý psí život. Výběru krmení a jeho správnému podávání věnujte náležitou pozornost - ušetříte si mnoho komplikací do budoucna. 

Že se nevyplácí na stravě šetřit je asi jasné. Podobné škody však může napáchat i příliš velkorysé dávkování různých doplňků stravy či vitamínů. Podáváte-li kvalitní granule či máte dobře sestavený domácí jídelníček, nebývají obvykle další doplňky zapotřebí. 

Máte-li pochybnosti ohledně krmení, poraďte se se zkušeným chovatelem nebo na veterinární klinice. 

Srst a péče

Krátkou srst najdeme na hlavě, tlamě a částečně i na končetinách. Zbytek těla je pokryt delší, hustou srstí, která poskytuje výbornou ochranu před rozmary počasí. 

Srst je patrová, s měkkou podsadou. Krycí srst je tvrdá, rovná či mírně zvlněná. Na krku tvoří bohatý límec, nápadný zejména u samců. Zvláště dlouhá srst je také na stehnech, na ocase pak vytváří praporec.

Jedinou povolenou barvou je jednolitá bílá, bez krémových podtónů či znaků.

Péče o zevnějšek podhalaňského ovčáka zahrnuje vyčesávání podle potřeby, vhodná je také občasná kontrola uší.

Zdraví / nemoci

Podhalaňský ovčák patří mezi odolná a zdravá plemena. Vyskytnout se může dysplazie kyčelních kloubů, což je onemocnění typické pro velká a obří plemena.

Vždy po jídle dodržujte dvouhodinový klidový režim, jako preventivní opatření proti torzi (přetočení) žaludku.