iFaunaiFauna

Ruský toy

Délka života10 - 11 let
HmotnostSamci:<3 kgSamice:<3 kg
VýškaSamci:22-27 cmSamice:22-27 cm
Jiné názvyMoskevský toy teriér

Výhody

Pouze velmi málo línají.
Jsou nenároční na prostor i pohyb.

Nevýhody

Mohou trpět separační úzkostí
Vzhledem ke své velikosti jsou vhodnější pro rodiny se staršími dětmi.
Charakteristika
Velikost
Nároky na pohyb
Cvičitelnost
Množství chlupů v domácnosti
Náročnost na péči
Hodí se k dětem
Zdraví plemene
Náklady na chov
Snáší samotu
Inteligence
Chystáte se koupit plemeno Ruský toy?Podívejte se na aktuální inzeráty nebo sdílejte tento článek s přáteli!

Ruský toy se představuje

Ruský toy, nazývaný dříve "moskevský toy teriér", je malé společenské plemeno odvozené od anglického toy teriéra. Vyznačuje se jemně utvářenou kostrou a suchým osvalením, tělesný rámec je kvadratický (délka těla odpovídá kohoutkové výšce).

Má harmonicky stavěné tělo s poměrně malou klínovitou hlavou, tlama musí být kratší než mozkovna. Vyskytuje se ve dvou variantách lišících se délkou srsti - hladkosrstý a dlouhosrstý. Pohlavní dimorfismus je u ruských toy minimální, velikost a vzhled psů a fen se tedy téměř neliší. 

Zařazení FCI: Skupina 9 - společenská plemena,  Sekce 9 - kontinentální malí španělé, ruští toy a pražští krysaříci, číslo standardu: 352

Historie

V posledních desetiletích před socialistickým převratem byl v carském Rusku velmi oblíbeným společenským plemenem anglický toy teriér. Po roce 1917 se však "pes aristokracie a buržoazie" ocitl na pomyslné černé listině (podobný osud potkal třeba lovecké chrty, barzoje). 

V 50. letech 20. století došlo k obnovení zájmu o tyto drobné, energické společníky, avšak počty chovaných čistokrevných jedinců byly naprosto nedostačující pro obnovu chovu. Šlechtitelé proto museli zařadit do chovu i psy bez průkazu původu a došlo dokonce i na křížence. Rozhodující byl pouze odpovídající exteriér, dobrý zdravotní stav a příjemná povaha. 

Začalo se tak formovat plemeno, které více odpovídalo vkusu místních, za to se v mnoha směrech odlišovalo od britského standardu anglických toy teriérů. Brzy tedy bylo jasné, že místo renesance chovu anglických toy teriérů dochází ke vzniku plemene zcela nového.

Na podzim roku 1958 přišlo na svět štěně s delší srstí, především s dlouhými, hedvábnými závěsy na uších a s bohatými praporci na nohou. Lidé byli touto dlouhosrstou varietou nadšeni, zvláště se jejímu upevnění a dalšímu vývoji věnovala moskevská chovatelka Jevgenija Fominišna Žarova. Cíleným výběrem jedinců s delší a dlouhou srstí pak vznikl "moskevský dlouhosrstý toy teriér", který svou popularitou záhy předčil svého hladkosrstého příbuzného. 

Po pádu komunistického režimu začaly snahy o mezinárodní uznání plemene, ke kterému později došlo již pod označením "ruský toy". FCI plemeno uznává v obou variantách osrstění. 

Vzhled

Ze standardu: 

CELKOVÝ VZHLED: Malý elegantní dlouhonohý pes, s jemnou kostrou a suchým svalstvem. Velmi harmonický, dobrých proporcí. Pohlavní dimorfismus jen slabě vyjádřený.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Délka těla se rovná výšce v kohoutku.

Výška v loktech je jen o málo větší než polovina kohoutkové výšky.

Hrudník dosahuje k loktům.

Délka tlamy je menší než délka mozkovny.

POVAHA / TEMPERAMENT: Živý, velmi veselý, ani bázlivý ani agresivní. Vždy zvědavý na okolní svět, silně oddaný majiteli.

HLAVA: Ve srovnání s tělem malá. Lehká, štíhlá; při pohledu shora klínovitá; týlní hrbol nevýrazný.

MOZKOVNA:

Lebka: Vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky) s mírně okrouhlým čelem. Okrouhlost má být patrná ale ne přehnaná.

Stop: Jasně patrný, středně hluboký.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Malá, dobře utvářená a dobře otevřenými nozdrami; černá nebo odpovídající barvě srsti.

Tlama: Štíhlá a špičatá, plynule se zužující k nosní houbě, kratší než mozkovna: délka od 1/3 do 2/5 délky lebky. Nosní hřbet rovný.

Pysky: Tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.

Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Klešťový skus dvou nebo tří párů řezáků je povolený, ale ne žádoucí. Zuby bílé, středně velké.

Líce: Ploché, jen málo patrné.

Oči: Poměrně velké, okrouhlé, výrazné, uložené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Pokud možno co nejtmavší. Oční víčka tmavá nebo barvou odpovídající barvě srsti, pevně přilehlá. Pohled sebevědomý, chytrý, zvědavý, přátelský a inteligentní.

Uši: Velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené, tvaru vysokého rovnoramenného trojúhelníku; téměř kolmo nesené. U dlouhosrsté variety mohou být nesené mírně rozkleslé do stran.

KRK: Dlouhý, suchý, vysoko nesený.

TRUP:

Hřbetní linie: Mírně a postupně klesající od kohoutku ke kořeni ocasu.

Kohoutek: Lehce vyznačený.

Hřbet: Silný a rovný.

Bedra: Krátká, dostatečně svalnatá a lehce klenutá.

Záď: Záď šikmá se sklonem asi 15° pod vodorovnou linií, středně široká, dostatečně dlouhá.

Hrudník: Dosahuje k loktům, v průřezu poněkud ploše oválný.

Spodní linie: Vtažené břicho a slabiny vytvářejí plynulou a pěkně klenutou linii od hrudníku ke slabinám.

OCAS: Střední délky, srpovitý nebo šavlovitý, bez zálomku nebo zakřivení. Výše nasazený. V pohybu není žádoucí ocas nesený pod úrovní hřbetu nebo položený na hřbetě. Kupírovaný ocas je povolený; jsou ponechané dva až čtyři obratle.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní. Při pohledu zboku postavené pod tělem. Výška v loktech je jen o málo větší než polovina výšky v kohoutku.

Plece: Lopatky středně dlouhé a ne příliš šikmé.

Nadloktí: Přibližně stejné délky jako lopatky. S lopatkami svírají úhel 100-110°.

Lokty: Směřují vzad.

Předloktí: Dlouhá, rovná.

Zápěstí: Suchá.

Nadprstí: Při pohledu zepředu rovná, při pohledu zboku téměř kolmá.

Přední tlapky: Malé, oválné, nevbočené ani nevybočené. Prsty dobře sevřené a klenuté. Polštářky pružné. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, postavené poněkud dále od sebe než hrudní končetiny. Při pohledu zboku mírně zakročené. Kolena a hlezna dostatečně zaúhlená, v rovnováze se zaúhlením hrudních končetin.

Stehna: Středně dlouhá; svaly suché a dobře vyvinuté.

Bérce: Přibližně stejné délky jako stehna.

Hlezna: Dostatečně zaúhlená.

Nadprstí: Kolmá k zemi a navzájem paralelní.

Zadní tlapky: Klenuté a dobře sevřené, o něco užší než přední tlapky; prsty dobře přilehlé, nevbočené ani nevybočené. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.

POHYB: Snadný, lehký, přímý, živý, středně prostorný. V pohybu hřbetní linie pevná, bez viditelných výkyvů, vyvýšení v kohoutku je přípustné. Hlava hrdě vysoko nesená; ocas nesený dostatečně vysoko.

KŮŽE: Tenká, dobře přiléhající.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.

- Hladkosrstá varieta: Krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.

- Dlouhosrstá varieta: Tělo a krk jsou kryté středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin a na ocasu. Uši jsou kryté hustou dlouhou srstí, tvořící závěsy. U dospělých jedinců mohou závěsy zcela zakrývat vnější okraje a špičky uší. Srst na trupu by neměla být rozcuchaná nebo načechraná.

 

Barva: Černá se žlutými znaky, hnědá se žlutými znaky, modrá se žlutými znaky, lila (izabelová) se žlutými znaky. Červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila srsti. Červená, plavá, krémová. Barva nosní houby odpovídá převládající barvě srsti.

 

VÝŠKA A HMOTNOST:

Výška v kohoutku: Psi i feny: 22 – 27 cm.

Hmotnost: Psi i feny: do 3 kg.

Optimální výška: 25 cm; optimální hmotnost: 2,3 kg.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.

  • Bázlivost.

  • Výška menší než 22 cm nebo větší než 27 cm.

  • Dlouhé tělo; příliš klenutá bedra; příliš šikmá záď.

  • Chybění 1 či 2 řezáků v horní nebo/a dolní čelisti.

  • Poloklopené uši u dlouhosrsté variety, pokud to není způsobeno těžkými a příliš hustými závěsy na boltcích.

  • Měkké uši u hladkosrsté variety.

  • Slabá spodní čelist.

  • Ostře špičatá nebo objemná tlama; prohnutý nebo vyklenutý nosní hřbet.

  • Vybočené lokty; vybočené prsty.

  • Strmé končetiny.

  • Přehnané zaúhlení kolen a hlezen.

  • Nízko nasazený ocas; stočený ocas; spirálovitě zakřivený ocas; ocas ležící na hřbetě.

  • Menší lysiny u hladkosrstých jedinců.

  • Příliš dlouhá, nepřiléhající či vlnitá srst na trupu u dlouhosrstých jedinců; rozcuchaná nebo načechraná srst; chybění závěsů na ocase.

  • Malé bílé skvrny na hrudi a prstech.

  • Žluté znaky příliš velké nebo tmavé.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Agresivita nebo přehnaná bázlivost.

  • Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.

  • Předkus, klešťový skus všech řezáků, podkus. Zkřivené čelisti; chybění špičáku, chybění

více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.

  • Špičáky dolní čelisti vklíněné mezi horní zuby nebo směřující do horního patra.

  • Jazyk trvale viditelný při zavřené tlamě.

  • Otevřená fontanela u jedinců starších 9 měsíců.

  • Krátkonohost.

  • Poloklopené uši u hladkosrsté variety.

  • Plně sklopené uši u dlouhosrsté variety.

  • Přehnaně vyvinutý masivní hrudník.

  • U hladkosrstých jedinců: četné lysiny (více než 25% povrchu těla); velmi měkká, nepřilehlá, načechraná srst; příliš dlouhá srst s náznaky závěsů na končetinách a ocasu; upravovaná srst.

  • U dlouhosrstých jedinců: chybění závěsů na uších; poloklopené uši bez závěsů; kadeřavá srst; upravovaná srst na těle.

  • Zkomolený ocas; zálomek.

  • Bílé skvrny na hlavě, na hrdle a nad zápěstími; velké bílé skvrny na hrudníku; žíhané znaky. Každá barva neuvedená standardem.

  • Výška nad 29 cm nebo pod 18 cm.

  • Hmotnost větší než 3 kg či méně než 1,5 kg.

Pozn.:

  • Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

  • Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

 

Jakou má Ruský toy povahu?

Ruský toy je příjemným společenským plemenem. Má veselou povahu a až do vysokého věku zůstává hravým a aktivním psíkem. Snadno se učí povelům i trikům, občas však může projevit jistou svéhlavost. Při důsledném, avšak citlivém vedení je vhodným plemenem i pro začínající chovatele. 

K neznámým lidem je zpočátku nedůvěřivý a déle mu trvá, než si s člověkem vytvoří vztah. Na své rodině velice lpí, vyhledává blízkost majitelů a špatně snáší samotu. 

Většinou dobře vychází s dětmi, je však třeba mít na paměti, že jde o drobného psíka, který se při nešetrné manipulaci snadno poraní. Konflikty s ostatními psy nevyhledává, společnost kamaráda přiměřené velikosti a naturelu mu naopak svědčí a pomáhá zvládat dobu, po kterou je lidská rodina mimo domov. 

Ruský toy - inteligence a cvičitelnost

Základní poslušnost zvládá tento bystrý smíšek bez problémů, díky přirozené inteligenci a dobré paměti. Výborně reaguje na pozitivní výcvikové metody, naopak nežádoucí chování je potřeba korigovat důsledně, avšak citlivě. Ruský toy je jemný psík, který špatně snáší křik a hrubé zacházení, většinou si vystačíte s přísným tónem hlasu a řízným "fuj" nebo "ne". 

Ruský toy a děti

Russian Toy Terriéři milují rodinné prostředí, i když je třeba být opatrný, když jsou kolem batolat a velmi malých dětí kvůli své malé velikosti. S tímto řečeno jsou dobrou volbou pro rodiny, kde jsou děti starší a tudíž vědí, jak se chovat kolem tak malých psů a jak s nimi zacházet a hrát si.

Když jsou dobře socializováni od dostatečně mladého věku, obvykle se Russian Toy dobře vychází s ostatními psy, ale opět je třeba být opatrný, když jsou kolem větších psů. Kvůli "teriéru" v nich by měl být také dodržován opatrnostní režim, když se Russian Toy setkává s malými zvířaty a domácími mazlíčky, a to zahrnuje kočky. Pokud však vyrůstají s rodinnou kočkou v domácnosti, obvykle spolu dobře vycházejí.

Zdraví a nemoci

Ruský toy patří mezi zdravá plemena. Vyskytnout se může luxace pately různého stupně - čéška nesedí ve žlábku dost pevně, což vede k degenerativním změnám v kolenním kloubu a pohybovým obtížím. 

Vyplatí se i pravidelná stomatologická péče, malá plemena mají sklon k tvorbě zubního plaku a kamene. 

Péče

Péče o ruského toy zahrnuje zejména pravidelné kartáčování a kontrolu drápků. 

Je také důležité pravidelně kontrolovat uši psa a čistit je podle potřeby. Pokud se v uších psa hromadí příliš mnoho ušního mazu, může dojít k bolestivé infekci, kterou je obtížné vyléčit. Stručně řečeno, prevence je často jednodušší než léčba, pokud jde o infekce uší.

Péče o srst

Již byly zmíněny dvě varianty osrstění - Původnější je krátkosrstá, s hladce přiléhající srstí bez podsady. Ta však musí působit zdravě, měla by být lesklá a dostatečně hustá, bez lysin nebo řídkých míst. Dlouhosrstá varieta je po těle pokryta středně dlouhou, rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, krátká je pouze na hlavě a přední části nohou. Naopak zvláště dlouhá srst kryje uši, ocas a zadní stranu končetin. 

Povolené barvy jsou pro obě varianty shodné - černá, hnědá, lila či modrá, všechny se žlutými znaky, dále červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila, čistě červená, plavá nebo krémová.

K čemu se Ruský toy hodí

Ačkoliv nepatří mezi zapálené sportovce, na rekreační úrovni se může věnovat agility, flyballu nebo třeba dogdancingu.

Krmení

Výhodou drobných plemen je malá spotřeba krmiva, proto si kvalitní stravu může dovolit opravdu (téměř) každý. Na jídle se nevyplácí šetřit, proto nedejte na líbivé reklamy a výhodné nabídky. U granulí nebo kapsiček si raději prostudujte složení - základ by mělo tvořit čisté maso (nikoliv "ostatní výrobky živočišného původu"), naopak obiloviny by měly být zastoupeny co nejméně. 

Zcela tabu je jakákoliv přidaná sůl, která sice zvyšuje chuťovou atraktivitu potravy, avšak pro psí organismus představuje zbytečnou zátěž.