Knírač velký

Velký knírač je svým exteriérem téměř dokonalou zvětšeninou středního knírače, který je vývojově nejpůvodnější.  

Má poněkud podsaditou postavu kvadratického tělesného rámce (délka těla přibližně odpovídá výšce v kohoutku). Osvalení je velmi dobře vyvinuté, při zachování maximální rychlosti a hbitosti.  

Na starších fotografiích vidíme do špiček kupírované uši a zkrácený ocas, avšak v České republice je kupírování uší zákonem zakázáno od roku 1993 a také ocas standard požaduje v přirozené délce.  

V současné době tedy knírače zdobí klopené, vysoko nasazené uši tvaru písmene V a šavlovitě či srpovitě nesený ocas.

Zařazení FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi,
 Sekce 1 - Pinčové a knírači, číslo standardu: 181

Historie

Největší z kníračů je zároveň nejpozději vzniklým typem tohoto oblíbeného hrubosrstého plemene. Za první záznam přímého předchůdce velkého knírače je považován obraz z roku 1850,  na kterém leží podobný pes u nohou mladičké bavorské princezny Alžběty, pozdější císařovny Sissi.  

Čistokrevný chov velkých kníračů se však datuje až od konce 19. století, kdy byli vyšlechtěni jako všestranné pracovní plemeno -úkolem velkých kníračů bylo shánění a hlídání dobytka a ochrana budov, osob i pozemků. Ke zvětšení středního knírače byl mimo jiné přikřížen i černý ruský teriér a snad proto dostalo mladé plemeno na výstavě v Mnichově roku 1909 název „ruský medvědí knírač“.  

Za první světové války se velký knírač osvědčil v armádě jako služební plemeno, mezi které byl oficiálně zařazen roku 1925, avšak kvůli jeho velikosti a nárokům na stravu jeho počty v průběhu válečných let celkově poklesly.

V současné době vévodí služebním plemenům němečtí a belgičtí ovčáci, velkého knírače můžeme častěji spatřit jako rodinného hlídače a společníka.

Povaha

Velký knírač má klidnou a vyrovnanou povahu, je velmi inteligentní a ke své rodině silně lne. Navzdory rozvážnému založení má vysokou potřebu pohybu a zaměstnání. Nezáleží na tom, jestli se s ním budete věnovat obedience, agility, běhu nebo třeba bikejöringu, knírač je všestranně nadaný a učenlivý.  

Silnou stránkou knírače je hlídání a ostraha, již za první republiky byla jeho houževnatost a ostrost při obranách vysoce ceněna.  

S ostatními psy vychází, pokud uznávají jeho dominantní postavení, k dětem bývá velkorysý a shovívavý, často až nadměrně ochranářský. 

Výcvik

Silná osobnost, jako je velký knírač, potřebuje vyzrálého majitele, který není zcela bez zkušeností a dokáže si získat respekt bez nadměrně tvrdých výchovných metod.  

Knírač má sklon k paličatosti a sebeprosazování, proto potřebuje důslednou výchovu již od útlého věku. 

Krmení

Velký knírač potřebuje hodnotnou a výživnou stravu v množství odpovídajícím jeho velikosti a fyzické aktivitě.  

Vhodným krmivem mohou být kvalitní granule i domácí strava, zejména BARF (syrové maso s přílohou), v každém případě však velmi záleží na kvalitě. Nesnažte se proto šetřit na nesprávném místě a investuje do vhodných granulí nebo do čerstvých surovin pro domácí přípravu jídla.

Srst a péče 

Pro knírače je typická drátovitá, tvrdá srst s hustou podsadou. Zvlnění  je nežádoucí.  Důležitými znaky plemene jsou vous a huňaté obočí, které stíní oči, nemělo by však bránit psovi v plnohodnotném vidění.  

Velký knírač se nejčastěji vyskytuje v černé barvě, další možnou variantou je zbarvení „pepř a sůl“.  

Hrubá srst se upravuje výhradně trimováním, partie s delší srstí (vous, končetiny) se tvarují nůžkami. Ostříhání strojkem ničí typickou strukturu srsti a nelze ho proto doporučit ani pro rodinné psy, kteří nechodí na výstavy.

Zdraví / nemoci

Ani velkým kníračům se  nevyhýbají obvyklé potíže velkých plemen, jako je dysplazie kyčelních a loketních kloubů či zvýšené riziko torze žaludku. Torze žaludku je akutní břišní příhoda projevující se bolestivostí, zástavou odchodu plynů, zvětšením břišní krajiny a sliněním. Vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok, jinak končívá smrtí. Prevencí je  zejména rozdělení krmení do dvou až tří denních dávek a dvouhodinový klidový režim po jídle.  

Dále se u velkých kníračů ve zvýšené míře vyskytuje von Willebrandova choroba (onemocnění krve připomínající hemofilii), nádory kůže a podkoží či tumory jater. Vyskytnout se může i autoimunitní zánět štítné žlázy a zejména ve vyšším věku pak i kardiovaskulární potíže.