Německý krátkosrstý ohař

Němečtí ohaři jsou celkem čtyři: krátkosrstý, drátosrstý, ostnosrstý a dlouhosrstý. Ačkoliv by tomu nasvědčoval shodný název, lišící se pouze pojmenováním typu srsti, nejde o variety jednoho plemene (jako například u jezevčíků), ale o čtyři samostatné rasy s vlastními standardy.

Německý krátkosrstý ohař patří k nejoblíbenějším loveckým psům vůbec, vyniká elegantním, atletickým exteriérem, silou, obratností a vytrvalostí.  

Jeho pohyb je prostorný, pes se nese se pružně a vzpřímeně. Dobře osvalené tělo je mírně delší, než jeho kohoutková výška, suchá hlava má ušlechtilé linie, celkový výraz vyzařuje inteligenci a sebejistotu. 

Zařazení FCI: Skupina 7 - Ohaři, Sekce 1.1 - Kontinentální ohaři typu braky, číslo standardu: 119

Historie

Rozvoj ručních palných zbraní počátkem novověku vedl ke změně původního typu lovu (převládala štvanice a kontaktní způsoby lovu). Možnost účinně zasáhnout kořist na větší vzdálenost se začala rychle využívat zejména při lovu ptáků.  

Předchůdci dnešního německého krátkosrstého ohaře přišli do své nové vlasti z oblasti Středomoří, pravděpodobně jako živé dary mezi šlechtickými rodinami a panovnickými dvory.  

Důraz se zpočátku kladl především na umění vystavování zvěře, další vývoj kontinentální myslivosti a lovu si však žádal všestrannější psy a krátkosrstý ohař dokázal zvyšujícím se nárokům v plné šíři vyhovět.  

Roku 1897 byla založena plemenná kniha německého krátkosrstého ohaře a sám princ Albrecht ze Solms-Braunfeldu popsal jeho typické znaky, systém hodnocení exteriéru a také zkušební pravidla pro lovecké psy.  

Povaha

„Kraťas“ potřebuje pohyb a práci, lenošení na zahradě není nic pro něj. Má živý temperament, přesto bývá dobře ovladatelný a díky vysoké inteligenci také rychle chápe a snadno se učí.  

Vyhledává kontakt se svou lidskou rodinou, delší samota mu nesvědčí, podobně jako zahálka. V takovém případě může trpět nervozitou, kterou se snaží zmírnit až obsesivními činnostmi (okusování předmětů, hrabání či nadměrné zvukové projevy).

K cizím lidem se chová rezervovaně až obezřetně, avšak bez agrese. Jako jeden z mála ohařů má vlohy pro hlídání, byť si ho k tomuto účelu pořizuje málokdo.

S dětmi vychází dobře, vzhledem k jeho velikosti a temperamentu je však při kontaktu s těmi nejmenšími zapotřebí dozor dospělého, kterého pes respektuje.  

S ostatními psy dovede vycházet, mezi jedinci stejného pohlaví se může vyskytnout určité napětí a boj o dominantní postavení.  

Soužití s jinými zvířaty je možné pouze po velmi pečlivé socializaci, nejlépe hned od mládí. Jeho lovecký pud je zaměřen zejména na drobnější savce a ptáky (kočky, králíky, drůbež), které je jistější nenechávat se psem osamotě.

Výcvik

Výcvik začíná již u štěněte, které je dobré brzy seznamovat s různými podněty a situacemi, stejně jako ho začleňovat do lidského i zvířecího kolektivu.  

Tento pracovitý a aktivní pes se hodí pro chovatele s aspoň základní praxí s výcvikem a výchovou,  kteří mu dokáží nabídnout dostatek aktivit a pevnou, ale laskavou výchovu. Německý krátkosrstý ohař špatně snáší jakoukoliv hrubost, proto je nanejvýš důležitý klidný a důsledný přístup, výborně funguje pozitivní motivace.  

Vedle loveckého využití můžeme mnoho ohařů potkat také na soutěžích zaměřených na běh, jako jsou canicross, bikejöring či coursing.  

Krmení

Pracovní pes ve vyšší zátěži potřebuje kvalitní a dobře vyváženou dietu. Správně zvolené krmivo představuje základ pevného zdraví, což platí dvojnásob u štěňat a mladých psů v růstu.  

Obvyklou stravou ohařů jsou granule, při volbě konkrétní značky a typu dbejte na použití vhodných surovin, celkový stav a míru fyzické aktivity vašeho psa. V případě pochybností se poraďte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem.  

„Výhodná“ balení ze supermarketu nelze doporučit pro žádného psa, jejich složení bývá žalostné.

Srst a péče

Srst krátkosrstého ohaře je krátká, hustá a tvrdá. Hlavu a uši kryjí jemnější, velmi krátké chlupy, po celém těle srst dobře přiléhá.  

Z barev může být hnědá, bez odznaků nebo s bílými tečkovanými znaky na hrudi a nohou, dále tmavý či světlý hnědý bělouš (s hnědou hlavou, plotnami nebo tečkami). Standard uznává také bílé psy s hnědými znaky, a psy s černou barvou ve stejných variantách jako je hnědá u hnědého bělouše.

Vedle občasné kontroly drápů a uší je vhodné také vykartáčování, ideálně rukavicí či gumovým kartáčem, jinak je to plemeno téměř bezúdržbové.  

Zdraví / nemoci

Vedle onemocnění typických pro většinu velkých plemen (dysplazie kyčlí nebo loktů, riziko torze žaludku) se u německého krátkosrstého ohaře vyskytuje zejména krvácivé onemocnění podobné hemofilii - Von Willebrandova choroba, zaznamenány jsou také případy zhoršené funkce štítné žlázy a dědičné poruchy očí (PRA- progresivní retinální atrofie).