iFaunaiFauna

Holandský kachní pes

Délka života13-15 let
HmotnostSamci:9-12kgSamice:9-12kg
VýškaSamci:35-42cmSamice:35-42cm
Uznáno FCIAno
Jiné názvyKooikerhondje

Výhody

Inteligentní a ve správných rukou snadno cvičitelný pes
Mívá dobrý vztah k dětem a je vynikajícím rodinným psem.
Zvládne ho i začínající chovatel.

Nevýhody

Je mimořádně citlivý na jakoukoliv neurvalost a hrubost při výcviku.
Charakteristika
Velikost
Nároky na pohyb
Cvičitelnost
Množství chlupů v domácnosti
Náročnost na péči
Hodí se k dětem
Zdraví plemene
Náklady na chov
Snáší samotu
Inteligence
Chystáte se koupit plemeno Holandský kachní pes?Podívejte se na aktuální inzeráty nebo sdílejte tento článek s přáteli!

Holandský kachní pes se představuje

Do nedávna téměř neznámé plemeno patří mezi drobné slídiče. Má vyváženě stavěné tělo téměř kvadratického rámce, vysoko nesenou hlavu a bohatě osrstěný ocas. 
Svým zjevem trochu připomíná drobnější verzi tollera (novoskotského retrívra), se kterým sice patrně nemá společné předky, za to sdílí specifické původní uplatnění - lákání a nahánění kachen při lovu. 

Historie

Již v 17. století používali nizozemští lovci k lovu kachen a jiných vodních ptáků drobné slídiče s výraznými, chundelatými ocasy. Úkolem těchto psů bylo plavat kolem rákosí a (údajně právě na bohatý, nad vodu vyčnívající ocas) ptáky vylákat ven. V okamžiku, kdy kachny zvědavě vypluly z bezpečí vodního porostu, změnila se „návnada“ v lovce a zaháněla ptáky do klecí a sítí. 
Drobný a hbitý kooikerhondje se pro tento úkol hodil přímo báječně, avšak rozvoj palných zbraní a následná změna loveckých postupů ho časem o tuto práci téměř připravily a plemeno v podstatě vymřelo. 
Regenerace plemene počala uprostřed druhé světové války, díky úsilí baronky van Hardenbroek van Ammerstol, která dala pokyn k pátrání po podobných psech, kteří by mohli položit základ modernímu chovu. Slavnou fenu jménem Tommy, která se stala jakousi pramatkou dnešních kooikerhondjů, nalezli její pomocníci ve Frísku. Ačkoliv nebyla jedinou chovnou fenou využitou k obnovení starého plemene, většina současných šampionů má na počátku svého rodokmenu právě Tommy. 
Díky barončinu úsilí spatřil roku 1966 světlo světa první standard plemene a o pět let později byl kooikerhondje uznán FCI. 

Vzhled

Ze standardu:

CELKOVÝ VZHLED: harmonicky stavěný pes oranžovo-červené barvy, vícebarevný, malý lovecký pes s téměř kvadratickou kostrou. 
V pohybu nese hlavu vysoko a dobře osrstěný ocas je nesen radostně zároveň s linií hřbetu nebo nad ní. Na uších je na špičce černá srst, takzvané „náušnice“. Pes se předvádí s přirozenou, nestřihanou a netrimovanou srstí. 


DŮLEŽITÉ PROPORCE: délka těla od vrcholu lopatky (skapulo – humerální kloub) k sedacím hrbolům může být o něco delší než je kohoutková výška. Mozkovna a tlama jsou zhruba stejné délky.

POVAHA / TEMPERAMENT:
Živý a aktivní pes, sebevědomý s dostatečnou výdrží a vytrvalostí, dobrosrdečný a pozorný ale ne hlučný. Plemeno je spolehlivé a přátelské.


HLAVA
Hlava je přiměřené délky, přizpůsobená celkovému vzhledu, je suchá s čistými liniemi.

LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: dostatečně široká, přiměřeně klenutá
Stop: z profilu dobře patrný, ale ne příliš výrazný

OBLIČEJOVÁ ČÁST: 
Nosní houba: černá a dobře vyvinutá
Tlama: z profilu ne příliš hluboká a poněkud klínovitá, při pohledu shora není příliš zašpičatělá a pod očima je dobře vyplněná.
Pysky: dobrá pigmentace je preferována, dobře přilehlé, ale ne převislé
Čelisti / zuby: kompletní nůžkový skus je žádoucí. Klešťový skus je přípustný, ale méně žádoucí. 
Oči: mandlového tvaru, tmavě hnědé s přátelským a pozorným výrazem 
Uši: jsou středně velké, nasazené těsně nad linií, která spojuje konec nosu s okem, jsou zavěšené a přiléhají k lícím. Srst na nich tvoří praporce a je upřednostňováno, pokud srst na koncích uší je černá.

KRK: dobře svalený, suchý, dostatečné délky 

TĚLO :
Horní linie: plynulá linie od kohoutku k ocasu.
Hřbet: silný a rovný, poněkud krátký 
Bedra: dostatečné délky, dobře osvalená 
Záď:  mírně spáditá a dostatečně široká. Délka zádi by se měla rovnat 1,5 šířky 
Hrudník: dosahuje až k loktům s dostatečným klenutím žeber. Dostatečně vyvinuté předhrudí. 
Spodní linie a břicho: mírně vtažené břicho směrem k bedrům 

OCAS: nasazen v rovině s horní linií. Nesen zároveň s výškou horní linie nebo vysoce nad ní (vesele). Bohatě osrstěn praporem bílé barvy. Poslední ocasní obratel by měl dosahovat k hleznu.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: 
Plece: lopatky dostatečně šikmo uložené tak, aby tvořily plynulou linii od krku k hřbetu
Nadloktí: dobře zaúhlené, stejné délky jako lopatka 
Loket: těsně přiléhá k tělu
Předloktí: rovné a paralelní, silných kostí dostatečné šířky i délky.
Nadprstí: silné a mírně klesající 
Přední tlapy: malé, mírně oválné, kompaktní s dobře sevřenými prsty, které směřují dopředu 


PÁNEVNÍ KONČETINY: 
Celkový vzhled: dobře zaúhlené, rovné a při pohledu zezadu rovnoběžné. Silných kostí. 
Stehno: dobře osvalené
Bérec: stejné délky jako stehno.
Hlezno: nízko nasazené.
Zadní tlapy: stejné jako přední.

POHYB / CHOD: měl by být plynulý, prostorný a pružný s dobrým posunem. Končetiny by měly být rovnoběžné. 

OSRSTĚNÍ


SRST: střední délky, mírně zvlněná nebo rovná, těsně přiléhající. Srst je jemná s dobře vyvinutou podsadou. 
Přední končetiny jsou bohatě pokryty prapory, které dosahují k zápěstím. Zadní končetiny mají poměrně dlouze osrstěné kalhoty, ale žádné prapory pod hleznem. Srst na hlavě, přední straně končetin a na tlapách by měla být krátká. Dostatečně je osrstěna spodní strana ocasu. Delší srst je na spodní straně krku a na předhrudí. Náušnice (dlouhé černé pramínky na špičkách uší) jsou vysoce žádoucí. 

BARVA: jasně ohraničené skvrny čistě oranžovo-červené barvy na bílém podkladě. Pár malých flíčků na nohách je akceptovatelných. Oranžovo-červená barva by měla převažovat. Trochu černých chlupů, které se promíchávají s červenou a tvoří mírné stříkání je sice akceptovatelné ale méně žádoucí. 
Zbarvení hlavy: jasně zřetelná bílá lysina sahající dolů až na nos. Na lících a kolem očí by měla být srst vybarvená. Lysina, která je příliš úzká nebo široká, nebo jen zčásti zbarvené líce jsou méně žádoucí. 
Černý kroužek na ocase, kde přechází barva z červené na bílou je dovolen. 

VELIKOST : 
Ideální kohoutková výška:       Psi:      40 cm.
                                                Feny:   38 cm
                                                Tolerance: 2 cm nad nebo 3 cm pod ideální výšku je přípustné.

VADY: každá odchylka od výše zmíněných bodů se musí posuzovat jako vada a její závažnost se posuzuje podle vlivu na zdraví a pohodu psa a dále na jeho schopnost vykonávat typickou práci pro plemeno. 
    • Příliš malé uši
    • Polovztyčené uši, „létající uši“
    • Zakroucený ocas přes hřbet
    • Vysoká akce předních končetin
    • Kudrnatá nebo hedvábná srst
    • Barva, kdy se do červených fleků silně míchají černé chlupy 
    • Příliš mnoho stříkání v barvě
    • Přes maximální výšku nebo pod minimální výšku 

ZÁVAŽNÉ VADY:
    • Bojácná povaha
    • Značně nízkých nohou, disproporční
    • Rybí oko
    • Předkus nebo podkus
    • Příliš krátký ocas, který nedosahuje k hleznu 
    • Bílá srst na uších, částečně nebo kompletně 
    • Bílá srst okolo očí, jednoho nebo obou 

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
    • Agresivní nebo příliš bojácná povaha 
    • Psi jasně vykazující povahové nebo tělesné poruchy musí být diskvalifikováni
    • Černobílá barva nebo trikolor 

 

Pozn. Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

Jakou má Holandský kachní pes povahu?

Kooikerhondje má jemnou a citlivou povahu, přesto je velmi veselý, rád si hraje a díky vrozené inteligenci se snadno učí nejen základní povely poslušnosti, ale i různé triky. 
Nebývá nadměrně dominantní, vystupuje přátelsky a otevřeně, proto se výborně hodí jako společník i do rodiny s malými dětmi. Samozřejmě, vždy je potřeba děti vést k ohleduplnému chování ke zvířeti a k respektování jeho potřeb. 
Vůči ostatním psům se chová lhostejně, nevyhledává rvačky, ale o jejich společnost příliš nestojí. 
I když v současné době kooikerhondje plní častěji úlohu společníka, jeho lovecký pud přetrvává a vedle nahánění vodních ptáků může mít tendence i k pronásledování lesní zvěře. Při procházkách přírodou je proto na místě určitá opatrnost.

Holandský kachní pes - inteligence a cvičitelnost

Kooikerhondje má jemnou a citlivou povahu, přesto je velmi veselý, rád si hraje a díky vrozené inteligenci se snadno učí nejen základní povely poslušnosti, ale i různé triky. 
Nebývá nadměrně dominantní, vystupuje přátelsky a otevřeně, proto se výborně hodí jako společník i do rodiny s malými dětmi. Samozřejmě, vždy je potřeba děti vést k ohleduplnému chování ke zvířeti a k respektování jeho potřeb. 
Vůči ostatním psům se chová lhostejně, nevyhledává rvačky, ale o jejich společnost příliš nestojí. 
I když v současné době kooikerhondje plní častěji úlohu společníka, jeho lovecký pud přetrvává a vedle nahánění vodních ptáků může mít tendence i k pronásledování lesní zvěře. Při procházkách přírodou je proto na místě určitá opatrnost.

Holandský kachní pes a děti

Kooikerhondje má jemnou povahu a k dětem bývá zvláště laskavý, což z něj dělá vynikajícího rodinného psa. Při dodržení základních pravidel je to ideální parťák pro dětské hry a dovádění - chytrý, učenlivý, aktivní pes, který nikdy nezkazí žádnou legraci.

Zdraví a nemoci

V chovu se sleduje sleduje výskyt luxace pately (fyzikálním vyšetřením v ordinaci veterináře) a především se provádí genetické testování několika dědičných chorob - Von Willebrandovy nemoci (porucha srážlivosti krve), PRA (progresivní retinální atrofie sítnice oka) a nekrotizující myelopatie (onemocnění páteře vedoucí k ochrnutí). 
V čistokrevném chovu se tak daří tyto nemoci úspěšně potlačovat.

Péče

Co se týká péče, kooikerhondje je poměrně nenáročný pes, zvýšenou péči mohou potřebovat pouze převislé ušní boltce. 

Péče o srst

Srst má být střední délky, rovná či mírně zvlněná, jemné struktury a s dobře vyvinutou podsadou. 
Zvláště dlouhá srst se nachází na zápěstích, kde tvoří tzv. prapory, na stehnech a zádi (tzv. kalhoty), na spodní straně krku, hrudi a ocasu. Delší srst je také na uších, na jejichž špičkách tvoří prameny dlouhých černých chlupů tzv. náušnice. 
Kromě „náušnic“ je jedinou standardní barvou bikolorní kombinace oranžovo-červené a bílé, povoleny jsou stopy černých chlupů tvořící mírné stříkání v červených partiích.

K čemu se Holandský kachní pes hodí

Jemný a citlivý kooikerhondje se hodí i pro začínajícího chovatele. Má bystrou a učenlivou povahu a s člověkem ochotně spolupracuje. 
Základním předpokladem úspěšného výcviku je klidný a laskavý přístup, tento citlivý pes velmi špatně snáší hrubost a neurvalost. 
Vedle loveckého využití má vlohy pro pachové práce, coursing, agility či dogdancing. Je velmi dobrým plavcem, který miluje vodu, do které se vrhá i v chladnějším počasí. Díky příchylnosti k člověku se hodí také pro canisterapii.  

Krmení

Také pro kooikerhondje platí obecné zásady správné výživy. Důležitý je vyvážený poměr živin a přísun energie odpovídající fyzické aktivitě zvířete. Zcela jiné nároky bude mít poklidně žijící rodinný pes a sportovec na vrcholu sezóny. 
Ať už krmíte granulemi nebo domácí stravou, dbejte na kvalitu a vhodné složení. V případě suchých krmiv to obnáší pečlivý výběr značky a produktové řady, domácí příprava krmení vyžaduje znalosti potřeb psa i výživových složek jednotlivých surovin. 

Holandský kachní pes - průměrné náklady na chov

Pokud hledáte zakoupit Kooikerhondje, budete muset zaregistrovat svůj zájem u chovatelů a souhlasit s zařazením na seznam čekajících, protože každý rok je chováno a zaregistrováno velmi málo štěňat u The Kennel Club. Budete muset zaplatit nejméně 5000 Kč za štěně s kvalitní rodokmenem.