Pudl střední

O plemenu

Střední pudl je nejblíže originálnímu, původnímu pudlovi. Jeho zvětšením vznikl královský (velký) pudl a naopak zmenšením trpasličí a toy pudlíci.

Má vyváženou, elegantní stavbu těla, která v sobě spojuje ladnost a krásu spolu se silou a obratností. Jeho tělo je téměř kvadratického rámce, délka trupu je pouze nepatrně větší, než kohoutková výška.

Zařazení FCI: Skupina 9 - Společenská plemena, Sekce 2 - Pudl, číslo standardu: 172 

(Vícebarevní pudlové jsou registrování pod č. 914 jako neuznané plemeno - kudrnatý vícebarevný pes.)

Historie

Ohledně pravlasti pudlů se názory jednotlivých kynologických organizací rozcházejí. FCI, pod kterou spadají i naše chovatelské kluby, uznává jako zemi původu Francii, naopak  anglický Kennel Club (KC)  nebo Americký Kennel Club (AKC) stavějí vznik pudlů na území Německa. První dochované zmínky o psech, které lze s jistotou označit za pudly, pocházejí ze 16. století, kdy byl z francouzského barbeta a irského vodního španěla vyšlechtěn nový lovecký pes pro vodní práci. Tento hbitý aportér se vyznačoval zvláštní srstí, která se již tehdy upravovala stříháním, byť šlo o úpravu čistě funkční a nikoliv módní.  

Atraktivní vzhled spolu s milou povahou však brzy neunikl pozornosti „smetánky“ z vyšších kruhů a tak již o dvě století později pudl v podstatě ztratil své lovecké upotřebení a stal se oblíbeným společníkem aristokracie a zámožných měšťanů.  

Roku 1936 byl ve Francii vytvořen první standard plemene, závazný pro členy FCI, a od té doby se pudl drží mezi několika nejoblíbenějšími a nejčastěji chovanými plemeny. 

Povaha

Střední pudl má o něco klidnější temperament, než jeho menší „bráškové“. Přesto je to stále energický pes náročný na pohyb i zaměstnání. Pokud ho ponecháte zahálce, začne se nudit a může také vykazovat nežádoucí chování, jako je hlasitý a obtěžující štěkot nebo demolování vybavení bytu.  

Střední pudl má přátelskou povahu jak k lidem, tak i k ostatním psům. Výborně se hodí pro sportovně zaměřené lidi, kterým bude neúnavným a bezproblémovým partnerem pro běh, jízdu na kole, či přímo pro kynologické sporty.  

Díky slabě zachovalému loveckému pudu se není třeba příliš obávat, že by se na lesní tůře rozběhl za zvěří, rovněž domácí zvířata obvykle dobře snáší. 

Výcvik

Střední pudl vyniká inteligencí a učenlivostí. Miluje hru, pohyb a zaměstnání, s člověkem ochotně spolupracuje. Jeho výchovu zvládne i začátečník, pokud má dostatek času a fyzičky, aby mu mohl nabídnout potřebné množství pohybových aktivit i mentálního zaměstnání.  

Díky přirozenému pohybovému talentu se střední pudl výborně hodí pro agility, flyball, obedience či dogdancing. Střední pudl se také dá vycvičit jako asistenční či tzv. signální pes. Signální psy využívají často epileptici, kterým pomáhají předvídat blížící se záchvat a učinit včas potřebná opatření.  

Krmení

Pudl se již několik desetiletí drží na čelních pozicích pomyslného žebříčku populárních plemen psů. Tato skutečnost neunikla výrobcům krmiv a tak jsou na trhu produktové řady určené dokonce přímo pro pudly.  

Střední pudl sice není příliš velký, má však hluboký hrudník a vysokou tělesnou stavbu, proto u něj může ve zvýšené míře hrozit torze žaludku. Dodržujte proto preventivní opatření, především klidový režim 2 hodiny po jídle. 

Srst a péče

Ačkoliv má pudla většina lidí spojeného s kudrnatou srstí připomínající vlnu, existuje ještě vzácnější varianta, tzv. šňůrová srst. Šňůrová srst na pohled připomíná dredy,  nechává se plstnatět a péče o ni je extrémně náročná, při zanedbání hrozí dokonce zplesnivění. Kromě pudlů se vyskytuje pouze u ovčáckých plemen (komondor, puli, bergamský ovčák).  

Barva dle standardu musí být jednobarevná - černá, bílá, hnědá, stříbrná, plavá-červená (aprikot).  

Pro posouzení na výstavě jsou omezené typy střihů, jakými může být pes upraven a rovněž jejich provedení může značně ovlivnit hodnocení, proto patří úprava výstavního psa výlučně do odborných rukou. 

Zdraví / nemoci

Také střední pudl se většinou těší pevnému zdraví až do vysokého věku. Ze všech velikostních rázů pudlů má nejzdravější pohybový aparát - luxace čéšky je doménou spíše malých plemen (trpasličí a toy pudl) a naopak dysplazie kyčelních kloubů se vyskytuje častěji až u těch větších (královský pudl).  

V  chovu se dále sleduje dědičné onemocnění očí - PRA (progresivní retinální atrofie) a byl pozorován také zvýšený výskyt kožních potíží, jako jsou ekzémy, kožní záněty či alergické projevy na kůži.