Cane corso, aneb Jak to s ním vlastně je?


Obsah
  1. Původ plemene
  2. Využití
  3. Málem v zapomnění
  4. Cane corso v Čechách
  5. Povaha
  6. Těžko mění pána
  7. Nepodporujte množitele

Původ plemene

Jedná se o prastaré plemeno pocházející z Itálie. Jeho historie sahá až do starého Říma, kde byli molossové chováni. Ať už to bylo k válečným účelům, loveckým, strážným, či pro boj v aréně. 1. typ psa byl poněkud mohutnější a lymfatičtější, z kterého byl později vyšlechtěn neapolský mastin. 2. typ psa byl o poznání lehčí, pohyblivější. Vynikal obratností, rychlostí a bystrostí. Používal se především ke střežení stád, obydlí a nejčastěji k loveckým účelům. Jejich velkým úkolem bylo odchytávat volně žijící divoká prasata, když potřebovali jejich páni bez zabití ulovit například prasnici, která očekávala potomstvo. V takovém případě pes uchopil štvané zvíře za nozdry a tím je téměř znehybnil, pak mohl pán prase odchytit, aniž by mu ublížil.

Využití

Z jeho hlavního využití se také nejčastěji odvozuje jméno, které toto psí plemeno dostalo. Historikové se domnívají, že je odvozeno z latinského slova COHORS, což znamená strážce, ochránce. Ovšem jiní jsou názoru, že původ jména může být spjat s keltsko-provensálským původem a znamená silný, plný energie. Zda mají pravdu ti, či oni, je těžko říci. V obou případech se však již ze jména dá usoudit, že si tito psi zasluhují náš respekt. První doložené zprávy o cane corso můžeme najít již v 15. století našeho letopočtu. Scény na kterých psi typu cane corso pomáhají při lovu, můžeme najít na mnohých malbách, ale i sousoších z této doby.

V cane corso našla oblibu i středověká italská šlechta, která tyto psy využívala pro jejich příslovečnou odvahu, inteligenci, sílu a v neposlední řadě také kvůli neuvěřitelné oddanosti k obraně sídel, ale i pro válečné účely. Jejich využití ve válkách bylo ovšem velmi drastické. Byli oblékáni do kožených obleků, na které se zavěsila nádoba s pryskyřicí. Po zapálení byli psi vyslání proti nepřátelům, aby zde způsobili paniku a vylekali koně. Pochopitelně sami posléze uhynuli.

Málem v zapomnění

Nyní se každý určitě v duchu sám sebe ptá, proč tak skvělý pes se málem ocitl v naprostém zapomnění. Způsobilo to hned několik faktorů. Jak se civilizace zdokonalovala, ubýval lov velkých zvířat, stejně tak utichly válečné výpady. Nejhorší situace však nastala během 2. světové války. V zemi vládla bída a držení takového psa se stalo velikým luxusem. Někdy naopak sám posloužil jako potrava vyhladovělým majitelům. A tak se stalo, že jich zbylo tak málo, až hrozilo jeho vyhynutí. Naštěstí se našlo pár milovníků a obdivovatelů tohoto neopakovatelného psího plemene, kteří skutečně „za 5 minut 12“ se rozhodli plemeno zachránit. A tak v roce 1983 založili „Klub milovníků cane corso“ a za pomoci farmářů na jejichž dvorech stále vládl cane corso, získali několik psů a fen (nebyla jich ani stovka), kteří vyhovovali požadovanému typu. Velkou zásluhu v tomto nelehkém úkolu měli pánové profesor Giovanni Bonatti, profesor Fernando Casolino a doktor Stefano Gandolfi. Vypracováním standardu byl pověřen doktor Antonio Morsani, který na základě historických faktů o plemeni získal cenné poznatky o jeho exteriéru a povaze. Až v roce 1987 vzal italský kynologický klub ENCI cane corso pod svou ochranu. O rok později se konalo v Itálii několik výstav na kterých bylo předvedeno dohromady cca 50 cane corso. V dalším roce založil ENCI plemennou knihu cane corso, kde v letech 1989-1992 bylo zapsáno již více než 500 jedinců.

Dnes patří cane corso k velmi oblíbeným plemenům v Itálii a Italové jsou na něj právem hrdí. O čemž svědčí i vysoká čísla přihlašovaných psů na italských výstavách. S napětím budu očekávat počet a také kvalitu přihlášených psů na světovou výstavu v Miláně v roce 2000. K velmi úspěšným chovatelských stanicím v Itálii patří: Degli Olmi, Dyrium, Cerberus, Casa Leone, Murgese Casa Campo, Il Parco del Po. K velmi úspěšným plemeníkům patří: Rubens Degli Olmi, Silver Cerberus, Boris Degli Olmi, Devil del Murgese... Výstavně nejúspěšnější je pravděpodobně Rubens Degli Olmi, který je vícenásobný Evropský vítěz, šampion Italie, Francie, Lucemburksa, mezinárodní šampion a TOP DOG v letech 1996, 1997, 1999... Výstavně velice úspěšná fena je jeho dcera Ninja il Parco del Po, která se stala junior šampionkou Itálie, šampionkou Itálie, vítězka evropské výstavy v Janově v roce 1998 ze třídy otevřené a vicešampionka CAC, r. CACIB z evropské v roce 1999 v Tullnu.

Cane corso v Čechách

Do Čech byli první cane corso přivezeni na přelomu roku 1996-1997. Byli to psi importováni především ze Slovenska, avšak již v pořadí druhá fena v ČR přicestovala z Maďarska do chovatelské stanice Z Máchova kraje. V této stanici se také narodil 1. vrh cane corso v Čechách. Stalo se tomu 2.1. 1999. Matkou vrhu byla fena Trudy po otci Silver Cerberus, importována z Itálie a otcem vrhu byl italský šampion plemeníků a francouzský šampion Cacao. Z tohoto vrhu jsou u nás 3 kluci a 4 holčičky. Tento vrh byl pro český chov cane corso skutečně velmi významný, neboť všechna štěňata odpovídala požadovanému, v loňském roce obnovenému, standardu, podle něhož je žádoucí, aby byl cane corso skutečně suchý, lehčí a atletický. No a aby se co nejvíce odlišoval od plemene neapolský mastin. Díky tomu, že bylo typických cane corso tak málo, někteří italští chovatelé přimíchali do jejich krve lehčího neapolského mastina, což se samozřejmě negativně projevuje dodnes. Psi s touto krví jsou v modré barvě neapolského mastina, díky tomu není tato barva příliš podporována. Občas můžete tento vliv vidět i u jiného barevného rázu. Avšak nejčastěji u již zmíněné modré barvy. V Itálii se u solidních chovatelů s touto barvou již setkáme velmi vzácně. Stále častěji se však můžete setkat s takzvaně isabelovou modrou. Pes s touto barvou má krémový podklad, na kterém jsou modré znaky, nejčastěji se objevují v okolí hlavy. V této barvě je například Rubens i Ninja.

U nás je kvalita cane corso různá a ne každý pes, byť i s PP, odpovídá platnému standardu. Nejčastější nedostatky jsou ve výšce, kde se velmi mnoho jedinců pohybuje na maximální horní hranici a často i přes. Dalším problémem jsou netypické hlavy a nejmarkantnější problém jsou velké laloky a lymfatické pysky. Cane corso musí být suchý a neuslintaný pes. Naštěstí díky kvalitním italským importům moderní krve, máme šanci tuto situace vylepšit, abychom s chovem cane corso nedopadli jako v USA, kde se tamní psi velmi rozcházejí se psy v Itálii.

Povaha

Cane corso jsou báječní rodinní psi, kteří mají až zarážející kladný vztah k dětem. Hodí se téměř pro každého. Cane corso může vychovat i naprostý začátečník. Jsou to velmi citlivá a vnímavá stvoření, která se nesnaží v rodině dominovat. Výborně se snáší s domácími zvířaty. Mohou žít i ve skupině ve velké smečce. U nás doma jich najdete 7 a naprosto bez problémů se respektují. Dokonce když naše dvě feny měly štěňata současně, tak se o ně staraly společně. Chvíli sála štěňata od jedné a pak od druhé. Celá smečka jim pak pomáhala s výchovou těch nezbedných kuliček.

Je velmi věrný a svoji rodinu bezmezně miluje. Chce být v jejich těsné blízkosti. Z tohoto důvodu není tento pes nejvhodnější na střežení opuštěného objektu. Ani v kotci není nešťastnější. Nejlépe mu je skutečně doma s vámi. Díky jeho kratší nezapáchající srsti to není až tak velký problém. Jsou velmi čistotní a v bytě budou v klidu pozorovat dění v domácnosti. Samozřejmě, že může přebývat i venku. Je velmi otužilý. Od svého domu, či zahrady se příliš nevzdaluje. Ani chatrný plot ho neláká k výletům po okolí. Má hluboko zakořeněný zvyk držet se v blízkosti obydlí svého pána. Je vhodný na všechny druhy sportu. Služební kynologie patří k jeho oblíbeným aktivitám, myslím si, že je velmi vhodný i pro výcvik slepeckého psa. V Itálii jsem viděla, že se uplatňují i při agility. Vzhledem k tomu, že milují vodu, tak by se s nimi dali skládat i záchranářské zkoušky. Zkrátka je to pes, který vás dostane a vám nezbyde nic jiného, než se do něj na celý život zamilovat.

Těžko mění pána

Uvažujete-li o koupi, řádně tento krok zvažte. Cane corso nepatří ke psům, kteří snadno změní pána. A také vybrat toho pravého chovatele, který chová pouze psy, jenž odpovídají požadovanému standardu, nemusí být jednoduché. Je zde spousta zvířat, která nesou znaky určitého přimíchání jiné krve. Nejčastěji neapolského mastina, ale i jiných plemen. Nejlepší bude, když objedete více chovatelů a uděláte si představu sami. Cena těchto psů je různá stejně tak jako jejich kvalita. V Itálii zaplatíte za psa z dobré chovatelské stanice cca 2000-3500 DM. V Německu je to 1500-2500 DM. Na Slovensku 10 000-15 000 korun. Sami uznáte, že je zde veliký nepoměr. A tak se nabízí otázka: Kolik pak asi peněz obětoval takový chovatel na nákup kvalitních chovných jedinců a kolik peněz do svého chovu investoval?

V Čechách je situace obdobná. Chovatelské stanice, které do svých psů nelitují vydat obrovské částky, budou totéž očekávat i od budoucích majitelů. Kdo si je svou kvalitou jistý, nemusí inzerovat „Cena dohodou - levně“. Za kvalitní štěně zaplatíte 20 000-25 000 korun. U skutečně nadstandardního jedince může být i vyšší. Na českých výstavách se s cane corso můžete setkávat již pravidelně. A jestli se vám zalíbí, neváhejte a oslovte majitele, určitě si s vámi o svém pokladu rád popovídá. A tak se možná stejně jako já stanete jejich obdivovateli na celý váš život.

Nepodporujte množitele

Dnes si už nedokáži svůj život bez nich představit, jsem fascinována jejich středně velikým atletickým tělem, z kterého vyčtete sílu a vytrvalost. Jsem fascinována jejich povahou, která je tak specifická. Vyzývám všechny obdivovatele plemene - nepodporujte množitele, kterým je lhostejná vizáž, úroveň i povaha prodávaného štěněte a jediné co vidí je zisk z prodeje. Zmobilizujme síly, abychom toto krásné a nevšední psí plemeno uchovali i v Čechách tak, jak by bylo dle standardu FCI žádoucí. Nedovolme kšeftařům zničit tohoto neuvěřitelného psa, který je proto tak krásný, že je tak jiný.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře